Blog

PORADNA: Cesta přes pozemek

Radí: Mgr. Štěpán Ciprýn, Advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner

Základ právní úpravy pro otázku účelových komunikací či komunikací obecně tvoří zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „ZoPozKom“). Účelová komunikace je pozemní komunikací nejnižší kategorie, která je na rozdíl od ostatních kategorií pozemních komunikací součástí pozemku a jejím vlastníkem může být také fyzická či právnická osoba nespecifikovaná v ZoPozKom. Právě z tohoto důvodu dochází v praxi ke komplikacím, jak je tomu ve Vašem případě, jelikož se zde střetává veřejný zájem na užívání komunikace s Vaším vlastnickým právem k pozemku, jehož součástí je i účelová komunikace.

O tom, zda splňuje určitá cesta znaky účelové komunikace, rozhodují správní úřady, avšak toto rozhodnutí má pouze tzv. deklaratorní povahu. Znamená to, že ke vzniku účelové komunikace není tohoto rozhodnutí třeba, jelikož k němu dochází ze zákona při naplnění definičních znaků. Definiční znaky účelové komunikace jsou následující:

Komunikace je dopravní cesta určená k užití vozidly nebo chodci, je stálá a dostatečně v terénu patrná;
Slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků;
Souhlas vlastníka komunikace s obecným užíváním – užíváním neurčitým okruhem osob (tento souhlas nemusí být projeven výslovně, ale může za něj být považováno také pouhé strpění průchodu veřejnosti přes pozemek). V případě, že vlastník nesouhlasí, je třeba, aby tento nesouhlas dal aktivně svým jednáním najevo – např. formou cedule, oplocením pozemku apod.
Nutná komunikační potřeba – veřejný zájem na užívání komunikace a omezení vlastnického práva osoby (v tomto případě Vás).

Ve Vašem případě bude tedy záležet, zda jsou naplněny výše uvedené znaky veřejně přístupné účelové komunikace. Pokud by jeden z nich chyběl, nebude nutno snášet z Vaší strany průchod obyvatel obce přes Váš pozemek.

Pokud shledáváte, že není některá z výše uvedených podmínek splněna, máte možnost obrátit se na příslušný silniční správní úřad a iniciovat svým podnětem řízení dle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, o určení neexistence účelové komunikace jako veřejně přístupné cesty.

Pokud již cesta za veřejně přístupnou účelovou komunikaci prohlášena byla, můžete se opět obrátit na silniční správní úřad a ten je oprávněn po projednání s Policií ČR možnost průchodů přes pozemek omezit nebo upravit. Jako nejlépe využitelné kritérium pro zahájení takového řízení a bránění Vašeho vlastnického práva je právě odkaz na neexistenci nutné komunikační potřeby, pokud obyvatelé využívající komunikaci mohou ke svým pozemkům využít jinou cestu. Chyběl by zde totiž čtvrtý z uvedených znaků, který zahrnuje ničím nenahraditelnou potřebu užívání účelové komunikace pro veřejnost, její jedinečnost a nezbytnost.

Kontakt: info@cikr.cz, www.cikr.cz

Starou pekárnu přebudovali na útulné severské bydlení

Proč se Lucie s Bobem přiklonili zrovna ke stylu, který není pro českou vesnici vůbec typický, nám bylo objasněno hned na počátku naší návštěvy. Bob je velice šikovný, technicky uvažující a manuálně velmi zručný Holanďan.

Luciina představa o klasickém venkovském domě vzala za své, když pochopila, že bílé palubky a obložení neudělají z domu chatu, ale naopak velmi příjemné bydlení. A tak, zatímco Bob kreslil, vymýšlel a oponoval architektům i řemeslníkům, aby vždy dosáhl svého, protože i nemožné se nakonec dalo udělat, Lucie listovala zahraničními časopisy a plánovala zařízení a výbavu interiéru.

Objekty stojící vedle sebe – starý mlýn a pekárnu – koupili majitelé v roce 2005. Budovu mlýna museli nechat strhnout, protože byla v neopravitelném stavu, a soustředili se na starou pekárnu, kterou začali rekonstruovat o 4 roky později. Byly to zásahy tak zásadní, že z domu zbyly svého času jen obvodové zdi, což bylo dobře, protože si mohli dovolit prvky, které by při drobných opravách nebyly možné. Bob si třeba prosadil velká okna s hlubokými parapety obloženými mramorem. Díky tomu vznikla krásná místa pro posezení s výhledy do zahrady, kde si hoví Míca i osazenstvo domu.

Oříškem pro řemeslníky byl třeba světlík ve střeše v podobě širokého a dlouhého pásu miralonu zakomponovaného mezi střešní krytinu. Bob opět dokázal, že to jde a do domu tak střechou vpustil další cenné světlo. Je na tohle zvyklý z Holandska.

Těsné soužití s přírodou

Lucii jsme objevili díky jejímu blogu, kde nás samozřejmě zaujaly fotky interiéru, ale také to, že se připojila k projektu www.setrnejsi-domov.cz, v němž jde o to, snažit se žít ohleduplně k životnímu prostředí a informovat o tom, jak to jde, i širokou veřejnost. Bylo nám jasné, že tady v „zeleném“ údolí se to přímo nabízí.

