Blog

Revize plynového kotle v rodinném domě

Odpovídá Karel Fischer, technický poradce ve společnosti BAXI:

Tyto povinnosti upravuje vyhláška 85/1978Sb., která však předepisuje povinnost pravidelných revizí plynového zařízení především pro organizace. Jde o vstupní revizi, která se provádí po zapojení plynového spotřebiče.

Dalším typem revize je provozní revize, provedená každé tři roky odborně proškoleným revizním technikem. Organizace musí zajistit také pravidelnou roční kontrolu spotřebiče, většinou pověřeným zaměstnancem.

Orientace zákona na organizace by ale rozhodně neměla znamenat, že v domácnostech zůstanou plynové spotřebiče bez kontroly. Je potřeba si uvědomit, že nedostatečnou kontrolou a péčí o plynové zařízení vzniká velké bezpečnostní riziko. Proto i soukromým osobám se jednoznačně doporučuje dodržovat bezpečnostní revize po 3 letech a každoroční servisní prohlídky plynového zařízení. Tímto postupem se totiž výrazně snižuje riziko poruchy či havárie plynového spotřebiče. Revizní zprávu si však může vyžádat i pojišťovna a pravidelné servisní prohlídky jsou často podmínkou prodloužené záruky od výrobce spotřebiče.

BLOG: Jak jsme stavěli bungalov 10.

Předchozí díl seriálu najdete zde.

Vnitřní omítky a terénní úpravy

Srovnali jsme terén na pozemku, navrch rozprostřeli skrývku zeminy, kterou jsme měli stranou od budování základů. Oseli jsme celý pozemek travním semenem a pohnojili startovacím hnojivem. Pak už stačilo počkat na aprílové deštíky a zanedlouho se okolí domů zazelenalo. Zbylé kousky betonových tvárnic jsme nevyhodili, využijeme je při hutnění podkladu pod terasy a parkovací stání.

Příprava pro vnitřní omítky

Hrubá stavba stojí, dům má již téměř všechno, co potřebuje, aby byl funkční. Čekají nás finální úpravy povrchů – jak uvnitř, tak venku. Duben patřil vnitřním omítkám. Nejprve bylo třeba všechny zdi a také betonový strop v obytné místnosti přebrousit. Tak se odstranily zbytky lepidla a drobné nerovnosti – výsledný povrch bude hladký a nebude v některých místech zvedat perlinku a vytvářet „boule“. Na rámy oken jsme nalepili 6 mm APU lišty s perlinkou, které zajišťují hezký detail okenního ostění (estetický přechod mezi rámem okna a samotnou zdí). Díky odlomení části lišty po posledním vymalování zůstane přechod čistý a rovný.

Jedna vrstva za druhou

První vrstvu omítky tvoří lepidlo, které se natáhne na zeď. Do něj jsme poté vmáčkli perlinku, což je hustá síťka ze skelné tkaniny. Vnější rohy zdí ochrání plastové rohové profily s perlinkou, hrany zdí zůstanou ostré a rovné a budou lépe odolávat případným nárazům a otěru. Perlinku jsme nakonec „přetáhli“ lepidlem tak, aby byla celá překrytá.

Následně bylo nutné zeď přestěrkovat ještě jednou vrstvou lepidla. Dvě vrstvy lepidla a perlinka zajistí základní vnitřní omítku, která je kompaktní, rovná a téměř hladká. Základní podmínkou kvalitní rovné omítky je však přesný zdicí systém. Zeď musí být rovně vyzděná bez větších spár a nerovností.

Finální vrstvou omítky je štuk. Nanáší se po vyzrání lepidla, které trvá cca 1 týden. Je to poslední vrstva omítky před malbou – jde o směs vápna s jemným pískem – a zeď je po jeho aplikaci krásně hladká a jednolitá. Před jeho nanesením jsme zeď navlhčili, aby tolik nenasávala vlhkost. Pro navlhčení stačí použít polyesterový váleček.

Štuková hmota se nanáší plastovým hladítkem. Nezasychá příliš rychle a dobře se s ní pracuje. Povrch se vyhlazuje krouživými pohyby filcovým a poté do hladka molitanovým hladítkem. Zrání štuku trvá nejméně 4 týdny, teprve poté je možné malovat. Před malováním je nutné zeď penetrovat, aby se snížila její nasákavost. K tomu se vrátíme až při samotné výmalbě.

Další díl seriálu najdete v této rubrice příští pátek.

* * *

Autorka Monika Kořínková je spolumajitelkou rodinné developerské firmy a poradkyně v oblasti bydlení. Kontakt: Bydlenivkostce.cz

Květy pivoněk začíná léto

Spolehlivé a dlouhodobé kvetení, ozdobné plody, výrazné ornamenty listů – to jsou vlastnosti, které jsou mezi pěstiteli po staletí nejvíce ceněny. Latinské jméno Paeonia dostaly podle starořeckého boha Paióna, ochránce před nebezpečím a chorobami.

Prameny uvádějí, že nejstarší dochované záznamy o pěstování pivoněk jako léčivek pocházejí z Číny z roku 250 našeho letopočtu. Od 6. století se v Asii pěstovala vůbec nejznámější pivoňka bělokvětá (Paeonia lactiflora) a různé dřevité pivoňky (Paeonia suffruticosa). Číňané se zároveň pustili i do šlechtění.

