Blog

Interiér: Bydlení s výhledem do přírody

Při hledání projektu se majitelé inspirovali domem přátel, který si ale ještě více přizpůsobili vlastním představám. Když byl dům v roce 2011 postavený, k jeho vybavování si přizvali designérku Petru Slavíkovou. Nejprve společně řešili celkový koncept domu – vybírali podlahy, dveře, kuchyň, pojetí krbu, zábradlí na schodišti – prostě vše, co úzce souvisí se stavbou a významně ovlivňuje celý interiér domu. Manželé měli od začátku jasnou představu o kombinaci barev a materiálů.

Základem barevnosti celého domu byly ořechové interiérové dveře s javorovými pásky a vinylová podlaha v javorovém dřevodekoru procházejícící téměř celým domem. V zádveří a technických místnostech je šedá dlažba, v pokojích jsou celoplošné koberce, na schodišti pak mořené dřevo.

Ořechové dveře s javorovými pásky jsou nosnou linkou celého interiéru.

Od návrhu k realizacím

První návrhy jsou z konce roku 2011, nejprve vznikala kuchyň s jídelnou a s obývacím pokojem. Majitelé kuchyň pojali jednoduše a prakticky. Obývací část se ladila déle, protože bylo třeba najít vhodnou kompozici pro rozložení nábytku na TV stěně.

Všechen nábytek je vyráběn na zakázku, většinou z lamina s lakovanými čílky, na několik stěn byla aplikována betonová stěrka. Originálním kouskem je nejen konferenční stolek, ale také veškerý další nábytek, který byl v domě zhotoven podle designérčina autorského návrhu. Celkové minimalističtější pojetí dotvářejí japonské stěny, které prostor zútulňují.

Důležitou roli v interiéru hrají svítidla. Světlo na stěně se obléklo do betonové stěrky, na stropě jsou 3 kruhová svítidla z opálového skla. Nejdekorativnějším kouskem je stojací lampa.

Pečlivý výběr osvětlení zaručil světelnou náladu v pokoji. V další fázi, tedy počátkem roku 2013, se začalo pracovat na dětských pokojích. Každé dítě mělo o svém pokoji svoji představu, kterou designérka dotáhla a rozvinula. V obou pokojích jsou dominantní na míru vyrobené velkoformátové tapety.

Chlapecký pokoj je laděn v tónech ořechu, švestkově modré a akcentní žluté. Prostorný a světlý pokoj včetně velkého pracovního stolu nabízí široké možnosti využití. Barevnost dívčího pokoje je velmi jemná, pudrově zelená barva je doplněna magentou, celý pokoj je vybaven bílým lakovaným nábytkem, celkovou atmosféru podtrhují svítidla z opálového skla.

V roce 2015 se začalo s návrhy ložnice a šaten. Decentní kompozici ložnice tvoří manželská postel s menšími úložnými prostory a toaletní stolek s kulatým zrcadlem, dominantou je opět tapeta. Postel je vybavena kvalitními matracemi a polohovacími rošty. Barevnost ložnice dokonale ladí s dalšími prostory v domě.

V ložnici měla původně být velká knihovna, nakonec zůstaly jen menší úložné prostory. Ložnici zdobí svítidlo Pirce od Artemide a tapeta Riverside od firmy Casadeco.

Designérka Petra Slavíková

Nabízí kompletní služby interiérového designéra, a to od poradenství, návrhů dispozičního řešení, 3D grafických návrhů přes technické výkresy, dekoratérské služby až po zajištění realizace na klíč. Návrhy soukromých i komerčních prostor. Jednotlivé služby lze sjednat podle individuálních potřeb a libovolně je upravovat.

Kontakt: www.slavik-design.cz

Jak vybrat nábytek do obýváku

Sedací souprava je středobodem každého obýváku

Zásadním prvkem každého obývacího pokoje je bezpochyby dostatečně velká a pohodlná sedací souprava. Při výběru zvažte vaše prostorové možnosti, ale také barevnou kombinaci, ve které chcete obývák vyvést. Již dávno neplatí, že sedací souprava by měla být nejlépe v neutrálních tónech – nebojte se experimentovat. Klidně můžete ze sedací soupravy učinit dominantní prvek, okolo kterého bude zbytek nábytku centrován.

Zároveň je kromě barvy a velikosti vhodné zvážit, zda by se vám nevyplatila rozkládací pohovka, na které se případně mohou vyspat návštěvy, případně zvolit oblíbené sedací soupravy do L, na kterých se člověk může roztáhnout. Pokud máte jen omezené prostorové možnosti, sedačku vám může pohodlně nahradit sada komfortních ušáků.

Konferenční a TV stolky

Důležitou součástí řady obývacích pokojů jsou též televize, ke kterým je nábytek centrován. Je tedy vhodné věnovat dostatečnou pozornost TV stolkům či TV stěnám, které zároveň mohou sloužit jako elegantní výstavka suvenýrů či coby knihovnička. Dalším důležitým prvkem jsou přirozeně i konferenční stolky, které by měly být praktické, odolné a zároveň by měly ladit se zbytkem nábytku v obýváku.

Nadčasové obývací stěny

Obývací stěny jsou opět v módě. Nejde ovšem již o mohutné kusy nábytku, které známe z obýváků našich babiček. Jedná se o moderní a nadčasové obývací stěny, které jsou lehčí a vzdušnější a nezatěžují tolik prostor. Možností je nepřeberné množství a stěny se mohou skládat i z prostoru na televizi, knihovny, řady prosklených polic a dalších prvků. Záleží zkrátka na vašich preferencích a vkusu.

Opět zvažte barevné provedení a dekor celého obývacího pokoje – větší kusy nábytku na sebe budou přirozeně poutat pozornost, proto tedy záleží, zda chcete, aby nábytek splýval nebo naopak kontrastoval s barvou stěn, dveří a oken či s dalšími kusy nábytku.

Ať už nakonec zvolíte jakékoliv vybavení, je důležité myslet nejen na design a prostorové možnosti, nýbrž také na ucelený styl a barevnost. V prvé řadě musí být nábytek ale hlavně funkční, praktický a komfortní. Myslete také na to, že obývací pokoj vybavujete na mnoho let dopředu, proto je vhodné volit nadčasové barvy a vzory, které se vám za pár let neokoukají.

Chlazení stojí více než vytápění, myslete proto na překlady pro venkovní stínění

Např. PŘEKLAD HELUZ FAMILY 3in1 nosný umožňuje svou variabilitou instalaci naprosté většiny na trhu dostupné stínicí techniky, a to jak během výstavby, tak kdykoliv později v průběhu užívání domu. Výhodou tohoto systémového řešení je, že ve všech případech zůstane zachován dostatek integrované izolace, aby nevznikly tepelné mosty. Nově byly tepelněizolační parametry PŘEKLADU HELUZ FAMILY 3in1 nosný vylepšeny použitím grafitového polystyrénu.

Pro laiky je hodnota stavebního materiálu na hrubou stavbu mnohdy překvapivě nízká. Samozřejmě závisí na velikosti, architektonickém návrhu či umístnění v terénu, ale obecně platí, že cena cihel ve velmi dobrém tepelněizolačním standardu na celý dům tvoří 10 – 15% rozpočtu celého rodinného domu. Cihly tedy stojí tolik, co třeba vybavení kuchyně či větší koupelny. Zatímco tyto investice se během užívání objektu mohou i několikrát opakovat, hrubá stavba zůstává a měnit se nedá, proto by měla být skutečně kvalitní.