Na několikahektarovém pozemku postupně buduje tak trochu divokou, ale sympatickou zahrádku a snaží se také o drobné výpěstky. Záhony si vyrobila netradičně v dřevěných přepravkách, prudký svah od domu k zahradě zpevnila kameny a osázela bylinkami, květinami a nízkými keříky.

Čerstvé bylinky a květiny najdete také všude na terase i v domě v nejrůznějších nádobách. Nedílnou součásti stále se rozrůstající zahrady je i kompost, kde skončí vše, co by ve městě přišlo do odpadkového koše.

Podle hesla „nic nevyhodím“ se ale řídí i Bob, který z cest tu a tam něco přiveze, neboť „se to může hodit“. Lucie pak vymyslí uplatnění onoho pokladu a Bob myšlenku dokončí. Tuhle to byly třeba z Holandska přivezené dřevěné bedýnky od tulipánů, z nichž vznikly nápadité poličky…, na svůj den D čekají dřevěné cívky od elektrických kabelů, další bedýnky, mlýnské kameny, hrnce, dížky, konve na mléko atd.

Tyhle dva to zkrátka baví a tak asi občas zabrousím na Luciin blog, abych se pokochala tím, co nového v jejich domě či na zahradě přibylo. Konec konců i já jsem si z pekárny přivezla jednu starou holandskou bedýnku od tulipánů…

Návštěva zahrady: Krásy azalkových ostrovů

Majitel si přál diskrétní zahradu, která by navazovala na architekturu již stojícího domu a zároveň korespondovala s jeho zálibou v pěstování bonsají. Byl si vědom, že klasickou japonskou zahradu by v českých podmínkách nejspíš „neuživil“, a tak se rozhodl alespoň pro zahradu v japonském stylu. Společně s architektem Michalem Nováčkem pracovali převážně s českými artefakty a s místně dostupnou flórou tak, aby se co nejvíce přiblížili náladě japonských zahrad.

Dobrý potenciál v základu

Na pozemku o velikosti asi 1 500 m2 převažovala orná půda a nebylo třeba žádných rozsáhlých úprav. Dovezená hlína posloužila k modelaci terénu pro azalkové ostrovy, využila se k úpravě záhonů a pro usazování kamenů. Nachází se zde celkem 25 velkých kamenných solitérních bloků, ploché polygony z černého čediče se využívají na cestní síť. Hlavní esovitá cesta je páteřní osou celé zahrady, kratší cesty jsou sypány kamennou drtí.

Architektonicky čistý rodinný dům bez zbytečných zdobných prvků se otevírá do zahrady dřevěnou terasou a v patře se balkonem nabízí nádherný pohled na celou zahradu a dřevěný čajový pavilon, kde se majitel stará o své bonsaje.

Veškerý život flóry se ovšem odehrává v centrální části, na vnitřním trávníku, na šesti azalkových ostrovech. Květy japonských azalek mají nespočet sytých barev, některé jsou dvoubarevné, žíhané nebo třeba růžové s bílým lemem, bílé s fialovým okrajem, oranžové se žlutými proužky. Michal Nováček to nazývá převzetí nálady z japonských zahrad: „Nejsem odborníkem na tento typ zahrad. Použil jsem pouze základní východní principy, které jsou v Evropě důvěrně známé a pochopitelné,“ vysvětluje.

Dramatický náboj

Japonské prvky zcela převažují, přestože jsou artefakty ve většině případů pořízené v Evropě. Najdeme tady miniatury horských štítů a kopců, nechybí suchý potok, znázorňující hlavní cestu zahradou; originálními nápady jsou azalkové vyvýšené záhony, představující ostrovy v širém moři a čedičové solitéry, za kterými se u čajového domku schovávají malé bonsaje. Atmosféru dotvářejí japonské lampy a flóra, která je schopná v daných podmínkách přežít. „Zvláště velký pozor je třeba dávat na bambusy, které jsou v našich podmínkách hodně choulostivé,“ dodává architekt cestou lemovanou rododendrony, plaménky, hortenziemi a čemeřicemi, které opět vyrazí s plnou parádou na začátku jara.

Rododendrony jsou většinou stálezelené, na jaře kvetou v zářivých pastelových barvách, v odstínech žluté, oranžové, růžové, červené a fialové. Na podzim se listy mnoha druhů zbarvují do žluta, oranžova a červena.

„Vše je koncipováno tak, aby byla zahrada zajímavá po celý rok. S léty se prokresluje a dotváří, potřebuje zhruba tři až čtyři roky. Uzavírají se květinové celky, rýsují se přesné tvary záhonů a přirozeně se oddělují od štěrkových cest. Zahrada má poté svůj geometrický i přírodní řád. Stromy a keře postupně dorůstají, tvarování větví pomocí lanek dodá zahradě dynamický náboj,“ vysvětluje Michal Nováček.

