Kromě nezbytného místa tato samostatná „spižírna“ nabízí konstantní teplotu prakticky bez potřeby jakékoli energie. Optimálním řešením je vybudování sklepa zaříznutého do svažitého terénu, nabízí se však i varianty uměle hloubené s betonáží a izolací stěn, případně zděné, vystavěné nad úrovní terénu z běžně dostupných zdicích systémů. Zdařilá stavba může zároveň působit jako zajímavý architektonický prvek zahrady.
Sám sobě stavitelem
Zejména v nepodsklepených rodinných domech se ke skladování potravin velmi často využívá kuchyňská spíž, technická místnost, venkovní terasa či dokonce garáž. Pomineme-li všechna související estetická kritéria a hygienická rizika, určitě se shodneme na tom, že dům prosycený odérem naloženého zelí, hnijících jablek natož zapomenuté tlející brambory, odrazuje nejen návštěvy, ale je na obtíž i samotným obyvatelům domu. Nezbývá než se pustit do díla…
V prvé řadě je ovšem třeba vypořádat se s příslušným úřadem. Stavební zákon přesně definuje co a jak. Pokud jde o zbudování nových staveb, ohlašovací povinnost není u: nepodsklepených staveb s jedním nadzemním podlažím (přízemí) do 25 m2 zastavěné plochy a do maximální výšky 5 m, která neslouží bydlení, přesto neuškodí informovat se. Kdyby nic jiného, ještě před prvním kopnutím do země zjistíte, jak se na váš počinek dívají třeba vaši jinak veskrze dobří sousedé.
Vhodný prostor a vnitřní dispozice
Vybírejte vždy místo s pevným a nepodmáčeným podložím (jinak budete muset realizovat systém drenáží), rozhodně se vyhýbejte prostoru se zvýšenou zemní vlhkostí a kvůli stékající srážkové vodě nikdy nestavte na úpatí svahu.
Pečlivě si promyslete a v měřítku nakreslete rozměry budoucího díla i členění vnitřního prostoru. Pomůckou může být rozvržení obdobné jako ve skleníku – tedy odkládací prostory s regály a policemi maximálně do výšky dosahu ruky vzpřímené osoby.
Spodní prostor po obou stranách uličky mohou zabrat bedny na brambory a na písek pro uchování kořenové zeleniny, také sláma atd. Středem, přímo proti vstupním dveřím, by měla vést ulička široká 1 až 1,5 m.
Dveře by měly vždy ústit na závětrnou stranu, pokud možno nikoli směrem k severu ani k jihu (zbytečné přehřívání sluníčkem). Znáte-li rozměry dílčích stavebních prvků, násobte a počítejte.
Největším konstrukčním oříškem je podlaha (můžete ji řešit jako zpevněnou plochu nebo jako železobetonovou základovou desku) a strop. Ten se dá sestavit například z konstrukčních prvků (nosníků a vložek Miako) systému Porotherm či Heluz, případně pomocí šalování a betonáže s vloženou kari sítí. Alternativou je i dřevěný strop.
Z čeho stavět?
Zdi budoucího sklípku by vždy měly stát na „pevných nohách“, tedy na betonových pasech. Podlahu podle okolností řešte zhutněním zeminy, zásypem štěrku nebo kačírku v tl. zhruba 20 cm, případně základovou deskou.
Stavbu lze zhotovit z přírodního kamene, ale například i z prvků ztraceného bednění, vyplněných betonem. Vhodné jsou i nejrůznější prefabrikované zahradní prvky – komponenty opěrných zdí, tvarovky z vibrolisovaného betonu vyztužené ocelí a vylévané betonem. Osvědčily se především díky pevnosti, mrazuvzdornosti a rychlosti montáže. Pokud chcete ve sklípku svítit elektřinou, práci rozhodně svěřte odborníkovi.
Při budování sklípku se můžete inspirovat bezpočtem dobrých rad a nápadů například v knížce „Sklepy v zahradě – stavba krok za krokem“, kterou vydalo nakladatelství Grada.
Pozor! |
| Pokud jde o vlhkost, je podle odborníků vhodný určitý kompromis. V suchém, tedy v dokonale tepelně izolovaném, natož vytápěném sklepě s kvalitní hydroizolací je minimální či žádná vlhkost (vzdušná vlhkost), skladovaná syrová zelenina, okopaniny, ale také jablka příliš rychle vysychají. Naopak ustavičně vlhký sklep vede k tvorbě plísní. Optimální je přirozená, konstantní, podzemní vlhkost cca 55 % (těžko jí docílit ve stavbách nad úrovní terénu) se stálou teplotou 8–13 °C. Tu může svým způsobem garantovat hliněná udusaná podlaha, která v létě ochlazuje a v zimě naopak. |
_636x319.jpg "Panca Sanpietrina, Philippe Nigro (Marmomacc 2016)")
Nejpůsobivější součástí expozice byla však výstava Síla kamene. Italský architekt a designér Raffaello Galiotto, který vyučuje na univerzitě ve Ferraře a specializuje se na práci s přírodními materiály a experimentální design, spojil svou invenci s předními dodavateli nejmodernějších plně automatických technologií řezání a broušení.
