Blog

Grilované krevetky s baby kukuřičkami a chilli

Suroviny:

500 g krevet s krunýřem

200 g baby kukuřice

½ červené chilli papričky

1 cibule

2 stroužky česneku

75 g másla

Dochucení:

malá hrst petržele

Příprava:

Oloupejte krevety. Rozřízněte je na zádech a vyndejte žíly.

Opláchněte baby kukuřici a chilli papričku. Oloupejte cibuli a stroužky česneku, cibulku nasekejte najemno a česnek rozmačkejte.

Na pracovní desku rozložte dva kusy hliníkové fólie (50 cm dlouhé) a jeden kus pečicího papíru. Poté v misce smíchejte krevety, baby kukuřici, cibuli, chilli a česnek. Přidejte sůl a pepř a nasypte směs na pečicí papír.

Dejte na krevety ždibec másla a alobal/pečicí papír nahoře spojte tak, abyste vytvořili obdélníkovou kapsu.

Operte a nasekejte petržel.

Na grilu:

Připravte gril na nepřímé teplo, cca 220°C. Používáte-li gril na dřevěné uhlí, budete potřebovat trochu méně než polovinu startovacího komína zapálených briket.

Kapsu s krevetami položte do středu roštu. Nechte cca 20 minut grilovat. Otevřete kapsu a zkontrolujte, jestli všechny krevety zčervenaly a jsou zcela propečené. Ihned podávejte posypané nasekanou petrželi.

Doba přípravy: 40 Minut

Metoda grilování: Vysoká teplota 220℃

Doba grilování: 20 minut

Gril: Q 1200

Zdroj: www.weberstephen.cz

Abeceda zdraví ze záhonů, část 1.

Tentokrát se budeme zabývat těmi druhy zeleniny, které můžete pěstovat doma na vlastních záhonech (což jsou vlastně téměř všechny). Když jim dáte dobrou péči a kvalitní výživnou půdu, zajistíte si tím, jaké látky budou obsahovat.

Zároveň si můžete být jistí, že zelenina nebude obsahovat žádné škodliviny, tedy pokud je sami nepoužijete, což je při doporučeném permakulturním způsobu pěstování naprosto zbytečné (viz seriál článků o zeleninových záhonech od Jaroslava Svobody v minulých číslech časopisu MŮJ DŮM).

Mezi zeleninu zde řadíme i kopr a lichořeřišnici, což jsou jednoleté bylinky, které se pěstují na záhonech společně se zeleninou, protože se navzájem podporují, odhánějí zelenině škůdce a choroby. Také v salátech se používají společně.

Artyčok

Pro lepší orientaci začneme podle abecedy. Jako první je tu labužnický artyčok (Cynara scolymus), je to „bodlák“, příbuzný vynikajícímu léčiteli jaterních potíží ostropestřci mariánskému.

Stejně tak je i artyčok pomocníkem při léčbě látkové výměny a trávení, tudíž pomáhá léčit i kožní potíže, jako jsou ekzémy, ale například i extrémně páchnoucí pot z podpaží. V našem podnebí potřebuje trochu více péče, ale je to dobrý doplněk k dalším bylinkovým „hořčinám“ a detoxikantům.

Jako zelenina se používají nedozrálé úbory (květy), jako léčivo pak listy i kořen, takže můžete krásně využít celou rostlinu.

Baklažán, brambor

Zajímavou zeleninou spíše pro skleníky je lilek baklažán (Solanum melongena). Čerstvá šťáva má značné antibiotické účinky, hodí se v terapeutických dávkách do směsí s dalšími zeleninovými šťávami (s mrkví a červenou řepou) pro léčbu revmatu, odlehčovací dietě a podporu imunitního systému. Lilek je samozřejmě skvělý i pro kulinářské účely. Tepelná úprava však značně snižuje obsah léčivých látek.

Další známý příbuzný lilku je brambor (Solanum tuberosum). Syrová šťáva z brambor se používá v malých dávkách jako projímadlo, bramborový škrob je dobrý prostředek na ochranu sliznic (používaný i jako střevní klyzma), také na pudr a zásyp.

Při úporném zánětu horních cest dýchacích se osvědčily bramborové inhalace, jde o brambory vařené ve slupce s přídavkem petržele, vzniklé páry se inhalují. Odvar z čerstvé natě, která není stříkaná chemikáliemi(!), je skvělý prostředek pro léčení revmatických potíží rukou a nohou.

Při větší a časté konzumaci brambor je vždy vařte s kmínem! Obecně však lze doporučit, aby jídelníček nebyl založen především na bramborách, jako přílohu místo nich můžete použít téměř všechnu ostatní zeleninu.

Celer, cibule, česnek

Velmi oblíbenou a vysoce léčivou zeleninou je též celer (Apium graveolens). Nať je výrazně močopudná, pomáhá při léčbě močových kaménků a urologických potíží, lépe celer působí na muže, pro ženy je vhodnější petržel.

Kořen se využívá pro posílení nervové soustavy a uklidnění spánku, taktéž lze použít jako mužské afrodiziakum, stejně poslouží i semeno celeru. Intenzivní léčba urologických potíží pouze celerem by však neměla překročit délku šesti týdnů (v kombinacích s jinými bylinami i více).

Čerstvá šťáva se používá do kombinací s mrkví a červenou řepou, a to nejenom při rekonvalescencích, ale také při revmatu. Celerová šťáva má příznivé účinky i při kožních zánětech (spolu se zředěným jablečným octem a solí). Celerová nať pomáhá při odstraňování lupů, hlíza při odstraňování rudých skvrn v obličeji.

