Skip to content

Blog

Co se vejde do garáže

Mnohé v oblasti „nadstandardního“ využití garáže je limitováno tím, o jak velký automobilový přístřešek jde, kde je umístěný, z čeho a jak je postavený a v neposlední řadě, zda je zateplený či nikoli atd.

Pokud je garáž dostatečně prostorná, nejčastěji bývá využívána jako parkovací místo pro zahradní technikunářadí, svépomocná dílna s ponkem, místo pro mrazáky, umístění motocyklů, kol, koloběžek a kočárků a skladiště všeho možného. Jsou ale i koumáci, kteří u zateplené garáže spojené s domem dokáží jednu stěnu využít pro projekční plátno, na které pak promítají například fotbalový zápas.

Často se také garáž stává prostorem nahrazujícím méně či více dobře vybavený pánský klub alias kuřárnu. Případů, že by manželky strávily v garáži v družném hovoru chvilku s kamarádkami, je známo mnohem méně. Jinými slovy – garáž slouží jako bydlení pro auto, skladiště, multifunkční prostora a únikové zázemí. Je-li dosti velká, pak může všechny tyto funkce plnit zároveň.

Také si přečtěte: Jak postavit garáž bez chyb

Než si auto ustele

Především je ale nutné rozhodnout se, zda postavíte garáž na pozemku samostatně, nebo zda bude přiléhat k domu. V ideálním případě je to už dané projektem budoucí novostavby. Pokud se rozhodnete pro variantu nevytápěné garáže spojené s domem, pak bude nutné přijmout náročnější požadavky z hlediska tepelné ochrany stavby. Společná stěna – tedy stěna spojující dům s garáží – bude muset splnit požadavek na maximální hodnotu prostupu tepla zdivem U=0,38 W/m2K.

V praxi to znamená, že při výstavbě například z Porothermu musí být zeď garáže přiléhající k domu postavena alespoň z cihel s perodrážkou o šířce 36,5 cm. Než začnete plánovat či stavět, je tedy především nutné seznámit se s normou ČSN 73 6057, která shrnuje požadavky a doporučení jak pro jedno­tlivé, tak i řadové garáže. Jsou tu také ­informace o hygienických požadavcích – ochraně před hlukem, chvěním a výfukovými plyny, ochraně povrchových a podzemních vod před znečištěním. Naleznete tu i požadavky ohledně požární bezpečnosti.

Při realizaci se musí dodržet i další speciální požadavky. Například nevytápěná garáž musí být odvětrávána otvory – průduchy, jejichž velikost je stanovena pro osobní vozy na 0,0225 m2 na vozidlo, což v praxi odpovídá mřížce o velikosti 15 × 15 cm. Otvory se doporučuje umístit pod strop a u podlahy, a to, pokud možno, ve stěně proti garážovým vratům.

U vytápěných a temperovaných garáží je přípustné větrat pomocí vzduchotechniky. Velmi důležitý je i požadavek na nepřípustnost odvodnění garáže do kanalizace.

Dokonce i vrata do garáže mohou plnit více funkcí, než je pouhé vpuštění vozidla či jeho majitele dovnitř. Mohou se stát také spojkou mezi exteriérem a interiérem pro domácí mazlíčky (LOMAX)

Malá nebo velká

Pokud už předem máte jasno, k čemu všemu garáž – ať už přistavěnou či volně stojící, budete využívat, pak je důležité zvolit její velikost. Od tohoto parametru se budou odvíjet nejenom možnosti budoucích radovánek, náklady na materiál a práci, ale také to, zda bude nutné stavbu kolaudovat. Nejmenší přípustné rozměry garáží jsou odvozeny od velikosti vozidla.

Zjednodušeně lze říci, že u běžných aut jde v případě délky o rozměr vozu + 1,1 metru, u šířky o šířku vozu + 0,95 metru. Například pro Škodu Octavia (rozměr vozu 4,51 × 1,92 m včetně zrcátek) vychází požadovaný minimální vnitřní prostor garáže 5,61 × 2,87 m a šířka vrat minimálně 2,42 m.

Garáž do 25 m2 zastavěné plochy nevyžaduje stavební povolení, ani ohlášení, povoluje se v režimu tzv. územního souhlasu. Kolaudovat je nutné až garáže o ploše nad 25 m2 zastavěné plochy, u nich musíte před stavbou také získat podle stavebního zákona rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení.

Nepřehlédněte: Vybíráme garážová vrata: Pro i proti jednotlivých typů

Aby se kutilo radostně

Pokud budete garáž využívat i k volnočasovým aktivitám, pak doporučujeme zvážit parametry zdiva, ze kterého budete stavět. Platí to i o vytápěných garážích, ale dvojnásobně o těch nevytápěných. Z hlediska statiky je pro obvodové stěny dostatečné zdivo min. 17,5 cm. Pokud v garáži budete skladovat různé věci, je dobré myslet na to, aby tu bylo pokud možno stabilní prostředí bez prudkých výkyvů teplot. Konstrukce by také neměla promrzat. Osvědčená tloušťka zdiva v ČR je dle odborníků 25 cm.

Pokud má garáž sloužit i na „kutění“ nebo na uložení citlivějších věcí, pak se doporučují cihly cca 30 cm. To pak v garáži ani v náročnější zimě zavařené nakládačky nezmrznou. Ostatně taková sladkokyselá okurčička přijde každému kutilovi k chuti nejen v tuhé zimě…

Kouzla prémiových omítek Baumit

V minulosti bylo základním kritériem rozlišení tenkovrstvých omítek pojivo použité při výrobě. Na stavebním trhu se tak prodejně prosadily omítky minerální (vápenné nebo vápenocementové), silikátové, disperzní (akrylátové) a silikonové. Postupem času se zažitá pravidla začala proměňovat, a to díky vývoji zcela nových materiálů, které obohatily trh zejména v době po krizi v roce 2008. Tyto nové materiály více sázely svým složením na vyvážené kombinace již zmíněných pojiv.

Do světa tenkovrstvých probarvených omítek vstupují při jejich výrobě nová speciální aditiva, která vlastnosti omítek modifikují a mění. Nelze se tedy divit, že kupříkladu silikonová omítka vykazuje v současnosti za určitých podmínek do jisté míry hydrofilní chování, což v minulosti nebylo myslitelné.

Nové omítkové materiály začaly ve srovnání s těmi tradičními dosahovat vyšší užitné hodnoty a na trhu mají punc prémiové řady. Pozitivním rysem současného trhu je stále větší obliba prémiových omítek u jednotlivých investorů. Důvodů najdeme hned několik.

Rodinný dům, Pulečný. Zateplovací systém Baumit. Povrchová úprava Baumit NanoporTop (zdroj: Baumit)

Výrazně hodnotnější pojivo

Není žádným tajemstvím, že právě prémiové omítky Baumit mají vyšší obsah pojiv ve své struktuře, což jim přidává výhodu jak u pigmentace do sytých odstínů pestrých barev, tak co do životnosti v kritických mikroklimatických podmínkách. Některé části fasády, například římsy, bosáže, šambrány a parapety, však bývají velmi namáhány bez ohledu na klimatické podmínky. A právě pevnější spoj mezi pigmenty a pojivem v prémiové omítce pomáhá zachovat požadovanou životnost.

