Blog

Jakému materiálu věří sami stavaři? Majitel stavební firmy si postavil z Ytongu a Silky

Původní bydlení v bytě se rodina rozhodla vyměnit za dům. V menší obci na Opavsku koupili pozemek o velkorysé rozloze 3300 m2. Vybrali si typový bungalov u společnosti G servis, která jim poskytla také některé individuální úpravy. Dům je postaven v nejlepším možném energetickém standardu své doby (rok 2013) a v případě přidání rekuperace by splňoval podmínky pasivní výstavby. Obvodové zdivo je z tepelněizolačních tvárnic, náklady na topení snížilo také instalované tepelné čerpadlo.

„Důvodů pro Ytong bylo víc – původní profesí jsem truhlář a vím, že se do něj snadno instaluje veškerý nábytek, kuchyně a další věci. Také jsem chtěl sádrové omítky – protože jsme chtěli hladké stěny a vyhovují nám také z hygienického a zdravotního hlediska. Ty se na tento materiál provádějí výborně,“ doplňuje.

Dalším požadavkem byl maximální klid – jejich představy o akustickém útlumu zvenčí splnily obvodové tvárnice a výplně otvorů. Dovnitř použili nosnou stěnu z vápenopískových tvárnic Silka: „Silku jsme použili kvůli útlumu mezi denní, rušnou částí, a klidovou zónou s ložnicemi. Také tu byl důvod statický – překlady jsou svedeny na tuto nosnou stěnu a Silka zesílila její únosnost,“ vysvětluje majitel.

Ze systému Ytong je také strop Klasik, který si firma majitele u jeho vlastního domu vyzkoušela před lety poprvé: „Stejně jako u kterékoli jiné práce s Ytongem, i v případě stropu platí jednoduchost při montáži. I když naši zaměstnanci dělali u nás tento strop poprvé, šlo to bez potíží. Navíc si vložky snadno upravili na příslušnou délku. Při užívání jako velkou výhodu vnímám to, že nejsou v napojení stropu a zdiva ani po letech žádné praskliny – je to stejný materiál jako obvodové zdivo a tak nevzniká pnutí mezi dvěma různými materiály. Zpracovatelnost Ytongu je celkově perfektní a ocenili jsme také velkou přesnost, nemusíme ho dorovnávat velkou vrstvou omítky, stačilo nám nanést kolem 6 mm,“ doplňuje majitel.

Přestavba větrného mlýna ve středních Čechách aneb s větrákem v zádech

Obnova kulturních památek má velký význam nejenom pro samotné majitele objektů, ale i pro veřejnost. Větrné mlýny jsou součástí naší krajiny již od středověku a naši pozornost si určitě zaslouží. S nástupem moderních technologií se stále častěji vracíme ke starým lidovým řemeslům, obdivujeme zručnost našich předků i jejich znalosti. Noví majitelé chtějí vrátenskému větrnému mlýnu vrátit jeho bývalou slávu a vytvořit zde i komunitu podobně smýšlejících lidí, kteří mají zájem o umění, historii a řemesla.

Historia magistra vitae

K tomu, aby se při rekonstrukci plně ztotožnili s původním posláním mlýna, potřebovali znát jeho historii. Aleš Křemen věnoval hledání pramenů nemálo času. Zjistil, že byl postaven v roce 1870, jedná se o mlýn holandského typu s kuželovitou střechou s vikýři a nechal ho postavit statkář Václav Mareček. Použil kámen z pískovcového lomu, který si v místě pro tento účel otevřel, a stavbou pověřil zednického mistra Medonose ze Mšena. Postupem času přibyla k mlýnu další budova, kde se nacházely takzvané stoupy OE dnes již téměř zapomenuté technické zařízení na drcení kostí.

„Stoupy byly poháněny pomocí řemenů z hlavního hřídele ze mlýna a sloužily k drcení kostí, které statkář Václav Mareček kupoval od místních řezníků. Získanou kostní moučkou pak hnojil okolní pole,“ dodává zasvěceně Aleš Křemen.

Po válce větrný mlýn chátral a teprve až po roce 2000 prošel důkladnou rekonstrukcí, aby v následujících letech opět ztrácel na své kráse. „Osamělá stavba na cestě, která navazuje na křižovatku silnic mezi obcemi Vrátno, Boreč a Kluky, doslova prosila o záchranu,“ podotýká Aleš Křemen, který si mlýn prohlížel při svých letech dvouplošníkem a vnímal ho jako orientační bod. Netrvalo dlouho a koupil jej od německého majitele a začal společně s partnerkou Lucií Kozelskou opravovat.

Víte, že…

V České republice se podle statistik serveru PROPAMATKY nacházejí tři typy větrných mlýnů: německé, holandské a malé větrné mlýnky s turbínou. Nejstarší zmínka o větrném mlýnu je z roku 1277. V devatenáctém století se jich na našem území nacházelo téměř tisíc. Postupem času, s nástupem páry a elektrické energie, jich rychle ubývalo. V současné době stojí větrný mlýn nebo jeho pozůstatky v osmasedmdesáti lokalitách republiky. Stále více nadšenců má zájem o jejich záchranu.

Račte dále, jste zváni

Sochařka a výtvarnice Lucie Kozelská dává všem místnostem větrného mlýna ve Vrátně nebývalou energii a půvab. Svůj rukopis nezapře. Výtvarnou podobu navrhla už mnoha objektům. Asi nejvíce bývá spojována s Parkem Mirakulum, kde mistrně pracuje s akátovým dřevem, kameny a vodou. Část parku tak může evokovat proslulý park Güell z díla ctihodného Antoniho Gaudího. „Patří mezi mé oblíbence, ale srovnávat se s ním opravdu nemohu,“ říká skromně Lucie na prahu vrátenského větráku a zve nás na návštěvu.

Při našem rozhovoru zastřihává květiny a vkládá je do vázy. Poté nás provází všemi místnostmi a stihne i dílčí úpravy pro fotografy. „Inspirací je mi samotná příroda, tedy spíše detaily, jako například tato struktura stébla klasu, trav a rostlin,“ dodává a ukazuje na upravenou kytici a květy vložené v omítkách. Hliněné omítky a původní dlažbu najdeme ve většině místností čtyřpatrového 15 metrů vysokého kruhového objektu.