Cibule (Allium ceppa) je nejenom základní kuchyňská surovina, ale rovněž skvělý bojovník proti mnoha bakteriím, zvyšuje sekreci žaludečních šťáv, žluče i tvorbu pankreatických (slinivkových) enzymů.

Působí jako antisklerotikum a dezinfekce ve střevech, též i při větším zahlenění (šťáva ze syrové cibule smíchaná v poměru 2 : 1 s kvalitním medem, užívaná po lžičkách, je skvělý léčitel kataru horních cest dýchacích a nachlazení). Při chřipce lze i čerstvou šťávu inhalovat (odšťavnit 2–3 cibule, vdechovat asi 3 min, oči mít zavřené!).

Cibulovou šťávu můžete také rovnou kapat do nehojících se nebo zhnisaných ran a použít při léčbě vypadávání vlasů. Velmi důležitý je poznatek, že rozkrojená cibule začíná být po 24 hodinách skladování toxická, požití rozkrojené či nakrájené cibule může vést ke vzniku nesnášenlivosti až alergie na cibuli!

Česneky (Allium sativum a další) jsou kromě lahodného dochucovadla pokrmů většině lidí známé svým antibakteriálním a protiplísňovým působením. Česnek si poradí s 500 z 560 známých kmenů stafylokoků a také spolehlivě ničí plíseň bělostnou (Candida albicans).

Skvělým způsobem léčí dýchací cesty. Česnek také ozdravuje střevní flóru (základ imunity), rozšiřuje cévy, působí antiskleroticky, léčí infekční průjmy a prohlubuje práci srdečního svalu. Uklidňuje zánětlivá onemocnění slinivky, snižuje krevní koncentraci cholesterolu a zvyšuje jeho vylučování, současně působí i žlučopudně, takže nezvyšuje riziko vzniku žlučových kaménků.

Jako skvělá jarní zelenina se používá i česnek medvědí (Allium ursinum), jeho svěže zelené jarní listy jsou doslova detoxikačním balzámem na ledviny a jarní únavu organismu.

Dýně

Tykve či dýně (Cucurbita pepo) jsou nejen lahodnou krmí, též mají rozmanité léčivé účinky. Léčivá je nejen dužnina, ale také semena. Semena jsou důležitou složkou přírodní léčby nezhoubného stařeckého zbytnění prostaty (mají vysoký obsah zinku), ale také při chorobách ledvin, srdce a krevního oběhu (vysoký obsah draslíku a sodíku).

60 ml dýňové šťávy před spaním uklidňuje spánek, pravidelná konzumace dužniny pak reguluje stolici a odstraňuje zácpy. Na suchou, namáhanou a loupající se pokožku je výborná dýňová pasta s ovesnými vločkami a smetanou.

Fazole

Každý zná fazole (Phaseolus vulgaris), ale málokoho zřejmě napadne, že mohou být i skvělou léčivkou. Jde hlavně o zralý lusk bez semen nebo zelený fazolový lusk. Zralé lusky se připravují hlavně formou dlouho vařeného odvaru a využívají se jako diuretikum, urychlovač látkové výměny a pro snižování hladiny cukru v krvi, tj. při cukrovce, močových kaméncích, revmatismu, kožních chorobách a vysoké hladině kyseliny močové v krvi.

Fazolový lusk je součástí vitalizující směsi, která dodá tělu všechny potřebné prvky (fazolový lusk, přeslička, pampeliška, heřmánek, měsíček, řebříček, třezalka, vlaštovičník, lípa a bez černý).

Kopr, křen

Výraznou aromatickou rostlinou je kopr (Anethum graveolens). Nejčastější použití nachází v salátech, koprové omáčce a při nakládání zeleniny (okurky). Jeho používáním lze také zlepšit prokrvení srdečního svalu (léčba anginy pectoris a ischemické choroby srdeční), snížit krevní tlak či doléčit infarkt myokardu.

Kopr též působí proti nadýmání, tlumí břišní křeče, zlepšuje trávení a produkci mateřského mléka (léčivé látky proudí i k dítěti, takže se takto dá léčit i nadýmání a trávicí poruchy a s tím spojený neklid a problémy u kojenců). Používá se nať i semeno. Šálek či dva koprového nálevu pomáhá zvládnout mořskou nemoc a další cestovatelské potíže. Žvýkání koprového semene pomáhá při škytavce.

Ne nadarmo se křenu selskému (Armoracium rusticana) říká „český ženšen“. Rozdrcený či nastrouhaný kořen má účinky antibiotické, pomáhá při odhleňování průdušek, proti astmatu, zvyšuje vylučování trávicích enzymů, normalizuje střevní mikroflóru, zlepšuje celkově látkovou výměnu a působí močopudně.

„Křenové placky“ jsou i skvělým antirevmatickým obkladem. Díky vysokému obsahu vitaminu C je nejen skvělou zásobárnou tohoto vitaminu na zimu, ale žvýkání kořene léčí paradentózu a poškozené dásně.

Druhou část článku najdete v této rubrice příští pátek 20.6.

Vyvracíme 5 mýtů o plastových oknech

(Komerční prezentace)

To co se dříve mohlo zdát jako jasný ukazatel kvality okna, může být již dnes pouhým podružným nepodstatným údajem. Nenechte se tedy při výběru ideálních plastových oken napálit historickými mýty a pravidly pro jejich výběr.

Mýtus 1: Čím víc komor, tím lepší okno

Počet komor byl v minulosti jedním ze základních ukazatelů tepelně-izolačních vlastností okna. A dodnes se s tímto argumentem často operuje, byť už není tento argument směrodatný. Tepelně-izolační vlastnosti se totiž s rostoucím počtem komor nezlepšují lineárně, naopak, každá další komora navíc znamená oproti té předchozí menší příspěvek k izolačním schopnostem okna.

