Skip to content

Blog

STAVBA DOMU e4 V PŘÍMÉM PŘENOSU, fáze 55: Oplechování střešních detailů

Fáze 55: Oplechování střešních detailů

Ve střešní části domu bylo provedeno oplechování okapů, ukončení střešní části u vikýřů a horní část atiky. (Zdroj: Wienerberger)Ve střešní části domu bylo provedeno oplechování okapů, ukončení střešní části u vikýřů a horní část atiky. Oplechování zamezuje zatékání vody, resp. zafoukávání prachového sněhu do konstrukce, a tím také přímo ovlivňuje její životnost. Oplechovávají se ty části střechy, u kterých nelze dosáhnout použitou krytinou potřebné vodotěsnosti. Patří sem, kromě výše zmíněných, například oplechování komínů, ventilačních nástavců a proniků či úžlabí a konců střechy u štítů. Plech také chrání před deštěm vystupující části fasády. Bez ochranných prvků by odvodnění střechy bylo neúplné a nefunkční, protože voda by zatékala nejenom pod dům, ale i střechou přímo do domu.

Střecha Tondach poskytuje záruku na střešní krytinu 33 let. Pokud je střešní systém kompletní včetně doplňkových hydroizolačních vrstev a kvalitně provedeného oplechování je pak střecha prakticky „věčná“.

Text: Stojan Černodrinski s využitím podkladů firmy Wienerberger

Webinář Dörken: Plošné drenáže DELTA v praktických způsobech odvodnění střech

I když v posledních letech zaznamenáváme srážkový úbytek, je plošné drenážování vody stále častým tématem, a to jak v souvislosti s odvodněním plochých střech tak i spodní stavby. Ploché střechy se stále častěji využívají k ozelenění, a tak i zde mohou být výrobky DELTA v podobě plošně drenážních pásů technickým přínosem, stejně tak jako u částí staveb situovaných pod úroveň terénu.

Techničtí poradci firmy Dörken Karel Bulín a Milan Skokan představí jednoduché a praxí ověřené principy navrhování plošných drenáží DELTA jako o jednu z možností regulovaného odvedení vody ze stavebních konstrukcí, tak aby zbytečně neškodila.

Webinář můžete zdarma sledovat ZDE, zhlédnout posléze můžete i záznam.

ZAHRADA: Svažitý pozemek jako jednoznačná výhoda

onkrétní řešení samozřejmě závisí na tom, jaký má svah sklon, o jak velký pozemek jde, jaké jsou na něm stavby, stávající stromy či keře, důležité budou i představy o budoucím využití celé plochy. V současné době se pro svažité zahrady nabízí celá řada rostlinného materiálu i stavebních technologií. Říká se jim „ucelené stavební systémy pro dům a zahradu“ a lze si je prohlédnout ve vybraných prodejnách či na veletrzích. V případě náročnějších projektů opěrných stěn je dobré nechat stavbu posoudit také statikem a geologem. Odborníci rovněž poradí, jak takový svah osázet, aby rostliny svah správně zpevňovaly.

Svahy v přírodních zahradách

Pokud se rozhodnete pro stupňovité členění zahrady, máte na výběr z celé řady technických řešení. V přírodních zahradách se často setkáváme se suchými zídkami. Materiálem pro jejich stavbu by měl být ideálně místní kámen, ať už z nejbližšího lomu či sbíraný na pozemku. Kameny se pečlivě skládají vrstvu po vrstvě s mírným sklonem tak, aby do sebe řádně zapadaly a neviklaly se. Spáry v zídce se následně osázejí rostlinami. Stejnou roli splní i gabiony (drátěné koše plněné kameny). Gabiony mohou být kombinované s dřevěnými povrchy k sezení a popnuté barevnými rostlinami. U méně příkrých svahů se nabízí použití i dalších materiálů (trámy, prkna, vrbové výplety atd.). Trámy se výborně hodí na vytvoření schodiště s přepážkami pro pěstování rostlin, které snesou sešlápnutí.

