Blog

Ostropestřec je bylina plná léčivé síly

Připraveno ve spolupráci s portálem Potravinovezahrady.cz

Marek Kvapil, zkušený zahradník z Hané, ho nenazývá plevelem, pěstuje ho stejně jako jiné rostliny na zahradě a záměrně ho vysévá. Na otázku o pleveli odpovídá, že jakýkoli plevel má svůj význam a patřičné využití. „Pokud změníte své postoje, začne být zcela běžnou rostlinou a namísto pletí budete sklízet. Navíc vyroste zcela sám a úplně zadarmo. Co víc si může zahradník přát,“ říká na úvod.

Zdravá dekorace

V zahradě na statku na Hané je ostropestřec mariánský nepřehlédnutelný. Tento velmi zvláštní jednoletý bodlák má své kouzlo a osobité estetické kvality, jež se odhalují postupně v průběhu jednotlivých fází jeho životního cyklu. Vysévá se na jaře, nejčastěji v dubnu, takzvaně na husto do řádků vzdálených od sebe 50 cm. Po vzejití se rostliny v řádku jednotí asi na vzdálenost 30 cm.

„Nejprve ze země vyrazí drobné mladé lístky, které se rychle vyvinou v růžici zelených pichlavých listů s bílými skvrnami. Znovu a znovu mě udivuje, jaká nádhera je skryta v jednom malém nahnědlém semínku vloženém do půdy,“ říká fascinovaně Marek Kvapil a připomíná starou legendu, která praví, že bílé skvrny vznikly z mléka Panny Marie.

„Listová růžice se nějaký čas drží při zemi a rozrůstá se jen do šířky. Objevují se nové listy, staré mohutní a sílí jim trny. Potom se postupně z listové růžice začnou zvedat stvoly, na jejichž koncích ční jako zelení ježci ostnitá poupata. Ta se časem rozvinou ve fialové květy, které prozáří zahradu. Nakonec se na květech objeví bílé chmýří, které vítr rozfouká po zahradě podobně jako odkvetlé pampelišky. A právě v tuto chvíli je nejvyšší čas začít se sklizní…“

Dobrá sklizeň

Při sklizni Marek Kvapil doporučuje pracovat v rukavicích, protože dlouhé pichlavé ostny ostropestřce jsou opravdu nepříjemné. Jako vhodné pomůcky používá zejména ostré zahradnické nůžky, jimiž se stříhají květní stvoly zakončené plodenstvími se semeny.

Suší se na slunci rozložené na plachtě, která spolehlivě zachytí uvolněná semena. Dobře vysušená zralá plodenství se pak vymlátí, sebraná semena je třeba vyčistit od chmýří a uložit na suché a chladné místo, například do zavařovacích sklenic.

Užitečný i léčivý

Podle portálu PFAF, který shromažďuje důležité informace o rostlinách, je jedlý nejenom kořen a semena, ale také listy, stvoly a poupata.

„Přestože mnohé zdroje uvádějí, že kořen ostropestřce lze konzumovat jak syrový, tak i vařený, mám naprosto jiné zkušenosti,“ říká Marek Kvapil. „Zřejmě musí být odebrán na jaře z mladých rostlin. Zkoušel jsem jíst kořen vyrytý v srpnu po sklizni semen, byl ale tak dřevnatý, že nešel ani rozkrojit nožem.“

Nejcennější jsou ovšem semena. Obsahují velmi účinnou látku sylimarin, která dokáže léčit jaterní choroby nebo prostě jenom po zimě játra důkladně pročistit.

Detoxikace jater po zimním období

Semena nameleme, přidáme cukr či med, aby se sylimarin lépe vstřebal do krve, a podáváme 2 až 4 lžičky denně po dobu jednoho měsíce. Prášek musí být skladován ve vzduchotěsně uzavřené nádobě, v suchém a poměrně chladném prostředí. Připravujeme si vždy jen takové množství prášku, které spotřebujeme během několika málo dnů. Mleté plody totiž poměrně rychle žluknou a pak působí spíše opačně – léčbu zpomalují nebo dokonce znemožňují. Nejlepším obalem jsou tuby od šumivých vitaminů.

