Blog

KombiAir získal na letošním veletrhu For Arch cenu Grand Prix

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Pro novinku KombiAir je to již druhé ocenění, kterým se v krátkém časovém úseku může pochlubit. Ačkoliv je Schiedel na poli větrací techniky pro české zákazníky nováčkem, kladná hodnocení jsou jasným signálem, že nejen komínové systémy, ale i větrací jednotky umí společnost dokonale. Odborná porota ocenila progresivní technologii větrací jednotky vhodnou pro rodinné domy, její vynikající akustické vlastnosti a prostorově úsporné řešení.

„Doufám, že hodnocení odborníků je pouze začátek spanilé jízdy našeho posledního přírůstku do rodiny Schiedel. Doufáme, že si systém KombiAir díky svým mimořádným vlastnostem najde cestu především ke koncovým zákazníkům, na které myslíme při vývoji našich produktů v první řadě.“ komentuje ocenění ředitel společnosti Schiedel Ing. Tomáš Pogány.

Větrání v pasivním domě je nezbytnost

Důvod, proč společnost Schiedel, která na našem trhu donedávna platila výhradně za výrobce kvalitních komínových systémů, rozšířila svoje portfolio o větrací systém, je nasnadě. Stavební segment v České republice čeká od příštího roku výrazná změna. Počínaje rokem 2020 budou muset být všechny nové domy projektovány jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Tento krok s sebou přináší jeden zásadní fakt. Pozornost, která byla doposud zaměřena zejména na vytápění a chlazení, se začíná výrazněji přesouvat k větrání. Systémy řízeného větrání s rekuperací vzduchu jsou v těchto domech z hlediska zdraví a komfortu a energetických úspor zcela nepostradatelné. Navíc čím efektivněji budeme v moderních domech větrat, tím méně budeme muset vytápět.

Nejtišší rekuperační jednotka na našem trhu

Společnost Schiedel oceněnou novinkou KombiAir vyřešila problém celé řady nabízených rekuperačních jednotek u nás, a tím je poměrně vysoká hlučnost. Většina dosavadních systémů na trhu právě díky hlučnosti vyžaduje vlastní technickou místnost. Systém KombiAir se řadí s hlučností pouhých 34 dB mezi nejtišší výrobky v konkurenci podobných zařízení. To je sotva slyšitelná hranice, která nikterak neruší ani citlivé jedince a nijak neomezuje umístění jednotky. KombiAir je možné umístit i do klidové zóny interiéru, bez toho aniž by jakkoliv rušila. Právě tichý chod je hlavním důvodem kladných ohlasů u odborné veřejnosti (pro příklad 34 dB je hlučnost na úrovni ledničky).

KombiAir se vejde kamkoliv

Další zmíněnou výhodou KombiAir je netradiční prostorové uspořádání jednotky. Oproti konkurenčním výrobkům je jednotka umístěna na výšku. Zabírá tak minimální plochu o půdorysu 360x620mm. Výška modulu se přizpůsobuje stropu dané místnosti. Celý produkt je tak svou velikostí srovnatelný s komínovými systémy Schiedel. Instalace jednotky KombiAir se provádí ve fázi hrubé stavby. Proto je nutné ji začlenit již do projektu. Díky tomu je možné vybrat nejvhodnější umístění s ohledem na celkovou dispozici domu. Navíc se snadno veškeré rozvody schovají do tepelněizolační vrstvy.

Maximální účinnost a možnost regulace přívodu vzduchu

Dalším kritériem, které přispělo k pozitivnímu hodnocení, je schopnost jednotky rekuperovat teplo až z 90 %. KombiAir odvádí vydýchaný vzduch s nedostatkem kyslíku a přílišnou hladinou CO₂ z interiéru, zároveň přivádí čerstvý vzduch zvenčí, který je ohříván zachyceným teplem z odpadního vzduchu. Možnost zónování neboli regulace přiváděného vzduchu v návaznosti na vytíženost a rozdílné využívání jednotlivých místností patří k dalšímu bonusu, který tento produkt nabízí. Možnost dálkového ovládání přes internet umožňuje maximální zefektivnění provozu celého systému, který pracuje pouze, pokud je to nutné.