Kolem roku 800 již existovaly okrasné kultivary a v té době byly pivoňky dovezeny i do Japonska. Patřily k velmi ceněným rostlinám, stejně jako v Evropě například čajové růže, pěstovaly se hlavně v zahradách aristokratických rodin. Staré čínské a japonské kultivary se dostaly v roce 1789 i do královské zahrady Kew v Londýně.

Od bílé po hnědou

Přestože pivoňky jsou krásné a nápadné rostliny, není dodnes vyjasněno, kolik druhů vlastně existuje, zda jich je 33, 35, možná i více či méně. Mnohé druhy se navzájem podobají a několik se jich i v přírodě samo kříží. S jistotou víme jen to, že se vyskytují v Evropě, v Asii a jeden druh i v Severní Americe. Barvu květu mívají bílou, růžovou, růžovofialovou, purpurovou, několik druhů je žlutokvětých a jeden má květy hnědé.

U nás žádná planá pivoňka neroste, ale na jihu Maďarska se můžete setkat s pivoňkou tenkolistou (Paeonia tenuifolia). Má jemně dělené listy, trochu podobné mrkvovým, a její zářivě rudé květy vykvétají během května.

Z pohledu zahradníka vítězí přesvědčivě pivoňka bělokvětá. Její jméno je však ošidné, kvete bíle, ale i růžově nebo červeně. Tři čtvrtiny zahradních kultivarů vznikly křížením právě tohoto druhu s mnoha jinými, pocházejícími z Kavkazu. V současné době existuje více než 5 000 odrůd, které se podle tvaru květu dělí na několik skupin – pivoňky s květem jednoduchým, poloplným a plným nebo pivoňky typu japonského.

Složitým křížením několika dalších druhů vznikly krásné kultivary pivoňky žlutokvěté, které se pěstují snáze než původní přírodní druhy. Květy pivoněk (především p. bělokvěté) se výborně hodí k řezu, ve váze vydrží přes týden a mohutná kytice působí slavnostně.

Pivoňky dřevité jsou choulostivější a během zim často namrzají, protože mají pupeny nad zemí. Potřebují světlé až slunné stanoviště chráněné před prudkým větrem a středně těžkou, hlinitopísčitou, humózní, propustnou půdu. Jsou to až dva metry vysoké keře, které rostou poměrně pomalu. Mívají nádherné, velké květy neobvyklých barev – oranžové, meruňkové, žluté nebo růžové.

Několik pěstitelských rad

Pivoňky vyžadují slunce, hlubokou, propustnou, výživnou půdu – po vysazení nerušit, nepřesazujte nejméně deset let. Některé druhy či odrůdy snesou lehký polostín.
Přesazujte vždy na konci léta. Pupeny na kořenu musí být zahrnuty zeminou o výšce 3 cm. Nesnášejí hlubokou výsadbu.
Dřevité pivoňky příliš nehnojte dusíkatými hnojivy, nevysazujte na příliš vlhká místa, dřevo nevyzraje a nadzemní část namrzá.
Pravidelné, každoroční přihnojení plnými hnojivy podpoří tvorbu květů a zajistí pevnost tkání celé rostliny.
Některé odrůdy dřevitých pivoněk se množí roubováním na kořeny P. albiflora, opatrně při výsadbě a pletí.
Bylinné pivoňky se množí dělením trsu, kořenovými řízky na konci léta, dřevité pivoňky odkopky na jaře, polodřevitými řízky koncem léta, roubováním v zimě. Všechny původní druhy lze rozmnožit výsevem, některé druhy klíčí až za 3 roky.

Odborná poradkyně: Ing. Romana Rybková, Botanická zahrada v Praze-Troji, Botanicka.cz

* * *

Čtěte také:

Koniklec, klenot jarní přírody

Pestré květy rododendronů

Jaká je to růže?

MŮJ DŮM: Popínavé letničky: Kvetoucí clona na jednu sezónu

Bezpečnost jako klíčové kritérium při výběru plastových oken

(Komerční prezentace)

Z hlediska použitého materiálu jsou na trhu – zejména kvůli nízké kvalitě vstupních surovin, jejich zpracování i celkovému „šizení“ – nejrizikovější skupinou okna plastová. I plastové okno však lze dokonale zabezpečit, a to v nejvyšší třídě RC3, jak dokládají okna z profilů Schüco, která vyrábí západočeská firma WELL OKNA.

Vniknutí vypáčením

„Dnes se zloději do objektů nedostávají rozbitím skla nebo vyháčkováním klíčového zámku, jak můžeme vidět ve filmech. Zloděj volí rychlou a tichou cestu a způsobů je několik,“ informuje Vojtěch Marton ze západočeské firmy WELL OKNA, která je autorizovaným zpracovatelem a prodejcem oken z profilů německé značky Schüco. Mezi nejběžnější způsob patří vypáčení okna. Vniknutí vypáčením rámu, resp. kování se týká až 70 % případů vniknutí oknem.