Tip: Noblesní vila z 20. let snese po rekonstrukci srovnání s prémiovým bydlením v dosahu Prahy

Hlína je tady plnohodnotnou alternativou konvenčních materiálů se všemi svými výhodami OE reguluje vlhkost, je prodyšná, vytváří tepelnou akumulaci objektu, vnitřní prostředí v místnostech je zdravé a přirozené. „Pokud umíte s hlínou pracovat, má široké uplatnění právě při rekonstrukci starých objektů, je skvělým doplňkem k přírodním materiálům, se kterými tak ráda pracuji,“ podotýká a vede nás do koupelny, kde se přidávaly do omítky květy levandule, které ji činí při pohlcování vlhkosti vysoce aromatickou.

Najdeme tady samozřejmě i další nádherné povrchové úpravy, včetně nátěrů vápenných stěrek. Za zmínku jistě stojí tmavý marocký štuk (Tadelakt), což je zajímavá alternativa obkladů beze spár. Objevuje se ve sprchovém koutě, kolem umyvadel, kuchyňské linky, ale i jako interiérový doplněk v dalších místnostech. Zdravé vnitřní klima je pro celý objekt velmi důležité, poskytují je pečlivě vybrané materiály, které jsou lidem po staletí blízké, proto se zde cítí přirozeně a svobodně, skoro jako ve volné přírodě.

Roztočte mlýnská kola

Jaký by to byl větrný mlýn, kdyby byl založený pouze na interiérovém designu dvanácti místností ve čtyřech patrech. Důležité je také jeho technické vybavení, které muselo rovněž projít komplexní rekonstrukcí. V tomto případě zejména v režii Aleše Křemene, který v rozhovoru mluví o „největší vrtuli svého života“. Má průměr úctyhodných dvacet metrů a vyrobil ji sám ve své dílně. Vrtulemi se již dlouho profesionálně zabývá a je majitelem historického dvouplošníku, který má své místo v přilehlém hangáru.

Další inspirativní rekonstrukce: Statek, kde zní jazz

Mlýnskou technologii u větrných mlýnů holandského typu popisuje jako poměrně složitou, podobnou té, kterou známe u vodních mlýnů. „Rozdíl v uspořádání je dán pouze tím, že energie k pohonu mlýna přichází shora,“ říká a ukazuje na lopatky ze smrku, perutě vyrobené z jedle a na hlavní hřídel z pevného dubu, jež vlastnoručně vyrobil. S namontováním a uložením mu pomáhali zkušení tesaři a řemeslníci.

Rekonstrukcí prošlo i paleční kolo, které přenáší pohyb pomocí takzvaného cévového kola na svislou hřídel. Pak už stačí jenom příznivý vítr a dobře vytvarované otáčející se lopatky. S plným provozem větrného mlýna ve Vrátně u Mšena však budou muset Lucie a Aleš ještě chvíli počkat. Technické vybavení musí projít přísnými zkouškami, okolí mlýna a přilehlé budovy se dočkají také změny.

Lucie Kozelská hovoří o kavárně a „hladovém oknu“ pro kolemjdoucí (či spíše kolemjedoucí, vede zde cyklostezka), o keramické dílně, kde se bude věnovat zvídavým dětem a motivovaným seniorům. V areálu se dokončuje také rybník s rákosím a přírodní zahradou, kde nebudou chybět ovocné stromy, keře s malinami a ostružinami a zelenina. „K umění, historii a řemeslům patří i potravinová soběstačnost,“ dodává na závěr naší návštěvy.

Hlavní aktéři rekonstrukce větrného mlýna

Aleš Křemen
Vystudoval uměleckou průmyslovku a oprava památek bylo jeho původní povolání. Věnuje se letectví a je zakladatelem a ředitelem firmy Woodcomp Propellers, která se zabývá vývojem, zkoušením, výrobou a prodejem leteckých vrtulí. Sídlí v Odoleně Vodě a expeduje do celého světa, od Indie až po Spojené státy americké.

Lucie Kozelská
Sochařka a výtvarnice, rodačka z Ostravy, vyrůstající v blízkém Brušperku, která se proslavila nezaměnitelným designem Parku Mirakulum v Milovicích. Na svém kontě má ale i celou řadu jiných, neméně významných projektů. Absolvovala uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, z Ostravské univerzity (výtvarná výchova a výtvarná tvorba) odešla studovat do Brna na VUT, FaVU obor sochařství u profesora Michaela Gabriela.

Psali jsme jinde: Rekonstrukce odhalila skrytá tajemství domu

Listopadky a nostalgie podzimu

Krásné barevné listopadky mají delší historii než leckterý královský rod a jejich původ je nutné hledat na Dálném východě – v Japonsku a v Číně. Vznikly před více než dvěma tisíci lety křížením několika planých druhů chryzantém (Chrysanthemum indicum, Ch. morifolium, Ch. erubescens) a dalších, které se dnes již nepěstují.

Tato květina postupně získala zcela zvláštní význam v tamní kultuře. Japonská pověst praví, že zlatá chryzantéma vznikla z božského náhrdelníku, a protože japonský císař byl za božského považován, staly se stylizované úbory chryzantém rodovým znakem japonské císařské rodiny. Po deset století byla císařským symbolem chryzantéma s šestnácti okvětními plátky a až do konce 2. světové války je dokonce nikdo jiný než císař nesměl ve svém znaku použít.

Japonsko je i šlechtitelským centrem, odkud pochází většina hybridů. Lze je počítat na tisíce. Kvetou ve všech barvách a odstínech kromě modré. Listopadka je velmi proměnlivá, najdeme skupiny s obřími úbory dokonale kulatého tvaru, jiné svinují okvětní lístky do elegantních jehlic, trubiček nebo lžiček, existují chryzantémy pomponkovité, kaskádovité, sasankovité, paprsčité, kučeravě kulovité, jednoduché a další – prostě každý si vybere podle svého vkusu.

Některé kultivary jsou z evropského hlediska až přešlechtěné, protože jejich dlouhé, nádherně formované okvětní lístky potřebují oporu ve formě drátěného kroužku. Samozřejmě je možné se rozhodnout i podle velikosti, nabízí se v květináčích pěstované trpasličí formy, stejně jako metrové stromkové kultivary, zaštipované do pravidelné korunky kulovitého tvaru.

