Blog

Beton – univerzální materiál pro moderní architekturu

(Komerční prezentace)

Novodobí architekti a designéři si v poslední době velmi oblíbili pohledové betony – tedy betony, které jsou vidět. Důvodem je fakt, že beton jako materiál nezná, co se týče tvarových možností, hranice. Může být nejen stěnou či stropem, ale stejně tak i podlahou, barovým pultem, umyvadlem a klidně i netradiční kuchyňskou linkou. Prvky z tohoto moderního, industriálně působícího materiálu, tvoří samu tvář interiéru i exteriéru a jsou výsledkem originálního architektonického návrhu.

Krása pohledového betonu

Plocha z pohledového betonu je na dotyk velmi příjemná, navíc nepotřebuje žádnou náročnou údržbu a přesto dlouho vydrží krásná. Vzhled, který se někomu může zdát poněkud chladný, lze zútulnit použitím jiných materiálů, jako je například dřevo nebo sklo. Pohledových úprav betonu je celá řada, liší se především tím, jakým způsobem byl pohledový betonový povrch vytvořen či upraven.

Technologie výroby a zpracování se navíc neustále posouvá kupředu, a tak vznikají nové a nové varianty dekorování povrchu. Mezi ty nejběžnější patří například broušení, leštění, hlazení, škrábání nebo vymývání. Pro tyto úpravy jsou pak charakteristické různé vzhledové vlastnosti, jako je hladkost či naopak hrubost, drsnost či lesk.

Dokonalého vzhledu pohledových betonů lze dosáhnout díky lehce zpracovatelným až samozhutnitelným betonům EASYCRETE od skupiny Českomoravský beton. Beton se díky zlepšené tekutosti lépe roztéká a vyplní záhyby konstrukce až do těch úplně nejmenších detailů. Pohledová stěna je tak naprosto dokonalá, přesně dle očekávání investora i architekta.

Další variantou je barevný beton

Povrch pohledového betonu nemusí být jen šedý, ale může být ztvárněn v celé paletě barevných odstínů. Ať má jakýkoliv odstín, vtiskne interiéru i exteriéru domu jedinečný a velmi originální vzhled, který se jen tak neokouká. Výroba barevného betonu spočívá v přidání pigmentů do směsi betonu. Nejde tedy o beton natřený, ale skutečně probarvený do hloubky pomocí pigmentů.

Při probarvování betonu se nejčastěji uplatňují červené, hnědé, černé, případně žluté pigmenty tvořené barevnými oxidy železa. Méně běžné jsou pigmenty bílé, modré a zelené, pro které se používají jiné chemické látky. Velký vliv na konečný barevný odstín betonu má odstín použitého cementu a zabarvení kameniva. Čisté bílé barvy nebo jasné zářivé barvy lze dosáhnout pouze použitím bílého cementu. Šedá totiž tlumí jas kterékoliv barvy. Návrh optimální receptury barevného betonu COLORCRETE, především vhodnou koncentraci pigmentu a obsah jednotlivých složek betonu, navrhnou technologové ze skupiny Českomoravský beton po konzultaci s architektem nebo investorem.

Pohledové betony EASYCRETE nebo barevné betony COLORCRETE ze sortimentu skupiny Českomoravský beton, jednoho z nejvýznamnějších výrobců betonu na našem trhu, lze jednoduše poptat na webových stránkách výrobce.

Aby byl výsledný povrch pohledové konstrukce perfektní, je třeba předem specifikovat požadavky kladené na beton. Mějte na paměti, že výběr receptury betonu pro konkrétní realizaci je výsledkem souladu mezi představou investora, architekta, výrobce betonu a realizační firmy. Před betonážemi pohledových konstrukcí nabízí skupina Českomoravský beton zdarma konzultaci s technologem.

Více informací a kontakty na www.transportbeton.cz.

