Blog

Leden a únor v zahradě

Čas stromů

V lednu po prvním drápnutí i kočka pozná, že stará suchá větev obrostlá choroši musí pryč. Leden je nejvhodnější pro průklest starých stromů, nejlépe při teplotě těsně nad 0 °C. Ránu za teplého počasí zamažte štěpařským voskem, za mrazu latexem.

Není čaj jako čaj – rozlišujte účinky

K lednovým posezením s čajem můžete vybírat z široké nabídky cizokrajných i domácích rostlin. Vybírejte s ohledem na váš zdravotní stav, popř. užívané léky.

1. Čajovník čínský (Camellia sinensis, syn. Thea sinensis) je dřevina z jihovýchodní Asie. U nás přezimuje v zimní zahradě nebo v přitápěném skleníku. V zimě vyžaduje teplotu 10 °C. Řezem se udržuje výška 1,2 m. Listy je možno sklízet, sladký olej ze semen se používá v kuchyni.

2. Kajeput střídavolistý (Melaleuca alternifolia) z čeledi myrtovitých pochází z Austrálie. Známý léčivý tea tree oil nemá nic společného s čajovníkovým olejem! Získává se z listů. Olej používejte pouze zředěný, a to pro léčebné a kosmetické účely a proti cizopasníkům zvířat. Má antiseptické a antimykotické účinky. Nepoužívat v kuchyni! Dřevina má podobu písmene T, název T tree později zkomolen na tea tree. U nás roste v nádobách, na přezimování má podobné nároky jako čajovník čínský.

3. Cesmína paraguayská (Ilex paraguarensis) je domovem v subtropických oblastech Jižní Ameriky. Strom dorůstá až do 20 m. Vejčité vroubkované listy jsou základem posilujícího čaje maté. U nás se pěstuje jako přenosná rostlina s přezimováním v zimní zahradě a s pravidelným řezem. Posiluje nervový systém, imunitu, zpomaluje stárnutí, podporuje trávení.

4. Paulinie nápojná, obchodní a domorodý název guarana (Paulinia cupana) je popínavá liána z čeledi mýdelníkovitých, původem z Jižní Ameriky. Pražená rozemletá semena jsou léčivá a tonizující. Hmota z mletých semen spojených s vodou se suší a tvaruje do kuliček. U nás roste pouze v teplém skleníku nebo v zimní zahradě. V zimě snese pokles teplot k 15 °C.

5. Jahodník obecný (Fragaria vesca) je domácí bylina, jejíž listy pro zimní čaje se sbírají v době květu až do září. Suší se při 45 °C. Listy se nevaří, pouze spařují. Účinný čaj při chorobách střevní sliznice a ledvin.

6. Hloh obecný (Crataegus laevigata, syn. oxyacantha) je domácí dřevina. Květ a list sebraný před rozvitím se suší ve stínu při 40 °C, plody při 70 °C v sušičce. Působí jako srdeční tonikum. Při srdečních obtížích se však raději poraďte s lékařem. Stejný účinek má hloh jednosemenný (C. monogyna).

7. Měsíček zahradní (Calendula officinalis) je jednoletá až dvouletá bylina. Jazykovité květy se suší ve stínu při 60 °C. Čaj pomáhá proti špatné funkci žlučníku.

8. Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) je vytrvalá domácí bylina. Sběr listu probíhá od června do srpna před vyrašením květů. Suší se na slunci nebo v sušičce při 40 °C. Nálev pomáhá při zahleněných dýchacích cestách, kataru průdušek a kašli.

Plán prací na leden

Pokojové rostliny v tmavých koutech přisvětlujte. Závěsná svítidla jsou vhodná pro jednotlivé rostliny. Neonové zářivky pro větší skupinu rostlin. Zdroj světla musí být 30 až 50 cm nad vrcholem rostliny. V lednu rostliny potřebují 10 až 12 hodin světla.
Nezapomeňte posílit trávník! I na slabší vrstvu sněhu můžete rozhodit 5 cm jemného kompostu.
Aktualizujte osevní a výsadbový plán zeleninových záhonů. Střídejte druhy podle nároků na výživu, ale i z hlediska ochrany půdy a rostlin proti chorobám a škůdcům.

Rozkvetlí kříženci velkokvětých čemeřic (Helleborus x) jsou klenotem zahrady již od prosince až do konce zimy. Vysaďte je na stinná či polostinná místa a tam, kde budou dobře v zimě vidět z okna či podél cestičky do domu. Vyžadují humózní, hlinitou, vápenitou půdu. V létě je chraňte před slimáky!

Ze samovýsevu rostlin loňského roku i z výsevů v zeleninové zahradě můžete po celou zimu sbírat kozlíček polní neboli polníček (Valerianella locusta). Čerstvé listy příjemné chuti, s vysokým obsahem vitaminů A a C skvěle doplní každý zeleninový salát. V době květu krásná součást okrasných záhonů.

Po celou zimu listy škornice červené (Epimedium x rubrum) oživí červenou barvou stálezelené plochy s barvínkem menším (Vinca minor). Obě rostliny nepustí plevel a dobře polykají spadané listí. Jsou otužilé, nenáročné a snesou polostín.

Plán prací na únor

První špetkové výsevy zelenin a letniček s dlouhou dobou předpěstování můžete provádět do půlek kartonů od vajíček se zeminou pro výsevy. Později kartony se vzrostlými sazenicemi rozstříhejte a i s kartonem vysaďte na záhon. Karton se v půdě rozloží.
Koncem měsíce proveďte výsev salátu a ředkviček do pařenišť a fólníků.
V nížinách za příznivého počasí můžete vysévat cibuli kuchyňskou přímo na rozmrzlý záhon.

HORNBACH edice DÍLO 001: Postavte si křeslo

(Komerční prezentace)

001: Křeslo od Sigurda Larsena

Ikonické, komfortní křeslo. Nadčasový dánský design kombinovaný se sofistikovanými, robustními materiály.