Zatímco běžné disperzní omítky během let nákladové optimalizace prodělaly cestu od drahých akrylátových pojiv směrem ke styren-akrylátovým kopolymerům až ethylen-vinylacetátovým pojivům, která jsou při stále velmi dobrých vlastnostech cenově mnohem dostupnější, prémiové výrobky se vývojovou spirálou vrací zpět k pojivům, která vždy vykazovala tu nejlepší povětrnostní stabilitu a nejnižší sklon ke žloutnutí, tedy k plně akrylátovým disperzím. Cenová hladina prémiových výrobků to zkrátka umožnila. Mezi výhody prémiových omítek Baumit patří také jejich nabídka v jemné struktuře K1 se zrnitostí 1 mm pro dosažení velmi hladkých povrchů fasád.

Nanopor efekt – čistota formou fotokatalýzy

Mikroskopicky hladký povrch Baumit NanoPorTop znesnadňuje usazování nečistot (zdroj: Baumit)Pro prémiové výrobky je charakteristické inovativní využití znalostí z jiných oborů, např. moderních nanotechnologií. Ukázkou může být zakomponování fotokatalyticky aktivních nanočástic oxidu titaničitého do samočisticí minerální omítky, jako je Baumit NanoporTop.

Na povrchu této vysoce paropropustné omítky (faktor difuzního odporu m = 15–25) se po dopadu slunečního světla tvoří volné radikály štěpící organické nečistoty, jako jsou řasy, houby a jiné mikroorganismy usazené na povrchu omítky. Degradované zbytky špíny včetně zbytků biologického napadení jsou pak snadno smyty např. deštěm a fasáda zůstává dlouho čistá.

Omítka Baumit NanoporTop také úspěšně kombinuje vysokou nasákavost povrchu s výraznou vodoodpudivostí vnitřních vrstev. Kapka vody se na běžné hydrofobní omítce chová jako malá kulička, která s sebou vezme jen tu špínu, jež volně ulpěla na povrchu a stojí stékající kapce v cestě po fasádě. Kapka vody na Baumit NanoporTop ztrácí povrchové napětí, které ji drží pohromadě, je vtažena do horní hydrofilní vrstvy a poté rychle navrácena spodní hydrofobní vrstvou zpět do okolního prostředí. Vlhkost masivně vystupující z omítky s sebou unáší i částečky nečistot z povrchu fasády. Výsledkem je rychle suchá, čistá a dlouhodobě krásná fasáda.

Panelový dům, Tábor. Povrchová úprava Baumit NanoporTop (zdroj: Baumit)

Drypor efekt – ochrana proti organickému znečištění

K ochraně proti biologickému napadení fasády mohou přispívat i nová speciální mikroplniva omítek. Příkladem může být vysrážený uhličitan vápenatý (precipitated calcium carbonate – PCC) připomínající tvarem mořské korály. Toto mikroplnivo je výrobně mnohem nákladnější než běžný mletý vápenec, ale ve srovnání s ním má zásadní výhodu ve své jemnosti a pórovitosti.

Povrch omítky Baumit StarTop připomíná strukturu korálu (zdroj: Baumit)Jeho částice plné spletitých kapilár z povrchu omítky snadno odsávají zkondenzovanou vlhkost, a tak ho vlastně suší. A na suchém povrchu se biologické napadení nerozvíjí tak snadno jako na povrchu smočeném vodním filmem nebo na oroseném superhydrofobním povrchu. Touto funkcí je vybavena omítka Baumit StarTop. Po změně mikroklimatických podmínek, např. po přechodu ze sychravého rána do slunného odpoledne, se vlhkost absorbovaná omítkou snadno a beze škod odpaří.

Veliký a členitý povrch PCC napomáhá i rychlejšímu osychání fasády po dešti. Povrchové vlastnosti PCC mohou být v procesu jeho výroby široce modifikovány, kupříkladu se mikroplnivo ve hmotě omítky lépe váže a snáze se pojí s dalšími komponenty nebo povrchu omítky propůjčuje hydrofilně-hydrofobní chování.

Brilliant efekt – cesta k sytým odstínům barev

Povrch s cool pigmenty: 1 – Cool pigment, 2 – Standardní pigment, 3 – Sluneční záření (světelné spektrum), 4 – Odražené světlo (zdroj: Baumit)K probarvování prémiových omítek jsou používány nové druhy tzv. cool pigmentů, které eliminují letitý problém tmavých fasád, kterým je jejich přehřívání při oslunění. Typickým příkladem je náhrada běžné železité černi speciálními tepelně odrazivými pigmenty, např. směsným oxidem železito-chromitým nebo černým nikelnatým spinelem. Tyto pigmenty absorbují viditelné světlo, ale krátkovlnné infračervené záření odrážejí. Při jejich použití si proto fasáda vystavená slunečnímu svitu uchovává nižší teplotu než fasáda probarvená běžnými pigmenty. Tím se omezí její teplotní dilatace a degradace a fasáda se následně tolik nepřehřívá.

Díky prémiové omítce Baumit PuraTop se podařilo spojit barevné a estetické představy architekta s energetickou šetrností a dlouhodobou trvanlivostí fasády. Tato omítka umožňuje prakticky nekonečný výběr libovolných odstínů, včetně 94 nejintenzivnějších odstínů barev ze vzorníku Baumit Life. Díky svým výrazně sytým a jasným barvám dodává každé fasádě výjimečný a velmi individuální charakter.

Speciální aditiva pro snadnou zpracovatelnost

Povrch tradiční omítky je výrazně hrubší. Špína na něm ulpí snadněji (zdroj: Baumit)Konzistence, plasticita a tokové chování nejmodernějších pastovitých omítek je přesně nastavováno speciálními rheologickými přísadami, např. polyurethanovými asociativními záhustkami, které mají vyšší účinnost a stabilitu než tradiční deriváty celulózy. Jejich použitím je dosahováno lepší skladovatelnosti omítek (např. omezením sedimentace) a jejich velmi příznivé zpracovatelnosti. Omítka se dobře natahuje a snadno strukturuje s jen malým úsilím. Na hladítko není nutné tlačit, a pro zpracovatele je tudíž práce méně namáhavá a snazší. Také je schopen docílit kompaktnější a rovnoměrnější struktury.

Aplikace prémiových omítek v různých zrnitostech se provádí dvěma způsoby. Vedle klasického ručního natahování nerezovým hladítkem je možné využít také strojní nanášení pomocí stříkací pistole. Dalším krokem je strukturování omítky, které lze provádět škrábáním (označení omítky K) nebo rýhováním (označení omítky R).