Mnohem větší vliv na součinitel prostupu tepla mohou mít konkrétní konstrukční řešení nebo použité materiály profilu.

Hlavním tepelně-izolačním údajem pro volbu okna by tak měl být součinitel prostupu tepla rámu Uf [W/m²K], čím nižší Uf, tím lepší izolační schopnosti nebo ještě lépe hodnota prostupu rámu celého okna Uw [W/m²K].

Kolik komor má mít tedy ideální okno? V dnešní době vnímáme na trhu trend k systémům se stavební hloubkou profilu okolo 80 mm, kde se jeví kombinace ceny a tepelně-izolačních vlastností okna jako nejoptimálnější.

Mýtus 2: Plastová okna přináší plísně

Žádné standardní plastové okno, pokud je zavřené, nezajistí hygienickou výměnu vzduchu.

Příčiny vzniku plísní je třeba hledat především ve 3 oblastech:

– V místnostech se pravidelně nevětrá, a tím je daná vysoká vnitřní vlhkos

– Okna jsou špatně namontovaná, v ostění jsou tepelné mosty a v chladných místech dochází ke kondenzaci vlhkosti

– Okno má nedostatečné tepelně-izolačními parametry a dochází ke kondenzaci vlhkosti, nejčastěji na okraji skla.

Řešením problému je zajištění pravidelné výměny vzduchu v místnostech.

Zcela speciální způsob řešení nabízí patentovaný systém GENEO Inovent, který vyvinula firma REHAU. Přímo v rámu okna GENEO je zabudována rekuperační jednotka, která zajišťuje nucené větrání 24 hodin denně (více na www.rehau.cz/Geneo).

Mýtus 3: Důležitá je extruzní třída profilů

V minulosti hrála při výběru oken významnou roli takzvaná extruzní třída profilů. Ta udává tloušťku vnější stěny profilu, u třídy A jde o 3 mm, u třídy B o 2,7 mm. V dobách dvou- a tří-komorových profilových systémů byla síla vnějších stěn profilů důležitou veličinou. Důvodem bylo dosažení dostatečné pevnosti rohových svárů. Profily měly v těch dobách jen málo vnitřních stěn a příček. Pevnost rohů tak byla dána převážně množstvím svařeného materiálu vnějších stěn profilů.

V dnešní době mnoha-komorových systémů velkých stavebních hloubek (70mm a více) je v profilech výrazně více materiálu (stěny a příčky), než bývalo v profilech dvou- a tří-komorových. Není tedy důvod tvořit extra silné vnější stěny profilů, neboť pevnost rohů velmi pozitivně ovlivňuje množství vnitřních stěn a příček.

Firma REHAU vyrábí profily v obou třídách a můžeme objektivně zhodnotit, že při dnešní úrovni techniky extruze není mezi těmito profily prakticky žádný rozdíl, jde tedy již jen o marketingový nástroj některých výrobců profilů.

Mýtus 4: Okna s podílem recyklovaného materiálu mají jiné vlastnosti

Dnešní doba si žádá ekologický přístup snad ve všech oblastech, a proto se u plastových oken setkáváme s profily s takzvaným regenerátem.

Jde v podstatě o recyklovaný materiál, který byl již při výrobě jednou zpracován. Jde například o odřezky z výroby oken nebo profily, které nevyhověly rozměrovým tolerancím. Tento zcela prvotřídní materiál by bylo nutné jinak vyhodit a zlikvidovat (spálit či dát na skládku), což je jednak zcela nehospodárné a také odporuje požadavkům na zachování kvalitního životného prostředí.

Materiál je tedy po protřídění a zušlechtění opětovně využíván při výrobě nových profilů. Materiálové charakteristiky jsou přísně sledovány a dozorovány nezávislými orgány a v praxi se neliší od původního prvo-materiálu.

Obvyklou praxí v ČR bylo vytváření dojmu, že profily vyráběné s podílem regenerátu jsou kvalitativně horší, nežli profily z prvo-materiálu. Tuto „argumentaci“ však používají pouze výrobci a prodejci neznalí stavu technologie a výrobní praxe. Dnes se bez podílu regenerátu prakticky žádný systém nevyrábí.

Naopak u veřejných zakázek lze očekávat v budoucnu povinnost dodávat okna vyrobená z profilů obsahující regenerát, tak jak je již praxí například v Německu nebo Rakousku.

Firma REHAU je například členem zájmového sdružení REWINDO, v rámci kterého se členové zavazují ke zpracování určitého množství tun regenerátu za rok.

Mýtus 5: Reklamace plastových oken je obtížná

Na dodávkách plastových oken se podílí výrobce, prodejce a montážní firma. V některých případech toto může být jen jedna firma, často se však jedná o různé subjekty, a tím se vlastní reklamace může zkomplikovat.

Obecně platí, že záruku za montáž i okna nese ten, kdo okna montuje. Velice často se však jedná o externí montážní firmy, tedy ne přímo výrobce oken. V případě reklamace se pak tato montážní firma obrací na výrobce daných oken. Další problém může nastat v případě, kdy výrobcem oken je zahraniční firma, kde je vymahatelnost reklamace daleko komplikovanější, a to i s ohledem na případnou nutnost komunikovat v cizím jazyce.

Především díky zkušenostem z trhu v posledních letech je důležité si zvolit okna od výrobce, který je finančně stabilní, má dobrou pověst a delší historii výroby.

Naopak argumentaci některých firem pomocí extrémní délky záruky se dá pokládat pouze za marketingový trik. Zde je nutno si uvědomit, že pokud daná firma zkrachuje, je záruka stejně nevymahatelná.

