(KOMERČNÍ PREZENTACE)
S použitím YQ, kterým výrobce označuje své ucelené řešení hrubé stavby včetně střechy, doplňků a povrchových úprav, dosáhnete hodnot úsporného bydlení snadno. Pojďme si to spočítat. Energeticky úsporný dům je takový, kdy jeho obálka (to znamená obvodové zdivo, výplně otvorů, střecha a spodní stavba) má parametr součinitele prostupu tepla U = 0,25 W/m2K a nižší. Díky tomu, že Ytong obsahuje milióny malých pórů a vzduch se chová jako izolant, tvárnice dosahují perfektních tepelných parametrů i bez dodatečného zateplování. Tvárnice Lambda YQ splňují tento parametr už od tloušťky zdiva 375 mm nejčastěji se používají tvárnice tloušťky 450 mm. Navíc díky tomu, že jsou homogenní (plné, bez komor) a izotropní (mají vlastnosti ve všech směrech stejné) dosahují nejlepších výsledků v Blower Door testech, tedy náročných testech vzduchotěsnosti, které jsou potřebné pro pasivní a nulové stavby. Jakou šíři tvárnic si vybrat, kolik materiálu spotřebujete a další otázky vyřešíte s výrobcem – výpočet vám udělají bezplatně a doporučí i komponenty pro váš projekt.
Jak poznat, kdy je potřeba stavbu zateplit a kdy stačí materiál s dobrou izolací
Jednovrstvé řešení je úsporné díky své jednoduchosti a rychlosti. Jsou však i projekty, kdy se zateplení nevyhnete. Největší vliv na volbu mezi jednovrstvou konstrukcí a zateplenou stěnou má tvar budovy. Jednodušší tvar a méně podlaží budov hraje ve prospěch jednovrstvého řešení. Pokud má dům komplikovanější půdorysný tvar, používají se prvky s větší pevností, které je potřeba zateplit. To znamená, že pro jednoduché půdorysné tvary rodinných domů v rámci teplotechniky postačí jednovrstvé řešení. Vliv má však i řada dalších faktorů, jako je teplotní pásmo či orientace budovy. Ty musí posoudit projektant, mnoho otázek z oblasti tepelné techniky a optimalizace projektů vám poradí ale i regionální techničtí poradci Ytongu. Pokud bude ve vašem případě nutné zateplení, i to je možné vybrat od téhož výrobce – vyrábí minerální desky Multipor, které mají oproti jiným zateplovacím materiálům řadu praktických výhod, jako je nehořlavost a větší mechanická odolnost než u jiných zateplení.
Uspořit můžete na spotřebě materiálu i čase výstavby
Ytong se snadno opracovává – řeže, drážkuje, proto nevzniká stavební odpad a spotřebujete téměř všechen materiál, který zaplatíte. Díky tomu, že je velmi přesný, snadno se omítá a stačí omítky 7–10 mm. Tvárnice jsou velké a lehké, a stavba proto rychle přibývá. Můžeme to přirovnat ke skládačce pro dospělé – navíc toto jednoduché řešení eliminuje možný výskyt chyb na stavbách. Další. Pokud stavíte svépomocí, můžete využít některých bezplatných služeb, jako je například založení rohů stavby.
Myslete na náklady za energie včas
Pokud je vaším cílem úsporný provoz, myslete na něj už při projektu. Čím složitější tvar domu, tím náročnější bude ve výsledku na spotřebu energií. Úsporné domy by měly umět pracovat s teplem. Měly by jej rovnoměrně nabrat i vydat, zkrátka významná je akumulace tepla. Těžké materiály akumulují hodně, lehké málo. Ytong je na úsporné domy vhodný proto, že zjednodušeně řečeno svými akumulačními vlastnostmi stojí někde mezi. Místnosti v domě jsou tak rychle vytopeny na požadovanou teplotu a tu si pak dlouho drží. Důležité je, aby stavba byla z hlediska tepelných ztrát vyvážená – je potřeba, aby tepelný odpor stěn, oken, střechy a podlahy byl co nejvyrovnanější.
Masivní střecha –ochrana před přehříváním podkroví
Energeticky úsporné však neznamená pouze náklady na vytápění, ale v dnešní době i chlazení. Proto má Ytong v portfoliu také střechu Komfort, která je těžká a masivní. Díky tomu nejen že zabraňuje úniku tepla směrem ven, ale zejména v letních měsících zabraňuje nechtěnému přehřívání v podkroví. Uspoří tak náklady na pořízení a provoz klimatizace, která je u jiných konstrukčních řešení často jediným řešením, jak mít v podkroví v létě únosné teploty.
