Blog

Správná akustická izolace zajistí ve vašem domově ticho, pohodu a klid

Když jsme byt kupovali, tohle by nás ani ve špatném snu nenapadlo! Kdo mohl tušit, že budeme slyšet každé spláchnutí u sousedů? Který projektant to proboha schválil? Proč ty paneláky nestavěli jinak? I takové stížnosti a stesky bohužel nejsou výjimkou mezi mnohými majiteli bytů v novostavbách, stejně jako ve starších panelových domech.

Stejně tak se stává, že někteří developeři šetří na materiálech a jejich novostavby pak splňují jen nejnižší limity na akustické normy v interiéru jednotlivých bytů. Jejich obyvatelům však brzy nastává hlukové peklo. To například, když se sousedům narodí dítě, pořídí si neustále štěkajícího psa či se “jen” často sprchují.

Starý činžák nové normě nenaučíš…

Ochranu budov proti hluku podrobně upravuje norma ČSN 73 0532. Jak je tedy možné, že v řadě domácností přesto mohou být slyšet nepříjemné a rušivé zvuky?

„Důvodů může být celá řada. Může jít například o špatný stavební návrh či zastaralé provedení detailů. K šíření hluku také přispívají špatně navržené rozvody a jejich prostupy konstrukcí budovy. Stejně tak mohl stavitel podcenit hluk z venkovního prostředí – jiný ruch totiž vydává běžná ulice a jiný magistrála,“ vypočítává architekta Tereza Vojancová ze společnosti URSA a dodává, že výše uvedená norma je platná pouze pro současnou a nedávnou výstavbu od roku 1994.

„V době výstavby typických činžovních domů či paneláků, budovaných před čtyřiceti, šedesáti lety, platily jiné normy. Požadavky na akustiku sice existovaly již tehdy, ovšem jak se vyvíjejí technologie, tak se mění a zpřísňují i normy. Mnoho starých domů by z hlediska dnešních norem na akustiku neobstálo,“ upozorňuje Vojancová.

Hluk se šíří jak vzduchem, tak i konstrukcí

Odborníci rozeznávají dva typy hluku – a pozor, každý z nich se šíří naprosto odlišným mechanismem! „Prvním typem hluku je ten, který se šíří vzduchem – jde například o řeč, hudbu či štěkot. Pokud chceme tlumit tento typ hluku, sledujeme u konstrukcí a materiálů takzvanou vzduchovou neprůzvučnost,“ vysvětluje architektka Vojancová.

Druhým typem je pak hluk kročejový – ten se šíří pevnými materiály. Jak už název napovídá, vzniká například mechanickými nárazy do konstrukce při chůzi, házením balonu o zem, při stěhování nábytku a podobně. Neblahou zkušenost s tímto typem hluku mají mnozí obyvatelé panelových domů. „V panelových domech bývá často problém šíření kročejového hluku mezi jednotlivými patry. V konstrukci podlah zpravidla chybí kvalitní kročejová izolace, která brání přenosu nárazů do navazujících konstrukcí a obtěžuje následně sousedy,“ vysvětluje příčiny vzniku rušivého hluku architektka Vojancová.

Na detailech a technologických postupech záleží!

Velkým nešvarem bývá nedodržování správných pracovních postupů ze strany řemeslníků či stavbařů. Pro zajištění akustického komfortu v interiéru budovy ovšem opravdu záleží na každém detailu! Jednou z častých chyb je nedostatečná nebo žádná kročejová izolace pod podlahovou krytinu. Kvůli tomu sousedé o patro níže mohou slyšet doslova každý váš krok!

„Toto se často děje u rekonstrukcí podlahy, kdy není v místnosti prostor zvýšit ji o několik centimetrů tak, aby bylo možné pod roznášecí vrstvu vložit kvalitní minerální kročejovou izolaci. Proto se takové případy řeší pouze několikamilimetrovou vrstvou izolační podložky. Takové řešení je však vždy kompromisní a kročejový útlum tomu bohužel odpovídá,” říká Vojancová.

Jiné chybné konstrukční řešení se často vyskytuje v administrativních budovách, konkrétně u průběžných podhledů. Příčky mezi místnostmi nejsou dotaženy až ke konstrukci stropu, ale pouze k podhledu. Nad podhledem se potom šíří hluk bez jakékoli bariéry z jedné místnosti do druhé.

Minerální izolace hluk výtečně pohltí

Řešení, jak dodatečně zabránit prostupu nevítaného hluku skrze stěny či strop ve stávajících budovách, naštěstí existuje. Jde o lehké akustické podhledy či předstěny, vyplněné minerální izolací. Jejich jedinečnost spočívá zejména ve výplni, kterou tvoří minerální izolace. Ta díky svým fyzikálním vlastnostem a mikrostruktuře z jemných vláken výtečně pohlcuje zvuk a zaručuje v interiéru dokonalý akustický komfort.

Akustická minerální izolace existuje buď ve formě desek, nebo rolí. Oba typy při správné instalaci zajistí dokonalé tlumení hluku z okolních místností a naleznou uplatnění při odhlučňování ve všech typech staveb.

„Jednou ze špičkových, mimořádně hutných a zároveň lehkých příčkových izolačních desek je například URSA PUREONE TWP 37. Zvuková pohltivost této desky dosahuje třídy A, což značí velmi vysokou míru akustické izolace. Díky přesným rozměrům dokonale vyplní všechny dutiny a výtečně tlumí hluk,“ vysvětluje architektka Tereza Vojancová s tím, že příkladem rolované minerální akustické izolace je pak URSA PUREONE TWF 37. Zajímavé také je, že mezi deskovou a rolovanou minerální izolací nejsou žádné fyzikální rozdíly – rozdíl je opravdu jen v jejich formě.

Montáž akustické předstěny či podhledu je velmi rychlá. U malých prostor nezabere ani dva dny, v typických místnostech pak výstavba trvá mezi dvěma a třemi dny. Majitelé nemovitostí se rovněž nemusí bát, že by konstrukce ubrala mnoho prostoru ze stávající podlahové plochy místnosti. „Akustické předstěny mohou být opravdu velmi tenké. Již při tloušťce 4,25 cm je možné zlepšit vzduchovou neprůzvučnost o 6 decibelů,” dává příklad architektka Vojancová.

Není příčka jako příčka: Na akustiku myslete již při výstavbě!

Výše uvedený případ akustické předstěny se týkal dodatečného odhlučnění již stávajících prostor. Každý, kdo plánuje výstavbu rodinného domu, nebo například rekonstrukci bytového jádra, by se však měl pečlivě zajímat o to, z jakého materiálu postavit vnitřní nenosné příčky. Různé materiály totiž mají různé akustické vlastnosti – a opravdu je velký rozdíl mezi akustickou, a stejně tlustou běžnou cihlovou příčkou!

„Lehké akustické příčky, vyplněné minerální izolací, mají i při nižších tloušťkách lepší akustické vlastnosti než příčky zděné, a předčí je i v řadě dalších ohledů. Výtečně odolávají hluku, brání prostupu tepla a snižují požární riziko. Jejich výhodou je mimo jiné i výrazně nižší objemová hmotnost oproti masivním stěnám, což znamená menší přitěžování konstrukce budovy. Mnohem rychlejší je i jejich výstavba, která se obejde bez mokrých procesů, a stejně snadná je i jejich případná demontáž,” uzavírá architektka Tereza Vojancová ze společnosti URSA.

