Blog

Střešní dveře Solara pro ploché i šikmé střechy

Pohodlné střešní dveře jsou chytré řešení vstupu na terasu. Je to tepelně izolační prvek, kterým prosvětlíte a otevřete přístupovou cestu na střechu. Získáte příjemný sklon schodiště a požadovanou šířku vhodnou pro každodenní užívání. „Žádné žebříky a skorožebříky. Vyvíjeli jsme skutečné dlouhodobé řešení pro moderní domy s plochou střechou i stavby se šikmou taškovou střechou. Pro pány v klobouku i dámy na podpatcích. Na trh jsme po několikaletém vývoji uvedli dva typové výrobky – posuvné a výklopné střešní dveře Solara,“ doplňuje Jakub Formánek.

Česká výroba a poradenství, německá certifikace, skvělá tepelná izolace

Kvalitní návrh se opírá o specifickou profilaci dveří a její celoobvodové zateplení, vlepené celopřesahové zasklení i systém napojení do střešního pláště. „Výsledný tepelný výpočet pro výklopné střešní dveře je na hodnotě 0,96 – 0,98W/m²K (dle rozměru), což pro tento druh výrobku považujeme za vynikající,“ uvádí Jakub Formánek.

Posuvné střešní dveře Solara se mohou otevírat manuálně, či neviditelnými elektrootvírači. Výklopné střešní dveře mají vždy elektrootvírače. Systém bezpečnostního a vítr-déšť senzoru + záložního zdroje zajistí automatické zavření při dešti i v případě výpadku proudu. „Tyto možnosti řešíme při osobních schůzkách s architekty, na kontrolních dnech staveb, někdy jen po telefonu a emailu přímo se zákazníkem. Vynikající tepelný prostup trojitého zasklení střešních dveří řeší zimní sezónu, lze jej navíc doplnit i tepelně odrazivým sklem pro parné letní dny. Uvedený plný systém elektroovládání lz epropojit na inteligenci bytu,“ popisuje Jakub Formánek poradenství k používaným technologiím.

Posuvný systém Solara je certifikovaný v Německu. „Získání německé certifikace IFT Rosenheim pro posuvná okna či dveře byl samozřejmě proces mnoha papírů, což si málokdo opravdu užívá 🙂 ale spolupráce s techniky a inženýry oknařského bavorského institutu byla férová, řekl bych rovná“. Certifikováno bylo nové provedení designu, vybavené celopřesahovým sklem, ostřejšími konturami profilů a několika dalšími prvky.

Referenční projekty

Na www.solara.cz jsou k dispozici podrobnější technické informace, výkresové podklady a knihovna referenčních staveb, ze kterých si lze jednoduše vyfiltrovat projekty se střešními dveřmi a výstupy. Referenční projekty zahrnují typová i zcela zakázková provedení oken z Čech, Slovenska, Bavorska i například Vídně. Přejeme dobrou inspiraci a dostatek možností pro jedinečné střešní byty.

O koupelně ve všech pádech

Umístění, velikost, dispozice i množství sociálních zařízení dnes určují soudobé potřeby a trendy, počet a složení obyvatel domu. Není žádnou výjimkou, když se při rekonstrukci navrhují např. pokoj pro hosty s vlastním zázemím, přímé vstupy do těchto intimních prostor rovnou z ložnice, sociální zařízení v každém podlaží, tzv. dámská a pánská koupelna atd. Vývojem prošly i materiály, vybavení, zařízení a jejich design.

Dobrý tip

Pečlivě zvažte, zda chcete „pouze modernizovat“ nebo „radikálně měnit“. První varianta sice odstraní letité vrásky a vady na kráse původního stavu, je však jen kosmetickou záležitostí. Efektivnější je vybourání staré a vyzdění nové koupelny, zvlášť tam, kde to dispozice domu umožňují. Získáte místo pro větší vanu, chybějící sprchový kout, druhé umyvadlo, WC a bidet apod. Nejdůležitějším kritériem rozhodně není značka ani cena zařizovacích předmětů, ale to, aby koupelna jako celek lépe sloužila (i vypadala). Tyto záležitosti je proto vhodné předem konzultovat například v koupelnovém studiu, kde s pomocí 3D programů rozehrají dispoziční, produktovou (tudíž i cenovou) a designovou hru, která napoví.

První pád: kdo potřebuje, co žádá

Moderní koupelna odpovídající současnému životnímu stylu počítá s vanou či dokonce vířivkou, sprchovým boxem, aroma a chromoterapií, klimatizací s účinným odvětráním a dalšími vymoženostmi. Z původně čistě účelové místnosti se tak stává dokonale technicky i ergonomicky vybavený a esteticky pojatý budoár v přímém kontaktu s interiérem domu. To vše je reálné v novostavbě, rekonstrukce je přece jen poněkud složitější, neboť se nelze vyhnout radikálnímu zásahu do stávajících konstrukcí, rozvodů a technických zařízení.

Druhý pád: koho oslovit a přizvat

Asi budete souhlasit s tím, že jinak se žije svobodnému mládenci a jinak páru se dvěma malými dětmi, v rodině s nemocným prarodičem, s aktivním sportovcem, s puberťačkou nebo s častými návštěvníky. V potaz je tedy třeba brát nejen přítomnost, ale i budoucnost, neboť i k vlku samotáři se může přistěhovat přítelkyně, mladým přibude další potomek, děti si přivedou partnera nebo naopak vyletí z rodného hnízda. Koupelna sice bude dál sloužit svému účelu, ovšem může se z ní vytratit pohodlí a funkčnost. I to je téma pro projektanta či architekta.

Třetí pád: komu a čemu bude sloužit

Pro pohodlné užívání koupelny je důležitá tzv. ergonomie. Stanoví, kolik prostoru pro určitou činnost je potřeba. Kupříkladu před umyvadlem by mělo být asi 70 cm volného místa. Prostor pro WC mísu by měl být alespoň 80 cm široký a před ní by měl rovněž zůstat prostor 70 až 80 cm, totéž platí pro bidet. Sprchový kout zabere 80–100 cm do šířky, pohodlný přístup do vany zajistí prostor široký 100–120 cm.

Také čtěte: Jak vyřešit uspořádání koupelny, aby byla praktická i příjemná?

Také výšky jednotlivých zařizovacích předmětů jsou standardně dány, ale pro rodinu dlouhánů je třeba je přizpůsobit. Svá specifika pak mají dětské koupelny. K současným trendům patří i bezbariérové řešení, žije-li v domácnosti (nebo bude žít v horizontu 10 let) starší či invalidní osoba, stává se nutností. Koupelny pro invalidní osoby by pak měl řešit odborník.