* * *

Odborník na potravinové zahrady Marek Kvapil

Zahradničí na svém pozemku na Hané. Provozuje web potravinovezahrady.cz. Pěstuje a prodává permasemínka (nehybridní semínka zeleniny, které si můžete množit sami). Je lektorem a organizátorem těchto kurzů: Semínkový kurz / Design permakulturní zahrady.„

HPI-CZ: Komplexní ochrana proti blesku

Jeden z největších dodavatelů montážního příslušenství pro všechny druhy střešních krytin a zateplení u nás nabídne řešení ochrany proti blesku pro celý dům, od jímacích prvků, přes upevnění do střešní krytiny a fasády, až po uzemnění, a to v několika materiálových variantách. Sortiment splňuje požadavky evropské normy ČSN EN 62561 – Součásti systému ochrany před bleskem.

V rámci zákaznických služeb pak HPI-CZ dodá návrh optimálního rozložení jednotlivých prvků na budově na míru včetně zpracování projektové dokumentace.

Stavební předpisy jak známo vyžadují stálou ochranu budov před bleskem. Zařízení k vnější ochraně proti blesku tvoří jímací zařízení, vodivé svody a uzemnění. Nejběžnější jímací zařízení na střechách jsou bleskosvodné tyče, které slouží k zachycení blesků a všech elektrických výbojů.

Obvykle se na rodinných domech využívá tzv. hřebenové vedení, které využívá větší počet nižších jímacích tyčí a také svodů vedených po nejvýše položených místech budovy, zpravidla po hřebeni střechy. Jímací soustavu s uzemněním spojují svody vedoucí přes střešní krytinu a fasádu k místu uzemnění, které předá elektrický náboj zemi.

Hromosvody na jednom místě

HPI-CZ v rámci systému ochrany před bleskem nově dodává veškeré jednotlivé součásti zařízení především pro rodinné domy, což čítá několik desítek položek. Například podpěry pod střešní krytinu nebo podpěry na hřebenáč může snadno namontovat pokrývač již při realizaci nové střechy a připravit tak krytinu pro instalaci hromosvodu. Investor tak získá jistotu, že střecha je kompletní a už není třeba do jejího pláště nijak zasahovat.

Dalšími prvky systému ochrany před bleskem jsou například komínové jímací tyče, svorky v mnoha variantách, podpěry s hmoždinkami pro instalaci svodu do fasády, hromosvodový drát nebo třeba zemnicí páska.

Prvky, které nejsou skladem, nabídne HPI-CZ na objednávku, do budoucna pak chce společnost HPI-CZ sortiment rozšířit o speciální součásti pro ochranu průmyslových budov před bleskem. Jednotlivé prvky splňují požadavky evropské normy ČSN EN 62561 – Součásti systému ochrany před bleskem.

Systémy ochrany před bleskem jsou zhotovovány z materiálů, které dobře odolávají korozi, jako např. žárově pozinkovaná ocel, nerezová ocel, měď, hliník nebo mosaz. Všechny tyto varianty a navíc také poměděné provedení nebo práškově lakovaný povrch ve čtyřech různých odstínech (červenohnědá, měděná hnědá, hnědá a černá) lze najít v nabídce HPI-CZ.

Součástí nově nabízených služeb společnosti HPI-CZ je kromě dodávky komplexního systému také navržení optimálního rozložení jednotlivých prvků na budově včetně zpracování projektové dokumentace na míru. Více na www.hpi.cz.

Čistá voda v zahradě

Podle informací Martina Hrkala ze společnosti Vladeko nejčastěji chybujeme už při výběru čerpadel a skimmerů, zaměňujeme filtrační a fontánová čerpadla a špatně posuzujeme velikost nádrže a výkon zařízení. O něco snadnější to bývá u bazénů, přestože i v tomto případě se dá mnohé pokazit. Porada s odborníky bude v obou případech více než nutná.