Dům inspirovaný lesem

Přání přestěhovat se na novou parcelu v blízkosti Prahy, zároveň však u lesa, přišlo se změnou územních plánů v místě původního bydliště. Kolem domu majitelů vznikla nová zástavba a s ní odešlo i soukromí.

K pozemku, kam směřovaly jejich nové naděje, měl navíc pán domu citovou vazbu. Stávala zde totiž chata, kam jezdil v dětství. Klidné místo v chatové oblasti už nehrozilo nečekanými změnami, a tak došlo na stěhování.

Povaha dřevostavby

Plánování nového domova začalo nejprve soukromým výběrovým řízením, kterého se hned od počátku zúčastnily pouze firmy orientované na stavby ze dřeva. Kromě nízkých provozních nákladů dřevostaveb vytváří tento ekologicky šetrný a obnovitelný materiál také neopakovatelný pocit sepětí s přírodou, a to bezesporu hrálo významnou roli při rozhodování o typu stavební konstrukce.

Nakonec díky kvalitním referencím a blízkému sídlu společnosti zvítězily Dřevostavby Biskup. Od nich byl už jen krok k architektonickému studiu Archcon atelier, s nímž realizační firma spolupracuje.

Architektka – Ing. Arch. Irena Truhlářová

„Navštívila jsem dosavadní bydlení investorů, abych nasála jejich potřeby. Majitel měl předem jasno v tom, jaký nábytek a kam chce umístit, takže jsme se rovnou ve studii věnovali i koncepci interiéru. Mám ráda, když jsme přizváni k projektování domu a návrhům interiéru od samého počátku. Dům má pak jednotný ráz a netříští se v něm architektonické zájmy s představami investora. Tento dům je moje srdeční záležitost. I díky výrazné osobnosti majitele je dnes tím, čím je – domovem.„

Zázemí, v němž se daří

Uzavřená parcela s delší příjezdovou cestou není příliš velká, zato skýtá silný pocit soukromí. Stavba byla limitována její polohou a tvarem, jenž si vyžádal umístění domu k severní hraně pozemku. Tak vznikla dostatečně velká zahrada pro relaxaci.

„Původní představy majitele o novém objektu nepočítaly se sluneční orientací. Postupně jsme dospěli ke stavbě do písmene L, určili noční a denní část domu a celý objekt jsme posadili na organicky tvarovanou terasu. Díky ní je vystaven slunci po celý den,“ říká autorka návrhu.

Komplexně tvořivá osobnost majitele se plně projevila i v pojetí interiéru. Hlavní obytná místnost se nese v duchu výtvarných děl rodinných příslušníků, strop s přiznaným krovem sleduje oblouk střechy a v korespondenci s dřevěnými rámy oken a dubovou podlahou spojuje prostor do jednoho útulného celku.

V dalších místnostech pak zůstává strop rovný, podbitý sádrokartonem nebo v případě kuchyně smrkovými fošnami. Oproti trendům není kuchyňské zázemí volně připojeno k obývací části, ale zůstává odděleno. Za zavřenými dveřmi se vizuálně propojuje s terasou a k letnímu stolování slouží podávací okénko.

Majitel v celém interiéru hravě spojuje různé druhy materiálů a nadšeně promíchává moderní se starým i s vlastnoruční výrobou. Překvapivé kombinace tak vytvářejí originální, a přitom nadmíru příjemný prostor k životu.

Technické údaje

• podlahová plocha: 110,6 m2
• zastavěná plocha: 142,2 m2
• počet místností: 4 + 1
• konstrukční řešení: dřevostavba montovaná z masivních dřevěných panelů DEKpanel s dřevovláknitou tepelnou izolací
• střecha: dřevěná konstrukce s parozábranou z asfaltového pásu, polystyrenová izolace, krytina PVC fólie, vrstva kačírku
• www.archcon.cz

Rekonstrukce zahrady je kompromis

Při rekonstrukci zahrady se většinou řeší podobné problémy jako u nové zahrady. Navíc se musí nejprve stará plocha sanovat a upravit pro nový záměr, pak lze teprve začít s novým řešením. Starší zahrada má ale něco, co nová jen zřídka: určitou atmosféru, charakter a styl. A záleží jen na majitelích, co z toho ponechají a převezmou a co naopak změní. Změny se budou odvíjet od jejich představ o budoucí zahradě, kromě nich ale budoucí podobu určují mnohá další kritéria, o kterých si zde něco povíme.

Co odstranit a co ponechat

Stará zahrada nebývá holá pláň bez rostlin. Pokud by tomu tak bylo, například louka nebo travní porost, pak se s ní bude zacházet jako se zahradou novou. Většinou na ní rostou keře a stromy, někdy značných rozměrů a výšek. To znamená první otazník – které ponechat, co odstranit a co upravit?

Typickým příkladem je starý strom nebo keř, který je pro odborníka cenný, ale pro nového majitele žádnou hodnotu nepředstavuje. Ne všichni považují stáří za „cennost“ a to, že může jít o vzácný exemplář, už nepozná téměř nikdo. Ne každý si při této příležitosti uvědomí, že pokud si nově vysadí takový strom nebo keř, bude na podobný efekt čekat roky i desetiletí. I proto si vykácení vzrostlých dřevin na zahradě vždy dobře rozmyslete!

Na druhé straně ale mohou být na staré zahradě i rostliny již nepěkné a třeba i nezdravé, mohou se nezadržitelně rozrůstat. Jde hlavně o takové druhy, které se šíří podzemními výběžky, typické jsou některé keře a popínavky (kustovnice cizí, ostružina, zplanělý šeřík apod.). Těch je lepší se zbavit.

Už jste viděli? Zahrada, která si umí pomoci sama

Původní stavby a konstrukce

Podobné to bude v případě starých staveb na zahradě. Jde především o kůlny, dřevníky, králíkárny, dílny, garáže a podobně. Patří sem ale i staré oplocení, zídky a schodiště, cestičky. Bývají cenné jen ve výjimečných případech. Pokud jsou vystavěny alespoň z kvalitního materiálu, lze je rozebrat a materiál použít na jiné nebo podobné účely. Za kvalitní materiál se dá považovat až na výjimky jen solidní kámen, dobře vypálené cihly a kovářské výrobky, které je možno úspěšně restaurovat.Pokud bude na staré zahradě stát umělecký předmět, socha, váza nebo jiná skulptura, stojí za pokus jej nejen zachránit, ale i odborně opravit a znovu použít. Tomu se říká kulturní dědictví.

Představy kontra možnosti

Jako vše ostatní v životě, je třeba, aby vaše ambice a představy o ideální zahradě odpovídaly realitě, možnostem a schopnostem. Jinak se zastavíte vyčerpaní v půli cesty – a to je škoda. Na druhé straně se rád držím hesla slavného zahradníka Karla Foerstera, který říkal, že zahrada není nikdy hotová… Také si můžete pomoci heslem buddhistickým, že cílem je cesta sama. Ale nejlepší metodou je zahradu vybudovat k obrazu svému a pak si ji užívat a přiměřeně vylepšovat. To vyžaduje střízlivě zvážit nejenom vlastní možnosti, ale i možnosti zahrady. Řekneme si tady o těch základních.