Zónování v koupelně

Elektřina a voda se sice přitahují, ale nemají se rády. Umístění zásuvek, vypínačů, svítidel a dalších elektrických zařízení vymezuje příslušná norma, která koupelnu rozděluje do čtyř zón z hlediska bezpečnosti ve vlhkém prostředí:

zóna 0 – vnitřní koupací prostor vany či sprchového koutu
zóna 1 – do výšky 2,25 m nad podlahou, od horního okraje vany. V tomto prostoru nad vanou, vaničkou či umyvadlem nesmí být umístěn žádný el. spotřebič (kromě bojleru s krytím IP X7)
zóna 2 – ve vzdálenosti do 0,6 m od okraje vany či sprchového koutu a do výšky 2,25 m lze montovat pouze svítidla s krytím IP44 a IP45 (chráněné proti vlhkosti)
zóna 3 – vymezuje prostor 2,4 metru od hranice zóny 2 a do výšky 2,25 m nad podlahou. Pokud je vzdálenost od okraje vany větší než 60 cm, mohou zde být instalována svítidla v jakémkoliv provedení, nejlépe však z nevodivého materiálu.

Čtvrtý pád: koho se dotkne, co získá

Zvažte, nakolik bude koupelna vyhovovat všem generacím v rodině. K hygienickým standardům patří umyvadlo, bidet nebo alespoň bidetová sprška přímo na WC. V menších (hostinských, podkrovních, manipulačních) koupelnách stačí sprchový kout. Údržbu podlahy a dalších nepřístupných prostor usnadní závěsná zařízení a předměty. Spojení koupelny s WC šetří prostor, nezaručuje však intimitu a v rodinném domě je žádoucí i nutné mít ještě alespoň samostatné WC nebo druhou malou koupelnu.

Vyvarujte se velmi nápadných barev a vzorů obkladů a dlažby, časem stejně omrzí. Zavrhněte nebezpečné a zastaralé infrazářiče a řešte teplo podlahovým topením s termostatem či otopnými tělesy (žebříky) se spínačem a programátorem.

Praktické předstěny

Jednou z variant vhodných pro rekonstrukce jsou tzv. předstěny. Montáž rozvodů – vody, ale i elektrorozvodů, topení atd. – se odehrává na povrchu zdiva, hotovou práci pak spolehlivě zamaskuje instalovaná předstěna, například ze sádrokartonu (Knauf). To ovšem vyžaduje dostatek vnitřního prostoru. Prefabrikované části systému se osazují na stěnu, sanitární vybavení (umyvadlo, WC, bidet) pak do modulů s přípojkami i splachovacím zařízením. Zde lze uvést velmi rozšířený systém Geberit a další.

Pátý pád: čeho žádáš, koupelno?

Zásadní roli v moderní koupelně hraje zásobování energiemi a vodou, jejich spotřeba a úspory.
U přípravy teplé vody se rozlišují centrální a decentralizované systémy (vhodnost záleží na typu a způsobu vytápění domu jako celku). Nejčastěji se používají soustavy se zásobníky (akumulačními ohřívači), průtokovými ohřívači nebo průtokovými zásobníky.

Významnou úsporu přinášejí kombinované systémy využívající alternativní zdroje energie (solární kolektory, tep. čerpadla – jsou schopny uspořit až 30 % nákladů), stále častěji se v domácnostech využívá i dešťová voda a ke splachování WC dokonce i tzv. „šedá“, tedy odpadní voda. Při rekonstrukci zahrnující nový topný systém a rozvody práci rozhodně svěřte odborníkům (od projektu až po realizaci) a nechte si ji posvětit revizní zprávou a také provedením příslušných tlakových zkoušek.

Kolik vzduchu vyměnit?

Tabulka Hodnoty se násobí a sčítají, takže má-li koupelna 2 umyvadla, 1 vanu, 1 sprchový kout, 1 WC a 1 bidet, „rovnice“ vypadá následovně: 2 × 30 + 2 × 150 + 1 × 50 + 1 × 30 = 440 m3/h. V praxi to tedy znamená, že chcete-li v koupelně striktně respektovat hygienické normy a předpisy, měli byste za hodinu vyměnit 440 m3 vzduchu. V rodinných domech ale většinou bohatě stačí zhruba polovina této hodnoty, tedy od 150 do 200 m3.

Šestý pád: o čem to všechno je

Zásada „O penězích až v první řadě“ se nevyhýbá ani koupelně, a to i z hlediska jejího provozu. Ve většině koupelen slouží jako hlavní zdroj vytápění topné žebříky, panely nebo podlahové topení či jejich kombinace. Zatímco topné žebříky oceníte i jako sušáky ručníků či drobného prádla, podlahové topení nikde nepřekáží, výrazně zvyšuje komfort a také usnadňuje úklid a snižuje spotřebu energie.

Nepřehlédněte: Koupelna bez chyb

Pro rekonstrukce jsou vhodné zejména elektrické topné rohože, které – na rozdíl od teplovodního podlahového topení – nezvětšují výšku podlahy. Vlhký provoz (hygiena, sušení, praní) vyžaduje rovněž účinné větrání. Z hlediska úspor energie (a tam, kde není možné mít okno) je nejefektivnější tzv. nucené větrání.

Sedmý pád: s kým, s čím?

S rekonstrukcí je to stejné jako s Rubikovou kostkou. Jen co pracně sestavíte stranu jedné barvy, skládání dalších stran váš prvotní počinek dozajista rozbije. Nepsaná zásada každé rekonstrukce totiž zní: bouráte či měníte-li, musíte jinde stavět nebo pořídit nové. Rekonstrukční hlavolam však podporuje logiku, učí kombinaci a nutí k hledání nejvýhodnějšího řešení.

Cílem rekonstrukce není jen modernizace, útulnost a vyšší komfort, ale také snížení energetické spotřeby a provozních nákladů, případně určitá nezávislost na veřejných zdrojích a sítích. Ale jako vždy – svoboda není „zadarmo“. Abyste došli k nezávislosti a úsporám, musíte nejdříve investovat.

Shoz prádla

Řeší starosti s každodenním sběrem špinavého (ponejvíce dětského) prádla. Sestává z trubních dílců průměru 250 až 300 mm, vzájemně pospojovaných a umístěných například v instalační šachtě domovních rozvodů, s dvířky skrytými ve skříni nebo na jiném vhodném místě. Vede z horní koupelny nebo šatny přímo do prádelny nebo „technické“ koupelny. Lze jej pořídit přímo od výrobců (varianta z plastu nebo nerez plechu). Dodatečná instalace vyžaduje určité stavební úpravy (probourání otvoru v podlaze, instalaci dvířek, upevnění trubek na stěnu a opláštění sádrokartonem atd.). Více například na Shozy-pradla.cz.

Bungalov nad městem

Původně uvažovali investoři o koupi staršího domku. Když jim štěstí přihrálo zajímavý pozemek na okraji města, rozhodli se pro novostavbu. Protože paní domu již zkušenosti s tímto typem bydlení měla, dokázali se vyvarovat chyb začátečníků a takzvaně věděli, „do čeho jdou“.

