Skip to content

Blog

Bezpečný pohyb po střeše zajistí kvalitní střešní doplňky i jejich revize

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Bezpečné užívání stavby je jedním ze základních požadavků stanovených normou ČSN 731901. Uživatel musí mít možnost bezpečně provádět údržbu střechy, případně výměnu poškozených částí krytin, obnovovací nátěry apod., ale také třeba komína, včetně revize.

Víte, že pád z výšky patří dlouhodobě mezi nejčastější příčiny pracovních úrazů? Za práci ve výškách je přitom považována práce v jakékoliv výšce. Už od 1,5 m je zaměstnavatel povinen chránit zaměstnance proti pádu.

Plošina Robust (Zdroj: HPI-CZ)

Na šikmé střechy rodinných domů se pro bezpečný pohyb při údržbě střechy a zařízení na ní umístěných montují zejména stoupací plošiny, lávky a nášlapy v kombinaci s bezpečnostními háky. Háky se využívají jako kotevní body v kombinaci se zachycovacím postrojem na laně, ale lze je využít také pro připevnění střešních žebříků určených pro zajištění dočasného pohybu na střeše.

Zdeněk Štofaňak, zástupce společnosti HPI-CZ, upozorňuje, že tyto prvky pro bezpečný pohyb je potřeba podle norem pravidelně kontrolovat, obdobně jako třeba komíny nebo kotle: „Norma ČSN EN 517, konkrétně odstavec 10, uvádí, že u bezpečnostních střešních háků musí výrobce uvést, že zařízení musí být kontrolováno každých 12 měsíců oprávněnou osobou autorizovanou výrobcem, a dále, že musí být udržováno, pokud to výrobce považuje za nezbytné. Obdobně se to podle normy ČSN EN 516 týká také lávek, plošin a stupňů, které je třeba rovněž kontrolovat každých 12 měsíců.

Plošiny, stupačky a lávky

Nejčastěji se na střešní plochy upevňují stoupací plošiny. Montují se zpravidla do blízkosti komína, případně solárních kolektorů, antén apod. Větší objekty s rozsáhlejšími střechami pak mívají na střechách kominické lávky se zábradlím. Naopak u menších střech nebo jako doplňkové opatření, například ke stoupacím plošinám, výborně poslouží nášlapy neboli střešní stupačky.

Komínová lávka na stěně komínu (Zdroj: HPI-CZ)

Kominík není veverka

Střešní výlez musí být umístěn těsně vedle komínu a od výlezu ke komínu by měly vést nášlapy. Pokud se jedná o větší vzdálenost ke komínu, pak ale nášlapy nestačí a je potřeba instalovat stoupací plošiny, případně komínovou lávku. Tuto problematiku podrobně řeší norma ČSN 734201.

Praxe je ale jiná, střecha bývá ve špatném stavu, nášlapy drží jen silou vůle a komínová lávka má stoupací část z prohnilého dřeva,“ směje se Zdeněk Štofaňak, který sám i revize provádí, a dodává: „To už by dnes normám samozřejmě nevyhovělo. Část, na které se stojí, by měla být protiskluzová, což znamená kovová s výstupky a otvory, které brání shromažďování vody a sněhu. I když kominík chodí po střechách každý den, jsou střechy, kam by se ani neměl pouštět – přece jen je to člověk a ne veverka.

Ochrana proti pádu

Pokrývač nebo třeba stavební klempíř vykonávající pracovní činnost na šikmé střeše, například opravu střechy, musí být chráněn zejména proti pádu ze střešního pláště na jeho volných okrajích. Zároveň je třeba zajistit jeho bezpečný pohyb po střešní ploše. Mezi nejbezpečnější a zároveň finančně dostupné způsoby zajištění na střechách patří využití bezpečnostních střešních háků. Háky se instalují převážně v blízkosti střešních oken, štítů, u okapů, nebo u hřebenů střech. Využívají se jako kotevní body v kombinaci se zachycovacím postrojem na laně, ale lze je využít také pro připevnění střešních žebříků určených pro zajištění dočasného pohybu na střeše.

Bezpečnostní hák pro vláknocementové krytiny, plastové krytiny, břidlici, plech a šindel (Zdroj: HPI-CZ)

Revize prvků pro bezpečný pohyb po střeše

Revizní kontrolu provádí pověřený pracovník především vizuálně. „Lávku, plošinu, nášlap, ale i bezpečnostní hák je třeba prohlédnout nejprve jako celek, poté všechny jeho části, a především správně provedenou montáž i uchycení a poté rozhodnout, zda tento prvek lze nadále bezpečně používat. Revizi provádí autorizovaná osoba, pověřená výrobcem, který daný prvek uvedl na trh,“ uvádí dále Zdeněk Štofaňak. Sám se při revizi vždy ptá na datum montáže. U starých lávek a plošin je určit datum těžké, takže ve chvíli, kdy jsou šrouby vykývané a prkna „podlážky“ nahnilá, je lepší prvek vyměnit. „Nejde o velkou investici,“ říká k tomu Zdeněk Šfofaňak.

