Blog

Pokud vaše zahrada není v dokonalé rovině, ale má naopak ostřejší spád, je na místě zvážit zajištění svahu pomocí různých zídek. Kromě toho, že se na strmých svazích těžko pohybuje, může vlivem nepříznivého počasí hrozit také sesuv půdy. Výstavbou opěrné zídky nejen že zabráníte erozi půdy, ale získáte i funkční prostor pro výsadbu vegetace. Volba správného řešení závisí na sklonu, velikosti a výšce svahu. Možností je hned několik a často je ideálním řešením kombinace několika z nich.

1. Suchá zídka

Jde o nižší opěrnou zídku, vytvořenou bez použití malty – tedy nasucho. Maltu nahrazuje směs zeminy, štěrku a písku, která slouží jako drenáž. Na stavbu můžete použít různé druhy lomového kamene, skály, bludné balvany, pramenné kameny nebo kamenné desky. Jelikož kámen je přírodní materiál, hodí se tento typ zídky především do rustikálních či ekologicky laděných zahrad. Výhodou tohoto zpevnění je jednoduchá realizace a nenáročnost na použité materiály. Chcete-li potlačit strohost zídky, do mezer můžete vysadit různé rostliny. Výběr vhodných rostlin zde ovlivňuje v první řadě orientace na světovou stranu. Nejvhodnější jsou skalničky nebo některé plazivé dřeviny. Důležité je ale uvědomit si, že podmínky pro rostliny se na různých místech zídky odlišují. Nahoře je mnoho půdy, ale málo vláhy. Spáry obsahují méně substrátu a na úpatí jsou podmínky kvůli dostatku vláhy a zeminy nejideálnější.

2. Bednicí betonové tvárnice

Bednicí tvárnice jsou ideálním materiálem při tvorbě zahrady a zpevnění svahu. Vzhled je jednoduchý a jejich statická únosnost mimořádně vysoká. Můžete je použít i při zpevňování vyšších svahů, protože se dají zpevnit ocelovými pruty. „Bednicí tvárnice se prodávají ve více velikostech a díky zámkovému systému do sebe při kladení snadno zapadnou. Velkou výhodou je, že použitím bednicích tvárnic se nespotřebuje tolik betonu jako při klasickém bednění,“ vysvětluje Richard Klička, odborník z oddělení stavebnin v projektových marketech Hornbach. Na bednící tvárnice můžete lepit i obklad, a tím přizpůsobit design zídky prvkem použitým v zahradě nebo na domě. Při obkladu se kreativitě meze nekladou – je jen na vás, zda zvolíte obklad kamenný, cihlový nebo s imitací kamene.

3. Svahové tvárnice

Tento druh tvárnic se vyznačuje svou jednoduchou manipulací, mrazuvzdorností a odolností proti solím. „Svahové tvárnice plní v zahradě nejen praktickou, ale i dekorativní funkci. Jsou vhodné pro zpevňování svahů, ozdobné ohraničení výškových rozdílů pozemků nebo slouží jako nízké ozdobné květináče, v nichž můžete pěstovat vaše oblíbené květiny nebo léčivé bylinky,“ radí Richard Klička. Výsadba zeleně do tvárnic je možná hned po realizaci. Použít můžete okrasné trávy, bylinky, rostoucí dřeviny či táhlé rostliny.

4. Gabiony čili kámen v pletivu

Gabiony jsou drátěné koše nebo klece, které nabízejí praktickou a cenově zajímavou možnost oplocení objektů nebo rafinované zařízení zahrady. Spojují se několika úchopy bez nutnosti použití nářadí. Oproti jiným řešením však vyžadují více místa, proto jsou vhodné zejména pro středně velké až velké zahrady. Drátěné koše na kameny jsou dostupné v různých velikostech a skládají se přímo na místě. Ideální náplní jsou kameny, které by měly být mrazuvzdorné a větší než oko košíku. Na viditelnou plochu se používají přírodní kameny a dovnitř se často sype recyklovaná stavební suť.

5. Palisády

Obecně se používají k překonání malých výškových rozdílů, ale mají široké uplatnění i v zahradní architektuře. Možnosti návrhů jsou téměř nekonečné, protože palisády jsou dostupné v různých výškách, barvách a tvarech. Palisády jsou kulaté, půlkruhové, hranaté, špičaté nebo zkosené, jednořadé či dvouřadé. Pokud se rozhodnete pro dřevěné palisády, musíte je před zpracováním naimpregnovat nebo aplikovat jiný vhodný materiál na ochranu dřeva. „Palisády můžete zakoupit jednotlivě i v blocích. Blokový tvar je výhodnější. Umožňuje rychlé a ekonomické použití, protože sloupky se nemusí narovnávat jednotlivě, ale jsou zcela přesně v jednom směru,“ doplňuje Richard Klička z Hornbachu.

Více informací najdete na: Hornbach.cz

Přidejte se k nám na Facebooku – Facebook.com/HornbachCZ

Zdroj: Marketingové sdělení

1. Nutná povolení

Z hlediska stavebního zákona je studna považována za stavbu, takže je nutné územní rozhodnutí o umístění studny a stavební povolení. Jde ale také i o vodní dílo a pro odběr vody z vodního díla rovněž musíme mít povolení. Ta jsou v tomto případě v gesci vodoprávního úřadu (buď je tak přímo označen, nebo na radnici hledejte odbory/oddělení životního prostředí, vodního hospodářství apod.), který u studny vykonává působnost speciálního stavebního úřadu a vše potřebné vyřídí v rámci společného řízení.