Finance

I rekonstrukce zahrady stojí nemalé finanční prostředky. Něco se dá nahradit vlastní pilnou a smysluplnou prací, ale mnohé práce a služby je třeba zaplatit (například malý bagr, náklaďák nebo jeřáb). Peníze a čas tedy chtě nechtě budou určovat možnosti a náročnost zahradních úprav. Rostliny nemusíte kupovat vzrostlé do velkých rozměrů. Je lépe zainvestovat do dobré půdy a jejího zpracování, do závlahového systému. Pak i menší rostliny budou mnohem lépe, spolehlivěji a rychleji prospívat. Základní prvky – půda a voda jsou alfou a omegou fungující zahrady. Tady se nevyplatí šetřit.

Funkce zahrady

Jak chcete budoucí zahradu využívat? Má být jen čistě rekreační, nebo okrasná, nebo i užitková? Nebo od každého něco? Každý ze způsobů využití vyžaduje trochu jiný přístup a také klade jiné nároky na následnou péči a čas, který zahradě věnujete. Jsou lidé naočkovaní „půdním virem“ a jiní se sterilním přístupem k zahradě. S postupujícím věkem se tyto vztahy k půdě mění a najednou z vás třeba bude zahradník. Může to začít pěstováním bylinek nebo růží do vázy a najednou zjistíte, jak fascinující je svět rostlin. A co teprve vlastní jahody, česnek, rukola, salát, rajčata nebo jablka, o kterých s jistotou víte, že jsou bio a eko. To vše se vám může přihodit. Je dobré s tím počítat.

Také si přečtěte: Přírodní zahrádka vám ušetří práci

Velikost pozemku

Jak se říká u spalovacích motorů: objem ničím nenahradíš. Tato parafráze platí do jisté míry i u zahrady. Je zcela logické, že na malou zahradu se prostě nevměstná bazén, tenisový kurt a golfové odpaliště. A možná ani jedno z toho. S tím se prostě musíte srovnat nebo koupit větší pozemek. Na druhé straně se dá ale do jisté míry i kouzlit. Bazén může být menší, stejně jako terasa a další plochy. Chytrá řešení jsou v těchto případech k nezaplacení. Zde může pomoci zkušený zahradní architekt. Čím je zahrada menší, tím je třeba více přemýšlet a pracovat s detailem. Určit si priority a z toho vycházet – jiná cesta není.

Orientace a tvar

Nejenom velikost, ale i orientace ke světovým stranám může být důležitá pro využití a řešení zahrady. Pokud je většina plochy zastíněna budovou nebo stromy (i od souseda), máte omezené možnosti jak využití, tak i výběru nových rostlin. Ne každému druhu vyhovuje stín, a to platí i opačně. Zahrada, která je celý den vystavena slunečnímu žáru, se využívá také složitěji. V tomto případě ale můžete vysadit vyšší strom, postavit pergolu a podobně. Existují také slunečníky, markýzy.

Ani tvar zahrady není dobré podceňovat. Právě u starých zahrad se můžeme setkat nejčastěji s nezvyklým tvarem. Zatímco parcely v nové zástavbě bývají většinou pravidelné obdélníky, staré zahrady mohou být úzké a protáhlé, víceúhelníkové či různě nepravidelné. To většinou úpravy komplikuje.

Svažitost a přístup

Jedním z nejsložitějších problémů při rekonstrukci zahrady je svah. Čím strmější, tím hůře. Začíná to již přístupem do domu a garáže, celoživotními výstupy po schodech nahoru a dolů. Aby se zahrada ve svahu dala intenzivněji využívat, je třeba ji srovnat do roviny. To znamená vytvořit terasy, spojované opěrnými zídkami nebo svahem. Obojí má svá úskalí, financemi to začíná a složitější údržbou končí. Pokud to jde, vyhýbejte se strmým svahům. Mírný sklon naopak může do zahrady vnést velmi zajímavé prvky a možnosti. Lze jej využít pro potok či vodní kaskádu, posezení s výhledem a podobně.

Při rekonstrukci je dobré myslet i na to, jak budete do zahrady dopravovat materiál, případně techniku a stroje. Může to být limitující pro nápady, které jste si vysnili. Existují sice velmi šikovné stroje a technologie, se kterými se dají vykonat působivá díla, ale marná sláva, ani malý bagřík obývákem neprojede.

Na co nezapomínat

Samozřejmě záleží na tom, jak doslova „hluboce“ budete rekonstruovat a s jakými prostředky, hlavně finančními. Pokud si chcete novou zahradu připravit co nejlépe, vyplatí se myslet na moderní technologie a postupy, které usnadní a zpříjemní nejen pobyt a komfort na zahradě, ale i péči o ni. Proto doporučuji myslet nejprve na tato opatření:
• Rozvody elektřiny pro osvětlení, spotřebiče a stroje (el. sekačka, plotostřih, gril apod.)
• Rozvody vody pro zálivku, zahradní sprchu, bazén či jezírko
• Odpady pro bazén a jezírko
• Podzemní jímky pro dešťovou vodu z okapů a propojení s vodním systémem
•Studna a propojení
• Případný vrt pro tepelné čerpadlo a propojení

Koncert řemesla a hudby

Jeho kouzlo spočívá ve sladěnosti jednoduchých prvků v harmonický celek, navíc vhodně doplněný úpravou pozemku kolem domu. Podobný princip kraluje i v interiéru. Domu nic neschází a zcela určitě nic nepřebývá – a to už opravdu tak jednoduché není.

Pane Vilingere, proč jste se rozhodli pro bydlení zrovna v Dolním Rychnově?

Než jsme našli pozemek, kde jsme postavili dům, bydleli jsme v paneláku v Chodově u Karlových Varů. Dojížděl jsem do práce do Sokolova. Pozemek pro stavbu rodinného domu, který by splňoval naše požadavky, jsme hledali několik let. Tento v Dolním Rychnově se nám líbil hned. Je to přilehlá obec k Sokolovu, s dostupností 10 minut.

Dům působí jako novostavba. Pro nás bylo překvapením, že jde vlastně o rekonstrukci staršího domu. Jak rozsáhlé byly úpravy? Co vše se změnilo?

Dům jsme stavěli od roku 1999 do 2001, kdy jsme se nastěhovali. Jelikož jsme delší dobu byli nespokojeni s okny, která byla do oblouku – dřevěné rámy a křídla netěsnily, podlaha ze dřeva by po 16 letech užívání potřebovala přebrousit, některé dveře z masivu olše byly zkroucené a nedovíraly, fasáda s mnichovskou omítkou byla nestejnoměrně vybledlá, rozhodli jsme se k radikální změně bez kompromisů.