Moderní stavební prvky šetří náklady

(Komerční prezentace)

V dnešním bydlení jsou stále více trendy takzvané nízkoenergetické a pasivní domy. Ty fungují na principu využívání tepelných zisků v budově. Jsou to vnější zisky ze slunečního záření a zisky vnitřní, k nimž řadíme teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. Díky velmi kvalitní izolaci a dalším prvkům tyto zisky „neutíkají ven“ a po většinu roku postačují k zajištění příjemné teploty v místnostech.

Obyčejná cihla už není v kurzu, nahrazují ji sendvičové systémy

S tím, jak se novým trendem stává úspora energií a nízká energetická náročnost staveb, získávají na oblibě technicky vyspělejší stavební materiály. Ty totiž oproti klasické hliněné cihle, kterou najdeme v řadě budov postavených v minulém století, vynikají lepšími tepelně-izolačními vlastnostmi. V tomto ohledu jsou velmi populární takzvané sendvičové systémy, často kombinující vápenopískové zdivo a materiál pro zateplení.

„Jedná se spojení stavebního materiálu a izolantu. K nosné vrstvě obvodového zdiva, která se postará o přenesení statických zatížení, se přidá vhodně zvolená izolační vrstva. Tím se dosáhne optimálních tepelně-izolačních vlastností a eliminace případných tepelných mostů,“ popisuje Martin Urbanec, technický poradce ze společnosti KM Beta, největšího českého výrobce betonové střešní krytiny, vápenopískového systému SENDWIX a pálených zdicích prvků.

V principu lze pro sendvičové zdění kombinovat celou řadu vhodných stavebních a izolačních materiálů, obecně se ale vyplatí sáhnout po uceleném systému, jehož využití pravděpodobně přinese lepší výsledky než při náhodné kombinaci zdiva a izolantů.

Více místa v domě díky subtilnějšímu zdivu

V dřívějších dobách nebylo výjimkou, že vnější zeď měla tloušťku osmdesát a více centimetrů. Ne každý měl na pozemku dost místa, aby stavbu jednoduše zvětšil, a proto široké zdivo zpravidla ubíralo z vnitřní obytné plochy. Využití moderních a technologicky vyspělých stavebních prvků však dnes naopak ukrajuje ze zastavěné plochy ve prospěch té obytné.

„Sendvičové vápenopískové zdivo dosahuje požadovaných tepelně-izolačních, akustických a statických vlastností při výrazně nižších tloušťkách stěn. Tím dochází k výrazným úsporám zastavěné plochy – u stometrového bytu se obytná plocha zvětší až o osm metrů čtverečních,“ říká Martin Urbanec.

Akumulace tepla podobně jako u středověkých hradů

Kromě tepelné ochrany budov dnes zajímá investory a projektanty též otázka takzvané tepelné akumulace. Je to parametr, který ocení zejména majitelé nízkoenergetických a pasivních domů, u nichž se klade důraz na pomalé vychladání interiéru při topných přestávkách v zimě a jeho ohřívání vlivem venkovních zdrojů tepla v létě. Právě takových výsledků dosahuje použití kombinace zdicích prvků s vysokou tepelnou akumulací a kvalitní izolace.

Ze srovnání jednotlivých druhů materiálů vychází v tomto ohledu jako vítěz vápenopísková cihla, která má díky vyšší objemové hmotnosti až dvojnásobnou tepelnou akumulaci oproti klasické pálené cihle. Využití materiálů s dobrou tepelnou akumulací však není ve stavebnictví úplnou novinkou – na podobném, i když značně nedokonalém principu se vytápěly též středověké hrady. Jejich tlusté kamenné zdi z kamenných bloků s vysokou objemovou hmotností působením slunce a vnitřních zdrojů nejprve „nasály“ dostatek tepla a poté je dlouhé hodiny i dny zase vypouštěly do interiéru. Chybějící kvalitní izolace – která je pro dnešní stavby nutností – však způsobovala značné tepelné ztráty.

