Skip to content

Blog

STŘECHAŘ RADÍ, část 2.: Betonové tašky

(Komerční prezentace)

Předchozí část seriálu najdete zde.

Krásná a kvalitní střecha je symbolem domova, jistoty a bezpečí. Namísto záplavy tradičních střech v cihlově červené barvě dnes vídáme odstíny šedé, černé nebo kaštanové. Hlavní zásluhu na tom nesou právě výrobci betonových tašek, kteří reagují na požadavky trhu. Volba střešní krytiny není totiž v současné době tak konzervativní, jako tomu bylo dříve.

Rozmanitost 

Bramac letos uvedl na trh střešní tašky s metalickým nádechem.Jednou z hlavních předností betonových tašek je široká škála barev, tvarů i povrchových úprav. Značka Bramac dokonce letos přišla se střešními taškami v exkluzivních metalických odstínech. Pokud chcete vtisknout svému domu osobitou tvář, můžete si od Bramacu pořídit betonové tašky v barvě granit metalic nebo mocca metalic.

Pevnost

Nová střecha by měla být krásná, ale především i plně funkční. Kromě pravidelných poryvů větru musí odolávat náporu stékající vody během bouřky, ale také v zimě unést velké množství sněhu, který se na ní drží i několik týdnů. Výběr surovin při výrobě betonových tašek výrazně ovlivňuje výslednou kvalitu a pevnost krytiny. Pevnost betonových tašek se potom ještě v průběhu let zvyšuje.

Prověřeno testy

Bramac jako jediný na trhu testuje pevnost betonových krytin ve speciálním zařízení – tzv. větrném tunelu. Jde o největší testovací zařízení ve svém oboru, které dokáže nasimulovat i velmi extrémní situace jako větrem hnaný déšť apod. Cílem testů je zabezpečit 100% funkčnost výrobků ještě před jejich uvedením na trh. Bramac se díky tomu nebojí na životnost svých výrobků poskytovat dlouhodobé záruky: na kvalitu a mrazuvzdornost betonových tašek poskytuje 30letou záruku.

Větrný tunel je největší testovací zařízení pro střešní krytiny. Projdou jím všechny výrobky Bramacu ještě před uvedením na trh.

Hvězdná technologie

Velmi důležitým aspektem při výběru betonových tašek je povrchová úprava. Má vliv na ochrannou schopnost krytiny a dlouhou stabilitu původní barevnosti. I v tomto ohledu došel nejdále Bramac. Výrobce nejprve zákazníkům představil technologii STAR, kterou lze bez nadsázky označit za „hi-tech“ ve výrobě střešních tašek. Na tašky je aplikována vrstva vysoce probarveného mikrobetonu, která zaplní všechny nerovnosti a vytvoří dokonale hladký povrch. Speciální, do povrchu integrované pigmenty odráží část infračerveného záření a tím omezují přehřívání střechy a podkroví.

Zlatá taška 2017

Zatím poslední novinkou v sortimentu Bramac je betonová taška Classic s vyspělou povrchovou úpravou Protector PLUS. I tato taška se vyznačuje velmi hladkým a atraktivním povrchem, který zvyšuje odolnost krytiny před extrémními vlivy počasí a zároveň je zabezpečena zvýšená ochrana před usazováním nečistot, mechů a řas. Betonová střešní taška Classic Protector PLUS letos zaujala odbornou veřejnost na veletrhu Střechy Praha. Výrobek zde získal v konkurenci betonových i keramických tašek hlavní ocenění – Zlatou tašku 2017.

Ekologie

Betonové tašky vycházejí z tradice skládané krytiny, která je v našem regionu silně zakořeněná. Jsou téměř k nerozeznání od pálených tašek, ve srovnání s nimi jsou ale levnější a také šetrnější k životnímu prostředí. Betonové tašky se vyrábějí z přírodních materiálů, jako je písek, voda, portlandský cement a pigmenty oxidu železa, tak že jsou plně recyklovatelné. Jejich výrobní technologie není tak energeticky náročná jako vypalování keramických výrobků. V tomto ohledu je určitě beton, respektive betonové tašky materiálem budoucnosti.

Ochraňte auto dřevěným přístřeškem

(Komerční prezentace)

Střešní přístřešek můžete využít nejen na parkování, ale také jako úložný prostor. Na trhu najdete velký výběr hotových dřevěných nebo hliníkových konstrukcí, jejichž montáž je snadná. Materiál přizpůsobte stylu domu, dřevo působí přirozeněji, ale bude vyžadovat pravidelnou údržbu, zatímco hliníkové konstrukce jsou levnější. Stavba nevyžaduje rozsáhlý zásah do okolí domu a díky radám a tipům odborníků z Hornbachu ji zvládnete snadno.

Výběr místa

Před montáží přístřešku je důležité vybrat dostatečný prostor pro jeho umístění. Podstatnou otázkou je, pro kolik vozidel ho budete budovat. Standardní délka přístřešku pro jedno auto je 5 metrů, šířka 3 metry a výška 2,8 metrů. Vždy je dobré myslet na rezervu, která by měla být přibližně 1 metr délky a šířky. Pod přístřeškem tak budete moct uskladnit i kolo, sekačku a jiné nářadí.