Technologie, materiály a nároky na užívání domu se za dobu užívání domu výrazně změnily. Oblouky oken byly vybourány a byla osazena nová okna s lepšími tepelněizolačními vlastnostmi včetně nových parapetů, původní dveře včetně obložek byly vyměněny za nové, podlahu z dřevěných lamel jsme vyměnili za vinylovou, dlažba v kuchyni a pod linkou byla vybourána a taktéž nahrazena vinylem. Původní kuchyňskou linku jsme nahradili novou. Taktéž kompletní vnitřní vybavení domu bylo nahrazeno novým.

Jste profesionál v oboru, a tak mě zajímá, jak jste přistupoval k tomu „svému“. Volil jste třeba lepší materiály či postupy?

Ve stavebnictví se pohybuji celý svůj profesní život. Měl jsem představu, jaké materiály a s jakými technickými vlastnostmi a v jaké kvalitě chci použít. Samozřejmě jsem vybíral zpracovatele podle referencí, odbornosti a profesní kvality.

Snaha o stylové sladění je vidět už zvenčí. Z čeho je pohledová vrstva fasády a jak jste řešil co na střechu?

Stávající fasáda byla zpevněna pancéřovou mřížkou a firma West Brick, s. r. o., nám dodala a zrealizovala fasádu z obkladových pásků Lichtbrons. Dřevěné prvky na fasádě byly přebroušeny a natřeny.

Z konstrukčních prvků kromě zdiva a dispozice zůstal na domě původní ještě střešní plášť s krytinou Bramac – Alpská taška. Do toho nebylo potřeba nijak zasahovat. Vzhledem i kvalitou splňuje naše požadavky. Zhotovila ho při stavbě firma Stevispol, s. r. o., jíž jsem spolumajitel.

Styl, ve kterém je dům zrekonstruován, se líbí i mé ženě a velkou pochvalu jsme dostali i od naší dcery s rodinou.

Jakým způsobem je řešené topení? Nevidím tu žádná topná tělesa.

O vytápění domu a ohřev TUV se stará plynový kondenzační kotel, který byl vyměněn za původní před třemi roky. V celém domě je podlahové vytápění. Původní záměr byl, že nechceme mít pod okny radiátory. Nemám srovnání, zda by byl provoz levnější s radiátory. Takto to splňuje naši představu, tak rozdíl neřešíme a jsme spokojení. V domě nemáme klimatizaci. Za současných letních teplot by někdy byla dobrá. Přes léto trávíme hodně času na naší zahradě, kde je několik stinných zákoutí, a je zde příjemné posezení s rodinou a přáteli u grilu či ohniště se sklenkou dobrého vína.

Pojďme dovnitř. Musím říci, že už dlouho jsem neviděl tak dobře sladěnou kombinací materiálů, barev, světla a zdánlivě asketického, leč velmi pohodlného vybavení. Dům působí prostorně a má velmi příjemnou atmosféru v každé, byť i trochu jiné místnosti. Radil vám někdo s úpravou interiéru?

Celý interiér byl nově vymalován. Použité materiály jsme vybírali s mojí ženou – technicky jsem posuzoval já, manželka vybírala design. Musím přiznat, že ne vždy bylo jednoduché tyto požadavky sloučit. Vzhled interiéru je z velké části zásluhou mojí ženy. Má estetické cítění pro použití barev a skloubení nábytku, doplňků a různých materiálů. Každá místnost je trochu jiná a vždy je jasný účel, k čemu je předurčena. Oba upřednostňujeme prostor a pohodlí, bez zbytečností.

Jsme ve vaší pracovně a závistivě se dívám na vaše kytary. Řeknete nám něco o svých koníčcích?

Pracovnu jsem si zařídil podle svého. Mimo jiné zde trávím čas, kdy se věnuji jednomu ze svých koníčků – hře na kytaru. K dalším koníčkům patří cyklistika horská i silniční, lyžování sjezdové a skialpové a běhání. Péče o zahradu sice není úplně mým koníčkem, ale těší mě výsledky naší společné práce.

Nejen stavař a hudebník Luděk Vilinger

Od roku 1991 podniká a v roce 1995 založil s kamarádem firmu Stevispol, s. r. o., zabývající se pokrývačskými, klempířskými a tesařskými pracemi a půjčovnou lešení. K jeho koníčkům patří cyklistika, lyžování a hra na kytaru. Je také dobrovolným členem Horské služby. Je mu 56 let a 33 let je ženatý.

Zahrada v zimě jako dokonalá zóna klidu

Majitelé jsou rádi, že v zimě mohou na své zahradě objevovat věci, kterých by si v létě nejspíš vůbec nevšimli. „Hlavně čerpáme energii z klidu, který tady při teplotách pod nulou panuje,“ směje se Iva Sedláčková. Opravdu je tu takové ticho, že kdybyste upustili špendlík, bylo by slyšet cinknutí o zmrzlou zem. Vtom se ale nečekaně ozvou tajemné bublavé tóny; znějí tím pronikavěji, čím víc se naše kroky blíží k valu na konci zahrady.

Vodu v jiném než pevném skupenství by v tomhle počasí čekal málokdo, a přece si zčeřená hladina koupacích jezírek vesele pobrukuje, jako by se jí zima vůbec netýkala.

Také si přečtěte: Zahrada krásná po celý rok. Jak na ni?

Začalo to jezírkem

„Není to žádné kouzlo, ale skvělý nápad mého muže Oldřicha. Jednoduše nechává přes zimu běžet čerpadla. Spouštějí se každé dvě hodiny, aby jezírka ani ryby v nich neskončily pod ledovou poklicí,“ vysvětluje Iva. Efektní trik oživuje celou zahradu nejen uklidňujícím zvukem, ale i na pohled.

Jakmile se sluníčko schová za mlžnou clonu, promění se vodní nádrže v luxusní černé perly blyštivější než čerstvě napadlý sníh. Zatímco v létě jsou vlhké břehy zarostlé vysokými orobinci, nyní si mráz pohrává už jen s jejich kratičkými pahýly. Oldřich totiž husté trsy seče již před zimou, aby je nemusel svazovat a jejich polámané listy ve vodě nezahnívaly. Ze zkušenosti ví, že i když do obnažených stébel naprší a voda v nich zmrzne, na jaře vždycky spolehlivě obrazí a pak na nich s oblibou vysedávají ledňáčci: „Netušili jsme, že sem voda naláká tolik života,“ podotýká Oldřich a nadšeně vyjmenovává druhy žab, vážek a ptáků, které je navštěvují.