A kdy nejlépe provádět revizi? „Je jedno, zdali je to na jaře nebo na podzim, důležité je, aby to bylo pravidelně,“ dodává na závěr Zdeněk Štofaňak, který osobně revize pro společnost HPI-CZ provádí.

Tipy pro bezpečnou střechu:

U menších střech slouží nášlapy

Nášlap Trapac 3 barvy (Zdroj: HPI-CZ)Cestu po střeše lze vytvořit bez vrtání do krytiny pomocí univerzálního nášlapu Trapac®, který stačí jen „zaháknout“ za střešní tašku. Sklon roštu lze upravit dle sklonu střechy, otvor v nášlapu je opatřen madlem pro přidržení, a tedy ještě pohodlnější a bezpečnější pohyb po střeše. Univerzální nášlap je určen pro pálené i betonové tašky, jejichž vlnám se rozměrově přizpůsobí. Více na Hpishop.cz.

Stoupací plošiny se montují ke komínu

Stoupací plošina sada Robust (Zdroj: HPI-CZ)Sada ROBUST z nabídky HPI-CZ zahrnuje kompletní stoupací plošinu z pozinkované oceli. Rošt plošiny má protiskluzový povrch, hustě rozmístěné otvory v povrchu roštu zabraňují shromažďování vody a sněhu. Sadu ROBUST si lze vybrat s povrchovou úpravou pozink nebo v barvené variantě (antracit, hnědá, cihlově červená, červenohnědá, černá). Držáky stoupací plošiny jsou v místech styku s krytinou opatřeny pryžovými podložkami, které zabraňují jejímu mechanickému poškození. Více na Hpishop.cz

Kominický výlez HPI je dostatečně prostorný

Kominický výlez (Zdroj: HPI-CZ)V souvislosti s dalšími bezpečnostními prvky na střeše mohou rozhodující být i dostatečné rozměry instalovaného výlezu, kterým se kominík, pokrývač nebo třeba „hromosvodář“ protáhne na střechu. Takovým je např. kominický výlez HPI pro profilované střešní krytiny, který svou velikostí 550 x 720 mm splňuje normu ČSN 73 4201. Norma umožňuje při rozměrech výlezu na střechu 550 x 550 mm a jeho vzdálenosti do 600 mm od komína nezřizovat už komínové lávky. Více na Hpishop.cz.

Hák pro různé rozteče krokví

Bezpečnostní hák Tiskkval (Zdroj: HPI-CZ)Pro montáž na krokve různých roztečí je určen univerzální hák Trapac®. Hák se upevňuje na přiložený montážní profil z pozinkovaného ocelového plechu, který se montuje mezi dvě krokve. Hák lze posunovat a pevně ukotvit přesně v místě vyhovujícím tvaru krytiny. Bezpečnostní hák Trapac® je určen pro skládané střešní krytiny, jak ploché, tak s vlnou. Více na Hpi.cz, případně na Hpishop.cz.

Stavební příslušenství HPI-CZ lze objednat u obchodních partnerů firmy, případně na webu Hpishop.cz.

 

TEST: 4x štípací klíny Fiskars

Co  jsme testovali:

1. Štípač špalků Fiskars 1001617

Sestává z masivní ocelové tyče s kaleným klínem pro bezpečné štípání špalků. Délka 980 mm, hmotnost 6 120 g, šířka 70 mm. Cena 1 615 Kč

2.  Klín Fiskars štípací 1001614  Je vyroben z kované a kalené oceli, délka 153 mm, hmotnost 700 g. Cena 399 Kč2.  Klín Fiskars štípací 1001614

Je vyroben z kované a kalené oceli, délka 153 mm, hmotnost 700 g. Cena 399 Kč

3.  Klín Fiskars štípací spirálovitý velký 1000600  Kovaný a kalený klín se spirálovitou konstrukcí a zakulaceným vrškem. Ocel C40a, kalená na tvrdost 36–42 HRC. Délka 220 mm, hmotnost 2200 g. Cena 599 Kč3.  Klín Fiskars štípací spirálovitý velký 1000600

Kovaný a kalený klín se spirálovitou konstrukcí a zakulaceným vrškem. Ocel C40a, kalená na tvrdost 36–42 HRC. Délka 220 mm, hmotnost 2200 g. Cena 599 Kč

4.  Klín Fiskars štípací spirálovitý Safe-T 1001615  Má odolnou zatloukací polyamidovou plochu s kovovým prstencem. Délka 240 mm, hmotnost 2 400 g. Cena 1 105 Kč4.  Klín Fiskars štípací spirálovitý Safe-T 1001615

Má odolnou zatloukací polyamidovou plochu s kovovým prstencem. Délka 240 mm, hmotnost 2 400 g. Cena 1 105 Kč

Průběh testu

TEST: 4x štípací klíny FiskarsK testu jsem použil bukové špalky o průměru přes 50 cm, které bylo těžké rozštípat i kalačem. Pro tuto práci je velmi důležitý nástroj, kterým klín zatloukáte. Rozhodně by to neměla být sekyra, tu zpravidla zničíte, ale spolehlivá palice. Já jsem použil jednoruční bourací kladivo, rovněž od Fiskarsu.