Japonská hra barev a vůní

Z tvarovaných stromů lze spatřit v centrální části zahrady převážně muchovníky (Amelanchier lamarckii), které otevírají celý prostor a na podzim se barví do červena. Diskrétní zónu po obvodu tvoří elegantní panošované smrky (Picea pungens), tisy (Taxus baccata), červenolisté třešně (Prunus cerasifera ‚Nigra‘) a bobkovišně (Prunus laurocerasus). Je tady i celá řada opadavých keřů, například svída krvavá (Cornus sanguinea), panošované hortenzie (Hydrangea macrophylla), kaliny (Viburnum japonicum) či brsleny (Euonymus japonicus).

Z původních stromů se zachoval pouze modřín (Larix decidua) na hranici pozemku. Dominantní jsou muchovníky vytvarované v korunách do obláčků a do stromů, pohybujících se ve větru (strom v savaně). Celkově převažují listnáče, které se na podzim barví do červena a navozují nostalgickou náladu typickou pro japonské zahrady. Na jaře vždy vykvete v centrální části šest hlavních azalkových kopců, ostrovy se změní v nádherné barevné skvrny v zeleném trávníkovém moři.

Další kopce po obvodu společně s výrazně zelenými buxusovými koulemi a tvarovanými borovicemi dotvářejí celkovou kompozici (vlnící se lem). Kopce se postupně, takřka kaleidoskopicky, skládají do barev a jsou zajímavé v každém ročním období. Nikdy se nedíváte přes prázdný trávník, ale přes několik barevných kopců a kulis, abyste pak ve spodní části spatřili stylový červenohnědý čajový domek. Jeho okolí zdobí různé kombinace okrasných trav (ozdobnice čínská, kostřava, bezkolenec, dochan červený a další), včetně vzácné japonské trávy (Hakonechloa macra).

Důstojné majitelovo hájemství, kde se věnuje své bonsajové zálibě, je diskrétně ukryto trávami v kombinaci s buxusy a svídou krvavou (Cornus sanguinea). Kamenné sokly zdobí bonsaje, které jsou největší chloubou majitele zahrady, stejně jako celá zahrada vytvořená podle jeho představ a přání.

Autor konceptu: Ing. Michal Nováček, www.atelierdva.cz

Realizátor: Aleš Kroczak, www.kroczak.cz

U dřevěných podlahových krytin můžete barvu změnit dodatečně

Skutečnost, zda je podlaha světlá či tmavá, hraje v interiéru důležitou roli. Co v prostoru ten který typ způsobí, pak záleží na rozloze místnosti, její orientaci na světové strany i množství světla dopadajícího okny. Obecně platí, že tmavá podlaha je schopná část světla pohltit, což je žádoucí třeba v rozlehlých nebo prosklených interiérech, a místnost zároveň prohřeje a zútulní. Proti tomu světlé materiály na podlaze světlo odrážejí, podtrhují dojem prostornosti a čistoty interiéru a rozjasňují ho.

Podlahu si můžete vybrat nanečisto díky aplikaci kpponline.cz

Vnímání stejné podlahy se ale proměňuje i podle barevnosti stěn a stropu. Např. kombinace světlé podlahy se světlými bočními stěnami a tmavou zadní stěnou snižuje hloubku prostoru. Světlá podlaha, stěny i strop maximálně zvýší dojem prostornosti interiéru. Tento „trik“ je oblíbený mj. ve skandinávském stylu. Proti tomu např. kombinace tmavá podlaha – světlé stěny – světlý strop místnost opticky rozšíří, bude-li strop také tmavý, prostor se tím pocitově sníží. A tak dále.

Než si barvu své podlahy vyberete, raději si její působení v konkrétním případě vyzkoušejte. Skvěle k tomu poslouží např. aplikace kpponline.cz. Stačí pořídit fotografii interiéru, zvolit v aplikaci typ podlahové krytiny (dřevěná, laminátová, vinylová apod.) a její design. Postupně pak můžete podobu podlahy měnit a zjistit, jak se s tím bude proměňovat i celkové působení prostoru.

Barvy a slunce

Před volbou materiálu podlahy byste měli vědět, že všechny přírodní krytiny mění postupem času svou barvu. Platí to zejména pro podlahy dřevěné. Ne vždy vítaná změna barevnosti v čase má u nich dva důvody. „Občas se zákazníci diví, že je podlaha mnohem tmavší, než jakou si pořídili, a je to tím, že není řádně udržovaná a do povrchu jsou zašlapány nečistoty. To lze ale snadno napravit,“ vysvětluje Milan Mrkáček, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi (KPP), a dodává: „Ani pravidelná údržba ale nezamezí procesu oxidace, k němuž dochází vlivem slunečního záření u každého dřeva. Tato změna je postupná a velmi pomalá, takže si jí zákazník nevšimne až do okamžiku, kdy např. zvedne kusový koberec…“

V místnostech orientovaných na jih, které mají navíc třeba velké prosklené plochy, je tento proces podstatně rychlejší než v místnostech orientovaných na sever, s malými či dobře zastíněnými okny. Nicméně i zde proces probíhá. „Oxidaci nelze zabránit žádnou povrchovou úpravou, ani lakovanou, ani olejovanou. Dnes se při výrobě sice používají UV lampami vytvrzené laky, ale znamená to pouze, že původní barvu si zachovává jen lak sám o sobě – nežloutne jako jeho předchůdci. I pod takovým lakem ale dřevo oxiduje,“ upozorňuje odborník z KPP.