Na pero a drážku – stavba jako skládačka

Oproti minulým letům se vedle technologického pokroku v oblasti stavebních materiálů a jejich vlastností značně zrychlila i samotná výstavba. „Zdicí prvky se dnes zpravidla pokládají na pero a drážku. Pro lepení se používá cementová vysokopevnostní lepicí malta pro tenkovrstvé zdění a natírá se jen ložná plocha. Díky použití lepidla je navíc odbourán mokrý proces nanášení malty, takže ani není nutné nechávat stavbu přes zimu takzvaně vymrznout,“ vysvětluje Martin Urbanec ze společnosti KM Beta. Další předností vedle rychlosti výstavby je pak podle Urbance i fakt, že zdi u dnešních staveb jsou velmi přesné a hladké, a omítky lze proto nanášet jako tenkovrstvé. Z toho samozřejmě plyne další jak časová, tak i finanční úspora.

Mascaropone, višně a čokoláda

Ingredience:

500g mascarpone

5 lžic vanilkového cukru

4 vejce

4 lžíce marsala vína

tabulka hořké čokolády

200g višní

1 lžíce griotky

1 lžíce medu

Postup:

Žloutky vyšlehejte s cukrem do pěny, z bílků vyšlehejte sníh.

Do žloutků přidejte mascarpone, dobře promíchejte a nakonec pomalu vmíchejte sníh.

Višně vypeckujte, smíchejte s medem a griotkou. Do misek dejte višně a pak přidejte mascarpone směs.

Dejte na dvě hodiny vychladit do lednice. Nakonec posypejte sekanou čokoládou.

Další zajímavé recepty se dozvíte v pořadu Recepty pro radost s Markétou a Honzou, který vysílá TV Paprika každou sobotu a neděli v 16:00 hod.

Škola stylu: Venkov po vzoru babiček

S bytelným stolem, u kterého se nají alespoň šest lidí, nemusíte počítat jen na venkovské chalupě. Klidně si trochu venkovské romantiky můžete dovolit i do městského bytu. Pokud vás rustikálně laděná jídelna přitahuje, určitě máte pozitivní vztah k domácímu jídlu, bylinkám, tradičním receptům, co se předávají z generace na generaci jako rodinné stříbro, a k stolování, kdy můžete vyndat sváteční talíře a servírovat hned několik lahodných chodů.

K tomuto stylu neodmyslitelně patří masivní dřevo, dvířka s jemným reliéfem a také bílý lak. Pro venkovskou jídelnu ale počítejte s větším prostorem, protože k velkému stolu budete chtít přidat ještě řadu židlí a možná také lavici s úložným prostorem.

Abyste měli všechno po ruce, určitě sáhnete i po velkém příborníku, na němž by alespoň některá dvířka měla být prosklená, aby váš parádní porcelán mohl za sklem vykukovat a chlubit se svým promyšleným vzorem. Pěkné jsou i tzv. římsy, které mohou být v přírodním provedení a poslouží stejně jako u krbů k uložení toho, co by nám bylo líto ukrýt někde v útrobách skříněk.

Do venkovsky laděného interiéru patří neodmyslitelně barevné vzory. Ať už se rozhodnete pro květiny, venkovskou tematiku, kostky nebo proužky, dbejte na to, aby spolu vše ladilo. Nebojte se vzory klidně míchat, když dodržíte společnou barevnost. Barvám se můžete oddat i na stěnách, ale venkovská stavení měla vždy místnosti vybílené. Bílá je praktická i jako podklad k obrázkům nebo truhlíkům s bylinkami. A ty k venkovu zkrátka patří.

Kolem stolu…

Světlo: Stůl je potřeba osvítit rustikálním svítidlem třeba s bílým jemně dekorovaným stínítkem z keramiky.

Dekorace: Dekorovaná keramika je pro venkovský styl typickým prvkem. Mísa s geometrickým vzorem je navíc i praktická.

Pro velkou společnost: Velký stůl je do venkovsky pojatého interiéru nezbytností. Doplnit ho můžete nejen židlemi, ale i velkou lavicí.

Příborník s prosklenými dvířky: Příbory snadno uchováte a také připravíte na stůl v boxu se skleněným víkem, který vypadá, jako kdybyste ho zdědili po babičce.

