Blog

Tepelné čerpadlo: Vyplatí se, či nikoli?

Snaha o snižování topných nákladů často „přehlíží“ velmi důležitý ukazatel, energii nezbytnou k přípravě teplé vody. Při současném snižování tepelných ztrát obvodových konstrukcí rodinných domů se snížila potřeba energie na vytápění a rozhodujícím energetickým výdajem domácností se stává právě energie nutná na přípravu teplé vody. Optimalizace její přípravy může vést k značným úsporám.

Pro názornost a představu

Průměrná roční spotřeba energie nezbytné k ohřevu vody v běžné domácnosti činí kolem 18 až 20 GJ, tj. asi 4 990 až 5 500 kWh, tedy 24 % celkové spotřeby energie. Jedna osoba přitom ročně spotřebuje v průměru 20–25 m3 (50–70 a více litrů denně) teplé vody. A pokud byste tuto užitkovou (nikoli topnou) vodu ohřívali pomocí elektřiny, pak za 1 kWh zaplatíte v průměru 3,62 Kč, což násobeno vychází na závratných 18 až 20 tisíc korun ročně. Není proto divu, že současným trendem je využití nejrůznějších alternativních možností. Významnou kapitolu představují slunce, voda, země a vzduch.

Tepelná čerpadla (TČ)

Uvažujete-li o pořízení TČ k vytápění domu, rozhodně se vyplatí využívat ho i k přípravě teplé vody. Technologie není v podstatě ničím novým, jde o zařízení, které odebírá teplo z venkovního vzduchu, z vody nebo ze země a pomocí „nějakého“ uceleného systému ho předává dovnitř objektu. Právě podle zdroje a podle toho, jakému médiu pak teplo systém předává, se rozlišují čerpadla typu vzduch/voda, země/voda, vzduch/vzduch a voda/voda.

Srovnání jednotlivých typů

Pravděpodobně nejrozšířenějším typem TČ je systém vzduch/voda. V porovnání s ostatními zařízeními se sice vyznačuje nejnižší efektivitou provozu, je ovšem levnější, neboť kromě jiného odpadají zemní práce při přípravě vrtů nebo zemních kolektorů. Je však třeba přiznat vyšší provozní náklady (oproti systému země/voda až o 25 %).

Tepelná čerpadla země/voda a voda/voda k provozu potřebují hlubinný vrt (cena zhruba 1 400 Kč/1 m vrtu) nebo plošný kolektor (trubky se kladou do hloubky asi 1,2 m do země a navíc je třeba počítat i s poměrně rozsáhlou plochou, kterou nelze zastavět – průměrný rodinný dům zhruba 400 m2). Nevýhody vyvažuje vyšší účinnost – teplota vody a země je stálejší než kolísavá teplota venkovního vzduchu.

Pár užitečných rad

Jak jsme již zmínili, při pořízení TČ k vytápění domu se rozhodně vyplatí využívat ho i k přípravě teplé vody. Pokud zvolíte čerpadlo systému vzduch/voda, pak určitě s modulací výkonu. Čerpadlo je tak schopno snížit výkon na 30 %, takže není nutná tzv. taktovací (chybně akumulační) nádoba. Zjistěte si rovněž, co všechno dostanete za standardní cenu (zda je součástí dodávky bivalentní zdroj – např. elektrokotel, ekvitermní regulace – nedovolí vyšší teplotu topné vody, než je nezbytně nutné atd.).

Tepelné čerpadlo se hodí pro topný systém, který vystačí s teplotou topné vody do 55 °C. Při systému dimenzovaném na vyšší teplotu topné vody je nutné počítat s tím, že se bude voda dohřívat pomocí bivalentního zdroje a úspora nebude tak vysoká. Čím vyšší je spotřeba tepla v domácnosti, tím je návratnost investice rychlejší (pořizovací náklady na tepelné čerpadlo u domu s tepelnou ztrátou 15 kW se vrátí rychleji než u domu se ztrátou 6 kW). Provozní náklady na vytápění domu jsou v průměru o 40 až 50 % nižší ve prospěch tepelného čerpadla.

Další jednoznačné výhody

Získáváte-li teplou vodu prostřednictvím tepelného čerpadla, nepotřebujete ani komín, ani nádrž na topný olej, ani plynovou přípojku. Nevznikají náklady na nákup paliva, neřešíte jeho shánění a skladování. Plynové a elektrické kotle vyžadují údržbu a příslušné revize, tepelné čerpadlo pracuje téměř bezúdržbově. Je-li tepelný zdroj jednou zpřístupněn, je energie k dispozici trvale a prakticky zdarma.

V dlouhodobém horizontu se tedy investice rozhodně vyplatí, neboť pak už utrácíte pouze za elektrický proud pro provoz čerpadla. Navíc šetříte i životní prostředí, jde o čistou výrobu energie bez emisí. Pomocí tepelného čerpadla můžete ušetřit až 70 % nákladů na přípravu teplé vody ve srovnání s konvenčním systémem.

Stále častěji ale tepelné čerpadlo tvoří součást komplexně pojatého vytápěcího systému, založeného na kombinované akumulační nádrži pro topení i přípravu teplé vody. Tuto nádrž pak společně ohřívá nejenom tepelné čerpadlo, ale i krbová vložka s výměníkem nebo solární systém, případně jiný zdroj tepla.

Topný faktor a úspory energie

Ukazatelem efektivity je tzv. topný faktor tepelného čerpadla (COP – Coefficient of performance), což je poměr mezi vyprodukovaným teplem a spotřebovanou energií (pro pohon TČ, resp. jeho kompresoru). Nejčastěji se tato hodnota pohybuje v intervalu 2 až 5 a závisí na vstupní a výstupní teplotě, typu kompresoru a dalších okolnostech. Reálný, tzv. roční topný faktor bývá nižší (různé energetické ztráty) a pohybuje se v intervalu 2 až 3,5. Pokud má např. TČ topný faktor 3, znamená to, že dokáže vyprodukovat 3x více energie (tepla), než kolik spotřebuje jeho provoz (tzn. že z 1 kWh elektrické energie vyrobíte 3 kWh energie tepelné, ale zaplatíte za 1 kWh). Čím vyšší je topný faktor, tím je vyšší i účinnost čerpadla. Úspora energie pak neroste úměrně s topným faktorem, ale o něco pomaleji. Z tohoto pohledu je tedy určitě výhodnější TČ s COP 3,5 než COP 3. Rozhodně se ale zajímejte také o cenu a co všechno za ni obdržíte.