Před přehřátím interiéru pomůže hlavně venkovní stínění

Druhou, pro laiky méně známou skutečností je, že efektivní ochranou před slunečním zářením je primárně venkovní stínění (rolety, žaluzie, screeny), které nepustí paprsky ke skleněným tabulím oken a zabrání tak zahřátí skla a následného přenesení tepla do interiéru. Vnitřní stínění si totiž poradí jen se světlem, nikoli s teplem, z pohledu tepelněizolačních parametrů je vnitřní stínění, lidově řečeno, spíše jen na okrasu…

Výrobce kompletního cihelného systému pro hrubou stavbu společnost HELUZ proto již léta ve svém programu má jedinečné nosné roletové a žaluziové překlady, které jsou určené pro uložení venkovní stínicí techniky, aby ji nebylo nutné dodatečně přidělávat zvenčí na dům a narušovat, či spíše porušovat jednolitou fasádu. Jedinečnost překladů spočívá v tom, že jsou lehce zabudovatelné do stavby, protože jsou z výroby hotovým celkem. Ten tvoří nosná žebra, optimalizovaný tvar tepelné izolace, dutina pro stínicí techniku a cihelný obklad pro ideální zhotovení omítek.

HELUZ loni představil již druhou generaci PŘEKLAD HELUZ FAMILY 3in1 nosný, jehož hlavní předností je variabilní velikost vnitřního prostoru – postupným vytahováním jednotlivých části izolace se vnitřní schránka překladu přizpůsobuje tvarově i rozměrově žaluziím, roletovým či screenovým schránkám. Loňská novinka byla pro letošek vylepšena použitím grafitového polystyrénu, který oproti klasickému EPS má výrazně lepší tepelněizolační vlastnosti. Na základě spolupráce s dodavateli stínicí techniky došlo také k optimalizaci vyndavacích segmentů polystyrenu pro pohodlnější zabudování stínicí techniky. Tyto změny vedou k větší kvalitě díla a užitného komfortu pro uživatele domů.

Maximální využití prostoru pro tepelný izolant

PŘEKLAD HELUZ FAMILY 3in1 nosný s integrovanou, ale vyjímatelnou tepelnou izolací je určen pro jednovrstvé zdivo z tepelně izolačních cihel HELUZ FAMILY s nejlepšími parametry na trhu. Vnitřní prostor s izolantem je variabilní pro umístění venkovních žaluzií, rolet, screenů anebo může zůstat z výroby vyplněný izolantem. Na obvodové zdivo domu tak lze použít jediný typ nosného překladu, aniž by si stavebník předem musel lámat hlavu, zda bude chtít instalovat stínění či nikoli. PŘEKLAD HELUZ FAMILY 3in1 nosný je plně skrytý pod omítkou, je přizpůsoben pro elektrické ovládání a lze ho instalovat i pro vyšší okna podle volby stínicí techniky (až do rozměru 5 m), běžně do rozměru výšky 2,5 m, tedy třeba i pro balkonové dveře.

„PŘEKLAD HELUZ FAMILY 3in1 nosný je dodáván na stavbu plně vybavený izolantem, nikdo s ním nemusí nic dělat, lze ho osadit, zazdít a získat nosnost a tepelně izolační vlastnosti, jako kdyby stavebník použil klasické nosné překlady 23,8. Kdykoli se ale může rozhodnout namontovat zastínění a tento překlad mu to umožní díky možnosti postupně vytahovat jednotlivé díly izolantu, čímž stavebník postupně získá prostor pro žaluzii, malou roletu anebo i velkou schránku pro roletu. V každé fázi tedy v překladu zůstává maximum izolantu pro dané řešení,“ vysvětluje benefity novinky Filip Bosák, manažer technického poradenství společnosti HELUZ.

PŘEKLAD HELUZ FAMILY 3in1 nosný – benefity pro investora

PŘEKLAD HELUZ FAMILY 3in1 nosný představuje důležitý prvek pro současné nízkoenergetické novostavby či pasivní stavby, protože umožňuje svobodnou i dodatečnou volbu stínicích systémů od různých výrobců. Zajišťuje tepelný i akustický komfort, má masivní betonovou část a neoslabuje zdivo. Je trvanlivý (z betonu, keramiky a tepelné izolace) a umožnuje snadný přístup pro montáž i údržbu stínicí techniky. Přitom je skrytý pod omítkou a není vidět ve fasádě. Výhodou je i rychlejší realizace díky možnosti použít jeden typ překladu nad všechna okna.

PŘEKLAD HELUZ FAMILY 3in1 nosný – benefity pro projektanta

Systémovost PŘEKLADU HELUZ FAMILY 3in1 nosný umožňuje jednoduché navrhování v rámci výškového i délkového modulu systému HELUZ. Překlad má dobrou únosnost, velkou požární odolnost (odzkoušeno v laboratoři) a díky grafitovému polystyrénu dále vylepšil své tepelněizolační vlastnosti. Protože osazení stínicí technikou je volitelné, lze na obvodové stěny domu použít jeden typ překladu a nahradit jím klasické nosné překlady. Překlad HELUZ FAMILY 3in1 nosný lze použít pro světlé rozpětí oken až 3,75 metru a pro výšku oken běžně 2,5 m (i více). Navrhování je snadné pomocí technických podkladů (CAD detaily, funkční objekty pro Revit a ArchiCAD), které jsou dostupné na webu pro odborníky

Díky optimalizované geometrii překladu se podařilo při velmi dobré únosnosti dosáhnout nadstandardní tepelné izolace. Hodnoty součinitele prostupu tepla pro základní variantu překladu jsou vyrovnané s vlastnostmi zdiva z tepelně izolačních cihel HELUZ FAMILY. Pro šířku překladu 50 cm je hodnota U = 0,13 W/m2.K. Překlad lze použít jak pro zdivo z cihel HELUZ FAMILY (U=0,14 W/m2.K) , tak i HELUZ FAMILY 2in1 (U = 0,11 W/m2.K). Nový překlad lze použít jak do nízkoenergetických, tak i do energeticky pasivních domů.

Šírka překladu HELUZ FAMILY 3in1 nosný (cm)	U (W/m2.K) – základní varianta překladu	U (W/m2.K) – zdivo z cihel HELUZ FAMILY /FAMILY 2in1
50	0,13	0,14 / 0,11
44	0,16	0,17 / 0,13
38	0,21	0,20 / 0,15

PŘEKLAD HELUZ FAMILY 3in1 nosný – benefity pro stavební firmu

Montáž samotného překladu do zdiva je rychlá a jednoduchá, PŘEKLAD HELUZ FAMILY 3in1 nosný je dodáván na paletě, která umožňuje osazení nad otvory přímo hydraulickou rukou z dopravního prostředku (auto s hydraulickou rukou) či pomocí jeřábu. Během pár hodin lze namontovat překlady na celý dům, protože odpadá „skládačka“ klasických nosných a roletových nosných překladů. Překlad umožňuje jednoduché osazení stínicí techniky, a to prakticky kdykoliv po dokončení vnějších omítek. Překlad se vyrábí s minimální výškovou výrobní tolerancí, hodí se tedy pro zdivo z broušených cihel. Je to systémové řešení v rámci stavebního systému HELUZ.

Venkovní stínění zajistí komfort tepelný i bezpečnostní

Kromě snížení tepelných ztrát v zimním období a minimalizace přehřátí interiéru v létě zajišťuje venkovní stínění uživatelský komfort i v dalších směrech: Zvyšuje akustickou pohodu, má masivní betonovou část a neoslabuje zdivo, zabezpečuje domovy před zvědavci i nezvanými návštěvníky a chrání okna před povětrnostními vlivy, čímž prodlužuje jejich životnost.

Venkovní stínění bylo zahrnuto do dotačního programu Nová zelená úsporám. Na venkovní stínicí techniku (rolety, žaluzie, slunolamy apod.) s ručním ovládáním mohou stavebníci získat podporu ve výši 500 Kč/m2 stíněné plochy okna, s inteligentním automatickým ovládáním dokonce částku 1000 Kč/m2.