Listopadky v našich zahradách

Chryzantémy se podle různých hledisek třídí do mnoha skupin. Pro pěstování na zahradě je důležitý výběr spolehlivě zimovzdorné odrůdy, která vydrží i tuzemské mrazy. I velmi odolné odrůdy se do plné krásy vyvíjejí především v teplejších vinorodých oblastech, mlhavý, mokrý a studený podzim jim nesvědčí. Půda by měla být ve „staré síle“, hlubší a výživnější, kyprá, stanoviště slunné a chráněné. Zatímco v létě vyžadují bohatou zálivku, v zimě ocení přísušek a lehký kryt z jehličnatých větví.

Trocha botaniky

Chryzantémy nebo také listopadky patří mezi rostliny hvězdnicovité (Asteraceae). Rod Chrysanthemum potrápil už hodně botaniků i zahradníků, protože učení pánové se dodnes nedokázali shodnout, zdali rod rozebrat na spoustu menších pod jmény řimbaba, kopretina, vratič, zlateň, nebo je rozdělit jen do různých sekcí v rámci rodu Chrysanthemum. Listopadka se nějaký čas řadila do rodu Dendranthema, nyní je však uváděna opět v původním rodu Chrysanthemum. Často se setkáte i s označením ozdobných kultivarů jako Dendranthema x hortorum.

Do zahrady, do skleníku i na balkon

Zdaleka ne všechny kultivary jsou mrazuvzdorné. Odrůdy ze skupiny „Multiflora“, dostupné v zahradnických centrech, se hodí jako nádobové rostliny pro podzimní dekoraci zahrady.

Skleníkové chryzantémy skupiny „Multiflora“ se dělí na dva typy odrůd. První se pěstují podle přirozené intenzity světla a kvetou od srpna do prosince. Druhé jsou ve velkovýrobě řízeny uměle, protože silně reagují na délku dne, intenzitu světla a teplotu – ty kvetou v různých termínech během roku, jak jsou naprogramovány. Obojí lze však pěstovat při normální intenzitě světla a pak kvetou na podzim, jak se na chryzantémy sluší.

Substrát potřebují těžší, humózní a dobře propustný, používá se směs kompostové země, rašeliny a může se přidat písek. Velmi důležité je světlo, vyžadují co nejsvětlejší umístění. Většina odrůd jsou rostliny krátkodenní, tzn. že květy zakládají a vyvíjejí jen při krátkých dnech, tedy od konce léta a během podzimu. Důležitá je i teplota, při zakládání a vyvíjení květů rostliny potřebují 16 až 23 °C, po vybarvení poupat se teplota snižuje na 12 až 14 °C.

Pokud není pěstování řízené, vyhovují obvykle venkovní podmínky pařeniště nebo balkonu až do října, poté je nutné rostliny přenést na chladné místo v interiéru. Většina odrůd snese pokles teplot pod nulu, ale naši zimu venku nepřežije. Chryzantémy lze zimovat v nevytápěném skleníku či v chladné místnosti, přes zimu potřebují alespoň tři týdny teploty pod 5 °C, aby rozkvetly i v dalším roce.

Velkokvěté chryzantémy se objevují zejména v nabídce řezaných rostlin, protože jejich pěstování je poměrně náročné. Jelikož vyžadují hodně světla, pěstují se ve sklenících. Jsou opravdovými stálicemi a společně s růžemi patří k jedněm z nejoblíbenějších řezaných květin.

Chryzantémy na talíři i v hrnku

Chryzantémy ocení dokonce i gourmet. Jeden druh (Ch. morifolium) se v jihovýchodní Asii pěstuje jako zelenina, jeho listy se vaří v polévkách nebo se obalené smaží. Jedlé jsou i okvětní plátky, používají se třeba do zeleninových salátů. Ale pozor – do jídla se dávají skutečně jen okvětní lístky, řapíky a středy jsou hořké a pokazily by celý pokrm. Čaj z květů se v Číně používá jako detoxikující, pomáhá proti bolestem hlavy a závratím, léčí nachlazení i nerovnováhu jater a prý i zlepšuje zrak.

Jak vyřešit dveře sprchového koutu

Do koupelen, kde zbývá málo místa, jsou nejvhodnější posuvné dveře. Nijak nezasahují do prostoru koupelny a voda po nich stéká do sprchovacího prostoru, nehrozí tedy odkapávání vody na zem ještě dlouho po ukončení sprchování. Při výběru tohoto typu dveří zkontrolujte kvalitu posuvného mechanismu, protože především na něm záleží, jak dlouho bude kout bezproblémově sloužit. Pohledem na horní vodicí lištu si můžete ověřit, jestli průměr koleček je větší než 2 cm a zda jsou opatřena kovovým ložiskem. U koleček menšího průměru hrozí, že se brzy zanesou nečistotami, začnou ve vodicí liště poskakovat, blokovat posuv a dveře se začnou křížit.

Zvláštním typem posuvu je systém AntiBlock patentovaný českým výrobcem RAVAK. Testuje jej na 1 milion otevření a zavření a poskytuje na něj 10 let záruku. Tento antiblokační mechanismus, použitý u koutů Supernova, funguje na principu nikoli koleček, ale pojezdu, který se posunuje v drážce opatřené prakticky nezničitelnou plastovou vložkou s vynikajícími kluznými vlastnostmi.

Zvláště pro niky, které nejsou příliš široké, mohou být výhodné tzv. zalamovací dveře. Jejich hlavní předností je, že zabírají nejméně místa ve vchodu do koutu, poskytují tak široký vstup v poměru k celkové šíři stavebního otvoru. Vzhledem k zalamování směrem do koutu nehrozí odkapávání zbytkové vody do prostoru koupelny.

Jednoduchost bez komplikací

Pro sprchové kouty ve vyšším standardu je typické otevírání otočné, a to buď na čepu (tzv. pivot) nebo na pantech. V obou případech se dveře otevírají ven do prostoru, s jejich velikostí je proto potřeba počítat při plánování koupelny. Hlavní výhodou pivotového otevírání je jeho naprostá spolehlivost. Jednoduchost tohoto systému nedává prostor komplikacím. Hlavní úlohu má kvalitní nerezový čep zasazený do pouzdra, ve kterém se otáčí a otáčí tak celé dveře. Otevírání na panty tvoří u sprchových koutů kromě praktické funkce i výrazný designový prvek. Estetika však nesmí převládnout. Krásné panty z levné slitiny nebo dokonce z plastu neudrží těžké skleněné dveře a nebudou dlouho fungovat.