S identifikací vhodného výrobce může pomoci doporučení dodavatele profilů, který zná stabilitu a kvalitu dané výrobní firma. Věnujte čas a ověřte si výrobce oken!

Seznam prověřených výrobců REHAU oken naleznete zde.

Střešní krytina na fasádě? Co by ne!

(Komerční prezentace)

Lindab SRP Click patří díky svým vlastnostem (dlouhá životnost, nízká hmotnost, snadná montáž, univerzální využití na různých typech domů včetně komplikovanějších střech) k velmi vyhledávaným drážkovaným střešním krytinám na českém trhu. Elegantní a nadčasový design ji však předurčuje také k méně tradičnímu využití: jako stěnová lamela může tvořit samostatnou fasádu nebo téměř kontinuálně navazovat na střešní plochu, takže dům pak působí velmi kompaktně.

Autorka realizace, architektka Jana Šimánková z MIO Architects k tomu uvádí: „Majitelům domu se líbí jednoduchá a funkční architektura – a střecha z prvotřídní švédské oceli tento směr přesně vystihuje. Použitím stejné krytiny i na fasádu jsme celý objekt výrazově zjednodušili a ozvláštnili. Dům má jednoduchou hmotu v podobě obdélníku se sedlovou střechou, která mu propůjčuje zcela klasický tvar a přitom moderní vzhled. Fasáda je ještě vylepšena o detail skrytého žlabu. Jako kontrast s výrazově silnému plechovému opláštění jsou řešeny štítové stěny, které mají standardní kontaktní systém s bílou omítkou. Jako propojení fasád funguje lemování štítové stěny a oken, které je provedeno ze stejného materiálu.”

Realizaci střechy a opláštění fasády zajišťovala společnost STŘECHY KUČERA, jejíž zástupce Kamil Kučera dodává: ”Už při prvotních návrzích – v projektové dokumentaci a vizualizaci rodinného domu – se jako realizační firma vždy zamýšlíme nad řešením detailů a dlouhodobou funkčností i trvanlivostí způsobu řešení.

Při této realizaci se jednalo především o zapracování střešních oken v sestavách nad sebou, zhotovení zaatikového žlabu a opláštění provětrávané fasády s detaily u veškerých otvorů, tak, aby působily čistě, ve stejných liniích a moderně. To se podařilo pomocí atypických klempířských prvků a bez použití viditelného kotvení.

S krytinou Lindab SRP Click se pracuje velmi dobře, protože je na zpracování detailů velmi tvárná. Díky velmi kvalitní technické podpoře a servisu ze strany Lindabu i dostatečným skladovým zásobám včetně doplňkových prvků (tabule a svitky plechu, okapy Lindab Rainline aj.) realizace atypického rodinného domu v Jesenici probíhala vždy plynule a v souladu se stanoveným časovým harmonogramem.”

Umístění domu na pozemku výrazně ovlivnila orientace ke světovým stranám. Prosklená hlavní obytná místnost, hostinský pokoj a zahrada jsou obráceny k jihozápadu. Aby tyto klidové části nebyly rušeny, vyřešili architekti přístup do domu a příjezd aut vytvořením krytého stání, které je propojeno se vstupem do domu zastřešeným chodníkem.

V přízemí má dům vedle hostinského pokoje a hlavní obytné místnosti, propojené s kuchyní, také prostornou technickou místnost, samostatnou toaletu a koupelnu. V patře je ložnice se šatnou a koupelnou a dětský pokoj se stejným příslušenstvím.

V interiéru tvoří významný prvek celé dispozice jednoramenné schodiště umístěné do hmoty „boxu”, který je dělícím prvkem mezi jídelnou, kuchyní a obývací částí. Tato hmota podle architektů využívá principu „vykousnutého jablka”.

Zvenku je opláštěna akátovým dřevem, stejným jako na podlaze, a uvnitř má zářivý odstín červené. To je patrné na schodišti a korpusu kuchyňských skříněk. Tento box tvoří v patře galerii, po níž je přístup do dětského pokoje. Místo zábradlí slouží systém z bezpečnostních sítí, které se například nad kuchyní dají využít jako místo k odpočinku.

Celá výstavba rodinného domu trvala 14 měsíců. Majitelé se v něm stihli již dokonale zabydlet, takže mohou mluvit o svých zkušenostech s výstavbou a užíváním domu.

„Velmi se nám vyplatila důkladná a pečlivá příprava celého projektu. Když chcete stavět dům, který vybočuje z běžného designu, je třeba už v předprojektové fázi úzce spolupracovat se zkušenými architekty. Podle našeho názoru není v silách laika postihnout všechny peripetie, které s sebou výstavba i provoz rodinného domu přinášejí. My jsme na začátku řekli architektům naši celkovou představu a pak už je nechali pracovat. Tento přístup se nám vyplatil: architekti totiž na rozdíl od nás laiků věděli přesně, jak bude vše fungovat a působit dohromady, a mohli tak korigovat naše představy. Díky tomu máme dům, v němž se cítíme výborně.

Náš hlavní požadavek – mít celou jednu stranu obytného prostoru prosklenou a otevřenou do střechy – byl beze zbytku naplněn. Tmavě šedá falcovaná střešní krytina Lindab SRP Click, kterou nám architekti doporučili, je elegantní a díky příznivému poměru cena-výkon zároveň i funkční. Obavy, že plech na střeše a fasádě může být za prudkého deště hlučný, se v žádném případě nenaplnily,” říkají majitelé domu.

Stylový rodinný dům je jen jednou z mnohostranných možností využití, na které se Lindab SRP Click díky svým vlastnostem hodí. Krytina se zaklapávacími zámky je totiž obecně univerzální prvek, který se může orientovat vertikálně i horizontálně. Lze ji proto použít na stěny i střechu.