Čerpadla pro čisté jezírko

Fontánová čerpadla jsou poměrně jednoduchá zařízení skládající se z hnacího motoru, ochranného koše, šroubení, teleskopických nástavců a koncových trysek, které vytvářejí okrasnou podobu vodního proudu.

Nerozdělují se podle objemu vody jezírka, ale jednoduše na malá a velká. Velikost souvisí s výkonem, který určuje, do jaké výšky se voda vytlačí. Malá čerpadla se hodí do menších nádrží nebo přenosných nádob, velká tam, kde chcete mít okrasný proud vody jako dominantní prvek.

Nejčastější chybou zákazníků je podle slov Martina Hrkala snaha vložit fontánová čerpadla do filtračního systému. Malé otvory ochranného koše se rychle ucpou a čerpadlo přestává plnit základní funkce. Filtrační a fontánová čerpadla se nikdy nesmějí zaměňovat!

Z široké nabídky filtračních čerpadel lze doporučit zejména zařízení konstruovaná na sání špinavé vody, která stačí prostě hodit do jezírka. Také zde je ale nutné pečlivě vybírat. K posuzovaným faktorům patří velikost nádrže a její účel, dále stupeň znečištění, typ filtru a jeho průtočnost.

Samostatnou kapitolou je poté výkon a spotřeba energie. V tomto ohledu lze doporučit úsporná čerpadla s možností regulovaného externího sání s teplotním čidlem, díky němuž umí čerpadlo samo regulovat svůj výkon. Studenější vodu není třeba tak intenzivně čistit jako v teplejších podmínkách, a tudíž postačí i menší výkon čerpadla.

Určité problémy ovšem mohou nastat na podzim. Voda je sice studenější, ale padá hodně listí, které je třeba z hladiny odstranit, takže snížený výkon čerpadla nepřipadá v úvahu. Je tedy nutné teplotní čidlo odpojit.

Nicméně stavitelé jezírek by neměli vybírat čerpadla jenom podle základních udávaných hodnot, protože tyto vycházejí z ideálního stavu přemisťování vody (nulová vzdálenost i převýšení).

Jaký výkon bude mít čerpadlo v extrémnějších případech, se dozvíte z tzv. ztrátové křivky, která by měla být také k dispozici. Další pokles výkonu můžete očekávat, pokud zakoupíte vysoce kvalitní čerpadlo, ale napojíte ho v rámci šetření třeba jenom na coulovou hadici.

Skimmer čili sběrač

Čerpadla jsou důležitá nejenom pro filtrační jednotky, ale také pro činnost skimmerů. Ty mají poměrně jednoduchou náplň práce: sebrat všechno, co plave na hladině, odpad separovat a umožnit jeho odebrání. A to vše ještě předtím, než se nečistoty dostanou do filtrace.

Nabízejí se skimmery plovoucí, poháněné vlastním motorem, nebo výkonnější skimmery napojené na čerpadlo. Jako příklad lze uvést AquaSkimm 40 s teleskopickou trubkou, která slouží k základnímu nastavení sacího koše v závislosti na výšce hladiny. Výkyvy kolísaní hladiny podle srážek či odparu pak koriguje v rozpětí 10 až 12 cm koncový plovák. Uvnitř skimmeru se nachází košík, který zachytí nejhrubší nečistoty – listí, řasy nebo větvičky.

Čistý bazén díky chemii

U nadzemních bazénů je asi nejlepším řešením připojení filtrační jednotky a použití skimmeru, jehož součástí je skim-vac, který umožní připojit další příslušenství, například vakuové vysávací hlavy (najdete ho v nabídce Mountfield). U zapuštěných bazénů je skimmer i filtrace součástí instalace.

Pokud jde o péči o čistotu vody v bazénu, doporučuje Michal Dluhoš ze společnosti Mountfield především pravidelnou údržbu. Dává na výběr chlorovou nebo bezchlorovou úpravu vody.

V prvním případě budete potřebovat přípravek na úpravu pH, chlorové tablety na dezinfekci vody, přípravek proti tvorbě řas a takzvaný flokulant na shlukování nečistot. Voda by se měla během sezony kontrolovat 2x týdně, mimo sezonu jednou za týden.