U některých plastových oken přitom stačí mezi rám a křídlo strčit šroubovák, páčidlo či podobný plochý nástroj a zatlačením okno i v zavřené poloze vypáčit. Na vině je především kování bez bezpečnostních uzávěrů. Svou roli sehrává také kvalita PVC profilu. Okenní křídlo z nekvalitního profilu se páčením prohne snadněji a umožní tak rychlejší vyskočení jednotlivých čepů kování z protikusů v rámu okna. Okno tohoto typu je bez většího hluku otevřené během několika vteřin.

Samotné vypáčení znemožní pouze kování s bezpečnostními uzávěry. I kvalitní profil s ocelovou výztuhou se obvykle působením síly prohne, oproti nekvalitním variantám však vydrží více a déle. „Z těchto důvodů je nutné okno vyrobit z tuhého profilu a použít kvalitní kování s bezpečnostními uzávěry. Při zpracování oken používáme profilový systém Schüco, který kromě vynikajících tepelně izolačních vlastností a moderního designu zdůrazňuje i požadavek bezpečnosti. Profily jsou dostatečně tuhé a kování je v nich uloženo hluboko u vnitřní stěny rámu a křídla,“ vysvětluje Vojtěch Marton. Okna se obvykle osazují jedním bezpečnostním uzávěrem, a to kvůli spolehlivému usazení při ventilaci, nikoli z důvodu bezpečnosti.

Ve výrobním závodě firmy WELL OKNA je standardem kování se třemi bezpečnostními uzávěry, které zajistí spolehlivou ochanou proti vypáčení. Na zakázku lze vyrobit okna v bezpečnostní třídě RC2 a RC3 s několikanásobným počtem bezpečnostních uzávěrů, bezpečnostním sklem i speciálními kličkami. Kvalitní kování musí být vyrobeno z kovového odlitku. „U konkurenčních produktů se můžete setkat i s pokoveným plastem. Takové kování bude pochopitelně mnohem levnější, zároveň se však stane nejslabším článkem celého okna,“ doplňuje Vojtěch Marton.

Varianty otočení kliky z venku

Schüco - kliky pro plastová okna Dalším způsobem, který pachatelé při vniknutí skrze plastové okno používají, je mechanické otočení kliky z venčí. Zloděj se při tom dostává ke kování okna nebo k samotné kličce. Podaří-li se pachateli dostat páčivý předmět ke kování, s použitím síly pak pootočí celým mechanizmem kování a tím pootočí i klikou. Okno bezhlučně otevírá ještě snadněji než při vypáčení. I zde je prevencí tuhost plastových profilů, uložení kování i samotná klika okna. Dnes se na trhu setkáváme s profily větší stavební hloubky od 80 mm a více. Součástí takovýchto profilů – např. Schüco Corona SI 82 – bývá středové těsnění, které vytváří další ochrannou bariéru mezi páčidlem a kováním.

Pokud se zloději přeci jen ke kování podaří dostat, pak ho ještě může zastavit samotná klika. Například provedení „secustic“ má bezpečnostní mechanizmus, který nedovolí pootočit celým systémem kování jinak než pomocí kliky. Takto vybavené kliky poznáte známým cvakáním při změně polohy. Klika „secustic“ by měla spolehlivě posloužit a ochránit i před vnějším provrtáním díry v oblasti čtyřhranného trnu kličky, což je další metoda, jak se zloději snaží kliku zvnějšku otočit. Případně se používají speciální součástky kování proti odvrtání kličky.

Do třetice lze kliku zvenčí pootočit provrtáním dírky pod klikou. Zloděj se pak pokusí například silným drátem pootočit přímo klikou, a to bez zásahu do kování. V takovémto případě je dle slov Vojtěcha Martona spolehlivou ochranou pouze klika s knoflíkovou pojistkou nebo zamykatelná klika. Tuhost profilů, bezpečnostní uzávěry a dokonce ani klička „secustic“ zde nepostačí. Zamykatelná varianta nebo klika s pojistkou pomáhají i při přímém vyvrtání kliky, zároveň skvěle slouží jako spolehlivá ochrana oken v rodinných domech s malými dětmi.

Vysklení okna

Poslední možností je rozbití skla. Touto variantou na sebe zloděj sice nejvíce upozorní, ale nelze ji opomenout. Zde profesionálové doporučují použít bezpečnostní sklo, která zloději vniknutí buď zcela znemožní, nebo minimálně výrazně znepříjemní. „Bezpečnostní skla určitě doporučujeme pro okna v přízemí, kde se s touto variantou vloupání musí počítat, zejména jedná-li se o objekt stojící na odlehlém místě, třeba u lesa,“ podotýká Vojtěch Marton.

Třídy bezpečnosti

Plastová okna tedy jsou, při dodržení kvalitních vstupních surovin, výrobních postupů a specifických opatření, naprosto bezpečná a mohou splňovat i ta nejpřísnější kritéria normy zabývající se odolností oken a dveří proti vloupání. Legislativně stanovené třídy odolnosti (RC1, RC2 a nejvyšší RC3) vypovídají o tom, jak dlouho odolá okno či dveře pokusu o násilné vniknutí za použití různého typu nářadí. Trvá-li takový pokus několik minut, řada pachatelů své snahy ze strachu z odhalení bezvýsledně ukončí. Proto platí: čím vyšší třída odolnosti, tím vyšší ochrana proti vniknutí. Policejní experti doporučují u soukromých domácností minimálně třídu odolnosti RC2.