Tvarovka Římský kvádr se používá ke stavbě opěrných stěn, které zabraňují posuvu svahu. Přednosti tohoto výrobku jsou soudržnost, pevnost a stabilita stěny (PRESBETON)

Prvky pro moderní zahrady

V moderních zahradách se pro tento účel velmi dobře uplatňují prefabrikované svahovky či palisády a další zpevňující prvky, které na sebe mohou vzít nejrůznější podobu, bez ohledu na materiál, z něhož jsou zhotoveny. Nejčastěji to bývá beton, který ale už dávno není pouze jednoduchou směsí kameniva, cementu a vody, kterou byste si mohli namíchat v malé domácí míchačce. Složení betonu je totiž stále více variabilní a jeho vlastnosti jsou vždy závislé na použitých chemických přísadách a práškových příměsích, jejichž nabídka se může měnit v závislosti na finálním způsobu použití.

Součástí uceleného systému BARK jsou také dlažby a schody. Mají jednotný reliéf v podobě imitace prkna (PRESBETON) V případě zpevněných svahů musí mít zvolený materiál nejen odpovídající odolnost, ale také vzhledem odpovídat celkové koncepci domu a zahrady. Stále častěji se proto v zahradách uplatňuje barevný litý beton nebo již zmíněné prefabrikované stavební prvky tvořící ucelené stavební systémy. Jejich výhodou je, že nabízejí vzájemně sladěné a kompatibilní prvky jak pro opěrné stěny, zdi, ploty, zástěny, tak i cesty a cestičky včetně obrubníků. Základní součástí stavebního systému bývá dlažba, na niž lze navázat dalšími prvky, jako jsou schody, zatravňovací dlaždice, palisády či květináče. U terasovitě řešených zahrad je velmi důležitý odvod vody, i na to je ve stavebních systémech pamatováno.

Beton je také výborným společníkem takřka pro všechny ostatní materiály a ideálně propojuje zahradu s domem, protože se hodně používá také v interiéru. Na počátku je ovšem důležité vědět, jaký styl je pro naši konkrétní zahradu vhodný a co na zahradě zdůraznit a co naopak potlačit nebo zastínit.

Nový dům krok za krokem – 4. díl: Pozor na okna a dveře

Předchozí díl seriálu čtěte ZDE

Roli hraje i správné osazení okna do konstrukce a jeho kvalitní utěsnění. Nevhodný výběr a nesprávné osazení okna může v zimě zvýšit únik tepla až o desítky procent. Návrh optimálního typu okna i správné užívání s pravidelnou údržbou hrají nezanedbatelnou roli.

Návrh otvorové výplně

U novostaveb ho zcela automaticky a v kontextu s celkovým projektem zpracovává architekt (projektant). Zadání výroby oken na míru by měl předcházet návrh přesných parametrů, včetně všech detailů. Zohledňují se nejen samotné rozměry (dle velikosti stavebního otvoru), ale i tvar ostění, nadpraží, napojení parapetů a také způsobu otevírání, stínění apod. Tyto detaily se řeší v souvislosti se statickou stabilitou, s vodo-, paro-, vzduchoa zvukotěsností i dalšími požadavky.

Stejně důležité je i umístění, konstrukce a parametry vchodových a interiérových dveří. K důmyslným systémům patří třeba provětrávaná zárubeň, vhodná pro všechny prostory s nárokem na proudění vzduchu a zajištění příjemného klimatu.

Také čtěte: Okna a dveře v podkroví

Parametry oken

Fasádní či střešní okno, francouzské okno, balkonové dveře... tvoří nedílnou součást domovního pláště a plní důležitou, ba přímo nezastupitelnou roli

Kromě všech obvyklých funkcí (zdroj světla, větrání, výhled, bezpečnostní bariéra atd.) okna v domě slouží i k pasivnímu využití solární energie. Musí zajistit, aby v zimním období proniklo co nejvíc slunečního světla dovnitř objektu a současně aby se tepelné ztráty omezily na minimum. Okna instalovaná v pasivním domě musí splňovat ještě přísnější kritéria. Vztahují se jak na rám, tak na zasklení, které by mělo mít co nejnižší součinitel prostupu tepla (U) a naopak co nejvyšší stupeň celkové energetické propustnosti slunečního záření (g).

Součinitel prostupu tepla celého okna nesmí být u pasivních domů větší než 0,8 W/ m2K. Hodnota tohoto součinitele závisí především na počtu skel – okna s dvojskly mají přibližně o pětinu vyšší prostup solárního záření (g = 0,75) v porovnání s trojskly určenými pro pasivní domy (g = 0,6), jejich tepelněizolační parametry jsou ale nižší než u trojskel. Důležitou roli hraje i akustika.