„V rámci fasádních aplikací je esteticky zajímavé doplnit plechové plochy dřevem,” doplňuje Štěpán Lášek, produktový manažer společnosti Lindab s r.o.

„Oba materiály jsou totiž ve své podstatě přírodní. Použití se nabízí rovněž v komerční oblasti, kde lze vytvářet různobarevné fasády na přání, třeba i ve firemních barvách provozovatele budovy. Dobře lze plechové obklady uplatnit také u budov ležících velmi blízko frekventovaných komunikací, kde fasády v zimních měsících trpí sněhem, vodou a solí z přilehlé silnice. V posledních letech se též vyvíjí systém plechového pláště budovy, aplikovaného přímo na izolant bez provětrání a vytvoření sendvičové konstrukce bez tepelných mostů – to přináší výhody a úspory při jednodušším návrhu a rychlejší realizaci stavby.”

FOTO: Lindab ve spolupráci s realizační firmou STŘECHY KUČERA a architektonickým studiem Mio architects.

Lilkový burger s Tzatziki

Suroviny:

2 lilky

1-2 salátová srdíčka

1 malá hrst čerstvého koriandru

1 červená cibule

4 hamburgerové bulky

Olej

Kari marináda

75 ml rostlinného oleje

1 čajová lžička kari prášku

Šťáva z ½ limetky

2 stroužky česneku

Sůl

Pepř

Tzatziki:

250 ml 10% řeckého jogurtu

1 okurka

½ stroužku česneku

Sůl

Pepř

Příprava:

Lilky opláchněte a nakrájejte na 1cm silné plátky. Opereme salát a koriandr, oloupejte cibuli a nakrájejte ji na plátky.

Nyní připravte kari marinádu. Smíchejte olej, kari prášek a limetkový džus. Oloupejte stroužky česneku, rozmačkejte je a přidejte do marinády.

Plátky lilku potřete po obou stranách bohatou vrstvou kari marinády a dochuťte solí a pepřem.

Do misky dejte řecký jogurt na tzatziki. Opláchněte okurku, nastrouhejte nahrubo a vymačkejte přebytečnou šťávu. Vmíchejte okurku do jogurtu. Oloupejte česnek, rozmačkejte a přidejte společně se solí a pepřem.

Na grilu:

Připravte gril na přímé teplo, cca 220°C. Používáte-li gril na dřevěné uhlí, budete potřebovat trochu méně než polovinu startovacího komína zapálených briket.

Opékejte plátky lilku nad přímým teplem po dobu 3-4 minut na každé straně, dokud nebudou mít pěkné stopy po grilování.

Rozkrojte hamburgerové bulky a na rozkrojenou stranu nakapejte trochu olivového oleje. Lehce je opečte nad přímým teplem, dokud také nebudou mít stopy po grilování.

Připravte hamburgery: dolů dejte salát, poté tzatziki, dva plátky grilovaného lilku, cibulové kroužky a čerstvý koriandr.

Doba přípravy: 40 Minut

Metoda grilování: přímá, vysoká teplota 220

Doba grilování: 6 až 8 minut

Gril: Q 1200

Zdroj: www.weberstephen.cz

Srub jako pro hobity

Dům se nachází v Beskydech. „Je to krajina našeho srdce. Jezdili jsme tam s dětmi na výlety ‚dobíjet baterky‘, a tak jsme zde hledali dům. Mám velmi rád přírodní materiály a dřevo, proto jsem se začal zajímat o dřevostavby. Jedna realitní kancelář nabízela rozestavěnou zastřešenou hrubou stavbu. Moc se nám líbila, tak jsme ji koupili a i na doporučení bývalého majitele stavby ji dokončili s renomovanou místní firmou Sruby Pacák, která to původně stavěla. Říkal, že jde o mistry s dlouholetými zkušenostmi ve svém oboru, a měl pravdu,“ vzpomíná současný majitel domu.

Původní projekt jim Pacákovi lehce upravili dle jejich představ, tedy povolených 20 procent úprav (samozřejmě mimo nosné hrubé stavby), tak aby nebylo nutné zhotovovat nový projekt a žádat o nové stavební povolení.

Změny stavebníci nahlásili na stavebním odboru, který dal souhlas. Šlo o horní pokoje, které se měly teprve vytvořit – chtěli otevřenou vysokou galerii a zredukovat hluché prostory, takže díky užší chodbě jsou místnosti širší a místo kuchyňky je ložnice. V přízemí se nic neměnilo.

Profesionálové v akci

Jak říká majitel, česká firma bratří Pacáků svým specifickým provedením a kompozicí stvořila na klíč vnitřně i venkovně členitý dům s nezaměnitelnou osobností.

„A protože jim plně věříme, tak jsme si při zařizování interiéru vybrali jen základní tvary, materiály a barevnost a vše ostatní jsme nechali na jimi doporučených odbornících. Mám rád odlehčený selský styl, nechtěl jsem žádnou modernu, mramor ani sklo, ale ani zastavět to krásné dřevo hromadou těžkého nábytku. Nyní postupně dovybavujeme horní pokoje, opět jen minimem nízkých a jednoduchých solitérů tak jako dole. Nábytek obývací a jídelní části nám navrhla a zhotovila místní stolařská firma specializující se na nábytek do srubů a dřevostaveb. A kuchyňskou linku vyrobilo na klíč kuchyňské studio.“

Takovéto zajímavé detaily v interiéru se opravdu dají udělat pouze ze dřeva. Jde o spojení opracovaných dřevěných prvků s neopracovanými v jeden komplexní celek. Jejich usazením v prostoru pak vznikají nevšední kompozice, které působí velmi příjemně.