Jezírka byla vůbec tím prvním, co majitelé na široce nudlovitém pozemku v Hradčanech u Tišnova vybudovali. „V létě jsme sem s vnoučaty jezdili na koupání, tu a tam vysadili stromek nebo keř rybízu. Teprve po pár letech padlo rozhodnutí postavit dům a zapustit kořeny natrvalo…“

Tiší svědci proměn

Všemu, co se na zahradě odehrává, přihlížejí všudypřítomné dřeviny rozmanitých druhů, velikostí i barev. Sice už dávno tiše spí, přesto dokážou předat energii každému, kdo se podívá na jejich barevnou borku, zelené listy nebo zajímavý tvar větví. Pro vášnivého houbaře Oldřicha byla touha přenést kousek lesní pohody do vlastní zahrady přirozená. Není proto divu, že chodníčky meandrují okolo modřínů, habrů a dubů. Tři až pět metrů vysoké stromy jsou o trochu nižší než bujně rostoucí vrby a břízy s větvemi vzpřímenými i převislými. „Smuteční formy mám nejradši,“ svěřuje se Iva, „vyzařují zvláštní melancholickou, uvolňující náladu a tvoří dokonalou kulisu pro meditační cvičení.“

Nepřehlédněte: Zahrada krásná do poslední chvíle

Aby zahrada s opadanými dřevinami nepřipomínala rentgenový snímek, bylo nutné do ní zapojit stálezelené pěnišníky s jehličnany, jejichž siluety se zřetelně rýsují na bílém podkladu u hranic pozemku i vedle domu. Smrky, jedle, borovice a tisy rostou solitérně či v úhledných skupinách tak, aby si je každý mohl prohlédnout ze všech stran. S chomáčky sněhu uvázlými mezi jehlicemi vypadají něžněji než kdykoli jindy.

Zahrada oslavila deset let od založení, stromy i keře mnohonásobně zvětšily svůj objem a navzdory dešťovému deficitu a otevřené poloze lehce svažitého pozemku, kam se průvan hrne z protějšího pole, na nich neuvidíte suchou jehličku. „Jednak máme hlubokou studnu, jednak sbíráme vodu ze střešních okapů do podzemních nádrží, takže v létě můžu zalévat klidně každý den. Jinak by se stromky nejspíš byl amen,“ myslí si Oldřich.

Co tady kvete:

Agastache ’Blue Fortune‘ – agastache
Achillea filipendulina – řebříček tužebníkovitý
Echinacea purpurea – třapatkovka nachová
Gaura lindheimeri – svíčkovec Lindheimerův
Liatris spicata – šuškarda klasnatá
Phlomis russeliana – sápa Russelova
Rudbeckia fulgida – třapatka zářivá
Salvia nemorosa – šalvěj hajní
Sedum telephium – rozchodník nachový

Tipy na vánoční dárky

Dárky pro muže

Steakový gurmán
Praktická digitální termosonda Tenneker s displejem pomůže připravit dokonalé steaky, hamburgery či roastbeef. Ukažte své šéfkuchařské schopnosti! Cena 429 Kč.

Posviťte si na to
Přenosný pracovní reflektor Lumak Pro 190 osvětlí každý prostor, který šikovný kutil potřebuje. Díky ochraně IP 44 je možné LED reflektor použít i v mokrém prostředí. Cena 1.790 Kč.

Správný zahrádkář
S akumulátorovou sekačkou for_q FQ-ARM 4038 bude každé sekání trávy radostí. Ergonomický tvar a výškově nastavitelná řídítka dělají z této sekačky ideálního zahradního parťáka. Poskytovaná záruka 10 let potvrzuje nejvyšší kvalitu. Cena 5.890 Kč.

Sekera pro pořádné chlapy
Univerzální sekeru for_q Profi line využije každý kutil, chatař či zahrádkář. Násada je potažena protiskluzovým materiálem XYLAN. Cena 1.235 Kč.

Dárky pro ženy

Milovnice atmosféry
Smart žárovka Flair ViYu RGB ušetří nejen energii, ale dokáže vytvořit ideální a klidnou či romantickou atmosféru. 16 milionů barev lze ztlumit do teplých či studených tónů. Buďte smart i vy. Cena 569 Kč.

Zahradní víla
Multifunkční zahradní postřikovač for_q pomůže se zavlažováním zahrady. Postřikovač lze nastavit do několika poloh. Dejte sbohem časům, kdy palcem regulujete zahradní hadici. Cena 659 Kč.

Šikovná zahradnice
Se čtyřdílnou sadou ručního zahradního nářadí for_q Multiclick bude každá práce na zahradě jednoduchá. Hlavice je možné měnit dle potřeby a díky ergonomicky tvarované rukojeti vám půjde všechna práce hladce. Cena 479 Kč.

Nadšená pěstitelka
Tvary květinových obalů Lechuza jsou jemné a ušlechtilé. Jeho užití je univerzální do interiérů i exteriérů a ocení jej každá milovnice květin. Díky ukazateli hladiny vody bude zálivka vždy pod kontrolou. Součástí obalu je pěstební substrát Lechuza pon, Výška obal až 75 cm. Cena 2.260 Kč.

Potěšení pro nejmenší

Vlastní prostor na hraní
Dopřejte dětem vlastní prostor na hraní na zahradě. Zahradní domeček Konsta Modus nemusíte používat jen na ukládání nářadí, ale i jako domeček pro děti. Cena 10.990 Kč.

Vášnivý chovatel
Akvárium v podobě skleněné koule o objemu osm litrů se výborně hodí pro malé začínající chovatele rybiček. Cena 339 Kč.

Nezapomeňte ani na domácí mazlíčky

Zdravý a aktivní pes
Dopřejte i svému čtyřnohému miláčkovi tu nejlepší stravu. Krmiva FINEVO byly vyvinuty, aby zabezpečily kompletní výživu pro zdravý život domácích zvířat. Suchá či mokrá krmiva potěší i ty nejnáročnější. Cena od 178 Kč.

Malé přítulné šelmy
Péče o kočky nespočívá pouze v drbání za oušky. Kvalitní výživa pomůže předcházet zdravotním problémům a vysoký podíl masa v krmivech FINEVO potěší chuťové pohárky malých lovců. Cena od 75 Kč.

Více informací najdete na: www.hornbach.cz
Přidejte se k nám na Facebooku – ww.facebook.com/HornbachCZ

Jak a proč je důležité větrání

Okna perfektně těsní a to je dobře?

Před lety, kdy jsme všichni měli doma netěsnící dřevěná okna, udržovali jsme si tím v podstatě stálý přívod čerstvého vzduchu, aniž jsme si to uvědomovali. Vadilo nám ale, že souběžně s tímto efektem uniká ven teplo. Dnes máme moderní plastová okna, která mají perfektní tepelně-izolační vlastnosti, na které ale někdy neprávem nadáváme, protože se rosí. Proč se tak děje je zřejmé. Ve vzduchu je prostě příliš vlhkosti. Co s tím?

První pomocí je správné větrání čili výměna vzduchu v místnosti. Větrání si můžeme pohlídat sami, anebo jej svěříme do rukou technice. Připomínáme, že optimální hodnota vlhkosti v obytném prostoru by měla být okolo 50 %. Norma říká, že za hodinu by se měla vyměnit alespoň 1/3 až ½ objemu vzduchu v dané místnosti.

Větrejte – jen tak si udržíte imunitu

Existuje několik způsobů větrání. Rychlý způsob, který bychom měli používat každé ráno a večer, je na několik minut otevřít okno dokořán a s pomocí průvanu vyměnit vzduch v místnosti – v ložnici především. Zejména v zimě studený a suchý vzduch velmi rychle vyžene ven teplý a vlhký, a přitom nedojde k ochlazení mobiliáře a interiér se rychleji pocitově zahřeje. Dalším způsobem větrání je otevřená „větračka“ nebo okno v poloze „mikro-ventilace“. Je to sice jednoduchý způsob, ale současně neefektivní, protože teplo nepřetržitě uniká ven, nemluvě například o hlukovém zatížení zvenčí. Regulace je v těchto uvedených případech v podstatě nulová.