Nejprve jsem testoval nejmenší z klínů (1001614) – je o dvě třetiny lehčí než dva větší klíny, které v testu hned následovaly. Potom přišel na řadu štípač špalků, což je skoro metrová tyč se závažím a klínovým ostřím. To se přiloží na špalek a pohybem trubkové rukojeti nahoru a dolů vznikají rázy, které vtlučou ostří do těla špalku.

Výsledek testu

Klíny pracují naprosto spolehlivě, ale i mezi nimi jsou rozdíly. S nejmenším klínem se dobře manipuluje a snadno se přiloží tam, kde je třeba. Pro štípání velkých špalků dobře poslouží jako doplněk k velkému klínu, ale i sám o sobě zastane mnoho práce.

I zbývající dva větší klíny pracovaly naprosto spolehlivě, ale velmi mne překvapil podstatný rozdíl mezi klínem s polyamidovou hlavou a celoocelovým klínem. Poznaly to ruce i uši. Při úderech na ocelovou hlavu klínu vzniká poměrně ostrý a nepříjemný zvonivý zvuk, navíc tvrdé nárazy kladiva se citelně přenášejí do zápěstí. To u klínu s polyamidovou hlavou nezažijete. Nárazy jsou tlumené, tiché a v zápěstí nic nepocítíte. Myslel jsem si, že jde jen o vylepšení pro „fajnšmekry“, ale rád přiznám, že jsem se mýlil.

Štípač špalků pracoval dobře, ale sekera je rychlejší. Je to ale bezpečný nástroj pro ty, kdo se bojí sekeru používat, mají strach, že se seknou nebo se nemohou kvůli potížím s páteří předklánět.

Každopádně je důležité, aby byl štípaný špalek na pevném podkladě, aby se nebořil do země, a ostří umístěte ne doprostřed, ale na okraj špalku.

PŘÍBĚH DOMU, část 1.: Koupě, projekt, bourání

Architekt Ondřej KafkaPo porovnání našeho rozpočtu s nabídkami realitních kanceláří bylo jasné, že prosté koupení vyhovujícího domku a nastěhování se není reálné. Začali jsme se tedy poohlížet po starších domech k rekonstrukci a nakonec objevili přízemní řadový dům na okraji Brna. Dům byl postavený na počátku 20.   století a tomuto období odpovídal i materiál zdiva, který byl částečně z pálených a částečně z nepálených cihel.

Stávající majitelé provedli řadu přístaveb, kterými téměř zastavěli malý dvorek za domem. Došlo i na částečné úpravy a předělávání rozvodů elektřiny, vody a kanalizace. Naším záměrem byla ale celková rekonstrukce, tak jsme neplánovali těchto drobných úprav využít.

Tyto informace se daly zjistit už z inzerátu a ze zběžné prohlídky nemovitosti. Nechtěli jsme ale kupovat „zajíce v pytli“, a tak jsme si vymínili možnost podrobnějšího prozkoumání objektu. Provedli jsme základní sondy do podlahového souvrství v přízemí s analýzou úrovně založení obvodových stěn, odkryli trám stropní konstrukce pro zjištění jeho rozměrů a kvality uložení, změřili jsme vlhkost zdiva.

Zjistili jsme, že zdivo u paty domu je asi ve třetině půdorysu podmáčené vzlínající vlhkostí. Dřevěný trámový strop byl sice v dobrém stavu, ale byl poddimenzovaný, takže případná nástavba by způsobila přílišné prohýbání stropu a vibrace. Jen střecha byla v relativně dobrém stavu, ale byla nízká a tím pádem nevhodná pro půdní vestavbu.

Dvorek byl přístavbami téměř zastavěn. My chtěli ale získat maximum zelené plochy, tak jsme se rozhodli je vybourat.

Zkrátka, stav domu byl tak špatný, že jsme se rozhodovali mezi dvěma variantami. Buďto dům kompletně zbouráme a postavíme novostavbu, nebo přikročíme k radikální rekonstrukci. Zvolili jsme druhou možnost. Vyhovovalo nám uspořádání nosných stěn v přízemí a to asi rozhodlo, navíc nám přišlo škoda vyvážet na skládku tuny materiálu nosných stěn a navážet materiál nový, byť by měl lepší vlastnosti.

Jako architekti a stavebníci v jedné osobě jsme měli snazší projekční fázi, která proběhla velmi rychle. Vybrali jsme stavební firmu a na Velikonoce se začalo stavět. Byl také nejvyšší čas, v srpnu jsme očekávali narození druhého potomka, a tak termín k nastěhování byl určený. Měli jsme na to čtyři měsíce!

Stavba začala bouracími pracemi, po kterých toho z domu opravdu moc nezbylo. To, co zůstalo, bylo potřeba ještě podřezat a doplnit horizontální hydroizolací. Výhodou bylo alespoň to, že takto odkrytá stavba měla možnost dobře vyschnout. O tom, co všechno jsme pro odvodnění vlhkých zdí podnikli, se rozepíšu příště…

Torzo domu v závěru bouracích prací. V levé části jsou vidět vyskládané očištěné cihly, které jsme následně využili na vyzdění stěn v přízemí.