Trendy ve dřevě: Od tmavých odstínů přes světlé k přirozenému vzhledu dřeva

Na výrobu podlah se používají různé dřeviny – javor, jasan, buk, ořech, třešeň či dřeviny exotické, nejrozšířenější je však dub, a to jak pro svou kresbu, tak pro dobré vlastnosti, zejména tvrdost, a také pro vhodnost použití na systémech podlahového topení.

„V České republice je přes 90 procent dřevěných podlah právě dubových. Dub si svou oblíbenost drží už řadu let, ale mění se trendy v odstínech. Před lety byly žádané tmavé odstíny podlah, a to i opravdu velmi tmavé. Poté se trend obrátil a do popředí se dostaly tóny světlé, tedy duby bělené, a to až do úplně bílých odstínů. V posledním roce zažíváme návrat k opravdu přirozenému vzhledu dřeva, tedy ke středně hnědé,“ líčí trendy v čase Milan Mrkáček a pokračuje: „Dubu v rámci prodeje dřevěných podlah před dvěma desetiletími konkuroval buk, dnes je zcela na okraji zájmu. Dalším trendem, který zmizel beze stopy, byla před přibližně deseti lety vlna červených dřevěných podlah. Žádané byly dekory třešně nebo exotických dřevin, jako jsou merbau či jatoba.“

To, z jakého dřeva je podlaha vyrobena, je pro změny barevnosti také důležité. Např. jatoba má při pokládce červenohnědý až hnědý nádech, ale postupně se vyrýsuje do sytě červené. Přírodní dub má po pokládce světle hnědou barvu, která postupně tmavne. Bukové dřevo žloutne. Změny vlivem slunečního záření probíhají opravdu u všech dřevin, menší jsou nicméně u těch, jejichž přirozená barva byla výrazně změněna. Čím více pigmentu ve dřevě, tím méně zásadní změny odstínu.

Podlahu můžete přebarvit, ale jen dřevěnou

Širší barevnou škálu, z níž můžete vybírat, nabízejí dřevěné podlahy olejované. Pigmentové oleje probarví dřevinu do hloubky několika desetin milimetru pod povrch, při případné renovaci, ale i při běžném provozu tak dochází k jejich odstranění. Proto je nutné dodržovat doporučenou údržbu a olej průběžně doplňovat.

Právě u olejovaných podlah máte dnes jedinečnou možnost v průběhu let barvu krytiny poměrně snadno změnit. „Technologie se vyvíjejí a k dispozici je dnes podlahářská chemie, s jejíž pomocí lze u instalované podlahy jednoduše změnit barvu. A to i opravdu výrazně, např. z bělené na tmavě hnědou nebo opačně. U podlah lakovaných je tento úkon o něco složitější, protože je třeba povrch nejprve zbrousit. Rád bych ale upozornil, že přestože jde o poměrně jednoduchý proces, přebarvení podlahy doporučuji svěřit zručným odborníkům,“ nabádá Milan Mrkáček.

Dobré je také vědět, že přebarvování není donekonečna opakovatelný proces, přebrousitelnost vrstvených podlah se pohybuje mezi třemi až čtyřmi cykly za životnost. A ještě jedno upozornění na závěr: Dodatečné změny barvy jsou možné jen u dřevěných podlah, vinyl nebo laminát takové možnosti neskýtají.

Jak na odvlhčení zdí

Jaké jsou možné příčiny vlhnutí zdí?

Na vině bývá obvykle spodní vzlínání vody do stavebních konstrukcí, nebo boční tlak vody u staveb ve svahu, popřípadě kombinace obojího.

Další příčinou bývá špatné odvětrání stavby, například po zateplení starších objektů. Při kompletním zateplení se zakryjí i průduchy, které slouží k cirkulaci vzduchu, a omezená cirkulace pak vede k vlhnutí zdiva. Naši předci měli s odvětráváním staveb bohaté zkušenosti, na které jsme už bohužel pozapomněli. Dřív například vynechali cihlu, do otvoru usadili mřížku – a dům větral. Větrání sklepů a suterénů napomáhaly i násypky na uhlí, což jsou prvky, které dnes u novostaveb nenajdete.

Další příčinou vlhnutí zdiva může být porucha na vodoinstalacích a odpadech vody, ovšem taková příčina se navenek projevuje jinak než klasické vzlínání vlhkosti, a sice šířením vlhké mapy z jednoho bodu do všech stran.

A s jakými příčinami vlhnutí zdí se ve své praxi setkáváte nejčastěji?

Ve většině případů řešíme buď nedostatečnou nebo poškozenou svislou či horizontální izolaci. Tady je ovšem potřeba říct, že žádná hydroizolace nevydrží věčně. S výjimkou staveb z litých betonů, které obsahují silikáty, začnou zdi dříve či později vlhnout, protože postupně dochází k degradaci fólií a izolačních vrstev.

Jak se taková poškozená izolace dá nahradit?