Luxusní horská „chalet“ vyrostla v krkonošském paneláku

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Při rekonstrukci, resp. totální proměně panelákového bytu neplýtval architekt jen materiály, i dveří je tu poskrovnu. Kromě těch vstupních zůstaly jen troje a pouze dveře u toalety vytvářejí soukromí mléčným sklem, ostatní včetně dveří u koupelny či ložnice jsou z čirého skla. „A ty jsou stejně pořád otevřené… Je to byt pro manželský pár, pro dva lidi, kteří spolu léta žijí. Bydleli v rodinném domě, ale děti jim vylétly z hnízda, tak se přestěhovali do paneláku. Cestují po světě a chtějí si to užít, nechtějí sekat trávu a starat se o dům. Při rekonstrukci jsme tedy upřednostnili potřeby manželů,“ vysvětluje architekt Milan Jirouš, proč navrhl doslovně otevřený prostor. Původní dispozici 3+1 proměnil vybouráním příček ve vzdušné 2+kk, které navíc opticky zvětšují velké plochy zrcadel. „Díky zrcadlům má klient dvojitý prostor za jedny peníze,“ pokračuje s lehkou ironií. „Lidé se nejdříve zrcadel bojí, že se na sebe budou pořád koukat, ale po nějaké době už se nevnímáte. Vznikne tzv. upíří efekt, kdy se člověk přestane v zrcadle vidět a nevnímá zrcadlo, ale velkorysost prostoru.“

Pětkrát více podlah, než je rozloha bytu

V bytě o rozloze 55 m² architekt „spotřeboval“ na tři sta metrů čtverečních dubových krytin švédské značky Kährs v tmavším dekoru Dub Ydre (dováží společnost Kratochvíl parket profi). Povrch lamel ošetřený přírodním olejem je upraven technikami, které zvýrazňují povrch dřeva, jako je kartáčování, ruční škrábání a opracování Riverstone, kdy se místa okolo suků ohoblují do hloubky, čímž se suky zvýrazní a navodí dojem starých prken. „Od KPP beru jen olejované podlahy, jsou příjemné na dotek a hlavně cítíte to dřevo. Když ho nalakujete, vytvoříte na dřevě slupku a už se dotýkáte laku, nikoli dřeva,“ vysvětluje architekt.

Už z číselného údaje o množství krytiny Kährs je zřejmé, že při jejím použití nezůstalo jen u podlah. „Vícevrstvé podlahy Kährs jsou super materiál, jsou lepené, tedy klasický sendvič s povrchem z masivu, takže jsou tvarově stálé a nekroutí se. Dá se z nich udělat nábytek, lze je položit na zem, přilepit je na stěny i na strop a interiér získá své úžasné klima i v letních měsících. V paneláku jím byt i trochu odhlučníte. Člověk má potřebu pořád na ty stěny sahat, je to přírodní materiál, žádný fake. Říkal jsem žertem panu Kratochvílovi z KPP, že jejich výsledný produkt používám jako surovinu,“ s lehkou ironií pokračuje Ing. arch. Milan Jirouš a už vážněji dodává, že se vědomě zaměřuje na dražší věci z kvalitních materiálů. „Jsem z Krkonoš, takže mám vazbu na dřevo a sádrokarton nemusím, je to laciný šmejd. Mám svoje vyučené české řemeslníky a pracujeme se dřevem, stejně tak i všechny další věci děláme v českých prvovýrobách. Například čalounění sedaček, jídelního sezení, postele i stěny za ní vyráběla na zakázku rodinná firma Polstrin z Hradce Králové.“

Materiálový minimalismus s křišťálem po babičce

Základem interiéru bytu je minimalistické pojetí materiálů a tvarů, které prostor sjednocují a vytvářejí ho pocitově větší a vzdušnější. I čalounění v jednotném odstínu holubičí šedi s hrubší texturou tuto stylovou čistotu vizuálně dotváří. Celý interiér je obložený dřevěnou předstěnou, pod kterou architekt schoval množství úložných prostor a např. i jídelní stůl má zásuvky na schování drobnosti, jako stoly z dob našich dědů. „Nemám rád poličky, je to jen zlo pro hromadění nesmyslů, na které pak sedá prach,“ pokračuje architekt, přesto pár horizontálních ploch v bytě vzniklo. A na nich našel místo český křišťál po babičce. „Je to vlastně recyklát, paní ho měla v kredenci a byla strašně překvapená, že takové věci může do interiéru krásně použít.“

Televize by podle architekta neměla být dominantou interiéru, proto ji schoval v zádech sedačky, stejně tak na první pohled není vidět ani topení, rovněž skryté pod obložením. Do „čistého“ konceptu patří i nábytek bez viditelných madel a úchytů, který se otevírá jen zatlačením na dvířka. „Klient občas přijde s nápadem, pojďme ten interiér něčím rozbít, pane architekte. Tak se ho zeptám, jestli ho rozbijeme šutrákem nebo dynamitem? Samozřejmě přeháním… Srovnaný a zharmonizovaný interiér vytváří klid. A jakmile se nastěhujete, tak si necháte přehozený svetr přes židli, sednete si v červeném tričku na sedačku, do koupelny si dáte kartáček a najednou máte interiér ,rozbitý‘ samotným uživatelem.“

Pozornosti architekta neušel jediný detail, natož pak vstupní dveře, s kterými si rovněž pohrál – z vnitřní strany jsou zrcadlové s téměř nepostřehnutelnou nerezovou klikou. „Vstupní dveře vnímám jako prvek na odejití, což je svým způsobem nepříjemný moment, tak se je snažím pocitově v interiéru upozadit nalepeným zrcadlem. Jednak se v něm prohlédnete, jak vypadáte, než vyjdete na veřejnost, což je užitečné. A současně někdy zafungují i jako dobrý fór, když přijde návštěva, protože nemůže najít cestu ven. A je na majiteli, kdy jí tu cestu ukáže,“ uzavřel Ing. Arch. Milan Jirouš.