Čtěte také: Jak účelně zařídit koupelnu se sprchou

Protože panty tvoří nejzásadnější součást tohoto typu sprchových koutů, není neobvyklé, že se prodávají i zvlášť. Nejdůležitější je ověřit u nich, zdali jsou vyrobeny z poctivého kovového materiálu a zdali mají zdvihový mechanismus, který zajišťuje aretaci dveří v základní zavřené poloze, jejich nadzdvihnutí nad prahovou lištu a automatické dovírání. Všechny tyto zdánlivé detaily při sprchování přirozeně zajišťují nerušený zážitek.

Račte projít

A největším trendem mezi sprchovými kouty jsou takové, které žádné otevírání ani nemají. Kouty typu walk-in mohou být naprosto bezbariérové a umožňují volný vstup z jedné či dvou stran.

Toto řešení, kdy dlažba přímo přechází do sprchového koutu, nabízí kromě pohodlí zcela bezbariérového vstupu také snadný úklid. Sprchový kout může mít i atypický tvar, takovéto řešení je výhodou zejména při rekonstrukcích starých domů nebo u atypických staveb, kde jsou někdy pravé úhly raritou. Voda je odváděna odtokovým žlábkem v podlaze, případně ve stěně – odtok vody je účinnější a lépe se čistí než klasický sifon, možnost instalace takovéhoto odpadu je však třeba předem ověřit.

Mohlo by vás zajímat:
Jak vyřešit uspořádání koupelny, aby byla praktická i příjemná?

Slaměný dům: inspirace i návrat ke starým řemeslům

Chtěli mít rodinný dům co nejšetrnější k přírodě. „Tento způsob stavění nás zaujal a nadchnul. Už při samotné výstavbě vzniklo pouze minimum odpadu, protože jsme používali převážně přírodní a obnovitelné materiály. Hlavní devízou je podle mě to, že ukazujeme, jak může být dům ze slámy na pohled i z hlediska provozu moderní. A také to, že je možné postavit ho svépomocí. Já se navíc snažím předávat své praktické zkušenosti všem nadšencům, kteří by si rádi takový dům postavili,“ vysvětluje absolutní vítěz 10. ročníku známé soutěže.

Splynout s přírodou

Malebná vesnice nedaleko Prahy s potokem a bohatou zelení dává dostatek příležitostí k realizaci přírodních staveb. Energeticky pasivní stavba manželů Chvátalových postavená ze slámy, hlíny a dřeva harmonicky splývá s okolní přírodou a díky velmi dobré tepelné izolaci veškerých konstrukcí a výplní potřebuje jen velmi málo energie na vytápění.

K úspornému provozu přispívá a i větrací systém s rekuperací a prosklená jižní stěna. „Energie, kterou okny i v mrazivých dnech přinášejí sluneční paprsky, nám stačí na příjemné vytopení celého prostoru. Slunce nám navíc díky střešní fotovoltaické elektrárně dodává i elektrickou energii na provoz elektrospotřebičů a dohřev teplé vody. Ve dnech, kdy je nebe zamračené, pak přitápíme dřevem v krbu,“ vysvětluje spokojený majitel.

Veškerá energie na provoz 160 metrů čtverečních slaměného domu pro čtyřčlennou rodinu v průměru stojí pouze okolo 700 Kč měsíčně. Dešťovou vodu ze střechy využívají pro splachování na toaletách a při zalévání zahrady, vodou ze střechy nad částí terasy napájejí zahradní jezírko.

Kvalitní vnitřní prostředí

Impozantní stavba s jasanovým schodištěm ve tvaru stromu působí uvnitř útulně a harmonicky. Materiály, jež známe po staletí a lidský organismus se na ně dokonale adaptoval (dřevo, kámen, hlína, sláma, vlna), jsou vždy blahodárné.

Chytře i bez nových technologií

Jan Chvátal své zkušenosti předává dále v přednáškách o přírodních stavbách. Zájemcům o tento typ stavění doporučuje zároveň vnímat i limity slámy, odpovědně řešit stavební detaily, hlídat odolnost především vůči působení vody a vlhkosti, ať už ve formě vody srážkové nebo ve formě vodní páry. To vše klade podle jeho slov vysoké nároky na konstrukční řešení detailů a také na vysokou technologickou kázeň při výstavbě.

„Největším oceněním je pro mě to, že jsem dokázal náš dům dostavět a že se nám v něm krásně žije. Žádnou další technologii neplánujeme využít, jelikož dům je dostatečně úsporný. Spíš mám pořád dlouhý seznam drobných dodělávek, hlavně co se týče interiéru. Jako majitel domu jsem totiž zjistil, že slovo dům je vlastně sloveso času průběhového…,“ říká na závěr jeden z nejznámějších českých stavitelů slaměných domů.

Přírodní stavitelství a slaměné domy

V České republice se podle statistik nachází asi čtyřicet obydlených slaměných domů a provádí se zde bezpočet výzkumů, nejčastěji v souvislosti s hliněnými a vápennými omítkami, s vytápěním sálavými akumulačními kamny a sporáky na dřevo. Největšímu zájmu se těší otázky na téma požární odolnosti obvodových plášťů a tepelně-technické požadavky slámy.

Více informací: www.slamacek.cz

Podlaha a dveře v interiéru: Jak je správně sladit?

Výběr podlahy a dveří se řídí jejich funkcí v každé místnosti a zároveň se odvíjí od celkového stylu interiéru. Aby působil harmonicky, je dobré se hned na začátku rozhodnout, co bude dominantní: můžete mít výraznou podlahu a nenápadné dveře, nebo naopak výraznější dveře na pozadí jednoduché decentní podlahy. Roli hraje také nábytek a další prvky v interiéru.