Územní plán počítal s moderními rodinnými domy, proto i investoři uvažovali tímto směrem. Z původního záměru nakonec sešlo, a tak tu nyní stojí pouze jejich moderní dům a sousední ve zcela odlišném stylu.

Když moderna, tak moderna

V otázce projektu měli předem jasno, zadali ho bývalému sousedovi, s nímž si již léta spíše v legraci domlouvali, že jim jednou postaví dům. Vhodný čas nastal a Ing. Karel Peterka z projektového ateliéru Thermo plus svůj slib dodržel.

V zadání nastínili svoji představu o využití svahu, podmínkou byl bezbariérový přístup kvůli otci na vozíčku. Rovněž si přáli, aby byl dům maximálně prosvětlený a propojený se zahradou.

Prvotní studie přízemního domu do L s klasickou nízkou sedlovou střechou byla upravena do půdorysu ve tvaru mírně pootevřeného písmene L s vnitřním úhlem 102°, čímž se lépe využil nepravidelný půdorys parcely.

Už jste viděli? Bungalov bez zbytečných překážek a s přírodou přímo v obýváku

Sedlová střecha byla změněna na pultovou. Volba to byla opět šťastná, neboť projekt posunula z klasického bungalovu do čistě moderní architektury. K tomu přispělo i další rozhodnutí o změně navrhované barvy fasády na klasickou bílou, doplněnou obkladem ze štípaného kamene v šedé barvě.

Poslední zásadní změnou oproti projektu, za níž však stála ekonomická stránka věci, bylo použití plastových oken a dveří namísto projektovaných dřevohliníkových, která by sice stavbě slušela nejlépe a byla tzv. na věky, ale navýšila by rozpočet o půl milionu korun.

V kontaktu s městem i přírodou

Dům disponuje jedním obytným podlažím a suterénem, kam je situována dvougaráž, technická místnost se směšovací stanicí a prostorem pro domácí práce, WC a sklep. Hlavní vstup do domu s malým zádveřím je umístěn v mezipatře. Prostor pod i nad schodištěm je využit jako úložný.

Po schodech od zádveří se vchází do středové chodby oddělené od obývací části posuvnou celoskleněnou stěnou. Společenská zóna domu slučuje obývací, jídelní a kuchyňskou část. Rohové okno skýtá za dne i v noci jedinečné pohledy na město. Pokud bychom chtěli výhled popsat romanticky, pak obývací prostor, jemuž dominuje bílá barva výmalby i zařizovacích předmětů, působí, jako by se nad městem zlehka vznášel.

Doslova pevnou půdu pod nohama mu zajišťuje dubová plovoucí podlaha s integrovaným podlahovým vytápěním. V chladných deštivých dnech je k navození tepelné pohody připraven krb, jehož nerezový komín šplhá zvenku po fasádě nad střechu.

V druhém rameni domu se po levé straně chodby nachází pracovna a koupelna. Pravá strana je vyhrazena výlučně soukromé zóně s pokojem dcery, ložnicí majitelů a šatnou. Oba pokoje opět odrážejí představu majitelů o dostatku světla. Kromě pracovny mají všechny pokoje přímý vstup na terasu.

Technické údaje a kontakty

Dispoziční řešení: 4 + 1
Užitná plocha včetně garáže: 189,27 m2
Zastavěná plocha: 156,32 m2
Konstrukční řešení: stavba na betonových základových pasech, obvodové a vnitřní nosné i nenosné zdivo z vápenopískových kvádrů SENDWIX, v přízemí použit zateplovací systém (ETICS) WEBER THERM CLIMA tl. 200 mm, nadzemní část obvodového zdiva suterénu zateplena izolací s tl. 160 mm, fasáda dokončena silikátovou jemnozrnnou omítkou v kombinaci s kamenným obkladem, stropní konstrukce nad suterénem betonová monolitická, schodiště betonové monolitické s dřevěným obkladem, komín nerez
Střecha: pultová, dřevěný krov, podhled sádrokarton s tepelnou izolací, střešní krytina a klempířské prvky titanzinkový plech RHEINZINK
Výplně otvorů: vstupní dveře a okna plastová s izolačními dvojskly, interiérové dveře s hliníkovou fólií a obložkovou zárubní nebo celoskleněné
Podlahy: dřevěná plovoucí, dlažba
Vytápění: zdroj horkovod, podlahové vytápění

Kontakt:
THERMO PLUS – projektový ateliér, Ing. Karel Peterka, thermo-plus.cz

Cesty vody ze střechy

Hlavní funkcí okapových systémů je odvádět srážkovou a tající vodu z celé plochy střechy bezpečně do kanalizačního potrubí, samovsakovacích jímek nebo nádrží určených k jímání a přechovávání dešťové vody. Okapové systémy jsou zároveň i součástí vnější obálky domu, a proto jsou velmi důležitá i estetická kritéria, resp. architektonické možnosti, které zvolený materiál nabízí. Vzhledem k současné nabídce na trhu zahrnující široké materiálové, konstrukční, estetické i cenové spektrum, je při výběru a koupi okapového systému možné docílit zajímavých výsledků.

Širší kritéria

Výběr materiálu je sice velmi důležitý, ale každý stavebník by si měl nejdříve odpovědět na otázku, co od okapového systému očekává. Nejčastější je požadavek na dlouhou životnost a bezúdržbovost. Z hlediska životnosti budou na prvním místě asi měděné okapové systémy. Jsou tu ale i další kritéria pro výběr, jako je například ekologická nezávadnost (podstatná pro ty, kteří chtějí využívat dešťovou vodu pro zalévání zahrádky a další využití).

V tomto případě už musí měď z kola ven a jako adekvátní kovový materiál nastupují lakované okapové systémy vyráběné například technologií z předlakované oceli s povrchem HB polyester. Jeho výhodou (kromě ekologické nezávadnosti) je, že nabízí možnost volby z deseti barevných odstínů. Lze tak snadno sladit okapový systém s barvou střechy, fasády či okenních rámů. V neposlední řadě je tento materiál nezajímavý pro zloděje, a tak je pravděpodobnost jeho zcizení velmi malá.

Čtěte také: Máte na střeše bezpečnostní prvky?

Konkrétní souvislosti

Výběr materiálu závisí především na konkrétní situaci, vkusu a finančních možnostech. Při rekonstrukci či opravě okapového systému se většina stavebníků přidržuje původně použitého materiálu. Při pořizování nových okapů je dobré zohlednit především dlouhou životnost a bezúdržbovost celého systému. Pokud nemáte speciální požadavky na barevné provedení, můžete zvolit měděné či titanzinkové okapy.