Rozhodně se neobejdete bez testeru hodnot pH ve vodě, jehož součástí jsou i přípravky na úpravu pH. Pokud by totiž nebyly hodnoty pH v požadované normě, nefungovaly by žádné další přípravky bazénové chemie.

Poté lze vložit dezinfekční chlorové tablety, které ničí mikroorganismy a viry (jsou určeny pro pravidelné používání). Obsahují kromě jiného i stabilizátor, který postupně vypouští do vody chlor, jenž zůstává ve vodě a nevypařuje se. Stačí aplikovat jednu sedmidenní chlorovou tabletu (do plováku nebo filtrační jednotky) a dál se nemusíte o nic starat.

Levnější variantou je aplikace speciálního bazénového tekutého chloru rozmíchaného ve vodě přímo na hladinu. Praktický je také flokulant, který nečistoty shlukuje a usnadňuje tak čištění vody. Jako prevence proti tvorbě řas se osvědčil přípravek s názvem ALG nebo modrá skalice.

Bezchlorová úprava vody

Přípravky na bezchlorovou úpravu vody fungují na bázi aktivního kyslíku. Na výběr jsou přípravky pro malé dětské bazény i pro velké rodinné bazény. K dispozici jsou rovněž zařízení určená k pravidelné dezinfekci bazénové vody. Tyto speciální doplňky zajistí čistou, nezávadnou vodu a současně výrazně sníží spotřebu klasické bazénové chemie, zejména chloru. Ohleduplný způsob dezinfekce ocení zejména lidé s alergiemi, astmatem i rodiče malých dětí.

Nabízejí se tyto možnosti:

UV lampa – účinně a bezpečně dezinfikuje vodu působením ultrafialového světla. Toto pro lidský organismus neškodné zařízení spolehlivě ničí bakterie, plísně i řasy a brání jejich dalšímu množení v bazénu.

Salinátor – mikroprocesorem řízená elektrolýza produkuje ze slané vody přírodní chlor, který se účinně vypořádává s bakteriemi, řasami i viry. Mírně slaná voda (koncentrace soli v bazénu je 10x nižší než v moři) má navíc potvrzené léčivé účinky na pokožku.

Ionizátor Laguna dezinfikuje vodu v bazénu elektrolytickým dávkováním iontů mědi a stříbra. Pracuje zcela automaticky a výsledkem je blankytně čistá voda bez nežádoucích mikroorganismů a řas.

Automatické dávkovací stanice průběžně vyhodnocují kvalitu vody v bazénu a podle naměřených hodnot do ní samy dávkují optimální množství bazénové chemie. Významně tak snižují spotřebu přípravků a šetří i čas potřebný k údržbě bazénu. Tato speciální zařízení zajistí průzračně čistou a nezávadnou vodu v bazénu, aniž byste se museli o cokoliv starat.

Mlýn ze 14. století – muzeum starých časů

Pokud cestou na Šumavu odbočíte kousek za Strakonicemi z hlavního tahu, rozhodně neprohloupíte. Romantická krajina v těchto místech skrývá poklad jedinečný svým vzhledem i příběhem o neobyčejné lidské paličatosti a zarputilosti, díky které se nám zachoval nejstarší vodní mlýn v Čechách.

Tento vodní mlýn leží v obci Hoslovice, asi sedmnáct kilometrů od Strakonic. Stačí malá zajížďka a z rušné silnice se rázem ocitnete zpátky v čase o více než sto let.

Žádný velký luxus

Mlýn tvoří tři stavby: samotný mlýn s obytnou částí, chlévy s kolnou a stodola. Dvůr areálu uzavírá obdélná zděná kamenná budova chlévů se sedlovou střechou krytou došky a brána. Na chlév navazuje kolna pro vozy, zemědělské stroje a nářadí. Podstřeší bylo využíváno jako seník. Ke střední části dvorního průčelí chlévů jsou přistavěny ojedinělé roubené prasečí chlívky. K vodnímu mlýnu samozřejmě patří i rybník s náhonem, sad a louky a původně i polnosti.