Příjezdová cesta k přístřešku by měla být snadno přístupná, při parkování a couvání oceníte, když prostor nebude příliš stísněný. Důležité je také nezapomenout na ohlášení stavby a stavební povolení. V případě rozsáhlejších staveb nad 25 metrů čtverečních se této povinnosti nevyhnete.

Přístřešek pro auto je spolehlivým řešením ochrany auta před nepříznivým počasím i UV zářením, které dlouhodobě poškozuje jeho povrch. Jeho stavba je rychlá, snadná a poměrně levná. Pusťte se směle do realizace, s našim návodem to zvládnete i bez odborné pomoci. (HORNBACH)

Příprava pro stavbu

Ať už se rozhodnete pro montáž hotového přístřešku nebo si troufnete na dřevěnou stavbu podle svého plánu, veškerý potřebný sortiment se zárukou trvale nejnižších cen najdete v projektových marketech Hornbach. Ideální je, pokud potřebné prvky dřevěné konstrukce budete mít připravené do požadovaných rozměrů už při samotné koupi.

Při stavbě přístřešku se vždy řiďte navrhnutého plánu nebo montážního návodu. Základ stavby musí tvořit pevná, vodorovná plocha, nejlépe betonová deska nebo zámková dlažba. Pokud nechcete provádět uvedené nebo podobné stavební úpravy, které jsou pracné a spojené s nevratnou změnou části pozemku, doporučuje se výstavba přístřešku na zemních vrutech s připevněným samonosným roštem.

Jak postavit přístřešek pro auto?

V prvním kroku vykopejte jámy pro čtyři základové patky, které by měly sahat do hloubky minimálně 60 cm. Tím zabezpečíte stabilitu stavby. Na dno nasypte menší vrstvu štěrku a zalijte betonem, do kterého umístíte ocelové kotvící prvky. Na ně nasuňte nosné sloupy. Počkejte 4-5 dní, dokud beton pořádně nezaschne, až potom pokračujte ve stavbě.

Do předního a zadního trámu vyvrtejte otvory na kotvící prvky. Abyste zachovali dodatečný spád přístřešku, měli by být zadní sloupy minimálně o 10 centimetrů níž. Trámy vytvoříte složením ze dvou sloupů, dvou vzpěr a jedné vaznice – vodorovného trámu. Vaznici připevněte na horní část sloupu a mezi vaznici a sloup vložte vzpěru. Každé spojení navzájem zajistěte vždy minimálně na dvou místech z obou stran. Nezapomeňte na práci s vodováhou, sloupy s vaznicí musí svírat 90 ° úhel.

Vytvořené trámy postavte na kotvící prvky v patkách a přišroubujte je. Na vztyčenou konstrukci umístěte okrajové krokve, které spojí přední trám se zadním, a připevněte je k vaznici. Mezi takto nasazené okrajové krokve a sloupy vložte vzpěry. Zajistěte je na dvou místech z každé strany. Dále k vaznicím připevněte ostatní krokve.

Připravenou konstrukci můžete pokrýt polykarbonátovými deskami.

Letní očkování ovocných stromů

V našich podmínkách se používá nejčastěji očkování na spící očko – to znamená, že po letním naočkování v období tzv. druhé mízy (červenec, srpen) očko pouze přiroste k podnoži, ale vyraší až příští rok na jaře.

Postup si můžete prohlédnout ve FOTOGALERII.

Očka odebírejte z mladých, letošních výhonů. Listy na výhonu odstřihněte a ponechte jen 1 cm dlouhé části řapíků, aby bylo za co očko držet. Ostrým nožem odřízněte směrem odspodu asi 3 cm dlouhý kousek kůry s vyvinutým očkem a z vnitřní plošky odstraňte štítek dřeva.

Podnož očistěte a vytvořte zářez ve tvaru písmene T (o rozměrech asi 3 × 1,5 cm). Pokud očkujete ve správný čas, kdy proudí míza, kousky kůry jdou nožem snadno odchlípnout. Vložte očko a jeho horní přečnívající část seřízněte. Očka ihned převažte, nejlépe PVC roubovací páskou.

Asi po 3 týdnech můžete úvazek sundat a zjistit, jestli se očko ujalo. Zjistíte to jednoduše podle zbytku řapíku – po poklepu odpadne a štítek s očkem zůstává zelený. Příští rok zjara podnož těsně nad očkem seřízněte, případně ponechte asi 20 cm dlouhý čípek. K němu výhon z očka později vyvažte, aby se nevylomil. Výhony rostoucí mimo očko je třeba odstraňovat, aby nekonkurovaly tomu ušlechtilému.

Broskvoně a meruňky jsou citlivé k vymrzání oček, proto se mohou místa očkování na zimu zahrnout půdou či pilinami. Očka u jádrovin tak citlivá nejsou a přirůstají dobře. Zahrádkář si může přeočkovat třeba i jarní neujatý roub v koruně nebo přiočkovat novou odrůdu. Příjemné je, že pokud se očko neujme, bývá ještě dost času na nový pokus.

Kontakt na autora: Zahradkarjerome.cz

BLOG: Netradiční rodinný dům, část 2.