Pohodlné židle s polštářem: Masivní dřevěné židle budou pohodlnější a interiér stylovější, když si pořídíte měkké látkové sedáky s venkovským dekorem.

Více inspirace najdete v této rubrice a na našem sesterském webu Modernibyt.cz.

Návštěva domu: Malý přesun, velký skok

(Připraveno ve spolupráci se společností Ekonomické stavby)

Manželé chtěli zůstat v místě, kde byli zvyklí, ale nebyl zde vhodný pozemek. Situaci pomohlo vyřešit město vyčleněním pozemku z bývalých zahrádek a manželé si tak mohli splnit svůj sen. Zeptali jsme se na jejich zkušenosti.

Proč jste se rozhodli nechat si vystavět dům na klíč? Budovat svépomocí vás nelákalo?

Na stavbu svépomocí jsme si netroufali. Asi by si člověk dokázal udělat spoustu věcí sám, ale chtěli jsme stavbu v perfektním stavu a na to už by člověk musel mít roky praxe a zkušeností. A to my nemáme. Velmi příjemné je také to, že jsme se nemuseli vůbec o nic starat a pouze vybírali materiály.

Kam dál směřovaly vaše kroky? Měli jste představu, kam se obrátit a jak nejlépe najít profesionální a důvěryhodnou stavební společnost?

Když už jsme se rozhodli pro stavbu na klíč, začalo dlouhé a náročné hledání stavebních společností, projektů a také jsme se začali zajímat o technologie. Strávili jsme měsíce brouzdáním po internetu. Chvíli jsme uvažovali o dřevostavbě, ale protože výsledná cena nebyla výhodnější než zděný dům, nakonec jsme tuto variantu zavrhli.

Pak už zůstal jen výběr konkrétního projektu a dodavatele. Věděli jsme, že Ekonomické stavby jsou silnou a stabilní společností s rozsáhlou nabídkou domů, služeb a také s dlouholetou praxí. To asi rozhodlo. Můžeme říci, že jsme si to hledání užívali.

Který z aspektů vás ovlivnil k zadání stavby domu právě této společnosti? Co vás při prvním kontaktu příjemně překvapilo?

Kontakt jsme našli na internetu. První schůzku jsme brali spíše informačně. Prostředí i projektový manažer p. Korsa nás mile překvapil svým přístupem a odborností. Roli hrály samozřejmě i poskytované programy a záruky, např. dodržení pevné ceny, cena včetně základové desky, možnost zpětného odkupu domu atd. Smlouvu jsme podepsali hned toho dne.

Na první jednání jsme jeli již s vybraným typem domu. Líbil se nám dům Slávka, chtěli jsme přízemní bungalov s vyváženým poměrem výměry a ceny domu.

Potěšila vás služba Ekonomických staveb – vyřízení stavebního povolení zcela zdarma?

Tato služba nás potěšila. Věděli jsme o ní a byl to jeden z důvodů konečného rozhodnutí pro Ekonomické stavby. Vyřizování veškeré administrativy související se stavbou jsme velice rádi přenechali odborníkům z ES.

Jak jste financovali stavbu domu?

Z menší části jsme využili vlastních finančních prostředků a zbytek jsme vyřešili hypotečním úvěrem zprostředkovaným ES.

V jakém časovém horizontu po vyřízení veškeré administrativy stavba začala? Měli jste možnost ji v jejím průběhu sledovat?

Po získání stavebního povolení a vyřízení úvěru byla stavba zahájena v podstatě ihned. Probíhala celkem dobře a o něco se protáhla vlivem klimatických podmínek a postupného uvolňování financí bankou.

Stavbu jsme samozřejmě měli možnost sledovat celkem často, náš byt je vzdálený 300 metrů. Manažer stavby také organizoval pravidelně kontrolní dny. Měli jsme i svůj stavební dozor. Na jeho rady i rady manažera jsme provedli několik změn, např. termoizolační zdivo, stříšku nad vchodem, komín a krb.

