Paní Martina prozradila, že byt sice koupili nedávno, ale ona ho zná celý život, protože v něm žili přátelé rodiny. Když původní majitel zemřel, byt zdědily jeho děti a rozhodly se ho prodat. Tenkrát neváhala ani chvilku. Byt 3 + 1 z roku 1963 v původním stavu s přítelem koupili v únoru a v květnu už se stěhovali do nového.
Původní představa o tom, že pouze vymalují a vymění kuchyňskou sestavu, vzala za své ve chvíli, kdy do bytu vstoupil Ing. arch. Jaroslav Steiner. Jeho verdikt byl nekompromisní – kompletní rekonstrukce nutná. Architekt připravil několik návrhů, které postupně upravoval podle jejich připomínek.
Kromě tří nosných stěn, z nichž z jedné odstranili pouze část, všechny ostatní příčky zbourali, celkem tehdy odvezli tři kontejnery suti a odpadu. Následně bylo nutné srovnat podlahu v celém bytě do jedné výšky, protože v původním stavu měla každá místnost podlahu v jiné výšce. Nefunkční komín využili k protažení kabelů od internetu apod.
Rekonstrukci měl v režii Petr společně s otcem Martiny. Se stavebními pracemi jim pomáhal zedník a instalatér, jinak celou rekonstrukci každý den po práci a o víkendech zvládli společnými silami.
Když vybourali zděné jádro, zjistili, že stoupačky jsou teď uprostřed chodby a je nutné je o kousek posunout. Původní záměr zazdít je úplně jim architekt rozmluvil a přišel se zajímavým řešením: ukrýt je za drátěný plot, který zbyl rodičům Martiny z oplocování pozemku.
Vzhledem k tomu, že velikost původní koupelny 1,20 x 1,20 m byla nevyhovující, bylo potřeba najít pro ni více místa. Rozhodli se tedy ubrat část z kuchyně, což nebylo tak jednoduché, protože v místě, kde měla stát příčka, se nacházelo trojité okno.
Řešení postavit mezi druhou a třetí částí okna slabší stěnu z ytongu se ukázalo jako skvělé, protože koupelna tak získala okno a tedy i dostatek denního světla.
Do koupelny se vchází přes kuchyň, což není úplně ideální řešení, ale díky němu ušetřili cenné centimetry a získali prostor pro šatnu.
K bytu patří sklep v přízemí domu umístěný přímo pod koupelnou, proto padl odvážný návrh na shoz prádla ústící do zrekonstruovaného a vykachlíčkovaného sklepa, kde je zároveň pračka, bojler a druhá lednice, kterou majitelé využívají při posezení venku na předzahrádce. Tu osázeli rajčaty, rybízem a ozdobili levandulovým záhonem.
Kuchyň navrhl architekt tak, aby splňovala veškerá ergonomická pravidla. Na míru ji stejně jako vestavné skříně a skříňku v koupelně vyrobili místní truhláři.
Další zajímavé interiéry najdete v rubrice Návštěvy a na našem sesterském webu Modernibyt.cz.
Interiéry, které by se vám také mohly líbit:
-6680892a0ac05.jpg)
-66358b9644063.jpeg)
V minulém díle jsem konstatoval, že spolupráce s architektem se vyplatí již od začátku, a stojím si za tím. Všechno je bohužel o penězích, ale slovo „vyplatí“ je zde na správném místě. V našem případě nám jedno menší architektonické studio věnovalo několik hodin svého času. Kromě návštěvy architekta u nás na statku šlo především o několik vizualizací, včetně vizualizací interiéru.
A právě proto se vyplatí investovat do práce architektonického studia. Obracíte se totiž na odborníky, jejichž řemeslem je důraz na stylovou originalitu a čistotu, kterou si můžete vlastním laickým pohledem nebo neodbornými radami okolí lehce a často nevratně zkazit. Cena za práci architektů je ve srovnání s celkovými náklady na rekonstrukci jen nepatrný zlomek.
Betonový dům v Brissagu je druhým rezidenčním projektem, který navrhli architekti ze studia Wespi de Meuron Romeo. Portfolio architektů a také konkrétní místo sehrály důležitou roli v rozhodnutí majitelů o vzniku minimalistické stavby z betonu, která ukrývá víc, než prozrazuje. Budova šplhající po svahu vytváří soustavu cestiček a dvorků, kterými se proplétají obyvatelé, aby mohli velkými okny a průzory obrácenými k jihu sledovat krásu jezera.
Architekt o projektu říká: „Hledali jsme materiály, které by korespondovaly s okolím a tradičními stavbami z kamene. Proto jsme použili speciálně ošetřený vymývaný beton, v němž se právě díky použité technologii znovuobjeví drsná struktura kamene. Dům bude stárnutím získávat příjemnou patinu.“
Palubky sice charakterizuje rustikálnost, avšak v jemnějším a sofistikovanějším ztvárnění, než jak tomu bývá u běžných rustikálních dekorů. Záměrem bylo zachovat přirozenost dřevin dub a kanadský javor, zároveň přidat na uhlazenosti. Výrobce použil techniku jemného kartáčování a mírného ručního škrábání. Unikátní charakter všech sedmi dekorů, barevně docílených mořením i kouřovou úpravou, dokonale dotváří ošetření přírodním olejem.
Ve prospěch plechu na střeše hovoří jeho výrazně (až dvacetkrát) nižší hmotnost než u tzv. těžkých krytin, tedy i jednodušší konstrukce krovu a ve výsledku snížení materiálových, manipulačních a montážních nákladů.
Výrobce hliníkové střešní krytiny Prefa přichází s novou velkoformátovou taškou R 16 a také s novou střešní a fasádní šablonou 44 × 44.
Vláknocementové střešní šablony Cembrit Dolmen a Bravan mají díky štípané hraně typický vzhled přírodní břidlice, jsou však nesrovnatelné lehčí. Dolmen a Bravan se vyrábí v černé nebo grafitové barvě, v hladkém provedení Betternit nebo s povrchem imitujícím přírodní břidlici Dominant. K této krytině výrobce nabízí kompletní sortiment střešních doplňků. Druhou novinkou Cembrit je česká šablona Horal, vyvinutá do náročných klimatických podmínek a horských oblastí nad 600 m n. m. Horal i s tloušťkou 5,2 mm je nejsilnější a nejpevnější vláknocementová krytina na trhu, váží pouhých 17 kg/m2.
Betonky s tímto logem se řadí ke krytinám s nejdelší výrobní tradicí u nás. Současné výrobky s povrchovou úpravou dvojitým akrylátovým nástřikem disponují barevnou stálostí, vyšší odolností vůči povětrnostním vlivům a garantují dlouhodobě pěkný vzhled střechy.
V nabídce značky Terran aktuálně najdete pozoruhodnou novinku v podobě střešní krytiny Synus (hmotnost tašky je asi 4 kg, což představuje ideální volbu pro rekonstrukce starších objektů, kde se nepočítá s výměnou krovu). Vzpomenout lze i „betonky“ Besk extra (matná) a Besk super (lesklá povrchová úprava) s hmotností asi 4,3 kg/ks, srovnatelné s pálenou krytinou.
Tondach staví na osvědčené kvalitě keramických střešních prvků. Za zmínku stojí představované novinky – pálené posuvné tašky Figaro 11 a Stodo12 s lesklým povrchem Glazura Amadeus černá. Mimořádně hladký povrch s maximální redukcí usazování nečistot vedou k samočisticímu efektu (jedinou údržbu obstará déšť), což zaručuje stálobarevnost a deklarovanou životnost více než 100 let. Tašky reflektují současné trendy v architektuře.