Více na Hornbach – edice Dílo

Interiér: Krása jednoduchosti

Klára a Ondřej se seznámili v Ondřejově rodném městě Vsetíně, kde také nějakou dobu žili, ale protože Klára je patriot, toužila se vrátit do rodného Zlína. Zda to byl osud nebo náhoda, to už se nikdo nedozví, ale na návštěvě u známých ve Zlíně objevili manželé novostavbu rodinného domu, který se jim velmi líbil a navíc byl k prodeji.

Dům měl upravenou venkovní fasádu, okna, dveře, zkultivovaný pozemek, ale uvnitř byl ve fázi hrubé stavby. Developer, od kterého dům během 14 dnů koupili, nabídl, že interiér dokončí, ale manželé odmítli, protože už měli svoji vlastní představu.

Původní byt měli zařízený minimalisticky ve světlých odstínech, což přenesli i do svého nového bydlení. Klára si však zamilovala skandinávský styl, který vše ještě obohatil. Dispozice domu byla daná, jedinou menší změnu udělali v přízemí. Ondřej totiž vyrůstal v domě se saunou, a proto sauna byla jeho velkým přáním. Aby pro ni získali místo, posunuli toaletu a ubrali část hostinského pokoje v přízemí, který následně přebudovali na technickou místnost a sklad, protože v domě není půda ani sklep.

Do celého domu zvolili podlahu z vinylových dílců francouzského výrobce Gerflor. Na schody, které jsou nepřehlédnutelnou a designově čistou záležitostí, použili stejné lamely vinylu, pouze za tepla ohnuté a vytvarované tak, aby přesně kopírovaly tvar schodiště. Původního snu o skleněném zábradlí vedoucím až do patra se vzdali a zvolili schodiště v baťovském funkcionalistickém jednoduchém stylu, které bylo zároveň finančně schůdnější variantou.

V severském stylu

Inspiraci Klára hledala na internetu, zejména u českých blogerek prezentujících skandinávský styl. Některé z nich se časem staly i jejími kamarádkami, proto když potřebuje něco dokoupit a doladit, má se s kým poradit, což je podle jejích slov velmi příjemné.

Klára se netají tím, že zbožňuje švédskou Ikeu, takže manželé nakoupili skříňky do jídelny, komody a knihovny do ložnice a pracovny právě tam. Ostatní nábytek včetně kuchyňské sestavy nechali podle jejího návrhu vyrobit na zakázku.

Navrhování kuchyně byla pro Kláru výzva, protože najít kuchyň za dobré peníze, která by zároveň byla designově přijatelná, aniž by se musela vzdát svých požadavků, se ukázalo jako nelehký, ale splnitelný úkol. Kuchyň nakonec vyrobil šikovný truhlář na míru.

Stropní svítidla jsou záměrně nenápadná, Klára má ráda opakující se prvky, proto vše, co je na stropě, je kulaté, například i digestoř. Výrazným solitérem je svítidlo nad jídelním stolem z Tchiba a stojací lampa v jednoduchém minimalistickém designu značky Zuiver.

Při zařizování dětského pokoje se chtěla záměrně vyhnout typicky dětské modři, proto zvolila ve skandinávských interiérech velmi populární barvu máty, kterou zkombinovala s šedou a bílou.

Interiér celého domu krásně dolaďují doplňky značek Madam Stoltz, Bloomingville, Design Letters, Menu, Hay, Louis Poulsen, Arne Jacobsen…

Na konci našeho povídání mě Klára poprosila, zda by mohla naším prostřednictvím poděkovat manželovi za úžasnou trpělivost a podporu a svému tatínkovi za vše, co pro jejich dům vlastními silami vyrobil.

Kdo tu žije

Klára (34 let) – ekonomka se zaměřením na marketing; miluje čistý design, minimalismus a krásné doplňky, ve volném čase navrhuje interiéry; na Instagramu pod nickem „kajastef“ uveřejňuje fotky svého bydlení a má již úctyhodných 55 tisíc sledování

Ondřej (33 let) – lékař – gynekolog; rád sportuje, jezdí na motorce a miluje spánek; hraje volejbal, kde se také seznámil s manželkou

Kryštof (2 roky) – aktivní kluk, který zbožňuje čísla a písmena; umí anglicky počítat do deseti, zná anglickou abecedu i barvy; miluje mobily a počítače

Další krásné interiéry najdete v této rubrice a na našem partnerském webu Modernibyt.cz.

BLOG: Zenová kuchyně a pocit výjimečnosti

Troufám si říci, že současná velkorysá nabídka našich maloobchodů a velkovýrobců je schopna komukoli splnit jakékoli přání. Někdo touží po středovém ostrůvku, když ho má, tak by rád/ráda takovou tu velkou programovatelnou digestoř na dálkové ovládání klenoucí se nad ostrůvkem.

Samozřejmostí je multifunkční trouba, kde se dá péct, dusit i grilovat najednou a po zbytek dne udržovat teplotu jídla na tu správnou mňam mňam teplotu. A co teprve taková pracovní deska z pravého kubánského mramoru, to je přeci také velmi šikovná věc. K ní se dá pořídit i vyústění centrálního vysavače na odsávání drobků a neměla by chybět podlaha s antibakteriální povrchovou úpravou. Přeci jenom – jsme v kuchyni a pouze nerez k dokonalé hygieně nestačí.

A tak si můžeme vymýšlet pořád dál, abychom nastolili pocit dokonalosti, výjimečnosti a nezpochybnitelné zásadovosti, která pak velmi kladně projeví při ohřívání leča jednou za týden. Víc času totiž většinou nenajdeme, někdo na to vybavení také musí vydělávat peníze. Zajímavé pak je, že majitelům takových kuchyňských „komplexů“ (doslova i přeneseně) stále něco chybí. Živí v sobě představu, že je to stálá a nelehká cesta ke komplexnímu gastronomickému zdokonalování. Pokud někdo namítne, že je to jen hromadění věcí, pak se hned záhy „zjistí“, že je to blbec a nemá cenu se s ním dál vůbec bavit.