Jak nechat zmizet dveře

Opticky potlačené dveře jsou ideálním řešením všude tam, kde interiéru vládnou jiné výrazné prvky, ať už je to podlaha, dekorace nebo nábytek. Nejběžnějším a finančně nejdostupnějším jsou hladké bílé dveře (nebo v jiné neutrální světlé barvě), které jsou univerzální, hodí se do každého interiéru, ke každému nábytku a budou vždy moderní, nadčasové a sladíte je s každou podlahou. Dodávají se v různém materiálovém a cenovém provedení – nejkvalitnější z trvanlivých a odolných vysokotlakých laminátů, lakované, fóliované atd. Moderní bezfalcové nebo dokonce bezzárubňové provedení umožňuje dveřím splynout se stěnou či s obkladem stěny a stávají se v interiéru takřka neviditelnými.

Nepřehlédněte: Průvodce výběrem vnitřních dveří

Podobně jsou na tom i dveře vyrobené z bezpečnostního skla. Posuvné prosklené stěny nebo otočné celoskleněné dveře budou vždy vysoce elegantním doplňkem každého interiéru, dodají mu lesk (a světlo), a přitom nijak nenaruší jeho vzhled.

Náš tip

Rodina imitací je stejně bohatá jako paleta přírodních materiálů. Díky moderním technologiím jsou tak dokonalé, že někdy ani nepoznáte, co vyrobila matka příroda a co je výsledkem „digitální práce“. Ať už si z praktických či finančních důvodů vyberete na podlahu vinyl, PVC, laminát nebo dlažbu, které se umí dokonale tvářit jako dřevo, v sousedství s přírodním originálem je přetvářka vždycky poznat. Jistější je kombinace s hladkými jednobarevnými nebo skleněnými dveřmi. V takovém případě bude naopak imitace dřeva působit ještě věrohodněji.

Dřevo versus dřevo

Dřevo zůstává stále nejrozšířenějším a nejoblíbenějším materiálem v interiéru, druhů, dekorů a povrchových úprav je bezpočet. Nejčastěji se u nás používají buk nebo dub, vypadají krásně, dlouho vydrží a jsou velmi odolné, proto se dobře hodí na podlahy i další vybavení. Spolu ale moc dobře neladí, vyberte si jedno, nebo druhé. Z luxusnějších druhů se můžete setkat zejména s ořechem, jasanem, palisandrem a tropickými dřevy.

Nechat vyrobit dveře a podlahu z jednoho druhu dřeva, nejlépe od jednoho truhláře či jedné firmy, je ideální, ale cenově poměrně náročná varianta. Výsledkem je harmonicky sladěný prostor. Pokud ale budete zařizovat dům výrobky od různých dodavatelů, tohoto výsledku v praxi nelze dosáhnout – na trhu nenajdete dva výrobce, kteří pracují se stejným materiálem i stejnou povrchovou úpravou.

Můžete do určité míry sladit barevný tón (moření dřeva), nebo naopak zvolit určitý kontrast struktury či barevnosti. Například dýhované dveře s výraznými letokruhy hezky vyniknou na podlaze s nevýraznou kresbou (a naopak), světlé dveře na tmavší podlaze. Působivá je kombinace přírodní a bělené dýhy nebo přírodní a tzv. kouřové úpravy. Volba vždy vyžaduje velký cit a individuální přístup. Obecně se nedoporučuje v jednom prostoru, zvláště v malých místnostech, kombinovat více dřevin s výraznou strukturou či barevností.

Materiály s maskou dřeva

Umějí se tvářit dokonale „přírodně“, liší se však vlastnostmi i použitím:

PVC – cenově dostupná tenkovrstvá podlaha (tl. 2–3 mm), bohatý sortiment dekorů. Snadno se instaluje i udržuje, je pružná, antistatická, snáší vlhkost a lze ji vytírat. Poškození nelze lokálně opravit, proto pozor v nejvíce namáhaných prostorách.
Laminát – cenově dostupný, v bohaté škále dekorů. Nabízejí se různé třídy odolnosti pro různé prostory. Lze jej vytírat, ale není vhodný do vlhkého prostředí. Výhodou je snadná pokládka jako tzv. plovoucí podlaha, případně možnost rozebrání či opravy. Tvrdý povrch přenáší kročejový hluk, je třeba použít tlumicí podložku.
Vinyl – vysoce odolná tenkovrstvá podlaha (tl. od 2 mm), dokonale imituje dřevo. Pokládá se jako plovoucí nebo se lepí k podkladu, hodí se i na podlahové vytápění. Je pružná, snáší i vlhké prostředí a podlahové vytápění. Poškozenou lamelu lze vyjmout a vyměnit.
Keramika – má jednoznačně největší odolnost a životnost, snáší i vlhké prostředí. Díky vynikající tepelné akumulaci se hodí na podlahové vytápění. Nevýhodou je tvrdý povrch a pracná pokládka a čištění spár.

Jednota i kontrast

Podlahy v domě se z praktických důvodů odlišují podle funkčních zón v bytě a podobně tomu někdy bývá s dveřmi. Například společný obývací prostor a další obytné místnosti v přízemí mají krásnou dřevěnou podlahu, předsíň, hala, koupelna a technická místnost dlažbu nebo stěrku.

Mohlo by vás zajímat: Podlaha jako spojená nádoba

Podobné je tomu i s dveřmi. Prosklená stěna nebo dveře do hlavního obývacího prostoru, které zaujímají v domě dominantní místo, si jistě zaslouží hezký design, třeba i odlišný od ostatních dveří v bytě. Do technické místnosti, spíže, garáže či sklepa naopak netřeba pořizovat nákladné dveře s exkluzivní dýhou, zejména pokud jsou tyto místnosti v jiné části domu (jiném podlaží) a nemáte je stále „na očích“. Fóliované či lakované dveře vyjdou v takovémto případě nejen levněji, ale budou i mnohem praktičtější.

Jak sladit dveře a podlahu

Odpovídá: Petr Klíma, produktový specialista Sapeli:

Petr Klíma, produktový specialista Sapeli „Dveře doporučuji sladit vždy s maximálně dvěma či třemi prvky v interiéru. Může jít o podlahu, okna nebo třeba nábytek. Ideálně vhodně kombinovat jak materiál, tak odstín. Nemusí jít o stejnou barvu, ale měly by ladit tón v tónu.

