Blog

Růže

Jejich plody – šípky jsou známy především jako vynikající preventivní prostředek proti chřipce a nachlazení, díky vysokému obsahu vitaminu C. Též se podávají jako močopudný a posilující lék. Oblíbené jsou rovněž šípkové marmelády a likéry. Při tepelné úpravě se však mnoho léčivých látek ztrácí, proto je lepší šípky na čaje sušit nebo je konzumovat čerstvé.

Při konzumaci čerstvých šípků je třeba řádně vybrat dužninu s nepříjemnými chloupky, které mohou být dráždivé. Méně známá je možnost pochutnat si na okvětních plátcích, a to nejen našich domácích růží – růže šípková (Rosa cannina), r. bedrníkolistá neboli trnitá (R. pimpinellifolia), ale i cizokrajné růže alpská (R. alpina), r. svraskalá (R. rugosa), r. mnohokvětá (R. multiflora) či r. dužnoplodá (R. pomifera neboli R. villosa). Ta má obzvláště velké chutné květy i šípky, které mohou dosáhnout až velikosti malých jablíček.

Šípkový čaj se dá užívat dlouhodobě, bez vedlejších účinků a kontraindikací, stejně tak nemá omezení pojídání okvětních plátků jen tak, nebo třeba do salátu.

V kosmetice či dermatologii se hojně používá růže syrská a růže bílá (Rosa damascena a R. alba), jejichž okvětní plátky lze také použít do salátů, pomáhají i při průjmech a při léčbě TBC, při těžkých formách rýmy, bolestech v krku, jako posilující prostředek při jaterní očistě a pro posílení nervů. Velmi účinné jsou i při gynekologických potížích.

Většina růží se využívá i pro Bachovy esence. Růžová voda nebo ocet je skvělý prostředek na čištění pleti a „unavených“ očí. Pro nejluxusnější parfémy a léčivé růžové vody se odpradávna pěstuje též růže stolistá (R. centifolia). Nicméně většina růží potěší a „léčí na duši“ už jen svými krásnými květy nebo vůní.

Maliník, ostružiník

Maliny (Rubus idaeus) a ostružiny (Rubus fruticosus) obsahují celou řadu vitaminů a antioxidantů. Léčivé čaje z maliníku jsou též skvělým lékem pro těhotenské potíže, po porodu pak podporují tvorbu mateřského mléka.

Maliník i ostružiník pomáhají při léčbě šedého zákalu a degeneraci makuly, což je část sítnice zodpovědná za centrální vidění a jemné podrobnosti (dobré kombinovat s borůvkami, viz níže). Tříslovité (adstringentní) složky v listech maliníku pomáhají stahujícími účinky prostřednictvím odvaru též na křečové žíly, hemeroidy, katary žaludku, střev a zastavují drobné krvácení či průjem. Maliny i ostružiny pomáhají i při zánětech mandlí a bolestech v krku.

Užívání plodů malin a ostružin samozřejmě není vhodné pro lidi, kteří mají na tyto plody alergii. Alergické účinky listů však známé nejsou. Z fermentovaných a usušených listů malin a ostružin, často s příměsí listů lesních jahodníků, připravíte skvělý domácí čaj. Plody ostružin jsou také vhodné jako pleťová maska. Nálev z listů a výhonků se přidává do koupelí k oživení pokožky.

Čaj z maliníku a ostružiníku

Po sběru (maliníku, ostružiníku či jahodových listů) nechte čerstvé listy půl až jeden den zavadnout na stinném suchém a krytém místě. Poté je rozložte do tenké vrstvy a válečkem je pomačkejte. Dále je rozložte na plátno či prostěradlo, stočte jako závin, zatižte a uložte na teplém místě. Po dvou dnech smotky rozbalte a dosušte lístky normálním způsobem. Domácí čaj může sloužit i jako náhrada pravého čaje, když má někdo zdravotní problémy vylučující konzumaci kofeinu (theinu).