Budete-li si přát barevným okapem dotvořit celkový vzhled a architektonický styl domu, zvolte plastové nebo poplastované okapové systémy. Pokud chcete například využívat dešťovou vodu pro zalévání zahrady, jsou opět nejvhodnější plastové okapy, které neuvolňují těžké kovy. Tento materiál ale nenabízí takovou barevnou variabilitu jako okapy lakované.

Dalším faktorem pro volbu plastových okapů může být i zkušenost s ukradenými kovovými okapy, které pak končí ve výkupu ve sběrnách surovin. Proto mnozí stavebníci sáhnou raději po plastových okapech, které jsou pro zloděje neatraktivní.

Výběr systému

Hlavním kritériem je komplexnost nabídky celého okapového systému. Pak nehrozí, že nebudou k dispozici všechny potřebné díly, nebudete je muset obtížně shánět nebo dokonce sami vyrábět či upravovat. Další otázkou jsou různé doplňky k okapům, jako jsou sběrače vody do sudů, lapače listí, filtry dešťové vody a osvětlení, kterými disponují hlavně plastové okapy. Důležitým kritériem je také montáž okapů. V horských oblastech s vysokou sněhovou zátěží jsou okapy často pájené nebo nýtované a neobejdete se bez pomoci klempíře, což samozřejmě zvyšuje náklady na instalaci. Oproti tomu plastové okapy si každý dokáže snadno namontovat sám.

Mezi další kritéria patří funkčnost a životnost. Pokud jde o životnost, hraje samozřejmě roli už zmiňovaná volba materiálu. Je ale nutné upozornit i na některá skrytá nebezpečí. Zvládnout výrobu některých komponentů je technologicky náročné, a ne vždy je v některých systémech použit na všechny komponenty identický materiál. Typickým příkladem u některých pozinkovaných systémů s lakoplastovou povrchovou úpravou je výroba některých prvků z „černého“ plechu a jejich dodatečné zinkování a lakování – to není z pohledu životnosti ideální řešení.

Pokud jde o funkčnost, velmi důležitá je kompletnost systému a propracovanost jednotlivých prvků. Některé parametry je dobré si před nákupem porovnat:

Hloubka žlabů (případně jejich rozvinutá šířka). Platí pravidlo – čím hlubší, tím lepší odvod vody a menší riziko přelití.
Dostatečná velikost kotlíku. Čím větší kotlík, tím účinnější odvod vody.
Šířka spojek a těsnění ve spojkách.
Délka rohů a koutů a jejich provedení. Čím delší, tím méně komplikované uchycení.
Čela – sledujte způsob montáže, riziko jejich odpadnutí a jejich těsnost.
Způsob kotvení svodů.
a další…

Využití dešťové vody

Využití dešťové vody nemusí být jen otázkou ekonomických úvah. Podle současných norem je povinností majitele rodinného domu či chalupy „zajistit odvádění srážkových vod přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací“. Novinkou je, že ministerstvo životního prostředí chce zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu nebo ji vsakovat.

Nepřehlédněte: Stabilní kostra střechy

Majitel nemovitosti a pozemku tedy vodu pocházející ze střech apod. může:

nevyužít a nechat samovolně vsáknout do půdy
pomocí okapových systémů a zařízení k tomu určených odvádět vodu do samovsakovacích jímek a vsakovacích zařízení
vodu jímat a aktivně využívat k účelům splachování toalet, praní prádla, jako užitkovou v technickém zázemí, zalévání zahrady, ale i jako zdroj vody pro požární nádrže, zahradní jezírka a bio jezírka atd.

Představte si pak zajímavý „uzavřený kruh“, kdy zachycenou dešťovou vodu využíváte pro potřeby domácnosti – WC, praní apod., následně jí „proženete“ čističkou a jako pročištěnou uskladníte a dle potřeb použijete ještě k zalévání záhonů na pozemku. V zahraničí je takto jímaná voda využívaná i jako zdroj pro umělá jezírka a potůčky zkrášlující velká městská sídliště. Jsou osázena rostlinami, které pak vodu nejen biologicky čistí, ale dokážou rozkládat i těžké kovy.

Celý systém pro využívání dešťových vod je tvořen nátokem s filtračními prvky, které zajišťují čištění dešťových vod od mechanických nečistot, vlastní akumulační nádrží, čerpací technikou a bezpečnostním přepadem buď do vsaku, nebo do kanalizace (NICOLL):
1) Akumulační nádrž, 2) Nátok dešťové vody a filtr mechanických nečistot, 3) Čerpadlo, 4) Napojení na zavlažovací systém, 5) Bezpečnostní přepad do samovsakovacího tunelu Garantia, 6) Přímý nátok do samovsakovacího tunelu Garantia, 7) Plastový uzávěr akumulační nádrže.

Skladování vody

Výzkumy dokazují, že používání dešťové vody v domácnosti pro plnění WC nádrží, pro praní v automatických pračkách apod. je naprosto zdraví neškodné a vyvracejí veškeré pochybnosti o škodlivém vlivu eventuálních chemických a mikrobiologických součástí. Je tomu skutečně tak, pokud ovšem při jímání dešťové vody dodržíte několik zásad. Důležitou součástí zařízení pro skladování dešťové vody je tank umístěný pod zemí.

Velikost nádrže je nutné zvolit podle předpokládané spotřeby. Pokud má být voda používána pouze na ruční zalévání zahrady, postačí nádrž o objemu 3 m3. Při využití v celém domě nebo pro automatické zavlažování se doporučuje pořídit si nádrž s objemem zhruba 9 m3. K tomu se často adaptují původní jímky či septiky, které po vyčištění mohou sloužit jako retenční nádrže.

Tanky neboli akumulační nádrže mohou být plastové: sklolaminátové, svařované a bezešvé. Další variantou jsou betonové jímky, které jsou mnohonásobně těžší a při instalaci náročnější na manipulační prostor, cenově jsou ovšem výhodnější. S plastovými tanky se naopak manipuluje velmi snadno, protože jsou lehké. Betonové zásobníky se budují podobně jako studny z jednotlivých skruží nebo z monolitického betonu. Jejich výhodou je, kromě ceny, přirozená neutralizace vody, kterou v plastovém zásobníku zajistí například kousek přírodního vápence.

Mohlo by vás zajímat: Proč tolik šikmých střech vykazuje vady?

Velikost tanku je daná součtem spotřeby a průměrného množství srážek. Přesný výpočet je ale lepší svěřit odborné firmě. Ta totiž dokáže kromě propočtů spojených s vlastním množstvím zachycované vody zároveň nabídnout technická řešení vhodná pro správné uchování a hospodaření s touto surovinou. Dešťová voda totiž nemá neomezenou trvanlivost. Po určité době začne vylučovat soli a zapáchat a mohla by poškodit koncová zařízení.