„Ta věc“ s klikou

Okna a dveře patří k tzv. otvorovým výplním. Kromě toho „vyplňování“ však umožňují komunikaci a dotváří celkový dojem a architektonické pojetí budovy

Dveře především umožňují komunikaci mezi „tady“ a „tam“. Zároveň však (vchodové dveře) člení fasádu, určují vnitřní dispozice, garantují soukromí a přispívají k bezpečnosti obyvatel domu i jejich majetku. Důmyslné konstrukce, volba materiálů či jejich kombinací, moderní design, druh kování a další viditelné či umně skryté doplňky dveřím v mnoha směrech předurčily také funkci interiérového doplňku.

Nad estetičností by přesto měla mít vždy navrch funkčnost. Ta se odráží ve způsobu otevírání (otočné, posuvné apod.) i výběru materiálu a povrchové úpravy. V rodokmenu dveří jako celku proto musí být zapsána pevnost, konstrukční i materiálová stálost, dlouhá životnost.

Rozměry vchodových dveří stanovuje norma – vnější jednokřídlé (výška 210 cm, šířka 100 cm ve variantách šířky od 98 do 110,5 cm a výška 180,5 až 220,5 cm, v hliníkovém provedení pak šířka od 95 do 120,5 a výška 200 až 300 cm) nebo dvoukřídlé s jedním, případně se dvěma bočními díly. Balkonové dveře mívají průchozí šířku 75 cm, vnitřní dveře zpravidla 60, 80, 90 nebo 110 cm a výšku 197 (198,5) cm. Velikost stavebního otvoru ve stěně rovněž stanoví norma, stavební rozměry jsou vždy alespoň o 2,5 cm větší než vlastní rozměr zárubně.

Další díly seriálu:
Nový dům krok za krokem – 3. díl: Výběr stavebního materiálu
Nový dům krok za krokem – 2. díl: Zakládáme stavbu
Nový dům krok za krokem – 1. díl: Plánujeme stavbu

PORADNA: Problém s kácením stromů

Odpovídá Mgr. Štěpán Ciprýn, Advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner

Mgr. Štěpán Ciprýn, Advokátní kancelář Ciprýn & KiršnerPravidla kácení dřevin byla v posledních letech dost pozměněna, proto není divu, že spousta lidí tápe v tom, co vlastně mohou s dřevinami na svém majetku udělat a k čemu potřebují souhlas orgánů státní správy.

Obecně platí, že kácení dřevin podléhá povolení orgánu ochrany přírody (což je odbor životního prostředí místně příslušného městského úřadu), není-li dále stanoveno jinak. Toto se dočteme v §8 odst. 1 Zákona o ochraně přírody a krajiny, který je základním dokumentem této problematiky.

Dále je třeba nahlédnout do vyhlášky č. 222/2014, která pozměnila podmínky vyhlášky č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Zde se dozvíme, že z obecného pravidla existují výjimky, kdy povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku (např. stromy památné) nebo stromořadí (tj. více než 10 dřevin za sebou) a sadu, se nevyžaduje:

  • pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí
  • pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2
  • pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin
  • pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.

Z uvedeného tedy ve Vašem případě vyplývá, že pokácení jabloní na Vaší zahradě bude možné, protože se jedná právě o ony ovocné dřeviny. Pokud byste se ovšem rozhodl pokácet vzrostlé neovocné dřeviny, např. duby, pak by bylo zapotřebí zažádat si u příslušného orgánu o povolení.

Vaše druhá otázka se týkala oplocení. Oplocení bylo klíčové za účinnosti předchozí verze vyhlášky, kdy bylo umožněno vlastníkům pozemků u bytových nebo u rodinných domů v zastavěném území obce, které byly stavebně oploceny a nepřístupné veřejnosti, kácet veškeré dřeviny bez povolení orgánu ochrany přírody. Toto již dnes neplatí a otázka oplocení nehraje roli. Důležité je, jak je pozemek, na kterém strom roste, evidován v katastru nemovitostí. Proto je třeba aktuální stav vždy zkontrolovat.