Bezpečnostní třídy oken

Na závěr je třeba upozornit, že jakkoli zabezpečené okno není nikdy bezpečné, je-li otevřené na ventilaci nebo mikro ventilaci. Pouze zavřené okno může plnit veškerá bezpečnostní očekávání.

Příklad z praxe

Na dnech otevřených dveří společnosti WELL OKNA měli návštěvníci možnost násilným způsobem překonat plastové okno v bezpečnostní třídě RC2. Tato třída je definovaná tak, že se příležitostný pachatel pokouší vniknout do uzamčeného prostoru za pomoci jednoduchého nářadí (šroubovák, kleště a klíny). Produkty s touto třídou odolnosti poskytují až 3minutovou ochranu proti pokusu o násilné vniknutí. Okno společnosti WELL OKNA, kombinující kování Roto, bezpečnostní sklo AGC, profil Schüco Corona SI 82 a zamykatelnou kliku Schüco, úspěšně odolalo 20minutovému dobývání, po kterém bylo testování ukončeno. Žádný z návštěvníků nedokázal za pomoci páčidel a kladiv okno otevřít. Na plastových profilech byly vidět jasné známky páčení a sklo bylo rozbité. Okenní profily však nepraskly a bezpečnostní sklo, jehož rozbití bylo namáhavé, se nevysypalo. V reálném životě by pravděpodobně žádný pachatel nesetrval u pokusu o vniknutí po tak dlouhou dobu, neboť by na sebe významně upozorňoval.

Krátké ilustrační video k bezpečnosti plastových oken z dílny plzeňského zpracovatele WELL OKNA najdete na odkazu ZDE. Pro další informace navštivte stránky www.wellokna.cz a www.schueco.cz.

Zdroj: Tisková zpráva

S vůní mořských vln: Slávky na víně

Stolování po námořnicku

Modrobíle prostřený stůl, nádobí s mořskými motivy a to nejlepší, co moře nabízí, neocení jenom mořští vlci, ale i křehké dámy. Kombinace modré s bílou je uklidňující a něžná a plodům moře jsou přisuzovány léčivé a afrodiziakální účinky.

Je jisté, že stejně jako ryby obsahují celou řadu prospěšných látek, které suchozemské potraviny neposkytují nebo jsou v nich přítomné jen v malé míře. Například nedostatek jódu musíme my suchozemci řešit jodizací jedlé soli. Kromě jódu obsahují mořští živočichové pro náš organismus nepostradatelné omega 3 a omega 6 mastné kyseliny v tak velké koncentraci, že nemají žádnou konkurenci. S dobrým bílým vínem a na másle se z nich dá navíc snadno vykouzlit pokrm hodný královské tabule.

RECEPT: Slávky na víně

Suroviny:

2 kg živých mušlí – slávek, 100 ml olivového oleje, 2 šalotky, 8 stroužků česneku, svazek petrželky, 1 litr bílého vína, pepř, sůl

Postup:

V hrnci rozpálíme olivový olej, orestujeme na něm na větší kusy nakrájenou šalotku a česnek, zalijeme vínem, přidáme slávky, petrželku, osolíme, opepříme, zlehka promícháme a přiklopené vaříme 5–6 minut. Slávky, které se během vaření neotevřou, vybereme a nepoužijeme. Podáváme s čerstvou bagetou.

Dobrou chuť!

Mějte při stavbě domu všech pět pohromadě

(Komerční prezentace)

Hledáte-li řešení svého bydlení, obraťte se na léty prověřený program POROTHERM DŮM Wienerberger a mějte všech pět pohromadě:

1. Profesionální stavební firma

Kdo? V rámci programu POROTHERM DŮM Wienerberger je po celém území ČR k dispozici více jak 20 vybraných stavebních firem, které jsou připraveny realizovat výstavbu rodinného domu dle typového či individuálního projektu. Tyto firmy jsou proškoleny výrobci stavebních materiálů a vždy plně zodpovídají za splnění stanovených kritérií kvality (ta je následně kontrolována nezávislým institutem). První otázka: „Kdo to postaví?“, je tedy zodpovězena…

2. Stavební projekt s 50 % slevou

Co? I v tomto ohledu se spolehněte na zkušené odborníky… Vyberte si a zakupte jeden z 80-ti vybraných a kvalitně zpracovaných typových projektů rodinných domů, které jsou pro zákazníky projektu POROTHERM DŮM Wienerberger za polovinu! V nabídce naleznete jak patrové domy menší velikostní kategorie, tak i rozsáhlé bungalovy využívající všech prvků současné moderní architektury. Druhá otázka: „Co se bude stavět?“, také vyřešena!