Generální dodavatel: Architekt Milan Jirouš s.r.o.

Projektant: Ing. arch. Milan Jirouš, Ing. Petr Mužík

Dodavatel podlahových krytin: Kratochvíl parket profi

Podlahové krytiny: Třívrstvé dřevěné krytiny Kährs, kolekce Småland, dekor Dub Ydre,

1-lamelový, rozměr 2420 x 187 x 15 mm

Dodavatel a výrobce sedacích souprav a čalounění: Polstrin Design

Realizace: 2018

HELUZ nabízí změření vzduchotěsnosti obálky domu široké veřejnosti

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

„Aby společnost HELUZ mohla zákazníkům nabídnout co nejkompletnější služby, pořídila měřící komplet pro Blower door test, kterým lze vzduchotěsnost obálky budovy a tedy energetickou náročnost domu měřit. Můžeme s touto technikou přijet na místo stavby a provést měření průvzdušnosti obálky budovy (dokončené hrubé stavby nebo provozního stavu budovy), najít případné netěsnosti a vystavit protokol o provedeném kontrolním měření,“ představuje novou službu Ing. Filip Bosák, manažer technického poradenství společnosti HELUZ.

Blower door test měří množství unikajícího vzduchu

Na výsledcích Blower door testu závisí možnost získat označení pasivní stavba a tedy i dotaci. Jde o metodu měření těsnosti staveb pomocí tlakového spádu. Cílem je změřit průvzdušnost neboli vzduchotěsnost obálky objektu dle ČSN EN ISO 9972. Zařízení se skládá z ventilátoru, který je nejčastěji osazený v rámu dveří v obvodové stěně. Jeho spuštěním se vytváří podtlak i přetlak při rozdílu 50 Pa. Takto lze zjistit, kolik vzduchu uniká z interiéru do exteriéru a naopak.

„Zhotovení stavby ve vzduchotěsném režimu tak, aby splnila Blower door test, nám pomáhá dosáhnout požadované úspory nákladů na vytápění. Nejde ale pochopitelně o nutnost dosáhnout úplné vzduchotěsnosti, norma určitou výměnu vzduchu povoluje. Technickou mluvou řečeno, při přetlaku/podtlaku 50 Pa je povolena výměna maximálně 60 % objemu vzduchu v interiéru za jednu hodinu. Z toho je odvozena hodnota n₅₀ < 0,6 h^-1,“ pokračuje Ing. Filip Bosák, manažer technického poradenství prodeje společnosti HELUZ

U cihelného domu plní funkci vzduchotěsné vrstvy řádně omítnuté zdivo

V případě zděného domu z cihelných bloků můžeme za vzduchotěsnou vrstvu pro splnění hodnot Blower door testu bezpečně považovat řádně omítnuté zdivo. Už v projekční části je třeba mít vyřešeno, kudy tato vrstva povede. Znamená to rovněž dodržet důsledné řemeslné zpracování této vrstvy, což přináší požadavek na jistou časovou, ale i precizní řemeslnou náročnost při řešení detailů styku navazujících konstrukcí. Řada těchto detailů je v systému HELUZ vyřešena a je samozřejmě stavebníkům k dispozici. Důležité je rovněž použít vhodné těsnicí pásky a tmely tam, kde vzduchotěsnou funkci vnitřní omítka plnit nebude.

Metoda „B“ ještě umožní opravit opomenuté netěsnosti

V průběhu stavby proto norma stanovuje metodu „B“, která se provádí v době, kdy je sice již obálka budovy dokončena, ale je stále možný přístup k této vzduchotěsné vrstvě. Tu je možné, v případě detekování netěsností, ještě opravit. Abychom kontrolní měření mohli vůbec provést, je nutné stavbu na testování připravit. Za použití dočasných těsnicích pásek a tmelů uzavřeme kanalizaci, kouřovody, vzduchotechniku, otvory TZB, zavřeme i okna. Měření samotné pak probíhá prakticky totožně jako měření konečné s tím rozdílem, že během něj se soustředíme na těsnosti zejména v místech návaznosti konstrukcí.

Kde může mikronanometr odhalit nežádoucí proudění vzduchu

Ve fotogalerii je možné si prohlédnout ukázky z měření metodou „B“ v době, kdy dům ještě neměl vnější omítky a byla realizována pouze hrubá podlaha. Ostatní instalace a průchody byly realizovány a utěsněny. Pomocí mikronanometru detekujeme postupně všechna místa nežádoucího proudění vzduchu, jak lze vidět na obrázcích (viz fotogalerii nad článkem).

