Zimní řez se provádí u jádrovin (u nás ponejvíce jabloně a hrušně, s mišpulemi, kdouloní nebo hlohem se setkáme málokdy), rybízu a angreštu. U těchto ovocných druhů se nejlépe hojí rány po řezu právě v zimě. Zacelovací schopnost je vysoká zejména u hrušní, ale i u ostatních přináší dosti dobré výsledky. U těchto dřevin je zimní řez základem vytváření koruny, letní řez je považován pouze za doplňkovou záležitost. Přestože byly v minulosti dělány pokusy pěstovat ovocné stromy bez řezu, zkrátka se bez něj neobejdeme.

Vyberte nejvhodnější dobu
V podmínkách velkovýroby se řeže často po celou dobu, kdy jsou stromy bez listí, pokud však pečujete jen o několik stromů na zahradě, můžete si vybrat nejvhodnější dobu, když odezní silnější mrazy, ale samotná vegetace ještě nezačala.
Podle stáří stromu rozeznáváme výchovný řez (do pátého nebo šestého roku po výsadbě), který má za účel vytvořit přiměřeně hustou a pravidelnou korunku a podporuje zejména růst stromku. Kromě zákrsků mívají kmenné tvary stromů dvě patra větví, první pomáháme založit pomocí řezu, druhé vytvoří zpravidla už samovolně. Pokud toho docílíte, provádějte v dalších letech tzv. průklest. Při něm se podporuje hlavně plodnost. Zásahy řezem proto omezujte. Už nebudou tak zásadní jako předtím. Někdy se doporučuje přesunout průklest do letního období (červenec–srpen), ale zvláštní výhody to neposkytuje.
Odstraňujte větve
Postranní větve se sklánějí do vodorovné polohy, což podporuje tvorbu plodného obrostu. Odstraňujte pouze nadbytečné větve a ty, které rostou dovnitř koruny. Dobře ošetřovaný strom v plné plodnosti přirůstá každým rokem o 30 až 40 centimetrů a plodí každoročně. U starších stromů odstraňujte suché, poškozené a nemocné větve, dále pak ty, které se křižují a zahušťují korunu nebo rostou souběžně blízko sebe. Vždy ponechávejte tu větev, která je silnější a roste vhodnějším směrem. V koruně nemají vznikat nežádoucí prostory – díry. Poškozené větve raději zmlazujte na nižší rozvětvení, aby se rána lépe zacelovala.
Odříznuté větve spalte nebo rozdrťte, čímž také zakročíte proti přezimujícím škůdcům. Vzniklé rány zahlaďte žabkou a ošetřete štěpařským voskem nebo stromovým balzámem. Stromky okousané zvěří se dají zachránit jen v případě, že na obvodu kmínku zbyla aspoň část kůry. Tyto rány vyřízněte až do zdravého pletiva a ošetřete štěpařským voskem nebo pastou se stimulátorem růstu.

Víte, že… |
|
Pupeny květné jsou pro další úrodu důležité a podle jejich počtu lze provést první odhady. Pupeny listové neplodí, ale zajišťují prodlužovací růst výhonů a větví. První jsou silnější, druhé štíhlejší a špičatější. Pupeny spící (adventivní) jsou skryty pod kůrou a aktivují se jen v případě hlubšího řezu. U plně vyvinutého stromu se vytváří plodný obrost, který přirůstá málo, ale vyvíjí se na něm hodně květních pupenů a tím i ovoce.
|
Zmlazování stromů
Stárnoucí stromy lze zmladit, plodnost se prodlouží asi o třetinu. Smysl to má jen u stromů zdravých a dobře vyživovaných. Silný řez způsobí, že kořeny lépe zásobují zbylé větve živinami a koruna se rychle obnoví. Zmlazovat je možné i stromy poškozené kroupami nebo ty, které chcete přesadit. Úspěšnost přesazení však s věkem stromů klesá.
U stromů poškozených mrazem je zotavení po zmlazení poměrně nízké, je tedy otázkou, zda se vůbec vyplatí. Zde přicházejí ke slovu spící pupeny, z nichž začnou vyrážet regenerační výhony (vlky). Ty pomohou po zmlazení vytvořit nový plodný obrost. Na zkrácenou kosterní větev bez tažného výhonu lze naroubovat jeden nebo dva rouby téže odrůdy. Tím se zvětší možnost pokračovat v růstu a rána se brzy zacelí.
Na zmlazený strom lze naroubovat i jinou odrůdou (tzv. přeroubování). Podle tvaru koruny zvolte úhel zmlazování – vrcholový úhel koruny. U jabloní, které mívají korunu kulovitou, je vhodný úhel 90 až 100 stupňů, u hrušní 70 až 80 stupňů. Pro zachování úhlu pomůže provázek nebo úhloměr z latí. Silnější větve odřezávejte raději nadvakrát, aby se nevylomily. Sklon řezných ploch má být takový, aby rány byly co nejmenší. Nejvhodnější je používat pilku s otočným listem, umožňující vést řez v jakékoliv poloze. Při práci dbejte zvýšené opatrnosti.