3. Kvalitní stavební materiál

Z čeho? Dbejte na kvalitu… a při stavbě domu to platí dvojnásob! Bohužel i mezi stavebními materiály se najde nekvalitní, předražené či jen na oko funkční zboží. Vyvarujte se jim včas a předejděte nepříjemnostem, které vám zkomplikují nejenom stavbu domu, ale následně i samotné bydlení. POROTHERM DŮM Wienerberger nabízí pouze přední značky stavebních materiálů, za kterými stojí špičkoví dodavatelé. Třetí otázka: „Z čeho stavět?“, je vám jasná…

4.Garanční listina

S čím? Mimořádná garance společnosti Wienerberger cihlářský průmysl, a.s. je určena všem investorům, kteří uzavřeli smlouvu o dílo s některou ze stavebních firem, a to v rámci projektu POROTHERM DŮM Wienerberger. Garanční listina tkví v záruce, že pokud na danou firmu bude vyhlášen konkurz či skončí v likvidaci (v průběhu stavby), nová stavební společnost získá úhradu prokázaných vícenákladů až do výše 250.000,-Kč na převzetí stavby domu. Čtvrtá otázka: „S čím stavět?“ má jednoznačnou odpověď, a to s garanční listinou…

5. Nezávislá kontrola a vystavení certifikátu

Jak? Důvěřujte, ale prověřujte! Ať již průběh stavby kontrolujete vy nebo stavební dozor, pokud stavíte s projektem POROTHERM DŮM Wienerberger, kvalitu vám doložíme! Po splnění předem stanovených kritérií jakosti (posuzováno nezávislými společnostmi), vám bude vystaven certifikát kvality, který je pro vás ubezpečením a současně potvrzením o očekávané kvalitě vašeho nově postaveného domu. Pátá otázka: „Jak stavět?“, s námi, jedině kvalitně!

Otázky zodpovězeny

Již máte všechny potřebné informace, proto neváhejte a zaregistrujte se ZDE k bezplatné konzultaci a využijte všech nabízených výhod programu PDW.

Více informací získáte také na www.porothermdum.cz

Soutěžte o 5 designových interiérových dveří MASONITE

(Komerční prezentace)

Pojďte si zasoutěžit o bílé interiérové dveře od českého výrobce MASONITE!

Měsícem červnem nás provedou tři soutěžní otázky a na konci tohoto trojboje bude jeden šťastný majitel sady 5 nových plných interiérových dveří. Můžete znásobit svou šanci tím, že 3 x správně zodpovíte soutěžní otázku.

O co se soutěží? Výherce si může vybrat ze dvou dekorů plných profilovaných bílých dveří (v případě zájmu o prosklení bude výherce kompenzovat finanční rozdíl mezi plnou a prosklenou verzí dveří). Oba dekory jsou novinkou letošního roku – dveře ANGLET nebo dveře BORDEAUX.

1. OTÁZKA:

Jakým RAL odstínem barvy se lakují bílé dveře Anglet a Bordeaux?

a) klasická bílá RAL 9010

b) nejzářivější bílá RAL 9003

c) dopravní bílá RAL 9016

Odpověď na soutěžní otázku zašlete na e-mail soutez@mujdum.cz.

…Hledejte ji na stránkách www.masonite.cz přímo v sekci profilované interiérové dveře.

* * *

Podmínky: Soutěž probíhá od 1.6. do 30.6. 2017. Výhry v této soutěži nelze směnit za hotovost, ani není možné požadovat vydání jiné ceny. Účastí v soutěži nevzniká právní nárok na výhru a není možné ji právně vymáhat.

Jihlavská tradice v bílé barvě

I když český výrobce dveří MASONITE úspěšně navázal na tradici dřevařské výroby na Jihlavsku již v počátku dvacátého století, nikdy nepřestal hledat nové postupy, technologie, materiály a úpravy povrchu. Nadále vždy věnuje pozornost eleganci, funkčnosti a odolnosti vyráběných dveří. I přes svého inovativního ducha nedali designéři MASONITE zatím žádnou sezónu dopustit na bílou barvu. Jak ukazuje letošní série profilovaných dveří ANGLET a BORDEAUX, bílé dveře hrají prim i nyní.

Profilované dveře, aneb vlysem k modernímu designu

Konstrukce dveří je sestavena z dřevěného MDF (Medium Density Fibreboard) rámu, který může být i ze smrkového dřeva (pod označením konstrukce PLUS). Materiál MDF je považován za plnohodnotnou alternativu masivního dřeva. Rám je oboustranně zakryt deskami HDF (High Density Fibreboard) a tím se vytvoří dveřní plášť. Desky jsou profilované se specifickým vlysem z výroby MASONITE.

Desky HDF jsou nejtvrdší dřevovláknité desky, které se vyrábí z vláken většinou jehličnatých dřevin, pojených lepidlem za vysokého tlaku a teploty. Povrchu dveří dodají díky své přirozené tvrdosti potřebnou mechanickou odolnost. Desky HDF se používají i jako nosné desky pro plovoucí podlahy.

Výplň a dekor dveří již volíme dle vlastního výběru. Nejčastěji používaná vnitřní výplň je tzv. voština, což je tvrzený kartonový papír ve tvaru včelích pláství. Další možností je tzv. DTD, dřevotřísková deska, která zajistí vyšší tuhost a lepší zvukově i tepelně izolační vlastnosti.

Profilované dveře opticky prostor „rozříznou“. S profily se dá doslova kouzlit. Vertikální nebo horizontální proužek? Chceme prostor opticky zmenšit nebo vyhnat do výšky? Nakombinujeme-li profily se skleněnými výplněmi, můžeme dveře povýšit na dominantu místnosti. Pokud volíme kombinaci profilu a výplně (varianty VERTIKA), určitě je vhodné postupovat při vybavování místnosti citlivě a ctít výrazný design dveří včetně použitých materiálů.