Rodina si na dně lomu zrekonstruovala vlaštovčí hnízdo

Jako třeba v podobě velkých prosklených ploch hliníkových oken nebo elektricky ovládaných střešních oken, kterými architekti pustili přirozené světlo do tmavého interiéru svého domku na dně lomu blízko skalní stěny. Architekti Radim a Hana Horákovi si bydlení nedaleko centra Brna a zároveň u řeky a lesa oblíbili, je to pro ně „taková vesnice ve městě“, rostoucí děti je však přiměly pustit se do rekonstrukce.

Více oken než zdí…

Původní dispoziční řešení bylo důsledkem letitého chaotického zastavování uliček mezi domy a zdaleka neodpovídalo dnešním potřebám. „Každá místnost měla podlahu v jiné výšce, světlé výšky místností byly nízké (2.15 m), chyběly izolace a lokálně se objevovala i vlhkost a s tím spojená plíseň, dispozice byly tmavé. Polovičaté řešení nedávalo smysl, proto jsme k rekonstrukci přistoupili komplexně,“ začíná vyprávět Ing. arch. Radim Horák.

Jednopodlažní dům se sedlovou střechou s plechovou krytinou byl prorostlý s okolními domy, jak konstrukcemi, tak i sítěmi. Cílem rekonstrukce proto bylo objekt stavebně oddělit, včetně vybudování vlastních přípojek technické infrastruktury, navýšit užitnou plochu objektu a především přinést do interiéru co nejvíce přirozeného světla. „Stavbu jsme chtěli zachovat co nejnižší, proto jsme navrhli uskutečnit navýšení užitné plochy částečným zastavěním stávajícího dvorku novou jednopodlažní přístavbou. Hmotově zůstal patrný původní objekt, od nové části pohledově oddělený. Původní vnitřní zdivo bylo odstraněno, celý interiér jsme vyčistili a podlahy výškově srovnali do jedné roviny. Dům leží na dně lomu v blízkosti skalní stěny a slunce se k němu dostává docela pozdě, proto jsme jej chtěli co nejvíce prosvětlit, což se nám podařilo,“ pokračuje architekt a spokojený obyvatel domu v jedné osobě.

Na straně do dvora tvoří obvodovou část více skleněných ploch než neprůhledných zdí a přirozené světlo pustili do domu i střešními okny. V části pod sedlovou střechou v původním objektu je obývací pokoj s jídelním stolem. „Prostor je zcela otevřen do střechy a kromě rozsáhlé prosklené plochy z hliníkového HS portálu je prosvětlen i shora, dálkově ovladatelnými střešními okny, s vnitřním i vnějším zastíněním,“ popisuje Ing. arch. Radim Horák.

Přednost dostal do bronzova eloxovaný hliník

Z kuchyňského koutu lze vejít do malé šatny a po schodišti vystoupat do ložnice, s velkoplošným hliníkovým oknem, které zároveň zpřístupňuje vegetační střešní terasu. Ložnice se vikýřem otevírá ke skalní stěně lomu. Z obývacího pokoje vedou dveře do části s bývalými přístavky, dnešního dětského pokoje pro tři malé děti. Ty mají k dispozici i malé vnitřní atrium, sevřené mezi okolními domy, do něhož ústí velké sedací okno ze strany obývacího pokoje.

Vstup do domu byl přesunut do nové přístavby, která je navržena s co nejmenší konstrukční výškou (světlá výška uvnitř je jen 2.3 m a stropy jsou řešené jako pohledové železobetonové). Na vstup navazuje chodba, kterou lze projít domem do dvora, hned za dveřmi při vstupu je navržen technický kout, na druhé straně je za posuvnými dveřmi malá lichoběžníková pracovna (reaguje na tvar pozemku). Před dveřmi do dvora se chodba stáčí podél krytého venkovního sezení a míří do původního objektu, podél ní je navržena knihovna, ve které jsou umístěny dveře na samostatné WC a do koupelny. Ta je uvnitř prosvětlena střešním světlíkem, rovněž elektricky ovládaným.

Pohledově je rekonstrukce s přístavbou kombinací železobetonu, starých plných pálených cihel, omítky, zelené vegetační střechy a antracitových klempířských prvků. Výplně otvorů jsou navrženy jako hliníkové s trojsklem (Schüco), stejně tak i celoprosklené vstupní dveře, které umožňují kolemjdoucím průhled přes dům až do dvora. V interiéru se jedná o kombinaci různých přírodních materiálů. „Zvažovali jsme i dřevěná okna, přece jen je náš dům „tradičnější“, ale hliníková okna a posuvy Schüco pro nás měly větší výhody. Rozhodla především jejich bezúdržbovost, příznivá cena, i barevnost rámů eloxovaných do bronzova. Eloxovaná povrchová úprava vizuálně zachovává kovový vzhled hliníku, okna nejsou opatřena nátěrem, což koresponduje s dalšími použitými materiály v domě,“ vysvětluje svou volbu Ing. arch. Radim Horák.

Růžová kuchyň má i chytrou stěnu pro děti i rodiče

Nová přístavba má na podlaze ve hmotě probarvenou dlažbu, stará část pak třívrstvou dřevěnou dubovou lamelu. Celým domem prochází přírodní březová překližka (nábytky, obklad vstupu, dveře, podhled obývacího pokoje a ložnice), lokálně pak probarvená překližka (modrá – odpočinkový kout obývacího pokoje, růžová – kuchyň). „Máme rádi barvy, proto jsme se nápadu naší dcery s růžovou kuchyní nezalekli a snažili se tuto ne úplně obvyklou barvu vhodně materiálově a barevně doplnit,“ pokračuje Ing. arch. Radim Horák. Speciálním prvkem kuchyně je i tzv. chytrá stěna, magnetická a popisovatelná zároveň – děti mají kde malovat, rodiče zase prostor třeba na nákupní seznam…

Stěny koupelny, WC a plochy nad kuchyňskou linkou jsou z marockého štuku. Štít a vždy jedna stěna v dětském pokoji, pracovně a ložnici je realizována jako černá hliněná s řezankovým zlatavým vsypem. „Do hliněné omítky je zapracována na jemno nasekaná sláma, která se leskne a mění barvu, když na ni dopadají sluneční paprsky, takže v průběhu dne mění náladu interiéru,“ vysvětluje architekt.

Stropy jsou pohledové železobetonové s otiskem dřevěných desek, pohledový beton přechází i v nový nadvlak nad prosklením (HS portál) z obývacího pokoje do dvora, včetně nových nosných pilířů kolem něj. Zbytek stěn je „klasicky omítnutý“ a opatřen bílým nátěrem.

Dalším jednotícím prvkem v interiéru i exteriéru je kruh. „Kulaté prvky dojem změkčí, proto se v domě prvek kruhu opakuje – líbí se nám kulaté rohy nábytku, vana je zaoblená, zrcadlo ve vstupu má tvar kruhu, okénka ve dveřích koupelny a toalety jsou kulatá….,“ vypočítává Ing. arch. Radim Horák. Ostatně i venkovní přesah střešní terasy má oblý tvar (reaguje na strom), stejně jako vodní prvek.

Střecha je třetí fasádou

Původní část objektu architekti hmotově sjednotili a zjednodušili (přístavky jsou nově zastřešeny plochou střechou v jedné rovině). Šikmá střecha je opět pokryta plechem, ale nově v antracitové barvě (dříve byl červený), která odkazuje na někdejší použití černých asfaltových pásů jako krytiny u původních nouzových domků. Tehdy byla střešní krajina celé lokality různorodá, podtrhující „vlaštovčí hnízdo“, tak typické pro dané území. Celý původní objem byl zateplen minerální vatou a omítnut. „Dům stojí na dně lomu, takže střecha je v podstatě třetí fasádou – lidé, kteří jdou po hraně lomu, na střechu vidí, proto jsme ji řešili i pohledově. Materiálově i barevně jsme sjednotili vikýř a střešní okna s plechem střechy, proto jsme vybrali antracitový odstín,“ pokračuje Ing. arch. Radim Horák.