Metod nabízených na trhu je celá řada, od více či méně destruktivních (odkopávání, podřezávání zdiva) až po různé druhy nízko- a vysokotlakové injektáže, které slouží k vytvoření chemické zábrany proti pronikání vody uvnitř zdiva. Naše metoda se od ostatních liší tím, že nejen vytvoří bariéru proti pronikání vlhkosti, ale hlavně zdi aktivně vysouší, protože použitý speciální gel na bázi překřížených polymerů na sebe váže vodu, a to v obrovském množství (1 kg gelu pojme až 150 litrů vody). Tím, že náš gel na sebe vodu naváže, zvětší svůj objem, vytvoří tlak a pronikne do kapilárního systému celého zdiva. Výhodou je, že tak zdivo nenaruší, naopak ho ještě zpevní. Nehrozí tedy statické problémy jako např. při podřezávání zdí.

Co se s vodou navázanou na gel ve zdech děje dál?

Když se zeď vysuší, z gelu se vytvoří krystalky. Celý tento proces trvá jeden až dva roky v závislosti na tloušťce a materiálu zdiva. Gel si ale i po vyschnutí zdiva udržuje svoji funkčnost. Pokud dojde například k vytopení suterénního prostoru ošetřeného tímto gelem, dojde k jeho opětovné aktivaci, vlhko znovu pohltí a suterén opět postupně vysuší.

Jak dlouhou záruku na takovou sanaci poskytujete?

Tato relativně nová metoda pochází z Německa, kde se úspěšně používá více než 13 let. Zatím tedy nelze experimentálně stanovit maximální délku funkčnosti. Podle laboratorních zkoušek se odhaduje, že trvanlivost této sanace bude minimálně 30 let, a my poskytujeme záruku 10 let.

Jak proces probíhá – od zjištění příčin vlhnutí zdiva až po finální úpravu zdí?

Před každou sanací navštíví zákazníka náš specialista, který zhodnotí na místě situaci, přeměří vlhkost zdiva speciálním přístrojem a navrhne optimální postup sanace. Následuje kalkulace a návrh smlouvy o dílo.

Před samotnou injektáží je v některých případech nutné oklepání omítek až na samotné zdivo z cihel či různých tvárnic. Sanovat lze touto metodou i kamenné zdi, jen je potřeba je nejprve přespárovat, spáry nechat vytvrdnout a teprve pak se mohou navrtat a napustit gelem. Vrt je nutné vždy důkladně vyčistit, aby se dal napustit dostatečným množstvím gelu, nesmí se použít jiné hmoždinky ani pakry apod. Předepsaný postup je nutné vždy 100% dodržet, proto spolupracujeme jen s prověřenými firmami.

Co se děje dál?

Po odvlhčení doporučujeme na zdivo nanést běžnou vápenocementovou omítku, nicméně tuto fázi radíme neuspěchat. Délka vysychání může být od jednoho měsíce až po 2 roky, záleží na tloušťce zdiva i na tom, zda je zeď pod či nad úrovní země. Kontrolu provádíme po několika měsících od sanace nebo na žádost klienta.

Do jaké tloušťky zdiva tahle metoda funguje?

Běžně ošetřujeme zdi do tloušťky 90 cm, ale jsme schopni zvládnout až 1,2 m zdi. Vždy se vrtá do 2/3 hloubky zdiva a za několik dnů gel proroste celým stavebním materiálem. WetBrick gel je netoxický, bez zápachu, obsahuje stříbro, působí tedy i do budoucna proti plísním.

Máte na střeše bezpečnostní prvky?

Požadavky na bezpečnostní prvky střech na budovách s provozem vycházejí z příslušných norem. Zatímco ve většině západních a severních zemí, tedy v lokalitách s dlouhou zimou a bohatou sněhovou nadílkou, jsou žebříky, střešní lávky nebo sněhové zábrany přirozenou součástí střech rodinných domů, v Čechách se s bezpečnostními opatřeními často vůbec nepočítá. Přitom pády ze střech u nás statisticky tvoří až jednu pětinu všech pracovních úrazů.

Praktická povinnost

Při výběru a dimenzování optimálních bezpečnostních prvků rozhoduje zejména způsob užívání stavby, lokalita a nároky na údržbu střechy. Neméně důležitý je ovšem i typ střešního souvrství, sklon střechy a druh (materiál) střešní krytiny, které podmiňují množství prvků, jejich rozmístění a způsob montáže. Optimální je řešit situaci už ve stadiu zrodu projektu novostavby nebo rekonstrukce staršího domu.

Základní vybavení střechy

Minimálním bezpečnostním opatřením, které předepisují české stavební normy u rodinných domů nebo rekreačních objektů, je zajištění bezpečného přístupu k domovnímu komínu. K tomu slouží kombinace střešní (komínové) lávky a žebříku. Lávky (ocelové, hliníkové, některé typy opatřené bezpečnostním zábradlím) a žebříky také umožňují rychlou a bezpečnou instalaci satelitů, TV a wi-fiantén.