Při stavbě studny současně s domem vydává společné stavební povolení stavební úřad. U studní hlubších přes 30 metrů potřebujete navíc povolení Báňského úřadu, studna je v tomto případě i báňské dílo. Do doby, než oznámíte vodoprávnímu úřadu užívání stavby (studny) nebo požádáte o vydání kolaudačního souhlasu, se nesmí voda ze studny čerpat. Zároveň si ověřte, zda na místě, kde hodláte postavit studnu, neleží nějaké věcné břemeno – například právo průchodu apod., které by mohlo být výstavbou studny dotčeno.

2. Vyhotovení projektu

Jako pro každou stavbu je i v případě studny nutné zhotovit projekt. Ten obsahuje náležitosti pro územní/stavební a vodoprávní řízení. Kromě vás a obecního úřadu jsou jeho účastníky sousedé a další entity, jejichž práva může stavba studny omezit. Pro vypracování projektu je samozřejmě nejdůležitějším údajem požadovaná spotřeba vody. Její množství se určuje podle vyhlášky č. 48/2014 Sb., která v příloze č. 12 stanovuje orientační spotřebu vody; směrná čísla roční spotřeby vody.

V rámci projektu musí být proveden i hydrogeologický průzkum, který určí řadu informací nutných pro vyhloubení studny, včetně vydatnosti zdroje. V místech, kde jsou nejasné hydrogeologické podmínky, by měl být proveden průzkumný vrt, který však není podmínkou pro získání povolení k výstavbě studny. Od letošního roku je před započetím prací na průzkumném hydrogeologickém vrtu povinnost požádat o souhlas příslušný vodoprávní úřad.

K žádosti o souhlas je nutné doložit mimo obecně závazných dokumentů i projekt geologických prací, kde budou popsány parametry daného vrtu, způsob jeho provedení atd. Jde o opatření, které má zabránit nekalým praktikám, kdy do roku 2019 šlo provádět průzkumný vrt bez schvalování, pouze s jeho ohlášením, a následně byly tyto vrty využívány jako nelegální studny.

3. Typ studny

Kopat, nebo vrtat? To je zásadní otázka a jedná se o dvě alternativy, které určují, jakým způsobem bude studna provedena. Obvykle je v tomto případě rozhodujícím faktorem hloubka studny. Ale není jediným. Než se rozhodnete, zda budete mít studnu kopanou či vrtanou, je potřeba si odpovědět na tři zásadní otázky: Jak vydatný zdroj potřebujeme a jaká je očekávaná kvalita vody? Odkud vodu povedeme? Kolik nás bude stát pořízení a provoz studny?

Všeobecně platí, že pro jednorázové menší odběry postačí i povrchová voda ze studny. Studny se využívají v místech s vysokou hladinou spodní vody a dobrou propustností hornin. Voda ze studny je citlivější na klimatické podmínky a na případné znečištění průsakem odpadních a povrchových vod do studny. Vydatnost často závisí na množství srážek a v období sucha tak může dojít ke značnému poklesu hladiny ve studni.

Vrtané studny – vrty jsou hlubší a užší a hloubí se v místech, kde se voda nachází hluboko. Z technického hlediska je běžný průměr studní mezi 80 až 150 cm a jejich hloubka obvykle 8–15 metrů. Vnitřní průměr vrtu je 110–160 mm podle použitého materiálu a horniny, do které se vrtá. V praxi je za obvyklou hloubku považována hranice 30 metrů, od které je studna již báňským dílem. V případě potřeby se hloubí až do 100–150 metrů.

4. Výběr čerpadla

Na výběr máte ze dvou druhů čerpadel – samonasávacího povrchového čerpadla (jehož sací výška musí být menší než 8 metrů) nebo ponorné čerpadlo, u něhož parametr sací výšky odpadá, jelikož vodu vytlačuje nahoru. Sací výška je součet výškového rozdílu povrchového čerpadla a nejnižší hladiny ve studni a ztráty potrubí (10 m ležatého potrubí odpovídá cca 1 m výšky).

Pro rozvod vody po nemovitosti využijete tzv. domácí vodárnu, která zajistí tlak v rozvodu vody. Automaticky se zapne, když odebíráte vodu (např. otočíte kohoutkem, spláchnete) a následně se vypne. Výkon vodárny, ovlivněný výběrem čerpadla, by se u rodinného domu měl pohybovat přes 3 m3/hod. s dostatečným tlakem.

5. Propočítejte si náklady

Samozřejmě rozhodující je vždy cena. Pro odhad, kolik vás může stát vybudování studny, uvádíme následující přibližné ceny:

Hydrogeologický posudek: cca 5 000 Kč
Projektová dokumentace: cca 5 000 Kč
Vrtaná studna:* 1 000–4 000 Kč za bm bez DPH
* Cena závisí na průměru vrtu a typu podloží. Pro odhad počítejte s průměrnou cenou 1 500 Kč (běžné podloží).

Celková investice u vrtané studny o hloubce 30 m (včetně vyvrtání, PVC potrubí, obsypání, utěsnění, projektu, posudků a poplatků) se pak většinou vyšplhá na sumu 70–100 tisíc Kč. Jde o významnou investici, ovšem průměrné vodné a stočné se v roce 2019 pohybuje na úrovni kolem 90 korun za metr krychlový, což je meziroční růst o 3,2 procenta. U čtyřčlenné rodiny se tedy zmiňovaná investice vrátí v horizontu 6–8 let.