Závěrem je dobré zmínit, že kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu, přičemž obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. Ideální období pro kácení stromů je tedy mezi říjnem a březnem.

Kontaktní zateplení ETICS bez nutnosti kotvení

(Komerční prezentace)

Podle řídícího pokynu ETAG 004 se rozlišuje více druhů kontaktního zateplení ETICS. Naprosto nejrozšířenějším je ETICS „kotvený s doplňkovým lepením“. Hlavní mechanická odolnost proti sání větru a svislému zatížení je v tomto případě zajištěna kotvením hmoždinkami a lepidlo je použito jen jako doplněk. Používá se minimálně 6 ks hmoždinek na m2, které se nejčastěji aplikují zatloukáním. Kotvení hmoždinkami s sebou ale přináší určitá rizika. Zejména se jedná o vznikající tepelné mosty a v kombinaci s nepřesným hloubkovým osazením se hmoždinky mohou i prokreslovat na finální fasádu. Vznikne tak takzvaný „dalmatinový“ efekt. (viz obr. níže) Komplikované je též použití zatloukacích hmoždinek do tenkostěnných keramických tvárnic. Při zatloukání často dochází k poškození střepu a hmoždinka nedrží v podkladu. Tato rizika ale není nutno v řadě případů podstupovat, a dokonce lze ještě ušetřit.

Dalmatinový efekt – tepelné mosty způsobené fasádními hmoždinkami (Zdroj: Isover)

Nekotvené systémy

V dnešní době již výrobci lepidel a potažmo celých systémů ETICS dokážou garantovat systém bez nutnosti kotvení. Dle ETAG 004 se pak jedná o ETICS „čistě lepený“ nebo „lepený s doplňkovým mechanickým kotvením“, kde zatížení se plně roznáší lepenou vrstvou. Mechanické připevňovací prostředky se používají hlavně k zajištění stability po dobu zatvrdnutí lepicí hmoty a působí jako prozatímní spojení k vyloučení rizika odtržení. Mohou rovněž zajišťovat stabilitu v případě požáru.

Aby byl ETICS plně funkční a v souladu s technologickými předpisy výrobců, tedy se všemi zárukami,  je potřeba splnit několik podmínek a dodržet určitá omezení.

Obecně platí, že každý výrobce zateplovacích systémů ETICS (WEBER, BAUMIT, STO a další) mají pro tyto nekotvené systémy zpracovaný příslušný technologický postup a aplikační firmy jsou povinné tento postup dodržet. Jednotlivé systémy se mírně odlišují, ale lze uvést typické podmínky, které jsou pro nekotvené systémy nezbytné.

Základní podmínkou je umístění a výška zateplovaného objektu. Protože účinky sání větru s výškou budovy stoupají, je nutné dodržet maximální výšku fasády cca  8–10 m, což jsou cca 2 nadzemní podlaží. Objekt také musí ležet v mírných větrových oblastech (I. a II. větrová oblast) a neměl by být exponovaný, tedy ideálně by měl být krytý okolní zástavbou, což je definováno kategorií terénu (III. a IV. kategorie terénu).

Zatloukání hmoždinek není nutné, jde to i bez nich (Zdroj: Isover)

Další podmínkou tohoto nekotveného systému je kvalita přídržnosti lepidla. Aby lepidlo mohlo plně převzít úlohu za hmoždinky, musíme zajistit, že lepidlo bude 100% držet na podkladu a zároveň na izolaci. Na podklad jsou proto kladeny nejvyšší nároky. V drtivé většině se jedná o novostavby, kde je jasná kvalita a soudržnost podkladu a není pravděpodobné, že se objeví skrytá vada. Nejvhodnějšími povrchy je zdivo z pálených keramických tvárnic, vápenopískových nebo betonových cihel, anebo monolitický beton. Zároveň musí být zeď rovná, podklad čistý a homogenní a bez aktivních statických poruch. Na nosném podkladu nesmí být omítka nebo nátěr. Přípustné je místní vyrovnání nebo reprofilace podkladu s prokazatelně zaručenou soudržností nejméně 250 kPa.