Každý exponát doprovází video, které zachytilo jeho vznik, především práci s moderními diamantovými řezáky, kotoučovými frézami, vodními paprsky a dalšími CNC – nástroji. Přesně naplánované kolmé, šikmé a zakřivené řezy vytvořily tvary přesahující obzor naší představivosti.
.jpg)
.jpg)
Nejprve do soustavy dopusťte vodu tak, aby tlak v topných rozvodech přesáhl předepsaný provozní tlak o přibližně 20 až 50 %. Teprve potom můžete začít s odvzdušněním jednotlivých radiátorů. Z odvzdušňovacího ventilu by po úspěšném vypuštění vzduchu měla voda začít plynule vytékat. Určitě neuděláte chybu, když odvzdušňování začnete od těch nejníže instalovaných radiátorů.
Člověk se s vykradením vždy těžko vyrovnává. Nejprve sčítá škody a snaží se uvést byt do původního stavu. Největší problém ale přichází později – uvědomí si ztracené bezpečí, které se již nikdy nemusí vrátit. Je to jako zranění, které se hojí každému jinak.
Výše škody a fakt, zda policie dopadne viníka, nehraje při opětovném získávání pocitu jistoty a bezpečí ve vlastním bytě či domě téměř žádnou roli. K lepšímu pocitu pomůže vylepšení 
V patnácti letech se začal naplno věnovat vaření, učil se od těch nejlepších šéfkuchařů. Profesní kariéru zahájil v Royal Monceau pod vedením Gabriela Biscaye, pokračoval v Hotelu Sofitel Sèvres s šéfkuchaři Rolandem Durandem a Martialem Henguehardem. Následovala restaurace Drouant, kde spolupracoval s šéfkuchařem Louisem Grondardem, kterého dodnes obdivuje. Poté, co prokázal v kuchyni svou píli a um, přesunul se do Scribe Kitchens. První michelinskou hvězdu získal v roce 1999, druhou v roce 2002, v následujícím roce stanul v čele kuchyně Hotelu Le Meurice a v roce 2007 přišla třetí hvězdička Michelin.
A tak jsme se do nich usadili a Jožo začal vyprávět: „Původně jsme bydleli v Hostivaři v bytovém komplexu, kde jsme měli 2 + kk s předzahrádkou. Nebylo to vůbec špatné, ale přece jen jsem vždycky toužil po domku, který bych si mohl postavit podle svého, a třeba ho i vybavil vlastnoručně vyrobeným nábytkem. Práce se dřevem mě odjakživa moc baví a skvěle si při ní odpočinu.“
Při návrzích interiérů Jožo nespolupracoval s designéry, všechno si vymýšlel sám. Do patra vedou pohodlné schody. Než po nich vystoupáme, všimnu si zajímavě vyřešeného prostoru pod nimi. „Původně tu architekt navrhl zatočené schody, ale mně se to nezdálo. Pořád jsem si říkal, že je tu dost místa, aby se sem vešlo rovné, prostorné a hezké schodiště, pod nímž by mohl být i velký úložný prostor. A tak to nakonec dopadlo – schody jsou rovné a máme pod nimi ukryté veškeré technické zázemí – bojler, expanzní nádrž…“
„Pocházím ze Slovenska, ale v Česku žiju už 15 let. Nejprve jsem dojížděl, ale stále bylo víc a víc práce, tak jsem tu nakonec zůstal a jsem tu spokojený. Živím se natáčením a focením reklam. Moc mě to baví, je to zajímavé, žádná jednotvárná práce. Také hodně cestuji a potkávám se se zajímavými lidmi. Původně jsem se vyučil číšníkem. Moji rodiče měli na Slovensku rodinný hotel, později také obchod – železářství a elektropotřeby. Takže jsem získal všestrannou praxi – nejprve jako číšník, pak jsem zase prodával a vozil pračky, ledničky… a taky brousil klíče. A protože naši stavěli domek, tak jsem jim i pomáhal se stavbou. Myslím, že jsem se při tom i dost naučil,“ vypráví Jožo a dodává, že stejně ze všeho nejvíc má rád práci se dřevem.
Jozef Krč
-6680892a0ac05.jpg)