Více na stránkách značky MASONITE.

DÍLNA: Vyberte si svěrák

Práce v dílně se občas neobejde bez pevného přichycení obrobku, například pří řezání, pilování, vrtání, řezání závitů atd. Ke snadnému, rychlému a bezpečnému uchycení v dílně slouží jednoduché mechanické zařízení zvané svěrák.

Historicky vzato, první svěráky používali kováři, a proto se jim podnes říká svěráky kovářské. Šlo o masivní čelisti spojené čepem, které se pootáčením hřídele se závitem přibližovaly k sobě, podobně jako u známějších svěráků dílenských.

Kovářské svěráky byly většinou napevno zaraženy do masivního dřevěného špalku nebo se jednoduše nasadily spodním trnovitým výstupkem do otvoru v kovadlině. Kováři tyto svěráky používají dodnes, ale pro přesnou práci v zámečnické dílně se příliš nehodí. Tvarem svých čelistí a větší vůlí jsou přizpůsobeny pro upínání kovářských obrobků.

Svěráky dílenské

Svěrák je obvykle tvořen dvojicí čelistí, které se přibližují k sobě otáčením závitové tyče. Je vyroben buď z oceli (obvykle v zámečnických dílnách) nebo ze dřeva (truhlářský svěrák). Dílenský svěrák bývá pevně připevněn k pracovnímu stolu, truhlářský svěrák je přímo součástí truhlářského ponku (hoblice). Dílenské svěráky jsou určeny především pro zámečnické, nástrojařské a opravárenské dílny a přidělávají se pomocí šroubů napevno k pracovnímu stolu.

Nejčastěji používanými druhy jsou York a Kasper. U Yorku je napevno přidělaná zadní část svěráku a pohybuje se přední část směrem k obsluze, zatímco u Kasperu je pevně přidělaná přední část svěráku a pohybuje se zadní část směrem od obsluhy. Oba dva typy se vyrábějí v různých váhových kategoriích, od nejmenších po těžké obří svěráky. Jejich velikost se určuje podle velikosti čelistí.

Podle čeho vybírat?

Základní rozdíl mezi svěráky York a Kasper jsou v dostupnosti a ceně. Svěráky York jsou přidělány na točnici pomocí šroubů nebo kliček, svěráky Kasper točnici nemají. U svěráků Kasper jsou pevná a pohyblivá část vzájemně prizmaticky uloženy, což zajišťuje přesné a pevné vedení. Svěráky York jsou nejrozšířenější a cenově dostupnější, přesnější svěráky Kasper jsou dražší a méně dostupné na trhu. Některé modely svěráků York lze na točnici horizontálně natáčet.

Nejdůležitějším kritériem výběru je možnost přizpůsobit velikost svěráku velikosti a tuhosti stolu, na který je svěrák upevněn. Větší svěrák na subtilnějším či méně odolném stole nebude dobře sloužit, protože čím větší obrobek opracováváte, tím větší silou působíte na nářadí i na stůl. Pokud trochu víc zaberete pilníkem nebo rozbrusem, stůl nesmí ujíždět nebo vibrovat.

Čelisti svěráku obvykle bývají kaleny a mají rýhovaný povrch, což v některých případech není žádoucí, protože může dojít k poškození obrobku. Proto se používají vložky na čelisti z hliníku, korku, pryže nebo plsti pro uchycení měkkých materiálů. Alternativou, jak ochránit upínaný předmět před příliš ostrými hranami čelistí, je použít kousek kůže, plastu nebo hliníkového plechu jako bariéru mezi čelistí a obrobkem.

Svěráky pro drobné práce

Pro jemnější práce, jako je pájení či modelčina, postačí menší svěráky. Zde si můžete vybrat mezi nejmenšími modely York nebo Kasper nebo přímo modely Minor, které pořídíte většinou ve variantě s kličkou pro přichycení k okraji stolní desky – podobně jako se přichycuje například mlýnek na maso. Toto přichycení není tak stabilní jako pevné spojení šrouby s deskou stolu, ale na drobné práce vám bude stačit. Výhodou je, že po skončení práce můžete svěrák odmontovat a uvolnit si tak celou plochu stolní desky.

Svěráky pod vrtačku

Jde o speciální ploché svěráky prvotně určené k upínání obrobků ke stolním nebo stojanovým vrtačkám. Pro domácí práci postačí výrobky v kategorii hobby. Dodávají se v rozměrech čelistí 75, 100, 125 a 150 mm. V této kategorii pořídíte i svěráky pod vrtačku s prizmatickými čelistmi pro upínání válcových obrobků. Prizmatické čelisti jsou opatřeny podélnou a příčnou drážkou či více drážkami umístěnými pod úhlem 90°.

Náš tip

Některé svěráky můžete po povolení aretačních šroubů pootočit nebo naklopit pod zvoleným úhlem. Existují i modely s úhlovou stupnicí s ryskou, takže si přesně nastavíte úhel náklonu. To využijete při vrtání nebo řezání více stejných kusů, zejména spolu s využitím tzv. přípravků (dorazy, pevné upnutí rozbrusu nebo pásové brusky do přípravku apod.).