„A netradiční tvary, jako např. ‚hobití‘ kruhový, ‚nahrubo‘ vyřezaný vchod do kuchyně, který prosvětluje celodenně další pokoje a kde zapadající slunce skýtá kouzelnou hru odlesků. Což se nám moc líbí,“ říká s úsměvem majitel. Volný prostor otevřeného přízemí bez dveří a horní galerie odlehčují a zjemňují masivní konstrukci domu. Uzavřené jsou pouze technická místnost s plynovým kotlem a koupelna se sprchou.

Nízkoenergetická stavba a tradiční řemeslo

Největší výhodou dřevěného interiéru je, že je na pohled i na dotek velmi příjemný a působí útulně. Navíc masivní dřevo má výborné tepelněizolační vlastnosti, příznivý vliv na mikroklima a život v domě. A díky kvalitním izolacím ve střechách je stavba na úrovni nízkoenergetické stavby. Tepelnou pohodu pak dotváří podlahové topení.

„Při stavbě byly použity původní kanadské technologie na sroubení jednotlivých klád, i s pro ně typickými přesahy. Vše se tedy dělalo ručně, standardní dřevařskou metodou, kdy se klády pomocí sekyry a dlát začepují do sebe. Střecha má u nás obvyklou konstrukci, včetně sklonu, materiálů a skladeb,“ vysvětlují bratři Pacákovi.

VIDEO: Dům s koloniální atmosférou

Více čtěte ZDE.

Miláčkové v domácnosti

Soukromí na přání

Potkani, myši, osmáci a další hlodavci potřebují klec dlouhou přibližně 60 cm. Protože jde o zvířátka velmi aktivní, ocení vysoké klece se spoustou pater, tunelů, žebříků, prolézaček a stejně tak potřebují možnost uchýlit se do nějakého úkrytu, kde se budou cítit v bezpečí. Vhodné je umístit klec na tmavší a v případě zvídavých potkanů na vyvýšené místo, ze kterého budou mít přehled o tom, co se děje v okolí.

Okysličená koupel

Rybičky potřebují akvárium s osvětlením, vytápěním, filtrací, která udržuje potřebnou biologickou rovnováhu, a také se vzduchováním zajišťujícím dostatek kyslíku. To vše je běžným sortimentem zverimexů, akvárium však můžete pořídit také přímo u specializovaných firem, popřípadě si ho nechat vyrobit na zakázku. Objem vody by se měl rovnat součtu délek všech rybiček v centimetrech.

Dlouhé jako had

Velikost terária závisí na druhu zvířete, kterému má sloužit. Obecně platí, že zvířatům žijícím na zemi vyhovuje terárium orientované na délku a zvířatům žijícím na stromech nebo skalách bude vyhovovat terárium na výšku. Nejdelší strana terária pro ještěry by měla být alespoň osminásobkem délky jejich těla v dospělosti bez ocasu, v případě hadů by měla být tak dlouhá jako had.

Nemusí být ze zlata

Papoušci rádi lezou po kleci, které se zároveň přidržují zobákem, důležitým kritériem pro výběr jejich klece je proto kromě velikosti také bezpečnost. Nejvhodnější konstrukce je taková, kde jsou jednotlivé díly svařené do jednoho celku. Materiály by měly být netoxické, nevhodné je pozinkované pletivo nebo železo bez dodatečné povrchové úpravy. Zinek i rez jsou pro papouška toxické a mohou ho i zabít.

Svoboda pohybu

Dvířka pro kočky a pro psy usnadňují našim čtyřnohým miláčkům přechod z exteriéru do interiéru a naopak. Jsou prevencí nespokojeného zvířete i poškrábaných stěn a dveří. Do vstupních dveří je vhodné zvolit dvířka s hliníkovým rámem, v interiéru stačí ty s plastovým. Funkce dvířek se liší, některé nabízejí dokonce možnost otevírání pomocí magnetického klíče, který zvířeti upevníte na obojek, takže nikdo jiný neprojde.

Vlastní domek

Pokud často necháváte psa na zahradě, měli byste mu pořídit boudu. Prostor v ní kolem ležícího psa by měl být alespoň třicet centimetrů do stran. Výška by měla být taková, aby se pes mohl v boudě bez problémů postavit. Vhodné je nechat jednu ze stěn otevíratelnou, kvůli pravidelné údržbě. Podlaha by měla být lehce vyvýšená, zamezíte tím tak nepříjemnému chladu v zimních měsících.

Na čerstvém vzduchu

Venkovní voliéry pro ptáky by měly být přichycené k zemi, aby byly dostatečně pevné. V případě nepříznivého počasí musí mít kam se schovat – tedy místo kryté ze tří stran stěnami tak, aby tam nefoukal vítr. Střecha může být izolována, předejdeme tak v zimě prochladnutí a v létě zase příliš vysokým teplotám. Papoušci by však neměli mít k izolaci přístup. Podlaha může být z betonu nebo pokryta pískem, aby se dala dobře udržovat.

Když klobouk nestačí

V případě, že považujete králíka spíše za kamaráda než za oběd, pravděpodobně zvolíte jednopatrovou králíkárnu. Ta je praktická pouze v případě, že stojí na vysokých nohách. Měla by mít také plastovou vysouvací vanu v podlážce pro snadné čištění. Optimální je otevírací střecha, k mnohým typům lze zakoupit také zimní izolaci. Některé domečky poskytují patro navíc, které slouží jako výběh.