Rekonstrukce zachovala odkazy na dobu minulou

Nová přístavba je celá řešena s plochou střechou, stěny jsou sendvičové, kdy pohledové části do exteriéru tvoří vyzdívka z plných pálených cihel, získaných z bouracích prací na původním domě. Cihly mají odkazovat na někdejší obyvatele lokality, kteří byli často zaměstnanci nedalekých cihelen, z kterých si stavební materiál nosili. Cihly jsou doplněny o pohledové betony (sokl, atika), které vybíhají do dvora v jednoduché přestřešení nad venkovním sezením. Ploché střechy jsou pojaté jako zelené extenzivní, nad novou přístavbou doplněné o malou pobytovou terasu. Vnitřní zdivo, dozdívky apod. jsou z broušených keramických tvárnic.

Venkovní dvůr je částečně přestřešen, pod přesahem je venkovní sezení a umístěn původní zahradní krb (gril). Vlastní dvůr je vydlážděn žulovým odsekem, v kombinaci s plochami z česaného betonu a plochami pro vegetaci. Do zahrady přechází pobytovými dřevěnými schody (stejné dřevo je použito i ve vnitřním atriu a na venkovní terase).

„Lokalita si drží ducha z 80. let 20. století, kdy byla známá jako umělecká čtvrť, této době vzdáváme hold otisky umělce TIMA na pohledových betonech, bustou sv. Metoděje (jako patrona Moravy a spolupatrona Evropy) od sochaře Vladimíra Matouška v nice na štítě a volnou vnitřní štítovou stěnou v obytném prostoru, kterou postupně doplňujeme obrazy, plakáty, fotografiemi a jinými artefakty,“ uzavírá Ing. arch. Radim Horák.

O projektu:

Název projektu: Rekonstrukce RD v bývalé dělnické kolonii, Kamenná čtvrť v Brně
Architekti: KAMKAB!NET – Ing. arch. Radim Horák, Ing. arch. Hana Horáková
Výrobce hliníkových okenních a dveřních systémů Schüco: DAFE – PLAST Jihlava, s.r.o.
Vstupní dveře: Schüco ADS 75.SI, celoprosklené
Okenní systémy: Schüco AWS 75.SI okna s trojsklem standardních rozměrů, největší fixní prvky š 2500 x v 2350 mm
Vysoce tepelně izolovaný posuvný HS portál Schüco ASS 70.HI (š 4000 x v 2300 mm)
Střešní okna: VELUX INTEGRA dálkově ovládaná s venkovním i vnitřním stíněním, světlík VELUX

Přivolejte si jaro do svých domovů pomocí fototapet

Fototapeta

Za fototapety na zeď mohou být považovány velkoplošné obrazové tapety, které v sobě zahrnují určitý motiv či design. „Fototapety jsou stále populárnějším způsobem pro zvelebení zdí interiéru i díky svým rozmanitým barvám a živým vzorům,“ říká Tadeáš Tenkl, odborník z oddělení tapet a dekorací v projektových marketech Hornbach. Rozkvetlé květiny, zářící slunce, probouzející se příroda, obrostlé stromy, zelenající se tráva a mnoho dalších motivů lze snadno pomocí fototapet aplikovat do vašeho interiéru a navodit tak příjemné pocity i atmosféru každý den po celý rok.

„Fototapety se navíc dají využít i k optickému zvětšení bytu, kde vytvoří dojem opravdového pohledu do vybraného prostředí,“ doplňuje Tadeáš Tenkl. Hodí se do obývacího pokoje, pracovny i jídelního koutu či kuchyně.

Tip:

Fototapeta bílé tulipány (zdroj: Hornbach) Rozkvetlé tulipány jsou příznakem přicházejícího jara. Živé ale nevydrží dlouho. Vliesová fototapeta na zeď Dimex Line z české zakázkové výroby s jarním motivem je symbolem pozitivní energie ve vaší domácnosti. Vhodná pro prostory obývacích pokojů, ložnic, hal i předsíní.

Typy fototapet a jejich lepení

Na trhu jsou dva druhy fototapet – papírové a vliesové. Pro oba druhy fototapet je při lepení nutné zajistit pokojovou teplotu kolem 20 stupňů Celsia a vyhnout se průvanu. Pro vyrovnání tapety je dobré jí několik dní před lepením rozbalit. Standartně bývá u fototapet přibalené rovněž i speciální lepidlo.

„Ve dvou se to lépe táhne a platí to i v tomto případě. Váš parťák nebude jen podavač nářadí a takzvaná psychická podpora, ale především nepostradatelná součást při instalaci tapety, na kterou jeden pár rukou jednoduše nestačí. Mimo fototapety a krycí folie na zem bude potřeba kbelík, pravítko, zalamovací nůž, vodováha, tlakový válec, štětec a stěrka na přebytečné lepidlo. Fototapetu lze snadno instalovat v pár krocích, které vás zaručeně dovedou ke kýženému výsledku,“ upřesňuje odborník Tadeáš Tenkl.

Postup lepení fototapety:

1. krok
Fototapeta je relativně tenký papír, proto by byly všechny nerovnosti zdi vidět. Vytmelte trhliny, dírky, a pokud nemáte omyvatelný nátěr, zeď napenetrujte. Pokud je původní nátěr zdi tmavší než fototapeta, je nutné zeď přemalovat nebo vytapetovat na světlejší odstín.

2. krok
Fototapetu si na podlaze zkontrolujte a sestavte.

3. krok
Nakreslete si na zeď tenkou tužkou vodítka.

4. krok
První část fototapety lepte od středu a začněte vždy spodní řadou.

5. krok
Jednotlivé části fototapet lepte tak, aby se překrývaly shora, jako střešní tašky. Spoje pak nepůjdou vidět.

6. krok
Vždy natírejte jen jeden kus fototapety, jedno místo zdi, jinak vám lepidlo zaschne, fototapeta se začne trhat.

7. krok
Tlakovým válcem přitiskněte fototapetu ke zdi od středu k okrajům a pečlivě se zbavte vzduchových bublin. Krajní fototapetu nalepte na zeď celou, přímo na zdi přitlačte pravítkem na hranu zdi a seřízněte zalamovacím nožem. Vyhnete se tak nepřesnostem u nepravidelných zdí atp.

8. krok
Gumovou stěrkou vyhlaďte spoje fototapety a vytlačte přebytečné lepidlo. Pokud se vám oddělí rohy fototapety, vložili jste tam málo lepidla. Jednoduše zvedněte roh fototapety a přidejte lepidlo. Opět uhlaďte.

Praktické vychytávky odborníka:

Pozor si dejte na rozdíl mezi lepením papírových a vliesových fototapet. U papírové fototapety se natírá lepidlem nejen zeď, ale také tapeta. Lepidlo se nechá působit a po změknutí tapety se při lepení jednotlivé díly překrývají, zhruba 2-3 mm. U vliesových tapet jsou spoje těsně vedle sebe.
U tmavých odstínů fototapet podmalujte spoje v barvě tapety. Pokud se vám nepodaří přesné napojení, nebude chyba tak vidět.
Pokud vám fototapeta nevystačí na celou zeď, je možné jí domalovat boky. Fantazii se meze nekladou.
Existuje odstraňovač fototapet. Aplikujte dle návodu, fototapeta se uvolní, spadne a vy můžete dát svému bytu nový nápad.

Více informací na: www.hornbach.cz
Přidejte se k nám na Facebooku – www.facebook.com/HornbachCZ

Jednoduchá renovace staré koupelny

Místo keramických obkladů menšího nebo většího formátu vzájemně oddělených různými šířkami spár, které byly moderní před několika desítkami let, můžeme dnes do místnosti zatížených vodou a vlhkostí zvolit úpravu stěn dekorativní technikou „topping“ nebo „smooth“. Prakticky to znamená, že můžeme vytvořit koupelnu se stěnovými povrchy zcela bez keramických obkladů, spár a rohových lišt. Místo nich se vrstvením celoplošně nanáší odpovídající dekorativní vodotěsné hmoty. Ty zajistí nejenom moderní vzhled, spolehlivou hydroizolaci, ale zároveň dochází k vytvoření dekorativní úpravy stěn, která je nenáročná na údržbu a odolná vůči mechanickému poškození.