První část seriálu najdete zde.

DÍL 2: Základová deska není betonová placka

Vyřídit vše podstatné pro stavební úřad se nám občas zdálo jako zbytečná byrokracie (a to osobně pracuji na městském úřadě), ve stavebním řízení však úředník nezná bratra. Stavební zákon je zákon a ten udává krok i vydání tak důležitého dokumentu pro každého stavebníka.

Před zahájením výkopových prací jsme obvod základové desky vytyčili pomocí dřevěných hranolů a linií vysypaných v trávě. Hrubý výkop desky a pasů provedl bagr, následně jsme jeho okraje dočistili ručně.

Většinu prací jsme se snažili dělat sami, bagr jsme si však přizvali. Za jedno dopoledne bagrista vyhrabal a kamarád odvezl 10 tater hlíny a pár jich vysypal na hromádku za výkopy. V této fázi bylo evidentní, jak je pozemek úzký, do všeho snažení nám navíc krásně pršelo. Následně jsme dočistili výkopy a natáhli uzemnění.

Zhruba po týdnu od výkopu jsme objednali mixy s betonem a prvních několik tisíc Kč jsme vylili do vykopaných základových pasů a základu na komín (24 m3 betonu C20/25). Občas náš kamarád zedník měl pochyby o zbytečné velikosti kameniva, které bylo naprojektováno do betonu, avšak nyní máme aspoň dobrý pocit, že nám dražší kamenivo v betonu dává kvalitní a pevné základy celého domu.

Během dnů, které jsme pro práci na stavbě zvolili, nám převážně přálo krásné počasí, venkovní teploty neklesaly pod 30 °C. Kladení první řady bednění provedl náš zedník a následné dořezy, položení roxorů mezi první a druhou vrstvu, jejich svázání na položení druhé řady ztraceného bednění už bylo na nás. Protože jedna tvárnice ztraceného bednění váží úžasných 27 kg, měli jsme s manželem v horkém počasí dokonalou posilovnu a večer jsme uléhali s bolavými zády a těšili se na další šichtu na stavbě.

Občas nám to přišlo jako ztracený čas… Dřeli jsme se, pak se vše zalilo betonem při jednorázové akci „zalej si své ztracené bednění u Buryánků“ a nic nebylo vidět. Spotřebovalo se cca 85 pytlů cementu, 6 tun kameniva, 8 tun písku (štěrku). Určitě si dovedete představit, kolik lopat hoši u míchaček museli naházet a kolik materiálu se navozilo na kolečkách. Pojem ztracené bednění je tedy opravdu opodstatněný.

Jakmile jsme dokončili ztracené bednění, vrhli jsme se na odpady. Výkopy pro odpady zvládli manžel s otcem, uložení bylo na zedníkovi s manželem. A pak začalo opět navážení materiálu dovnitř za ztracené bednění. Když už jsme jásali, že je vše hotovo, půjčili jsme si „žabu“, materiál udusali a mohli začít s kolečky znovu. I zde jsme přišli o pár kilogramů nadváhy. Jakmile však zedník řekl stačí, rozložili jsme kari sítě a svázali je s roxory trčícími ze ztraceného bednění.

Na závěr jsme udusali podloží desky, položili kari sítě, svázali je po obvodě s výztuží ztraceného bednění a celou plochu nechali vylít betonem C 20/25

Po více než třech měsících usilovné práce od vykopání základových pasů jsme objednali beton na zalití základové desky (spotřebovali jsme 22,5 m3 betonu C 20/25). O zalévání desky se nám postaralo počasí. A prvních 150 tisíc Kč bylo v zemi. Mnohé z vás napadne, že za tyto peníze by základovku zvládla leckterá firma. Ano, zvládla, ale určitě ne tak poctivě a precizně, jako jsme si s ní vyhráli my.

A pak přišla první zima a naše deska měla první možnost řádně vymrznout. Co následovalo další rok, si přečtete příště.

Autorka

Lenka Buryánková působí jako referentka krizového řízení a požární ochrany na městském úřadě, je dobrovolnou hasičkou. Má ráda mandaly a minerály, věnuje se kreativním činnostem doma i na zahradě.Lenka Buryánková, DiS.

Působí jako referentka krizového řízení a požární ochrany na městském úřadě, je dobrovolnou hasičkou. Má ráda mandaly a minerály, věnuje se kreativním činnostem doma i na zahradě.

Všechny díly seriálu:

 

Interiér: Uhlazený mnohoúhelník

V jejím stylu: Pletený puf, 50 x 36 x 50 cm, 70% podíl bavlny, ve více barvách, ZicZac, www.sleviste.czPo studiích se rozhodla, především z pracovních důvodů, zůstat v Praze. Bližší jí byla západní část města, protože zde studovala a odsud vyjíždí i k rodičům na Ústecko. Hledala slunný byt, nejlépe orientovaný na jihozápad. Nový nebo po rekonstrukci, zděný, s výtahem a v klidnější lokalitě.