Jak se vám v novém domě žije? Změnili byste něco?

Žije se nám tu výborně. Do bytu bychom se dobrovolně již nevrátili, pohodlí v domě je nepopsatelné. Kočku jsme měli už v bytě, ale psa jsme si pořídili až do domu.

Dnes bychom změnili asi jen plovoucí podlahu v obývacím pokoji, pes jí dává zabrat. Jinde je dlažba, což je pro bydlení se psem lepší volba. Pak bychom změnili umístění zásobníku na vodu. Na závěr můžeme pouze říci, že rozhodnutí se zadlužit a nechat si postavit dům na klíč bylo správné a ničeho nelitujeme.

Podzimní sekání a péče o sekačku

(Připraveno ve spolupráci s firmou Mountfield)

Četnost sečení je závislá na ročním období a na počasí, potažmo na tom, jak moc trávník roste. V hlavním vegetačním období sekáme poměrně často – klidně dvakrát i třikrát týdně, kdežto koncem léta či v podzimních měsících zkracujeme trávu řidčeji – např. jednou za dva týdny.

Podzimní sečení je velmi důležité. Pokud by na přerostlý trávník napadl sníh, mohla by se pod ním tvořit plíseň. A to s sebou nese výrazné oslabení a pomalejší vývoj trávníku v nové sezóně.

Podzimní péče o trávník

Během vegetačního období čelí trávník různým typům zátěží a stresů. Postupně dochází ke zhutňování jeho povrchu a voda a živiny se k travním kořínkům dostávají stále hůř. Nejlépe to napraví podzimní vertikutace. Po ní je možné trávu dosít, je-li potřeba.

Aby pak mohl takto obnovený trávník úspěšně a bezpečně přečkat tuhou zimu, je žádoucí v měsících říjen až listopad aplikovat podzimní hnojivo, které svým vysokým obsahem draslíku ochrání trávník před původci houbových chorob a možným vymrznutím. Takto pečlivě ošetřený trávník se nám do nadcházející jarní sezóny probudí ucelený a posílen mladými silnými přírůstky.

Posezónní péče o sekačku

Pokud chceme mít jistotu, že je o náš stroj po sezóně 100% postaráno, volme služby profesionálního servisu. Zde by mělo dojít k revizi a k případné opravě všech základních funkcí a výbavových prvků – motoru, pojezdu, žacího ústrojí, uložení kol, stavu a hladiny olejové náplně apod.

Posezónní servis zahradní techniky se může jevit jako zbytečnost, v konečném důsledku se ale vyplatí. Pokud se totiž bude sekačka servisovat pravidelně, její majitel ušetří nemalé finance za drahé opravy, případně za nový stroj. Z hlediska kvality jsou potom nejlepší volbou značkové servisy. V tomto období lze navíc najít renomované prodejce, kteří nabízejí posezónní prohlídky zdarma a servisní úkony s výraznými slevami.

Podzimní salát s pečenou zeleninou

Recept je veganský a bezlepkový.

Ingredience (4 porce):

500 g očištěné dýně Hokkaidó
250 g cibule, ideálně červené
250 g pastináku
50 ml olivového oleje
5 prolisovaných stroužků česneku
2 lžičky soli a čerstvě mletý pepř (nebo bylinný peprník)
troška tymiánu
miska různých druhů salátu – polníček, lístky špenátu, rukola
lehce na sucho opražená dýňová semínka nebo vlašské ořechy

Zálivka na salát:

8 lžic olivového oleje
2 lžíce umeocta
sůl a čerstvě mletý pepř
2 stroužky česneku
1 lžička celozrnné biohořčice Zwergenwiese (bioprodejny nebo www.probio.cz)

Všechny suroviny, které jsou na našem trhu dostupné, doporučuje Hanka používat v biokvalitě.

Postup:

1. Dýni Hokkaidó omyjte kartáčkem, vydlabejte semínka a dužinu i se slupkou nakrájejte na menší kostky. Stejně tak nakrájejte na trošku menší kostky pastinák a cibuli na půlměsíčky.