Taková úprava není pouze momentálním trendem, protože oproti klasickému systému keramických obkladů má mnoho aplikačních předností. Je bezprašná, bezhlučná, rychlá a cenově dostupná. Navíc ji nemusí provádět obkladač, ale hravě si s ní poradí třeba malíř nebo i šikovný kutil.

Jak na to?

Pokud stávající keramické obklady na podkladu stále dobře drží (neodlupují se), můžeme tzv. převrstvením koupelnu snadno, rychle a cenově výhodně sanovat. Základní klíčovou složkou je speciální nátěr na hladké a nesavé povrchy AKRINOL Super grip, který zásadně zvýší hrubost původního obkladu, a tím zajistí spolehlivou soudržnost s následujícími vrstvami bezobkladového systému. Problém nečiní ani do obkladu zabudované zrcadlo nebo integrované rohové lišty. Adhezní můstek jednoduše nanesete v souvislé vrstvě i na ně a podklad je připraven pro vrstvení. Stejně se dá použít i v dřevostavbách obložených OSB deskami, na které lze bezobkladový systém rovněž aplikovat, stejně jako na sádrokarton nebo jiné hladké deskové materiály.

V případě, že jsme si jisti, že v objektu byla dříve provedena odpovídající hydroizolace, stačí povrch vyrovnat a nanést finální dekorativní vodoodpudivou hmotu HYDROSOL Decor base probarvenou do odstínu dle požadavků investora. V opačném případě raději původní povrchy opatříme dodatečnou celoplošnou hydroizolací HYDROSOL Express 1K, do níž vložíme armovací mřížku, těsnící pásky, rohové prvky a manžety. Takto ošetříme všechny vertikální a horizontální plochy koupelny včetně sprchových koutů, abychom zajistili spolehlivou a potřebnou vodotěsnost i v exponovaných místech. Touto vrstvou lze částečně zamaskovat i případné nerovnosti na stěně.

V dalším kroku stačí povrch hydroizolace sbrousit a použít již zmíněnou dekorativní, vodoodpudivou vrstvu HYDROSOL Decor base, kterou lze tónovat do více než 500 odstínů podle barevného vzorníku JUB Favourite feelings. Tuto vrstvu lze provést tzv. do hladka (smooth) anebo s povrchovou strukturou (topping). Ta se nanáší hladítkem případně mořskou houbou, a to v jednom anebo dvou mírně rozdílných odstínech pro zvýraznění mikrostruktury. Po zaschnutí všech vrstev následuje finální aplikace vysoce odolného polyuretanového dvousložkového bezbarvého polomatného laku HYDROSOL Polyurethane 2K. Ten poskytne celému souvrství dodatečnou vodotěsnou ochranu, ale hlavně ji chrání před mechanickým poškozením.

Důležitá výhoda systému tkví také v tom, že pokud se zvolený barevný odstín nebo dekorativní technika na stěnovém povrchu omrzí nebo znelíbí, lze na stěnu aplikovat jinou dekorativní techniku HYDROSOL Decor a celou místnost opět jednoduše zrenovovat. Při dalším vrstvení není zpravidla nutné předchozí vrstvy odstraňovat.

www.jub.cz

Střešní dveře Solara pro ploché i šikmé střechy

Pohodlné střešní dveře jsou chytré řešení vstupu na terasu. Je to tepelně izolační prvek, kterým prosvětlíte a otevřete přístupovou cestu na střechu. Získáte příjemný sklon schodiště a požadovanou šířku vhodnou pro každodenní užívání. „Žádné žebříky a skorožebříky. Vyvíjeli jsme skutečné dlouhodobé řešení pro moderní domy s plochou střechou i stavby se šikmou taškovou střechou. Pro pány v klobouku i dámy na podpatcích. Na trh jsme po několikaletém vývoji uvedli dva typové výrobky – posuvné a výklopné střešní dveře Solara,“ doplňuje Jakub Formánek.

Česká výroba a poradenství, německá certifikace, skvělá tepelná izolace

Kvalitní návrh se opírá o specifickou profilaci dveří a její celoobvodové zateplení, vlepené celopřesahové zasklení i systém napojení do střešního pláště. „Výsledný tepelný výpočet pro výklopné střešní dveře je na hodnotě 0,96 – 0,98W/m²K (dle rozměru), což pro tento druh výrobku považujeme za vynikající,“ uvádí Jakub Formánek.

Posuvné střešní dveře Solara se mohou otevírat manuálně, či neviditelnými elektrootvírači. Výklopné střešní dveře mají vždy elektrootvírače. Systém bezpečnostního a vítr-déšť senzoru + záložního zdroje zajistí automatické zavření při dešti i v případě výpadku proudu. „Tyto možnosti řešíme při osobních schůzkách s architekty, na kontrolních dnech staveb, někdy jen po telefonu a emailu přímo se zákazníkem. Vynikající tepelný prostup trojitého zasklení střešních dveří řeší zimní sezónu, lze jej navíc doplnit i tepelně odrazivým sklem pro parné letní dny. Uvedený plný systém elektroovládání lz epropojit na inteligenci bytu,“ popisuje Jakub Formánek poradenství k používaným technologiím.

Posuvný systém Solara je certifikovaný v Německu. „Získání německé certifikace IFT Rosenheim pro posuvná okna či dveře byl samozřejmě proces mnoha papírů, což si málokdo opravdu užívá 🙂 ale spolupráce s techniky a inženýry oknařského bavorského institutu byla férová, řekl bych rovná“. Certifikováno bylo nové provedení designu, vybavené celopřesahovým sklem, ostřejšími konturami profilů a několika dalšími prvky.

Referenční projekty

Na www.solara.cz jsou k dispozici podrobnější technické informace, výkresové podklady a knihovna referenčních staveb, ze kterých si lze jednoduše vyfiltrovat projekty se střešními dveřmi a výstupy. Referenční projekty zahrnují typová i zcela zakázková provedení oken z Čech, Slovenska, Bavorska i například Vídně. Přejeme dobrou inspiraci a dostatek možností pro jedinečné střešní byty.

O koupelně ve všech pádech

Umístění, velikost, dispozice i množství sociálních zařízení dnes určují soudobé potřeby a trendy, počet a složení obyvatel domu. Není žádnou výjimkou, když se při rekonstrukci navrhují např. pokoj pro hosty s vlastním zázemím, přímé vstupy do těchto intimních prostor rovnou z ložnice, sociální zařízení v každém podlaží, tzv. dámská a pánská koupelna atd. Vývojem prošly i materiály, vybavení, zařízení a jejich design.

Dobrý tip

Pečlivě zvažte, zda chcete „pouze modernizovat“ nebo „radikálně měnit“. První varianta sice odstraní letité vrásky a vady na kráse původního stavu, je však jen kosmetickou záležitostí. Efektivnější je vybourání staré a vyzdění nové koupelny, zvlášť tam, kde to dispozice domu umožňují. Získáte místo pro větší vanu, chybějící sprchový kout, druhé umyvadlo, WC a bidet apod. Nejdůležitějším kritériem rozhodně není značka ani cena zařizovacích předmětů, ale to, aby koupelna jako celek lépe sloužila (i vypadala). Tyto záležitosti je proto vhodné předem konzultovat například v koupelnovém studiu, kde s pomocí 3D programů rozehrají dispoziční, produktovou (tudíž i cenovou) a designovou hru, která napoví.