Spokojila by se i s výměrou kolem 50 m2, ale měla štěstí. Tento, ač dvoupokojový, má 74 m2 a k tomu ještě velkou terasu, tedy celkem 101 m2. Po téměř ročním absolvování prohlídek různých nemovitostí ho objevila v cenové hladině, kterou si stanovila. Byt ji oslovil na první pohled. Těší ji pěkné a bezpečné prostředí i skvělá dosažitelnost občanského vybavení.

„Poprvé jsem byt viděla na podzim a v podvečer, kdy už moc světla nebylo. Díky množství prosklených ploch a jeho orientaci ke světovým stranám bylo ale jasné, že ho tu bude dostatek,“ vzpomíná Pavla. „S ohledem na nezvyklý půdorys bytu, jeho členitost, nepravé úhly a vyšší stropy, jsem při jeho zařizování vyhledala odbornou pomoc.“

Kdo tu žije

Pavle je 30 let. Vystudovala VŠE a pracuje ve farmaceutické firmě, kde zpracovává především různé datové analýzy. Od malička miluje tanec a v posledních sedmi letech se nejvíc věnuje latinskoamerickým tancům. Zajímá se o filmy, hudbu, ráda cestuje a pozornost věnuje také svým dvěma kočkám Milli a Natíkovi.

Prostor pro robota

„Zajímavé realizace jsem našla na stránkách Moderního bytu. Po pečlivém zkoumání interiérů jsem se rozhodla pro ateliér Oty Fiřta, jehož návrhy byly originální a hřejivé. Oslovila jsem ho a požadovala nejen návrh úpravy interiéru, ale i jeho realizaci na klíč. Zadala jsem jen dílčí parametry, o nichž jsem byla přesvědčená, že tvůrcům ponechaly dostatek prostoru pro jejich vlastní kreativitu a fantazii.“

Jídelní stůl zhotovený na míru má kovové nohy navržené tak, aby ladily s podnožemi ikonických židlí Plastic Side Chair DSR (Vitra) od Ray a Charlese Eamesových. Z druhé strany stolu je možné usednout na praktickou lavici s úložným prostorem a skrýší pro kočky.

Za nezbytné Pavla považovala zachovat vzdušnost celého prostoru a vytvořit dostatek úložných prostorů. Také se chtěla vyhnout těžko přístupným prostorům při úklidu, aby nikde nevznikaly prachové zóny. S oblibou využívá robotický vysavač, proto je všechen nábytek dotažen od podlahy až ke stropu nebo je nad podlahou dost vysoko, aby pod něj vysavač zajel a bylo pod ním možné snadno uklidit.

Výsledek i spolupráci s Otou Fiřtem si velmi pochvaluje. Je tu ale ještě několik drobností, které se postupně realizují. Ke splnění snu jí velmi pomohla rodina. Tento byt už ale vnímá jako svůj domov, kam se ráda vrací. Cítí se tu skvěle a dobře je tu i dvěma kočkám, jejichž pohybu je interiér do jisté míry přizpůsoben odolnějšími materiály.

Kuchyň je vybavena vestavnými spotřebiči Siemens a digestoří Faber. Nábytek je zhotoven z lesklého akrylátu a pracovní deska z corianu. Osvětlení zajišťuje plastové svítidlo Koziol a bodové osvětlení pracovní plochy.

Zákrok architektů

V jejím stylu: Závěsné svítidlo Orion, recyklovatelný plast, ve více barvách, Koziol, www.eshop.homeart.cz„Byt se nám velmi líbil, ale měl mnoho zákoutí, která bylo třeba upravit. Dispozičně jsme ho neměnili. Například jsme ale zrušili druhý vstup do koupelny a jeho prostor využili jako skříň. Odstranění dveří také umožnilo vznik šatny, která sousedí s ložnicí,“ vysvětluje Ota Fiřt.

Jeho kolegyně Soňa Paseková dodává: „Původní řešení koupelny neumožnilo umístit sem vanu i sprchový kout současně, proto jsme odstranili bidet a dovybavili ji vanou. Z kuchyně jsme sem přesunuli pračku, která je nyní ve skříňce vedle umyvadla za žaluziovými dvířky. Pračka totiž byla umístěna zcela nevhodně v místě, kde se nebylo možné dostat k uzávěru vody.“

Stávající dlažbu a obklad architekti nepovažovali za ideální, ale byly úplně nové. Ze stejného důvodu se rozhodli zachovat i dřevěnou podlahu. Její načervenalý nádech se snažili potlačit studenějšími barvami.

Komfortní spánek zajišťuje atraktivní lůžko Mamma (Jitona) s kulatými nočními stolky. Je doplněno stylově vhodnými lampičkami.

V jejím stylu: Ikonická židle Eames Plastic Side Chair DSR, Vitra, www.designville.czInteriér zcela postrádal zádveří. Z chodby se vstupovalo přímo do obývacího pokoje, proto bylo nutné ukrojit menší část celku a proměnit ji v praktické zádveří s věšákem, policí a menším úložným prostorem. Díky nově zbudované prosklené příčce vstupní chodba nijak nepotemněla. První zájemce o tento byt nechal šikovně zvětšit prostor obývacího pokoje na úkor lodžie. Toho architekti využili ke vzniku příjemné jídelny, kam navrhli lavici s úložným prostorem a skrýší pro kočky.