Kvalitní systémy, jako jsou například od firmy Marley, nenechávají nic náhodě. Samozřejmostí je možnost několikastupňové filtrace či „tichý“ nátok ke dnu nádrže, bezpečnostní přeliv uzpůsobený pro čištění hladiny nebo plovoucí sání k získání té nejčistší vody cca 10 cm pod hladinou.

Zpět na střechu

Orientačně lze z jednoho čtverečního metru střechy získat asi 20–30 litrů vody. Je velmi důležité, aby střešní krytina byla ze zdravotně nezávadného materiálu, například z pálené hlíny či betonu. Zbývá pak tank napojit pomocí domácí vodárny na tu část vnitřního vodovodu, která napájí nádržky na toaletách a přivádí vodu k pračce. Dalším přívodem je pak ventil, který můžete používat pro vodu k zalévání zahrádky či pro úklid.

Levnější elektřina? Ušetřete díky změně dodavatele

Ušetřete díky konkurenci mezi dodavateli

Kromě toho, že budete využívat energeticky úsporné spotřebiče, nebudete přetápět, zbytečně svítit a plýtvat teplou vodou, lze za elektřinu platit méně díky změně dodavatele elektřiny. „Od roku 2006 si mohou spotřebitelné volně vybírat, kdo jim bude elektřinu dodávat. Díky liberalizaci trhu s energiemi lze významně ušetřit,“ potvrzuje Karolína Jonášová, produktová specialistka Kalkulator.cz, který srovnává ceny elektřiny, plynu a vyhledává výhodné pojištění. Dodavatelé elektřiny mezi sebou konkurují a snaží se zaujmout zákazníky různými tarify a nabídkami: „Když nebudu brát v potaz obchodní cenu za energie, pak jde o různé slevy po celou dobu úvazku, slevy „za věrnost“ atd. Dále hlavně služby, které dodavatel elektřiny nabízí, což je dostupnost zákaznického servisu i o víkendech, kvalita on-line zákaznické zóny, nebo servisní služby typu „elektrikář na rok zdarma“. Jiný dodavatel nabízí různé legislativní poradenství atd.,“ uvádí Karolína Jonášová z Kalkulátor.cz.

Jak porovnat stovky ceníků?

Probrat se všemi nabídkami všech dodavatelů elektřiny není právě jednoduchý úkol: „Na Kalkulátor.cz porovnáváme nabídky od 89 dodavatelů energií, dohromady je to přes 500 ceníků,“ vypočítává Karolína Jonášová. Najít na webových stránkách ceníky dodavatelů určitou chvíli trvá, navíc ceníky zahrnují mnoho položek a informací, ve kterých je pro spotřebitele složité se vyznat. Při porovnávání nabídku jednoho dodavatele s nabídkou od jiného je třeba vzít do úvahy mnoho parametrů. Naštěstí Kalkulátor.cz využívá unikátní technologii, která provede srovnání cen energií automaticky.

„Na stránkách Kalkulátor.cz stačí, aby uživatel zadal informace o výši spotřeby, spotřebě v nízkém a vysokém tarifu, využívaném jističi, distribuční sazbě a aktuálním dodavateli elektřiny. Po zadání těchto vstupních informací je vyspělý algoritmus porovná a vybere adekvátní nabídky. Spotřebitel zvolí tu, kterou považuje za nejvhodnější,“ doplnila Karolína Jonášová.

Přesná nabídka

Údaje, které spotřebitel zadává, se využívají jen za účelem stanovení přesné nabídky: „Nabídka, která se neopírá o adekvátní údaje, se může dost lišit od konečné částky úspory. Pokud nemáme reálná data, nemůžeme dát ani reálná čísla úspory,“ upozorňuje Karolína Jonášová. Veškeré tyto informace je možné zjistit na faktuře od stávajícího dodavatele, takže je vhodné si ji před srovnáváním tarifů na Kalkulátor.cz připravit. V případě, že fakturu nejde najít, si ji lze většinou stáhnout z klientské zóny dodavatele energií, nebo o ni požádat telefonicky. Poté, co si uživatel vybere konkrétní tarif, je třeba vypovědět stávající smlouvu.

„Z výpovědi stávající smlouvy a změny dodavatele mají někteří spotřebitelé zbytečné obavy. Ty jsou ale opravdu zbytečné, navíc u garantovaných tarifů naše zákazníky celou změnou provedeme. Dokonce jim zašleme i formulář pro výpověď stávající smlouvy, který stačí jen podepsat,“ vysvětlila Karolína Jonášová a dodala: „Touto jednoduchou změnou ušetří naši klienti průměrně 4700 korun za rok, jak vidíte, šetřit na elektřině jde i bez vyšroubování žárovek!“

Uklizeno před domem? Klidně i po sněhové bouři!

Široká nabídka sněhových fréz na trhu čítá skromné modely pro úklid těsného okolí vstupu domu, výkonné frézy pro odklízení cest i profesionální stroje, které budou podávat skvělé výkony i v těžkých horských podmínkách. Z jak velké plochy budete sníh odklízet a jaký má terén povrch? Vybavení, funkce a materiálové provedení frézy byste měli v poměru k plánované investici zvážit. Také vzít v úvahu terén a velikost vyklízené plochy i četnost úklidu. Podle toho se liší vybavení, funkce a použité materiály stroje.

„Pokud potřebujete uklidit prostor před vstupem do domu nebo garáže vyberte si elektrickou sněhovou frézu s tichým, ale dostatečně silným motorem. Taková fréza má nízkou hmotnost a malé rozměry, díky kterým se skvěle ovládá. Stejně tak nezabere místo ani při uskladnění. Sníh odhazuje do vzdálenosti několika metrů a za sebou nechává čistý povrch. Vpřed se pohybuje sama otáčením pryžového sněhového šneku. Nezapomeňte ale na nutnost dosahu elektrické zásuvky a dostatečný přívodní kabel. Doporučujeme zvolit prodlužovací kabel určený pro celoroční užití,“ vysvětluje Kateřina Böhmová, tisková mluvčí společnosti Mountfield.

Na pravidelné odklízení sněhu z ploch a komunikací poslouží lépe benzínová sněhová fréza. Pokud je sníh čerstvý a pohybujete se na pevném povrchu zahrad, dvorů a příjezdových cest, postačí model s jednostupňovým odhozem sněhu. Se zprovozněním stroje obvykle pomůže ještě v pohodlí garáže nebo dílny elektrický startér a pak už se můžete pustit do boje se sněhovou nadílkou. Lépe řečeno fréza, která je vpřed poháněna otáčením šneku a současně vyhazuje až 900 kg sněhu za minutu otočným tunelem do regulovatelné vzdálenosti několika metrů.