A pak přijde ten životní „blik“ – zná ho mnohý z nás. Někteří také jako „cvak“ – dotyčný gastronom prožije fatální změnu. Místo slunění na drahé pláži běhá v parném létě po tržnici v Soluni a shání takový ten hliněný hrnec s tráckými ornamenty. Že prý jsou v tom výborné brambory na loupačku a kuře se dá dělat vcelku s bylinami a nic se v něm prý nepřipaluje. Ty ornamenty jsou asi římské, promiňte, letos jsme na dovolené v Řecku a člověk se někdy při té nesnadné cestě od dokonalosti k jednoduchosti prostě splete.

Přemýšlel jsem proto, co v takovém dokonalém celku může šťastnému majiteli chybět, aby začal shánět propriety časem skoro zapomenuté. Že by něco drahá multifunkční parní trouba nezvládla? Určitě ne. Problém je možná v tom, že v takové kuchyni se dá vařit všechno, resp. úplně cokoli. Tak proč tedy hliněný hrnec?

Zdá se mi, že je to možná tím, že jediné, co v takové kuchyni chybí, je lidský rozměr. Taková ta patina tradice, odvěkosti a chcete-li filozofie. Jednotlivé způsoby vaření, kuchyně, hrnce, receptury atd., se utvářely dlouhodobě vždy v nějakých konkrétních podmínkách.

Majetkem arabské ženy například jsou její po generace předávané recepty, které zná od své matky, babičky a prababičky. Žádné kuchařky tam nemají a navíc každá to totiž umí zaručeně nejlépe, takže by si nějakou kuchařku určitě nekoupila – jsou to vyhozené peníze. V řadě zemí je kulinární umění svátostí, a přitom k tomu stačí prkýnko, nůž a kastrol s vodou. Ale jídlo musí být dokonalé – nebo se nevdá! U nás je kuchyň často spíše důkazem společenského postavení.

Na druhou stranu leckoho z nás těší, že při takové špičkové technologické výbavě může vše, i když třeba nic neumí. Pak ale třeba stačí zapomenout dát nové baterky do dálkového ovladače a nedělní oběd může být v čudu. Věříme však, že veškerá ta mašinerie se na kvalitě ohřátého leča nikterak zvlášť nepodepíše. Zato hliněný hrnec s tráckými ornamenty, byť měli být i z doby římské či jiné … mmmm, to by byla chuť.

Zkrátka a dobře „duše“ kuchyně, taková ta genetická patina, se nedá nahradit souborem hi-tec technologii a hromadou vkusně vylisovaných vikslajvantových pomůcek. Jak se ale dá vyřešit takový gastronomicko filozofický rébus?

Zkusil jsem se obrátit pro moudro ke zkušenostem té nejstarší civilizace – k čínské. Tradiční feng-shui například říká, že kuchyně je spolu s vchodem do ložnice jedním ze tří nejdůležitějších míst v domě. Stará čínská filozofie totiž pokládá tento gastronomický prostor jako zásadní pro úspěšný život.

Kuchyň je pojatá jako velkolepé místo, kde se setkávají energie, které pak ovlivňují síly ukryté v jídle a tím i náš životní pocit, zdraví, výkonnost, úspěch i intimní vztahy. Ctí se tu světové strany, živly, energie a síly.

Do konfliktu se nesmí dostat například oheň a voda. Ty spolu navzájem bojují. Vzájemná pozice sporáku a dřezu je proto velice důležitá. Umístění přímo proti sobě by mohlo vést k hádkám a konfliktům v rodině. Problém se dá vyřešit umístěním něčeho zeleného mezi ně – například živou rostlinou.

Energie zemského čchi nesmí narážet do sporáku a nepříznivě tím ovlivňovat dění, ke kterému na varné plotně dochází. Proto by měl být sporák umístěn u zdi.

Ale energii kuchyně může oslabit i to, pokud budou sporák a dřez těsně sousedit. I v tomto případě se dá animozita energii vyřešit také zelenou přepážkou.

Podle feng-shui se každá kuchyně dá poměrně lehce přetvořit za použití jednoduchých prostředků jakými jsou například zrcadla, květiny, zvonky nebo koule z křišťálu.

Dobrou zprávou tedy je, že ji stačí jen doladit, není tedy nutné celý prostor přebudovávat. Ostatně návodů, citací a doporučení na toto téma je plný internet, stačí jen probudit svou zvídavost.

Možná vám příklady a ukázky, které jsem z feng shui výše vybral, připadají trochu legrační – ano, měly vás také pobavit. Ale věřte, že mě na celé té záležitosti zaujal především fakt, že jde o komplexní systém principů a pravidel, která nevycházejí z žádného nám cizího náboženství, ale z prosté praktičnosti přírodních zákonů.

Autor: Stojan Černodrinski, Foto: Shutterstock.com

Novinky RAKO 2017: Série GROUND

(Komerční prezentace)

Na první pohled je velkým potenciálem série Ground příjemná barevnost, povrch s neutrální mikrostrukturou i vizuální propojení s okolní přírodou. Obkládačky 20 x 40 cm zaujmou povrchem bez zbytečné zdobnosti. Neutrální matné barvy… světle a tmavě šedá barva, bílá a béžová umocňují věrnost blížící se přírodním povrchům.

Nejen barevnost, ale i současná moderní technologie digitálního tisku spolu s rotocolorem, jsou základem dokonalého designu. K sérii je dodávaný dekor falešné mozaiky 20 x 40 cm (dílky 5 x 5 cm) v mixu základních barev. Díky reliéfnímu razníku je na dekoraci – mozaice prokreslená světle šedá spára. Při použití mozaiky se pro spárování doporučuje světle šedá spárovačka pro celou obkládanou plochu.

Mozaika je vhodná pro obkládání větších ucelených ploch a také je ideálním obkladovým materiál pro kuchyně. Nižší počet spár při použití falešné mozaiky vytvoří nejen zajímavou plochu, ale zaručuje i velmi snadnou údržbu.

Druhým typem dekorace je řezaná mozaika 30 x 30 cm ( dílky 5 x 5 cm) ve všech barvách základních obkládaček pro obkládání atypických prostor nebo jako listela. Na podlahu je doporučovaná podlahová série Faro nebo Como.