2. Zeleninu promíchejte s olejem, česnekem, solí, pepřem a tymiánem a dejte péct v zakrytém pekáči do trouby rozehřáté na 160 °C na necelou hodinu nebo do změknutí zeleniny. Dýně by měla být měkká, ale ne kašovitá, abyste ji mohli zamíchat do salátu a neměli z ní pyré.

3. Mezi pečením si připravte salát. Ideální je polníček, rukola nebo mladý špenát. Jste-li v přírodě, neváhejte použít plevel ptačinec žabinec. V ideálním případě namíchejte různé druhy a množství. Buď bude salát více zelený, nebo více z pečené zeleniny.

4. Saláty omyjte a vysušte v sušičce na saláty (viz popis Nová biokuchařka na straně 182).

5. Připravte si dresink z uvedených surovin. Zavřete je do šroubovací skleničky a důkladně protřepejte. Zbytek zálivky můžete uchovávat v lednici.

6. Upečenou zeleninu nechte vychladnout. Vše lehce promíchejte: pečenou zeleninu, osušené saláty i dresink, a na závěr posypejte opraženými ořechy nebo dýňovými semínky.

Biohořčice

Biohořčice neobsahuje konzervační látky ani umělá dochucovadla, a pokud je přislazená, pak pouze přírodními, a ne umělými sladidly. Kvalitní hořčice není jen dochucovadlem, ale podle tradiční moudrosti též lékem. Podporuje vstřebávání minerálních látek v těle, posiluje činnost tlustého střeva a dýchacích orgánů. Navíc neutralizuje škodlivé látky, které vznikají při grilování masa či opékání buřtů. Proto s sebou k ohni berte dobrou hořčici a čerstvé bylinky, které také působí jako dobrý pomocník při trávení.

My doma máme rádi biohořčici značky ZWERGENWIESE, která je běžně v nabídce bioprodejen nebo na www.probio.cz. Je vyrobena tradiční cestou z ekologicky vypěstovaných semínek hořčice. Nejčastěji kupuji pro děti jemnou a pro dospělé celozrnnou. Součástí filozofie firmy ZWERGENWIESE je i ekologický provoz, například využívání dešťové vody na chlazení či přírodních stavebních materiálů a výroba vlastní elektřiny.

Na českém trhu lze koupit i biohořčici vyrobenou v Opatství Nový Dvůr.

Video ke knize:

Okna, díl čtvrtý: Svěží vzduch

Předposlední díl seriálu najdete zde.

Odborníci tvrdí, že nedostatečné větrání je problémem lidí, nikoliv budov. Nevětráme kvůli tepelným ztrátám, aby se do domu nedostal smog a prach nebo zkrátka zapomínáme. Nejde však pouze o zápach, ale především o vysoké koncentrace škodlivých látek, formaldehydu, CO2 apod., jejichž neustálá přítomnost se většinou projeví až při vzniku zdravotních obtíží. Tomuto neutěšenému stavu se říká Sick Building Syndrom, tedy syndrom nemocných budov.

Okno jako výměník vzduchu

Při nedostatečné intenzitě větrání se může v různých místech v interiéru na ochlazovaných plochách (severní rohy, okenní skla…) projevit kondenzace vodních par, což je živná půda pro plísně nebo výskyt roztočů.

Řada zdrojů znečištění vzduchu se nachází rovněž přímo v budově. Při aplikaci lepidel, tmelů a nátěrů, z interiérového vybavení, při použití úklidových prostředků, z kouření, při spalování nekvalitního dřeva v otevřených ohništích apod.

Moderní systémy okenních kování umožňují ustavit okenní křídlo do polohy tzv. mikroventilace (spárové větrání), kdy je křídlo uzavřeno, ale není „dotlačeno“ k těsnicím profilům. Dochází k infiltraci, tedy minimální výměně vzduchu, ovšem vždy v závislosti na vůli uživatele. V běžném provozu domácnosti tak lze odstranit stav „zadušenosti pokoje“, ale hygienickou výměnu vzduchu to nenahradí.