K drsnému podnebí norských fjordů patří hliníková okna Schüco

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Výsledkem je všestranně holistická architektura, která důsledně boří bariéry mezi okolní krajinou a domem, a to jak návrhem pláště budovy, tak harmonickým laděním interiéru.

S hliníkovými profily oken kontrastují přírodní materiály i barvy

Architekt Tommie Wilhelmsen se inspiroval barvami a materiály z okolní přírody. Jako kontrast k hliníkovým profilům okenních, posuvných a fasádních systémů Schüco zvolil dub, přírodní kámen, světle šedý přiznaný beton a černé fasádní panely. Pro technologie Schüco se klienti rozhodli na základě velkého množství různých požadavků. Především hledali prvky s úzkými profily a velkými plochami skla pro maximální výhled, značný důraz kladli na to, aby byl dům od podlahy až ke stropu prosklený a maximálně tepelně izolovaný. Jako konstrukční řešení chtěli hliníkové profilové rámy, které vyžadují minimální údržbu. „Pro systémy Schüco jsme se rozhodli díky minimalistickému vzhledu profilů ve prospěch vysokého podílu skla,“ potvrzuje architekt Tommie Wilhelmsen a dodává, že díky konstrukčním parametrům bylo Schüco pro drsné podnebí norského pobřeží první volbou.

Ze skalnatého terénu vyrůstá betonová základna, nad ní se vznáší konstrukce obložená dřevem

Až šest metrů široká panoramatická okna v přízemí Villy Melstokke vedou diagonálně k pobřeží a nabízejí panoramatický výhled na jihovýchod. Vzniklo zde jakési závětrné místo s výhledem, kde se člověk cítí příjemně i v chladnějších měsících s kratší dobou slunečního svitu. Betonová základna suterénu jako by vyrůstala ze skalnatého terénu, v horním patře nad ní se pak jako vyhlídková plošina vznáší konstrukce obložená dřevem. Přesahující terasa a střecha s prosklenou rohovou fasádou vytvářejí prostor s paprsky slunce od východu až do časného odpoledne. Další přístup ke světlu i k okolní krajině nabízejí otevřené terasy s velkými prosklenými plochami na obou stranách budovy v zadní části horního patra.

Pro dosažení dokonalé rovnováhy mezi vysokou tepelnou izolací, stíněním, průnikem světla a bezpečností byla zvolena kombinace posuvných systémů se zdvihem Schüco ASS 70.HI s fasádním systémem Schüco FWS 50.HI. Systémy Schüco byly vybaveny trojitými izolačními skly s neutrální ochrannou vrstvou proti slunečnímu záření s vysokou propustností světla (70 %) a celkově nízkou propustností tepelné energie (35 %). Tato vrstva je umístěna na vnější straně bezpečnostního skla, což za slunečných dnů, kdy jsou okna a posuvné dveře zavřené, snižuje propustnost tepla, v chladnějších dnech naopak technologie vysoce izolovaného systému minimalizuje úniky tepla.

Informace o projektu:

Název projektu: Villa Melstokke, Karmøy (Norsko)

Architektonické studio: Wilhelmsen Arkitektur, Stavanger (Norsko)

Výrobce hliníkových systémů Schüco: Alglass, Haugesund (Norsko)

Obytná plocha: 260 m² na dvou podlažích

Dokončení: Červen 2017

Hliníkové systémy Schüco použité v projektu:

Shrnovací systémy Schüco ASS 70 FD

Posuvný systém se zdvihem Schüco ASS 70.HI

Okenní systémy Schüco AWS 70.HI

Fasádní systém Schüco FWS 50.HI

Domácí wellness – načerpejte energii v soukromí a kdykoliv

Pravidelný pobyt v sauně nebo příjemně hřejivá hydromasážní lázeň ve vířivce pak patří k těm nejvyhledávanějším. Nejen proto jsou domácí wellness koutky současným trendem. Stále rychlejší vývoj technologií i materiálů a snižování výrobních nákladů zpřístupnily wellness v klidu a pohodlí vlastního soukromí téměř každé domácnosti.

Infrasauny vyzařují infračervené paprsky podobné těm slunečním. Teplota v kabině se pohybuje mezi 40–60 °C a pobyt v ní trvá cca 45 min. Dýchat můžete téměř horský vzduch díky ionizátoru, meditovat při barevném osvětlení a poslouchat oblíbenou hudbu z rádio/mp3 přehrávače. Infrasauny jsou vhodné do libovolného temperovaného interiéru od koupelny po zimní zahradu. Složení předmontovaných panelů stavebnicového systému je snadné a k provozu všech funkcí stačí jediná elektrická zásuvka (230 V). Infrasauny neprodukují páru ani nezahřívají své okolí.