VIDEO – Novinky RAKO 2017:

Vytápění: Dřevní brikety a válce

V ČR se vyrábí asi 200 000 tun dřevních briket ročně, více než polovina je určena na vývoz. Dřevní brikety mají v podstatě dva základní účely: za prvé nahrazují palivové dřevo tvarově podobným materiálem, ale s lepšími vlastnostmi – jsou výhřevnější, protože mají nižší obsah vody, často jsou čistší a jsou rychle dostupné a tvarově standardizované, za druhé řeší efektivní zpracování dřevního odpadu ve formě pilin a hoblin z dřevozpracujícího průmyslu – přetvářejí odpad na hodnotné palivo.

Drahé, nebo levné topení?

Palivové dřevo je a vždy bude levnější než dřevní produkty. Souvisí s tím však potřeba většího prostoru pro skladování a musí se počítat s minimálně dvouletou skladovací lhůtou, než můžete s proschlým dřevem efektivně zatopit. Dále je v tom vaše práce – musíte řezat, štípat, skladovat, manipulovat s ním atd.

Brikety jsou z tohoto pohledu komfortnější, jsou připraveny na paletách k okamžitému použití a navíc vydrží hořet déle díky vyšší hustotě stlačených pilin.

Jak vznikají tvary

Nejrozšířenějším typem dřevních briket je válcová briketa s kruhovým povrchem. Vyrábí se v protlačovacím lisu a geometrie kanálu určuje tvar povrchu brikety. Na trhu se můžete setkat i se čtyřhrany a vícehrany. Tvar určuje výrobce podle toho, jaký má lis. Také se objevují brikety s otvorem uprostřed, účelem je rychlejší zapálení a rozhoření brikety, to je ale vykoupeno kratší dobou hoření – jsou to tedy jakési „startovací“ brikety.

Posledním typem je tzv. RUF briketa ve tvaru zaobleného kvádru. Není tak stlačena jako válcové brikety, obsahuje méně pilin, je proto lehčí a levnější.

Typy dřevních briket

RUF – nejčastěji nabízený druh brikety, který má tvar „cihly“ s oblými rohy. Vyrábí se buď z jehličnatých dřevin, z listnatých nebo ze směsi obou. Výhodou jehličnatých je poměrně příznivá cena, nevýhodou krátká doba hoření. U listnatých briket RUF tomu bývá přesně naopak. Cena i doba hoření by se ale měla odvíjet také od dalších parametrů, především dobrého slisování brikety. Lépe slisované brikety hoří déle a mohou být dražší.

Válcové brikety – liší se složením i výrobní technologií. Mohou být opět z jehličnatých nebo listnatých dřevin. Výrobní technologie udává průměr brikety – nejčastěji to bývá 8–9 cm a také to, jestli je briketa plná nebo s otvorem procházejícím středem brikety. Někdy se můžete také setkat s rozlišením na „lámané“ nebo „řezané“ válcové brikety. Řezané mohou být o něco dražší, jde ovšem pouze o estetický prvek. Výhodou válcových briket bývá jednak delší doba hoření a jednak estetický vzhled – při hoření v krbech se více podobají kusovému dříví než jiné typy briket. Nevýhodou bývá vyšší cena. Opět záleží také na složení. Stejně jako u předchozích briket i u těchto hraje významnou roli kvalita slisování.

Pini-Kay – tyto brikety jsou podobné tvarem předchozímu druhu briket, ale parametry se výrazně liší. Brikety jsou na první pohled válcové s hranatým průřezem a otvorem uprostřed. Mohou být čtyř-, šesti- nebo osmihranné. Na povrchu jsou většinou černé či hnědé. Tyto brikety se v České republice prakticky nevyrábí, naprostá většina briket prodávaných u nás se vyrábí ve východní Evropě – Ukrajina, Bělorusko, Rusko. Brikety se vyrábí převážně z listnatých dřevin, z jehličnatých spíše výjimečně. Vyznačují se dlouhou dobou hoření, při přikládání je lze jednoduše nalámat, nevýhodou může být opět cena.

Puk – zvláštní typ válcové brikety, průměr 4–5 cm. Brikety se vyrábějí nejčastěji v menších truhlářských provozech, kde tímto způsobem zpracovávají dřevní odpad. Na rozdíl od předchozích druhů se tyto brikety prodávají ve větších baleních než předchozí druhy – většinou po více než 20 kg. Cena bývá výrazně nižší, stejně jako doba hoření.

Noční brikety – nebo také „kůrové brikety“ se vyrábí z minimálně 50 % kůry a zbytek z listnatých dřevin. Tvar je nejčastěji válec o průměru 9 cm, můžeme se také setkat se tvarem RUF brikety. Tyto brikety vydrží žhnout v ohništi více než 6 hodin. Na druhou stranu cena může být i dvojnásobná než u základního typu RUF brikety.

Existují brikety či válce vyráběné ze spadaného listí?

Vladimír Stupavský z Klastru Česká peleta Odpovídá Vladimír Stupavský z Klastru Česká peleta:

V podstatě neexistují. Bohužel se však kdysi v televizi objevilo několik kutilů, kteří zde tento přístroj představovali. Koupit to nelze a nejde o schválené palivo, je tudíž nelegální.

Slisováním zahradního odpadu nevytváříme palivo, ale stále jen odpad, i když stlačený. Takovéto palivo neodpovídá žádné normě, nesmí se tedy v kotlích nebo kamnech používat. Výrobce vám neuzná záruku, od obce můžete dostat díky zákonu o ochraně ovzduší pokutu až 50 000 Kč za používání tohoto odpadu jako paliva. Nevhodné palivo ničí samotné spalovací zařízení i komín a škodlivými emisemi zamořuje okolí.

Palivo z listí nemůže mít ani dobrou výhřevnost, ani není ekologické. Pálit odpad ze zahrady je v mnoha obcích zakázáno, přetvoření do briket na tom nic nemění.

Party time: Moscow Mule

Morgan měl známou, jejž měla velkou potíž s prodejem svých hrnků z mědi. Tak se tihle tři sešli, spojily své produkty – vodku, zázvorové pivo a měděný plecháček, doplnili čerstvou limetkovou šťávu a vytvořilo Moscow Mule.