V případě dýhovaných dveří a dřevěné podlahy se doporučuje sladit vizuálně také směr dýhování.

A jak na to? V Sapeli nabízíme u dýhovaných dveří jak horizontální, tak vertikální dýhování. Pokud tedy máte podlahu s dýhováním směrem od dveří, pak zvolte dýhování dveří odshora dolů, pokud je podlaha naopak položená podél dveří, dýhování můžete mít ve vodorovném směru.

Dveře a podlahu lze sladit také odstínem. Nabízíme totiž mořenou dýhu, což v praxi znamená, že vám odstín dýhovaných dveří upravíme na míru odstínu podlahy. Na výběr je z 21 různých odstínů moření. A je samozřejmě potřeba počítat s tím, že jak dřevěné dveře, tak podlaha mohou časem barvu trochu změnit s ohledem na vnější vlivy, především sluneční záření, které barvy může zesvětlit. Pokud si nejste dekory jistí anebo budete časem podlahy měnit, pak se nabízí univerzální a elegantní řešení v podobě bílé barvy, která se vám nikdy neokouká.

Fusaky Voksi nabízejí pro miminka vždy něco navíc

Norská značka dětských fusaků Voksi si velmi zakládá na zdravotní nezávadnosti a zároveň ekologické šetrnosti. Až devadesát devět procent použitého materiálu je proto organického původu. Všechny fusaky Voksi jsou do posledního knoflíku či zipu certifikované podle Oeko-Tex 100, třídy 1, což je nejpřísnější úroveň, kdy materiál smí přijít do přímého kontaktu s dětskou pokožkou a počítá se i s tím, že ho dítě může dát do pusinky.

Fusak Voksi Move light je ideální na podzim

Příjemný podzimní fusak Voksi Move light poskytne miminku komfortní prostředí, když ještě není úplná zima. Fusak je vyrobený ze 100% vysoce jakostního bavlněného jerseye s moderním strukturovaným vzorem. Otvírá se zipem uprostřed a spodní díl se dá zcela odepnout, což může sloužit jako odvětrání.

Na fusaku je unikátní klikaté prošívání, které zabraňuje sesedání výplně (ta je ze 100% recyklovaného materiálu). Vrchní strana zipu je opatřena látkovou krytkou, zadní strana fusaku je uzpůsobena k uchycení do autosedačky s 5-ti bodovými bezpečnostními pásy. Fusak Voksi Move light je k dispozici ve čtyřech odstínech, kromě tradičních šedivých či bleděmodré, rozzářila kolekci i zlatavě žlutá.

Orientační prodejní cena 2.310,- Kč

I fusak Voksi Breeze light se hodí pro přechodné roční období

I fusak Voksi Breeze light zajistí miminku tepelnou pohodu v přechodných ročních obdobích. Vnitřní materiál je ze 100% bavlněného saténu a letošní kolekce je poseta potiskem hvězd. Pro fusak Voksi Breeze light je typické otvírání na bočních stranách, oboustranné zipy umožňují odvětrávání v oblasti nožiček.

Fusak je prošit klikatým způsobem, aby se zabránilo sesedání výplně, která je vyrobena z recyklovaného materiálu. Zadní strana fusaku je opatřena prostřihy pro provlečení bezpečnostních pásů a protiskluzovým materiálem, aby fusak v kočárku nesjížděl. Konce zipů jsou opatřeny ochrannými látkovými kryty, které zabraňují úniku tepla.

Orientační prodejní cena 2.920,- Kč

Když přituhuje, je čas na fusak Voksi Move

Jakmile začne mrazivě přituhovat, je čas na fusak Voksi Move – vrchní část fusaku má výplň z kachního prachového peří s výbornými termoizolačními vlastnostmi, spodní díl je ze 100% vlny, která má schopnost odvádět vlhkost. Miminko tedy zůstává i při změnách teplot hezky v suchu a ve stálé teplotě, ať už je venku či uvnitř automobilu.

Fusak Voksi Move je první fusak pro miminko, ve kterém ho lze uložit do hluboké korby i do autosedaček typu vajíčko 0+. Spodní část má prostřih na pětibodové pásy autosedačky a délka otvorů dovoluje upravovat výšku pásu dle výšky dítěte, takže umožňuje fusaku růst s dítětem. Fusak se zapíná pomocí zipu tak vysoko, že jsou chráněna i ramena dítěte, kapuce se formuje pomocí stahovací šňůrky. Zip je plně zakrytý látkou, pokožka s ním tedy nepřijde do kontaktu. Tento způsob zapínání napomáhá i dobré izolaci.

Orientační prodejní cena: 2.630,- Kč

Fusak Voksi Urban – nejdřív do kočárku, nebo autosedačky, pak třeba do stanu

Fusak Voksi Urban nabízí možnost prodloužení do takové délky, že jej dítě může používat až do svých pěti let. To už obvykle nejezdí v kočárku, proto lze fusak využít jako spacák třeba pod stan. Vrchní část fusaků Voksi Urban, kterou je dítě přikryto, obsahuje kachní prachové peří, spodní část je vyplněna nejkvalitnější vlnou, která má perfektní tepelněizolační vlastnosti a schopnost odvádět vlhkost z těla, proto se dítě cítí v suchu i teple.

Fusak Voksi Urban má dvoucestné zipy, takže se snadno může přizpůsobit teplotním podmínkám. Zipy zároveň umožňují úplné odepnutí obou částí a fusak lze tedy rozprostřít jako podložku. Protiskluzový materiál na zadní straně zajišťuje, že fusak v kočárku nesklouzává, zatímco předstřižené otvory pro vnitřní pásy kočárku zajišťují uchycení dítěte. Po odepnutí základní vrchní části na fusaku Urban Voksi a připnutí prodlužujícího dílu, je možné jej použít až do 5 let věku dítěte.

Vrchní potah je z nylonu a polyesteru, vnitřek je naopak 100% bavlna, která má hřejivé účinky. Krytá šňůrka umožňuje nastavení otvoru kolem hlavy dítěte, aby se přizpůsobil povětrnostním podmínkám. Fusaky Voksi Urban, které se staly vítězem spotřebitelského testu časopisu Foreldre og Barn, jsou vyráběny v tradičních barevných provedeních černé, šedivé, zelené a hnědé.