Doporučení odborníků:

Vladislav Maruška – obchodně-technický poradce pro značku De Dietrich:

„Ať už stavíte, nebo se pouštíte do rekonstrukce a přemýšlíte o využití tepelného čerpadla pro vytápění nebo k ohřevu užitkové vody, je vždy vhodné obrátit se na odborného projektanta nebo technika TZB, popřípadě přímo na výrobce nebo dodavatele TČ, kteří na základě výpočtu tepelné ztráty objektu a dalších parametrů navrhnou nejvhodnější řešení. V případě instalace samotného tepelného čerpadla v kotelně nebo v technické místnosti a jeho připojení do topného systému nejsou většinou nutné zvlášť náročné stavební či technické úpravy nebo dodatečná povolení.

Zásadní otázkou je ovšem výběr vhodného typu TČ, resp. ujasnění, odkud budete energii čerpat. Vzhledem k tomu, že tepelné čerpadlo čerpá za pomoci elektřiny volnou energii z okolního prostředí, je vhodné tam, kde není k dispozici např. zemní plyn nebo kde se nechcete nebo nemůžete zabývat starostmi s palivem (dřevo, uhlí), ale naopak chcete zvýšit komfort bydlení. V opačném případě však lze tepelné čerpadlo s uvedenými zdroji i vhodně kombinovat a posílit tak svoji nezávislost na jednotlivých energiích a jejich aktuálních cenách.

Pro běžného uživatele je vhodnou a nejjednodušší volbou tepelné čerpadlo vzduch/voda, pro relativně jednoduchou instalaci a zajímavou návratnost v závislosti na pořizovací ceně (myšleno s ohledem na stávající zdroj energie). Pro běžný rodinný dům je to např. TČ De Dietrich Alezio V200 s integrovaným zásobníkem TV o objemu 180 litrů. Pochopitelně lze využít i speciální tarify dodavatelů elektřiny na celý objekt, případně zažádat o finanční podporu z aktuálních dotačních titulů – kotlíková dotace, Zelená úsporám.“

Pavel Novotný – product manager Bosch Termotechnika, s. r. o.:

„V případě zájmu o tepelné čerpadlo, které k přípravě teplé vody využívá energii ze vzduchu, nejsou třeba žádná komplikovaná povolení a kompletní instalace je nenáročná a velmi rychlá. Z praktického hlediska se jedná pouze o napojení na vodovodní soustavu domu a připojení do elektrické sítě 230 V AC/50 Hz. K instalaci doporučuji např. sklep nebo technickou místnost, kde nemůže dojít k zamrznutí, ideálně v blízkosti napojení na vodovodní síť a případně i zdroje pro vytápění, který může sloužit jako záloha.

Co se týká přívodu a odvodu vzduchu, čerpadla renomovaných výrobců nabízejí možnost přivádět/odvádět vzduch buď z/do venkovního prostředí (až o teplotě -10 °C), nebo využívat vzduch v místě instalace. U druhé varianty odpadá instalace vzduchových kanálů, je však nutné dodržet minimální objem prostoru (zpravidla 20 m3). Rozhodně vždy oslovte odbornou, výrobcem proškolenou společnost či alternativně instalatérskou firmu a kvalifikovaného elektrikáře, kteří zajistí dodržování potřebných norem a předpisů a následně i servis.

Při výběru je třeba zohlednit jak parametry výrobku a cenu, tak i renomé výrobce. Např. produkty značek Bosch (Compress 5000/4000) a Buderus (Logatherm WPT 270/250) vynikají nejen možností variabilní instalace, integrovanou el. patronou o výkonu 2 kW, možností připojit další zdroj tepla (integrovaný výměník), ohleduplností k přírodě (objem chladiva pouze 270–360 g), ale hlavně vlastním vývojem, výrobou, dlouholetými zkušenostmi z provozování po celé Evropě a širokou servisní sítí.“

DÍLNA: Pájení ohněm i elektřinou

Při pájení (někdy nazývaném také letování – z německého löten) se kovové součásti spojují roztavenou pájkou, což je kovový materiál s nižší teplotou tavení, než mají spojované součásti (díky tomu se neroztaví). Obecně je dnes tato technika nejznámější v elektrotechnice, ale v modernizované formě je stále „doma“ u klempířů, instalatérů a topenářů.

Od výhně k benzinu

Pracovní nástroj používaný k pájení se nazývá páječka nebo také letlampa. Nejstarší páječky sestávaly z mosazného tělesa v ocelovém držáku s dřevěnou rukojetí a nahřívaly se v kovářské výhni. Později, někdy na přelomu století, se objevily pohodlnější benzinové letlampy. Ty se skládají z hořáku, nádoby na benzin a integrované pumpičky. Po natlakování benzinu v nádobě v hořáku hoří benzinové páry usměrněným plamenem, jeho velikost se reguluje ventilem. Některé letlampy mají u hořáku očko, do kterého se upevní páječka nebo pájecí hrot, jiné slouží pouze k nahřívání spoje a páječku držíte ve druhé ruce.

Benzinové letlampy se stále prodávají (klasické nebo ve tvaru podlouhlého válce), ale mladší řemeslníci před nimi mají respekt a raději používají letlampy na plynové kartuše. Pravda je, že práce s benzinovou letlampou vyžaduje cvik a manipulace s benzinem opatrnost, ale na druhé straně je technický benzin dostupný všude.

Elektřina a plyn

Dnes jsou benzinové letlampy většinou nahrazovány hořáky na propan-butan s různě velkými propanbutanovými bombami podle druhu práce (10 kg bomby pro pokrývače, izolatéry a klempíře, letlampy na lehké plynové kartuše pro topenáře a instalatéry).