Žebříky navíc mohou sloužit jako úniková (při likvidaci zdroje ohně rovněž přístupová) cesta v případě požáru. Zejména u domů v horských a podhorských oblastech s možným ohrožením osob u vstupu (přesněji přímo nad vstupem) do domu nebo pohybujících se v blízkosti domu jsou nezbytnou součástí střechy také sněhové zábrany. Zde je velmi důležité zajistit optimální počet a velikost sněhových zábran (háků, rozražečů, mřížových a tyčových sněholamů a speciálních tašek) podle průměrného množství sněhových srážek, délky po spádu a sklonu střechy.

Cesta k majáku stavení

Především starší rodinné domy, ale i mnohé novostavby mají na střeše komínovou lávku, k níž je ovšem třeba zajistit bezpečný přístup. Jak jinak než prostupem skrz střešní plášť. Existuje několik variant řešení, k nimž patří také tzv. kominický výlez. Využívají ho samozřejmě nejen kominíci, ale také pokrývači a další řemeslníci (musí tedy být dostatečně velký i k manipulaci s materiálem) nebo technici či opraváři. Patří sem třeba kominický výlez z hliníkového plechu s povrchovou úpravou HPI pro profilované střešní krytiny. Výlez se umisťuje ve vzdálenosti do 600 mm od komína, proto už netřeba „zdobit“ střechu komínovou lávkou.

Hrozba bílého nadělení

Podle statiků by v období intenzivního sněžení měli zpozornět všichni majitelé rodinných domů. Pokud totiž aktuální váha sněhové pokrývky přesáhne 50 kg na metr čtvereční plochy, je lépe dostat sníh dolů. A jak to zjistíte? Stačí si třeba na rovné terase vyznačit čtverec 100 × 100 cm, z něj všechen sníh shrabat, naložit do pytle a zvážit. Váha se samozřejmě bude lišit podle aktuální vlhkosti sněhu, proto je lepší zjistit si přesné hodnoty ve speciálních tabulkách (najdete je na www.snihnastrese.cz).

Načechraná sněhová duchna, z níž vykukuje kousek kouřícího komína, je sice důkazem toho, že netopíte pánu bohu do oken, na druhé straně však hrozí, že dříve nebo později do této vrstvy naprší a hmota výrazně ztěžkne. Sníh navíc těžkne i stářím. Jestliže objemová hmotnost čerstvého prašanu činí asi 100 kg/m3, po pár dnech může tatáž vrstva vážit až dvojnásobek.

Ochrana proti sesuvu

sněhové háky (používají se i speciální sněhové tašky), které chrání především krytinu tím, že prostě „nedovolí“, spíše zpomalují posouvání sněhu po ploše střechy a brání tak poškození vyčnívajících prostupů, tašek a šablon v úžlabí a všelijakých výstupků přímo na krytině
sněhové zábrany (sněholamy) tvoří mřížové nebo trubkové zachytávače. V podhůří a na venkovských staveních k tomuto účelu spolehlivě slouží také osvědčená dřevěná kulatina
hromadění sněhu u zábran a tím i lokálnímu přetížení střechy a prvků krovu zabraňuje kombinace uvedených systémů
republika je podle zatížení střechy sněhem rozdělena na VII sněhových oblastí, v nichž se projektované maximální zatížení střechy pohybuje mezi 70 a 400 kg/m2 střechy (např. v I. sněhové oblasti se střecha dimenzuje na 70 kg/m2, uvedenému zatížení odpovídá vrstva čerstvého sněhu vysoká maximálně 70 cm. Ovšem pozor – pokud do sněhu naprší, stejnému zatížení odpovídá vrstva vysoká jen 17,5 cm!

Sníh skupenství kapalného

Kromě výše uvedeného sníh představuje ještě jeden problém. Zůstane-li na střeše, při odtávání musí mít naprosto volnou cestu skrz funkční odvodňovací systém a odsud nejlépe do srážkové kanalizace. Sníh shrnutý nebo spadlý ze střechy by se také nikdy neměl hromadit a zůstávat v blízkosti objektu. Nedodržení technologických postupů, aplikace nevhodných materiálů a stavební nekázeň mohou vést k tomu, že voda napadá i novostavby. Šíří se kapilárním vzlínáním přímo z podloží domu a skrz mikroskopické trhliny v materiálu stoupá zdivem nahoru.

Nebezpečné jsou i soli (byť sami nesolíte, dostanou se k vám třeba na podvozku auta). Při krystalizaci zvětší objem, při vzlínání agresivně napadnou omítku fasády. Tytéž problémy způsobují i sírany v ovzduší a tak bychom mohli pokračovat. Platí tedy zásada, se sněhem je vždy lepší bojovat!

Proti lavinám a námraze

Konstrukce, stavba a složení střechy a také materiály střešních krytin dnes zcela samozřejmě počítají s rizikem padajícího sněhu. Řeší však pouze odstranění sněhové vrstvy ze střešního pláště, přičemž sjíždějící laviny, návěje a ledové valy představují poměrně vysoké nebezpečí pro obyvatele domu a kolemjdoucí. Účinným zařízením proti tomu jsou sněhové zábrany a rozrážeče. Zábrany se umisťují především v okapové části, nad balkony, nad vchodem, nad francouzskými okny a terasami. Účinnou ochranu proti sesuvu a pádu sněhu ze střechy skýtají speciální bezpečnostní prvky.