Budete potřebovat:

4 cl vodky Absolut

1 cl čerstvé limetkové šťávy

20 cl koncentrátu SodaStream Moscow Mule

Postup přípravy:

Do plecháčku dávkujeme vodku, čerstvou limetkovou šťávu, vložíme až po okraj kostky ledu a dolijeme téměř po okraj koncentrátem SodaStream Moscow Mule. Jemně promícháme ze spodu barovou lžičkou a ozdobíme snítku máty a plátkem limetky.

Originální party sada SodaStream obsahuje dva nápojové koncentráty pro perlivou vodu, určené na přípravu nejoblíbenějších koktejlů současnosti. Kromě klasického Mojito si s ní namícháte i aktuální hvězdu nápojového nebe Moscow Mule, který nechybí v nabídce žádného z vychytaných barů.

S čističkou na střeše mezi činžovními domy

Počáteční okolnosti vzniku stavby byly značně neobvyklé. „Nebavilo mě bydlet v bytě, tak jsem posílal své ženě obrázky různých ruin v okolí Prahy, které by šly adaptovat, ale neuspěl jsem. Manželka chtěla bydlet v Praze. Pak už ji tyto moje nápady nebavily, tak mi řekla, že pokud chci stavět dům, tak jedině v Praze na Letné. Celou věc tím považovala za vyřešenou. Byla to prostě nesplnitelná podmínka,“ objasňuje pan Michal.

Jenomže podmínka kupodivu zase až tak nesplnitelná nebyla. Pan Michal navštívil kamaráda, který má dům ve vnitrobloku na Pankráci, a tento koncept se mu natolik zalíbil, že začal na internetu pátrat po podobném pozemku na Letné. A světe, div se, takový volný pozemek objevil.

Cesta obtíží

Pozemek byl sice k mání, ale vyskytly se nejrůznější obtíže, například zdánlivě prošlé stavební povolení, přípojky, nesouhlas obyvatel okolních domů, ale také problém s dopravou stavební techniky a materiálu do vnitrobloku.

„Právní aspekty se naštěstí podařilo vyřešit a na stavební logistice zapracoval můj kamarád Standa – skvělý stavební logistik. Ten dopravil pomocí mini jeřábu přes zeď malý bagr a malý náklaďák a dokázal vybagrovat a odvézt 360 tun hlíny z vnitrobloku tak citlivě a nenápadně, že si dokonce nikdo ze stovek sousedů nestěžoval,“ pochvaluje si pan Michal štěstí na skvělé spolupracovníky.

Projekt a dispozice

„Zatímco jsme vyřizovali povolení, což trvalo asi rok a půl, jsme s velmi šikovným architektem Václavem Odvárkou, který byl ochoten naslouchat mým požadavkům, precizovali podobu domu. Museli jsme se vejít do daného půdorysu. Byla to skvělá spolupráce,“ tvrdí pan Michal a provádí nás domem.

Po vstupu se ocitáme v předsíni, odkud vedou dveře do koupelny, na WC a do technické místnosti, napravo je dětský pokoj a ložnice. Následuje velká obytná místnost s kuchyní, s velkým střešním světlíkem.

Stavební detaily

Dům je postaven v pasivně energetickém standardu. Obvodové stěny jsou vyzděny z vápenopískových bloků o tl. 17,5 cm, následuje 40 cm izolace s ochrannou paropropustnou fólií. Fasáda je obložena modřínovými prkny s provětrávanou mezerou. Strop nesou lepené dřevěné nosníky, které jsou pomocí stahovacích vrutů spjaty s betonovou stropní deskou z vláknobetonu.

Vytápění domu a teplá voda

Kuchyň, koupelnu a radiátory zásobuje teplou vodou akumulační nádoba, v níž probíhá ohřev vody elektřinou z 8 fotovoltaických panelů. Díky slunci je v domě dostatek teplé vody šest měsíců v roce, aniž by bylo nutné využít další zdroj tepla. Vytápění automaticky zapíná prostorový termostat, jakmile klesne teplota v domě pod nastavenou hodnotu. Akumulační nádrž může být v zimě ohřívána i speciální krbovou vložkou s výměníkem. Jde o velmi jednoduchý, ale zároveň maximálně funkční samotížný systém, který nepotřebuje složitou elektroniku. Systém vytápění navrhoval projektant Pavel Mynář ze společnosti Ekostep.

Dalším zdrojem tepla pro dům je vzduchotechnika s rekuperací, která je napojena na čtyřicetimetrový zemní registr, takže kromě tepelných zisků dokáže interiér domu v létě i příjemně chladit.

Čistička na střeše

Největší zvláštností domu je zelená mokřadní střecha. V podstatě jde o kořenovou čističku odpadních vod, která čistí vodu z domácnosti a zároveň se stará o výživu rostlin na střeše. Toto unikátní řešení vymyslel pan Michal, který tak uplatnil své mnohaleté zkušenosti s projektováním a výstavbou kořenových čistíren a jezírek.

A jak to celé funguje? Znečištěná voda je nejprve svedena do vícekomorového septiku – zvlášť přitéká tzv. šedá voda z pračky, kuchyně a koupelny, a zvlášť je přiváděna voda z toalety. Následuje čerpací jímka s provzdušňováním (eliminuje zápach), poté je předčištěná a pevných částic zbavená voda čerpána na střechu. Zde je umístěno souvrství mokřadní střechy, konkrétně 15 cm kombinovaného substrátu, pěnového skla a kačírku. Voda souvrstvím pomalu protéká a díky biochemickým procesům na kořenech mokřadních rostlin je zbavena všech nečistot. Vyčištěná voda je svedena do akumulační nádrže, odkud je čerpána na splachování záchodu a závlahu zahrady.

Obecně může být mokřadní střecha napájena buď umělým živným roztokem, nebo mechanicky předčištěnou odpadní vodou. To znamená, že odpadní voda je na střechu dávkována buď pouze pro závlahu rostlin, nebo jí je dodáváno více a střecha funguje jako střešní kořenová čistička. V případě použití střechy jako čističky odpadních vod může být voda v závislosti na její kvalitě systémem proháněna několikrát, aby došlo k dostatečnému vyčištění.