Jak už bylo zmíněno, Baumit nabízí systémová řešení, a proto má v nabídce i speciální řadu prémiových fasádních barev – silikátový nátěr Baumit NanoporColor, silikonový nátěr Baumit StarColor a akrylátový nátěr Baumit PuraColor. Tyto barvy disponují stejnými vyššími užitnými hodnotami jako jednotlivé typy prémiových omítek.

Více na www.baumit.cz

Nemovitosti na prodej v Plzeňském kraji

Nemovitost jako investiční příležitost

Hledáte investiční příležitost, která se vám opravdu vyplatí? Investujte do nemovitostí. Pro investice většinou lidé volí menší byty o dispozicích 1+1 nebo 2+1 za účelem renovovat jej a rychle zase prodat se ziskem. Nebojte se však zkusit investovat i do rodinného domu nebo chalupy, která vám také může přinést pěkný zisk. V poslední době se také stává čím dál více oblíbenou možností investice do pozemků, které se následně prodávají jako stavební parcely, o které je nesmírný zájem.

Pokud však nehledáte investici, ale vlastní bydlení, mohli by vám pomoci následující řádky. Koupě nemovitosti není každodenní záležitostí a většina z nás se s ní setká pouze jednou, dvakrát za život. Podle čeho se tedy rozhodovat?

Líbí se vám lokalita?

Svůj nový domov vybírejte podle svých požadavků, podle toho, co je pro vás nejdůležitějšíDůležitá pro spokojený život ve vlastním bydlení je lokalita domu nebo bytu. V okolí vašeho domova se vám musí líbit. Prostředí, ve kterém žijeme, má totiž velký dopad na naši psychiku. V Plzeňském kraji se nachází mnoho krásných lokalit, ze kterých můžete vybírat podle svých preferencí. Záleží na tom, zda je pro vás důležitá dobrá dostupnost do města, do práce nebo do školy, jestli hledáte bydlení v blízkosti přírody nebo v blízkosti sportovišť a společenských akcí. Ujasněte si své požadavky a podle nich vybírejte to správné prostředí pro váš nový domov.

Jakou zvolit nemovitost?

Mezi jakými nemovitostmi zvolit? Opět velmi záleží na vašich preferencích a životním stylu. Velmi oblíbené jsou pozemky, především ty stavební, které volí nejčastěji mladé páry před založením rodiny. Stavět by chtěl téměř každý, aby mohl svůj dům uzpůsobit přesně svým představám. Jestliže nemáte tolik času, ale přesto vás láká vidina vlastního domu, můžete zvolit některý z nabídky realitní kanceláře Pubec. Aktuálně se v nabídce nacházejí rodinné domy vhodné k rekonstrukci, ale také novostavby, do kterých již nebudete muset investovat ani čas, ani peníze.

Pro mladé páry jsou také vhodné byty o různých dispozicích. Menší byty uvítají také senioři, kterým již nezbývá mnoho sil na starání se o velké prostory. Větší byty pak volí páry plánující pořízení dětíPro mladé páry jsou také vhodné byty o různých dispozicích. Menší byty uvítají také senioři, kterým již nezbývá mnoho sil na starání se o velké prostory. Větší byty pak volí páry plánující pořízení dětí.

S pěkným počasím se také zvedl zájem o rekreační nemovitosti. Sem řadíme chalupy, chaty, ale také zahrady vhodné k relaxaci. A nezapomínejme ani na komerční prostory vhodné k podnikání. Realitní kancelář Pubec nabízí hospodářská stavení, haly i sklady, které můžete využít pro realizaci svého podnikání. Neváhejte a podívejte se na aktuální nabídku realitní kanceláře Pubec v Plzni.

Kouzelné bylinky z vlastní zahrádky

Sběr bylinek k létu patří. Nejlépe v suchém dni, na čistém místě, což vaše zahrádka jistě splňuje. Jak bylinky pěstovat a zpracovávat, aby zahrada byla stále krásnější a zdraví prospěšnější, poradí naše průvodkyně zahradami Jana Nováková. Na zahradě sklízí bylinky pro kuchyňské použití (majoránka, bazalka, pažitka, libeček), bylinky pro provonění domácnosti (potpourri) a šatníku (levandule, mateřídouška, rozmarýn), ale i pro využití k relaxaci (koupelové soli). Čerstvými bylinkami a jedlými planými rostlinami zdobí pokrmy nebo je dá zmrazit a používá je k ozdobě koktejlů a limonád.

Bylinkové spirály nestárnou

Za permakulturní „klasiku“ lze označit bylinkové spirály. Pokud jsou dostatečně velké, mohou obsahovat celé spektrum stanovišť, což by mělo zaručit kvalitní podmínky takřka pro všechny druhy bylinek. Dokonce i pro ty bahenní, které mohou růst v nádržce zabudované na úpatí bylinkových spirál. Jana Nováková má s nimi dobré zkušenosti a vřele je doporučuje. „A ještě je důležité nespoléhat na vlastní paměť, nepodcenit označení na stanovišti a zejména pak u sušených bylinek. Obal opatřete štítkem s druhem bylinky a datem sběru,“ připomíná.

Člověk žije s bylinkami prakticky odjakživa. Sbíral je vlastně vždycky, a později si přál mít některé blíže při ruce a začal je pěstovat. Říká se, že bylinky sbírané v plném květu či těsně před květem, nejlépe o letním slunovratu, bývají ty nejlepší.

Bylinkové kopečky, hřbety a suché zídky

Kromě klasických záhonů a domácích nádob jsou tady ještě bylinkové kopečky a hřbety, které fungují v principu stejně jako bylinkové spirály. Navíc mohou krásně lemovat nebo oddělovat jednotlivé části zahrady. Teplomilné a suchomilné druhy se dají využít na skalkách a sutích. Jana Nováková připomíná i velký význam pro místní živočišné druhy: „Takto upravené plochy mohou hostit různé druhy hmyzu, obojživelníků a plazů, které udržují zahradu zdravou. Třeba pro puškvorec, vachtu nebo některé kosatce budete potřebovat mokřadní stanoviště, což ocení zejména žáby či vážky,“ podotýká. Ve stěnách suchých zídek se daří například netřeskům (Sempervivum sp.), rozchodníkům (Sedum acre), tařici skalní (Aurinia saxatilis), ale i dalším skalničkám a bylinkám. Osvědčené jsou různé druhy mateřídoušek s kobercovitým charakterem růstu – vhodné jsou například mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum), mateřídouška časná (T. x praecox) nebo náš nejběžnější druh mateřídouška vejčitá (T. pulegioides).

