Blog

(Komerční prezentace)

Konstrukčně jsou lehké příčky tvořeny nosnou konstrukcí ze dřeva nebo kovu, opláštěnou z obou stran deskovými materiály. Mezera mezi plášti je zpravidla (pokud má příčka plnit co nejlepší akustickou funkci) vyplněna minerálními vláknitými materiály ISOVER.

Zvukově-izolační vlastnosti svislých i vodorovných stavebních prvků pro přenos zvuku vzduchem (vzduchová neprůzvučnost) jsou určeny zvukově izolačními vlastnostmi jednotlivých částí konstrukce, jejich upevněním na konstrukci i ohraničujícími prvky, těsností, vzdáleností desek, výplní mezery mezi deskami a dalšími vlivy. Výsledná vzduchová neprůzvučnost je tedy výslednicí poměrně složitých jevů.

Pro zjednodušení: každá dvojitá konstrukce je složená ze dvou stěn jednoduchých. Neprůzvučnost této jednoduché stěny je určena hlavně její plošnou hmotností v kg·m^-2 – názorně: čím je jednoduchá stěna „těžší“, tím má větší neprůzvučnost. Obecně platí, že při zdvojnásobení plošné hmotnosti stěny (tj. zdvojnásobení tloušťky) je narůst vzduchové neprůzvučnosti až 6 dB. Proto, chceme-li u jednoduchých stěn dosáhnout vyšší neprůzvučnosti, používáme příčky větších tlouštěk. Je však třeba upozornit, že hledisko hmotnosti není jediné, a některé další vlivy (např. kritický kmitočet) mohou tento nárůst výrazně omezit.

Zlepšování neprůzvučnosti zvyšováním počtu desek (zvyšováním hmotnosti) je omezeno, proto používáme jiný princip, a to dvojitých konstrukcí s dutinou pro vložení lehkého a pružného izolantu.

Dvojitá konstrukce se skládá ze dvou jednoduchých stěn, oddělených vzduchovou mezerou vhodnou pro vyplnění izolantem. Výhodou dvojitých konstrukcí je vyšší zvukově izolační schopnost, než by odpovídala plošné hmotnosti dvou jednoduchých stěn. Zlepšení R_W v dB je závislé na vzdálenosti plášťů, jejich spojeni a výplní této mezery.

Jako výplň je nejvhodnější měkký vláknitý materiál. Do dutiny doporučujeme vložit minimálně 40 mm silnou izolaci, přičemž je nutné zdůraznit, že vyplnění celé dutiny je akusticky účinnější. Účinnost takové výplně je vyjadřovaná měrným odporem proti proudění vzduchu, který úzce souvisí s útlumem zvukových vln mezi opláštěním příčky. Jako účinná byla stanovena min. hodnota 5 kPa·s^-1·m^-2, kterou dosahují všechny doporučované materiály ISOVER. Vyšší hustota vláknitých izolaci se v těchto konstrukcích projevuje pozitivně v případě, že se jedná o konstrukci, která je součástí lehké stavby. Hodnota 40 kg・m^-3 je obvyklou horní hranicí pro hustotu vláknitých izolaci používaných u takových konstrukcí.

Moderní sádrokartonové příčky opatřeny tepelnou izolací dosahují akusticky lepších parametrů než příčky se stejnou tloušťkou z homogenního materiálu. Navíc při stejných akustických požadavcích na příčku jsou i úspornější co do tloušťky, a tedy zabírání prostoru v bytě. Samotná sádrokartonová příčka bez výplně z minerální izolace ztrácí až 10 dB, což je vzhledem k logaritmické závislosti velmi vysoká hodnota. Zvýšení hladiny hluku o 10 dB člověk vnímá jako dvojnásobnou hlasitost. Pravě díky takto vysoké hodnotě je vhodné v konstrukci izolaci mít. Příčka pak funguje jako jeden celek. Sádrokartonové desky funguji na obou stranách příčky jako odrazivé a rezonanční plochy, které brání pronikání velké části hluku do vnitřku konstrukce. Nicméně část hluku projde dále, a proto je zde právě minerální izolace, která díky své struktuře vláken omezuje přenos zvuku z jedné stany na druhou – brání přenosu energie z jedné molekuly vzduchu na druhou, takže díky své zvukové pohltivosti výrazně přispívá k celkové vzduchové neprůzvučnosti konstrukce.

Důležité je si ale uvědomit, že řešení detailů příčky může celkovou konstrukci výrazně ovlivnit, a bohužel často negativně. Největší škody způsobují netěsnosti výplní otvorů (oken, dveří atd.), ale například i volba roštu příčky, kde v místě roštu vzniká akusticky most, a pokud se použijí dřevěné hranoly místo dnes již běžných C profilů, tak je možno ztratit na cele příčce i 5 dB. Přidáme-li k této hodnotě ještě špatně napojení příčky na okolní konstrukce, montážní chyby atd., může byt celková ztráta 10 i vice dB. Takové hodnoty pak znehodnotí veškeré akustické parametry příčky. Proto je třeba řešeným detailům věnovat maximální pozornost. V ideálním případě je vhodné si najít již vyřešené detaily (např. www.rigips.cz).

Akustika podhledů často nesouvisí ani tak s neprůzvučností, jako s pohltivostí. To je důležité hlavně z důvodu srozumitelnosti v místnosti. Velkou důležitost pak má pohltivost v prostorách divadel, kin, ale třeba i ve velkoprostorových kancelářích, školách a školkách atd. Absorpce hluku úzce souvisí s akustikou vlastní konstrukce. Dá se říci, že je to schopnost materiálu přeměnit zvukovou energii na jinou formu energie (nejčastěji tepelnou). Každý materiál absorbuje alespoň část této energie. Beton či sklo jen minimálně, vážený činitel zvukové pohltivosti – α_w – je zde často jen 0,05, naopak minerální izolace mohou mít až hodnoty blízké 1,00. Samozřejmě vždy zaleží na vlastní frekvenci hluku, frekvence pod 250 Hz se tlumí obtížněji (dunivé zvuky), naopak vysoké frekvence nad 2000 Hz (křik, pískání) se tlumí velmi dobře. Běžná lidská řeč se pohybuje okolo 1000 Hz, takže je na škále někde uprostřed, a proto se snažíme co nejvíce tlumit právě tuto frekvenci.

Materiály ISOVER toho docilují především díky těmto faktorům:

• Materiály mají velmi dlouhá vlákna s pružnou strukturou.
• Optimální uložení vláken umožňuje vysokou pružnost, a tím i zlepšení pohltivých vlastností.
• Ideální průřez a průměr vlastních vláken zvyšuje pohltivost materiálu.
• Stálost fyzikálních vlastností a dlouhá životnost materiálu zaručuje stejné parametry zvukové pohltivosti po celou dobu životnosti stavby.

Návrhy vhodných řešení, konstrukční detaily, montážní postupy i profesionální tipy a rady najdete v prospektu Příčky, předstěny a podhledy, který je k dispozici zdarma ke stažení.