Princip kořenové čističky

V podstatě jde o umělé mokřady z živé vegetace, které dokážou vyčistit odpadní vodu na základě přirozených biologických procesů. Tento způsob čištění odpadních vod je jednoduchý, nízkorozpočtový a bezúdržbový. Kořenové čističky se využívají pro čištění všech odpadních vod z domácností a velmi účinně čistí kontaminované vody s vysokými obsahy železa, manganu a těžkých kovů. Ve světě se úspěšně využívají i k čištění výluhů ze skládek a různých druhů průmyslových vod.

Rozdíl mezi kořenovou čističkou a ostatními způsoby čištění odpadních vod z domácností spočívá v tom, že zde „pracují“ organismy, které žijí přirozeně na kořenech vodních a bahenních rostlin – stejně jako to funguje i ve volné přírodě. Rostliny odebírají z vody živiny a zároveň svými kořeny dodávají do vody kyslík, který je důležitý pro odbourávání dusíku a dalších nežádoucích látek. Navíc je třeba zdůraznit, že kořenové čističky ani trochu nezapáchají ani neslouží jako líheň komárů, protože všechny procesy se odehrávají pod vrstvou kameniva u kořenů rostlin.

Nároky na obsluhu a údržbu

Mokřadní střecha nevyžaduje nijak náročnou údržbu. Jednou za rok je třeba střechu posekat, a pokud slouží i jako čistička, je třeba jednou za rok až dva roky vyčerpat pevné usazeniny a kaly ze septiku (podle objemu nádrží a počtu členů domácnosti).

Výhody mokré zelené střechy

Na porostlou střechu s kořenovou čističkou je z oken okolních bytů příjemný pohled, což jistě nájemníci ocení. Použitý systém zelené střechy má nízkou hmotnost, takže neklade příliš vysoké nároky na nosnost střechy. Toto řešení je výhodné i z hlediska samotné vegetace.

Častým problémem zelených střech či zelených fasád bývá buď příliš velké sucho, nebo naopak v deštivém počasí velké množství vody. A tyto extrémy se pak s železnou nepravidelností střídají a devastují zeleň na střeše i na fasádě.

Oproti tomu mokřadní střecha s kořenovou čističkou elegantně řeší problém s nedostatkem vláhy, protože ačkoliv může být opravdu bujně porostlá, svou hmotností odpovídá lehkým extenzivním zeleným střechám porostlým rozchodníky či dalšími suchomilnými rostlinami. Přitom velké množství a pestrý výběr rostlin významně obohatí okolní prostředí domu o další zelené plochy, a to vše s možností využití odpadní vody z provozu domácnosti.

Krása kapradin do našich domovů

Dnešní doba už pohádkám a pověstem příliš nepřeje, děti se již v prvouce učí, že kapradiny jsou rostlinami nekvetoucími a rozmnožují se pomocí výtrusů. Místo pověstí tady ale máme ezoteriku, která praví, že kapradiny očišťují prostor od negativních energií, napomáhají soustředění a navozují soulad citů a myšlenek.

Je jisté, že kapradiny v bytě především zvlhčují ovzduší, protože jejich nároky na vláhu jsou (samozřejmě podle druhů) o trochu vyšší než u většiny pokojových rostlin. Nezanedbatelné je i estetické hledisko, protože pozorovat rozvíjející se list je prostě krásné.

Mnoho lidí se však zbytečně bojí přílišné vlhkomilnosti a náročnosti pěstování – kapradiny jsou tak obrovskou a rozmanitou skupinou, že mezi nimi lze vybrat vhodný druh pro většinu interiérů i pěstitelů.

Parohaté kapradiny

Kapradiny rodu Platycerium patří mezi oblíbené a časté pokojové rostliny. Celkem je známo 15 druhů, některé druhy jsou velmi mohutné, některé se pěstují velmi obtížně, ale většina z nich jsou rostliny do bytů vhodné a osvědčené.

Nejčastěji se pěstují australské suchomilnější a menší druhy, konkrétně Platycerium bifurcatum ssp. bifurcatum z východní Austrálie. Je to zároveň jediný druh, který z tropů přesahuje do subtropů, nejjižnější populace krátkodobě snesou i teploty jen mírně nad bodem mrazu. Jsou to odolné rostliny, vhodné i pro nezkušené pěstitele.

Většinou se prodávají v květináčích, ale lze je velmi dobře pěstovat epifytně, přichycené na kusu silné borové nebo dubové kůry nebo v orchidejových košíčcích v substrátu pro epifyty. V bytech snášejí i poměrně suchý vzduch, zvládnou i krátkodobé vyschnutí.

Ze sezonně suchomilných, menších druhů se pěstuje zajímavý africký druh P. elephantotis, jehož listy objevitelům připomínaly sloní uši. Tato velmi krásná a působivá kapradina v běžném bytě dorůstá výšky 60 až 70 cm a na šířku i více. Lépe než v květináči se pěstuje v závěsném košíku.

Do bytu se hodí i malé vlhkomilné africké druhy P. stemaria a P. alcicorne. Jejich pěstování zvládne každý, kdo má pro rostliny cit. Všechny tři druhy se občas objeví na výstavách nebo burzách, koupit je lze i přes internet.

Asijské druhy P. grande, P. holtumii a P. wandae spolu s australským P. superbum a americkým P. andinum se do běžných bytů nehodí, jsou značně vlhkomilné a v příznivých podmínkách poměrně rychle dorůstají obřích rozměrů. Kupodivu se občas v zahradnických supermarketech prodávají – samozřejmě bez varování.

Africký druh Platycerium alcicorne

Africký druh Platycerium alcicorne je do bytů přijatelně velký (50–70 cm) a poměrně přizpůsobivý. …je do bytů přijatelně velký (50–70 cm) a poměrně přizpůsobivý. Vědecké jméno rodu Platycerium upozorňuje na neobvyklý tvar listů a v překladu znamená ploché rohy. České jméno parožnatka je natolik přesvědčivé a navádějící, že se ujalo v botanickém českém názvosloví hned dvakrát, pro různé skupiny rostlin. Správně a oficiálně patří našim největším řasám, které jsou známé spíše studentům biologie a specialistům. Jejich odborné označení je Charophyta a přímo rod Chara nese platné české jméno parožnatka. Kapradinové parožnatky zná většina pěstitelů pokojových rostlin, ale pro rod Platycerium je toto jméno jen lidovým, nikoliv oficiálním názvem a v literatuře by se nemělo používat. Je však již natolik zažité mezi pěstiteli pokojových rostlin, že jim ho univerzitní botanici těžko někdy vymluví.

