V čem tkvělo úskalí rekonstrukce prvorepublikové vily z konce 20. let 20. století? Jsou tato léta pro vás něčím specifická?
Zásadní pro tento typ rekonstrukce je samozřejmě dodržet ráz původního domu a zároveň upravit a přizpůsobit objekt dnešní době a jejím požadavkům. Jedním z témat současnosti je úspora energie. To vede k větším nárokům na tepelnou izolaci domu.
Jsem rád, že jsme fasádu domu udrželi ve stávající podobě bez dodatečného zateplení. Tím se dodržel ráz původní stavby a zlepšení tepelných parametrů objektu bylo dosaženo jinými postupy. Samozřejmě by asi objekt titul „pasivní dům“ nezískal, ale to nebylo naším cílem ani cílem investora.
V jakém stavu byl dům před rekonstrukcí? Čím oslovil své nové majitele?
Mladá rodina chtěla vyměnit bydlení v bytě za rodinný dům. Přestože vila od doby svého vzniku nebyla nikdy kompletně rekonstruována a stav domu tomu odpovídal, investoři dokázali rozeznat jeho potenciál. Rekonstrukce prodloužila životnost stavby minimálně
o dalších osmdesát let.
Jaké bylo zadání klienta a jak jste na něj reagovali?
Zadání bylo velmi volné s předpokladem, že během realizace návrhu dojdeme k souladu našich představ. Snažili jsme se o otevřenost prostoru, logické využívání dráhy slunce vzhledem k orientaci stavby, logickou návaznost na zahradu a jasné vymezení klidových zón pro rodiče a děti.
Přízemí je koncipováno jako společenský prostor – ze vstupní chodby se schodištěm se vchází do koupelny a toalety, spíže a velkého obytného prostoru.
Z obývacího pokoje je možné vstoupit do další místnosti, která se využívá jako pracovna. Z kuchyňské části je přístup do zimní zahrady.
Patro je naopak věnováno klidovým prostorám. Nachází se zde koupelna, ložnice rodičů s šatnou a dětský pokoj. Z něj je možné vyjít na terasu umístěnou na ploché střeše zimní zahrady.
Na co jste navázali, a v čem bylo naopak třeba vyjít vstříc moderním potřebám bydlení?
V přízemí objektu se podařilo vytvořit centrální obytný prostor, který plynule přechází do zahrady přes nově realizované otvíravé prosklení fasády. To byl také jediný větší zásah do fasády a ústupek moderní době. Půdorys domu se jednoduchým přebudováním příček změnil v otevřený a vícefunkční prostor. Jinak se nám podařilo víceméně využít původní dispozici domu a přizpůsobit ji současným požadavkům klienta.
Jaká technická řešení jste zvolili?
Především šlo o odizolování objektu před vlhkostí a provedení podlahového vytápění, zateplení podlah, spodní části domu a střechy. Došlo také ke kompletní výměně oken v současném standardu. Vzhledem k rozhodnutí nenarušit charakter stavby byl u oken kladen důraz na původní proporce okenních rámů. Majitelé počítají s tím, že časem, v horizontu přibližně pěti let, přistoupí k instalaci vnitřního tepelněizolačního systému.
Součástí projektu bylo také kompletní zpracování interiéru, včetně detailů. Jak jste si s ním poradili?
Nechtěli jsme potlačit charakter konce 20. let. Interiér je sice zařízen moderně a současnému životnímu stylu odpovídá i propojení kuchyně a obývacího pokoje, ale původní ráz se projevuje v detailech. Například jsme důsledně repasovali dveřní křídla včetně původních klik a kování nebo parapetní skříňku v koupelně.
Podařilo se nám také zdařile zkombinovat povrchy v domě – podlahové stěrky, dlažbu s výraznější grafikou, dřevěné povrchy podlah a citlivou mozaiku doplňků, jako jsou záclony a podobně.
Čím byla práce na této realizaci specifická? Lze ji shrnout do krátkého motta?
Zakázka byla výjimečná díky absolutní důvěře majitelů. Celkově jsme s výsledkem rekonstrukce velmi spokojeni, nejvíc ale oceňují celkovou náladu nově vzniklého prostoru, kombinace původních s novými prvky a práci s detaily – zábradlí, osvětlení, povrchy. Mottem projektu se stala právě snaha najít přirozenou krásu původních prvků, a to jak v jejich prostém tvaru, tak i v prostotě materiálu. Současné použití nových prvků se rovněž nese v tomto duchu.
Autoři projektu: Studio A, *1991
Autoři projektu pracovali v rámci činnosti architektonické kanceláře Studio A. Stavebně-architektonickou část zajišťoval Ing. Jan Kupec, který představuje již druhou generaci rodiny pracující v pelhřimovské kanceláři. Architektonický a projekční ateliér, založený v roce 1991 Ing. Karlem Kupcem, má široký rejstřík působnosti. Navrhuje rezidenční objekty, kancelářské budovy, rodinné domy stejně jako průmyslové a administrativní budovy. Projektuje novostavby i rekonstrukce. Firma se zabývá také urbanistickým řešením a kultivováním veřejného prostoru. Spolu s dceřinou firmou Kaja Projekt tvoří kompletní stavební zajištění od koncepce stavby přes kompletní projekční práce až po realizaci stavby.