Odborný poradce Pavel Kukal pracuje jako zahradník na České zemědělské univerzitě v Praze-Suchdole (ČZU Praha-Suchdol). Zabývá se rovněž psaním odborných článků a přednáškovou činností.






-kopie_636x424.jpg)
-kopie_636x424.jpg)
Dům je prostě skvělý – vše je tak, jak jsme chtěli. A náklady na provoz téměř žádné, voda vlastní, odpad do kořenové čističky, topení kanadskými kamny vlastním dřevem při minimální spotřebě, takže jen nevelký účet za elektřinu. Skvělé jsou předokenní žaluzie – žijeme bez záclon s výhledem do zeleně a zároveň plní skvělou tepelnou izolaci v létě i v zimě.-kopie.jpg)
-kopie.jpg)
-kopie.jpg)
-kopie.jpg)
-kopie.jpg)
-kopie.jpg)
-kopie.jpg)







Materiál RAU-FIPRO X má mnohem vyšší podíl skelných vláken (o 53,8 % více), než tomu bylo dříve. Výsledkem je výrazně větší stabilita a tvarová stálost velkých formátů. Nízká hmotnost okenních prvků díky absenci ocelové výztuhy usnadňuje manipulaci a následnou instalaci. Přitom však zůstaly zachovány všechny pozitiva první generace GENEO oken, to znamená výborné tepelněizolační vlastnosti a vynikající hlukový útlum (do 47 dB). Důležitý je rovněž faktor bezpečnosti, neboť okna 





Zatékání a kondenzace vodních par v zateplené střeše je devastující jev. Izolanty přestávají plnit funkci tepelné ochrany a vodou nasáklé materiály následně negativně ovlivňují i dřevěné prvky krovu. Pokud si myslíme, že dřevo opatřené populárními chemickými impregnanty situaci zachrání, hluboce se mýlíme. Jde většinou o prostředky, které chrání mokré stavební dřevo před plísní do doby jeho použití na střeše. Zde je dobré připomenout, že dřevo s vyšší vlhkostí, než určuje ČSN, se nesmí zabudovávat a kontralatě a latě se impregnovat dle ČSN nemusí, neboť jsou konstrukčně chráněny skládanou krytinou položenou nad nimi. Národní lobbistická móda prosazující impregnaci latí a kontralatí tak pouze vytahuje peníze z kapsy stavebníka a devastuje životní prostředí.




Výběr paliva a zařízení k jeho spalování provází ještě volba mezi lokálním vytápěním (např. kamna, krby nebo elektrické konvektory, kdy konvenční nebo sálavá topidla jsou umístěna přímo ve vytápěných místnostech, nebo se teplo rozvádí) a centrálním vytápěním (přenos tepla mezi kotlem a radiátory se děje pomocí cirkulující topné vody, nebo nízkoteplotně podlahovým, stropním či stěnovým vytápěním – výhodné při použití kondenzačního kotle nebo kotle na dřevo s akumulační nádrží a při využití solárního systému).
Vůbec největší zdroj energie představuje slunce. Potenciál jeho paprsků lze využít k topení i chlazení, k větrání, svícení či pohonu všeho, co saje hnací sílu ze zásuvky. Velmi efektivním způsobem je fotovoltaika, fungující jako hybridní systém. Dům má klasickou přípojku na veřejnou síť, ale o ohřev vody se starají zisky solárních panelů v bojlerech na stejnosměrný proud. U solárních elektráren do výkonu 10 kilowattů navíc není třeba žádná licence ani registrace (pro rodinný dům bohatě stačí 3–5 kW, což představuje na 1 kW asi 7 m2 plochy střechy). Je-li paprsků málo, zapnou se „nakrmené“ domovní baterie.








_636x528.jpg)



.jpg)





Rámy a křídla prosklení jsou vyrobeny z výběrového prořezávaného 