První pád: kdo potřebuje, co žádá

Moderní koupelna odpovídající současnému životnímu stylu počítá s vanou či dokonce vířivkou, sprchovým boxem, aroma a chromoterapií, klimatizací s účinným odvětráním a dalšími vymoženostmi. Z původně čistě účelové místnosti se tak stává dokonale technicky i ergonomicky vybavený a esteticky pojatý budoár v přímém kontaktu s interiérem domu. To vše je reálné v novostavbě, rekonstrukce je přece jen poněkud složitější, neboť se nelze vyhnout radikálnímu zásahu do stávajících konstrukcí, rozvodů a technických zařízení.

Druhý pád: koho oslovit a přizvat

Asi budete souhlasit s tím, že jinak se žije svobodnému mládenci a jinak páru se dvěma malými dětmi, v rodině s nemocným prarodičem, s aktivním sportovcem, s puberťačkou nebo s častými návštěvníky. V potaz je tedy třeba brát nejen přítomnost, ale i budoucnost, neboť i k vlku samotáři se může přistěhovat přítelkyně, mladým přibude další potomek, děti si přivedou partnera nebo naopak vyletí z rodného hnízda. Koupelna sice bude dál sloužit svému účelu, ovšem může se z ní vytratit pohodlí a funkčnost. I to je téma pro projektanta či architekta.

Třetí pád: komu a čemu bude sloužit

Pro pohodlné užívání koupelny je důležitá tzv. ergonomie. Stanoví, kolik prostoru pro určitou činnost je potřeba. Kupříkladu před umyvadlem by mělo být asi 70 cm volného místa. Prostor pro WC mísu by měl být alespoň 80 cm široký a před ní by měl rovněž zůstat prostor 70 až 80 cm, totéž platí pro bidet. Sprchový kout zabere 80–100 cm do šířky, pohodlný přístup do vany zajistí prostor široký 100–120 cm.

Také čtěte: Jak vyřešit uspořádání koupelny, aby byla praktická i příjemná?

Také výšky jednotlivých zařizovacích předmětů jsou standardně dány, ale pro rodinu dlouhánů je třeba je přizpůsobit. Svá specifika pak mají dětské koupelny. K současným trendům patří i bezbariérové řešení, žije-li v domácnosti (nebo bude žít v horizontu 10 let) starší či invalidní osoba, stává se nutností. Koupelny pro invalidní osoby by pak měl řešit odborník.

Zónování v koupelně

Elektřina a voda se sice přitahují, ale nemají se rády. Umístění zásuvek, vypínačů, svítidel a dalších elektrických zařízení vymezuje příslušná norma, která koupelnu rozděluje do čtyř zón z hlediska bezpečnosti ve vlhkém prostředí:

zóna 0 – vnitřní koupací prostor vany či sprchového koutu
zóna 1 – do výšky 2,25 m nad podlahou, od horního okraje vany. V tomto prostoru nad vanou, vaničkou či umyvadlem nesmí být umístěn žádný el. spotřebič (kromě bojleru s krytím IP X7)
zóna 2 – ve vzdálenosti do 0,6 m od okraje vany či sprchového koutu a do výšky 2,25 m lze montovat pouze svítidla s krytím IP44 a IP45 (chráněné proti vlhkosti)
zóna 3 – vymezuje prostor 2,4 metru od hranice zóny 2 a do výšky 2,25 m nad podlahou. Pokud je vzdálenost od okraje vany větší než 60 cm, mohou zde být instalována svítidla v jakémkoliv provedení, nejlépe však z nevodivého materiálu.

Čtvrtý pád: koho se dotkne, co získá

Zvažte, nakolik bude koupelna vyhovovat všem generacím v rodině. K hygienickým standardům patří umyvadlo, bidet nebo alespoň bidetová sprška přímo na WC. V menších (hostinských, podkrovních, manipulačních) koupelnách stačí sprchový kout. Údržbu podlahy a dalších nepřístupných prostor usnadní závěsná zařízení a předměty. Spojení koupelny s WC šetří prostor, nezaručuje však intimitu a v rodinném domě je žádoucí i nutné mít ještě alespoň samostatné WC nebo druhou malou koupelnu.

Vyvarujte se velmi nápadných barev a vzorů obkladů a dlažby, časem stejně omrzí. Zavrhněte nebezpečné a zastaralé infrazářiče a řešte teplo podlahovým topením s termostatem či otopnými tělesy (žebříky) se spínačem a programátorem.

Praktické předstěny

Jednou z variant vhodných pro rekonstrukce jsou tzv. předstěny. Montáž rozvodů – vody, ale i elektrorozvodů, topení atd. – se odehrává na povrchu zdiva, hotovou práci pak spolehlivě zamaskuje instalovaná předstěna, například ze sádrokartonu (Knauf). To ovšem vyžaduje dostatek vnitřního prostoru. Prefabrikované části systému se osazují na stěnu, sanitární vybavení (umyvadlo, WC, bidet) pak do modulů s přípojkami i splachovacím zařízením. Zde lze uvést velmi rozšířený systém Geberit a další.

Pátý pád: čeho žádáš, koupelno?

Zásadní roli v moderní koupelně hraje zásobování energiemi a vodou, jejich spotřeba a úspory.
U přípravy teplé vody se rozlišují centrální a decentralizované systémy (vhodnost záleží na typu a způsobu vytápění domu jako celku). Nejčastěji se používají soustavy se zásobníky (akumulačními ohřívači), průtokovými ohřívači nebo průtokovými zásobníky.

Významnou úsporu přinášejí kombinované systémy využívající alternativní zdroje energie (solární kolektory, tep. čerpadla – jsou schopny uspořit až 30 % nákladů), stále častěji se v domácnostech využívá i dešťová voda a ke splachování WC dokonce i tzv. „šedá“, tedy odpadní voda. Při rekonstrukci zahrnující nový topný systém a rozvody práci rozhodně svěřte odborníkům (od projektu až po realizaci) a nechte si ji posvětit revizní zprávou a také provedením příslušných tlakových zkoušek.

Kolik vzduchu vyměnit?

Tabulka Hodnoty se násobí a sčítají, takže má-li koupelna 2 umyvadla, 1 vanu, 1 sprchový kout, 1 WC a 1 bidet, „rovnice“ vypadá následovně: 2 × 30 + 2 × 150 + 1 × 50 + 1 × 30 = 440 m3/h. V praxi to tedy znamená, že chcete-li v koupelně striktně respektovat hygienické normy a předpisy, měli byste za hodinu vyměnit 440 m3 vzduchu. V rodinných domech ale většinou bohatě stačí zhruba polovina této hodnoty, tedy od 150 do 200 m3.

Šestý pád: o čem to všechno je

Zásada „O penězích až v první řadě“ se nevyhýbá ani koupelně, a to i z hlediska jejího provozu. Ve většině koupelen slouží jako hlavní zdroj vytápění topné žebříky, panely nebo podlahové topení či jejich kombinace. Zatímco topné žebříky oceníte i jako sušáky ručníků či drobného prádla, podlahové topení nikde nepřekáží, výrazně zvyšuje komfort a také usnadňuje úklid a snižuje spotřebu energie.

Nepřehlédněte: Koupelna bez chyb

Pro rekonstrukce jsou vhodné zejména elektrické topné rohože, které – na rozdíl od teplovodního podlahového topení – nezvětšují výšku podlahy. Vlhký provoz (hygiena, sušení, praní) vyžaduje rovněž účinné větrání. Z hlediska úspor energie (a tam, kde není možné mít okno) je nejefektivnější tzv. nucené větrání.

Sedmý pád: s kým, s čím?

S rekonstrukcí je to stejné jako s Rubikovou kostkou. Jen co pracně sestavíte stranu jedné barvy, skládání dalších stran váš prvotní počinek dozajista rozbije. Nepsaná zásada každé rekonstrukce totiž zní: bouráte či měníte-li, musíte jinde stavět nebo pořídit nové. Rekonstrukční hlavolam však podporuje logiku, učí kombinaci a nutí k hledání nejvýhodnějšího řešení.