Paralelně s benzinovou letlampou se začala využívat elektřina. Elektrické páječky pro klempíře se liší podle výkonu – od 100 do 380 W – a vyvinou teplotu až 420 °C. Samostatnou skupinou jsou tzv. trafopáječky a mikropájky používané v elektrotechnice, liší se konstrukcí, výkonem i mnohem nižšími teplotami.

Pájky tvrdé a měkké

Pro páječky se někdy používá pojem pájka ve smyslu nástroje pro pájení (lidově kulma), ale také označuje spojovací materiál. Tzv. měkké pájky jsou materiály vykazující teplotu tání do 450 °C, dříve sestávaly ze slitiny olova a cínu, ale dnes jsou slitiny s olovem podle směrnice RoHS zakázány a jsou nahrazovány slitinami selenu, kadmia či zinku.

Tvrdé pájky mají teplotu tání nad 450 °C a zahrnují velký počet slitin různých kovů, nejčastěji stříbra, mědi, hliníku, kadmia, niklu a zinku v nejrůznějších kombinacích.

Tavidlo usnadní spojení

Tavidla jsou látky, které zabraňují oxidaci zahřátých povrchů spojovaných materiálů, čímž zvyšují jejich přilnavost a kvalitu spoje. Pro měkké, cínové pájky se nejčastěji používají čistá kalafuna nebo tekutá tavidla na lihové nebo vodní bázi. Pro tvrdé pájení jsou vhodná tavidla v podobě pasty, kapaliny nebo prášku, nejčastěji borax, kyselina boritá nebo jejich směs. Někdy jsou tavidla nanesena jako pevný obal na dráty vyrobené z materiálu příslušné pájky.

Doporučení odborníka

Radí Jiří Novák, společnost BELTing:

Při pájení počítejte s tím, že hrot páječky při zahřívání oxiduje, proto ho průběžně čistěte mechanicky pilníkem nebo chemicky salmiakem. Správný pájený spoj je lesklý a roztavená pájka musí proniknout vzlínavostí do spoje. Pokud se vám cínová pájka roztaví na hrotu páječky přitisknutém na spojovaný plech za dobu delší než 5 vteřin, musíte u regulovatelné páječky zvýšit teplotu nebo použít páječku výkonnější. Jestliže pájka vytváří kuličky, které „utíkají“ po povrchu kovů, je buď páječka příliš horká, nebo nejsou spojované povrchy dobře očištěny. Musím říci, že dnes zakázané pájky s obsahem olova byly lepší, měly lepší smáčivost za použití nižších teplot a neničily tolik pájecí hroty.

Novinky RAKO 2019: Série QUARZIT

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Série QUARZIT

Předností podlahové série QUARZIT je její univerzálnost, funkčnost a estetika. Glazované rektifikované slinuté dlaždice s probarveným střepem 80 x 80, 40 x 80, 60 x 60, 30 x 60, 45 x 45, 20 x 20, 10 x 10, 5 x 5 cm a kresbou kamene (typu burlington) nabízíme v univerzálních 5 přírodních matných barvách a třech typech povrchů. Standardní hladký povrch pro každý interiér, jemně reliéfní povrch s protiskluzností R10B a luxusní leštěný povrch pro interiérové obkládání podlah a stěn.

Potřebnou dynamiku zajistí sérii elegantní geometrické dekorace s metalickým efektem pro celoplošné, ale i tradiční horizontální dělení obkládané plochy. K sérii je rovněž nabízena mozaika a široká škála funkčních doplňků jako schodovka a sokl pro maximální užitnou hodnotu.

Více na RAKO.cz

Slevu na cihly si objednejte co nejdříve!

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Jaro je za dveřmi, neodkládejte objednávku materiálu

Společnost Wienerberger poskytuje slevu 26 % na plněné i neplněné broušené zdivo Porotherm a 28% slevu na stropy s i bez nadbetonávky a věncovky.

Zaregistrujte si slevový poukaz na nákup stavebního materiálu, který můžete získat jen do 28. 2. 2019.

Poukaz na cihly a stropy s garantovanou slevou si stáhněte zde.

Po získání slevového poukazu na cihly a stropy vás bude kontaktovat operátorka zákaznického servisu, která vám pomůže s uplatněním poukazu u vybraných stavebnin a zároveň vám zajistí cenovou kalkulaci na zdivo, stropy, a dokonce i střešní krytinu pro váš dům.

Více informací na Wienerberger.cz

PŘÍBĚH DOMU, část 7.: Finální vnitřní povrchy

Předchozí část seriálu najdete zde.

První na řadu přišla pokládka podlahových krytin. Není to úplně standardní postup, běžně se nejdříve dofinišují povrchy stěn a pak se položí podlaha. My ale chtěli zapustit soklové lišty do stěn. Soklíky pak nepředstupují a nepřekážejí nábytku, zároveň se na jejich horní hraně nedrží prach. Díky obrácenému postupu práce jsme nemuseli kupovat drahé systémové lišty pro zapuštěné sokly. Jednoduše jsme vyřízli jádrovou omítku, nalepili soklík a v další fázi přetáhli a sjednotili stěny finální hliněnou omítkou. V těch místech, kde se už nenanášela finální omítka, jsme využili parádní vlastnosti hlíny, tedy po zapuštění soklíku se hliněná omítka navlhčila a znovu vyhladila, aby vyplnila vzniklé spáry.

V patře jsme nechali tmavší hliněný povrch stěn bez dalších povrchových úprav. Díky velkému prosklení místností prostor nepůsobí tmavě. V přízemí jsou ale skleněné plochy menší a navíc vzrostlé stromy okna stíní, bylo tedy potřeba volit světlou barevnost. Obývací prostor je na stěnách i na betonovém stropě zesvětlen vápenným nátěrem. V pracovně jsme nanesli novou vrstvu jemné bílé hliněné omítky a strop jsme ponechali v přirozené betonové barevnosti.