V návaznosti na skříně v chodbě, které sahají od podlahy až ke stropu, rozšířili stěnu v obývacím pokoji, na níž je zavěšený televizor. Po straně v ní bylo možné vytvořit otevřené niky. Předělením části ložnice vznikla praktická šatna s oknem – s přístupem denního světla a s možností větrat. Díky bezfalcovým dveřím a tapetě s výjevy z džungle není vstup dovnitř téměř znát. Otevřením dveří se v šatně automaticky rozsvítí světlo.

Interiérové studio FIŘT ATELIER

Ota Fiřt a Ing. arch. Soňa Gajdošová

Vytváříme originální rezidenční i komerční interiéry, které disponují lehkostí, vzdušností a osobitostí s respektem k místu a klientovi. Využíváme nejen nové materiály, ale i recyklovatelné předměty, které jsou následně s citem přeměněny na nové funkční designové kousky. Naším cílem je vytvářet interiér reflektující osobnost každého klienta,

Kontakt: www.firtatelier.cz

Výzva Mistr Kutil 2017 má své finalisty

(Komerční prezentace)

Jak jde práce kutilům od ruky, můžete sledovat v našich videích. V první řadě videí vám své projekty představili, v druhé již ukazují nějakou kutilskou dovednost, se kterou se při práci museli potýkat.

Teď už nezbývá než počkat na výsledné dokončené skvosty, které uvidíme na konci měsíce srpna.

Opomenout také nesmíme hlasování, které startuje 1. září, tak nezapomeňte podpořit svého favorita na www.mistrkutil.cz. Bez potřebných hlasů tento prestižní titul nezíská.

Recept: Ovocné minidortíky

Suroviny:

Těsto: 4 celá vejce, 4 lžíce cukru krupice, 1 vanilkový cukr, 4 lžíce oleje, 4 lžíce horké vody, špetka soli, citronová kůra, 5 vrch. lžic hladké mouky, 1 čajová lžička prášku do pečiva

Tvarohová náplň: 1 tučný tvaroh, 1 kelímek smetany ke šlehání, 1 sáček želatinového ztužovače za studena Dr.Oetker, 5–7 polévkových lžic cukru, maliny nebo jiné sezonní ovoce

Postup:

Vejce, cukry, olej a horkou vodu vyšleháme do pěny. Přidáme mouku smíchanou s práškem do pečiva, citronovou kůru a dobře promícháme. Těsto nalijeme do forem. Vložíme do trouby předehřáté na 180 ˚C a pečeme cca 15–20 min. dorůžova. Želatinový ztužovač nasypeme do mísy, přidáme 100 ml vlažné vody a metličkou našleháme. Pak přidáme tvaroh, smetanu ke šlehání, cukr a metličkou opět důkladně promícháme, až se vše dobře spojí. Dortíky naplníme tvarohovou náplní a ozdobíme ovocem.

***

Čtěte také:

Zpracování úrody aneb léto na stole

Originální recept: Zelený nanuk

Kynuté jahodové knedlíky


Pohodlný dům: Bydlení levnější než v bytě

Z nabídky katalogových filmů si nevybrali, a tak hledali projektanta, který splní jejich představy. Zadání bylo jednoznačné. Cihlový dům a bez zateplení, moderní nízkoenergetická bezbariérová stavba odpovídající požadavkům 21. století a v požadovaném finančním limitu. „Chtěli jsme dům, kam by se vešla čtyřčlenná rodina, dům, ve kterém nebudou vyšší provozní náklady než ve stávající bytovce. Abychom se stavbou domu nedostali do omezující situace, nad rámec reálného finančního rozpočtu rodiny,“ vysvětluje paní investorka.

Volba padla na projekční Atelier Ing. Josef Vostracký v Českých Budějovicích, který má s výstavbou moderních nízkoenergetických domů řadu zkušeností. „Projektant nám řekl, že projektuje domy z materiálů, které se svými tepelněizolačními vlastnostmi řadí na špičkovou úroveň a splňují tak požadavky na moderní, levné a zdravé bydlení. Vysvětlil nám všechny výhody a pozitiva jednovrstvé konstrukce, přednosti materiálů Heluz,“ zdůraznil k volbě zdicího materiálu investor domu.

Komfortní rodinný dům se podařilo postavit v pasivním standardu i bez dodatečného zateplení a s využitím velkého prosklení. Náklady na provoz jsou mnohem nižší než v bývalém bytě.

Jednoduše, přesně a zároveň pasivně

S výstavbou domu začali v březnu 2013 a kolaudace domu byla v červnu 2014. Na železobetonové základové desce bylo vyzděno obvodové zdivo z cihlových bloků Heluz Family 2in1 44 cm, které jsou určeny pro jednovrstvé obvodové zdivo nulových, pasivních, nízkoenergetických a energeticky úsporných budov. Volbou tohoto materiálu se podařilo dosáhnout potřebných parametrů pasivního domu a získat dotaci Nová zelená úsporám.

Komfortní rodinný dům se podařilo postavit v pasivním standardu i bez dodatečného zateplení a s využitím velkého prosklení. Náklady na provoz jsou mnohem nižší než v bývalém bytě.