Způsob lepení je dán technologickým předpisem daného systému, nejčastěji celoplošně na hřebínek (zubovou stěrkou). Díky tomu je nutné mít podklad rovný do maximální odchylky 5 mm na délku latě 1 m. V určitých případech lze i standardně lepit na rámeček s minimální plochou slepu 40 %. V tomto případě lze tolerovat i větší nepřesnosti podkladu, a to až 10 mm  na délku latě 1 m.

Po vytvrdnutí lepicí hmoty cca 1-2 dny může být aplikovaná základní vrstva a následně další práce, stejné jako u kotvených systémů.

Vhodná izolace do nekotveného systému

Vnější kontaktní zateplovací systém, mezinárodně označovaný zkratkou ETICS (external thermal insulation composite system) je v České republice nejrozšířenější technologií zlepšování tepelně technických parametrů obvodových plášťů budov. (Zdroj: Isover)Nejběžnějším izolantem je expandovaný fasádní polystyren. A to standardní bílý, nebo šedý s vylepšenými tepelněizolačními parametry. Ten je vhodný zvláště pro úsporné nízkoenergetické a pasivní domy, kdy použité izolační desky nezřídka mívají tloušťku až 300 mm. Maximální povolené tloušťky se mohou lišit dle konkrétního technologického předpisu, nejčastěji jsou v rozmezí 200 – 300 mm. Novinkou pak je šedo-bílý polystyren, který spojuje přednosti obou materiálů.  Na izolační jádro z šedého polystyrenu je nalisována vrstva z polystyrenu bílého. Tak je docíleno nejlepších izolačních vlastností desky a zároveň bílý povrch umožňuje jednoduchou aplikaci včetně možnosti montáže na přímém slunci, včetně lávek.

Na fasádu lze také použít minerální izolaci z čedičových vláken, ale výhradně s kolmou orientací vláken a v tloušťkách do 120 mm.

Hlavní výhody nekotveného ETICS:

  • Úspora nákladů a času vynecháním kotvení hmoždinek.
  • Odstranění rizika prokreslování hmoždinek na fasádu z důvodu nepřesného hloubkového osazení.
  • Nevznikají tepelné mosty hmoždinkami, tj. celkové zateplení je bez hmoždinek účinnější.
  • Postup prací a technologie téměř jako u standardního ETICS.

Nevýhody nekotveného ETICS:

  • Výškové omezení.
  • Nevhodné pro exponované objekty.
  • Nevhodné pro rekonstrukce.
  • Vyšší požadavky na kvalitu podkladu.
  • Nutnost použít kvalitnější lepící hmotu.

Pro energeticky úsporné novostavby, a to zejména s většími tloušťkami izolantu, je vždy na zvážení použití nekotvených zateplovacích systémů ETICS. Kromě odstranění případných tepelných mostů v místě hmoždinek tak lze odstranit i riziko prokreslování hmoždinek na fasádu, a dokonce lze ušetřit i nemalé finanční prostředky. Při splnění základních technologických podmínek pro nekotvené zateplovací systémy je toto zateplení garantováno se všemi zárukami, na které jsme standardně u zateplení zvyklí.

Co je to ETICS
Vnější kontaktní zateplovací systém, mezinárodně označovaný zkratkou ETICS (external thermal insulation composite system) je v České republice nejrozšířenější technologií zlepšování tepelně technických parametrů obvodových plášťů budov. Obvykle je součástí skladby penetrace podkladu, lepicí hmota, kotvicí hmoždinky, lepidlo na základní vrstvu, perlinka, a jako finální vrstva penetrace a probarvená omítka. ETICS se ověřuje jako ucelená sestava neboli systém s určenými součástmi. Zodpovědnost za takový systém nese jeho výrobce, který systém navrhl, sestavil, a uvedl na trh, proto je nutné pro zachování záruky a funkčnosti dodržovat technologický postup daný konkrétním výrobcem.

 

Terasa v barvě terakoty

Hitem letošního léta jsou dlažby v teplých terakotových odstínech, které tradičně zkrášlují zahrady jižní Evropy. Jedním z nejoblíbenějších povrchů je v těchto případech jednoznačně beton, jehož estetická variabilita je velmi široká. Navíc dokáže po generace odolávat zdejšímu proměnlivému počasí a každodennímu namáhání. Vzhledem k trvanlivosti a odolnosti je zajímavou volbou i z hlediska ceny.