Finské sauny představují tradiční skandinávskou metodu saunování. Poléváním lávových kamenů rozpálených elektrickými kamny se do kabiny uvolňuje pára. Ta vzduch uvnitř kabiny zvlhčuje, ohřívá a může ji zároveň provonět esenciálním olejem nebo přímo čerstvými bylinami. Teplota ve finské sauně se pohybuje mezi 70–100 °C. Během 15–20 min. pobytu libovolným přesouváním mezi lavicemi v různých úrovních volíte teplotní hladinu, v níž vám je v danou chvíli příjemně. Proceduru opakujete 2–3krát. Mezi nimi tělo ochlazujete ve studené vodě.

Vířivé vany nabízejí uvolňující hydromasáž desítek proudových trysek v lázni kolem 40 °C, a to celoročně v soukromí zahrady, terasy nebo interiéru posilovny, wellness koutku nebo prostorné koupelny. Modely s ergonomicky řešenými skořepinami z materiálů Lucite Acrylics z USA a kanadskými technologiemi Gecko najdete např. v nabídce Mountfieldu. Efektivně rozvržené trysky pro cílenou masáž přesně vědí, jak vás uvolnit. Pro dokonalý zážitek je k dispozici také audiosystém, LED osvětlení s volitelným barevným tónem, aromaterapie nebo kyslíková terapie. Funkce celého systému můžete mít pod palcem díky dotykovému panelu nebo přes wi-fi propojené mobilní aplikaci.

Více informací o cenách a dalších produktech najdete na Mountfield.cz

V dětských pokojích často chybí čerstvý vzduch

Učení a práce na domácích úkolech navíc půjde dětem snadněji, pokud bude v místnosti dostatek přirozeného denního světla. To dokládá i Panevropská studie SINPHONIE z roku 2014, která zkoumala 114 škol ve 23 zemích a zjistila, že zvýšené množství denního světla ve třídách zlepšilo výsledky testů žáků v matematice a logice až o patnáct procent.

Stejnou zkušenost má ze své praxe i učitelka ze Střední zdravotnické školy v Trutnově Lenka Šklubalová. „Na našich studentech je jasně vidět, že pokud jsou ve třídě zatažené žaluzie a zavřená okna, jsou unavenější a na výuku se tolik nesoustředí. Ve chvíli, kdy otevřeme okna a pustíme dovnitř denní světlo, se jejich aktivita několikanásobně zvýší,“ uvedla profesorka

,,Existuje jen jedno skutečně účinné a dlouhodobé řešení, jak se postavit důsledkům špatného vnitřního klimatu – vyvětrat zatuchlý vzduch čerstvým vzduchem. Přesto téměř šest z deseti domácností dostatečně nevětrá,“ říká hlavní architektka společnosti VELUX Klára Bukolská.Velké části rodičů ale otevřená okna v dětských pokojích nahánějí strach. „Je to snad jedna z prvních pouček, kterou jsem jako novopečená matka dostala od zkušenějších kamarádek. V žádném případě nenechávat v dětském pokoji nezabezpečené, natož otevřené okno. Dítě může vypadnout a neštěstí je na světě,“ uvedla matka sedmileté Karolíny Jana Hrubešová.

V případě dětských pokojů v podkroví jsou takové obavy zbytečné. „Rodiče se nemusí bát umístit do dětského pokoje střešní okna. Z kyvného okna dítě nevypadne, pro jistotu jsou však střešní okna VELUX vybavená dětskou pojistkou. Případně je možné použít elektrifikovaná okna s motorem, který umožní okno otevřít jen o 20 centimetrů. Na horní klapku dítě nedosáhne,“ uvedla Klára Bukolská.

Další variantou je systém na automatické ovládání oken. „Existují technologie, které dokážou okna ovládat zcela samy. Čidla uvnitř místnosti určí hodnoty vlhkosti, CO2 a podobně a přizpůsobí tomu větrání – systém VELUX ACTIVE například dovede sám otevřít a zavřít střešní okno, stáhnout a roztáhnout rolety. Děti tak mají k učení optimální podmínky, aniž by se k oknu musely vůbec přiblížit,“ popsala Klára Bukolská.

Pozor, soutěž!

Máte v podkroví střešní okna a chtěli byste je vybavit motory pro jejich dálkové ovládání? Nyní je můžete vyhrát! Více informací najdete zde.

Jak lze efektivně využít přebytky energie z fotovoltaické elektrárny?

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Jak je možné tyto přebytky optimálně zpracovat, a vyhnout se tak změnám v elektroinstalaci, radí DZ Dražice, největší český výrobce ohřívačů vody a akumulačních nádrží.