„Možná budete ale frézu používat pro již mokrý, přemrzlý nebo udusaný sníh, na nezpevněných plochách zahrad, rozlehlých plochách parkovišť nebo dokonce v robustnějších závějích a náročných horských podmínkách. Pak si rozhodně vyberte frézu s dvoustupňovým systémem odhozu,“ doporučuje Kateřina Böhmová z Mountfieldu. Jejich pilovitý šnek nekompromisně odřezává a vhání sněhovou hmotu do lopatek vysokorychlostní ventilace odhozového tunelu. Mezi takovými robustními a odolnými stroji najdete i plně profesionální modely pro permanentní nasazení v zimní sezóně.

Více na www.mountfield.cz

Statek, kde zní jazz

V New Yorku je Rudy doma více než třicet let. V devatenácti letech emigroval z tehdejšího Československa. Do Států odešel ze Švédska společně s manželkou Annou. Protože oba milují Itálii, představovali si, jak jednou v Toskánsku opraví starý kamenný dům. Druhý domov si ovšem vybudovali v Čechách. Před lety se totiž Rudy vracel na kole z nahrávání ve Vídni a projížděl také malebným podhůřím Šumavy.

Na návsi vesnice před Prachaticemi ho okouzlil zchátralý dům, a to natolik, že ho bez dlouhého rozmýšlení koupil. Jak se ukázalo, bývalý hospodářský dvůr stál na základech ze 14. století. V domě se zvoničkou, který si po mnohaleté rekonstrukci manželé vybrali pro bydlení, se kdysi pořádaly vesnické tancovačky. Nyní je vysoká místnost otevřená do krovu využívaná pro vaření, stolování nebo setkávání s rodinou či návštěvami. Na nové galerii si Rudy zařídil hudební kout s knihovnou, naproti mají manželé ložnici se šatnou a koupelnou.

Původní objekty bývalého statku jsou postavené ze smíšeného zdiva a na základech ze 14. století. Spodní dům s pavlačí slouží k ubytování návštěv. V domě se zvoničkou se kdysi pořádaly tancovačky a majitelé si ho vybrali pro bydlení

„Nikdy předtím jsme nevlastnili nemovitost a nezískali zkušenost, která by nás od toho odradila,“ připomíná Rudy a pokračuje: „V New Yorku jsem si uvědomil, že je jedno, jestli jste architekt či muzikant. Stačí být vnímavý. S Annou jsme se proto sami pustili do příprav rozsáhlé přestavby – kreslili, něco udělali, pak předělali, ladili. S projektem a technickým řešením nám pomáhal statik Jiří Ondřich z Vimperka.“

Chalupářem i na dálku

Ve stavení třicet let nikdo celoročně nebydlel a úměrně tomu odpovídal jeho špatný stav. Nejdřív bylo zapotřebí zajistit, co padalo, následně pořídit novou krytinu na střechy. Dvůr je ve svahu, majitelé proto nechali odkopat zeminu a udělat kvalitní izolace. Dalšímu fungování dnes tří obytných domů postavených ze smíšeného zdiva kamene a cihel pomohlo zásadní řešení – statik navrhl systém odvodňovacích kanálků, jenž zbavil zdivo vlhkosti. „Nejdřív jsme si představovali, že každé léto přijedeme a budeme rekonstruovat. Koupili jsme ovšem ruinu, kde byl velký ,chlív‘,“ říká Rudy.

Býval tu chlév, dnes se tu hraje jazz. Zůstala originální klenba a dveře, prostor je využíván jako příležitostné nahrávací studio či společenská místnost. Čelní atypická stěna je poskládaná z dřevěných špalíků

Z místa, kde býval skutečný chlév, je dnes společenská místnost a příležitostné nahrávací studio. Hned první zimu se nad ním propadla střecha, což majitelé komentují: „Bylo to v momentě, kdy dům věděl, že se o něj už někdo postará a zachrání ho.“

S pracemi se začalo ve sklepě okolo kamenných díží na zelí. Ty chtěl Rudy zachovat. Jako dítě toužil stát se archeologem, což se mu podle jeho slov tady vyplnilo. V objektech zůstaly původní dřevěné trámy i nízká kamenná ostění. „Museli jsme si zvyknout, že když nedáme pozor, bude to bolet. První byl v rámci dvora hotový spodní dům, tam jsme bydleli čtyři roky. Teď v něm ubytováváme návštěvy. Na něj navazuje nová nízká přístavba s krytým bazénem a wellness,“ doplňuje Rudy.

Majitelé rádi sportují, proto vznikla moderní přístavba s ocelovou nosnou konstrukcí a částečně prosklenou střechou pro krytý bazén. Velké plochy oken maximálně propojují interiér s okolím

S citem k originálu

„Udělali jsme to podobně, jak to tu bývalo, dispozice kopíruje původní stav. Nová galerie je tak trochu americkým prvkem a vedou na ni kamenné schody. Jsou tu nově, ale sehnali jsme je z nějaké bouračky, takže to není úplně mimo,“ zmiňuje Rudy. V domech manželé vybavili dohromady osm koupelen a mají tu veškerý moderní komfort. O tepelnou pohodu se starají dvě tepelná čerpadla, ústřední vytápění, v ložnici je nainstalované podlahové. Repasovaná americká kamna z bazaru jsou stylovou, ale funkční záležitostí.

Na galerii vede kamenné schodiště postavené ze stupňů, které Rudy sehnal z rozbouraného domu. Mezi předměty, které putovaly z Ameriky, jsou také velké dřevěné masky z Indonésie

Improvizace, spolupráce a gentlemanství – to všechno může být jazz. Díky nasazení a nadšení majitelů pro věc to ladilo i během náročné, rozsáhlé rekonstrukce. Spolu s místními firmami všechno zvládli za čtrnáct let, což Rudy vysvětluje: „Všechno, co má cenu, stojí spoustu práce. Amerika nemá dlouhou historii, proto jde všechno rychleji, máte větší svobodu rozhodování. V případě, že se pustíte do něčeho takového v Evropě, víc vás svazují a brzdí tradice, protože se to vždycky dělalo tak a tak…“

Centrem kuchyně je zakázkově vyrobený pracovní a zároveň barový ostrůvek s deskou ze starých trámů. Tu podpírá originální ocelová podnož. Kuchyňské skříňky dostaly záměrně patinovaný povrch

Na začátku se Anna Rudyho zeptala, co hodlá na Šumavě dělat, až budou mít hotovo. Narychlo řekl, že třeba jazzový festival. Je obdivuhodné, že kromě domu manželé zvládli vybudovat ještě Bohemia Jazz Fest, jeden z největších letních hudebních festivalů v Evropě.

Zahrada z outletu

„K chalupaření patří dvě domácnosti. Doma si zvyknete na kávovar a musíte pořídit ještě jeden. Zařídili jsme si to věcmi z celého světa – z Itálie, Francie, lustr Anna koupila ve Švédsku, já mám rád africké umění. Vlastně jsme museli pořídit chalupu, aby se všechno vešlo,“ říká pobaveně Rudy, který stejně jako Anna miluje a vaří italská jídla. Profesionálně vybavenou kuchyň s luxusním sporákem postavila firma Sedlák. Centrem je pracovní a barový ostrůvek, desku vyrobil truhlář ze starých fošen a podepřel ocelovou nohou. Široká americká lednice musela čekat celou dobu na stavbě, protože pak by neprošla dveřmi.