Autor Ondřej Kafka je autorizovaný architekt a spoluvlastník arch. ateliéru MOAD architekti.

Druhou část seriálu najdete v této rubrice příští týden.

Kvalita zabudování oken roste, samozřejmostí ale stále není

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Stejně jako u zmíněných střech by bylo ideálním stavem, pokud by kupující při objednávce oken dostal od dodavatele férovou cenu včetně plnohodnotné a kvalitní montáže – tedy zabudování výrobku tak, aby nedocházelo k průniku hnaného deště do spáry mezi okenním rámem a ostěním ze strany venkovní, a průniku vodních par ze strany vnitřní. Toto nakonec již tři roky vyžaduje technická norma ČSN 74 6077. A protože život není ideální, nejsou ideální ani cenové nabídky dodavatelů oken. V nich investor dostane vyčerpávající data o produktech, což je zajisté v pořádku, ale o tom, jestli budou nová okna nainstalována do stavby v souladu s platnou technickou normou, nebývá v nabídkách, až na výjimky, ani čárka.   

Když skrz spáru proteče voda. (Zdroj: tremco illbruck)

Vyplatí se vědět víc

Protože normované zabudování oken není realizačními firmami prováděno automaticky, vždy se vyplatí vědět o problematice více a nespoléhat jen na informace od dodavatelů. Shrňme si tedy, co při výběru nových oken určitě nenechat bez povšimnutí a co nekompromisně vyžadovat.

Dodatečná aplikace exteriérové hydroizolační fólie Twinaktiv (Zdroj: tremco illbruck)Montáž oken zdarma. Oblíbená obchodní finta nejednoho prodejce oken. Nic není zadarmo, a pokud to obchodník v nabídce nabízí, zpozorněte. Obvykle se totiž jedná jen o základní montáž, tedy vsazení okna do otvoru, ukotvení a vypěnění spáry. Tím to pro montážníka končí. Vše ostatní, jako je hydroizolační a parotěsné zajištění spáry membránami a zednické zapravení se konat nebude. A pokud to budete zpětně vyžadovat, tak pochopitelně za příplatek. Zde je důležité upozornit, že dolepení exteriérových hydroizolačních a interiérových parotěsných membrán na již zabudované okno tak, aby membrány spolehlivě fungovaly, může být náročnější! Běžně se membrány na okenní rám aplikují ještě před vsazením celku do otvoru a poté se již pouze dolepí na ostění a zapraví pod omítku.

Souhlasit či nesouhlasit s parotěsným provedením spáry? Velmi zajímavá formulka stojící nejčastěji na konci cenových nabídek. Někdy bývá již dopředu škrtnuté „souhlasím“. Jestliže kupující není dostatečně informován o normované montáži oken, nechá si od prodávajícího „poradit“, jaké slovo škrtnout. Pokud se dodavatel nechce zabývat normovaným ošetřením spáry, bude kupujícího přesvědčovat, že tato část montáže není důležitá, a proto je lepší „nesouhlasit s parotěsným provedením spáry“. Okno bude namontované pouze na PUR pěnu. Při jakékoliv budoucí reklamaci, například když skrze spáru zateče dešťová voda, má kupující smůlu, protože ve smlouvě nesouhlasil s normovaným zabudováním.

Normovaná montáž pouze do novostaveb. Častá argumentace dodavatelů oken. Věc se má tak, že namontovat okno dle normy do novostavby je zcela logicky jednodušší než u výměny starého okna za nové. V nově stavěných domech jsou dnes používány přesné stavební materiály, spáry mezi rámem okna a ostěním jsou obvykle stejnoměrné a čisté. Aplikace hydroizolačních a parotěsných membrán a jejich zapravení je snadnější. U nových domů se rovněž nabízí použití komprimačních pásek (typicky illmod Trio+), jež nahrazují klasickou PUR pěnu i membrány. Nicméně není pravda, že do rekonstrukcí nelze vsadit okno a normovaně jej zabudovat. Jistě, pro realizační firmu je to náročnější vzhledem k obtížné předvídatelnosti kvality ostění a šíře spáry. U standardní výměny zdvojeného okna za nové plastové do cihlového domu však zásadní problém nebývá. Systém s použitím PUR pěny jako tepelného izolantu a interiérové parotěsné a exteriérové hydroizolační fólie s perlinkou funguje naprosto bezpečně.