Energii z domácí fotovoltaické elektrárny je možné využít dvěma hlavními způsoby, které se doporučuje řešit již před její instalací. Při připojení tzv. mikrozdroje do 10 kW musí domácnost využít vyrobenou elektřinu pouze pro vlastní potřebu, protože případné přetoky do distribuční sítě mohou být pokutovány. Při distribuci do sítě musí mít majitel licenci od Energetického regulačního úřadu, nebo smlouvu s licencovaným obchodníkem s elektrickou energií. „Výkupní cena se následně pohybuje – ve většině případů – kolem standardní ceny silové elektřiny na trhu. Tato částka bývá poměrně nízká a nezajistí rychlou návratnost investice do fotovoltaické elektrárny,“ vysvětluje Martin Grygar, technický manažer sekce fotovoltaiky v DZ Dražice.

Efektivní topná jednotka pro nesouměrné zatížení

Kromě přetoků do sítě je možné přebytky plně využít v domácnosti: akumulovat je do finančně náročných baterií, nebo ukládat do vody pomocí elektrického topného tělesa. Většina topných těles pro třífázové zapojení, které je běžné v domech s větší spotřebou elektřiny, bývá zapojena pro potřeby distribuční sítě, tedy pro souměrné zatížení a nepočítá se u nich s nesouměrnou výrobou elektřiny z fotovoltaické elektrárny plně závislou na osvitu a aktuální spotřebě elektřiny v domácnosti. Pro efektivní využití přebytků ekologicky vyrobené energie však již není nutné měnit elektroinstalaci či je vracet do distribuční sítě. Řešení nabízí společnost DZ Dražice, která uvedla na trh několik produktů pro efektivní ukládání energie do vody. Prvním z nich je topná příruba TPK 210-12/6,6 kW. „Tato přírubová jednotka je přímo určená pro fotovoltaické elektrárny s měničem DC/AC, stacionární ohřívače a zásobníky vody nebo akumulační nádrže. Je vybavená keramickými topnými tělesy a vlastním provozním a bezpečnostním termostatem s rozsahem regulace teploty teplé vody 5 až 74 ^°C,“ doplňuje Martin Grygar.

Ohřívače vody k uložení přebytků energie z fotovoltaické elektrárny s měničem

Dalším řešením je využití závěsného ohřívače nebo zásobníku vody, který je uzpůsobený pro spotřebu přebytků energie z fotovoltaické elektrárny. Mezi nejnovější modely patří ohřívače OKCE 125-200 2/6 kW nebo kombinované zásobníky OKC 125-200 1 m²2/6 kW, které mají několik nových funkcí oproti standardnímu elektrickému ohřevu řízenému například signálem HDO. Jedná se o možnost sepnutí kontaktu pro využití v domácnosti nespotřebovaných přebytků elektřiny nebo tlačítka rychloohřevu, které ohřeje vodu plným výkonem 6 kW na maximální teplotu termostatu 75 °C. „Přímo pro co nejefektivnější využití přebytků elektřiny z fotovoltaické elektrárny je koncipován i ohřívač vody OKCE 200 2/4 kW, který obsahuje 2kW topné těleso s jednofázovým zapojením, 4kW topné těleso s třífázovým zapojením a nezávislé zabezpečovací prvky – termostaty a tepelné pojistky – pro oba okruhy. Fotovoltaická elektrárna tak může být jednofázová i třífázová a nic nebrání ani dohřevu vody signálem HDO,“ dodává Martin Grygar.

STAVBA DOMU e4 V PŘÍMÉM PŘENOSU, fáze 21.: Instalace elektro

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Fáze 20: Instalace elektro

Jedna z nejméně viditelných, zato nejdůležitějších rozvodových sítí domu zajišťující „tlukot jeho srdce“.

V tomto týdnu se začaly dělat instalace elektro, tzn. krabice na zásuvky vypínače, drážkování. Vnitřní elektrické rozvody musí být přesně vymezeny a rozděleny. Minimálně na světelné, zásuvkové a pro pevně připojené spotřebiče. Drážky a otvory pro instalační krabice se v cihelném zdivu zhotovují speciálními nástroji, například frézami se dvěma paralelními rozbrušovacími kotouči, což zamezuje vylamování vnitřních žeber dutých cihel. Svislé drážky lze vyřezávat až do šířky 35 mm, přičemž vzdálenost svislých drážek od otvorů musí být minimálně 15 cm, nejvíce však 1 drážka na metr délky stěny. Do děrovaných cihel se vrtá bez příklepu, aby nedošlo k odlamování a štěpení částí a okrajů dalších vnitřních žeber. Dolní a horní vodorovná zóna elektro je v rozmezí od 150 do 450 mm od hotové podlahy nebo stropu. Svislé instalační zóny jsou v rozmezí od 100 do 300 mm od okna, dveří a rohu místnosti hrubé stavby. Zásuvky a vypínače se umísťují u oken a dvoukřídlých dveří po obou stranách, u jednokřídlých dveří na straně kliky.

Instalace splňuje požadavky na současnou legislativu a je předpřipravena na platnou legislativu roku 2020. Dům je tak zároveň připraven na napojení na nové technologie. Ekologie, energetika i ekonomika – v konceptu se počítá s nejmodernějšími postupy v těchto oblastech. Dům je předpřipraven na moderní technologie budoucnosti, parametry vyhovují již dnes kritériím, která budou platné v budoucnu.