Stavba byla zastropena trámovým stropem. Přesné zdění mělo svoje plus i při zadávání truhlářských prvků při finalizaci domu. Truhlářská firma si pochvalovala přesnost stavebních otvorů při montážích dveří, zabudovaných skříní a instalaci kuchyně. Nebylo nutné nic upravovat, stavebně byl objekt precizně a přesně připraven.

Slovo autora

„Podařilo se mi vyprojektovat rodinný dům v pasivním standardu splňující kategorii B1 Nová zelená úsporám (2013). Vytvořit dům moderního pojetí s fasádou tvořenou Cembrit deskami. Při blower door testu byla naměřena hodnota n50 = 0,2/h. Že jde o mimořádně úsporný dům, o tom svědčí i roční vyúčtování za elektřinu,“ říká Ing. Josef Vostracký.

Že volba stavebních materiálů Heluz při stavbě domu byla správná, dokazuje celoroční energetická spotřeba. Roční výdaje na pokrytí veškeré spotřeby energií v novém domě, tedy nejen na vytápění a ohřev teplé vody, představují cca 13 000 Kč. A jak dodává investor nového domu, náklady na bydlení v novém domě jsou oproti bytu nesrovnatelné. Tam zaplatili ročně jen za energie, a bez vytápění, cca 25 000 Kč.

Technické údaje

  • Podlahová plocha místností: 118,2 m2
  • Zastavěná plocha: 148,6 m2
  • Konstrukce: betonová základová deska a základové pasy, zdicí systém Heluz, na obvodové zdivo použity cihly Heluz Family 2in1 44, Heluz Family 2in1 38, Heluz 25 STI, dřevěný trámový strop
  • Vytápění: podlahové, zdroje energie tepelné čerpadlo a solár­ní kolektory, řízené větrání s rekuperací tepla, měrná potřeba tepla do 20 kWh/m2 za rok. Spotřeba energií na veškerý provoz domu je cca 4 000 kWh za rok
  • Projektant: Ing. Josef Vostracký,
  • Atelier Ing. Josef Vostracký, České Budějovice
  • Stavební firma: Stako plus, Roman Kovář, České Budějovice

Kontakty: www.heluz.cz, www.ateliervostracky.cz

***

Čtěte také:

Malý dům s vlastní lávkou

Kamenné stavení: Hravá rekonstrukce

Dům plný zelené energie

Bungalov nad městem

STAVBA DOMU: Jasně čitelný dům

STAVBA DOMU: Dům s titulem Pasivní dům roku

SERIÁL: Střechou dům začíná – Zateplení

Předchozí díl seriálu najdete zde.

Ztráty tepla unikajícího skrz střechu, půdní prostory a podkroví představují 15 až 35 % celkové tepelné energie, což je v průměru o 5 % více než obvodovým pláštěm budovy.

Izolace je nejen o teple 

V současné době se většina nových střech realizuje jako zateplené, při rekonstrukcích starších objektů se pak často provádí dodatečné zateplení původních střech. Tepelněizolační vlastnosti konstrukce jsou ovlivněny nejenom kvalitou a tloušťkou materiálu, ale také množstvím tepelných mostů a vazeb, které se v konstrukci střechy nacházejí. Kritickými místy jsou třeba přechod šikmé střechy na svislou konstrukci v místě pozednice, napojení okenního otvoru na střešní konstrukci, krokve a další prvky.

Řešení vyžaduje dokonale promyslet každý detail. Tloušťka tepelné izolace se navrhuje podle normy „Tepelná ochrana budov“ a za poslední roky se zvětšila skoro o 50 %. V závislosti na výšce a uspořádání krovu se tepelná izolace (např. minerální vlna z čediče a ze skla) umisťuje mezi krokve, nad krokve nebo kombinovaně. K nejmodernějším řešením patří izolační desky PIR – jsou tenké, lehké a tuhé, po obvodě opatřeny zámky, takže šetří prostor a při spojení nevznikají tepelné mosty.

Kromě tepelněizolačních vlastností je neméně důležitá i akustika – útlum vnějšího hluku, a opomenout nelze ani požární odolnost, vyjadřující dobu v minutách, po kterou je konstrukce schopna odolávat účinkům požáru uvnitř budovy.

Hlavní přínosy zateplení

  • Snížení tepelných ztrát a dosažení úspor energie
  • Zvýšení vnitřní povrchové teploty střechy a zároveň tepelné pohody v podstřeší
  • Snížení kondenzace vodních par na vnitřním povrchu a v konstrukci střechy
  • Ochrana konstrukce střechy před výkyvy teplot
  • Zvýšení životnosti a hodnoty domu

Systémy pro šikmou střechu

Vždy je třeba zvolit takový systém tepelné izolace střechy, který umožní vytvoření souvislé tepelněizolační vrstvy bez tepelných mostů. Tradiční a nejčastější způsob tepelné izolace spočívá v umístění izolačního materiálu do prostoru mezi krokve nebo do pomocné konstrukce pod krokve. Na spodní líc krokví je připevněna parozábrana, interiér od střešní konstrukce zpravidla „odděluje“ sádrokartonový podhled. Shora vrstvu izolace proti pronikání vlhkosti chrání pojistná hydroizolační vrstva.

