Chytrá tekutá malta HELUZ SIDI je dodávaná z výroby jako hotová směs včetně systémového válečku, takže se do ní na stavbě již nic nepřidává. Plnohodnotné zpevnění spoje nastává již za 7 dnů. To je 4x kratší doba než u běžně používaných malt. A pokud snad do zimy hrubou stavbu nestihnete a teploty začnou klesat k nule a níže, uzavřete maltu HELUZ SIDI v kyblíku víkem a použijete ji třeba až na jaře, aniž by hrozilo její zatvrdnutí. Stačí přes zimu skladovat na suchém a stinném místě v rozmezí +5 až +35 °C.
V zimě můžete využít zimní malty HELUZ
Pro zdění v zimním období (tj. zpravidla mezi 1. listopadem a 31. březnem) nabízí společnost HELUZ tzv. zimní malty – jedná se o zimní varianty všech maltových směsí HELUZ, tj. HELUZ SB malta pro tenkou spáru, HELUZ SB C malta pro celoplošnou tenkou spáru nebo HELUZ TREND tepelněizolační zdicí a zakládací malta. Pytle s maltou se zimní úpravou se dodávají ve stejném obalu jako běžné malty, jen jsou na čelní straně označeny piktogramy sněhové vločky s popisem ZIMNÍ VARIANTA a teploměrem znázorňujícím použití do -5 °C.
Další možností je využít v zimním období zdění na systémovou zdicí pěnu HELUZ, při které nedochází k přenášení vlhkosti z pojiva do cihel, neboť na rozdíl od klasických vápenocementových malt pěna neobsahuje vodu. Zdivo vyzděné na PUR pěnu dosahuje menších pevností zdiva, proto nelze bez konzultace s projektantem zaměnit tenkovrstvé malty za pěnu.

Při zdění v zimním období je nutné dodržet tyto zásady:
- Materiál se musí chránit proti nepříznivým povětrnostním vlivům. Rozbalené palety cihel a pytle s maltou musí být uskladněny v suchu za teploty nad -5 °C, tzn. v krytých skladech. Zdicí pěna HELUZ se musí skladovat alespoň v temperované stavební buňce, neboť teplota samotné dózy s pěnou musí být nad +10°C (ale zároveň méně než +30°C).
- Při zdění nesmějí být na cihlách zbytky námrazy nebo sněhu ani nesmějí být zaprášené či jinak znečištěné. Veškerý zdicí materiál musí být suchý a při zdění se cihly nesmějí namáčet.
- Teplota vzduchu v průběhu zpracování a tuhnutí malty nesmí klesnout pod -5°C. Pokud se zimní malty zpracovávají při teplotách nad 0°C, není nutné záměsovou vodu předehřívat, při zdění pod bodem mrazu (tzn. od 0°C do -5°C) musí být pro přípravu zimních malt ohřátá i záměsová voda na cca 30°C. Zároveň platí u zimních malt omezení, že je lze zpracovávat do teploty +15°C (na tzv. zimní malty není možné zase zdít v létě).

- Čerstvě vyzděné zdivo musí být chráněno před povětrnostními vlivy (deštěm, sněžením apod.) nepromokavou fólií a teplota nesmí klesnout v průběhu 14 dní po vyzdění pod -5°C. Pokud se pod ochrannou folii naskládá beze spár kolem celé zdi polystyrén v min. tl. 5 cm, může teplota krátkodobě klesnout až na -10°C. Z toho vyplývá, že při očekávaných nižších teplotách než -5°C se již nemá vyzdívat zdivo na cementové malty a je třeba počkat na příznivější předpověď.
- Období teplot pod +5°C se nezapočítává do nutné technologické přestávky před statickým zatížením zdiva nebo před omítáním (čili o tuto dobu se musí prodloužit technologická přestávka).
- Pokud je stavba na zimu již „uzavřená“, to znamená, že jsou vyzděné obvodové stěny, je hotový strop a zakryté stavební otvory, pak teplota uvnitř objektu zpravidla neklesá pod +8°C a lze tudíž pokračovat ve stavebních pracích uvnitř objektu. Ze zednických prací lze provádět např. zdění příček, vnitřní omítky apod.
- Jakékoliv podcenění zimních teplot může vést k dodatečným vícenákladům. Při práci v zimě nejen že jde práce pomaleji, je také obtížnější dodržet kvalitu stavebních prací a i to má dopad na finální velikost deformace konstrukcí vlivem objemových změn (jako je smršťování, roztažnost, dotvarování). Zvláště pro velikost přetvoření v důsledku změn teploty je rozhodující počáteční teplota při vlastním provádění zdiva nebo stropu. Čím je teplota při provádění nižší, tím se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nějakých trhlin, ať už potom v omítkách nebo i v samotné nosné konstrukci.








