Podlahy podle účelu

Rozvržení podlahových krytin je podle náplně jednotlivých místností. Základním materiálem je dubová dvouvrstvá podlaha plošně lepená k podkladu. Kvůli podlahovému topení jsme volili minimální tloušťku 10 mm. Stejným materiálem je obložené monolitické schodiště. Obložením stupně i podstupnice na ostrou hranu a zapuštěním soklíku ze stejného materiálu je vytvořen dojem kompaktního hmotného schodiště. Stejný materiál je použit i na některém nábytku navazujícím na podlahu. Působí pak jako jeden celek s podlahou a ve stísněném prostoru rozšiřuje vizuálně místnost.

Keramickou dlažbu jsme použili v pracovně a v koupelnách. Volili jsme kvalitní velkoformátovou dlažbu ve světlých nevýrazných přírodních tónech, aby tvořila spíše nenápadné pozadí a navázala na přírodně laděný vzhled stěn. Tento princip dá prostor pro vyniknutí dřevěných prvků s pěknou strukturou, jako jsou třeba dřevěné dýhované dveře nebo dřevěný nábytek.

Dveře na míru

Dalším prvkem, který vytváří velkou plochu v interiéru, jsou vnitřní dveře. Ty jsme zadali k výrobě truhlářům, protože jsme na ně měli specifické požadavky. Chtěli jsme si sami vybrat dubovou dýhu a také povrchový lak, ať se dveře a zárubně co nejvíce podobají dřevěné podlaze, povedlo se přesně.

Dále jsme požadovali bezfalcové (bezpolodrážkové) dveře a osazení do jednoduché rámové zárubně, kterou téměř žádní výrobci dveří nedělají. K tomu nás vedly dva důvody. Zaprvé jsou nyní zárubně přesně zalícované v tenkých příčkách společně i s dveřními křídly. Ze stěny tak vystupuje pouze klika. Zadruhé v přízemí, kde jsou tlusté a křivé původní stěny, jsme nemuseli řešit příliš široké obložkové zárubně a dorovnávání křivostí, které někde dosahují i 5 cm.

Zárubně se prostě osadily doprostřed otvoru a zapravilo se pouze ostění. Drobným vyladěním je pak ještě sjednocení designu nerezových klik na oknech a vnitřních dveřích.

Stropy a zrcadla

Nejjednodušší práce byla s povrchovou úpravou stropů. Dřevěný trámový strop v patře jsme prostě nechali bez úpravy. Pouze v ložnici jsme si zesvětlili prostor nabělením trámů voskem s bílým pigmentem. Železobetonový strop v pracovně a technické místnosti zůstal také bez úprav. Ponechali jsme přiznanou nepravidelnou strukturu vzniklou vytlačením bednicích desek do mokrého betonu.
Vnitřní povrchy dotváří zrcadla. Jejich velké plochy nenápadně zapuštěné do obkladů a omítek opticky zvětšují malé prostory a zopakováním odráženého okolí se ideálně ke všemu hodí.

Ondřej Kafka je autorizovaný architekt a spoluvlastník arch. ateliéru MOAD architekti.

Další díl seriálu najdete v této rubrice příští týden.

Ilona Svobodová: Ráda bydlím útulně a hezky

Jak byste nám popsala své bydlení?

Bydlím v Praze 6, což je krásná adresa. Já miluju Prahu 6 a obzvlášť Dejvice. Je to taková hezká čtvrť, kde je spousta kavárníček, vinoték a tak. A díky tomu, že bydlím na okraji Prahy 6, mám i zahradu.

Byla atmosféra Dejvic hlavním důvodem k tomu, že jste se v této čtvrti rozhodla usadit?

Popravdě řečeno, hlavním důvodem je, že jsem si po revoluci vzala Petra Skoumala a ten měl tento dům, který jsme pak spolu začali opravovat.

Dům, jak vidíte, je krásný, ale mě v současné době trápí, že mi sem chodí srnky a spásají mi všechno, co zasadím. Sice je mám velice ráda, jako ostatně veškerou přírodu i péči o ni, ale ty srnky, co sem chodí jako do obory a spásají mi tady to, co vypěstuju, mi to zahradničení trochu kazí. Mám sice tady takový postřik, ale nevím, nerada bych jim ublížila. No a byla tuhá zima, tak jsem pro ně měla i pochopení.

Zahrada je opravdu krásná, a tak mne napadá: Kdo se o to všechno stará?

Pokud to hodně přeroste, tak mám kamarády ze zahradnictví v Černém Volu a ti jednou začas přijedou, vezmou pily a prořežou to. Ale jinak se o zahradu starám já, dělám to ráda a hrozně si u toho odpočinu. Pokud nejde o to prořezat stromy, pokácet něco a něco vyrýt, tak na normální údržbu stačím. S dědou a babičkou jsem kdysi jezdívala pořád někam na „tajné“ výlety do přírody a pečovali jsme doma o zahradu, takže mě spoustu toho naučili. Teď se mi to všechno propojilo a jednoduše řečeno: mám přírodu prostě velice ráda.

Zahrada na nás udělala velký dojem, který určitě nelze zúžit jen na ty mlsné srnky. Je velká, propojená s domem a její „ostrůvky“ najdeme i v interiéru. Nehledě na svou velikost nepůsobí rozlehle, spíše útulně. Jsou tu různá zákoutí a přirozeně působící kombinace rostlin (což je asi také důkazem, že srnkám všechno nechutná). Ocenili jsme i to, že tu nevládne zahrádkářská „ruka“ perfekcionismu, naopak, dominuje jakási uvolněná atmosféra jako např. u anglických parků.

Když z té hezké zahrady vstoupíme k vám domů, tak mne osobně upoutaly hned dvě věci. Pastelové barvy, hodně fialové a takové tmavší béžové a také to, že třeba každá zeď pokoje je vymalovaná jinou barvou. Přitom to jsou takové „nevykřikující“ barvy. Celé to působí velmi…

… teple, útulně, že? Musím říci, že je to zejména tím, že celý dům má parkety a od toho dřeva se to vlastně všechno odvíjí dál.