Zpracování a uskladnění

Krásně červený třezalkový (svatojánský) olej lze využívat na ošetření popálenin, namožené svaly nebo třeba k masážím.K sušení bylinek můžete využít i materiál z jejich prostříhání a tvarování. Suší se venku, na čisté půdě, ve stinném a vzdušném prostředí, ideálně při teplotě 25 až 30 °C. Podkladem bývá nejčastěji speciální síto, suší se i ve svazečcích zavěšených stonky nahoru, vrcholy rostlin dolů. Můžete využít i sušičku potravin či zbytkové teplo trouby po pečení; teplota by ovšem neměla překročit pro listové a květové bylinky 30 °C. Troubu nechte pootevřenou, aby mohla vlhkost průběžně odcházet. „Bylinky musejí uschnout co nejrychleji, jinak se znehodnotí, zpravidla tmavnou,“ upozorňuje Jana Nováková. Sama k uskladnění používá velké šroubovací sklenice a dává je na místa, kde nemá vlhkost ani prudké světlo šanci. „Naše babičky ukládaly označené bylinky do plátěných sáčků. I to je řešení. Měly je pěkně uložené na suchém a nepříliš teplém místě a pečlivě hlídaly, aby nezvlhly nebo nebyly napadeny škůdci,“ dodává na závěr naše průvodkyně zahradami.

Jana Nováková: Bylinkové recepty nejen do kuchyně

Domácí směs do polévky:  Od jara sbírám a ukládám listy planých rostlin i mladou nať: kopřiva, bršlice, popenec, sedmikráska, violka, řebříček, řeřišnice, česnek medvědí. Používám i pažitku, petrželku, naťové cibule, libeček, kerblík, nať petržele, celeru, mrkve i mladou nať ředkviček nebo červené řepy. Občas přidám i trochu listové zeleniny: špenát, mangold. Vše důkladně usuším, suché rostliny ukládám do velké nádoby a poté pořádně promíchám, rozdrtím či proseju sítem.

Bouquet garni:  Je to kytička bylinek vkládaná do vařených a dušených jídel, můžete s ní potírat i pokrmy na grilu. Používají se aromatické bylinky a druhy se vybírají tak, aby s pokrmem ladily. Klasicky to bývá bobkový list, tymián a nať petržele. Lze ale použít i rozmarýn, dobromysl, šalvěj, saturejku, yzop, majoránku či estragon. Čerstvé rostliny se svážou do kytičky, sušené lze vložit i do plátěného pytlíčku a použít je stejným způsobem.

Bylinkový olej:  Kvalitním olejem zalijete nasekanou zavadlou bylinku (asi hrst na půl litru oleje), promícháte a necháte dva týdny stát. Pak scedíte a uložíte v chladu a temnu. Z bylinek můžete použít rozmarýn, tymián, dobromysl, libeček, bazalku, saturejku, meduňku, ale i kopr, feferonku, česnek – prostě vybíráte podle toho, co máte doma rádi…

Bylinková sůl do koupele:  Používá se asi 250 g mořské soli a sušený měsíček, plátky růže, žluté plátky slunečnice, meduňka, máta, levandule, heřmánek, violka nebo chrpa. Lze použít jednotlivě i ve směsi, přidává se 15 až 20 kapek 100% čistého esenciálního oleje a asi 3 polévkové lžíce kokosového oleje pro zvláčnění pokožky. Do nádoby postupně vkládejte vrstvu soli a vrstvu bylinek, nakonec vše pokapejte esenciálním olejem a případně také rozpuštěným kokosovým olejem.

Domácí měsíčková mast (nebo pampelišková, svízelová či z listů kostivalu):  Rozpusťte asi 200 g vepřového sádla, přidejte hrst květů bylinky (nebo natě), dobře promíchejte a nechte vychladnout. Druhý den znovu rozpusťte. Pro tužší konzistenci lze přidat trochu včelího vosku, ideálně panenského, přeceďte přes plátno do skleničky, uzavřete a uchovejte v chladu.

Odborná poradkyně: Doc. Ing. Jana Nováková, CSc., kontakt: Janinyzahrady.cz

Napouštění vany ode dna

Souprava samotná je vlastně zcela neviditelná. Tvoří ji pouze ovládací otočná rozeta umístěná na stěně vany a krytka odtoku na jejím dně. Vše ostatní je skryto pod vanou a v odtokovém tělese, přes které voda do vany při napouštění neviditelně a bezhlučně vtéká. Nedochází tak k ochlazování vody okolním vzduchem jako při klasickém napouštění a rovněž nedochází ke znečišťování okolí vany.

Napouštění a požadovaná teplota vody se ovládají standardně baterií, avšak umístěnou v okolí vany. Tato baterie dále obsahuje jen ovládací páčku, nikoli kohoutek. Její umístění je proto flexibilnější, nemusí se brát ohled na přítok vody do vany. Vzhledem k subtilnosti je napouštěcí a odtoková souprava opravdu nadčasová, rovněž její údržba je snadnější a hygieničtější.

Pro dodatečnou montáž vyžaduje odtokový otvor ve vaně o průměru 52 mm (Multiplex Trio F) nebo 90 mm (Rotaplex Trio Fa instalační světlost pod dnem vany alespoň 110 mm. Soupravu lze instalovat i u van s opravdu úzkým okrajem, přepadový díl potřebuje za vanou pouhých 33 mm. Důkladné konstrukční a funkční oddělení přítoku a odtoku v rámci soupravy zaručuje, že jsou dodržovány všechny příslušné požadavky směrnic DIN EN 1717 a DIN 1988 na ochranu pitné vody před zpětným proudem odpadní vody.

Soupravy jsou k dostání v různých délkách, aby nebyl zákazník omezen při výběru vany. To, že se jedná o výkonnou soupravu, dokazuje fakt, že vodu do vany lze napouštět rychlostí 0,33 l/s a výkon odtoku dosahuje 0,85 l/s u otvoru 52 mm a 1,0 l/s u otvoru 90 mm.

Vše podstatné se ukrývá uvnitř, resp. pod vanou, aby okolo vany nikde nic nepřekáželo (zdroj: Viega)

Ložnice pro klidný spánek

Od podlahy

Velký podíl na tom, jak se v ložnici budete cítit, má také podlaha. Ráno vnímáme rozdíl mezi vyhřátou postelí a okolní teplotou velmi intenzivně, proto došlápnout bosýma nohama na studenou podlahu není nic příjemného. Nehledě na to, že v ložnici častěji než v jakékoliv jiné místnosti chodíme naboso.

Dobrou volbou podlahy do ložnice je dřevo, protože přírodní materiál vytváří ideální prostředí ke spánku a zároveň dodá i příjemnou atmosféru. Vhodný je také vinyl, který je měkký, tepelně a zvukově vyhovující a navíc se dobře udržuje.

Oblíbené jsou vedle lůžka i kusové koberce s vysokým vlasem, do kterých se chodidla měkce zaboří. Údržba koberců je trochu náročnější, ale zase dodají ložnici na útulnosti, a pokud se vám přestanou líbit, můžete je jednoduše vyměnit.