* * *

Čtěte také:

Stůl do dílny

Test univerzálních hobby vrtaček

Hoblíky v domácí dílně

NÁVOD: Druhý život starých dveří

NÁVOD: Pracovní stěna

10 stupňů k domu 9.: Od podlahy ke dveřím

Předchozí díl seriálu najdete zde.

Podlaha není jenom krytina, na jejích vlastnostech se podílí souhra několika vrstev. Dnešní moderní podlahy se řeší převážně jako plovoucí: podlahová skladba je jako celek odizolována od konstrukcí stropu a stěn. Nedochází k přenosu hluku z podlahy (kročejového) do stěn a stropů ani k praskání a poruchám podlahy v souvislosti s tepelnou roztažností a jinými vlivy. Volbou materiálů jednotlivých vrstev navíc lze výrazně ovlivnit stupeň tepelněizolačních vlastností, neprůzvučnosti, kročejového útlumu atd.

Skladbu podlahy tvoří: nášlapná vrstva – tedy povrchová (laminátové desky, dřevo, PVC, koberec), podkladní nebo separační vrstva (stěrka, fólie), vrstva roznášecí – beton, anhydrit nebo systémové montované desky (má velkou hmotnost, zajišťuje únosnost podlahy), následuje spodní pružná zvukoizolační vrstva (polystyrenové nebo minerální desky). U plovoucích podlah realizovaných tzv. mokrým způsobem – odlévání betonové nebo anhydritové roznášecí desky – je tato „mokrá“ vrstva oddělena hydroizolační fólií. U podlah v suterénu je součástí skladby podlahy také vrstva tepelněizolační.

K nejvhodnějším izolačním materiálům pro plovoucí podlahy patří rohože z kamenné vlny. Skladbu podlahy, tloušťku a druh použitého izolantu pak ovlivňují i takové záměry jako pokládka teplovodního nebo elektrického podlahového topení.

Doporučené tloušťky izolace podlahy

Návrh tloušťky izolace je dán ČSN 73 0540:2002 Tepelná ochrana budov. Minimální tloušťka izolace podlahy na terénu do vzdálenosti jednoho metru od rozhraní zeminy a vnějšího vzduchu na vnějším povrchu konstrukce je 210 mm. Lze provést také kombinaci – 60 mm v podlaze + zateplení soklu tloušťkou 100 mm. Podlaha nad venkovním prostorem se izoluje tloušťkou izolantu 140 mm. Podlaha nad částečně vytápěným prostorem pak vrstvou 50 mm.

Podlahy lehké a těžké

Konstrukce plovoucích podlah se dělí podle typu roznášecí desky roznášející zatížení podlahy. Lehké plovoucí podlahy jsou montované systémy suchou cestou na bázi velkoformátových systémových desek ze sádrokartonu, sádrovláknitých desek, dřevotřískových, dřevoštěpkových či cementotřískových desek.

Roznášecí vrstva se vytváří tak, že se na izolační desky z minerálních vláken – například Rockwool, pokládají sádrokartonové, cementotřískové nebo sádrovláknité desky (Rigips, Knauf, Fermacell) ve dvou vrstvách. Dají se také použít dřevotřískové desky na pero a drážku. Výhodami jsou suchá a rychlá montáž, nízká tloušťka podlahy a výborné tepelněizolační a akustické vlastnosti.

Výhodou těžkých plovoucích podlah jsou jejich velmi dobré akustické parametry dané velkou masou materiálu. Sem lze zařadit podlahy, u kterých je plošná hmotnost větší než 75 kg/m2. Tento druh podlahové skladby má oproti lehké také mnohem vyšší únosnost a schopnost tepelné akumulace. Nevýhodami jsou mokrý proces, větší celková tloušťka podlahového souvrství a vyšší zatížení stropní konstrukce. Roznášecí vrstva betonové mazaniny totiž musí mít minimální tloušťku 50 mm, do ní se klade výztužná ocelová síť s oky 150/150, při použití anhydritové mazaniny nejméně 40 mm.

Příklady skladby podlah

Suchá plovoucí podlaha:

Nosná železobetonová konstrukce, 30 mm minerální plsti Isover DTP, 0,2 mm pojistné hydroizolační PE fólie, 2 x 10 nebo 2 x 12,5 mm podlahová roznášecí deska, 3 mm separační podložka a nášlapná vrstva
Nosná železobetonová konstrukce, doplňková tepelná izolační vrstva, elastifikovaný polystyren RigiFloor, desky Rigidur, nášlapná vrstva

Těžká podlaha:

Nosná železobetonová konstrukce, 25mm minerální plsť, 0,2 mm pojistné hydroizolační PE fólie, anhydritová mazanina, separační podložka, nášlapná vrstva

Interiérové dveře

Umístění dveří a jejich způsob otevírání je součástí architektonického návrhu a stavebního projektu. Pro pohodlný pohyb v domácnosti by dveře měly být dostatečně široké i vysoké (průchozí rozměry udávají normy, 10 cm navíc není na škodu), měly by zajistit pokud možno přímé a co nejkratší komunikační linie. Proto je důležité jejich umístění i způsob otevírání.