V hlavním pokoji je po Petrovi křídlo, kterého se nikdy v životě nechtěl vzdát, protože ho kdysi přivezli jeho rodiče z Anglie. Prostě je to vše dané tím, že je to laděné do dřeva, proutí, polštářů a teplých barev.

Hrozně mi s tím pomohla moje kamarádka, momentálně designérka, jinak bývalá herečka Klára Jirsáková, která ve Francii vystudovala design. A když jsme rekonstruovali ten největší pokoj, který má francouzské dveře na terasu, navedla mě na typ francouzského bydlení à la Provence, kde je starý nábytek z nějakých frců apod. Ona to vše zpatinovala a uvedla do takové milé atmosféry jihu Francie.

A protože jsem úchylná na Francii, tak mne to hrozně potěšilo.

To mne navádí i na další otázku. Líbí se mi, že tu nemáte supermoderní vybavení a vůbec vše takové „unifikované“, vše v jednom stylu. Byl to záměr?

Ano, máte pravdu, je to tady jiné. Jsou to různé věci z různých frců – například z Loděnic a podobně, poskládané tak, jak se mi to líbí.

Ale myslím, že velmi důležité je především to, jak se v tom člověk cítí. Zjistíte, že naprosto v klidu jde k sobě dát novou sedačku a k tomu starou lampu, zrcadlo a další věci. Kouzlo je v tom, že si ty věci nepřekážejí – nic si nevadí, protože je to prostě váš styl.

Protože pro vás je domov určitě důležitý i z hlediska vaší profese, musím se zeptat: Co je pro vás doma to nejdůležitější? Na co se těšíte, když se vracíte z divadla?

Tak třeba po představení se těším, že si napustím vanu a dám si skleničku vína. Říkám to proto, že jsem hodně zatížená na koupelnu, která je mimochodem také vybavená dřevem. Moc ráda mám velký pokoj a také kuchyň, protože jsem milovnice vaření. Když mám čas, navařím různé mističky s francouzskými jídly, což děti kvitují, že je to výborné hobby. Tak to jsou tři místnosti, které miluji a ve kterých se snažím být co nejvíce.

Ilona Svobodová dnes

Od září 2018 vede hudebně-dramatické oddělení na Pražské konzervatoři. Vidět ji můžete například V představeních Zatmění a Žena, která uvařila svého manžela v Divadle Na Maninách nebo v monodramatu Červenec v Klubovně Divadla v Celetné.

Okna Schüco dokážou snižovat hluk zvenčí i během větrání

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Jednou z nejatraktivnějších inovací je prototyp ventilačního modulu aktivně snížujícího hluk Schüco ANC (Active Noise Canceling), kdy skrytý mikrofon nahrává externí hluk a pomocí speciálního softwaru reproduktory okamžitě generují odpovídající „protihluk“. Ten pak díky interferenci zvukových vln ruch zvenčí vyruší a hladina hluku se i při otevřených oknech citelně sníží. Společnost na veletrhu BAU představila i další nástroje pro práci s akustikou při projektování.

Hluk ruší a snižuje kvalitu života, u citlivějších jedinců může dokonce způsobovat i zdravotní problémy. Společnost Schüco prezentovala na BAU v Mnichově nová řešení, které pomáhají snížit hladinu hluku v interiéru budov i šíření hluku venku na ulici. (Zdroj: Schüco CZ)

Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno vydala „Environmental Noise Guidelines for the European Region“ s cílem chránit lidské zdraví před hlukem. Tyto pokyny doporučují snížit hladinu hluku způsobenou dopravou na ulicích například na méně než 53 decibelů (dB), protože dopravní ruch nad touto hladinou může být škodlivý pro lidské zdraví. Je alarmující, že dnes na rušné ulici jsou běžně naměřeny hodnoty vyšší než 80 dB. Výrobci oken a fasád proto stojí před výzvou: Najít nové směry a řešení v designu konstrukcí a v různých formách povrchových úprav, které by bylo možné použít v praxi co nejdříve. Společnost Schüco na tuto výzvu již reagovala a vyvinula nové produkty a prototypy řešení, která snižují hladinu hluku v celém opláštění budovy.

Okno Schüco AWS 90 AC.SI snižuje hluk zvenčí i během větrání

Okenní řešení AWS 90 AC.SI má speciální středové těsnění a vzduch proudí přes rám, čímž zajišťuje snížení zvuku ve sklopené „ventilační“ poloze, tedy během větrání. (Zdroj: Schüco CZ) Nové okenní řešení Schüco AWS 90 AC.SI (hliníkový okenní systém, stavební hloubka 90 mm, akustická, vysoce tepelně izolovaná okna) snížuje hluk přicházející z exteriéru i během přirozeného větrání, kdy je okno ve sklopené poloze. Efekt se dosáhne pomocí speciálně vyvinutého středového těsnění a přivádění čerstvého vzduchu skrz ventilační rám. Tímto způsobem se zvuk rozptýlí a hluk se značně sníží. Při sklopení okna se dosáhne snížení hluku o 31 dB a současně se přirozeně větrá. Okenní řešení nabízí mimořádně vysokou úroveň uživatelského komfortu, zejména v rezidenčních a kancelářských budovách v oblastech znečištěných hlukem.

Skryté ventilační moduly Schüco ANC vyruší venkovní hluk „protihlukem“

Společnost Schüco prezentovala i prototypy dalších dvou způsobů snížení šíření hluku z exteriéru do interiéru. V prvním případě jde o ventilační moduly aktivně snižujících hluk Schüco ANC (Active Noise Canceling). Ve ventilačním kanálu větracího modulu ANC jsou instalovány reproduktory a mikrofony. Mikrofon zaznamená úroveň externího hluku a s pomocí speciálního softwaru reproduktory okamžitě generují odpovídající „protihluk“, tedy zvuk na podobné frekvenci jako venkovní rámus. Tyto dvě zvukové vlny interferují, jinými slovy hluk a „protihluk“ se vzájemně vyruší takovým způsobem, že celková hladina hluku se citelně sníží.