Výběr dlažby musíte přizpůsobit zatížení

Při výběru dlažby je kromě vzhledu důležité zohlednit, k jakému účelu bude zpevněná plocha používána a jakému zatížení bude vystavena. Klasické zámkové a skladebné dlažby zpravidla snesou běžný provoz kolem rodinného domu bez problému. U pochozí dlažby zahradních teras stačí tloušťka dlaždic mezi 33 – 50 mm. U ploch zatížených lehkým provozem, kam se řadí příjezdové cesty a parkovací stání u rodinných domů, musí dosahovat tloušťka dlaždic 60 – 70mm.

Široký výběr betonových dlažeb a komponentů na exteriérové i interiérové použití nabízí například česká společnost Presbeton.

Dlažba VEKTORIT (zdroj: Presbeton)

Kromě klasické šedé dlažby najdeme v jejím portfoliu i celou řadu atraktivních probarvených typů. Například zámková dlažba VEKTORIT v ohnivé variantě VESUV v celkovém retro vzhledu překvapivě skvěle ladí jak s moderní, tak s klasickou venkovskou architekturou.

Dlažba PICADO v barevné variantě COLORMIX TIERA dokonale imituje přírodní kámen v nepravidelném tvaru. Pokládka je však na rozdíl od přírodního kamene usnadněna větším rozměrem jednotlivých dlaždic na kterých jsou již z výroby vytvořené „falešné“ spáry, které se spolu s těmi skutečnými po pokládce zasypou vhodným pískem. Tím se podtrhne dokonalá přirozenost vyskládané plochy. Dlažba je určena pro pochozí plochy i pro místa s občasným pojezdem osobních automobilů. Můžete je tak použít na terasu, chodníčky i před vjezd do garáže.

Dlažba PICADO (zdroj: Presbeton)

Dalším oblíbeným povrchem je imitace starých dlažebních kamenů s výstižným názvem HISTORIK. Tuto dlažbu o tloušťce 80 mm můžete použít i tam, kde se očekává náročný provoz těžkých vozů.

Vnitřní ochranný systém prodlouží životnost dlažby

Společnost Presbeton opatřuje všechny své produkty speciálním vnitřních ochranným systémem Protect Sytem IN, který propůjčuje finálním produktům intenzivnější barvy a snižuje nasákavost výrobků na naprosté minimum. Redukovaná nasákavost výrobků má dlouhodobě pozitivní vliv na barevnou stálost dlažeb a usnadňuje jejich údržbu a čištění.

Dlažba HISTORIK (zdroj: Presbeton)

Více na www.presbeton.cz

Kouzlíme s Tondachem: Mytická lyra

„Zvířecí“ korpus nástroje býval doplněn sadou střevových strun v proměnlivém počtu mezi čtyřmi až desíti kusy. Tvar lyry se s menšími odchylkami dochoval do dnešní doby a nástroj je v současnosti spojováván především s interpretací středověkého a keltského repertoáru. Materiálem korpusu je v dnešní době většinou smrkové dřevo, struny bývají kovové, případně ze syntetických materiálů.

Keramolyra (Zdroj: Wienerberger)

Nestárnoucí keramika

Keramické stavební prvky jsou lidstvem využívány téměř 4000 let, a přitom neztrácí na oblíbenosti. Co víc, nachází uplatnění v moderních stavbách a nadčasových architektonických řešeních. Za úspěchem tohoto materiálu stojí pevnost, tepelná odolnost, snadná výroba a vysoká variabilita v použití. Keramika také splňuje vysoké nároky na ekologičnost, je totiž stoprocentně přírodním materiálem i po letech neutrálním vůči svému okolí. V případě likvidace je i dobře a stoprocentně recyklovatelná. Dovedete si představit kvalitnější materiál?

Střešní krytina Tondach

Sortiment střešních krytin Wienerberger – Tondach je rozsáhlý a uspokojí i nejnáročnější záměry architekta a stavebníka. Najdeme zde moderní tašky Stodo a Figaro, klasické typy, jako jsou Brněnka, Falcovka, Francouzská a samozřejmě nechybí historické typy, jako je Bobrovka nebo velký a malý Prejz, které se používají především pro rekonstrukce památek a starších objektů. Tím ale nabídka nekončí, v sortimentu Wienerberger – Tondach najdeme i mnoho střešního příslušenství funkčně i esteticky doplňujícího jednotlivé varianty tašek.