Romantické poležení nabízí bíle lakovaný kovový rám postele Leirvik, pro matraci 160 x 200 cm, www.ikea.cz

Stěny 

Abychom si v ložnici odpočinuli a načerpali energii, měli bychom volit takovou barvu výmalby, která na nás bude působit klidným a uvolňujícím účinkem, protože právě barva stěny může mít zásadní vliv na naše psychické rozpoložení. Mezi takové barvy patří modrá, šedá, ale i zelená. Jen pozor na hodně syté odstíny, které mohou malou ložnici opticky ještě zmenšit.

Důležité je uvědomit si, že rozdíl ve vnímání skutečné teploty v ložnici a teploty díky barvám může být až 7 °C! Teplejší odstíny barev vám zase pomohou při ranním vstávání, protože vám dodají energii.

Mohlo by vás zajímat: Zařizujeme ložnici: Na co všechno je třeba myslet?

Postel

Dominantou ložnice je bezpochyby postel. Postele z masivního dřeva nevyjdou nikdy z módy a hodí se do jakéhokoliv interiéru, ale záleží na vás, zda dáte přednost čalouněným lůžkům, kde si můžete vybrat z široké nabídky látek, kůží a koženek mnoha odstínů a barev. Vysoká čela působí impozantním dojmem a zároveň jsou velmi pohodlná, když se chcete třeba při čtení knihy opřít.

Velmi důležitá je i poloha postele. Postel by neměla stát v těsné blízkosti oken, kde i nepatrné proudění vzduchu může způsobit zatuhnutí svalů apod. Ideální umístění postele je čelem ke stěně tak, aby byla přístupná z obou stran.

Postel Gandra má v příslušenství noční stolky a odkládací poličky, materiály dřevotříska/kov/plast, dekor dub San Remo/bílá mat, 180 x 200 cm, www.asko-nabytek.cz

Rošty a matrace 

Stěžejní vliv na kvalitu spánku má rošt a matrace, respektive jejich vhodná kombinace. Rošt má za úkol nejen zabezpečit správné uložení matrace, ale také zajistit dostatečné odvětrání vlhkosti, nehledě na to, že kvalitní rošt prodlouží životnost matrace.

Máte-li z výběru roštu obavu, vězte, že se základním typem nepolohovatelného lamelového roštu nikdy neuděláte chybu. Lamelové rošty se odlišují uložením jednotlivých lamel, jejich počtem i šířkou. U vyšších modelů lze nastavit tuhost v oblasti beder nebo ramen.

Kvalitnější rošty s dokonalou pružnou podporou těla, která optimálně rozloží vaší váhu, patří do skupiny segmentové. Pokud si v posteli rádi čtete nebo sledujte oblíbený seriál, zaměřte se na rošty s možností polohování.

Dobře zvolená matrace nesmí nikde tlačit, naopak by měla kopírovat vaše tělo. Maximální prokrvení celého těla umožňuje matrace z paměťové pěny, která se tvaruje přesně podle křivek těla.

Víte, že…

Průměrný člověk vypotí přes noc 0,2 až 0,3 litru potu, což je za 10 let více než 730 litrů. Matrace proto musí být schopna toto množství potu nejen přijmout, ale také odpařit, což umožňují matrace z přírodních materiálů, které jsou zcela prodyšné, čímž umožňují proudění vzduchu v matraci a tím odvod přebytečné vlhkosti. Přírodní matrace se vyrábějí především z bavlny, kokosového vlákna, ovčí vlny, koňských žíní, přírodního kaučuku apod.

Okna

Svítící měsíc v úplňku, světla z projíždějících aut nebo z pouliční lampy v kombinaci se hrou stínů větví stromů pohybujících se ve větru. rozhodně ke klidnému spánku nepřispějí. V létě nás zase zbytečně brzo mohou budit sluneční paprsky. Aby ložnice byla dokonalým místem k odpočinku, je potřeba okna uvnitř interiéru zastínit.

Ideální jsou technické tkaniny s tzv. blackoutovou neboli zcela zatemňující úpravou, které na rozdíl od klasických materiálů blokujících pouze přímý sluneční svit nepropouštějí světlo. Použít je lze na římské rolety, panely i klasické rolety, ale běžné je jejich využití také jako podšívka na závěsy. Kromě zcela zatemňujících blackoutových látek jsou k dostání také částečně polo­transparentní látky filtrující světelné paprsky, kterým se říká dimouty.

Tip! Pokud vám nevadí mít něco na očích, pořiďte si masku na spaní, která zajistí tmu pro klidný spánek.

Kolik hodin spánku potřebujeme?

Osvětlení 

Ložnice si říká o důvěrnou a intimní atmosféru, kterou vytvoříme pomocí svítidel. Poklidnou a intimní náladu podtrhne tlumené, spíše náladové osvětlení v teplých barvách, chromoterapeutická svítidla měnící barvy, svítidla s možností stmívání nebo světelné profily instalované na podlaze nebo na stěně nad postelí za okrajem sádrokartonového podhledu.

Ke čtení je vhodné osvětlení, které i v případě, že změníte polohu, zajistí dostatečnou zrakovou pohodu. Nastavitelná lampa na čtení s neprůhledným stínidlem nebude oslňovat vašeho partnera a zároveň bude vrhat světlo na knihu, nikoli na polštář. Stejně jako v ostatních prostorách bytu v ložnici nesmí chybět přímé centrální osvětlení, které zajistí bezpečný pohyb po místnosti.

Také si přečtěte: Ložnice jako zdroj energie

Pozor na modrou!

Na kvalitě spánku se podepisuje i přítomnost modrého světla vycházejícího z televizí, monitorů, mobilních telefonů a LED žárovek, neboť narušuje spánkový biorytmus.

  • Modré světelné spektrum způsobuje úbytek tvorby melatoninu, který je tvořen výhradně za tmy a reguluje usínání a jednotlivé fáze spánku. Tím dochází k oddálení usnutí a snížení kvality spánku.
  • Modré světlo aktivuje receptory sítnice stokrát víc než bílé. Při usínání u televize nebo čtení z podsvícených displejů před spaním hrozí riziko deprese, spánkové poruchy či oslabení imunity.

Co do ložnice nepatří

Jsou věci, které do ložnice zkrátka nepatří, protože mohou bránit přirozenému odpočinku…

  • Rozkládací pohovka nebo stará válenda, která vašemu tělu neumožní kvalitní odpočinek
  • Postel by neměla stát nohami ke dveřím, tedy v přímé linii s dveřmi, a také ne přímo pod oknem
  • Police a těžké předměty umístěné nad postelí mohou vyvolávat pocit, že na nás spadnou
  • Zrcadla, v nichž se můžeme polekat vlastní tváře, zároveň vyvolávají pocit, že v ložnici nejsme sami
  • Elektronika, která je zdrojem tzv. elektrosmogu, nehledě na to, že mobilní telefon nás nutí být stále v pohotovosti 
  • Sportovní či cvičební pomůcky
  • Nepořádek a chaos

Teplota

Aby se nám dobře usínalo i spalo, je důležitá zvolená teplota v ložnici. Pamatujte si, že méně je někdy více… optimální teplota by měla být zhruba o 2 °C nižší (nejlépe mezi 17–19 °C), než je běžná pokojová teplota. Ideální je před spaním krátce, ale intenzivně vyvětrat.