Schüco prototyp představený na BAU 2019: Moduly ANC (Active Noise Canceling) skryté ve ventilačním křídle AWS VV snižují hladinu hluku. (Zdroj: Schüco CZ)

Ventilační modul ANC bude osazen v neprůhledném ventilačním křídle AWS VV a v posuvné jednotce ASE 80.HI. Posuvná jednotka ASE 80.HI Design Line je vybavena větracím modulem ANC v pouzdře skrytém ve zdi (pocket design). Když je posuvná jednotka zavřená, větrací jednotka ANC je skryta. Pokud je potřeba vyvětrat, stačí na vytažení ventilačního modulu ANC ze zdi použít rukojeť posuvného křídla.

Eliminace šíření hluku v exteriéru pomocí absorpce zvuku

Ke snížení šíření hluku v městských aglomeracích, tzv. hluku ulice mohou významně přispět vnější fasády pohlcující zvuk. Na rozdíl od běžných stavebních prvků spíše zvuk absorbují, než odrážejí. S komponenty tlumícími hluk lze dosáhnout až 80% absorpci zvuku.

Schüco prototyp představený během BAU 2019: Vnější fasády pohlcující zvuk mohou významně přispět ke snížení šíření hluku v městských oblastech. (Zdroj: Schüco CZ)

Schüco představilo čtyři prototypy, které dovolují integrovat absorpční jednotky do konstrukce obvodového pláště budovy. Prvním příkladem je textilní fasáda Schüco FACID Silence, absorpční jednotka integrovaná do fasády. Druhým příkladem je perforované vnější opláštění se zvukově tlumícím materiálem. Třetí verze, která je stejně vizuálně atraktivní a technicky funkční, eliminuje zvuk mikro-perforovanými pilastry (pilastr je reliéfní plastický architektonický prvek, který připomíná sloup, je však plochý a má pouze dekorativní účel, vystupuje z fasády). Čtvrtý příklad absorpce zvuku představují lamely ve sluneční cloně vyrobené z perforovaného plechu. Toto akustické stínění je založeno na systému Schüco ALB.

Nástroje pro projektování akustiky

S aplikacemi SoundCal a Digital Acoustics Lab společnost Schüco brzy spustí dva nové nástroje, které pomohou určit efekt redukce hluku okenních a fasádních prvků. Rychle vypočítané spolehlivé údaje o hodnotách snížení hluku tak pomohou vybrat vhodné zasklení a určit nejlepší kombinace rámů a zasklení.

Nástroje na plánování akustiky: Společnost Schüco s aplikacemi SoundCal a Digital Acoustics Lab přináší dva nové nástroje k určení efektu snižování hluku okenních a fasádních jednotek. (Zdroj: Schüco CZ)

Software SoundCal vypočítává vážený index zvukové neprůzvučnosti R_W pro okna a fasády Schüco. Výsledek simulace je možné si i poslechnout. Výpočty jsou prováděny podle norem DIN 4109-2: 2016-07 a DIN EN 12354. Hodnota, která se vypočítává v závislosti na velikosti a rozdělení jednotky, jakož i profilového systému a zasklení, pomáhá při projektování.

Digital Acoustics Lab (DAL) je aplikace založená na cloudové technologii. Pracuje na základě frekvence zvuku a developeři, architekti a klienti ji mohou využít k určení účinků přenosu hluku okny a fasádami Schüco. Výsledek simulace je opět možné i reálně slyšet. Různé fasádní systémy a zasklení se porovnávají v celém akustickém frekvenčním rozsahu. Architekti mohou používat software na kontrolu specifikací oken a fasád a klienti mohou kontrolovat účinnost navrženého řešení.

Více na Schueco.cz

CESTY K SOBĚSTAČNOSTI, 4.: Z kořenů určité rebelie

Předchozí část seriálu najdete zde.

Patříte k „otcům zakladatelům“ skvělého projektu Českého ostrovního domu, který se zrodil s cílem vyvolat poptávku po soběstačných technologiích a stavbách. Dnes už se původní trojice či čtveřice nadšenců rozrostla v početný tým odborníků z mnoha oblastí i oborů. Kolik lidí, profesionálů, firem a partnerů se vám už podařilo svým záměrem „infikovat“?

To, co se za poslední tři roky kolem projektu Český soběstačný (původně „ostrovní“) dům událo, jsem opravdu ani ve snu nečekal. Pořád jsme ale z mého pohledu na úplném začátku. Počet lidí, s nimiž spolupracujeme, se rozrostl k třiceti v různé míře zapojení a v různé škále oborů. Stále nikdo nepobírá žádný plat a jedeme na společné vlně možná určitého vzdoru. Od naprosté špičky v oblasti fotovoltaiky a baterií – pana Michala Klečky z GWL Power – přes obrovské znalosti o vodním managementu Daniela Vilíma z Envi-Pu po Petra Pokoru z ELPRAMA, neuvěřitelně schopného elektrotechnika a odborníka na skladbu technologií. Na palubě máme ale i například českou pobočku WEIL, což je jedna z nejoceňovanějších právních firem na světě. A tak bych mohl pokračovat. Na lidi jsme měli a máme obrovské štěstí.

Český ostrovní dům kromě jiného organizuje stejnojmennou soutěž pro studenty architektury a stavebnictví, díky níž každoročně vzniká velký počet neotřelých projektových studií šetrných staveb.

Platí ještě, že moderních technologií, přispívajících k soběstačnosti a nezávislosti, už existuje i v Česku na výběr dost, ale v legislativě stále pokulháváme za vyspělými západními zeměmi?

Tak například energetika je z tohoto pohledu fascinující. Když se budova snaží být energeticky soběstačnou každý den v roce, měla by z principu věci být tato budova schopna i sdílet své přebytky s okolím. To je pro mě naprosto vzrušující představa, posun. Technologie existují, jen se třeba ne vždy využívají racionálně.