PUR pěnu je vždy nutné chránit před vodou, vlhkem a UV zářením. (Zdroj: tremco illbruck)

Tahle PUR pěna zvládne všechno. Čas od času přijdou různí podnikavci se „zázračnou“ pěnou, kterou se snaží nabízet dodavatelům oken a montážním firmám. Argumentuje se vodotěsností, vzduchotěsností, často i UV odolností a bezpočtem certifikátů. Parozábrany a hydroizolace se údajně používat nemusejí. Bohužel se vždy jedná o zavádějící, ne-li přímo lživé informace. Zatím není známo, že by některý ze světových výrobců PUR pěn vyvinul produkt, který by výše zmíněnými vlastnostmi disponoval. Zcela jistě by takový izolační materiál byl revoluční a při práci mnohem efektivnější, leč nic takového není. Žádná PUR pěna není vodotěsná, ani UV stabilní. Naopak pokud není chráněna před denním světlem a není udržována v suchu, velmi rychle degraduje, rozpadá se a pozbývá svých tepelněizolačních vlastností. Zapravit zpuchřelou pěnu pod omítku je neštěstí. Nedostatečně izolovaná a chráněná spára mezi oknem a ostěním vede k prochládání rohů v interiéru, kondenzaci vodních par a vzniku plísní.

Argumentů, proč se vyhnout kvalitnímu zabudování oken, ze strany dodavatelů je, v nejrůznějších variantách, stále dostatek. Stejně jako u jiných částí stavby se určitě vyplatí vědět o stavebních postupech více a nespoléhat se jen na to, co se kde říká. Dnešní doba je velmi rychlá a rychlé jsou také změny, které přinášejí nové technologie a normy.

Poradna: Úskalí reklamace stavby

Radí Anna Dolejská, absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se mimo jiné dopady nového občanského zákoníku na jím dotčené oblasti.Odpověď na tuto otázku poskytuje občanský zákoník (zák. 89/2012, Sb.), který stanoví, že objednatel stavby je oprávněn reklamovat veškeré nedostatky, které stavba má v okamžiku jejího předání. Pokud se jedná o vady tzv. zjevné, je nutné při převzetí stavby na ně upozornit a stavbu případně vůbec nepřevzít. Povinnost stavbu převzít má ale objednatel v případě, že stavba vykazuje pouze ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s dalšími vadami nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

Může být samozřejmě složité rozpoznat a vyhodnotit, zda se na vás vztahuje povinnost stavbu převzít, nebo zda stavba má takové vady, které již brání užívání stavby. V takovém případě je vhodné nechat si poradit. Rozhodně se nedejte zhotovitelem stavby odbýt, pokud vám nevyhoví a bude tvrdit, že nemáte právo stavbu nepřevzít nebo po něm požadovat opravdu nebo úpravu.

Kdo za to může a kdo to napraví?

Zjištěné zjevné vady vždy určitě sepište se zhotovitelem při jejím předání do reklamačního, případně předávacího protokolu a nechce si tento dokument podepsat. Skryté vady stavby, tzn. ty, které na první pohled nevidíte, reklamujte, jakmile je zjistíte, avšak musíte tak učinit nejpozději do pěti let. Málokdo ví, že spolu se zhotovitelem odpovídají dle občanského zákoníku za vady stavby i jeho subdodavatelé, dodavatelé stavební dokumentace a stavební dozor, s ohledem na své zapojení v procesu zhotovení stavby.

Jak dlouho má zhotovitel na vyřízení vaší reklamace?

Vyřízení reklamace nesmí bez dohody s vámi trvat déle více než třicet kalendářních dnů. Nicméně rozhodnout o ní musí ihned, ve složitých případech potom do tří pracovních dnů. Reklamace včetně odstranění vady tedy musí být vyřízena co nejdříve, nejpozději však do 30 dnů ode dne jejího uplatnění, se zhotovitelem se ale lze dohodnout na lhůtě delší.

Kde hledat pomoc?

Nebojte se za svoje nároky bojovat i za cenu vynaložené energie, neboť platíte a očekáváte adekvátní protiplnění. Nebudete-li si vědět rady s ohledem na praktické záležitosti ohledně reklamace vad stavby, nebojte se kontaktovat Českou obchodní inspekci, která vás může navést a případně poradit. Ve věcech ryze právních vám potom může samozřejmě dobrou radu poskytnout advokát.

Radí Anna Dolejská, absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se mimo jiné dopady nového občanského zákoníku na jím dotčené oblasti.

Novinky RAKO 2019: Série SALOON

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Série SALOON

Novinky RAKO 2019: Série SALOON (Zdroj: RAKO)Obkládačky série SALOON zaujmou nadčasovým designem dřeva.

Současná technologie keramické výroby nám poskytuje možnost vyrobit design dřeva bez jakýchkoliv kompromisů. Vzhled dřeva Saloon je tak naprosto věrohodný, avšak má špičkové parametry keramického materiálu. Rektifikované dlaždice mají rozměry 20 x 120, 30 x 120 a 20 x 80 cm, přičemž umožňují při pokládce různorodé skladby a vzájemné kombinace. Barevné varianty podporují kouzlo dřeva. Schodovka, sokl jsou součástí této série. Saloon je ideální materiál pro podlahové topení a všude tam, kde je požadováno zachování vzhledu dřevěné podlahy.

Sérii doplňují rektifikované obkládačky ve formátu 30 x 60 cm v jednobarevném provedení slonová kost, světle béžová, světle šedá s jemnou a precizní strukturou dřeva pro vytvoření moderní a stylové koupelny. K dekoraci jsou doporučené řezané výrobky ze základních dlaždic, ve finálním rozměru 20 x 20 cm pro celoplošné obkládání nebo mozaika 5 x 5 cm.