Keramolyra

Podobně jako mytický Hermes bořil tabu, navozoval nové situace a inspiroval k novým příležitostem, nastoluje lídr v keramických krytinách Wienerberger – Tondach trendy v nových tvarech střešních krytin a dalších doplňujících prvků. Moderní formy střešních tašek inspirují mnoho architektů k neotřelým řešením a moderním přístupům. Pojďme se ale vrátit zpět k hudbě a pokusme se vykouzlit ze střešní krytiny plně funkční lyru, která bude splňovat požadavky, jaké měl božský Hermes – bude ladit uchu i oku.

Keramolyra (Zdroj: Wienerberger)

K jejímu vytvoření nám poslouží střešní taška Figaro, největší taška z produkce Tondachu. Její dokonale hladký povrch připomíná rezonanční desku hudebního nástroje, proto se k tomuto účelu přímo nabízí. (Kdyby měl Hermes k dispozici tašku od Tondachu, zcela jistě by po ni sáhl a želva ještě nějaký ten rok mohla trávit čas na čerstvém vzduchu.) Figaro je minimálně upraveno, pro uchycení devíti strun určených pro klasickou lyru slouží na jedné straně otvory o průměru 4 mm držící kulové koncovky, na druhé straně větší otvory o průměru 6,5 mm svírající klavírní ladicí kolíky.

A můžeme hrát, nebo zkusíme přímo kouzlit? Vsadil bych se, že nám půjde obojí. Práce se střešní taškou Tondach je totiž radostná jako seznamování s novým hudebním nástrojem a s její pomocí lze opravdu vykouzlit střechu, která se neomrzí po celá desetiletí.

Keramolyra (Zdroj: Wienerberger)

Keramorchestr

Keramolyra doplňuje sbírku extravagantních hudebních nástrojů, které jsem vytvořil pro potřeby Keramorchestru – hudebního uskupení hrajícího na nástroje ze stavebních materiálů. Pokud vás toto téma zaujalo a chcete vědět víc, zavítejte na stránky keramorchestr.cz, případně facebook.com/keramorchestr, kde najdete ukázku hry na další netradiční instrumenty, jako jsou keramohousle, kreamoviola, keramobubny a keramokytary vyrobené ze střešních tašek Tondach, keramocajón a keramobasu vytvořených z POT trámců a cihel Porotherm a mnoho dalších. Podle návodu si také některé hudební nástroje můžete doma vyrobit. O unikátnosti Keramorchestru svědčí i fakt, že byl v březnu 2018 zapsán do České knihy rekordů.

Petr Pavlinec

STAVBA DOMU e4 V PŘÍMÉM PŘENOSU, fáze 54: Montáž venkovních rolet

Fáze 54: Montáž venkovních rolet

Do e4 domu byla namontována stínicí technika od partnera VEKRA, která zabraňuje vnikání nadměrného množství světla do vnitřních prostor. Pro venkovní stínicí systém byl zvolen typ ocelových lehkých žaluzií, který zároveň dokresluje design celého e4 domu. (Zdroj: Wienerberger)Za dané období byla do e4 domu namontována stínicí technika od partnera VEKRA, která zabraňuje vnikání nadměrného množství světla do vnitřních prostor. Pro venkovní stínicí systém byl zvolen typ ocelových lehkých žaluzií, který zároveň dokresluje design celého e4 domu.  Stínicí technika ale neplní jen roli pasivní překážky slunečnímu svitu. Kromě toho také aktivně spolupracuje na zajištění příjemného klimatu a tepelné pohody v interiéru. Její regulační funkce je z tohoto pohledu důležitá nejenom v létě, ale i v zimě. V zimním období je důležitý především energetický výtěžek ze solárních zisků. Stínicí technika pomáhá usměrňovat paprsky dopadající do interiéru a v uzavřeném stavu naopak snižuje tepelné ztráty z interiéru směrem ven. Dodejme, že nároky na balancování optimální teploty prostřednictvím stínicí techniky, ať již žaluzií nebo rolet či screenů, patří v současnosti k běžným požadavkům u nízkoenergetických a pasivních domů.