Například solární panely na českých střechách ve valné většině vyrábějí energii zrovna v době, kdy je jí v síti už tak hodně a spotřeba je nízká. Aby to celé dávalo větší smysl, aby nastal ten posun, musí ve velkém nastoupit nějaká forma akumulace, která ideálně se sítí umí spolupracovat a pomáhá ji vyrovnávat.

My jsme pár věcí na trhu nenašli, a tak jsme si je museli začít vyvíjet po své ose. Vyvinuli jsme třeba systém řízení energeticky soběstačných budov, který k ostatním technologiím přistupuje, jako kdyby to byl organismus, umí sdílet se sítí, pokud je mu to umožněno, dynamicky se mění a dokonce předpokládá stavy.

Že bychom v něčem technologicky pokulhávali, to mi nepřijde, naopak jsme velice šikovní. Je tady ale určitá systémová zeď, která se kolektivně a možná i nechtěně, ze zvyku, brání jakékoliv změně a často vede k odchodu našich skvělých mozků do zahraničí. To je na dlouhý rozhovor.

Před časem jste zahájili vývoj vlastního bateriového úložiště pro domácnosti. Dovoluji si vás ocitovat:„Představte si takovou míru rozšíření akumulace do domácností, která udělá z uhelných elektráren nepotřebnou věc.“ Nejste tak trochu Verne současnosti?

To jsme vlastně navázali na předchozí odpověď. Kdybyste měl nainvestovány miliardy a miliardy do uhelných elektráren, byl byste nadšený z rozšíření technologie, která by z vaší investice učinila nepotřebnou věc? Možná i proto je energetický systém velice zručně legislativně zakonzervován a „baterkářům“ nezbývá než hledat malé skulinky, které by jim zajistily vstup. My jsme na stopě jednomu takovému elegantnímu řešení pro domácnosti, které by mělo fungovat jak s, tak i bez vlastních solárních panelů. Od prvního dne je hlavní motivací těchto aktivit snaha o změnu, ne nutně o maximalizaci zisku. Pokud na konci té cesty nebude produkt, který má šanci na změnu, je dost možné, že to zabijeme a vždycky už budeme vědět, že jsme se poctivě pokusili. Takže žádný Verne, realita.

A ještě jedna poněkud troufalá myšlenka z uvedeného rozhovoru: „Věřím, že za pět let nebudou například energeticky soběstačné domy ničím výjimečným.“

No vidíte a to mi přijde v nejbližší době mnohem reálnější než samotný odklon od uhlí. Denně mi chodí do mailu několik poptávek od nadšenců. Ten pocit, že si veškerou energii vyrobím sám a nepodílím se tím třeba na věcech, s nimiž nesouhlasím, začíná být pro lidi velice příjemný. Možná tam ještě není návratnost, ale věřím, že s rostoucí cenou energie si do koláče energeticky soběstačných domů kousne i většinová společnost. Snad na to budou dodavatelé připraveni.

Co pro vás osobně znamená myšlenka nezávislosti a soběstačnosti, pokud ji vztáhneme k oblasti bydlení?

Řeknu to takhle: Provozuji se svou ženou poměrně pokornou domácnost, snažíme se nevlastnit nic zbytečného, u toho, co vlastníme, se snažíme o dlouhotrvající kvalitu, nadčasovost. Tím pádem je pro nás také přirozené se nezadlužovat, což nám poskytuje určitou životní svobodu, abychom s naším synem mohli trávit maximum času. To je pro mě nakonec tou hlavní hodnotou nezávislosti. Mít svobodu investovat čas tam, kam chci, a cítit, že je má práce někomu užitečná. Vědomě se tedy někde omezíme, abychom za to mohli získat něco pro nás důležitějšího. Tak to vidím i u lidí, kteří mi píší o radu, jsou ochotni zainvestovat něco navíc, protože to pro ně má další, nevyčíslitelnou přidanou, pocitovou hodnotu. Věřte, že píší lidé jak extrémně bohatí, tak mladé rodiny. Myslím, že jde o určitý druh mindsetu, ke kterému se dochází různými způsoby.

Pavel Podruh (1986)

Český inovátor, podnikatel, muzikant a cestovatel. Založil projekt Český ostrovní dům, jehož misí je akcelerace nástupu udržitelnějších technologií do běžných domácností a budov. Spojením plně funkčních, pokrokových a důmyslných řešení hledá se svým týmem možnosti budoucího lidského nakládání s přírodními zdroji.

Sky: promyšlená stavebnice pro čerstvý předehřátý vzduch

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Speciálně a kamkoli

Brink Renovent Sky jsou kompaktní plně vybavené rekuperační jednotky. Do jednoho místa lze snadno osadit větrací jednotku i s rozdělovacím boxem. Obsahují automatickou regulaci konstantního průtoku a ochranný předehřev zajišťující celoroční provoz, obsahují bypass a programovatelné ovládání. Byly vyvinuty pro rekonstrukce a výstavbu menších domů a bytů náročnou na omezený stavební prostor. Je možné instalovat je skrytě v horizontální poloze do podhledů, nebo vertikálně do instalačních nik s výškou pouhých 20 cm. Jednotky jsou dostupné ve výkonech 150 a 200 m³/h.

Kompaktně a rychle

Rozdělovací boxy obsahují hlukově tlumící komoru a připojovací hrdla pro flexibilní potrubní rozvod Air Excellent, jehož součástí jsou veškeré tvarovky, těsnění a další nezbytné součásti, které dohromady tvoří jeden promyšlený a na sebe navazující celek se snadnou a rychlou instalací. Potrubní rozvod Air Excellent je hygienický, čistitelný a jako celek certifikovaný u TÜV.

Výkonné i tiché

Větrací jednotky jsou na svůj výkon a velikost také velmi tiché, přičemž nízká hlučnost je jedním z nejdůležitějších parametrů větrání v malých domech a bytech. Uživatelé ocení i jednoduchou údržbu. Filtry jsou snadno přístupné bez rozebírání jednotky. V rozkládacím rámečku se mění pouze filtrační vložka, čímž se snižují náklady. Jednotku lze vybavit i velmi účinnými prachovými filtry, které odstraní jemný prach pronikající z rušné ulice.