Cílem rekonstrukce není jen modernizace, útulnost a vyšší komfort, ale také snížení energetické spotřeby a provozních nákladů, případně určitá nezávislost na veřejných zdrojích a sítích. Ale jako vždy – svoboda není „zadarmo“. Abyste došli k nezávislosti a úsporám, musíte nejdříve investovat.

Shoz prádla

Řeší starosti s každodenním sběrem špinavého (ponejvíce dětského) prádla. Sestává z trubních dílců průměru 250 až 300 mm, vzájemně pospojovaných a umístěných například v instalační šachtě domovních rozvodů, s dvířky skrytými ve skříni nebo na jiném vhodném místě. Vede z horní koupelny nebo šatny přímo do prádelny nebo „technické“ koupelny. Lze jej pořídit přímo od výrobců (varianta z plastu nebo nerez plechu). Dodatečná instalace vyžaduje určité stavební úpravy (probourání otvoru v podlaze, instalaci dvířek, upevnění trubek na stěnu a opláštění sádrokartonem atd.). Více například na Shozy-pradla.cz.

Bungalov nad městem

Původně uvažovali investoři o koupi staršího domku. Když jim štěstí přihrálo zajímavý pozemek na okraji města, rozhodli se pro novostavbu. Protože paní domu již zkušenosti s tímto typem bydlení měla, dokázali se vyvarovat chyb začátečníků a takzvaně věděli, „do čeho jdou“.

Územní plán počítal s moderními rodinnými domy, proto i investoři uvažovali tímto směrem. Z původního záměru nakonec sešlo, a tak tu nyní stojí pouze jejich moderní dům a sousední ve zcela odlišném stylu.

Když moderna, tak moderna

V otázce projektu měli předem jasno, zadali ho bývalému sousedovi, s nímž si již léta spíše v legraci domlouvali, že jim jednou postaví dům. Vhodný čas nastal a Ing. Karel Peterka z projektového ateliéru Thermo plus svůj slib dodržel.

V zadání nastínili svoji představu o využití svahu, podmínkou byl bezbariérový přístup kvůli otci na vozíčku. Rovněž si přáli, aby byl dům maximálně prosvětlený a propojený se zahradou.

Prvotní studie přízemního domu do L s klasickou nízkou sedlovou střechou byla upravena do půdorysu ve tvaru mírně pootevřeného písmene L s vnitřním úhlem 102°, čímž se lépe využil nepravidelný půdorys parcely.

Už jste viděli? Bungalov bez zbytečných překážek a s přírodou přímo v obýváku

Sedlová střecha byla změněna na pultovou. Volba to byla opět šťastná, neboť projekt posunula z klasického bungalovu do čistě moderní architektury. K tomu přispělo i další rozhodnutí o změně navrhované barvy fasády na klasickou bílou, doplněnou obkladem ze štípaného kamene v šedé barvě.

Poslední zásadní změnou oproti projektu, za níž však stála ekonomická stránka věci, bylo použití plastových oken a dveří namísto projektovaných dřevohliníkových, která by sice stavbě slušela nejlépe a byla tzv. na věky, ale navýšila by rozpočet o půl milionu korun.

V kontaktu s městem i přírodou

Dům disponuje jedním obytným podlažím a suterénem, kam je situována dvougaráž, technická místnost se směšovací stanicí a prostorem pro domácí práce, WC a sklep. Hlavní vstup do domu s malým zádveřím je umístěn v mezipatře. Prostor pod i nad schodištěm je využit jako úložný.

Po schodech od zádveří se vchází do středové chodby oddělené od obývací části posuvnou celoskleněnou stěnou. Společenská zóna domu slučuje obývací, jídelní a kuchyňskou část. Rohové okno skýtá za dne i v noci jedinečné pohledy na město. Pokud bychom chtěli výhled popsat romanticky, pak obývací prostor, jemuž dominuje bílá barva výmalby i zařizovacích předmětů, působí, jako by se nad městem zlehka vznášel.

Doslova pevnou půdu pod nohama mu zajišťuje dubová plovoucí podlaha s integrovaným podlahovým vytápěním. V chladných deštivých dnech je k navození tepelné pohody připraven krb, jehož nerezový komín šplhá zvenku po fasádě nad střechu.

V druhém rameni domu se po levé straně chodby nachází pracovna a koupelna. Pravá strana je vyhrazena výlučně soukromé zóně s pokojem dcery, ložnicí majitelů a šatnou. Oba pokoje opět odrážejí představu majitelů o dostatku světla. Kromě pracovny mají všechny pokoje přímý vstup na terasu.

Technické údaje a kontakty

Dispoziční řešení: 4 + 1
Užitná plocha včetně garáže: 189,27 m2
Zastavěná plocha: 156,32 m2
Konstrukční řešení: stavba na betonových základových pasech, obvodové a vnitřní nosné i nenosné zdivo z vápenopískových kvádrů SENDWIX, v přízemí použit zateplovací systém (ETICS) WEBER THERM CLIMA tl. 200 mm, nadzemní část obvodového zdiva suterénu zateplena izolací s tl. 160 mm, fasáda dokončena silikátovou jemnozrnnou omítkou v kombinaci s kamenným obkladem, stropní konstrukce nad suterénem betonová monolitická, schodiště betonové monolitické s dřevěným obkladem, komín nerez
Střecha: pultová, dřevěný krov, podhled sádrokarton s tepelnou izolací, střešní krytina a klempířské prvky titanzinkový plech RHEINZINK
Výplně otvorů: vstupní dveře a okna plastová s izolačními dvojskly, interiérové dveře s hliníkovou fólií a obložkovou zárubní nebo celoskleněné
Podlahy: dřevěná plovoucí, dlažba
Vytápění: zdroj horkovod, podlahové vytápění

Kontakt:
THERMO PLUS – projektový ateliér, Ing. Karel Peterka, thermo-plus.cz

Cesty vody ze střechy

Hlavní funkcí okapových systémů je odvádět srážkovou a tající vodu z celé plochy střechy bezpečně do kanalizačního potrubí, samovsakovacích jímek nebo nádrží určených k jímání a přechovávání dešťové vody. Okapové systémy jsou zároveň i součástí vnější obálky domu, a proto jsou velmi důležitá i estetická kritéria, resp. architektonické možnosti, které zvolený materiál nabízí. Vzhledem k současné nabídce na trhu zahrnující široké materiálové, konstrukční, estetické i cenové spektrum, je při výběru a koupi okapového systému možné docílit zajímavých výsledků.

Širší kritéria

Výběr materiálu je sice velmi důležitý, ale každý stavebník by si měl nejdříve odpovědět na otázku, co od okapového systému očekává. Nejčastější je požadavek na dlouhou životnost a bezúdržbovost. Z hlediska životnosti budou na prvním místě asi měděné okapové systémy. Jsou tu ale i další kritéria pro výběr, jako je například ekologická nezávadnost (podstatná pro ty, kteří chtějí využívat dešťovou vodu pro zalévání zahrádky a další využití).

V tomto případě už musí měď z kola ven a jako adekvátní kovový materiál nastupují lakované okapové systémy vyráběné například technologií z předlakované oceli s povrchem HB polyester. Jeho výhodou (kromě ekologické nezávadnosti) je, že nabízí možnost volby z deseti barevných odstínů. Lze tak snadno sladit okapový systém s barvou střechy, fasády či okenních rámů. V neposlední řadě je tento materiál nezajímavý pro zloděje, a tak je pravděpodobnost jeho zcizení velmi malá.

Čtěte také: Máte na střeše bezpečnostní prvky?