Spousta rostlin v tomto období odumírá a na zahradě vzniká velké množství odpadu. Většinu lze kompostovat, některé části rostlin se ale mohou hodit i pro jiné účely. Odumřelé části odkvetlých trvalek nemusíte odstraňovat před zimou. Když počkáte až na časné jaro, pomůžete tím mnohým druhům hmyzu, které na těchto rostlinách závisejí.
Krásnoplodka bodinierova (Callicarpa bodinieri). Tento opadavý keř vás na podzim ohromí záplavou sytě fialových bobulí. Na keři vydrží dlouho do zimy, neboť jsou hořké a zvěř se do nich pustí až po vyčerpání jiných zdrojů potravy. Krásnoplodka se snadno rozmnožuje semeny i řízkováním.
Temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa) je známý jako černý jeřáb či prostě aronie. Jeho plody jsou ceněné pro vysoký obsah vitaminů. Těch si můžete užívat i několik měsíců, pokud z plodů připravíte nevařený sirup. Ke dvěma litrům plodů přidejte 80 g kyseliny citronové a 2 litry vody.


-kopie.jpg)



























Výše zmíněný trend a poptávku po širší nabídce barev potvrzuje trvalý zájem o VEKA SPECTRAL ze strany zákazníků: „Od uvedení technologie na trh jsme oken s VEKA SPECTRAL vyrobili a dodali několik tisíc. Zhruba každá pátá novostavba rodinného domu, kterou osazujeme okny, má okna s touto povrchovou úpravou. Zákazníci z barevné škály hlavně preferují matné odstíny šedé a hnědé, konkrétně antracit grau a umbra. Důvody pro tyto preference vidím především v aktuálním trendu evropské architektury, který upřednostňuje temnější, matné odstíny. Češi jdou v tomto směru s dobou,“ říká Pavel Homolka, obchodní ředitel společnosti 
Kateřina Čtvrtníčková je vášnivá zahradnice, a ačkoli působí křehkým dojmem, neváhá vzít do ruky motorovou pilu nebo sekeru, aby okolo čtyř set padesáti urostlých stromů v ovocném sadu udržela pod kontrolou a v dobré kondici. V tom, co by leckdo považoval za přítěž, spatřuje Kateřina obrovskou výhodu, protože bez stromové stařešiny by nejspíš zahrada měla jen půl ze své tajemné krásy.
Její srdcovkou zůstává gargantuovský ořešák, který stojí na stráži u domu a šafránově žlutými listy zasypává širokou cestu z dřevěných pražců, propojující domovní dveře s vraty na hranici pozemku.
Na hrušni se zmechovatělým kmenem sedí skřítek a upřeně hledí před sebe. Vidí staré loukoťové kolo pod smrkem, huňaté pásy stříbrolistých čistců, načepýřené trsy trav objímající útlý kmínek javoru, vidí i sýkorku, jak na větvi ořešáku vytlouká olejnaté jádro ze slunečnicové nažky. Třebaže je skřítek ze sádry, máte občas pocit, že vás provází na každém kroku. Jednou hraje na zvonkohru, podruhé se jako meluzína směje v porostu svíd nebo vám do vlasů hází zlaťáky z korun velkopavlovických meruněk, které se jako všechny ostatní stromy chystají na zasloužený odpočinek.
Radikálních změn nebylo zapotřebí, stačilo jen pokosit trávu. Kateřině nezáleží na tom, aby se trávník podobal hřišti na golf, i když ten by se tu vzhledem k rozloze pozemku, která činí 7 000 m2, docela dobře hrát mohl. Daleko bližší je jí přirozenost, jakou si pamatuje z časů strávených u babiček na chalupě.
Starý sad pravidelně navštěvují veverky, krtci, zajíci i nesčetné množství pernatců včetně bažantů. Líbí se jim v obrubách pozemku zhuštěných jehličnany, které zajišťují soukromí a zmírňují hluk a prašnost z frekventovaných komunikací. Vstřícné zahradnici nedělá problém nalovit žížaly pro pohublého ježka. Zvířata zachraňovala už jako malá školačka, a aby pro své svěřence měla víc místa, přestěhovala se z Brna na venkov.
