Aby se nám dobře usínalo i spalo, je důležitá zvolená teplota v ložnici. Pamatujte si, že méně je někdy více… optimální teplota by měla být zhruba o 2 °C nižší (nejlépe mezi 17–19 °C), než je běžná pokojová teplota. Ideální je před spaním krátce, ale intenzivně vyvětrat.

Bílý šum

Nedaří se vám usnout, ráno se probouzíte rozlámaní, přestože máte kvalitní matraci? Na vině může být prostředí, ve kterém spíte. I když usínáte v místnosti, kde je naprosté ticho, mozek zaznamenává i jemné zvuky a zpracovává je, takže pokaždé když usnete, hlasitější zvuky vás mohou zcela nebo částečně probudit.

Pomoci vám může tzv. bílý šum (anglicky white noise), který používají zejména maminky k utišení malých miminek. Bílý šum je monotónní zvuk v pozadí, který přehluší jiné zvuky. Vaše mysl začne vnímat tento konstantní zvuk, zaměří se na něj a okolní zvuky již vnímat nebude. K vytvoření bílého šumu lze využít například obyčejný větrák nebo jiný přístroj produkující jednotvárný nerušivý zvuk. Samozřejmě jsou k dispozici i aplikace pro chytré telefony.

Pár tipů pro dobrý spánek

Pro spánkový režim je důležitá pravidelnost. Pokud chodíte spát ve stejnou dobu, a to i o víkendu, vaše tělo přesně ví, kdy se má psychicky připravit k odpočinku a relaxaci:

  • Snažte se před spaním dostat do psychické pohody.
  • Vyhněte se těžkým a kořeněným jídlům, nepijte nápoje s kofeinem, ale naopak si uvařte meduňkový čaj nebo teplé mléko s medem…
  • Před spaním v ložnici jednorázově, ale zato pořádně vyvětrejte.
  • Snažte se v ložnici minimalizovat hluk a světlo.
  • Čas strávený v posteli omezte pouze na dobu spánku. ­Nedaří-li se vám usnout do půlhodiny, raději vstaňte a zaměřte se na jinou klidnou činnost a ulehněte až při pocitu ospalosti.

 

STAVBA DOMU e4 V PŘÍMÉM PŘENOSU, fáze 61: Zděný plot

Fáze 61: Zděný plot

Ve venkovní části domu se provádí zděný plot z pálených cihel Terca. Základ byl proveden ze ztraceného bednění vylévaného betonem. Zmonolitněná konstrukce nese vyzdívaný plot a je podkladem pro nosnou část venkovní příjezdové brány vstupní branky. Neomítnuté cihlové zdivo představuje nezaměnitelný stavební prvek s jedinečným architektonickým výrazem.

Ve venkovní části domu se provádí zděný plot z pálených cihel Terca. Základ byl proveden ze ztraceného bednění vylévaného betonem. Zmonolitněná konstrukce nese vyzdívaný plot a je podkladem pro nosnou část venkovní příjezdové brány vstupní branky (zdroj: Wienerberger)

Lícové cihly Terca se vyrábějí ražením hlíny do formy, která se vysype pískem, aby se zamezilo přilepení hlíny na stěnu formy, a vytvoří tak na cihle její typickou zvrásněnou strukturu. Tím se napodobuje ruční výroba z dávných časů. Díky nízkému tlaku při ražení jejich nasákavost dosahuje až 20 % a pevnost tlaku až 18 MPa. Cihly se po vyjmutí z forem suší a následně vypalují ve speciálních pecích při teplotě kolem 1100 °C.

Ražené cihly vynikají velkou mrazuvzdorností, což je dáno tím, že při výrobě není v cihle velké vnitřní pnutí a tím jsou odolné vůči teplotním výkyvům. Větší pórovitost pak umožní jednodušší odpaření vody. Lícové cihly Terca nabízejí zároveň bohatou škálu barevných odstínů a povrchových úprav, takže umožňují realizovat cihlové zdivo v individuálním stylu. 

Cihelné materiály jsou téměř bezúdržbové. Kompletní systém e4 domů odstraňuje vícenáklady vznikající řešením nepředvídatelných detailů. Trvanlivost a odolnost cihelného materiálu vám zaručí minimální údržbu domu. Například obkladové cihly a pásky Terca zaručují 30letou garanci.

Text: Stojan Černodrinski s využitím podkladů firmy Wienerberger

Poetické cesty přírodní zahradou

Stále platí, že nejlepší kámen je z blízkého lomu, že nejlepší dřevo je české či alespoň evropské (ať už je to akát, borovice nebo modřín). Trendem se dá nazvat i to, že napodobujeme práce starých mistrů řemeslníků. Je patrné, že více přemýšlíme i o způsobu vedení cest. Pravoúhle nalinkovaný prostor má k malebnosti daleko, ale ani divoké zátočiny plné barevných kamínků nepůsobí dobře.

Cesty a cestičky patří k základním prvkům zahradní architektury. Určitou nadstavbu lze vytvořit třeba v podobě takzvaných smyslových chodníčků. Přesvědčí nás o tom naše průvodkyně zahradami Jana Nováková.

Na počátku je vždy myšlenka

Cesty zahradou souvisejí zcela jistě s celkovým konceptem prostoru i s architekturou budov na pozemku. Vše bychom měli mít dopředu promyšlené. Ať už jsme se rozhodli pro jakýkoli typ zahrady či rodinného domu, musíme si nejdříve ujasnit, kam mají naše cesty vést a jak často je budeme používat. Zda pro jízdu traktorem, k nošení nákladu, svážení úrody kolečkem do sklepa, nebo dáme více prostoru dětem na kole. Tady je potřeba zvážit názory celé rodiny a najít kompromis: „Neměli bychom rozhodovat od stolu, lepší bude pozorovat, kam naši blízcí nejraději chodí a jaké mají záliby a zvyky. Takové pravidelné trasy se dají obohatit hezkými zákoutími a mohou vést k místu se zajímavým výhledem,“ vysvětluje naše průvodkyně a připomíná rovněž zásady pro vedení cest v principu feng-šuej, kde vedení cest kopíruje tok řeky.

Znamená to vytvoření poetické cesty zahradou, kde se před námi postupně otevírá celý prostor. Do takovéhoto konceptu patří také schody, terasy, vyvýšené záhony, nejrůznější předěly, průhledy, brány či mostky. Přemýšlet bychom o tom měli už v projektu domu a zahrady společně s úvahami o vhodném materiálu a technologii pokládky cest. Je třeba zvážit, zda půjde o komunikaci v zadní části zahrady, nebo o hlavní cestu, zda bude často využívána a také zda bude zároveň sloužit jako parkovací místo.