Nejlepším a nejefektivnějším způsobem větrání je řízená rekuperace spojená s výměníkem vzduchu, ale to je otázka instalované vzduchotechniky nezávisle na okenním systému. V principu je vydýchaný teplý vzduch sveden nejprve do výměníku, kde dochází k předehřívání studeného nasávaného vzduchu zvenčí. Tento způsob je samozřejmě nejdražší a používá se především u nízkoenergetických a pasivních domů.

Systém, který větrá sám a nestojí moc peněz

Existuje však i jiná metoda, která vtipně využívá okenní profil. Je jím systém SYNEGO 116. Jedná se o efektivní a přitom velmi účinný způsob pasivního větrání. Křídlo tohoto systému je identické jako u jakéhokoliv jiného okna. Zcela jiný je však rám, který má kolem dokola v sobě velkou předkomoru (proto 116 mm). Protože každý okenní systém se musí odvodnit, tak i zde se se vytvoří odvodňovací kanálky a to v takovém počtu, aby součet jejich průřezů dával dohromady průřez té komory. Tím se de facto vytvořily vstupní otvory, kterými bude do komory vstupovat čerstvý chladnější vzduch (na spodní straně okna). Následně bude tento vzduch proudit směrem nahoru, kde je umístěna větrací klapka vybavená ještě prachovým a pylovým filtrem. Odtud pak vstupuje čerstvý vzduch do místnosti.

Princip fungování tohoto systému je založen na rozdílu tlaku a sání větru. Kouzlo tohoto systému tkví v několika důležitých vlastnostech. Jednak je tento systém schopný i při malém rozdílu tlaku přivádět do místnosti relativně velké množství vzduchu (při rozdílu tlaku 50 Pa je to až 20 m3 za hodinu). Pravda, systém nefunguje, když je zrovna bezvětří, ale počet takových dní se dá měsíčně spočítat maximálně na prstech jedné ruky. Další velmi důležitou vlastností je, že vzduch, který protéká komorou okolo celého okna se současně ohřívá a tudíž jsou tepelné ztráty v tomto případě zanedbatelné a funkční spára neprochladne. Případný kondenzát vytéká spodními otvory v komoře ven.

V praxi bylo naměřeno, že při mínus 12 °C venku vstupoval vzduch do místnosti při teplotě + 12°C, což je vysoko nad rosným bodem a tudíž nedocházelo k žádné kondenzaci na vnitřní straně okna. Příjemným bonusem je možnost regulace množství přiváděného vzduchu pomocí klapky v rozsahu 40 – 100 %. Důležitý je i fakt , že tento systém větrání nezhoršuje zvukový útlum celého okna.

Co můžeme tedy dělat pro zdraví?

Především pravidelně a smysluplně větrat, to je ta nejdůležitější rada. Zcela určitě místnost také nepřetápět. Ideální teplota obytné místnosti je max. 22 °C. V ložnici, kde spíme, by měla být do 18 °C, dokonce se doporučuje i 12°C. Při dodržení těchto zásad, budeme mít svěží mysl a zdravý spánek. To vše podporuje naši imunitu.

www.dafe.cz

Provětrávané fasády z cihel HELUZ FAMILY nepotřebují vkládat tepelnou izolaci

Provětrávaná fasáda je součástí konstrukce vnějšího obvodového pláště s odvětranou dutinou. Skládá se ze svislých a vodorovných profilů, které se kotví do nosné konstrukce obvodového pláště budovy. Součástí provětrávané fasády může být i tepelná izolace, která v případě nedostatečných tepelně technických parametrů nosné konstrukce obvodový plášť dotepluje. Pokud však použijete broušené cihly HELUZ FAMILY 440 a širší, nebo HELUZ FAMILY 2in1 od šířek 380 mm, dodatečná tepelná izolace již není zapotřebí. Rošt nese obklad fasády. Mezi zdivem, respektive tepelnou izolací a obkladem fasády je vytvořena větraná vzduchová mezera.

Provětrávané fasády se dnes používají z důvodů možnosti ztvárnit povrch fasády jiným způsobem, než pouze klasicky – omítkou (foto 1a, 1b a 1c).

Skladba provětrávané fasády (pláště) bez dodatečné tepelné izolace:

opláštění fasády
nosný rošt (svislé a vodorovné profily, kotvy roštu)
provětrávaná dutina (mezera)
nosná konstrukce obvodového pláště, do které je nosný rošt ukotven

Provětrávaná dutina odvádí vlhkost z povrchu obvodového zdiva, ev. opláštění fasády

Provětrávaná fasáda je založena na principu provětrávané vzduchové mezery mezi obvodovým zdivem (např. jednovrstvé tepelněizolační cihly HELUZ FAMILY) a vnějším obkladem. Předpokladem fungování systému provětrávání je proudění vzduchu v mezeře. Provětrávání zásadním způsobem ovlivňuje životnost provětrávané fasády.

Z hlediska prostupu vodních par obvodovou konstrukcí, představují provětrávané fasády nejlepší, nejbezpečnější řešení. Vodní pára je bezpečně odváděna přímo z obvodové konstrukce provětrávanou mezerou mezi pláštěm fasády a nosnou obvodovou konstrukcí. Vnější plášť odvětrávané fasády, je vystaven účinkům povětrnosti, ochraňuje obvodové zdivo před jejími vlivy a má architektonickou funkci.

Dimenzování rozměrů provětrávané mezery

Dosud neexistuje norma pro navrhování provětrávaných fasád. Pro návrh velikosti provětrávané mezery doporučujeme využívat normu ČSN 73 1901. Provětrávanou fasádu je možné v tomto ohledu považovat za strmou střechu. Střecha se spádem nad 45° musí mít větranou mezeru minimálně 40 mm.

Projektant musí stanovit dostatečný počet nasávacích a výdechových otvorů. Otvory musejí být zajištěny proti vniknutí drobných hlodavců a hmyzu. Minimální plocha větracích otvorů je 1/400 plochy fasády, která má být odvětrána. Jedná se o čistou větrací plochu po odečtení plochy ochranné krycí mřížky. Je nutné dbát na jejich správné umístění, aby zejména v zimním období nebyly nasávací otvory trvale zasypány sněhem. Větrací otvory se musí pravidelně čistit.