Sleziník (Asplenium) epifytní i do nádoby

Obří rod sleziník (Asplenium) čítá více než 600 druhů rozšířených téměř po celém světě, od tropů po mírný pás (v ČR roste osm druhů) na nejrůznějších stanovištích. Nejčastější jsou druhy s hnízdovitě uspořádanými listy – působí hezky a nezvykle, pěstují se snadno a prodává je snad každé květinářství.

Asplenium nidus a podobné druhy rostou epifytně na stromech v nížinných i horských lesích Asie, Afriky i Austrálie. Uchycují se na silnějších větvích (dospělá listová růžice namočená deštěm je značně těžká), kde mají dostatek světla či dokonce slunce.

Druh, obvykle prodávaný pod jménem A. nidus, bývá často zaměňován s A. australasicum, A. musifolium a několika dalšími velmi podobnými kapradinami – ve skutečnosti v kultuře tak častý není. Se jménem si však hlavu nelamte, s touto skupinou hnízdovitých kapradin si poradí jen zkušený botanik specialista. Hlavně, že dobře rostou!

V zemi rostoucí sleziníky mají poměrně rozmanitý vzhled. Velmi populárními kapradinami jsou živorodé sleziníky. Tento jev (živorodost = viviparie) není až tak vzácný. Na listech, například chladnomilného A. bulbiferum, vznikají v úžlabí lístků mladé rostlinky, které po „dozrání“ opadávají (nebo je lze snadno oddělit) a pokračují v růstu.

Podobný, ale mnohem menší je druh A. dimorphum z ostrova Norfolk. Oblíbený je i drobný a jemný sleziník A. daucifolium z ostrovů Mauritius a Réunion, který dorůstá kolem 25 cm výšky a hodí se do různých vitrín. Některé druhy sleziníku jsou jedovaté, je třeba určité opatrnosti.

Vlhkomilný netík (Adiantum) a křídelnice (Pteris)

Tyto kapradiny spojuje potřeba vyšší vzdušné vlhkosti, jsou vhodné do vitrín, terárií, zimních zahrad a vlhkých prostor. Netíky jsou většinou jemné kapradinky, anglické jméno je „maidenhair fern“, název „vlasy panny“ vyjadřuje jejich jemnost srozumitelněji než jméno netík.

V přírodě rostou na severních stranách skal, kmenech stromů nebo kamenných zídkách, od nížin až po vysoké hory. Jejich plazivé oddenky se podle druhu liší délkou a sílou, velmi rozmanité jsou i listy.

K největším druhům patří jihoamerické A. peruvianum. Pro sivozelenou barvu lístků se mu v anglicky mluvících zemích říká „Silverdolar Fern“. Díky silné voskovité kutikule na rubu listů, která stříbřitou barvu způsobuje, snáší lépe sušší vzduch a více slunce, a proto se pěstuje snadněji než další druhy.

Rod křídelnice je podobně rozsáhlý jako netík, přes 200 druhů roste v tropech a subtropech celého světa. V Evropě rostou tři druhy, nejčastěji se pěstuje křídelnice krétská. Tato trsnatá kapradina dorůstá výšky do 80 cm a kromě vyšší vzdušné vlhkosti je zcela nenáročná.

Nabízí se celá řada kultivarů se zkadeřenými, velmi úzkými nebo stříbřitými listy, menší formy a podobně. Snese i teploty blízké nule, pokud chlad poškodí listy, z podzemního oddenku rychle vyrazí nové.

Nezničitelný nefrolepsis (Nephrolepsis)

Nezničitelný nefrolepis (Nephrolepis) Jedna z nejoblíbenějších kapradin vydrží i sušší klima panelových bytů, stín a lehké zanedbávání, rozhodně je skvělou rostlinou i pro začátečníky. Nejčastěji se pěstuje N. exaltata. Má řadu forem, z nichž nejnápadnější jsou rostliny se silně zkadeřenými listy.

Pěstování je snadné, je však třeba dodržet některé zásady. Květináč by měl být spíše menší, kořeny musí substrát zcela prorůst. Skvěle funguje větší miska pod květináčem, naplněná drobnými kamínky. Substrát v květináči nehnije, kořeny si špičkami „sáhnou“ pro vodu a vlhkost se průběžně odpařuje.

Rostliny přesazujte jednou za dva až tři roky, nebo pokud je potřeba, do směsi jehličnaté hrabanky, rašeliny a písku. Vyhněte se zásaditým zeminám. Kyselejší nebo alespoň bez obsahu vápníku by měla být i voda používaná k zálivce. Přestože nefrolepis snáší i nižší teploty, je pro něj vysloveně nebezpečný průvan, zvláště tah chladného vzduchu kombinovaný s přelitím.

Interiér: Ve světle rodinného štěstí

Setkání s paní Martinou ve mně zanechalo ještě dlouho po tom, co jsme s fotografem odjeli, příjemný pocit. Tak velkou a upřímnou radost z naší návštěvy jsem nečekala. Z povídání, jak s přítelem budovali byt, bylo cítit, že tohle je pro ni a její rodinu opravdový domov…

Jaká byla cesta k vytvoření tohoto krásné interiéru?

Když jsem se sem před šesti lety přistěhovala, všude stály posilovací stroje a moc útulné to tady nebylo. První, co mě proběhlo hlavou, bylo, jestli tady někdy vytvoříme domov. Ale protože mě zařizování interiérů moc baví, řekla jsem příteli „Jdeme do toho“!

Měli jste představu, jak by měl vypadat váš byt, abyste se v něm cítili dobře?