Nevýhodou mikroventilace je fakt, že se na ni snadno a často zapomíná. Pomoci může měřič koncentrace CO2 s alarmem, ovšem jak často je třeba větrat, záleží hlavně na počtu osob a objemu místností. Doporučená hodnota výměny vzduchu je minimálně 15 m3/h na osobu v klidu (při práci až 25 m3/h). To znamená, že v obývacím pokoji s 20 m2 podlahové plochy a při výšce stropu 2,8 m činí vyměnitelný objem vzduchu velmi přibližně 50 m3 za hodinu.

Kontinuální a systémové větrání

Energeticky o něco náročnější, ale příjemnější je kontinuální větrání pootevřeným oknem. K udržení koncentrace škodlivin v normě ovšem musíte tímto způsobem vyměnit zhruba 2,5x více vzduchu (bohužel i tepla) než při větrání „průvanem“. Nevýhodou je, že s čerstvým vzduchem do místnosti vniká i polétavý prach, alergenní pyly a hluk.

Nabízí se však řešení například pomocí integrovaného okenního větracího systému Schüco VentoTherm s rekuperací vzduchu. Jde o integrovaný systém přívodu a odvodu vzduchu s filtrem, rekuperací a řízením pomocí senzorů. Další významnou přednost představuje úspora energie, systém snižuje energetické ztráty způsobené odvětráváním až o 35 %. Existuje i systém větrání Gecco (Gealan), větracích klapek Regel-air, ventilační klapky Inoutic atd.

Chcete perfektní trávník? Nezapomeňte na podzimní vertikutaci.

(Připraveno ve spolupráci s firmou Mountfield)

Snadná manipulace, to je elektrický vertikutátor VA 346 E (FOTO: Wolf-Garten) „Vertikutace by se správně měla dělat dvakrát ročně: na jaře a na podzim. Jedině tak docílíte toho, aby byl váš trávník sytě zelený a patřičně hustý bez vybledlých míst s řidším porostem. Nože vertikutátoru nejprve nařežou drny a pružiny následně vyhrabou z trávníku všechny nečistoty. Do půdy se díky vertikutaci dostanou vzduch, voda i potřebné živiny, čímž se nastartuje správný růst trávníku,“ vysvětluje Product Manager Jan Melena.

Ideálním termínem pro podzimní vertikutaci je září a první polovina října. Měli byste před ní posekat a počkat tak dva nebo tři dny.

K nejrozšířenějším vertikutátorům na trhu patří elektrické a výkonnější benzinové stroje. Při výběru vertikutátoru je důležité si uvědomit, jak velkou travní plochu chceme vertikutovat.

V případě menších ploch a dostupnosti elektrické energie je vhodné zvolit vertikutátor elektrický. Je lehčí, tišší, skladnější a také méně náročný na údržbu. Práci s ním zvládnou bez problémů i ženy.

Benzínové stroje jsou oproti elektrickým výkonnější díky silnějším motorům a většímu záběru. Práce s nimi je mnohem rychlejší, a vhodné jsou proto i pro rozlehlé a členitější travní plochy.

Silný benzínový vertikutátor Expert UV 40 B od renomovaného výrobce Wolf-Garten s americkým motorem Briggs&Stratton o výkonu 3 kW. (FOTO: Wolf-Garten)

Ať už použijete jakýkoli vertikutátor, mějte na paměti, že vertikutací péče o trávník nekončí. Pokud se vám zdá, že vertikutátor trávník poničil a vypadá, jako když se přes něj přehnalo stádo slonů, nemějte strach. Naopak: je to známka toho, že jste vertikutaci provedli důkladně a správně.

Převládající složkou v podzimním hnojivu je draslík, který posílí travní kořeny. (FOTO: Agro) Odhalená holá místa se znovu dosejí (rozhodně před příchodem prvních mrazíků) a neměli byste opomenout ani správné trávníkové hnojivo. V těchto měsících volte speciální podzimní hnojivo se zvýšeným obsahem draslíku a celkově upraveným poměrem živin.