Orientační prodejní cena – Urban: 6.090,- Kč

Voksi Explorer využijete v hluboké korbičce, sportovním kočárku i v autosedačce

Řada fusaků Voksi Explorer do hluboké korbičky, sportovního kočárku i autosedačky si vzala od ostatních modelů to nejlepší. Vrchní část fusaku je vyplněna kachním prachovým peřím, spodní část 100% přírodní vlnou. Vnitřní materiál na fusaku je 100% organická bavlna, vnější strana je 100% Nylon v prémiové kvalitě. Prošívání fusaku cikcak stylem zabraňuje sesedání výplně. Po odepnutí vrchní části lze fusak použít jako podložku nebo deku. Samozřejmostí je protiskluzová podložka na spodní straně fusaku jako prevence proti sklouzávání a prostřihy pro 5-ti bodové pásy na zadní straně fusaku. I Voksi Explorer se kromě tradičních odstínů inspiroval v ostře žlutém barevném spektru.

Orientační prodejní cena: 3.490,- Kč

Oeko-Tex Standard 100, 1. třídy

Všechny materiály fusaku Design by Voksi® jsou certifikovány podle Oeko-Tex Standard 100, 1. třídy. Oeko-Tex je nezávislý testovací a certifikační systém pro textilní výrobky ve všech fázích výroby. Při volbě produktu vyrobeného z materiálů certifikovaných společností Oeko-Tex si jako rodiče můžete být jisti, že je dítě obklopené nezávadnými materiály, které neobsahují žádné škodlivé látky.

www.babypoint.cz

Akustika místnosti je pro kvalitu poslechu základ

Právě tady lze porozumět definici, co je vlastně kvalitní audio. Je zde několik poslechových místností, ve kterých lze na vlastní uši vyzkoušet jednak špičkovou aparaturu, ale současně i poznat, jak moc je důležitá prostorová akustika. Zatímco technika může být různorodá, od brilantních reprosoustav nizozemské firmy KHARMA v té nejvyšší cenové třídě, až po aparaturu v řádech tisíců, akustika místností je podobná. Velký podíl na tom nesou akustické desky firmy Knauf, která se stala v tomto ohledu partnerem studia.

Co je doba dozvuku?

„Sebelepší technika není zárukou perfektního hudebního nebo filmového zážitku. Základem je dobrá akustika místnosti. Pokud ta bude špatná, zákazníkovi kvalitní hifi soustavu nedoporučíme,“ vysvětluje Miroslav Mlčůch, technický ředitel studia VOIX.

Hlavním parametrem akustického komfortu je doba dozvuku, která vyjadřuje míru pohlcení zvuku v místnosti. Je důležitá proto, že zvuk se nejen šíří z reproduktorů, ale současně se odráží od všech tvrdých materiálů v okolí, a tyto odrazy působí rušivě a zkreslují poslech. Problematické jsou především nízké frekvence, čili basy. Optimální doba dozvuku je odlišná podle účelu a hlavně velikosti místnosti. V běžných domácích podmínkách se pro poslech doporučuje doba dozvuku okolo 0,25 až 0,5 s. Nesmí však být příliš nízká, aby nedocházelo k přetlumení místnosti, která pak zní stísněně.

K čemu je potřebný sádrokarton?

Knauf promlouvá do problematiky audia-videa technickým a materiálovým řešením ovlivňujícím parametry prostorové akustiky. S pomocí akustických sádrokartonových desek je ve studiu reálně ukázáno, jak velkou roli tyto parametry při poslechu hrají. Dalo by se říci, že každá z poslechových místností je věnovaná určitému tématu. Na své si tu přijdou nejnáročnější i méně nároční audiofilové, ale také vášniví diváci filmového žánru. Cenové rozpětí je velmi široké.

Pro necvičené ucho by se mohlo na první „poslech“ dokonce zdát, že rozdíly mezi sestavami nemusí být značné, ale kdo má již něco „naposloucháno“, tím není myšleno přehrávání MP3 v autě nebo v mobilu, bude předvedenými rozdíly nakonec stejně ohromen.

Děrované desky Cleaneo umí divy

„Pro klienta je ideální řešit ozvučení místnosti v době klientských změn, kdy je možné provádět nejrůznější úpravy prostoru v souvislosti s tím, jak bude místnost používána. To znamená, zda půjde o standardní obývací pokoj nebo dedikovaný prostor určený výhradně pro poslech. Ve většině bytů však řešíme ozvučení obývacích pokojů,“ vysvětloval Miroslav Mlčůch a pokračoval: „Pomáhají nám k tomu sádrokartonové podhledy nebo předstěny, které mají jednak za úkol pomoci vytvořit ideální podmínky pro poslech, jednak skrýt instalace a současně využít možnost zabudovat reproduktory – například u domácího kina tak, aby byly sotva viditelné a v prostoru nepřekážely.“

Zejména tyto instalace patří stále k nejžádanějším. Podle zkušeností z mnoha realizací se ukazuje, že pro zlepšení akustiky malé místnosti do 20 m2 stačí upravit zadní stěnu (naproti reproduktorům) tak, aby měla jinou odrazivost a difuzi než okolí, čímž se dosáhne efektu, že k posluchači se odrazy nedostanou a zejména středy a basy budou dobře slyšitelné. K tomuto účelu doporučují ve studiu VOIX realizaci předstěny z děrovaných desek Knauf Cleaneo, u kterých lze navolit design i počet děr, což ovlivní parametr útlumu. Naopak u velkých místností (například 50 m2) s „halovým efektem“ je vhodnějším řešením akustický podhled z desek Knauf Cleaneo.

Tyto relativně složitější úpravy místnosti je pak dobré doplnit závěsy u oken a kobercem umístěným alespoň mezi reprosoustavou a posluchačem (zabrání odrazu zvuku od podlahy). Akustice místnosti prospívají obrázky na stěnách, knihovna plná knih apod. Tomu všemu však může předcházet ze strany studia proměření místnosti a simulace akustických vlastností prostoru vzhledem k použitým materiálům, ze které pak vychází konkrétní návrh opatření a následně i doporučení pro volbu nejvhodnější audiotechniky.