Anna i Rudy rádi vaří, proto si nechali profesionálně vybavit kuchyň. Základem je kvalitní sporák, nechybí měděné nádobí. Pro pracovní desku a obklad stěny nad ní posloužila místní žula

Z Ameriky se stěhovaly vinylové desky, knížky, ale i traktor, bez něhož by se rozlehlý svažitý pozemek nedal udržovat. Ze zámoří připlul i obytný přívěs využívaný během festivalu jako zázemí. „Krása Česka je v tom, že jsou tu úžasní lidé. Pomohli nám třeba při složité přepravě kontejneru, který se nevešel pod zdejší viadukt. Byli kreativní, ochotní, to by nikdo na světě neudělal,“ chválí Rudy.

Dalším koníčkem majitelů je zahradničení. Zahradu navrhli a osázeli sami a za dobrou cenu. Před pár lety bylo sucho a v zahradnictví vyprodávali zásoby. Za deset tisíc tudíž nakoupili rostliny na celou zahradu. Když se Anna pochlubí fotkami vypěstované zeleniny přátelům v Americe, jsou nadšeni. „Když je to tu nejlepší, musíme se sbalit a vrátit domů. Prostě jako v životě. Žádným sentimentem netrpím. Podstatné je, aby v místě, kde momentálně jsem, byli lidé, které mám rád.“

Rudy Linka (58) patří k deseti nejlepším jazzovým kytaristům na světě. Z New Yorku si přestěhoval oblíbené ,vinyly‘, kytary a knihy. Na Šumavě se zrodila také myšlenka na založení festivalu (Bohemia Jazz Fest)

Zrenovujte schodiště bez bourání

I když je schodiště zřejmě posledním místem v domácnosti, na které myslíte při změně interiéru, nemělo by zůstat opomenuté. Využijte ho jako příležitost a vneste dávku stylu i do tohoto prostoru během pěti důležitých kroků.

1. krok – posouzení stavu schodiště

Před tím, než se s nadšením pustíte do obnovy schodiště, důsledně ho prověřte a ujistěte se, že není poškozena jeho stabilita. „Pokud máte pocit, že schody nejsou úplně v pořádku, konzultujte jejich renovaci s odborníky. Jestliže je konstrukce schodů narušena, je nevyhnutelná jejich profesionální remodelace,“ upozorňuje Richard Klička, odborník z oddělení stavebnin v projektových marketech Hornbach.

2. krok – plánování

Rozhodněte se, které prvky chcete vyměnit či upravit. Stačí třeba jen vyměnit sloupky zábradlí či poškrábané nášlapy, anebo dopřát schodišti kompletně nový design. Zvažte svoje možnosti a zamyslete se, zda vše zvládnete svépomocí, anebo budete potřebovat pomocnou ruku odborníka. Promyšlený plán vám ušetří peníze na materiálech, které nakoupíte pouze v potřebném množství.

3. krok – příprava

Základem renovace schodiště je očištění a příprava podkladu. Ze schodů důkladně odstraňte existující nátěry, koberce či jiný materiál. Pracujte odshora směrem dolů. Ujistěte se, že jsou schody čisté a bez prachu z původního materiálu.

Pro odstraňování starého nátěru z dřevěných schodů existuje několik možností. „Pokud je předešlý nátěr v dobrém stavu, stačí bruskou nebo brusným papírem pouze zbrousit oloupaná či poškozená místa. Další možností je opalování teplovzdušnou pistolí. Tuto možnost využijte při hrubých nátěrech hladkých ploch. Barva pod působením tepla změkne a malířskou špachtlí ji jednoduše seškrábete. Povrch po opálení zůstane mastný, takže je nutné ho důkladně očistit, například ředidlem a poté obrousit. Poslední možností je využití odstraňovače nátěru, který aplikujte na povrch a nechte působit po dobu doporučenou v návodu,“ vysvětluje Richard Klička.

Betonové schodiště bývá často polepeno vinylovou podlahovou krytinou. Tuto vrstvu je třeba před renovací odstranit také, aby zůstal jen čistý a hladký betonový podklad.

4. krok – renovace schodiště

Nátěr
Starší dřevěné schody často stačí pouze přebrousit a znovu nalakovat. Pokud však toužíte po výraznější změně, jednoduše sáhněte po novém barevném odstínu ze široké nabídky barev na dřevo. Trendová barva schodiště může hravě změnit estetiku celé domácnosti.

Nový obklad
Při volbě nového obkladu věnujte pozornost výběru vhodné nášlapné krytiny. „Dřevěné obklady nejsou příliš vhodné na betonové schodiště. Dřevo pracuje a potřebuje určitou flexibilitu. Při nesprávném položení může dojít k deformacím. Dřevěné obklady je potřeba precizně naplánovat, ideálně s pomocí odborníků. Rozumnější volbou je použít schodové profily z laminátu. Jde o vysoce odolný a cenově dostupný materiál, který najdete i v dřevěných dekorech. Takovéto profily nalepíte na betonový podklad jednoduše a spolehlivě,“ říká Richard Klička z projektových marketů Hornbach.

Zašlou slávu a lesk schodových nášlapů, podesty, podstupnic a bočnic lze obnovit i schodišťovou stavebnicí TOPSTEP FLEX. Je vhodná pro všechny typy podkladů a její materiál disponuje antistatickou úpravou, rozměrovou stálostí, odolností vůči bobtnání, světlu, oděru i nárazu a utlumuje kročejový a akustický hluk. „Montáž systému TOPSTEP je velmi jednoduchá, navíc bez nutných stavebních úprav a zbytečného nepořádku. Díky použité technologii docílíte vyrovnání případných výškových nerovností. Materiál nepracuje a nesesychá, proto zaručuje dlouhou životnost a stálost, navíc se snadno udržuje,“ upřesňuje Richard Klička z Hornbachu.

Koberec
Pokud jste se rozhodli osvěžit vzhled schodiště pokládkou koberce, je třeba počítat s poměrně náročnými úkony. „Při pokládce koberce na schodiště je vyžadována velmi precizní práce v oblasti měření a řezání. Až budete mít vypočítány přířezy pro jednotlivé schody, můžete začít s plánováním celkového množství. Pro samotné lepení vám poslouží kontaktní lepidlo na koberce a schody. Po aplikaci a zaschnutí přichází na řadu zakončovací práce, které obnáší odlehčovací řezy pro úpravu koberce, odstranění přesahů a vytvoření přechodů mezi ukončovacím profilem a plochou stěny pomocí akrylátového švu,“ přibližuje Richard Klička.