Aplikace pro pejskaře

Mobilní aplikace Brit PO STOPĚ vám umožní sdílet svou aktuální polohu při venčení a dát tak ostatním vědět, kde jste. Skrze ni se můžete snadno seznámit s dalšími chovateli ve svém okolí a navíc rychle vyhledat veterináře, chovatelské potřeby, psí salon a další služby. T Mobilní aplikace Brit PO STOPĚ vám umožní sdílet svou aktuální polohu při venčení a dát tak ostatním vědět, kde jste. Skrze ni se můžete snadno seznámit s dalšími chovateli ve svém okolí a navíc rychle vyhledat veterináře, chovatelské potřeby, psí salon a další služby. Také nabízí možnost zapsat se do psí školy Brit Training Tips, jejímž prostřednictvím projdete se svým psem celoročním výcvikem, kde si tempo určujete sami a zároveň svá videa z tréninku sdílíte s přáteli a soutěžíte s nimi o dobroty od výrobce Brit.

Aplikaci Brit PO STOPĚ můžete zdarma stáhnout na chytrých telefonech, je k dispozici jak pro Android, tak pro iPhone.

Další články o bydlení najdete v této rubrice a na našem sesterském webu Modernibyt.cz.

Interiér: Splněný skandinávský sen

Když se mladá rodina v nájemním bytě rozrostla o nejmenšího člena, začala toužit po vlastním bydlení. Vyřešila ho koupí mezonetového bytu 3 + kk s terasou a krásným výhledem, jehož poloha blízko Prahy zaručovala dobrou dostupnost. Byt prodávaný developerem jako jeden z mnoha v bytovém domě měl pouze bílé omítky a podlahovou krytinu, což byla pro začínající bytovou designérku výzva.

Nezvykle řešený velkorysý prostor otevřený do krovu a bohatě prosvětlený originálními štítovými okny rozčlenila na čtyři odlišné funkční zóny. Kuchyně s navazující jídelnou a průchozí obývací pokoj s pracovnou plně vyhovoval aktivnímu životnímu stylu rodiny. Členění interiéru zvýraznila designérka dostavbou příčky v kuchyni a pracovně. Nenásilně a náznakem oddělené pracovní prostory tak získaly více soukromí a jídelna s obývacím pokojem se zklidnily.

Chytře a levně

Touha po harmonickém interiéru podle vlastních představ v kombinaci s finančními limity rodiny vyčerpané koupí bytu přivedly začínající designérku k rozhodnutí realizovat svůj první návrh svépomocně.

Pustila se tedy do povrchových úprav stěn, což kromě klasické výmalby zahrnovalo také tapetování nebo dekorování stěny v předsíni originálním razítkem. Pouze keramický obklad v kuchyni svěřila zedníkovi a dřevěný obklad v obývacím pokoji truhláři, ovšem palubky už namořila autorka interiéru.

Promyšlená kombinace několika povrchových úprav pomohla spojitý obytný prostor bytu opticky rozdělit na jednotlivé funkční zóny: v kuchyni hrají hlavní roli ručně malované kachle ze Španělska, zatímco jídelně dodala domácký výraz modrobílá proužkovaná tapeta. Dřevěný obklad pomohl zjemnit měřítko obytného prostoru velkoryse otevřeného až do krovu.

Barevnost a styl

Designérka Renata Pápai má ráda skandinávský styl, který zjemňují ozvuky venkovského a námořnického stylu s romantickými detaily. Základní barevnost bytu tvoří nadčasová a velmi efektní kombinace bílých stěn a dřevěné podlahy.

Bílé stěny ale rozhodně nepůsobí fádně: bílou výmalbu doplňuje bílomodrá tapeta v jídelně a dřevěný obklad v pokoji. Bílý základ rozehrává a protepluje množství dalších odstínů od lomené bílé přes krémovou až po smetanovou, které interiéru dodávají žádoucí hloubku.

Jako barevný akcent posloužila v hlavním prostoru modrá, citlivě dávkovaná na detailech, textilu, polštářcích a dekoracích. V ložnici podobnou roli sehrála uklidňující hnědá a dětský pokoj temperamentní mladé slečny oživila vitální fuchsiová.

Staré s novým

Dekor buku na podlaze rozvíjí viditelné prvky krovu a masivní dřevěný nábytek. Z důvodu úspory našly v bytě uplatnění i oblíbené starší kousky. K jejich začlenění do nových souvislostí a stylu pomohla svépomocná renovace: nejčastěji bílý nátěr a výměna úchytek.

Například dřevěná komoda mořená do teple hnědého odstínu ožila pod krycím nátěrem svěží bílé barvy, který jí odlehčil. S bílým korpusem působivě kontrastuje dřevěná horní deska, která si ponechala svůj původní vzhled a je tak živou připomínkou minulosti.

Slovo designérky Renaty Pápai

Autorka interiéru Renata Pápai „Nejlepší je vždy pracovat na svém vlastním bydlení, protože všechny kroky, které jsem učinila, byly dány intuitivně a já sebe samu nemusela přesvědčovat o správnosti určitých rozhodnutí. To, že jsem si spoustu věcí dělala sama, mi umožnilo, že jsem mohla měnit své nápady v reálném čase a vyzkoušet si tak určité techniky, které u zakázky pro klienta musí být hodně promyšlené. Taky zde hrála roli cenová dostupnost. Je pravda, že např. hlavní stěna obývacího pokoje si prošla více úpravami, než jsem se rozhodla, že právě stěna z dřevěného palubkového obložení opatřená bílou lazurou bude ta pravá. Teď už vtipnou historkou je fakt, že když nám truhlář, který měl obkládat stěnu 5 m do výšky, přivezl palubky dlouhé taktéž 5 m a položil je doma na podlahu, vzápětí pod záminkou náhlé nevolnosti odešel a nechal nás té hromadě materiálu napospas.“

Autorka:

• Absolvovala DesignŠkolu

• zařizování interiérů se věnuje od r. 2009

• osobní inspirací je světlý skandinávský styl, ačkoliv navrhuje i v jiných stylech podle přání klienta

• Kontakt: www.design-doma.cz

Další zajímavé interiéry si můžete prohlédnout v této rubrice a na našem sesterském webu Modernibyt.cz.