Důležité je brát v potaz celkový styl zahrady a promýšlet vhodnou kombinaci s trávníkovými plochami a záhony. Materiál, který na vybudování cesty vybereme, by měl ladit s materiály použitými na podezdívkách a terasách. Hlavní a důležité cesty by měly být nenáročné a jednoduché.

Materiály pro cesty a sešlap snášející rostliny

Kamenné schody přesně navazují a stylově doplňují kamenné zídky a spolu s rostlinami vytvářejí malebná zákoutí a výškově člení zahradu.Do ekologické, přírodní, případně též venkovské zahrady se podle naší průvodkyně hodí nejlépe kámen a dřevo. Městská zahrada naopak lépe snese beton, kov nebo umělý kámen.

Nejjednodušším a současně nejlevnějším způsobem jsou schody z dřevěné kulatiny. Mohou to být zatlučené kolíky, za kterými je vodorovně upevněná kulatina nebo půlkulatina, jež tvoří výšku schodu. Nášlapná plocha bývá dosypávána drceným kamením a štěrkem, které lze zvolit i na cestách a chodnících.

Nevýhodou takového schodiště je i přes impregnaci kulatin nižší trvanlivost, proto se hodí spíše do méně využívaných přírodních partií zahrad. V jednotném střihu můžete mít cesty, schody, obrubníky i stěny prakticky do každého typu zahrady. Do svahu se určitě hodí palisády, zahradní stěny i různě vysoké terasy a opěrné zídky.

Povrchy cest mohou být pevné (beton, dlažba, dřevěné díly či mlat) nebo ze sypaných materiálů (písku, kačírku apod.); je ovšem třeba zvážit účel a možnosti údržby. Jako příklad uvádí Jana Nováková strastiplnou cestu s kolečkem na cestách vysypaných kačírkem: „Některé materiály sice moc krásně vypadají, ale pro denní praxi na zahradě jsou takřka nepoužitelné. Špatně se po nich chodí a jízda s nákladem už vůbec nepřipadá v úvahu. A to vůbec nemluvím o údržbě. Materiál můžete přizpůsobit svému vkusu a charakteru prostředí, dá se permakulturně využít i ten aktuálně dostupný a výsledek bývá často velmi zajímavý. Viděla jsem například krásné cesty z recyklovaných cihel, působily, jako by byly v zahradě odjakživa. Také kombinací různých z těchto materiálů mohou vzniknout krásná díla,“ podotýká naše průvodkyně a ukazuje obrázky cest užitkovou zahradou mezi záhony, kolem skleníků a pařenišť, které jsou mulčované slámou a štěpkou.

Na dalších trasách zahradou jsou pak vidět nášlapné kameny, dlažba a vlastnoručně vytvořené betonové odlitky. Své uplatnění zde našly i klasické kostky, dlaždice, umělý kámen nebo zatravňovací dlaždice. Pro založení cesty z drobnějších materiálů, jako jsou štěrk, oblázky či kůra, doporučuje Jana Nováková dostatečně hluboký výkop zemin, odstranění drnů a neopomenout obrubník pro oddělení substrátu kvůli snadnější údržbě.

„Co se týče druhového složení rostlin na méně využívaných cestách a cestičkách, po čase se obvykle ustálí takové druhy, které snesou sešlap nebo se časem přizpůsobí daným podmínkám. Jako příklad uvádí lipnici roční, černohlávek, popenec, zběhovec plazivý, jitrocely, máchelku (pampeliška) či jestřábníky,“ dodává na závěr naše průvodkyně.

Smyslové chodníčky jsou zajímavým prvkem v zahradě. Vybudovat je není složité a vaší odměnou budou chvíle relaxace a zábavy, kterou jistě ocení i děti.

Náš tip: Smyslové chodníčky

Smyslové chodníčky hravě plní úlohu cest v zahradě, ale mohou být též používány k účinné relaxaci, masáži chodidel a stimulaci reflexních bodů na ploskách nohou či pro citlivé vnímání různých povrchů. Hodí se pro děti i dospělé. Smyslové chodníčky se skládají z různého počtu navazujících, oddělených ploch, přičemž každá z nich je vyplněna jiným materiálem. Ty se liší svojí strukturou a vlastnostmi a jsou koncipovány tak, aby se na ně dalo našlapovat. V úvahu je třeba brát také bezpečnost u méně pohodlných materiálů.

Jak postupovat při tvorbě smyslových chodníčků

  • Nejprve si vytyčíme trasu v celé délce. Můžeme použít kolíky, ale nepravidelný tvar se dobře vymodeluje provázkem nebo zahradní hadicí. Šířku vymezíme pohodlnou pro chůzi (řekněme asi 50 cm).
  • Připravíme si materiál k vnějšímu ohraničení chodníčku i oddělení jednotlivých materiálů (kulatina, cihly, kameny, staré latě, vrbový výplet) i spektrum substrátů pro výplň jednotlivých polí (písek, štěrk, keramzit, štěpka, kačírek různých frakcí, kůra, cihly, ploché kameny, šišky, sláma, pecky, kaštany).
  • Vytyčený pás vyhloubíme v celé trase do hloubky asi 20 až 30 cm.
  • Podle situace uvážíme, zda dospod použijeme mulčovací textilii, aby ­některé rostliny (zejména pcháč či ­svlačec) z hlubin podkladu nevyrůstaly do chodníčků, špatně by se pak ­ošetřoval.
  • Umístíme okraje chodníčku i úseků. Jejich délka by měla být na pohodlný krok nebo dva, a mohou, ale nemusí být stejně dlouhé. Třeba pro méně pohodlné materiály mohou být jen na délku jednoho kroku s jistou rezervou, aby šly případně překročit.
  • Jednotlivá políčka plníme, průběžně rovnáme výplň.
  • Materiály je potřeba občas doplnit nebo vyměnit a smyslové chodníčky chránit před nezvanými hosty. Zejména plochy písku nebo štěpky se hodí ­zakrývat.

Odborná poradkyně Doc. Ing. Jana Nováková, CSc., Janinyzahrady.cz: „Moji klienti požadují nejenom zahrady krásné na pohled, ale chtějí, aby jejich děti viděly, že zelenina neroste v ­regálech supermarketů. To je jistě pozitivní trend.“

Dodatečné zateplení střechy

Standardní skladba střešního pláště staví na třech primárních vrstvách. Efektivní hydroizolaci, parotěsné zábraně a tepelné izolaci. Hlavní roli zde nutno přisoudit konstrukčnímu „detailu“ zateplení. Střechou totiž uniká značné množství draze získané tepelné energie, proto musí být navržena tak, aby chránila objekt proti vnějším vlivům a zároveň vytvořila příznivé teplotní i vlhkostní podmínky pro užívání podstřešních prostor.