Mám ráda přírodní styl a čistotu, bílou a béžovou barvu, ale líbí se mi i výraznější barvy, pokud je umí někdo sladit, na to jsem si tu však netroufla. Miluju severský styl a díky pobytu v Africe i etno. Přítel mi dal při výběru barev i zařizování volnou ruku, za což jsem ráda. Je skvělé, že jsme naladěni na stejnou notu a ve všem jsme se shodli. I naše kamarádka o nás říká, že jsme nerozlučná dvojka, která když něco vymyslí, tak to stojí za to.

Já jsem taková kreativní duše, která si maluje na polštářky a keramiku a hlavně vymýšlí, co kde bude, ale přítel je ten, který všechno nakreslí, spočítá, naměří a vyrobí. Je totiž sklenář a truhlář v jedné osobě a je neskutečně šikovný.

Nepřehlédnutelnou dominantou jsou schody, které jsou zřejmě dílem vašeho přítele? A kam vlastně vedou?

Schody vedou do pokoje syna, který jsme vybudovali v podkrovním prostoru. Přítel synovi vyrobil i široký rošt na matraci, aby měl pod šikminou dost prostoru a pohodlí. Díky vysokému sklonu bylo docela těžké schody vymyslet.

O jejich podobě jsme přemýšleli na dovolené, kdy přítel nakreslil asi deset variant a říkal, že to určitě bude až ta desátá – a taky byla. Nejdříve pro lepší představivost vyrobil maketu z papíru a teprve potom schody. Jsou to tzv. mlynářské schody z pružného jasanového dřeva s příčkami z tvrzeného skla.

Co dalšího je v bytě vyrobené na míru a na co jste nejvíc pyšní?

Přítel vyrobil na míru skoro všechno včetně kuchyně. Při vymýšlení dispozice kuchyně jsme byli omezeni prostorem, proto jsme dbali na to, abychom dodrželi ergonomická pravidla, což se povedlo a já to velmi oceňuji, protože dřív jsem měla velkou kuchyň, ve které jsem se dost naběhala. Skříň, postel a hrací domeček v dětském pokoji jsou také navržené a vyrobené na míru. V ložnici je to postel, u které jsme nechali pouze očalounit čelo, šatní skříň, komoda a osvětlená police nad postelí, protože moc ráda čtu.

Stolečky v obývacím pokoji a v předsíni vyrobil přítel podle mého návrhu a nohy k nim vysoustružil. Jsme pyšní na již zmíněné schody, které jsou, jak se říká, třešničkou na dortu našeho bytu. Nejvíc mám ovšem radost z toho, že se nám tady líbí a dobře žije.

Nelze si nevšimnout krásných a zajímavých dekorací a rozmanitosti světel, kterých je tu opravdu hodně…

Zařizování bytu je kromě dětí můj jediný koníček, hodně věcí vymýšlím a vyrábím sama. Kolikrát někde něco vidím a chtěla bych si to vyrobit, jenže nevím jak na to. V tu chvíli nastupuje můj přítel, sedneme si a vymýšlíme, jestli a jak by to šlo, což nás baví mnohem víc, než když si věc koupíme.

Na drátěnou mísu a zrcadla zavěšená na kožených páscích, které přítel vyrobil, mám dokonce nějaké objednávky. Miluju svítidla, lucerny a svíčky, ideálně každé jiné, protože když je večer rozsvítím, tak každé z nich dělá jinou atmosféru. A já mám dojem, že cítím teplo domova.

Mám ráda skandinávskou jednoduchost a krásné vzory značky Tine K Home, které mě inspirovaly k tomu, že jsem se je snažila nakreslit na bílé talíře a vázu pomocí zapékacích barev a na kobereček fixou na textil. Myslím, že se mi povedly a mám z nich velkou radost.

Máte nějakou zajímavou nebo úsměvnou příhodu, co se zařizování vašeho bytu týká?

V obývacím pokoji máme přírodní linoleum, které jsme chtěli protáhnout do kuchyně a předsíně, ale bohužel nám v prodejně řekli, že tento dekor se už nevyrábí. Zavolala jsem přímo výrobci, kde mi dali kontakt na paní, která má sklad se zbytky z celé republiky.

Paní byla moc ochotná, poslala jsem jí vzorek e-mailem a ona mi za pár minut zavolala, že má na skladě posledních 15 m2 a my potřebovali 14 m2. Ochoty si moc cením, protože tak se snažím k ostatním chovat i já.

Kdo tu žije

Martina (36 let): na rodičovské dovolené; chtěla by začít studovat designovou školu a miluje cestování; pokud jste nejen z okolí Sušice a chtěli byste od paní Martiny navrhnout interiér, můžete ji kontaktovat na e-mailu martinaczech@seznam.cz

Pavel (38 let): sklenář a truhlář v jedné osobě; pracuje v rodinné firmě; jeho velkým koníčkem je vinice, kterou vlastní, a kutilství

Barborka (3 roky): miluje vodovky a křídy, nejraději by s nimi malovala všude; Věroslav (13 let): hraje na kytaru, lepí modely letadel a má rád basketbal; zrenovoval si starou Jawu od dědečka a odmalička ví, že by chtěl studovat leteckou školu

Další úžasné interiéry najdete v této rubrice a na našem sesterském webu Modernibyt.cz.

Čas stromů

Není čaj jako čaj – rozlišujte účinky

Plán prací na leden

Plán prací na únor

001: Křeslo od Sigurda Larsena

V severském stylu

Kdo tu žije

Drahé, nebo levné topení?

Jak vznikají tvary

Typy dřevních briket

Existují brikety či válce vyráběné ze spadaného listí?

Cesta obtíží

Projekt a dispozice

Stavební detaily

Vytápění domu a teplá voda

Čistička na střeše

Princip kořenové čističky

Nároky na obsluhu a údržbu

Výhody mokré zelené střechy

Parohaté kapradiny

Africký druh Platycerium alcicorne

Sleziník (Asplenium) epifytní i do nádoby

Vlhkomilný netík (Adiantum) a křídelnice (Pteris)

Nezničitelný nefrolepsis (Nephrolepsis)

Kdo tu žije

PARTNEŘI WEBU