Zahrada: Půvabné detaily

Vstupujeme brankou z kovaných ocelových sloupků a zajímavých ornamentů do svébytného světa s mnoha nevšedními artefakty. Zahrada se dělí na relaxační prostor s jezírkem a vodopádem a na okrasnou část převážně s tvarovanými stromy a záhony s trvalkami.

Z jedné strany je částečně obehnána kamennou zdí, jejíž torzo se nachází i v trávníku uprostřed zahrady, přerušena půlkruhově klenutou bránou s kovanými ornamenty, kterou lze vstoupit na obecní louku, a dále po obvodu pokračuje vysokými tújemi a borovicemi, oddělujícími ji od sousedního pozemku.

„Zahrada nebude mít nikdy konečnou podobu. Máme ještě spoustu dalších nápadů,“ říká na úvod jeden z majitelů, umělecký kovář Ivo Rejnart.

Od promáčené louky k okrasné zahradě

Zahradu budovali majitelé od počátku sami. Výhodou je i profese dcery pana Rejnarta, která se společně se svým manželem profesionálně věnuje okrasným stromům a bonsajím.

„Učíme se od sebe navzájem. Já se věnuji spíše té stavební, kovářské a zámečnické práci, dcera s manželem stromům a keřům, manželka květinám a moji rodiče zeleninové zahradě,“ vysvětluje Ivo Rejnart a ukazuje na skleník, který již několikrát změnil své místo.

Nevýhodou jsou podbrdské nivní půdy s různým stupněm podmáčení, poměrně vysokou kyselostí a často kontaminované těžkými kovy z bývalého provozu Kovohutí Příbram.

„Rekultivaci půdy jsme věnovali hodně času a úsilí. Téměř všechno se vykácelo, rozšířil se prostor pro vodní plochu, navážela se nová půda a kameny. Vždy jsem ale více uvažoval o okrasné zahradě japonského typu s jezírkem, vodopády a dřevinami než o zeleninové zahradě. Chtěl jsem spojit železo, kámen a vodu a zasadit je do přírodního prostoru,“ dodává.

Pomalými kroky k cíli

Majitel začínal nejdříve s malým jezírkem, učil se sázet vodní rostliny a pěstovat ryby (metoda pokus – omyl), teprve potom přišel na řadu vodopád a rozšíření jezírka, současně s tím se sázely okrasné stromy, které jeho dceři učarovaly natolik, že si s manželem zařídili vlastní zahradnictví. Cesta k současné podobě okrasné zahrady byla otevřená.

Pak přišly na řadu tulipány, skalničky, trvalky a další květena – všechno v režii manželky. Okrasné dřeviny ovšem stále převažují. Sázely se převážně borovice kleč (Pinus mugo), jalovce (Juniperus) a cypřišky (Chamaecyparis), zůstaly i některé náletové dřeviny.

„Borovice a túje na hranici zahrady mohou dorůstat do velké výšky, odcloní tak ještě více sousední pozemek; jiné jsou malé, keřovitého charakteru,“ dodává majitel a zastavuje se u tvarovaného jalovce, který dostal od své dcery k narozeninám. Strom je nádherně vzpřímený a jeho kulovitá koruna vypadá opravdu skvěle. V zahradě se vyjímá jako hrdý solitér ve zdařilé kombinaci s kameny a trávami a vytváří zajímavé kontrastní pozadí pro trvalky a nízké keře.

Výhodou jsou jeho skromné nároky, dobře se mu daří i ve zdejší vápenité půdě. Zajímavý je i sousední tvarovaný cypřišek, stálezelený jehličnatý keř s pyramidální korunou a hnědým kmenem. Dominantami ovšem zůstávají i nadále devítimetrová túje a stará jedle, které majitelé ponechali z původní zahrady.

Voda, která vše propojí

Odstraněny byly převážně ovocné stromy ve střední části zahrady. Nahradil je travní koberec a impozantní kamenná brána porostlá skalničkami. Jezírko s vodopádem je umístěno v rohu zahrady v blízkosti prostor pro relaxaci a odpočinek.

Nepříliš hluboká vodní nádrž je pečlivě sladěna s ostatními prvky – používá se stejný kámen na březích, opěrných zídkách i na kamenné bráně, volně navazující na barevně jednolitou trávníkovou plochu.

Jezírko se tak stává ústředním motivem zahrady společně s originálními artefakty z kovářské dílny Ivo Rejnarta (zábradlí, mostek, židle, stoly, lampy, sochy s motivem vážky). Voda, která je symbolem života, spolehlivě propojila všechny prvky, včetně uměleckých artefaktů, a nabídla poutavé aranžmá přírodní scenérie.

Důležitý je v tomto případě nejenom pohledový, ale také zvukový vjem padající vody u vodopádu. A přestože zahrada není postavena přímo v asijském duchu, symbolika a jisté náznaky tady jsou.

Autor zahrady Ivo Rejnart

Autor zahrady Ivo Rejnart Uměleckou kovařinou se zabývá více než pětatřicet let. Do roku 2014 působil jako umělecký mistr pro Waldorfskou školu Příbram, obor Umělecký kovář a zámečník, pasíř.

Kontakt:

731 118 320
kovarstvi.r@seznam.cz, www.ivorejnart.cz