Předchozí díl seriálu najdete zde.
V minulém díle jsem konstatoval, že spolupráce s architektem se vyplatí již od začátku, a stojím si za tím. Všechno je bohužel o penězích, ale slovo „vyplatí“ je zde na správném místě. V našem případě nám jedno menší architektonické studio věnovalo několik hodin svého času. Kromě návštěvy architekta u nás na statku šlo především o několik vizualizací, včetně vizualizací interiéru.
Bourat, či nebourat?
V nejstarší části našeho domu, orientované do ulice, se toho mnoho vymyslet nedalo, ale střední trakt spojující tuto zástavbu s hospodářskými staveními, svou velikostí (a zoufalým stavem obvodových zdí) nabádal k velkorysým úpravám, při nichž se mohli „vyřádit“ architekti, projektanti i zedníci.
Od začátku jsme dali na radu kamaráda, vystudovaného ekonoma ve stavebnictví s architektonickým vhledem, a směřovali k zachování původního půdorysu stavby rodinného domu ve tvaru L, s delší jižní stranou směrem do dvora.
Interiér hlavní obývací místnosti spolu s kuchyní byl od začátku zamýšlen jako otevřený až k částečně přiznané střešní konstrukci. V oné hlavní místnosti se počítalo s galerií, na kterou bude vstup z prvního patra staré zástavby. To byl základní koncept. Ale jak to má přesně vypadat? Co všechno má být vidět a co naopak být vidět nemá? Nevěřte tomu, že si to dovedete představit a v hlavě srovnat všechny možné varianty!
Odborník je odborník
A právě proto se vyplatí investovat do práce architektonického studia. Obracíte se totiž na odborníky, jejichž řemeslem je důraz na stylovou originalitu a čistotu, kterou si můžete vlastním laickým pohledem nebo neodbornými radami okolí lehce a často nevratně zkazit. Cena za práci architektů je ve srovnání s celkovými náklady na rekonstrukci jen nepatrný zlomek.
Samozřejmě, nemusí to vyjít, nemusíte se shodnout, ale trvám na tom, že se to má zkusit.
Nám architektonické studio dodalo několik variant, a rychle bylo jasné, kudy se budeme ubírat. Dokonce i navrhované barvy interiéru jsme nakonec dodrželi téměř bez výjimek.
Štěstí jsme měli i s projektanty, protože nejbližší příbuzenstvo zmiňovaného kamaráda disponovalo jak elánem do kreslení, tak zkušenostmi i nezbytnými kulatými razítky.
A tak jsme kamarádské návštěvy spojovali s prací na projektu, všechny nás to bavilo a skoro nic nás to nestálo. Několik měsíců jsme přitom strávili porovnáváním různých variant dispozičních úprav, a to až do detailu rozestavění nábytku.
Tvůrčí muka
Pamatuji si, že jsem cestou do práce i z práce sedával v metru, v ruce držel nákres půdorysu stavby, upřeně ho pozoroval, otáčel, převracel. Jak to všechno poskládat, kde bude vlastně kuchyň, kde bude koupelna a jak bude sestavena obývací místnost?
Trvalo to dlouho, ale nakonec jsme to rozlouskli vpravdě geniálně. Kuchyň jsme ukryli právě pod galerii. Část přilehlé hospodářské místnosti jsme využili pro „technickou místnost“, kam jsme ukryli všechno, co v interiéru nechcete – pračku, rezervní WC, zázemí TZB.
Bez papírů to nejde
Základní projektovou dokumentaci jsme psychologicky i formálně uzavřeli, doplnili o nezbytnou část TZB a řadu dalších vyjádření, vyžádali si laskavý souhlas sousedů (vzhledem k uzavřenosti objektu a sympatickým sousedům to nebylo tak obtížné, ale i tohle se vyplatí) a hrdě odevzdali projekt rekonstrukce RD na příslušný stavební úřad. Neměl námitek. Začali jsme se těšit na jaro, až budeme moct doopravdy začít.
Z pohledu náročnosti celého procesu mělo to nejtěžší teprve přijít, ale onen základní akt rozhodování (jestli vůbec rekonstruovat) a plánování (jak vlastně rekonstruovat) bych nepodceňoval. Dejte si na něm záležet a „neškudlete“ ani na architektech, ani na projektantech. Na to, co jste vymysleli, se pak většinou díváte celý život.
Betonový dům v Brissagu je druhým rezidenčním projektem, který navrhli architekti ze studia Wespi de Meuron Romeo. Portfolio architektů a také konkrétní místo sehrály důležitou roli v rozhodnutí majitelů o vzniku minimalistické stavby z betonu, která ukrývá víc, než prozrazuje. Budova šplhající po svahu vytváří soustavu cestiček a dvorků, kterými se proplétají obyvatelé, aby mohli velkými okny a průzory obrácenými k jihu sledovat krásu jezera.