Technické údaje |
|
1. Švihadlo: Cvičení se švihadlem posiluje svaly, šlachy a klouby. Rychle se zvyšuje tepová frekvence a funguje také jako vynikající spalovač tuků. Sousedé jej však příliš neocení.
4. Kettlebell: Cvičení s tímto náčiním rozvíjí sílu, vytrvalost a flexibilitu. Díky tvaru a mnoha možnostem úchopu je možné s kettlebellem i mávat a provádět i tzv. balistické cviky.
A dost! Přesně to si Jarka Pehalová řekla, když jí mezi štosy papírů v kanceláři už podvacáté během dopoledne zařinčel telefon. V té chvíli toužila víc než kdy jindy po nerušeném klidu a čerstvém vzduchu, takovém, kvůli němuž lidé z města prchají do laskavé náruče venkova.
Nemovitost na samotě nebylo nutné „odclánět“ od sousedů ani od silnice, přesto se podél hranic vinou živé ploty z listnáčů a smrčků, aby malebný výhled do okolí nerušil drátěný plot. Lavičky i lehátka, jež majitelé na zimu neodkládají do garáže, stojí na místech s tak malebnými výhledy, že máte chuť zajít si pro deku a grog a vysedávat na nich i v mrazu. K rozjímání zve dokonce i starobylá koňská bryčka.
Podávání vína je opravdu velká věda a často opakované pravidlo, že aromatičtější červená vína se nalévají do větších sklenic s širokým hrdlem a jemnější bílá do menších uzavřenějších číší, není úplně přesné.
Víno, které příjemně perlí na jazyku a jehož název sekt pochází z Německa, je oblíbené obzvlášť v poslední den roku. Než se dostaneme k tomu, do jakých sklenic nápoj nalévat, připomeneme si jednu praktickou radu, a to, že s nákupem sektu je potřeba počítat předem, protože víno, které obsahuje oxid uhličitý, potřebuje alespoň jeden až dva dny, aby se „uklidnilo“ a vychladilo na správnou teplotu 6 až 8 °C.
Svět koktejlů a opojných míchaných nápojů je široký. Určitě jste slyšeli pojmy long drink a short drink, které se rozlišují podle množství tekutiny a nalévají se do highball a lowball sklenic. Ty mají nejčastěji válcovitý nebo mírně kónický tvar a objem 250 až 450 ml. Najdete ale i sklenky s různě dekorativně tvarovaným dnem nebo tělem sklenice.
Master tmavý (Plzeňský Prazdroj)
Stále hledáte inspiraci na vánoční výzdobu své zahrady? Pak by se vám mohly hodit naše dnešní tipy, které sesbíral redaktor časopisu Rodinný dům Adam Krejčík:
Po dlouhém vnitřním přemlouvání, které trvalo přibližně šest let, se majitelka tohoto bytu, dáma v penzi, rozhoupala a udělala jedno z významných životních rozhodnutí. Opustila své osmdesátimetrové komfortní bydlení na jednom konci Prahy, aby se přestěhovala až na druhý konec do bytu o rozloze okolo 60 m2, ale blíže ke svým nejmilejším, ke svým dvěma synům a jejich rodinám.
Majitelka bytu, babička čtyř vnoučat, se nechala přesvědčit Gabrieliným výrazným rukopisem, neboť tušila, že mají přibližně stejný vkus, ale s jedním zásadním rozdílem, jak sama poznamenala: v porovnání s Gábinou neumí skloubit barvy, nemá tak citlivé vnímání při výběru a kombinaci odstínů.
„Když jsme se poprvé s majitelkou setkaly, měla na sobě půvabný fialový svetřík a já si říkala, že tato barva jí skutečně sedí. Vyšla jsem z jejího naturelu, a tento přístup se prolnul napříč celým interiérem,“ vysvětluje designérka Gabriela Hámová.
Interiérová designérka a zakladatelka produkčního a interiérového studia Ad Hoc design, je zakládající členkou Asociace návrhářů interiérů a nově také s kolegyní Alžbětou Macíkovou spoluzakladatelkou kreativního prostoru HUB nejen pro designéry a architekty. S vášní restauruje staré věci, pro které později nachází uplatnění ve svých interiérových realizacích. Spolupracuje s Asociací starožitníků, 
To je důležité po stránce spotřeby elektrické energie, kdy nás zajímá energetická třída. Ty nejvýhodnější spotřebiče, které šetří nejvíce energie, patří do kategorie A+++ nebo A++. Od výrobce je také dobré vědět celkovou spotřebu energie za 1 rok (uvedeno v kWh).
Naše spokojenost se samozřejmě odráží v obsahu jednotlivých programů a funkcí, kdy například po usušení nebude potřeba prádlo žehlit a podobně. K nejlepším patří automatický program, ECO programy pro nízkou spotřebu, dále šetrné programy na sušení jemného prádla, vlnu či košilí.
