Blog

Po zimě se nejprve sklízejí ty druhy zeleniny, které přezimovaly, zejména pór a růžičková kapusta, později také ředkvičky, salát, jarní špenát a vytrvalé druhy, jako je rebarbora a chřest, z bylinek pak česnek medvědí, zimní cibule a pažitka. Jana Nováková trhá v tento čas svých sedm jarních oblíbenců: listy kopřiv, bršlice kozí nohy, pampelišky, sedmikrásky, ptačince žabince, violky a popence.

Zdravý plevel

Co je na kopřivách tak skvělého, že bychom se jimi měli zabývat? „V zahradě mají několik důležitých úkolů,“ připomíná naše průvodkyně. „Hluboko koření, takže vynášejí živiny z hlubin. Můžete je využívat například formou nálevu nebo zákvasu pro hnojení zeleniny. Jsou také živnou rostlinou mnoha druhů hmyzu, brouků a motýlů, takže někde v odlehlém koutě je nemusíte hubit, ale je třeba jich využít,“ dodává.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) se sbírá před květem, a to buď jako celá rostlina, či pouze její mladé vrcholky, později jenom listy, lépe časně na jaře či poté do konce května. Ale i pozdější sběr je lepší než žádný. Listy a nať se spaří a využívají se jako špenát, přidávají se do velikonoční nádivky, do polévek a omelet. Listy se také suší a jemně melou, aby svým práškem obarvily těstoviny. Obsahují hlavně chlorofyl, rostlinná barviva, aminokyseliny, vitaminy, také železo a křemík. Kopřiva se tradičně používá na čištění krve a na posílení organismu, proti anémii, připravuje se z ní čaj. Méně známé je využití sušených semen, která se mohou sypat třeba na pečivo.

Bršlice kozí noha

Ač často podceňována, patří také mezi skvělé přírodní zdravotníky. Nahlíží se na ni jako na obtížný plevel, ale pokud ji ochutnáte, možná změníte názor. Naše průvodkyně vysvětluje, jak připravit bršlici, aby si vás získala: „Aby byla dobrá, je potřeba sbírat mladé, ještě složené lístky, které se spaří, lehce pokrájí a vloží na česnek nebo cibuli. Přisypává se také do polévek, nádivek nebo se jí zdobí chléb. Jako bylinka se ­používala tradičně na léčení dny a pro čištění krve. Obsahuje silice, hořčiny, třísloviny a další látky, ale v jarní ­nati oceníte hlavně obsah minerálů a enzymů.“

Pampeliška

Je spojena s jarem, květy připomíná vytoužené jarní sluníčko. Nejznámější je využití na pampeliškový med, což je vlastně spíše sirup svařený z květů a cukru. Zdravá je ovšem celá rostlina. Mimo vegetační období (tj. zejména na podzim a na jaře, když chystáte záhony) se využívá i jemně nahořklý kořen, který obsahuje inulin, hořčiny, aminokyseliny a třísloviny.

Mladá poupata Jana Nováková nakládá do octa jako kapary, doporučuje v době, kdy pampeliška kvete, sníst denně pár dutých stonků pro zdraví jater a žlučníku. Listy se hodí do salátů, špenátů, polévek a omelet.

„Pokud rostliny na nějakou dobu přiklopíte, listy se bez přístupu světla vybělí a jejich chuť bude jemnější. Kromě působení na trávicí trakt má dobrý efekt také na ledviny, působí fytoncidně (hubí mikroby) a umí povzbudit organismus,“ dodává.

Sedmikráska

Tato statečná, i v zimě kvetoucí bylinka má jedlé květy i listy. Květy jsou lehce nakyslé a zdobí spíše slané pokrmy než sladké, listy dodají barvu i vitaminy polévkám či pomazánkám. Působení této bylinky na zdraví je podle slov naší průvodkyně skutečně mnohostranné, kvetoucí sedmikrásky v zahradním trávníku dodávají radost, pohodu a úsměv.

Ptačinec žabinec

Pokud na něm neleží souvislá vrstva sněhu, může být také jarním životabudičem. Roste – ba i kvete – také v zimě. Jeho husté koberce v zeleninových záhonech jsou asi všem dobře známé. Méně se ví to, že i nať lze konzumovat, chutí připomíná křehký zelený hrášek.

Violka vonná

Dalším favoritem naší průvodkyně je violka vonná, lidově fialka (Viola odorata). Její listy a květy používá do jarních pokrmů. Doporučuje se trhat opatrně, rostlina je malá a velmi jemná a v přírodě už není tak častá jako kdysi. To ovšem nevylučuje, že se může nacházet i u vás na zahradě.

Popenec

Drobná rostlinka příbuzná hluchavkám tvoří nejnižší plazivé patro luk a trávníků a od jara do podzimu kvete drobnými světle fialovými kvítky.

Jana Nováková doporučuje nať popence využívat k ochucení pokrmů, hlavně těch vaječných a bramborových. „Ale musí se s ní opravdu opatrně, je chuťově dosti výrazná,“ upozorňuje. Nicméně v pravé české bramboračce ji určitě oceníte.

Obsahuje třísloviny, hořčiny, silice, saponiny a minerály (zejména draslík). Jako ostatní hluchavkovité prospívá trávicí a dýchací soustavě.

Její pyskaté květy ocení i včely a čmeláci, půdopokryvné schopnosti uvítají určitě nejenom přírodní zahradníci.