Jahody

Lesní, měsíční nebo zahradní jahody (Fragaria sp.) jsou hotový pokrm bohů, především ty pěstované ekologicky. Čerstvé zralé jahody se doporučují při chudokrevnosti, cukrovce, překyselení žaludku, revmatismu, dně, proti žlučovým, ledvinovým a močovým kaménkům, také na posílení srdce a nervů. Velký úspěch při léčbě nejrůznějších jmenovaných obtíží mají opakované „jahodové dny“. Z čerstvých jahod lze také připravit regenerační pleťové mléko na obličej. Kdo trpí alergií, musí se samozřejmě jahodovým pochoutkám vyhnout (většiny alergií se brzy zbavíte, přestanete-li kompletně konzumovat mléko a mléčné výrobky).

Odvary z jahodníkových listů se podávají při chorobách jater a ledvin, při revmatismu, horečkách a na pročištění krve. Podpůrně působí též při rakovinách, hlavně krční oblasti. Zevně je lze s úspěchem použít k výplachům na záněty v dutině ústní a ke koupelím při hemeroidech. Pomačkaný či roztlučený čerstvý list hojí rány (má stahující účinek). Léčivé jsou jen listy divokých jahodníků, listy zahradních jahod nejsou vhodné.

Recept na jahodový den

Dopřejte si ho začátkem léta, nejlépe s vlastní čerstvou úrodou. Během ovocného dne zkonzumujte 1–2 kg čerstvě natrhaných jahod. Ideální je nejíst již nic jiného, nebo jen další ovoce či lehkou zeleninu. Během kúry nevykonávejte náročnější práce a nepojídejte těžké, smažené či vařené potraviny či mléčné výrobky, to by se kúra minula účinkem a navíc by vám nebylo dobře. Při cukrovce se doporučuje při jahodové kúře dohled bylinářsky vzdělaného lékaře nebo léčitele.

Borůvky

Lesní borůvky (Vaccinium myrtillus) jsou další přímo božsky léčivé divoké ovoce. Pro vysoký obsah vitaminu C a antioxidantů jsou vhodné jako prevence a zároveň také pro léčbu různých zrakových potíží, například záněty či šeroslepost. Čerstvá šťáva působí blahodárně při nachlazení, zánětu sliznic v ústech, lze jí vyplachovat nos při rýmě a také se jí potírají afty a opary.

Borůvky rovněž významně snižují hladinu cukru v krvi (listy i plody), takže se hodí pro pomocnou léčbu diabetu. Jsou i vhodným prostředkem při břišních kolikách a jako dezinfekce trávicího a močového ústrojí. Jako léčivo se používají i sušené borůvky, například proti průjmu, a to v dávce 1 čajovou lžičku každou půlhodinu.

Odvar ze sušených plodů je velice účinný při zánětech tlustého střeva. Léčivé účinky má i borůvková marmeláda, připravovaná zásadně bez rafinovaného cukru. Tytéž látky, které pomáhají léčit zrak i střeva, chrání také cévy před kornatěním tepen, proto se borůvky velmi doporučují k prevenci i léčbě srdečních chorob a mozkových příhod. Odvar pomáhá také při zánětech dásní, jako kloktadlo a výplachy a je též vhodný pro koupele při různých kožních onemocněních. Významné je též použití v gemmoterapii (léčba extrakty z pupenů rostlin).

V léčitelství se též využívá vlochyně bahenní – „bahenní borůvka“ (Vaccinium uliginosum), a to ve formě nálevu či odvaru (přímo pojídat plody se nedoporučuje). Nálevy působí antisepticky, stahují tkáně k sobě, zabraňují nadýmání a snižují obsah cukru v krvi. Také americká borůvka (Vaccinium corymbosum), pěstovaná v zahradách, má vysoký obsah C vitaminu, stahující účinky a využívá se k léčbě problémů v hrudní oblasti.

Brusinka, medvědice a klikva

Nejznámější jsou jejich skvělé účinky při léčbě močových cest. V homeopatii se z brusinky (Vaccinium vitis – idaea) připravují prostředky na léčbu pro celou pánevní oblast. Brusinky jsou také ideálním přírodním konzervantem, neboť obsahují přirozeně kyselinu benzoovou. Kontraindikací při používání brusinek jsou vážnější poruchy jaterních funkcí. Nálev z americké brusinky (Vaccinium macrocarpon) pomáhá při zánětu pohrudnice, má též protinádorové účinky a vysoký obsah vitaminu C.