Až se po zimě začne trávník probouzet k životu, určitě bude díky podzimní vertikutaci v daleko lepší kondici. Když to zopakujete na jaře, odměnou bude krásně zelený a hustý trávník. Vaši sousedi zblednou závistí a příště už určitě budou vertikutovat také.

Škola stylu: Klidná síla zenu

1. Atmosféra na prvním místě

Naše tělo i duše prahnou po klidu, harmonii a pohodě… Zen není skutečný styl jako třeba námořnický nebo selský, jde spíše o způsob, jak ve svém domově vytvořit příjemnou atmosféru, která nám po náročném dni pomůže překonat a vyrovnat starosti a stres každodenního života.

2. Barevná harmonie

Soustřeďte se na barevnou harmonii celého interiéru, zejména stěn, podlah a nábytku. Hlavní slovo by měly mít přírodní odstíny neboli tóny země, jako jsou písková, zlatavě žlutá, trávově zelená nebo mořská modř. Omezte se na kombinace dvou až tří pro vás příjemných barev nebo jejich odstínů.

3. Dekorace a materiály

Příliš mnoho dekorací, kompliko-vaných tvarů a vzorů může působit rušivě, proto se zbavte zbytečností. Řiďte se heslem – méně znamená více. Ponechte si pouze věci, ke kterým máte vztah. Z materiálů volte dřevo a kámen. Tip: harmonie v knihovně dosáhnete přebalením knih do jednobarevného papíru.

4. Podpořte smysly

Duševní pohodu navodí kvalitní éterické oleje ze siličnatých rostlin. Nejznámějším způsobem, jak oleje využít, je aromalampa, kterou můžeme doplnit difuzérem se zvlhčovačem. Levandule a máta peprná navíc pomáhají při bolestech hlavy, eukalypt a tea tree zase při rýmě a nachlazení.

5. Pocit soukromí

Pokud nemůžete proměnit celý byt, vyhraďte si alespoň koutek nebo jednu místnost, která se stane vaší oázou klidu. Ještě větší pocit soukromí vám zajistí paraván nebo japonská stěna, které zároveň plní dekorativní funkci. Tip: Máte výhled do zeleně? Přisuňte si k oknu křeslo a relaxujte… Nemáte? Pořiďte si obrazovou fototapetu.

6. Osvětlení

Síla zenového interiéru je mimo jiné i v osvětlení, které by mělo být přirozené a měkké. Zářivky a LED žárovky vyměňte za mnohem příjemnější „žluté“ zdroje světla. Jedinečnou atmosféru vykouzlí nepřímé světlo stojacích lamp a stolních lampiček, lustry, které vytváří na stěně příjemné obrazce, a také světla zapálených svíček.

7. Textilní doplňky

U látkových materiálů se řiďte stejným pravidlem jako u barev, to znamená, vybírejte jen ty přírodní a na dotek příjemné. Pamatujte na to, že textilie by měly plnit spíš užitkovou funkci než dekorativní. Bez čeho se tento styl rozhodně neobejde, jsou závěsy, případně v kombinaci se žaluziemi, které poskytnou dokonalé soukromí.

8. Zelená zahrada

Zelená barva rostlin má na naši psychiku blahodárný vliv. Krásně vypadají bonsaje, závěsné rostliny (tzv. kokedamy) nebo stojící či závěsné vázy naplněné navíc pískem nebo kamínky. Vyhněte se rostlinám, které výrazně voní nebo vyžadují přílišnou péči. Interiér můžete doplnit také dřevěnými samorosty, kameny apod.

9. Nábytek

Minimalistická krása zenového stylu spočívá v jednoduchosti, proto i nábytek by měl mít co nejjednodušší formu bez zbytečných detailů a měl by působit příjemně a útulně. Zařídíte-li interiér nízkým dřevěným nábytkem, případně sedacími matracemi na podlaze, neuděláte chybu. Vyhněte se nábytku z kovu a skla.