Poloha dveří by měla umožnit účelné rozmístění nábytku (dveře uprostřed stěny nebývají příliš praktické) a zařizovacích předmětů (zejména v koupelně, kde je málo místa). Pozor na malé prostory s mnoha dveřmi (zádveří, předsíně, komory) – posuvné či zasouvací dveře ušetří manipulační plochu a zabrání, aby se jednotlivá křídla otevírala do sebe.

Na stavbě se dveře montují téměř jako poslední – až ve chvíli, kdy je položena i finální podlahová krytina a je vymalováno. Stavební otvory ale musí být připraveny už během hrubých stavebních prací. Špatné rozměry by mohly způsobit nejen komplikace při samotné montáži, ale i při každodenním provozu v zabydleném bytě.

Stavební připravenost pro montáž

Stavební otvory pro otočné dveře s klasickou obložkovou zárubní musí být přibližně o 10 cm širší a o 5 cm vyšší, a to od dokončené finální podlahy, než je požadovaný rozměr dveří (ochozí šířka a výška). Například pro dveře o výšce 197 cm a šířce 80 cm má stavební otvor rozměry 202 cm na výšku a 90 cm na šířku.

Při stavbě je nutné dodržet kolmost a souosost stavebního otvoru včetně dodržení stejné šířky špalety. Pokud se zjistí nerovnosti až při usazování zárubní, těžko se hledá náhradní řešení. Zárubeň sama o sobě má tzv. vůli k vyrovnání až do dvou centimetrů, ale rozhodně lepší je správné rozměry a kolmost hran stavebního otvoru pohlídat hned při vlastní hrubé stavbě.

Bezobložkové řešení

Trendy řešení zárubní zcela bez obložek vyžaduje pečlivou stavební přípravu odlišnou pro suchou a mokrou výstavbu.

Zděná příčka

Zděný stavební otvor pro skryté zárubně musí být dokonale rovný, celková šířka otvoru bude o dva centimetry větší, než je vnější šířka zárubně. Také výšku stavebního otvoru je třeba počítat opět s jedním centimetrem navíc oproti vnější výšce zárubně. Tato rezerva je důležitá pro pohodlné vložení zárubní do stavebního otvoru. Zárubeň se usazuje na výšku dokončené podlahy.

Sádrokartonová příčka

Stavební otvor u SDK příček vzniká prostřednictvím konstrukce z hliníkových profilů, na které se následně připevňují sádrokartonové desky. Skryté zárubně lze zabudovat jak do jednoplášťové varianty, tak i dvouplášťové sádrokartonové příčky. Po obvodu stavebního otvoru je lepší použít UA profily, protože mají vyšší tloušťku a jsou pevnější.

2. ročník soutěže o sádrokarton v hodnotě až 100.000 Kč je tu!

Podrobnosti najdete zde.

Markýzy a pergoly: Stínění na zahradě

Markýzy

Příjemný stín umí poskytnout různé typy markýz. Vedle pevných konstrukcí jsou montážně jednoduché, technicky schůdné, a proto velmi oblíbené markýzy výsuvné. Jejich velkou výhodou je to, že se kotví přímo do fasády, mají nápadnou konstrukci a nemají nosné sloupy, které by na ploše terasy zabíraly cenné místo.

Textilie markýz se navíjí na hřídel, která může být chráněna stříškou nebo kazetou, ve které jsou látka a mechanismus ukryty a zároveň zabezpečený před nepříznivým počasím a ušpiněním. Při stažení je markýza téměř neviditelná a nemá vliv na celkový vzhled domu. Navíc markýza v horkých slunečních dnech kromě příjemného stínu přináší i díky výsuvnému volánu ochranu před nízkým podvečerním sluncem.

Markýzu lze ovládat klikou, případně pohodlnějším motorickým ovládáním se spínačem nebo komfortním dálkovým ovladačem. Výrobci nabízejí také doplňky v podobě větrného čidla, které automaticky při velkém větru markýzu stáhne, případně světelné a časové spínače.

Pergoly

Velkorysejší variantou zastínění zahrady či terasy jsou pergoly. Skládají se z pevné a stabilní konstrukce nejčastěji přizpůsobené požadovaným rozměrům. Výstavbě by měla předcházet stavební příprava a pevné základy. Pergoly mají stabilní rámové konstrukce ze dřeva nebo kovu (nejčastěji z hliníku a oceli), takže je snadno sladíte s exteriérem domu. K dostání jsou i plastové stavebnice se střechou.

Pergolu lze umístit u fasády a částečně ji zakotvit do stěny, případně může stát samostatně v zahradě, opatřená pevnou střechou nebo pohyblivým stíněním s různými možnostmi nastavení, kdy se stínicí textilie může posouvat a skládat nebo rolovat na hřídeli.

Pergoly jsou oblíbené i proto, že je lze doplnit bočními stěnami, které zvládnou zastínit nízké slunce, odklonit vítr nebo skrýt před zvědavými pohledy sousedů. Textilie a tkaniny mají povrchovou úpravu proti UV záření, dešti i větru. Stínicí prvky můžete pohodlně ovládat pomocí elektromotoru na dálkové ovládání.