Text: Stojan Černodrinski s využitím podkladů firmy Wienerberger

PREFA střešní šindel DS.19: kombinace variability a kvality

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

PREFA střešní šindel DS.19 patří k benjamínkům portfolia střešních krytin značky PREFA Aluminiumprodukte. Jeho rozměry 480 x 262 milimetrů v položené ploše ho přímo předurčují k variabilnímu použití jak u malých objektů, tak také u velkých staveb. Díky svému střídmému a elegantnímu vzhledu je Střešní šindel DS.19 ideální pro použití na klasické střechy, punc originality ale propůjčí i moderním projektům, kterým přinese dávku potřebného kontrastu.

Velkou výhodou je, že PREFA střešní šindel DS.19 je vhodný k použití na střechy se sklonem již od 17 stupňů, což přináší širší možnosti pokládky v rámci segmentu skládaných střešních krytin. Inovovaný šindel také vyniká mimořádnou lehkostí, jen 2,75 kg/m², takže zbytečně nezvyšuje celkovou váhu střechy a tlak na konstrukci domu. Stejně, jako ostatní produkty PREFA, vyniká dlouhou životností a extrémní odolností vůči povětrnostním vlivům, především díky systému „drážka v drážce“ a skrytému systému kotvení k podkladu. Falcovaný střešní šindel DS.19 je vyroben z barevného legovaného hliníku o tloušťce 0,7 mm a k dostání je v celkem devíti základních barevných odstínech v povrchové úpravě P.10, včetně například mechově zelené, tmavě červené, břidlicové či v populární antracitové barvě. Na PREFA střešní šindel DS.19 se rovněž vztahuje čtyřicetiletá záruka na stálobarevnost a jakost materiálu.

Vytápění a energetika dřevostaveb

Vytápění a energetika dřevostaveb

Dřevostavby klasického střihu u nás mají staletou tradici, kdežto moderní formy dřevostaveb se u nás zabydlují teprve dvě desetiletí. Na to, jak odpovídají současným požadavkům svých obyvatel i aktuálních norem, jsme se zeptali architekta Pavla Šmelhause z ateliéru ARS, který se navrhováním dřevostaveb zabývá.

Jakým způsobem nejlépe zajistíme v dřevostavbě vytápění, pokud nemůžeme vycházet z tradičního modelu masivních, sálavých, trvale používaných kamen s vysokou akumulací? A nechybí lehkým stavbám akumulace ve stěnách?

I dnes by se dal dům vytopit kachlovými kamny na dřevo či dlouhodobě vyhřívat teplem nakumulovaným v peci, ale soudobým požadavkům na komfort už to nevyhovuje. Mnohé osvědčené myšlenky ale můžeme převzít – sálavé teplo, dostatečná výměna vzduchu, teplý povrch stěn, to vše vnímáme pozitivně a v takovém domě se budeme cítit dobře. Proto potřebuje každá současná stavba dobře regulovatelný a ekonomicky efektivní zdroj tepla, je třeba zajistit větrání a zabránit prochládání stěn. Zde nám žádná (a odpůrci dřevostaveb často uváděná) akumulace tepla do zdiva nepomůže, protože stěna je prostě vždy studenější než prostředí místnosti a tepelný tok tak směřuje do exteriéru. Teprve při poklesu teploty v interiéru pod teplotu stěny se může tepelný tok obrátit! Důležitější je proto parametr tzv. fázového posunu, který nám říká, za jak dlouho projde tzv. teplotní kmit stěnou. Ideální je, když teplo přes den ohřívající konstrukci „sálá“ do interiéru v nejchladnější části noci. A toho se dá u dřevěných vícevrstvých konstrukcí vhodnou skladbou izolantů dosáhnout poměrně snadno.

Kdybychom probrali různé možnosti vytápění v dřevostavbách, která varianta vychází nejlépe?

Dřevostavby obecně mají velmi dobré izolační parametry obvodového pláště a tepla na vytápění je zde potřeba poměrně málo. Druhou částí problému, který s tím souvisí, je otázka větrání, a to hlavně z důvodů požadavků na komfort, zdraví a normové hodnoty. Pokud se tyto dva okruhy problémů spojí, logicky se dostaneme k teplovzdušnému vytápění s rekuperací. Nicméně ne každému je tento druh tepla subjektivně příjemný. Proto se často používá kombinace systémů s úsporným sálavým topením a nezávislým větracím systémem. Pak je zde otázka, kolik peněz chcete do těchto technologií investovat, pokud už jste vložili nemalé prostředky do parametrů obvodového pláště a snížili tím tepelnou ztrátu. Každá další vynaložená koruna navíc se pak bude vracet mnohem pomaleji než u neúsporně postaveného domu.

Jak je to s tepelnými čerpadly v dřevostavbách?