Více na RAKO.cz

 

NÁVOD: Věšák na šálky

Budete potřebovat:

  •  starou dřevěnou desku, o rozměrech přibližně 80 × 32 × 4,5 cm (délka/výška/tloušťka)
  •  multifunkční přístroj na broušení a brusný papír (zrno č. 100)
  •  akumulátorový šrou­bovák nebo vrtačku s ­vrtákem do dřeva
  •  tužku, pravítko
  •  papír na nákres, ­kopírovací papír bílou barvu (například ­Slovakryl)
  •  tenký štětec
  •  vodou ředitelný lak na ­dřevo matný (například ­Aqualak)
  •  široký plochý štětec
  •  tenčí lano
  •  kuchyňský kovový věšák a 2 šrouby k němu

Postup:

1. Přímočarou pilou odřežte z desky požadovaný rozměr. Desku jemně přebruste, abyste ji zbavili staré olupující se barvy.

1. Přímočarou pilou odřežte z desky požadovaný rozměr. Desku jemně přebruste, abyste ji zbavili staré olupující se barvy.

2. V horní části si vyznačte dva body, do kterých vyvrtáte otvory na provlečení provazu.

2. V horní části si vyznačte dva body, do kterých vyvrtáte otvory na provlečení provazu.

3. Připravte si nápis. Vytiskněte na počítači a přilepte na papír. Psané písmo nakreslete ručně. Přes kopírovací papír přepište na desku.

3. Připravte si nápis. Vytiskněte na počítači a přilepte na papír. Psané písmo nakreslete ručně. Přes kopírovací papír přepište na desku.

4. Nápis vykreslete tenkým štětcem bílou barvou.

4. Nápis vykreslete tenkým štětcem bílou barvou.

5. Po uschnutí barvy celou desku přelakujte matným lakem.

5. Po uschnutí barvy celou desku přelakujte matným lakem.

6. Ve spodní části desky předvrtejte dvě malé dírky pro šrouby na uchycení věšáku.

6. Ve spodní části desky předvrtejte dvě malé dírky pro šrouby na uchycení věšáku.

7. Věšák přišroubujte symetricky ke spodnímu okraji desky.

7. Věšák přišroubujte symetricky ke spodnímu okraji desky.

8. Skrze vrchní otvory provlečte provaz a ozdobně ho na koncích uvažte. Na věšák zavěste háčky a šálky.

8. Skrze vrchní otvory provlečte provaz a ozdobně ho na koncích uvažte. Na věšák zavěste háčky a šálky.

Sněhové frézy – ideální pomocníci při odklízení sněhu

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Brodíte se i u vás závějemi sněhu? Záchrana je na cestě! Se sněhovou frézou ušetříte spoustu času a energie a vyhnete se bolavým zádům. Spočítali jsme, že ve srovnání s hrablem a lopatou odklidí sněhová fréza sníh čtrnáctkrát rychleji.

Dobře připravené vás nezaskočí čerstvý prašan ani hluboké závěje. Sněhová fréza Toro PowerMax 826 OEV (Foto: Mountfield)

Člověk vs. Sněhová fréza

V rámci testování sněhové frézy Ariens Sno-Tek 20 provedla společnost Mountfield test „Člověk vs. Sněhová fréza“. Soutěžní plochou se stal dvůr bytového domu o výměře 40 m2 se 30 cm čerstvého sněhu, rozdělený na dva stejné díly. Jeden byl vyhrazen figurantovi, muži středního věku v dobrém zdravotním stavu, vyzbrojenému hliníkovou lopatou o hmotnosti 1,17 kg. Druhý už zmíněné sněhové fréze, s níž manipuloval rovněž muž středního věku v dobrém zdravotním stavu. Hádejte, kdo vyhrál!

Není těžké uhodnout, ale možná vás překvapí, jak velký rozdíl to byl: Muž s lopatou odklízel sníh 1 hodinu 29 minut. Muži s frézou to zabralo 6 minut 26 vteřin, tedy čtrnáctkrát méně.

Co nabízí trh?

V dosahu elektrické zásuvky

Jednostupňové elektrické sněhové frézy představují levné a funkční řešení. Pokud bydlíte v nížině a odklízíte čerstvý sníh z terasy nebo ze zpevněných ploch okolo domu, bohatě postačí tam, kam dosáhne šňůra. Jsou lehké, kompaktní a snadno ovladatelné, takže s nimi budou v pohodě zacházet i ženy nebo starší osoby.

Bez omezení vzdálenosti

Benzinové sněhové frézy vás osvobodí od elektrické zásuvky. Pohání je spalovací motor, tudíž s nimi projedete kamkoli, kde je to potřeba. Podle systému odklízení sněhu se dělí na jednostupňové a dvoustupňové.