Architekt o projektu říká: „Hledali jsme materiály, které by korespondovaly s okolím a tradičními stavbami z kamene. Proto jsme použili speciálně ošetřený vymývaný beton, v němž se právě díky použité technologii znovuobjeví drsná struktura kamene. Dům bude stárnutím získávat příjemnou patinu.“
Palubky sice charakterizuje rustikálnost, avšak v jemnějším a sofistikovanějším ztvárnění, než jak tomu bývá u běžných rustikálních dekorů. Záměrem bylo zachovat přirozenost dřevin dub a kanadský javor, zároveň přidat na uhlazenosti. Výrobce použil techniku jemného kartáčování a mírného ručního škrábání. Unikátní charakter všech sedmi dekorů, barevně docílených mořením i kouřovou úpravou, dokonale dotváří ošetření přírodním olejem.
-66358b9644063.jpeg)
-6680892a0ac05.jpg)
Ve prospěch plechu na střeše hovoří jeho výrazně (až dvacetkrát) nižší hmotnost než u tzv. těžkých krytin, tedy i jednodušší konstrukce krovu a ve výsledku snížení materiálových, manipulačních a montážních nákladů.
Výrobce hliníkové střešní krytiny Prefa přichází s novou velkoformátovou taškou R 16 a také s novou střešní a fasádní šablonou 44 × 44.
Vláknocementové střešní šablony Cembrit Dolmen a Bravan mají díky štípané hraně typický vzhled přírodní břidlice, jsou však nesrovnatelné lehčí. Dolmen a Bravan se vyrábí v černé nebo grafitové barvě, v hladkém provedení Betternit nebo s povrchem imitujícím přírodní břidlici Dominant. K této krytině výrobce nabízí kompletní sortiment střešních doplňků. Druhou novinkou Cembrit je česká šablona Horal, vyvinutá do náročných klimatických podmínek a horských oblastí nad 600 m n. m. Horal i s tloušťkou 5,2 mm je nejsilnější a nejpevnější vláknocementová krytina na trhu, váží pouhých 17 kg/m2.
Betonky s tímto logem se řadí ke krytinám s nejdelší výrobní tradicí u nás. Současné výrobky s povrchovou úpravou dvojitým akrylátovým nástřikem disponují barevnou stálostí, vyšší odolností vůči povětrnostním vlivům a garantují dlouhodobě pěkný vzhled střechy.
V nabídce značky Terran aktuálně najdete pozoruhodnou novinku v podobě střešní krytiny Synus (hmotnost tašky je asi 4 kg, což představuje ideální volbu pro rekonstrukce starších objektů, kde se nepočítá s výměnou krovu). Vzpomenout lze i „betonky“ Besk extra (matná) a Besk super (lesklá povrchová úprava) s hmotností asi 4,3 kg/ks, srovnatelné s pálenou krytinou.
Tondach staví na osvědčené kvalitě keramických střešních prvků. Za zmínku stojí představované novinky – pálené posuvné tašky Figaro 11 a Stodo12 s lesklým povrchem Glazura Amadeus černá. Mimořádně hladký povrch s maximální redukcí usazování nečistot vedou k samočisticímu efektu (jedinou údržbu obstará déšť), což zaručuje stálobarevnost a deklarovanou životnost více než 100 let. Tašky reflektují současné trendy v architektuře.
po patnácti letech jsem dospěla k závěru, že stávající kuchyň už nevyhovuje našim požadavkům, ale s novým uspořádáním si hlavu lámu už delší dobu. Proto bych Vás ráda požádala o pomoc.
Stávající řešení kuchyň uzavírá a odděluje ji od jídelny a ostatního prostoru. Z jídelny tak vzniká nepříjemně separované místo.
Nové řešení rozdělí kuchyň na stěnu s úložnými prostory a integrovanými spotřebiči a na dva ostrůvky s pracovní plochou. Pohledově je kuchyň vizuálně minimalizována a důraz je kladen na jídelnu.
Absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně v oboru navrhování nábytku a interiéru a ateliér intermediálních forem v architektuře na katedře výtvarné tvorby Ostravské univerzity
Potřebujete poradit s proměnou interiéru? Pošlete na e-mail bydleni@bmczech.cz fotografie té části bytu, se kterou si nevíte rady. Redakce časopisu bydlení vám ve spolupráci s profesionálními designéry pomohou najít ideální řešení.