Konkrétní souvislosti

Výběr materiálu závisí především na konkrétní situaci, vkusu a finančních možnostech. Při rekonstrukci či opravě okapového systému se většina stavebníků přidržuje původně použitého materiálu. Při pořizování nových okapů je dobré zohlednit především dlouhou životnost a bezúdržbovost celého systému. Pokud nemáte speciální požadavky na barevné provedení, můžete zvolit měděné či titanzinkové okapy.

Budete-li si přát barevným okapem dotvořit celkový vzhled a architektonický styl domu, zvolte plastové nebo poplastované okapové systémy. Pokud chcete například využívat dešťovou vodu pro zalévání zahrady, jsou opět nejvhodnější plastové okapy, které neuvolňují těžké kovy. Tento materiál ale nenabízí takovou barevnou variabilitu jako okapy lakované.

Dalším faktorem pro volbu plastových okapů může být i zkušenost s ukradenými kovovými okapy, které pak končí ve výkupu ve sběrnách surovin. Proto mnozí stavebníci sáhnou raději po plastových okapech, které jsou pro zloděje neatraktivní.

Výběr systému

Hlavním kritériem je komplexnost nabídky celého okapového systému. Pak nehrozí, že nebudou k dispozici všechny potřebné díly, nebudete je muset obtížně shánět nebo dokonce sami vyrábět či upravovat. Další otázkou jsou různé doplňky k okapům, jako jsou sběrače vody do sudů, lapače listí, filtry dešťové vody a osvětlení, kterými disponují hlavně plastové okapy. Důležitým kritériem je také montáž okapů. V horských oblastech s vysokou sněhovou zátěží jsou okapy často pájené nebo nýtované a neobejdete se bez pomoci klempíře, což samozřejmě zvyšuje náklady na instalaci. Oproti tomu plastové okapy si každý dokáže snadno namontovat sám.

Mezi další kritéria patří funkčnost a životnost. Pokud jde o životnost, hraje samozřejmě roli už zmiňovaná volba materiálu. Je ale nutné upozornit i na některá skrytá nebezpečí. Zvládnout výrobu některých komponentů je technologicky náročné, a ne vždy je v některých systémech použit na všechny komponenty identický materiál. Typickým příkladem u některých pozinkovaných systémů s lakoplastovou povrchovou úpravou je výroba některých prvků z „černého“ plechu a jejich dodatečné zinkování a lakování – to není z pohledu životnosti ideální řešení.

Pokud jde o funkčnost, velmi důležitá je kompletnost systému a propracovanost jednotlivých prvků. Některé parametry je dobré si před nákupem porovnat:

Hloubka žlabů (případně jejich rozvinutá šířka). Platí pravidlo – čím hlubší, tím lepší odvod vody a menší riziko přelití.
Dostatečná velikost kotlíku. Čím větší kotlík, tím účinnější odvod vody.
Šířka spojek a těsnění ve spojkách.
Délka rohů a koutů a jejich provedení. Čím delší, tím méně komplikované uchycení.
Čela – sledujte způsob montáže, riziko jejich odpadnutí a jejich těsnost.
Způsob kotvení svodů.
a další…

Využití dešťové vody

Využití dešťové vody nemusí být jen otázkou ekonomických úvah. Podle současných norem je povinností majitele rodinného domu či chalupy „zajistit odvádění srážkových vod přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací“. Novinkou je, že ministerstvo životního prostředí chce zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu nebo ji vsakovat.

Nepřehlédněte: Stabilní kostra střechy

Majitel nemovitosti a pozemku tedy vodu pocházející ze střech apod. může:

nevyužít a nechat samovolně vsáknout do půdy
pomocí okapových systémů a zařízení k tomu určených odvádět vodu do samovsakovacích jímek a vsakovacích zařízení
vodu jímat a aktivně využívat k účelům splachování toalet, praní prádla, jako užitkovou v technickém zázemí, zalévání zahrady, ale i jako zdroj vody pro požární nádrže, zahradní jezírka a bio jezírka atd.

Představte si pak zajímavý „uzavřený kruh“, kdy zachycenou dešťovou vodu využíváte pro potřeby domácnosti – WC, praní apod., následně jí „proženete“ čističkou a jako pročištěnou uskladníte a dle potřeb použijete ještě k zalévání záhonů na pozemku. V zahraničí je takto jímaná voda využívaná i jako zdroj pro umělá jezírka a potůčky zkrášlující velká městská sídliště. Jsou osázena rostlinami, které pak vodu nejen biologicky čistí, ale dokážou rozkládat i těžké kovy.

Celý systém pro využívání dešťových vod je tvořen nátokem s filtračními prvky, které zajišťují čištění dešťových vod od mechanických nečistot, vlastní akumulační nádrží, čerpací technikou a bezpečnostním přepadem buď do vsaku, nebo do kanalizace (NICOLL):
1) Akumulační nádrž, 2) Nátok dešťové vody a filtr mechanických nečistot, 3) Čerpadlo, 4) Napojení na zavlažovací systém, 5) Bezpečnostní přepad do samovsakovacího tunelu Garantia, 6) Přímý nátok do samovsakovacího tunelu Garantia, 7) Plastový uzávěr akumulační nádrže.

Skladování vody

Výzkumy dokazují, že používání dešťové vody v domácnosti pro plnění WC nádrží, pro praní v automatických pračkách apod. je naprosto zdraví neškodné a vyvracejí veškeré pochybnosti o škodlivém vlivu eventuálních chemických a mikrobiologických součástí. Je tomu skutečně tak, pokud ovšem při jímání dešťové vody dodržíte několik zásad. Důležitou součástí zařízení pro skladování dešťové vody je tank umístěný pod zemí.

Velikost nádrže je nutné zvolit podle předpokládané spotřeby. Pokud má být voda používána pouze na ruční zalévání zahrady, postačí nádrž o objemu 3 m3. Při využití v celém domě nebo pro automatické zavlažování se doporučuje pořídit si nádrž s objemem zhruba 9 m3. K tomu se často adaptují původní jímky či septiky, které po vyčištění mohou sloužit jako retenční nádrže.

Tanky neboli akumulační nádrže mohou být plastové: sklolaminátové, svařované a bezešvé. Další variantou jsou betonové jímky, které jsou mnohonásobně těžší a při instalaci náročnější na manipulační prostor, cenově jsou ovšem výhodnější. S plastovými tanky se naopak manipuluje velmi snadno, protože jsou lehké. Betonové zásobníky se budují podobně jako studny z jednotlivých skruží nebo z monolitického betonu. Jejich výhodou je, kromě ceny, přirozená neutralizace vody, kterou v plastovém zásobníku zajistí například kousek přírodního vápence.

Mohlo by vás zajímat: Proč tolik šikmých střech vykazuje vady?

Velikost tanku je daná součtem spotřeby a průměrného množství srážek. Přesný výpočet je ale lepší svěřit odborné firmě. Ta totiž dokáže kromě propočtů spojených s vlastním množstvím zachycované vody zároveň nabídnout technická řešení vhodná pro správné uchování a hospodaření s touto surovinou. Dešťová voda totiž nemá neomezenou trvanlivost. Po určité době začne vylučovat soli a zapáchat a mohla by poškodit koncová zařízení.

Kvalitní systémy, jako jsou například od firmy Marley, nenechávají nic náhodě. Samozřejmostí je možnost několikastupňové filtrace či „tichý“ nátok ke dnu nádrže, bezpečnostní přeliv uzpůsobený pro čištění hladiny nebo plovoucí sání k získání té nejčistší vody cca 10 cm pod hladinou.

Zpět na střechu

Orientačně lze z jednoho čtverečního metru střechy získat asi 20–30 litrů vody. Je velmi důležité, aby střešní krytina byla ze zdravotně nezávadného materiálu, například z pálené hlíny či betonu. Zbývá pak tank napojit pomocí domácí vodárny na tu část vnitřního vodovodu, která napájí nádržky na toaletách a přivádí vodu k pračce. Dalším přívodem je pak ventil, který můžete používat pro vodu k zalévání zahrádky či pro úklid.