V případě nejrozšířenější konstrukce šikmé střechy v podstatě existují dvě izolační koncepce – mezi krokvemi a nad krokvemi. První způsob spočívá ve vkládání izolačních desek zevnitř půdního prostoru mezi konstrukční prvky krovu – zpravidla krokve a stropní trámy. Výhodou je jednoduchost provedení, dochází však ke vzniku tepelných mostů, a tudíž k nežádoucím ztrátám. Efektivnějším řešením je nadkrokevní izolace s celoplošnou izolací střešního pláště.

Nepřehlédněte: TÉMA: Střešní krytina

Izolace je nejen o teple

V současné době se většina nových střech realizuje jako zateplené, při rekonstrukcích starších objektů se pak často provádí dodatečné zateplení původních střech. Používá se k tomu minerální izolace, komponenty z extrudovaného polystyrenu, expandovaného perlitu, PUR pěny, desek z pěnových izolantů PIR a další materiály. U dvou- a víceplášťových střech se uplatňují rohože a foukaná izolace z buničiny.

Stříkaná tepelná izolace souvisle "obalí" všechny povrchy. Stěny a stropy se pak obloží SDK deskami montovanými na hliníkové profily

Tepelněizolační vlastnosti konstrukce jsou ovlivněny nejenom kvalitou a tloušťkou materiálu, ale také množstvím tepelných mostů a vazeb, které se v konstrukci střechy nacházejí. Kritickými místy jsou třeba přechod šikmé střechy na svislou konstrukci v místě pozednice, napojení okenního otvoru na střešní konstrukci, krokve a další prvky. Řešením je dostatečná tloušťka tepelné izolace, jejíž návrh se provádí podle normy „Tepelná ochrana budov“ a za poslední roky se podle odborníků zvětšila skoro o 50 %. Kromě tepelněizolačních vlastností je neméně důležitá i akustika – útlum vnějšího hluku, a opomenout nelze ani požární odolnost, vyjadřující dobu v minutách, po kterou je konstrukce schopna odolávat účinkům požáru uvnitř budovy.

Výhody minerální izolace

Materiály na bázi minerální vlny mají velmi dobré tepelně (i zvukově) izolační vlastnosti. Jsou nehořlavé a neocenitelné pro požární odolnost objektu, dlouhodobě objemově stálé (zachovávají tvar i vlastnosti), nepodléhají působení plísní, hmyzu a hlodavců (biologická degradace), vlna je snadno tvarovatelná a oddělitelná. Strukturu tvoří množství jemných vláken a malých dutinek, v nichž je uzavřen vzduch.

Schopnost vlny tepelně izolovat je tím vyšší, čím jsou vzduchové dutiny menší, čím je jejich počet větší a čím jemnější jsou vlákna, která vlnu tvoří. Vlna se povětšinou vyrábí tavením čediče (75 až 80 %) a strusky (20 až 25 %). Tavenina se odstředivou silou mění na kapky a posléze na jemné vlákno, do něhož se vstřikuje pojivo, vodoodpudivé přísady, lubrikační oleje – zamezují lámání vláken, protiplísňové a další přísady. K výrobě se používají také skleněné střepy (až 78 %), a protože výrobce nepoužívá ani fenol, ani formaldehyd, vlna přispívá k vyšší kvalitě vnitřního ovzduší v budově. V místech, kde je obtížné aplikovat desky, lze použít foukanou minerální izolaci.

Zateplení z minerální vlny se vkládá mezi krokve a nad krokve, optimální je celoplošná nadkrokevní izolace

Také si přečtěte: Atributy funkční střechy

Jak se staví penzion pro psy

Milan Dvořák a pes Ronny (foto: Martin Prokeš)Milan Dvořák provozuje od roku 2000 v Brně vlastní výcvikovou školu pro psy. Občas se stane, že některý z vodicích psů potřebuje dočasný azyl. Dvořákovi „psím profesionálům“ vybudovali dokonalé zázemí v novostavbě rodinného domku. „Před lety se nám podařilo nalézt vhodné místo, které je kousek od Brna, přitom zde máme dostatek soukromí, aby naši psi nerušili sousedy,“ vysvětluje Milan Dvořák.

Novostavba je situována v odlehlé zástavbě obce, kdy na západní a severní straně sousedí s nezastavěnými zemědělskými pozemky. Je rozdělena na část určenou k bydlení a samostatný objekt, sloužící jako penzion.

S respektem ke stávající zástavbě

K bydlení si čtyřčlenná rodina vybrala typizovaný projekt rodinného domku od společnosti Avanta Systeme. s.r.o. s velmi tradičním vzhledem. Svou roli určitě sehrálo přání investorů nevyčnívat, ale spíš zapadnout do kontextu moravské vesničky a okolní přírody. Dvoupodlažní dřevostavba s klasickou sedlovou střechou zaujala investory ideální velikostí, účelností uspořádání a nízkoenergetickým standardem.

 Novostavba je rozdělena na část určenou k bydlení a samostatný objekt, sloužící jako penzion pro psy (zdroj: Bramac)

Když na Moravě, tak Moravská taška

Vzhled klasického venkovského domu propůjčila dřevostavbě tradiční skládaná krytina. Investoři si na střechu vybrali betonovou krytinu z portfolia výrobce Bramac – model Moravská taška. „Zaujal nás její design, tato střešní taška je asymetricky zvlněná a na střeše působí velmi živě. Pořád jde ale o krytinu, která vzhledově vychází z naší architektonické tradice, což jsme podtrhli výběrem cihlově červené barevnosti,“ říká pan Dvořák. Šikmou střechou si pan Milan splnil svůj sen, usínat s výhledem na hvězdy. Není náhodou, že v podkrovní ložnici stojí postel umístěná přímo pod oknem.

Novostavba je rozdělena na část určenou k bydlení a samostatný objekt, sloužící jako penzion pro psy (zdroj: Bramac)

Jak se staví psí penzion?

Zatímco objekt pro bydlení se v zásadních konstrukčních a materiálových ohledech nějak vyloženě neupravoval, jinak tomu bylo u přístavby určené pro ubytování psů. „Přeci jen, stavět dům pro psy vyžaduje splnění náročných požadavků a norem,“ říká s úsměvem Milan Dvořák. Samostatný jednopodlažní objekt, umístěný ve střední části pozemku, skrývá porodnici, karanténní místnost, přípravnu krmení i prostory pro ubytování psů. Je zde i místnost pro personál se sociálním zázemím. Vnitřní prostory pro psy na západní straně přecházejí ve vnější výběhy k venčení psů. Hotový objekt musel být zkolaudován krajskou veterinární správou.

Brněnskou školou Milana Dvořáka prošlo už několik stovek vodicích psů. To je úctyhodné, když vezmeme v potaz, že výcvik vodicího psa trvá až dva roky. O tom, že pro Dvořákovy je profese láskou i posláním, svědčí i záměr, poskytovat v penzionu azyl psím „veteránům“, kteří už fyzicky náročnou práci vodicího psa nezvládají.

Novostavba je rozdělena na část určenou k bydlení a samostatný objekt, sloužící jako penzion pro psy (zdroj: Bramac)

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINNYDOM BMONOE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025