Více na Storc.cz

Elektrické podlahové vytápění v rekonstruovaném domě

Elektrické podlahové topení je jednoznačně vhodné pro domy s velmi nízkými tepelnými ztrátami. Například pro starší objekty, které je možné zateplit nebo jinak snížit jejich tepelné ztráty. V těchto případech pak už není nejdůležitějším faktorem cena samotné energie, ale pořizovací náklady, provozní náklady a životnost topného systému. Spotřeba energie na vytápění je u takto ošetřených domů tak malá, že například návratnost velké investice do tepelného čerpadla je delší než životnost čerpadla – a tím ztrácí smysl.

Výběr systému krok za krokem

Pro správný návrh je nutné znát kromě velikosti, půdorysu apod. i tepelné ztráty objektu. V prvé řadě jde vlastně o volbu mezi přímotopným, smíšeným nebo akumulačním způsobem vytápění. V čem se liší? Standardní akumulační systém, kdy topná rohož je umístěna ve vrstvě betonu o tl. 10–14 cm, ve formě topné podlahy se obvykle setkává při provozu s problémy v oblasti regulace a tím de facto i udržení optimální tepelné pohody. Souvisí s tím i menší hospodárnost přeměny energie v užitečné teplo.

Systém s relativně malou mírou akumulace je nazýván jako přímotopný – topná rohož nebo fólie je umístěna bezprostředně pod podlahovou krytinou. Třetí alternativa je systém smíšený, kdy je topná rohož nebo fólie uložena ve vrstvě betonu silné cca 4–5 cm. Pokud zvolíte koncepci přímotopného nebo smíšeného vytápění, je nutné se rozhodnout, zda topná podlaha bude jediným zdrojem tepla v místnosti nebo doplňkovým zdrojem vytápění k jiným topidlům.

Podle toho se následně zvolí velikost plošného příkonu topné rohože nebo topné fólie. Stavebníci mívají sklon výkon topidel „pro jistotu“ předimenzovat. Pokud příliš výkonné topidlo opatříte vhodným termostatem, neodebere zbytečně více elektrické energie, jeho výhodou bude navíc flexibilnější provoz.

Nevýhodou však budou vyšší pořizovací náklady a možná i vyšší hodnota hlavního jističe, znamenající vyšší stálou platbu. Ta tvoří významnou část účtu za energii. Takže projekt se nevyplatí podcenit. Slouží nejenom k optimalizaci pořizovacích a provozních nákladů, ale i tepelnému komfortu v každodenním užívání.

Typy elektrického podlahového vytápění

Trendem v úsporném vytápění jsou velkoplošné nízkoteplotní topné soustavy. Například společnost Fenix Jeseník nabízí pro tyto účely topné rohože a kabely Ecofloor a fólie Ecofilm. Topné prvky jsou zabudovány do konstrukce (do podlahy nebo stropu) a neruší interiér. Ohřívají velké teplosměnné plochy na teploty jen o málo vyšší, než je teplota prostředí.

Nízkoteplotní vytápění je obecně velmi výhodné nejen z hlediska úspor energie, ale i optimálního rovnoměrného rozložení teploty v pobytovém prostoru. Tím se, oproti solitérním topným tělesům, omezuje cirkulace vzduchu (eliminuje se průvan, šíření prachu) a také vysušování vzduchu, které škodí lidskému zdraví.

Kdy použít topné fólie a kdy topné rohože?

Kabely a rohože Ecofloor jsou určeny převážně do konstrukcí prováděných „mokrým“ procesem – do betonů a stěrek. Fólie Ecofilm je naopak určena pouze do tzv. „suchých“ konstrukcí – například plovoucích podlah a stropních sádrokartonových podhledů. Topnou fólii Ecofilm s tloušťkou pouhých 0,4 mm lze velmi snadno instalovat přímo pod plovoucí podlahu – bez jakýchkoliv hlubších zásahů do původní omezené konstrukční výšky podlahy.

Odpověď na otázku, zda použít topné rohože nebo fólie, dá skladba podlahy a zvolená podlahová krytina. Například pro dlažbu jsou vhodné rohože, pro laminátové nebo dřevěné podlahy pak fólie. Principiálně ale fungují oba tyto typy stejně. Fólie se tedy dá použít také pro stropní vytápění, u kterého lze instalovat vyšší příkon než do podlahy. U stropu totiž není na obtíž vyšší teplota – cca 45 °C, která by u podlahy nebyla snesitelná. Navíc lze využít větší účinnou topnou plochu – na strop se neumisťuje nábytek.

Kam elektřina nepatří

Pro špatně izolované starší domy není elektrické podlahové vytápění zdaleka ideálním řešením. Typickým příkladem může být například zástavba v historických částech měst, kde z pohledu památkové péče nepřipadá vnější zateplení staveb vůbec v úvahu. V takových objektech by měla být instalována jiná energeticky úsporná zařízení, např. tepelná čerpadla.

Pro názornost a představu

Tepelná čerpadla (TČ)

Srovnání jednotlivých typů

Pár užitečných rad

Další jednoznačné výhody

Doporučení odborníků:

Od výhně k benzinu

Elektřina a plyn

Pájky tvrdé a měkké

Tavidlo usnadní spojení

Doporučení odborníka

Série QUARZIT

Jaro je za dveřmi, neodkládejte objednávku materiálu

Podlahy podle účelu

Dveře na míru

Stropy a zrcadla

Ilona Svobodová dnes

Okno Schüco AWS 90 AC.SI snižuje hluk zvenčí i během větrání

Skryté ventilační moduly Schüco ANC vyruší venkovní hluk „protihlukem“

Eliminace šíření hluku v exteriéru pomocí absorpce zvuku

Nástroje pro projektování akustiky

Pavel Podruh (1986)

Speciálně a kamkoli

Kompaktně a rychle

Výkonné i tiché

Výběr systému krok za krokem

Typy elektrického podlahového vytápění

Kdy použít topné fólie a kdy topné rohože?

Kam elektřina nepatří

PARTNEŘI WEBU