Požadavky na obvodový plášť s provětrávanou fasádou:

statické (nosnost, mechanická odolnost, stabilita, zatížení větrem, odolnost proti nárazu, možnost ukotvení do nosné konstrukce obvodového pláště),
tepelně technické (úspora energie, tepelná ochrana, průvzdušnost)
akustické (zvukoizolační) – Obvodové stěny musí splňovat požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami. Požadavky na vlastnosti obalových konstrukcí jsou uvedeny v ČSN 73 0532.
požárně bezpečnostní (požární odolnost, šíření ohně). Požární bezpečnost objektů je posuzována především podle ČSN 73 0802 a ČSN 73 0810. Provětrávaná fasáda musí splňovat požadavky požární ochrany, proto řešení požární bezpečnosti stavby navrhuje a posuzuje požární specialista.
architektonické (estetické)
hygienické, zdravotní, ekologické
funkční (vodotěsnost, neprůvzdušnost, životnost)
jiné (požadavky investora, developera…)

Provětrávané fasády bez vložené tepelné izolace s cihelnými bloky HELUZ FAMILY

Provětrávané fasády (fasády s provětrávaným pláštěm) bez vložené tepelné izolace se obvykle používají v případě, když je použito pro obvodový plášť jednovrstvé zdivo např. z bloků HELUZ FAMILY či HELUZ FAMILY 2in1, které samo o sobě splňuje nejpřísnější požadavky ČSN 73 05 40 – Tepelná ochrana budov: Část 2: Požadavky.

Skladba provětrávané fasády (bez vložené tepelné izolace) s obvodovými bloky HELUZ FAMILY či FAMILY 2in1 splňující požadavky ČSN 73 0540-2:

opláštění fasády
nosný rošt (svislé a vodorovné profily-závislé od statického schématu roštu)
kotvicí prvky nosného roštu
provětrávaná dutina (mezera)
nosná konstrukce obvodového pláště (do které je nosný rošt ukotven) z cihelných bloků FAMILY nebo FAMILY 2in1

Provedení nosné konstrukce roštů

Konstrukce nosného roštu se provádí z hliníku, pozinkované oceli nebo dřeva. Výběr materiálu pro rošt je ovlivněn platnými požárními předpisy, závisí i na zvoleném druhu a formátu fasádního obkladu. Pro RD se nejvíce používají dřevěné nosné konstrukce roštů nebo kombinované. Na obrázcích (foto 3a, 3b a 3c) jsou uvedeny nejčastější typy držáků nosných roštů.

V případě dřevěných obkladů se velmi často používají dřevěné rošty, které jsou přímo přichyceny bez pomoci držáků (foto 4). Dřevěná konstrukce nosných roštů je omezena požárními předpisy (pouze do výšky 9 m), což pro opláštění RD v drtivé většině případů naprosto dostačuje. Pochopitelně, že je možné konstrukce nosného roštu navrhnout a provést i z hliníku, či pozinkované oceli. Toto řešení je ekonomicky ale daleko náročnější.

Povrch fasády (obklad) může tvořit, např. dřevo a materiály na bázi dřeva (což jsou nejčastější případy) nebo kov (ušlechtilé slitiny, hliník, měď, korozivzdorná ocel), beton, sklo, keramické obklady, kámen, plasty a další.

Dřevěné obklady, zejména štítů jsou zvláště oblíbené zejména v podhorských a horských oblastech (foto 5). Pro docílení správné funkce odvětrání vodních par se první rošt (připevňovaný k nosné stěně) ukládá ve vodorovném směru. Pokud je požadován svislý obklad, použije se křížový rošt, aby byla zaručena správná funkce odvětrání. Rošt, na který se upevňuje vnější obklad, musí být impregnován proti dřevokaznému hmyzu a hnilobě.

Při kotvení držáků nosných roštů je třeba pamatovat na statické zatížení

Kotvení držáků roštů provětrávané fasády je potřeba věnovat pozornost. Kotvení doporučujeme řešit případ od případu. Ve složitých případech, či pochybnostech projektanta je vhodné požádat o pomoc specialistu. Je potřeba vědět, že kotvení v děrovaných cihlách je omezeno pouze na statická zatížení. Dovolené tahové namáhání cihelných děrovaných bloků se pohybuje od 0,2 do 3,0 kN a nelze do nich zachycovat dynamické sily! Na trhu je dostatek vhodných, spolehlivých technologií a materiálů pro tento případ kotvení.

Otvory pro kotvení a uchycovaní klasických hmoždinek se vždy vrtají vrtačkou bez příklepu. Pro vrtání do zdiva se používá spirálový vrták s válcovou stopkou osazený na břitu tvrdokovem (SK plátkem). Způsob uchycení (kotvení) závisí na hmotnosti a druhu uchycovaného roštu, typu držáku roštu a druhu obkladu. Počty kotev, jejich rozmístění řeší projektant v kotevním plánu roštu provětrávané fasády.

Možnosti kotvení roštů (či držáků roštů) do děrovaných bloků HELUZ:

pomocí hmoždinek s prodlouženou zónou rozevření (např. typ UX, SX, 5X, FUR…, či ekvivalentních kotev od jiných výrobců)
kotvení pomocí chemických kotev
– jedná se o beznapěťové chemické kotvení, které k přenesení sil využívá co největší plochu cihelného střepu.
– Nosnost kotvy je proto přímo úměrná pevnosti cihelného střepu a hloubce zakotveni. Kotva se skládá ze závitové tyče M6 až M16, plastového nebo kovového sítka o průměru 12 až 22 mm a chemické dvousložkové vinylesterové malty (např. FIS V 360 S nebo polyesterové malty FIS P 360 S). K závitové tyči chemické kotvy se poté kotví vlastní rošt, či držáky roštů.
kotvení pomocí speciálních kotev Spirall Anksys® a expanzní výplňové hmoty SAF1 nebo SAF3. To je speciálně vytvořený produkt pro kotvení dřevěných nosných roštů v děrovaných blocích HELUZ. Pro přípravu otvoru této kotvy, se nemusí vrtat bez příklepu.

Nejčastější chyby při realizaci provětrávaných fasád:

špatně navržená a provedená odvětrávací mezera (např. nedostatečná výška a tvar průřezu větrané vrstvy)
malá dimenze nasávacích a odváděcích otvorů, včetně jejich nesprávného rozmístění (např. nevhodné umístění nasávacích otvorů-možnost zapadání sněhem…)
nevhodně navržený, či použitý typ hmoždinek pro kotvení roštu
nevhodně navržený či provedený typ nosné konstrukce opláštění (roštu) provětrávané fasády
není omítnuta exteriérová strana nosné konstrukce obvodového pláště, či není provedeno zatření spár (v případě nosné cihelné konstrukce). Dodržení tohoto požadavku je velice důležité, jeho nedodržení má zásadní vliv na:
– průvzdušnost konstrukce (v případě požadavků na provedení Blower door testu i ovlivnění jeho výsledku),
– akustické parametry obvodové konstrukce.
– tepelněizolační parametry obvodové konstrukce.

Ing. Zdeněk Kobza, produktový specialista společnosti HELUZ

Designová DIY svítidla opět na scéně

Společným jmenovatelem všech tří lamp je jejich jednoduchý design, dostupný materiál a přiměřená pracnost. Designéři Eduard Herrmann a Matěj Coufal ze studia Herrmann & Coufal znovu vytvořili kousky, které si zvládne každý příznivce funkčního designu doma vyrobit sám. Originální umělecké dílo se díky podrobnému návodu může stát soukromým uměleckým vyjádřením jeho tvůrce Je totiž možné jej samostatně rozvíjet díky počtu ramen a žárovek, baldachýnům a různým barvám kabelů. Rozměry, použité materiály i barvy lampy lze měnit dle osobních preferencí.