Američtí indiáni používali čaj z listů medvědice (Arctostaphylos uva-ursi) při nápravě vykloubenin a proti pohlavním chorobám. Listy také přimíchávali do tabáku. Podobné účinky jako medvědice a brusinka má u nás vzácnější klikva žoravina neboli k. bahenní (Oxycoccus palustris). Její čerstvá šťáva působí antirevmaticky a snižuje horečku. Nálev může pomoci při nutkání ke zvracení. Plody všech tří brusnic pak mohou nahradit nedostatek vitaminu C.

Plody především klikvy však nesmí být tepelně upravovány, tím se většina aktivních léčivých látek ničí. Listy klikvy se často přidávají do čajových směsí, zde zalití horkou vodou nevadí. Plody se dají sušit a ve formě prášku pak přidávat do nálevu či odvarů anebo používat do marmelád a želé.

Rakytník

Na vitaminy a minerály je bohatý další bobulovitý větší keř – rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides). Ve staromongolském a tibetském léčitelství se jím léčily choroby žaludku. Kromě prevence infekčních chorob se doporučuje při celkové rekonvalescenci, hypovitaminóze a při padání vlasů. Plody také příznivě ovlivňují peristaltiku střev a střevní mikroflóru. Olej ze semen se uplatňuje hlavně při léčení omrzlin a proleženin. Šťáva z plodů se dá použít namísto šťávy citronové. Plody se dají konzervovat ve formě šťávy (pasterizací však velkou část vitaminů ztrácejí), lepší je sušení či mražení.

Dřín

Dřínky rostou na našem domácím dřínu obecném (Cornus mas), což bývá menší strom či mohutnější keř. Tyto červené podlouhlé peckovičky chutnají kysele až sladce, podle stadia zralosti. Na trhu je již k dispozici vícero různě velkých a různě chutnajících odrůd. Zajímavé jsou dřínky vysokým obsahem vitaminů, hlavně C. Dřín se doporučuje také při žaludečních a střevních katarech. Listy působí močopudně a žlučopudně. Odvar z kůry má stahující účinky.

Nálev z květu se používal na snížení horečky a také na léčbu průjmů. Sušené plody se dají použít vcelku, nebo práškované, coby okyselující koření do omáček, na pečená jídla, do polévek a salátů. Dříny se dají nakládat do soli jako olivy, nebo do soli s perillou, jako švestičky umeboshi. Dříve se za pomoci dřínu léčila i cholera.

Rybíz, angrešt

Nejvyšší obsah léčivých a výživných látek nabízí černý rybíz (Ribes nigrum). Podle některých autorů je to dokonce nejzdravější malé ovoce pro naše klimatické podmínky. Rybíz celkově podporuje imunitu, látkovou výměnu a zlepšuje pružnost cév. Čaj z listů se používá při nachlazení, zánětech močových cest, při revmatismu a proti průjmům. Listy rybízu se podobně jako listy vinné révy přidávají ke kořenění nakládaných okurek, zelí apod.

Krátkodobý odvar z kořene se podává při zánětech jater. Pupeny se používají v gemmoterapii, kde patří k nejúčinnějším lékům vůbec. Působí jako stimulující prostředek při infekcích a jako dobré antialergikum (při senné rýmě, ekzému, astmatu apod.). Velmi se osvědčuje při snížené funkci nadledvinek (spolu s maliníkem) a při těžších formách zánětů.

Plody ostatních rybízů se používají hlavně jako zdroj vitaminu C, pro úpravu zažívání, tvorbu slin, pro detoxikaci. Listy červeného rybízu (Ribes rubrum) jako obklad uleví od výronu, pohmožděnin či vykloubenin. Suchá práškovaná kůra meruzalky zlaté (R. aureum) se používá jako zásyp na poranění, odvar z vnitřní borky je vhodný na otoky nohou. Dalším velmi chutným příbuzným rybízů je angrešt srstka (Grossularia uva-crispa). Plody se v lidovém léčitelství využívají proti zácpě. Působí též proti arterioskleróze, vyššímu krevnímu tlaku a anémii.