Z hlediska souvislosti tepelněizolační vrstvy však nejde o ideální systém. Dřevěné krokve totiž tvoří tepelné mosty, navíc dnes požadovaná tloušťka tepelné izolace (např. minerální) bývá větší, než je samotná výška krokve. Jednoznačným trendem se proto stávají tzv. nadkrokevní izolace. Jejich provedení je méně pracné, skladba je v celé ploše střechy jednolitá (významně se snižuje množství tepelných mostů) a zaručuje lepší tepelněizolační vlastnosti než mezikrokevní řešení.

Minerální izolace 

Materiály na bázi minerální vlny mají univerzální použití. Strukturu tvoří množství jemných vláken a malých dutinek, v nichž je uzavřen vzduch. Schopnost tepelně izolovat je tím vyšší, čím jsou vzduchové dutiny menší, čím je jejich počet větší a čím jemnější jsou vlákna. Vlna se povětšinou vyrábí tavením čediče (75 až 80 %) a strusky (20 až 25 %). Obsahuje také vodoodpudivé přísady, lubrikační oleje, které zamezují lámání vláken, protiplísňové a další přísady. Hlavní výhody:

  • Velmi dobré tepelně- (i zvukově)izolační vlastnosti
  • Nehořlavý materiál
  • Dlouhodobá objemová stálost (zachování tvaru i vlastností i při výkyvech teplot)
  • Nepodléhají působení plísní, hmyzu a hlodavců (biologická degradace)
  • Snadné úpravy a tvarování.

K výrobě minerální izolace se používají také skleněné střepy (až 78 %), a protože výrobce nepoužívá ani fenol, ani formaldehyd, vlna přispívá k vyšší kvalitě vnitřního ovzduší v budově. Izolace si zachovává stávající mechanické vlastnosti – vysokou izolační a akustickou schopnost, paropropustnost a ohnivzdornost. V místech, kde je obtížné aplikovat izolační desky, lze použít foukanou minerální izolaci.

Důležité bariéry

Hydroizolační vrstva (krytina) – chrání prostory umístěné pod střechou i všechny vrstvy střešního pláště (v závislosti na jeho skladbě) před srážkovou vodou a povětrnostními vlivy. Povlakové krytiny (svařované asfaltové pásy, PVC fólie apod.) nepropouštějí vodu, nepropustnost je zajištěna hydroizolačními vlastnostmi a také jejich spojením a celistvostí. Skládané krytiny vodu pouze odvádějí (pálené a betonové tašky, krytina z přírodní břidlice, vláknocement, plechová krytina, asfaltové došky a přírodní materiály), hrozí riziko „zafoukání“ vody apod. Proto je třeba tepelnou izolaci chránit i shora doplňkovou (někdy zvanou pojistnou) hydroizolací.

Parozábrana – fólie, která omezuje či brání průniku vodní páry obsažené ve vzduchu. Slouží k zamezení průniku vodních par z interiéru do izolace a do konstrukce, kde by jinak kondenzovaly, snižovaly účinnost tepelné izolace a poškozovaly nosné prvky.

Parobrzda – prodyšná fólie (nebo jiný materiál), která propouští molekuly vody z interiéru přes izolační vrstvu ven. Z vnější strany proto musí být umožněno odpařování této vlhkosti. Vnější vrstvy včetně izolací musí být prodyšné.

Volte ucelené systémy 

Výrobci střešních krytin nabízejí ucelené střešní systémy včetně nadkrokevních izolací, které dávají záruku kompatibility materiálů a dobré funkčnosti souvrství jako celku. Systém BramacTherm je založen na bázi tenké vrstvy polyisokyanurátové pěny. Letošní novinkou je izolace Bramac Therm Floor – nakašírovaná dřevotřísková voděodolná deska tl. 13 mm, opatřená hliníkovou fólií, určená k zateplení stropní konstrukce nad vytápěným prostorem. Izolační prvky se nabízejí v různých vnějších a krycích rozměrech.

Obdobným řešením je nadkrokevní izolace KM Beta (Thermo-Line s izolačními deskami Permo therm) a izolační desky puren PIR (v provedení Protect, Plus, FD – L, MV), vyrobené z tuhé fenolické pěny Resol. Více najdete na Bramac.czKmbeta.cz.

Zateplení rovné střechy 

Jedním z nejpoužívanějších tepelněizolačních materiálů pro izolaci rovných střech je polystyren (expandovaný EPS, extrudovaný XPS). S ohledem na mechanické vlastnosti a nasákavost mají oba druhy odlišné uplatnění. Zatímco pěnový polystyren se používá jako tepelná izolace jednoplášťových plochých střech, extrudovaný polystyren se uplatňuje spíše v tzv. obrácených střechách (jednoplášťových s opačným pořadím vrstev). Do plochých střech se například používá EPS 100 S Stabil.