Do e4 domu byla namontována stínicí technika od partnera VEKRA, která zabraňuje vnikání nadměrného množství světla do vnitřních prostor. Pro venkovní stínicí systém byl zvolen typ ocelových lehkých žaluzií, který zároveň dokresluje design celého e4 domu. (Zdroj: Wienerberger)

Koncept je navržen jako nZEB – domy s téměř nulovou spotřebou energie, tomu vyhovují i navržené cihly pro obvodové zdivo, které poskytují vysoký tepelný komfort a velmi dobře akumulují teplo. Navíc, díky montáži výše uvedené stínící techniky pak majitelé budou mít jistotu. Že klimatické teplotní výkyvy neohrozí vnitřní tepelnou pohodu bydlení v e4 domu.

Text: Stojan Černodrinski s využitím podkladů firmy Wienerberger

PORADNA: Kdy se vyplatí pustit se do rekonstrukce

Ing. Martin Perlík, autorizovaný stavební inženýr„Koupili jste nebo zdědili rodinný dům a teď řešíte, zda má smysl dům přizpůsobit současnému stylu bydlení, nebo ho raději zbourat a postavit nový dům?

Starý dům, ať s ním budete dělat cokoliv, nikdy nebude tak dobře postavený, jak to je možné u novostavby, izolace proti vlhkosti fungují špatně nebo vůbec ne, základy jsou mělké, dům nemá ztužující věnec pod stropem, krov je poddimenzovaný. Zároveň svou členitostí a umístěním schodištěm může úplně znemožnit změnu dispozic na současný standard.

I když dům vypadá, že by se do něj dalo hned nastěhovat, při rekonstrukci se většina konstrukcí vymění, často z původního domu zbudou jen čtyři obvodové zdi, někdy ani ty ne, a vše ostatní se postaví znova. V takovém případě může být lepší už i ty poslední zdi zbourat a postavit vše nové s hlubokými základy a novými hydroizolacemi. Oproti tomu v situaci, kdy má dům v dobrém stavu kromě stěn i stropy, schodiště a střechu, nebo potřebuje jen drobné stavební úpravy, vychází lépe dům zachovat.

Ve městech nebo stísněné zástavbě centra vesnice s malými pozemky se snadno dostanete do situace, kdy je bourání domu v jakémkoliv stavu nevýhodné – jak je to možné? Takový dům svojí velikostí často přesahuje plochu, kterou by vám stavební úřad povolil zastavět novým domem, a novostavba by tak musela být menší. Navíc se nachází příliš blízko hranice pozemku, kdy byste u novostavby museli žádat o výjimku, a je otázka, zda by prošla. Pak má smysl přebudovat původní dům i v okamžiku, kdy to z hlediska stavebních nákladů tak výhodné není.

Existuje několik situací, kdy na první pohled poznáte, že rekonstrukce smysl nemá. Takovým příkladem je nízký, jednopodlažní dům s pultovou střechou a jedním bytem v rohu většího pozemku. Vy byste ale rádi bydleli s větším, ideálně s patrem a podkrovím blíže středu pozemku. V takovém případě dům bez většího přemýšlení zbouráte.

Podobné je to u domu s výraznými prasklinami, kdy je vidět že byl nekvalitně postavený, cihelné stěny nejsou provázané mezi sebou, a když odkopete hlínu u obvodové stěny, zjistíte, že základy jsou mělké z několika řad lomového kamene. K bourání nejspíš sami rychle dospějete i u domu, který je velmi členitý s řadou přístaveb a má v rámci interiéru více výškových úrovní spojených vždy několika schůdky.

A jak to vyjde z hlediska peněz? Kompletní rekonstrukce ve stejném objemu domu vyjde obvykle o něco málo levněji než bourání a novostavba. Na první pohled to vypadá, že nemá smysl starý dům zachovávat. Proč se ale daleko častěji rekonstruuje, než bourá? Hlavním důvodem je atmosféra domu, vztah majitelů k rodinnému majetku či jejich pocit, že když už je něco postaveného, mělo by se to využít. Je to úplně jiný pohled než u starého mobilu, který po několika letech bez přemýšlení vyhodíte a koupíte nový. Konstrukci starého domu se snažíte co nejvíce zachovat a vybouraný materiál alespoň částečně použít na jiných místech.“

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINNYDOM BMONOE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025