Hlošiny

Hlošiny s malými jedlými tečkovanými červenými kuličkami velikosti rybízu jsou výborné a zaslouží si být v každé zahradě. Jedny z nejchutnějších jsou hlošina mnohokvětá (Elaeagnus multiflora) a hlošina okoličnatá (E. umbellata), obě z východní Asie. Jejich použití v přírodní medicíně je poměrně široké.

Květy hlošiny okoličnaté nádherně voní (což někdy léčí samo o sobě) a mohou se používat jako stimulující prostředek, mají stahující účinky a prospívají při srdečních obtížích. Semena jsou využívána pro léčbu kašle, olej ze semen k léčbě plicních obtíží. Kořen hlošiny mnohokvěté má taktéž stahující účinky, odvar se dá použít na léčbu nepříjemně svědících a zanícených ran.

Listy hlošiny mnohokvěté léčí kašel, plody jsou doporučovány při vodnatém průjmu. Většina hlošin je také bohatá na vitaminy, minerály a esenciální mastné kyseliny, což je u ovoce poměrně neobvyklé. V poslední době také probíhá výzkum obsahu a působení jejich látek v souvislosti s léčbou rakoviny.

Kontakt: Jaroslav Svoboda, www.ekozahrady.com

* * *

Čtěte také:

Červen a červenec v zahradě

Čas na ekokologické kompostování

Moudrost starých ořešáků

Drobné plody známé i neznámé

Žampiony: Vlastní sklizeň

MŮJ DŮM: Ořechy a kaštany – nejen pochutina, ale i lék

Začněte nádobami: i v malém květináčku se dá pěstovat pažitka. Je nenáročná a vydrží skoro všechno, pod zemí má cibulky, a pokud ji zapomenete zalévat, nic se neděje, po období sucha vyraší znovu.

Do větší mísy se hodí petržel, bazalka, libeček, majoránka, tymián a třeba koriandr na sklizeň listů. Z kvetoucích rostlin se k nim dá přidat měsíček lékařský nebo lichořeřišnice – listy jsou skvělé do salátů, poupata se nakládají nakyselo a nahrazují kapary, květy mohou ozdobit mnoho jídel. Přesně pro tento účel byly vyšlechtěny různobarevné odrůdy chilli papriček nebo drobné okrasné papriky.

Vynikající do větších nádob je například vytrvalá šalvěj lékařská, která má trojí využití – jako koření do masa, jako léčivka při bolesti v krku i jako rostlina okrasná. Pěstuje se asi desítka kultivarů s barevnými a různě velkými listy. Když sesadíte k sobě odrůdy s listy žlutými, fialovými a stříbrnými, vypadá to velmi hezky. Hodí se k nim levandule, meduňka, yzop, tymián, dobromysl (v kuchyni oregano) a saturejka. Takovou nádobu můžete mít na balkoně celoročně, tyto rostliny jsou vytrvalé a mrazuvzdorné.

Z dalších vytrvalých bylinek se dobře pěstuje rozmarýn, který tvoří krásné dřevnaté keříky, ovšem na zimu ho musíte uklidit dovnitř, kde je dost světla a teploty nad nulou. Může být vysazen v nádobě s drobnějšími odrůdami pelargonií.

Všechny zmíněné druhy koření a bylin potřebují především dostatek slunce a písčitou půdu typu kompostové nebo ornice – rašelina není vhodná.

Do hodně velkých květináčů můžete vysadit keříčky drobnoplodých rajčat, lilku nebo cukety.

Doplní je třeba kopr, popínavé fazole, oranžově kvetoucí černooká zuzana (Thunbergia alata) nebo drobné jiřinky vyšlechtěné do nádob. Dobře však vypadají i barevné odrůdy salátů (hlávku neuřízněte celou, ale odebírejte jednotlivé listy zespoda, salát postupně přirůstá), kombinované s naťovou cibulkou, pažitkou a již zmíněnými chilli papričkami. Důležité je umístění na slunci, hojná zálivka a půda bohatá na živiny (částečně může být i rašelina).