Průduchy, prostupy, vyústění

Nad střechu domů ústí i nejrůznější vývody a prostupy. Dříve si s vyústěním a jeho pevností i utěsněním museli poradit pokrývači a klempíři (většinou se prostup složitě utěsňoval a oplechovával), časem výrobci skládaných střešních krytin vymysleli speciální střešní tašky z plastu nebo plechu, které posléze – především kvůli stejné životnosti s krytinou – vyměnili za plnohodnotné střešní komponenty. Ty se do střešního pláště integrují stejně jako ostatní tašky.

V sortimentu (např. KMB Beta, ale i Bramac, Tondach, Betonpres a další) tedy najdete celobetonové nebo pálené tašky se speciálním určením. Ať už jde o tašky s plastovým kloubem s kruhovým prostupem určené pro odvětrání nebo odkouření plynových kotlů, tašky kabelových prostupů s prstencem a průchodkami pro vedení kabelů, tašky s anténním prostupem, příchytky hromosvodů, ventilační hlavice, komplety atd. Obdobný sortiment – včetně protisněhových tašek – pak nabízejí i výrobci plechových krytin (Lindab, Prefa, Satjam) nebo speciálního příslušenství (např. HPI).

Zeptali jsme se odborníka: Jaké jsou nejčastější chyby střech?

Odpovídá: Pavel Holý, majitel montážní a pokrývačské firmy

K nejčastějším chybám patří nedostatečný počet a velikost sněhových zábran, absence žebříků, stoupacích plošin, nášlapů a montážních lávek, nedostatek kotvicích prvků pro jištění na střeše a v mnoha případech se potýkáme také s naprosto nevyhovujícím přístupem. To nám ztěžuje práci nejen při běžných opravách a rekonstrukcích krytiny, při čištění nebo výměně poškozených částí odvodňovacího a odvětrávacího systému, při instalaci solárních panelů, světlíků a střešních oken, ale i při revizích vzduchotechniky či klimatizace, při kontrole antén a hromosvodů nebo oplechování komínu přímo na střeše a samozřejmě i při nezbytném odklízení ledu a namrzlého sněhu a zapojování elektrických topných kabelů. Pokud lidé podcenili bezpečnost při stavbě domu, není problém vše řešit dodatečně.

Kamenné stavení: Hravá rekonstrukce

Na první pohled prostý tradiční kamenný dům ukrývá ve svých útrobách opravdu pořádnou dávku překvapení. Uvnitř je barevný a šťavnatý jako pomeranč čerstvě po rozkrojení. Vítejte v Somerby, jen kousek od kouzelného pobřeží u Newquay. Račte vstoupit do zrekonstruované kamenné stodoly plné svěžích barev, jejíž interiér vyzařuje dokonalou pohodu.

V Somerby se snoubí staré s novým originálním způsobem. Výrazné barvy, luxusní i retro nábytek a jedinečné designové detaily jsou tu pro radost a povzbuzení návštěvníků.

Domácí kuchyň

Otevřená kuchyň má vše potřebné, hýří veselými barvami a doslova zve k hravému vaření. Od jídelního stolu lze pak se volně přesunout na pohodlnou sedací soupravu před krbem a vychutnávat si klid a čisté prostředí anglického venkova. I v této obývací části dominují oranžová, žlutá a červená barva v citlivé kombinaci s bílou, šedou a dalšími jemnějšími odstíny. Tento interiér dokazuje, že se nemusíme bát výrazných barev, pokud s nimi zacházíme s citem.

Ložnice a koupelna

Velká ložnice je okořeněna sytě červenými doplňky včetně pruhovaných přehozů a ikonických lamp Anglepoise, což dělá ze spánku opravdu stylovou záležitost. Tapety s motivem bicyklů odkazují na slavnou cornwallskou cyklostezku Route 32, která vede právě přes Trebudannon. Originalitou překvapí i koupelna, kde najdeme lehký dotek Maroka na exotických vzorech dlažby v kombinaci s moderním vybavením.

Zahrada

Z útulné obývací místnosti vedou francouzské dveře na velkorysou terasu, kde je příjemné posezení. Majitelé osázeli okolní zahradu v dynamickém stylu a najdeme zde zajímavá uskupení květů a příjemná zátiší.

Zvedne-li návštěvník oči od zahrady, spatří zvlněnou, pro Cornwall typickou rolnickou krajinu a při pohledu k západu se mu otevře pohled na záliv Watergate Bay. Až na to moře máme i my v mnoha místech takovou krásnou krajinu a mnoho zajímavých staveb, kterým by slušel nový kabát. Třeba šitý podle Somerby.

Originální dovolená

Společnost Unique Home Stays nabízí pobyty v zajímavých lokalitách po celé Velké Británii. Pro své klienty vybírá unikátní místa. Převážně jde o soukromé objekty, které mají svoji duši a poskytnou jedinečný zážitek. Ať už chcete zažít typickou atmosféru anglického venkova, nebo strávit líbánky na zámku v Yorkshiru, Unique Home Stays vždy najde to pravé místo pro vás. Více informací najdete na webu Unique Home Stays.