Pokud vám několik tašek po stavbě domu zůstalo, můžete je využít i trochu netradičně. Co tak zkusit nějakou hudební hračku? Svůj rodinný dům jsem postavil v Bílých Karpatech, o vítr zde není nouze, nakonec nedaleko od domu mám i větrný mlýn a větrník elektrárny. Postavil jsem variantu chimes, tedy jakési zvonkohry náhodně rozezvučované prouděním vzduchu. Jako základ je použit odvětrávací komínek, jejž jsem úhlovou bruskou zkrátil na vrchní polovinu. V pravidelných roztečích jsem na spodní okraj navrtal díry, kterými později povedou provázky. Ze střešní tašky Bobrovka (lze použít i jiný typ tašky) jsem nařezal tenké pásky různých délek, pro dobré rezonanční vlastnosti jsem navrtal díry ve 2/9 délky. Jednotlivé kusy tedy visí jako krápníky na zkráceném odvětrávacím komínku a už v tuto chvíli v mírném větru ťukají o sebe. Pro zvětšení akustického efektu jsem do osy celého objektu zavěsil keramický kruh – jakési srdce podobné tomu ze zvonu, opět vybroušený ze střešní tašky. Závěs dále pokračuje na závaží, které opticky uzavírá konstrukci a vhodným způsobem koriguje pohyb srdce při nárazech větru. Keramochimes může ozdobit jak terasu s keramickou střešní krytinou, tak například i strom v zahradě.
Dalším výrobkem je keramický zvonek, použitelný například ke dveřím domu (ten čínský digitální jsem ze svého domu odstranil poté, co zvonil z ničeho nic jak zběsilý všechny melodie od „Pro Elišku“ až po „Big Ben“). Jako základ jsem opět použil odvětrávací komínek. Tentokrát jsem odbrousil jen nezbytně nutnou spodní část a vytvořil jsem pravidelný řez ve tvaru kružnice. Výroba srdce zvonu vyžadovala trochu více zručnosti, přece jen úhlová bruska je primárně konstruována na rovné řezy. Materiálem je opět Bobrovka, jejíž tvrdost je akusticky ideální. Na srdce jsem zavěsil ozdobnou růži vybroušenou ze štítové koncovky hřebenáče. Celou konstrukci vhodně zakončuje i po funkční stránce.
Z keramických střešních krytin je ale možno vytvořit i plně funkční hudební nástroj podobný xylofonu. Jednotlivé tašky jsou zkráceny a seřazeny do hudební řady zahrnující všechny půltóny v rozsahu dvou oktáv. (Čím kratší taška, tím vyšší tón.) Zvuk tašek je natolik konkrétní a ladění stabilní, že lze keramofon zařadit i do hudebních sestav s klasickými nástroji a předvést akustické možnosti stavební keramiky v plné šíři.
-kopie_636x425.jpg)
„Systém Ytong jsme použili pro svislé nosné i nenosné konstrukce, včetně doplňků, například překladů nad otvory. Hlavním důvodem byly atypické tvary půdorysu domu – pórobeton se na stavbě dobře opracovává bez nároků na složitou mechanizaci. Bylo zapotřebí řezat tvárnice do ostrých i tupých úhlů tak, aby vzájemně na sebe jednotlivé vrstvy zdiva vázaly. Hlavní argument ve prospěch Ytongu byl ten, že i po opracování tvárnic do požadovaného tvaru zůstaly zachovány jejich fyzikální a technické vlastnosti, jako jsou pevnost – únosnost, tepelná a zvuková izolace apod. Toho při použití například cihelných voštinových bloků nelze docílit. Když se totiž řezem poruší celistvost obvodového rámečku, ztrácejí voštinové tvárnice část svých vlastností, nebo se sníží jejich hodnoty. To se týká například pevnosti v tlaku – únosnosti, v některých případech i tepelně a zvukově izolačních parametrů. Velkou výhodou je při použití Ytongu také výrazně menší objem prořezů a následně odpadu, se kterým se nemusí dál manipulovat,“ vysvětluje projektant domu Aleš Miller praktické hledisko materiálu.
-kopie.jpg)
Založili jsme základní vrstvu a na ní položili vrstvu soklovou, na které se začíná pomocí tzv. vozíku zdít. Tato metoda umožňuje nejenom zrychlení celého procesu, ale také rovnoměrnou pokládku velmi tenké vrstvy malty. Ještě před nanesením malty je ale potřeba cihly pomocí štětky navlhčit. Dělá se to ze dvou důvodů: zaprvé proto, aby cihly příliš rychle nenasály vlhkost z tenké vrstvy malty a nedošlo tak ke špatnému spojení vrstev, a zadruhé se tím očistí z cihel prach. Vozíkem se pak do spáry nanáší stejnoměrná cca 1 mm tlustá vrstva zdicí malty Porotherm TM. Aby zdění bylo co nejúčinnější i z hlediska konstrukční pevnosti, je důležité dodržovat tzv. převazbu – jde o vazby v rohu, kdy by měla protější strana cihly končit v prostředku cihly předchozí. Norma je 0,4 x výška cihly, konkrétně 0,4 x 249 mm = 100 mm. Je důležité dodržet to, aby převazby nebyly nad sebou, tzn. aby 100mm odchylka byla v rozích jednou doleva, podruhé doprava. Ideální je, když se převazba řeší uprostřed řady. 
Moderní kominický výlez pro šikmou střechu z nabídky HPI-CZ je navržen tak, aby svou velikostí 550 x 720 mm splnil požadavky normy ČSN 73 4201 pro komíny a kouřovody. Norma umožňuje při rozměrech výlezu na střechu 550 x 550 mm a jeho vzdálenosti do 600 mm od komína nezřizovat už tzv. komínové lávky.