5. krok – renovace zábradlí

Výměna zábradlí nebo jen jeho části je jednoduchý trik, jak dodat schodišti svěží vzhled. Pakliže nemáte mnoho zkušeností s renovacemi, nebo domácí kutilství není vaší parketou, poraďte se s odborníky. „Pokud chcete dřevěným schodům dodat nový šmrnc, stačí jednoduše vyměnit sloupky na zábradlí za moderní kovové nebo skleněné panely. Kombinace dřeva s jiným materiálem výborně vynikne v interiéru, fantazii se meze nekladou,“ dodává Richard Klička z Hornbachu.

Více informací na: www.hornbach.cz
Přidejte se k nám na Facebooku – www.facebook.com/HornbachCZ

PORADNA: Třídit odpad, či chytřeji nakupovat?

„Většina lidí žije v mylné představě, že třídění odpadu je nejen ekologické, ale díky recyklaci i levnější. Opak je pravda. Likvidace směsného komunálního odpadu je oproti plastu o 75 procent levnější. Likvidace tuny tetrapaku stojí dokonce až 60 tisíc, kdežto komunálního odpadu včetně svozu okolo 2500 korun. Tetrapak se právě proto z recyklátu nevyrábí,“ říká Aleš Choutka z poradenské společnosti Obcejinak.cz.

Také s plasty to není tak jednoduché. V podstatě je možné zpracovávat jen jednodruhové plasty. Proto se na dotřiďovacích zařízeních dělí plasty podle chemického složení, případně barvy. Výsledkem je, že až 70 procent ze tříděných plastů skončí stejně na skládce. Úsilí o maximální vytříděnost totiž vede ke sběru velké materiálové škály plastů, a přitom pro další recyklaci je vhodných pouze zhruba 20 až 30 procent.

Sklo je na tom ze všech odpadů nejlíp, lze jej recyklovat donekonečna. Je však třeba hlídat, aby se při výrobě bílého skla do pece nedostalo sklo barevné. Ale také se tam nesmí připlést žádná jiná nečistota, kov, keramika nebo porcelán. Vytříděné „čisté“ sklo se v rámci recyklace rozdrtí a přidá do výchozí směsi pro výrobu nového skla. Ušetří se při tom mnoho energie a surovin – a peněz. Využitelných je téměř sto procent.

Dveře i posuvné systémy Schüco s nulovými zapuštěnými prahy spojí prostory bezbariérově

Pro bytovou výstavbu u nás platí, že dvě na sebe přímo navazující plochy, pokud mezeru nemá překlenovat přechodová lišta či práh, by se výškově měly lišit pouze o dva milimetry. Vychází to z normy ČSN, která připouští maximální odchylku v rovinnosti podlahy 2 mm na délce 2 metrů. Pokud je propojení dvou ploch řešeno přechodovou lištou nebo prahem, je povolen výškový rozdíl mezi pochozími plochami 2 cm.

Plastové i hliníkové systémy oken, dveří a posuvů Schüco s nulovými, zapuštěnými prahy z tohoto pohledu představují ideální bezbariérová řešení, která lze použít k vytvoření přechodů bez prahů v celém domě a zajistit tak bezbariérový a pohodlný domov pro všechny, včetně lidí s omezenou možností pohybu (třeba osoby na vozíku, lidé s holemi nebo jinými pomůckami pro chůzi, rodiče s dětským kočárkem či malým dítětem…).

Vchodové dveře by neměly být překážkou

Aby všichni obyvatelé mohli do objektů vstupovat snadno a samostatně, tak zejména vchodové dveře musí být navrženy tak, aby byly bezbariérové. Dveřní systém Schüco AD UP (Aluminium Door Universal Platform) splňuje požadavky pro bezbariérový přístup v obytných a komerčních budovách. Princip konstrukce zapuštěného prahu, který lze použít u všech modelů této platformy, může usnadnit volný přístup do budov. Současně jsou splněny všechny obvyklé požadavky na dveře, jako je vodotěsnost a propustnost vzduchu. Dveřní systém s bezbariérovým nulovým prahem nabízí také odolnost proti vloupání až do stupně RC 2. Doplňkový automatický bočně zavěšený pohon dveří vyrovnává ovládací síly a usnadňuje tak otevření, aniž by bylo nutné dveře ručně ovládat.

Nejen hliníkové dveřní systémy, ale i plastové systémy Schüco fungují s impozantním řešením v podobě bezbariérového zapuštěného prahu. Ten lze použít u všech jednokřídlých vchodových dveří systému Schüco LivIng, které se otevírají směrem dovnitř. Speciálně vyvinuté krycí lišty pro dveřní jednotky se zapuštěným prahem a automatické prahové těsnění zajišťují hladký přechod, odolnost a optimální těsnost dveří.

I přístup na balkon nebo terasu by měl být bezpečný

Přístup na balkon nebo terasu může snadno znamenat nebezpečí zakopnutí a pro vozíčkáře dokonce opravdovou překážku. Bezbariérové balkonové a terasové dveře systému Schüco AWS (Aluminium Window System) byly vyvinuty tak, aby splňovaly všechny požadavky na pohodlí a design. Mohou být vybaveny zapuštěným prahem, který umožňuje přechod mezi vnitřním a venkovním prostorem bez rizika zakopnutí. Těsnění prahu se zpožděným hydraulickým spouštěním zajišťuje snadné zavírání a kování Schüco v rámu křídla ulehčuje ruční ovládání.

Následující systémy lze navrhnout se zapuštěnými prahy: konstrukce hliníkových oken a balkonových dveří Schüco AWS 70.HI, AWS 75.SI+ a AWS 90 SI+ (stavební hloubka 70, 75 a 90 mm) a plastové balkonové dveře z produktové řady Schüco LivIng a Schüco LivIng Alu Inside.

I posuvné systémy jsou vybaveny zapuštěnými prahy

Kromě oken a dveří musejí i posuvné systémy splňovat určité požadavky, aby je mohli snadno používat všichni obyvatelé bez ohledu na to, zda mají problémy s pohyblivostí či nikoli. Zapuštěné prahy jsou proto i zde nezbytné. Hliníkové posuvné systémy se zdvihem Schüco ASE 60 (stavební hloubka 60 mm) a ASE 80.HI (vysoká izolační schopnost, stavební hloubka 80 mm) a dále i plastový posuvný systém se zdvihem Schüco LivIngSlide PVC-U tyto požadavky splňují. Zejména bezbariérový zapuštěný práh pak poskytuje pohodlný rovný přechod mezi vnitřním a vnějším prostorem.

S bezbariérovým prahem u hliníkových a plastových posuvných systémů se zdvihem lze snadno kombinovat další standardní požadavky, jako je účinná tepelná izolace a odolnost proti vloupání na úrovni RC 2.