Ploché a rovné střechy se zateplují i tradiční minerální vlnou, která pohlcuje hluk a zvyšuje požární odolnost celé konstrukce. Existuje i možnost izolace rovné střechy pomocí systému EKO H + UV, což je vlastně nástřiková hmota z polyuretanové pěny + ochranný nátěr proti UV záření. Tepelněizolační vlastnosti této chytré pěny jsou při stejné tloušťce až 3x vyšší než u většiny jiných izolačních materiálů a kromě toho pěna vytvoří jednolitý povrch bez spojů, tepelných mostů a štěrbin, aplikace je rychlá, kopíruje i všechny případné nerovnosti a nezatěžuje střešní konstrukci. UV nátěr na akrylátové bázi pak slouží zároveň jako hydroizolace a brání povrch proti UV záření. Vytvrzení směsi netrvá déle než 10 sekund.

Nastříkáno,  nafoukáno

Foukané izolace se osvědčily v podlahách, ve stěnách i ve stropech, v půdních prostorách i ve střešním souvrství. Garantují dokonalou bezespárou izolaci i v těžko přístupných místech, nevyžadují žádné montážní či demontážní práce. Používá se například recyklovaný novinový papír – celulózové vlákno, aplikované za sucha nebo jako nástřik do tloušťky 15 cm (objemová hmotnost zhruba od 30 kg/m3 u vodorovných až do asi 70 kg/m3 u svislých konstrukcí). Existuje také foukaná izolace z minerální vlny (např. Climastone), polystyreny s příměsí grafitu (Easy-fill) zafoukávané do konstrukcí trvale vystavených vlhkosti apod.

Zpracování úrody aneb léto na stole

Ve stavu kapalném

Chemici by možná nesouhlasili, ale my si s klidem přiřadíme džemy a marmelády k sirupům a ovocným šťávám. Nakonec, kolikrát jste se už za život pokapali lahodnou marmeládou? Řeč bude o tom, jak nadúrodu ovoce zavřít smysluplně do lahví a sklenic a mít vitaminy pod kontrolou. Vymačkat ze šťavnatých plodů, co se dá, a připravit si zásoby dobrot na zamrzlou sezonu, nebo se ráno rozmazlovat čerstvou ovocnou šťávou, to vše je s novými produkty snadné a zábavné.

Ovoce za sklem

Skleněná dóza se vzduchotěsným víkem Korken, objem 1 l, www.ikea.czPozitivní vliv ovoce na lidské zdraví si dávno uvědomujeme. Obsahuje pro tělo potřebný vitamin C, ale i vitaminy skupiny B, nezbytné stopové prvky, protirakovinné látky, pektin a vlákninu.

Ideální je konzumovat ovoce čerstvé nebo ve formě šťáv. Šnekové odšťavovače fungují na principu dvoufázového odšťavování, kdy jsou v první fázi suroviny rozdrceny a ve druhé lisovány rychlostí 86 otáček za minutu. Nízký počet otáček méně zahřívá lisovanou směs, a nedochází tak ke znehodnocení vitaminů.

Zavařování ovoce je zase způsobem, jak si uchovat ovocnou chuť na dlouhou dobu prostřednictvím kompotů, marmelád, džemů a povidel, navíc mnohdy v krásném obalu. Podle typu ovoce a stupně jeho zralosti se můžete pustit do přípravy polotekutých marmelád, které mají jemnou konzistenci, řidších džemů s vysokým podílem celých kousků ovoce, případně hustých povidel ze zralých sladkých švestek, jablek či hrušek, které nepotřebují dodávat téměř žádný cukr.

Ve stavu křehce tuhém

Ovocné koláče, třešňová bublanina, borůvkové knedlíky, nebo sušené ovoce do ranních cereálií potěší každého. Méně zdravá, ale o to lákavější varianta ovocné stravy nezabere ani nijak zvlášť mnoho času na přípravu. Zkrocené ovoce si pak můžete naservírovat na porcelán zdobený ovocným dekorem, nebo v případě sušených plodů uzavřít do skleněných dóz, kde si ovoce zachová stálou kvalitu a dokonce i vitaminy a stopové prvky, které se sušením téměř neničí.

Ovoce na talíři

Pečicí keramická forma Emile Henry, 32 x 15 cm, www.pottenpannen.czJakoukoli tepelnou úpravou se obsah vitaminů v ovoci samozřejmě snižuje, ale co by to bylo za léto bez ovocných koláčů z čerstvého ovoce, ovocných knedlíků nebo jahodových cheescaků, které úplně ovládly české domácnosti. K pečení využijte keramické zapékací mísy, které jsou tak hezké, že se v nich koláč dá i servírovat.

Myslete ale i na zimu a připravte si zásobu sušeného ovoce. Rádi je budete mlsat za dlouhých zimních večerů u knížky, nebo z nich uděláte součást zdravé snídaně. Sušit lze ovoce v troubě, ale lepší bude elektrická sušička, u níž si můžete přesně snadno nastavit teplotu a délku sušení podle typu použitého ovoce. V ovoci je 80 až 85 % vody, která je vhodná pro rozvoj mikroorganismů. Ty jsou v počátku sušení při krátkodobém působení teploty do 70 °C usmrceny a další proudění teplého vzduchu po dobu 6 až 30 hodin ovoce zakonzervuje. Při šetrném sušení získáte velice chutnou a zdravou potravinu, která je nenáročná na skladování.

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINNYDOM BMONOE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025