Odhoz sněhu z přístupové cesty hladce zajistí jednostupňová benzinová sněhová fréza Toro Quick Clear CCR 6053 R (Foto: Mountfield)

Jednostupňové sněhové frézy jsou mistry v odklízení čerstvého nebo neudusaného sněhu z menších zpevněných ploch jako asfalt, dlažba a beton. „Jejich princip spočívá v tom, že rotující lopatky z tvrzené gumy nabírají sníh z odklízeného povrchu a přes odhozový komín jej odhazují do vzdálenosti, kterou si sami nastavíte. Tyto stroje vynikají malými rozměry, takže nezaberou příliš místa,“ upřesňuje Martin Suchý, odborník ze společnosti Mountfield.

Dvoustupňové sněhové frézy potom užijete i v těch nejnáročnějších sněhových podmínkách, například v horách. Dvoustupňové frézy sníh odřezávají, nabírají a odhazují, zvládnou tedy i takový, který je mokrý, udusaný či přemrzlý a zledovatělý a klidně i z travnaté polní cesty.

Dvoustupňová sněhová fréza Ariens Compact 22 E (Zdroj: Mountfield)Dvoustupňová sněhová fréza Ariens Compact 22 E

výkon: 6 HP

záběr: 56 cm

počet rychlostí:

délka odhozu 12 m

množství sněhu: až 686 kg/min.

výška bunkru 51 cm

litinová převodovka

nadstandardní výbava: startér, světlomet

(foto: Mountfield)

Proč vybrat kvalitnější model?

„Stejně jako u jiného zboží platí – čím delší záruka, tím lépe. Osobně bych vybíral frézu, na kterou je alespoň sedmiletá záruka. Doporučuji také zjistit, v jaké zemi byl stroj vyroben. Pochází-li z Japonska nebo z USA, máte jistotu, že je kvalitní. Některé modely fréz jsou navíc vybaveny technickými vychytávkami pro pohodlnější práci. Můžete třeba sami zvolit směr, kam odhazovat sníh, v mrazech si zahřejete ruce na vyhřívaných rukojetích nebo si za tmy posvítíte na cestu,“ radí Martin Suchý.

Kvalitní dvoustupňové frézy mají více výhod:

  • Pevný, robustní bunkr. Při silném zatlačení shora oběma rukama se ani nepohne. Zvládne i zledovatělý sníh.
  • Stabilně ukotvený ocelový šnek s bytelnými lopatkami a zuby. Dokáže rozdrtit a odhodit i silné kusy ledu.
  • Snadné ovládání: Všechny modely jsou vybaveny vlastním pojezdem s několikarychlostní převodovkou včetně zpátečky. Díky tomu se dokážou pohybovat v různých terénech.
  • Precizní a hladké řazení rychlostí. Co nejkratší dráhy řazení umožňují změnu rychlosti za jízdy.
  • Řadicí páka na hlavním ovládacím panelu. Nemusíte se k ní shýbat.
  • Snadné nastavení komínu. Ovládací klička, případně joystick umožňují rychlé natočení.
  • Velká kolečka pro hladký pohyb na nerovném povrchu.

Více informací na Mountfield.cz

 

PF 2019

Na závěr: Travička zelená aneb futuristické úvahy Petra Saulicha

Petr SaulichZima má jednu velkou výhodu. Nemusíte sekat trávu. Tedy já nesekám – latifundií nemaje – ani v létě, ale na podzim jsem se zúčastnil poslední úpravy pažitu u svého bratra. Takže bratr sekal a já se na jeho požádání chopil té dlouhé hole s ocelovým hřebenem na konci a pažit pohrabával a pytloval. Čtete dobře, PYTLOVAL! Pytle (předepsaného objemu) s travní hmotou jsme pak autem dopravovali k obecnímu kontejneru, a tam, samozřejmě za příslušný poplatek, ukládali. A tomu nerozumím. Přesněji řečeno, nerozumím ekonomice tohoto počínání.

Sumárně vzato – stovky korun utratíte za travní semeno, neboť 20kilový pytel stojí zhruba čtrnáct až patnáct set korun, přičemž při doporučené hustotě 30 gramů osiva/m2 plochy s tímhle množstvím osejete jen něco kolem 650 m2 zahrady. A když se tu či onde neujme, je třeba dokoupit, dosít a tak dokolečka dokola. Nemáte-li vlastní studnu a nezaprší, spoustu peněz stojí i kropení.

Sekat je třeba v krajním případě jednou za 7 až 10 dní (soudě podle pravidelného víkendového hluku činí frekvence střihu trávníků na Křivoklátsku jednou za čtyři až pět dnů), takže je třeba připočíst projetý benzin (4× měsíčně tamtéž asi 140 km = 560 km při průměrné spotřebě 7,0 litrů/100 km, tj. zhruba 1 200 Kč), něco stojí hnojiva (hnojíme, aby tráva rostla a my měli co sekat) a prostředky proti hmyzu a škůdcům či plevelu, obec si kromě tzv. vzdušného řekne o poplatek za zmiňovaný odvoz naplněných pytlů…

To všechno jsme, naštěstí ne všichni, my lidé („Homo chatus chalupus“) ochotni donekonečna a opakovaně dělat, to všechno jsme ochotni investovat do kolotoče pěstování a hubení, růstu a likvidace. A to je ta věc, které nerozumím. Existují přece daleko jednodušší a levnější způsoby, jak na zahradě dosáhnout zeleného povrchu.