Usedlost Somerby se nachází v zálivu Watergate. Kromě svěžího mořského povětří nabízí toto místo výlety do blízkého přírodního parku. Milovníky dobrého jídla jistě nadchne možnost navštívit jednu z mnoha restaurací i u nás známého anglického kuchaře Jamie Oliviera.

* * *

Další návštěvy, které by se vám mohly líbit:

Prababiččina nová chalupa

Nový příběh ve starých zdech

Srub v Cornwallu: U svatojánské mušky

Londýn: Rekonstrukce v georgiánské čtvrti

Jako v Narnii: Srub na severu Norska

Chalupa s ohnivým srdcem

Oživte svou koupelnu rychle a bez vrtání

Rychloúklid

V prvním kroku dopřejte koupelně pořádnou očistu, aby se blýskala jako nová. Místo drahých čistících prostředků stačí využít jedlé sody a kyseliny citronové. Smíchejte 3 polévkové lžíce jedlé sody s teplou vodou a vzniklou kaši naneste na vanu či umyvadlo.

Druhou směs vytvoříte z 1 lžičky kyseliny citronové a pár kapek teplé vody. Do této směsi pak namáčejte kartáč či houbičku a pusťte se do čištění. Vzniklý krásně lesklý povrch už jen omyjte teplou vodou.

Zrcadla prostor opticky zvětší

Zrcadla dodají místnosti na útulnější atmosféře a koupelnu bez oken skvěle rozjasní. Nad umyvadlo vyzkoušejte pověsit kulatá zrcadla, která působí elegantně. Koupelnu naladíte na přírodní notu se zrcadly s rámem z masivního dubového dřeva nebo bambusu.

Každá věc má mít své místo

Ať se budete snažit sebevíc, dokud prostor koupelny řádně nezorganizujete, vždy se dřív nebo později navrátí chaos. Pořiďte pár praktických organizérů, koupelnových regálů a koupelnových poliček. Čím dál více získávají na oblibě ty samodržící bez nutnosti vrtání, takže poličku snadno přilepíte nebo připevníte pumpičkou na bázi podtlaku.

Okraje vany by měly vždy zůstat prázdné, aby koupelna působila čistě a nepřeplácaně. Navíc se vám bude mnohem lépe uklízet, pokud nadzvednete jen jeden košík s šampóny, než když byste měli každou hlavičku nadzvedávat zvlášť.

Nové a voňavé ručníky

Jestli chcete poznat změnu opravdu během pár vteřin, stačí jen vyměnit vybledlé ručníky za nové, pořídit koupelnovou rohožku či sprchový závěs. Ideálně vše ve stejné barvě či několika podobných odstínech, aby vše ladilo. Rychlý facelift k nezaplacení.

Základy nejsou vidět, ale bez nich domov nepostavíte

Přesně takovými materiály jsou stěrky od společnosti Němec – Imitace betonu® a Betonepox®. Skvěle se uplatní v namáhaných prostorech jako jsou kuchyně, koupelny či dokonce bazény v případě Betonepoxu. Oblíbené jsou také v předsíních, chodbách, v obývacích místnostech a na fasádách v exteriéru. Pyšní se bezkonkurenční odolností, tvrdostí a životností.

Více na www.nemec.eu

Koupelnová série Geberit Selnova – klasicky nadčasová

(Komerční prezentace)

Vhodné řešení

Umyvadla, toalety a bidety koupelnové série Geberit Selnova existují ve dvou variantách – v ladných organických oblých křivkách nebo v moderních hranatých tvarech. V nabídce je několik typů závěsných WC, která nabízí hned několik výhod: koupelna působí stylově a moderně, prostor okolo WC mísy se snadno udržuje v čistotě a závěsné WC zabírá méně místa. Nabídku doplňují stojící WC v různých designech. Bez ohledu na to, jestli si vyberete závěsné nebo stojící WC, určitě zvažte mísu bez splachovacího okraje Rimfree, která nemá žádná skrytá a nedostupná místa. Díky tomu ji vždy rychle a snadno vyčistíte.

Modulární nábytek

Vyskládejte si sestavu podle vašich představ a potřeb: Skříňky v různých šířkách, výškách a hloubkách a v různých barevných vyhotoveních nabízí neomezený prostor pro vaši fantazii. Soupravy štíhlých nábytkových umyvadel a umyvadlových skříněk s dvířky nebo zásuvkami poskytují elegantní a praktický úložný prostor na věci každodenní potřeby. Do zásuvek je možné vložit šikovné úložné boxy. Sortiment doplňují zrcadlové skříňky s volitelným osvětlením. U všech výrobků je samozřejmostí tiché dovírání dvířek i zásuvek.

Bezbariérové řešení

Produktová řada Geberit Selnova Comfort myslí na osoby se sníženou pohyblivostí a jejich pohodlí. Výše posazené a prodloužené toalety nebo ergonomická plochá umyvadla s dostatečným prostorem na nohy pod umyvadlem jsou vhodné pro osoby na vozíku a umožňují jim zachovat si svou nezávislost při každodenní hygieně.

Geberit.cz/selnova