Myšlenka vyrobit si designový kousek vlastníma rukama vychází z principů DIY a nomádského nábytku. Poprvé tento fenomén z designérského hlediska popsali a teoreticky uchopili Victor Papanek a James Hennesey v knize Nomadic Furniture. Následoval je Enzo Mari s publikací Autoprogettazione.

Svítidlo Lift

Svítidlo Lift je svou typologií dominantní lustr. Počet ramen nebo jeho výšku lze uzpůsobit vlastním potřebám. Idea vychází z kombinace principu kladky a klasického lustru. Jeho charakter osvětlení se pohybem mění od koncertovaného po celoplošné.

Lampa Balance

U příležitosti výstavy Designblok 2020 vznikl také další projekt dua Herrmann & Coufal – lampa Balance. Ta představuje rovnováhu mezi dřevěným ramenem a ocelovým profilem. Pohyb ve dvou osách umožňuje nastavit polohu světla přesně podle potřeby.

Návod na výrobu obou svítidel je ke stažení na webových stránkách Hornbachu, kde je možné nalézt i instruktážní video.

Dostupný design díky Hornbachu

„Hornbach je tu odjakživa pro zapálené machry, a tím myslíme i ženy. Pomáháme jim realizovat jejich projekty a inspirovat je možnostmi, které námi prodávaný sortiment poskytuje – tedy dát materiálu nové určení. Výroba našich designových svítidel nejprve prověří vaši zručnost, abyste se na konci mohli těšit z originálního výrobku, jehož design pochází z vyhlášeného českého designového studia. Jsem rád, že jsme mohli spojit síly s moderním a entusiastickým duem H&C, jehož tvorba je nejen osobitá, ale i použitelná v každodenním životě a ctí myšlenku DIY. Praktičnost, jednoduchost, estetika a cenová dostupnost jsou hesla, která razíme i u nás,“ vysvětluje David Kolář, marketingový ředitel společnosti Hornbach pro Českou republiku a Slovensko.

„Fenomén DIY nás oslovuje, protože souzníme s filozofií, aby měl každý možnost sám si vlastní nábytek vyrobit. U svítidla Lift a lampy Balance jsme se snažili o to, aby vynikla krása mechanického pohybu Důležité pro nás bylo zachovat intuitivní postup za použití nezbytných nástrojů, které jsou dostupné v každé běžné dílně. Cílem bylo i zredukovat počet součástí k výrobě a tím snížit pořizovací náklady,“ vysvětlují designeři Eduard Herrmann a Matěj Coufal.

Uvedení návrhu designových svítidel Balance a Lift navazuje na další drobné projekty, za kterými Hornbach stojí. Kutilům nabízí například neotřelé nápady na výrobu interiérového i venkovního nábytku z dřevěných palet a bedýnek Buildify. Všechny tyto projekty mají jedno společné – praktičnost a nadčasový vzhled, který jen tak z módy nevyjde.

O studiu Herrmann & Coufal

Produktový design
Počátek: 2015
Zakládající členové: Eduard Herrmann, Matěj Coufal
Původ: Brno
Sídlo: Praha
Studium: Umprum – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (ukončení EH 2016 / MC 2019)
Vybraná ocenění: Red Dot 2016 a 2019, Czech Grand Design Designér roku – nominace v letech 2018–2020; Czech Grand Design Objev roku 2017; Designblok – Nejlepší instalace designéra 2017 a 2019; Designblok – Nejlepší diplomová práce 2016 a 2019; Good Design Award 2017 a 2020; Elle Decoration EDIDA Award 2017 a 2018
Vybrané výstavy:
Galerie Kvalitář, solo výstava Beyond Herrmann&Coufal, 2017
Galerie Kvalitář, skupinová výstava SPACE, 2019
Veletržní palác – NGP, skupinová výstava Umprum Attack, 2016
www.herrmanncoufal.com

Interiér: Režisérem svého bytu

Při své práci pan Martin navštíví mnoho bytů, domů, kanceláří a dalších zajímavých prostor, což mu tříbí vkus a přináší inspiraci. Po letech, které s přítelkyní a dcerkou strávil v provizoriích, rozhodl se pro koupi vlastního bytu.

Na internetu ho zaujal čtyřpokojový mezonetový byt s balkony a terasou o celkové ploše 122 m2 v právě dokončeném satelitním sídlišti nedaleko Bratislavy. Ve chvíli, kdy byt kupoval, byla stavba ještě nezkolaudovaná, a tak místo nabízeného standardního provedení si mohl interiér zařídit podle svého. Následující tři čtvrtě roku se věnoval plánování a nakupování zařízení zejména na internetu.

Když do bytu dorazili první řemeslníci, měl o všem jasnou představu. Jak sám říká, nejtěžší bylo přesvědčit přizvané mistry řemeslníky, aby zapomněli na nejjednodušší řešení a přistoupili na jeho nápady. Do dispozice bytu se nezasahovalo, jediné stavební prvky, které v interiéru přibyly, jsou nové stěny, které zakrývají boční strany u vestavěného nábytku v ložnici, kuchyni a pod schodištěm. Aby nebyly znát zásahy do stěn, bylo třeba dát novou stěrku.

Elektroinstalace plánům majitele nevyhovovala, a tak ji nechal celou předělat. Byly dny, kdy v bytě pracovalo najednou až osm různých profesionálů. Pan Martin tam trávil všechen volný čas, komunikoval s dělníky, přesvědčoval a dohlížel na jejich práci, což trvalo tři měsíce.

S citem pro originály

Na příjemné atmosféře bytu se velkou měrou podílejí i cihlové stěny. Pan Martin našel firmu, která bourá staré domy a z cihel řeže obkladové pásy. Ve chvíli, kdy obklad objednával, nedokázala firma nabídnout přesný barevný odstín, protože ten závisel na nejbližším bourání.

Majitel vsadil na náhodu a doufal, že vše dobře dopadne. A také dopadlo, ale firma bohužel paletu s cihlami složila před dům a odjela. Pan Martin musel zavolat kamaráda a společnými silami během několika hodin vynosili do druhého patra bez výtahu 2,1 tuny cihel.

Záhy zjistili, že cihly jsou zaprášené a špinavé, proto bylo nutné každý kousek namočit a vyčistit. Po vyschnutí se obklad lepil na stěnu, a aby vynikla jeho struktura, spárovací hmota je zapuštěná o centimetr hlouběji než povrch. Stěny v ložnici a dětském pokojíčku nechal přebarvit na bílo, aby byt ve výsledku nepůsobil příliš jednotvárně.

Martin si přál dostat do interiéru originální a osobní prvky, což měly splnit dva velkoformátové obrazy s motivem míst, která hrají v životě partnerů důležitou roli. Z několika oslovených malířů je nejvíce zaujala umělkyně LiliEn. Plátna pojala trochu jako skici, namalovala je pěti různými technikami. Na obrazech se setkává architektonická podoba domů, kde oba vyrůstali, škol, na kterých studovali, a nechybí ani víkendová chata.

Majitel je s výsledkem realizace nadmíru spokojen a také je pyšný na to, že zdárně zvládl celou realizaci zorganizovat a dohlédnout na ni.