Rostlý trávník lze snadno nahradit umělým travním kobercem v nejrůznějších odstínech zelené, ale i v hnědé, šedé, a dokonce modré či červené barvě. Jednotlivé druhy se liší nejen vzhledově, délkou a hustotou vlasu, ale také tvrdostí, díky čemuž jsou přímo předurčeny pro konkrétní využití. Přinesou radost nejen všem nedobrovolným zahradníkům, ale i jejich dětem a domácím mazlíčkům. Za cenu od jednoho sta do tisíce korun za metr čtvereční získáte travní koberec doslova ušitý na míru. Bez sekání a zalévání, bez bláta. Nevadí mu ani nánosy sněhu. Na jaře bude hned zas jako nový.

I když – teď mne napadá, že místo sekání a hrabání trávy nás v zimě možná čeká odhrabávání sněhu. Takže tak úplně bez práce to také nebude. Jen doufám, že ten sníh nebudeme muset také pytlovat…

Zima v zahradě

Pro většinu z nás je v listopadu a prosinci péče o zahradu spíše víkendovou záležitostí. Dny jsou velmi krátké a tma nás zažene domů již před pátou hodinou odpolední. Ani tak však nesmíme zahradu zanedbat. Práce budou spočívat zejména v čištění celé zahrady a všeho nářadí. Čistá zahrada je nezbytnou podmínkou pro její pevné zdraví v příští sezoně.

V tomto období bychom také měli odstranit všechny odumřelé nebo napadené stromy z prostoru zahrady. Prohlédnout musíme uschované hlízy jiřin, mečíků, montbrécií aj. Nemocné hlízy odstraníme, a pokud se objeví plíseň, přeneseme hlízy do suššího prostředí. Zeleniny si ze záhonů domů již moc nepřineseme, ale stále tu na poslední sklizeň mohou čekat košťáloviny a kořenová zelenina. Přes zimu necháme růst růžičkovou kapustu, kadeřávek a pór.

Mulčování je velmi jednoduchou cestou, jak ochránit choulostivé rostliny před mrazem i nežádoucím skokovým zahříváním přes den a vychladnutím v noci. Zároveň je i skvělým způsobem, jak udržet v půdě vláhu.

Plán prací

  • Rytí záhonů do hrubé brázdy
  • Úklid, čištění a ošetření zahradního nářadí
  • Vypuštění zahradních rozvodů
  • Úklid listí a uschlých částí rostlin i zbylých plodů na stromech
  • Odběr a uskladnění roubů jádrovin a peckovin
  • Přihrnování a přikrývání záhonů
  • Bílení kmenů stromů a mulčování jejich okolí

Co uděláš v zimě…

…na jaře jako když najdeš. Ačkoliv jsou v tomto období práce na zahradě omezené, musíme o ni stále pečovat. Vložené úsilí se na jaře několikanásobně vrátí. Přihrnuté a přikryté rostliny snadno přežijí i tužší zimu. Správné rytí záhonů je poloviční hnojení a doporučujeme si v odborné literatuře nastudovat, jak na to.

Pokud napadne sníh, rozhodně jej můžeme také účelně využít. Přihrneme jej k ovocným stromům a můžeme jej dát i na záhony. Odtávající sníh bude rostliny chránit a zároveň postupně uvolňovat v tomto roce tak vzácnou vláhu.

Nesmíme zapomenout na užitečné ptactvo. Vyčistíme krmítko a začneme ptáčky do zahrady lákat obvyklými dobrotami. Na jaře nám péči vrátí a budou držet v patřičných mezích nevítané škůdce. Proti hrabošům, kteří snad nikdy nespí, můžeme přes zimu bojovat nástrahami, s nimi nám ptáci nepomohou.

Ptáčkům nezáleží na estetice, stačí vhodný zob, a nás může potěšit zajímavé zpracování krmítka.

Rostlina měsíce: chryzantéma

Chryzantémy (Chrysanthemum) jsou nejen krásné, ale i zdraví prospěšné. Čaje a jiné ­přípravky jsou velmi oblíbené v čínské medicíně. Pomáhají proti infekcím a horečce i proti ­vysokému tlaku a cukrovce. Zářivé květy jsou symbolem slunce a květinou japonského ­císařského trůnu. V tomto období dále kvetou čemeřice (Helleborus), ­jasmín nahokvětý (­Jasminum nudiflorum), ­kalina (Viburnum), vilín ­(Hamamelis)… 

Chryzantémy (Chrysanthemum) jsou nejen krásné, ale i zdraví prospěšné. Čaje a jiné ­přípravky jsou velmi oblíbené v čínské medicíně. Pomáhají proti infekcím a horečce i proti ­vysokému tlaku a cukrovce. Zářivé květy jsou symbolem slunce a květinou japonského ­císařského trůnu.

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINNYDOM BMONOE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025