Zde nejde ani tak o materiálovou podstatu stavby, jako spíše o její celkovou potřebu energie. tepelné čerpadlo je totiž nejúčinnějším, ale také nejnákladnějším zdrojem tepla. Návratnost investice do čerpadla je velmi dobrá zejména u velkých nebo méně úsporných budov či tam, kde jsou nároky na teplo vyšší (například školky, provozovny, hotely, horské chalupy atp.). Zde jsou majitelé s úsporným provozem čerpadel velmi spokojeni. v takových objektech byla naměřena výsledná celková spotřeba elektřiny mezi 20–50 kWh na m2 za rok, což jsou výsledky plně odpovídající pasivním domům.

Jak je to s životností dřevostaveb a s jejich tzv. morální životností?

Všechny dnes používané konstrukce mají dostačující životnost a naplňují to, co od nich očekáváme, tedy komfortní a zdravé bydlení pro jednu až dvě generace. A jak vyplývá ze zkušeností ze zemí, kde je tradice dřevostaveb delší než u nás, nedochází k rekonstrukcím z technických důvodů, ale zejména z důvodů jejich tzv. morálního zastarání – vzhled stavby už je „nemoderní“, vybavení málo komfortní atp.
Dřevostavba oproti zděné konstrukci možná nepůsobí tak „bytelně“, ale že by se začala stářím rozpadat, je málo pravděpodobné. U nás nejstarší zachovalé stavby, respektive jejich dřevěné části, jsou roubenky s prvky z 16. či 17. století, které mohou při náležité údržbě fungovat i další stovky let. Dřevostavba z čistě masivního materiálu postavená v optimálních podmínkách a náležitě udržovaná může mít prakticky neomezenou životnost. Oproti tomu domek, s „moderní“ skladbou obvodové stěny, jejíž spolehlivost je zcela závislá na přilnavosti nějaké parotěsnicí pásky, životnosti tradičních roubenek „horších“ parametrů ani dosáhnout nemusí.

Když už jsme u starých roubenek, dají se adaptovat tak, aby splňovaly současné požadavky na bydlení, nebo jsou vhodné jen pro rekreační účely?

Roubenky jsou nejrozšířenější historické dřevostavby u nás a dá se v nich samozřejmě bydlet i dnes. Používají-li se v podobném režimu, v jakém fungovaly po staletí před námi, nebude jejich životnost vážněji ohrožena. Pokud jsou ale roubené domy využívány pouze nárazově, nevytápějí a nevětrají se pravidelně a dostatečně, nebo u nich došlo k nevhodným stavebním úpravám, může rychlejší degradace nastat poměrně snadno. Nicméně je to proces, který lze vždy zastavit uvedením do původního stavu nebo vhodnou sanací. Dále je tu také problém, který jsme nastínili na úvod u masivních dřevostaveb: tradiční jednovrstvá dřevěná stěna nevyhovuje současným tepelnětechnickým normám a požadavkům na obvodový plášť stavby. I zde je řešením zateplení či vícevrstvá skladba. Začnete-li se této problematice věnovat podrobněji, zjistíte, že i v minulosti byly stavby velmi často zateplovány a obkládány pro ochranu před vnějšími klimatickými vlivy. Vhodné řešení zateplení se dá najít i nyní, ale je nutné respektovat specifické vlastnosti masivního dřeva a ještě pečlivěji dořešit všechny detaily skladby. Chcete-li však vaši roubenou chalupu používat i nadále jen k občasným pobytům, pak bych doporučil nic nevylepšovat, vytápět ji sálajícími kamny přisávajícími vzduch z místnosti a zajistit přirozené větrání. Roubenka vám tak vždy poskytne příjemnou tepelnou pohodu i neopakovatelný pocit z prostoru obklopeného letitými trámy.

Text: Adam Krejčík

Větrání v pasivním domě je nezbytnost

Nejtišší rekuperační jednotka na našem trhu

KombiAir se vejde kamkoliv

Maximální účinnost a možnost regulace přívodu vzduchu

Pětkrát více podlah, než je rozloha bytu

Materiálový minimalismus s křišťálem po babičce

Blower door test měří množství unikajícího vzduchu

U cihelného domu plní funkci vzduchotěsné vrstvy řádně omítnuté zdivo

Metoda „B“ ještě umožní opravit opomenuté netěsnosti

Kde může mikronanometr odhalit nežádoucí proudění vzduchu

S hliníkovými profily oken kontrastují přírodní materiály i barvy

Ze skalnatého terénu vyrůstá betonová základna, nad ní se vznáší konstrukce obložená dřevem

Informace o projektu:

Hliníkové systémy Schüco použité v projektu:

Efektivní topná jednotka pro nesouměrné zatížení

Ohřívače vody k uložení přebytků energie z fotovoltaické elektrárny s měničem

Fáze 20: Instalace elektro

PARTNEŘI WEBU