Nemělo by vás být slyšet u sousedů

Vedle prostorové akustiky je však zapotřebí řešit také stavební akustiku, aby poslech hudby nebo kina nerušil nikoho v sousedních místnostech. K tomu jsou vhodné konstrukce předstěn u již realizovaných příček respektive mezibytových stěn. Spolupráce studia VOIX a Knauf probíhá v této oblasti na bázi technického návrhu a poradenství. Návrh řešení je podobný jako v případě audiotechniky. Vše se odvíjí od konkrétních požadavků a potřeb investora. Proto má Knauf k dispozici výběr kvalitních i špičkových desek. Počínaje deskou RED Piano, DIAMANT a konče deskou Silentboard.

Společná prezentace audiotechniky studia VOIX a řešení prostorové akustiky poslechových místností udělá na každého velký dojem. Ve chvíli, kdy posluchači dojde, že slyší něco zcela odlišného, než je zvyklý, kdy objeví ve známé písni nové nástroje nebo dokonce hlasy, zatouží mít něco podobného i ve svém domově. Pravda je, že většina lidí při koupi bytu o profesionálním ozvučení místností nepřemýšlí, ale jak se dozvíte ve studiu VOIX, je možné mnoho věcí změnit.

Pořiďte si nový domácí spotřebič a vyhrajte párty se Zdeňkem Pohlreichem!

Není náhodou, že značku Miele v České republice využívá řada renomovaných šéfkuchařů. Jedním z nich je i nekompromisní ambasador kvalitní české gastronomie, Zdeněk Pohlreich. „Značka Miele je pro mě synonymem kvality. Potřebuji mít 100% jistotu v tom, že spotřebiče, které používám, budou plnit svoji funkci na 200 a více procent. Nemám čas na polovičatá řešení. Chci vařit tak, jak nejlépe umím a k tomu potřebuji nejlepší spotřebiče. Nic víc,“ nechal se slyšet šéfkuchař Zdeněk Pohlreich.

A právě nyní můžete vyhrát vstupenku pro dvě osoby na soukromou párty se Zdeňkem Pohlreichem, zeptat se ho na všechno, co byste chtěli o vaření vědět, i na to, co to znamená, mít doma Miele.

Stačí si do 30. listopadu zakoupit jakýkoliv model pračky, sušičky, pračky se sušičkou, volně stojícího kávovaru nebo vysavače, svůj nový spotřebič zaregistrovat na www.soutezmiele.cz a zúčastnit se slosování. Vedle stylové VIP párty v Praze nebo v Brně jsou navíc v soutěži i další hodnotné ceny, a to vouchery na nákup výrobků Miele nebo novinka v podobě tyčového aku vysavače Miele Triflex HX1.

Podrobná pravidla a průběh konání soutěže najdete na uvedené stránce, stejně tak i adresy Miele Experience Center a autorizovaných prodejců. Pokud upřednostňujete online nákup, k dispozici vám je také e-shop Miele. Jediné, co musíte udělat, je pořídit si svého nového pomocníka v termínu konání soutěže. Vedle domácího spotřebiče na dlouhá léta můžete totiž získat i zážitek na celý život, a to už stojí za zvážení.

Více na www.soutezmiele.cz

Interiér s příchutí alpského chaletu

Broňu a Aleše znám ještě z doby, kdy oba studovali na vysoké škole a bydleli na koleji každý zvlášť. Už jejich první společné bydlení v pronájmu ale dávalo tušit, že až si jednou pořídí něco svého, bude jim velmi záležet na tom, aby bylo jejich bydlení vkusné a útulné. Netrvalo dlouho a pořídili si rodinný domek, v němž svůj designérský talent předvedli v plné kráse.

Po narození Filipa a Dominiky jim ale dům přestal dispozičně vyhovovat a rozhodli se najít jiný, větší, jenž bude splňovat jejich nové nároky. Měli štěstí a pod Ještědem objevili krásný rodinný dům postavený v horském stylu a s velkou zahradou. Okamžitě si je získal svým zasazením do krajiny, vzdušnou dispozicí, prostornými místnostmi i stylem, a to, že si mohou nazout lyže téměř v předsíni a vyrazit za sportem, brali jako příjemný bonus.

Dům byl od původního majitele, který v něm bydlel dva roky, již částečně zařízený, což manželům vůbec nevadilo, protože vybavení se shodovalo s jejich vkusem. V původním stavu se rozhodli ponechat kuchyň, v níž vyměnili jen pracovní desku a dřez, k tomu ji Broňa vyšperkovala mnoha pěknými a užitečnými doplňky. Pěkně zařízené a plně funkční byly i obě koupelny, takže je také nechali tak, jak byly.

V přízemí domu si nechali přistavět krb, který využívají k přitápění, ale hlavně kvůli atmosféře, která v zimě dotváří „alpskou“ iluzi. Hodně se ale přestavovalo v podkroví, které bylo nutné přizpůsobit rodinnému koloritu.

Společenské přízemí

Společné chvíle tráví rodina v přízemí domu, kde se nachází velký obývací pokoj s volně navazující jídelnou a ve výklenku „schovanou“ kuchyní. Dřevěné stropy s přiznanými trámy přirozeně doplňuje dřevěný nábytek v jídelně a kuchyni. Příjemný kontrast k dřevěným prvkům tvoří bílý nábytek a bílá kožená sedačka v obývací části.

Majitelé tady také vkusně skloubili moderní bílé zařízení se starožitnými kusy nábytku, které reprezentuje dřevěná truhla a příborník. Krásně do toho všeho zapadá i krb vyzděný z cihel.

Podkroví v novém kabátě

Dispozice se měnila v podkroví domu, kde k stávající koupelně nově vznikla pracovna, dva dětské pokojíky a ložnice. Pokojíky pro Dominiku a Filipa už mají svou druhou podobu, protože za 7 let, co tu rodina bydlí, je bylo nutné přizpůsobit věku dětí. Pro Filipa rodiče vybudovali lodní kajutu a pokojíček Dominiky se proměnil v zámek pro Růženku.

Ložnici si manželé vyladili do uklidňujících fialových tónů, které se opět dokonale doplňují s odstínem dřeva. Zajímavým prostorem v domě je i podkrovní prostorná chodba s odhalenými stropními trámy a dřevěným obkladem, která ústí na schodiště, jehož stěny zdobí galerie s rodinnými fotografiemi.