Obytný dům s mlýnicí je patrové stavení téměř čtvercového půdorysu o rozměrech asi 12 x 16 metrů. Široká valbová střecha je krytá došky. Obvodové konstrukce jsou zděné kamenné. Obytná část, patrové komory a šalanda jsou sroubeny z mírně přitesaných trámů. Stropy jsou povalové, v mlýnici je strop ze širokých fošen. Ze vstupní síně je přístup do čtyř prostor.

Černá kuchyně je přizpůsobena otopnému systému se sporákem, který je spolu s pecí nejvýraznějším prvkem sousední světnice, v níž se dochovalo vybavení z 20. let minulého století a dřevěná podlaha ze širokých prken. Další skladový prostor má povalový strop a podlahu z udusané hlíny. Mlýnice v levé části se zachovala se vším pomocným vybavením a používaným nářadím.

Dnešního člověka překvapí, jak málo obytného prostoru tehdy potřebovala většinou velmi početná rodina. Vždyť poslední obyvatelé byli ze dvanácti dětí! Jak je to možné?

Na jednu stranu to tak bylo obvyklé a lidé se uskromňovali kvůli zvířatům a prostorám potřebným na zpracování produktů z hospodářství. Mít vlastní pokoj byl zkrátka luxus, který si mohli dovolit jen v domácnostech vyšších vrstev.

Na druhou stranu musíme také vzít v úvahu, že naši předkové, kteří měli alespoň malé hospodářství, trávili uvnitř domu opravdu jen minimum času, protože museli obdělávat půdu a starat se o zvířata.

Kam až paměť sahá?

Podle historických zkoumání a dendrochronologického průzkumu trámů v sýpce se prokázalo, že mlýn tu fungoval již od 14. století.

Hoslovický mlýn byl jedním z největších hospodářství v okolí, a to až do 20. let minulého století, která znamenala přelom v technologii mletí obilí. Skoro všechny mlýny na našem území v té době přecházely na válcové mletí, což se v Hoslovicích nestalo. Zachovalo se zde jednoduché „české složení“ s jedním mlýnským kamenem, násypkou a ostatními potřebnými součástmi, vše převážně ze dřeva.

Mlýn tak byl nadále používán jako šrotovník a fajnová mouka se zde již nemlela, jedině snad pro potřebu hospodářství. Kdyby poslední majitelé nebyli takoví paličatí samorosti, už dávno nezbyl z původního mlýna ani kámen. Díky tomu, že se s nástupem komunistického režimu izolovali od okolí, je mlýn včetně dalších staveb a pozemků v autentickém stavu tak, jak jej znali obyvatelé Hoslovic po staletí.

Nebyla zde dokonce ani zavedena elektřina, vodovod, koupelnu a splachovací WC byste také hledali marně. Máme tedy jedinečnou šanci vidět, jaký byl tradiční venkovský způsob života začátkem 20. století.

Tvrdé mlynářské palice

Způsob života posledních vlastníků, kteří se od padesátých let izolovali od společnosti kvůli nejrůznějším perzekucím, kterými jim tehdejší komunistický režim neustále ztrpčoval život, byl výjimečný. Vlastně to začalo už starým a svérázným otcem Harantem, který se rozhodl zcela ignorovat příchod druhé světové války a vznik protektorátu. Také jeho synové odmítli veškerý technický pokrok a dokonale se odřízli od společnosti.

Ze dvanácti sourozenců zůstali trvale ve mlýně bratři Karel a František. Po několika letech se za nimi přistěhovala neprovdaná sestra Anna. Na výzvy ke vstupu do JZD Harantovi vůbec nereagovali. Snažili se uzavřít za hradbami pasivní rezistence a dobrovolně zvolené naprosté izolace. Odmítali komunikovat s kýmkoliv, vyjma několik málo lidí, kterým důvěřovali.

V roce 1952 se jejich pozemky ocitly uprostřed družstevních lánů zcela osamoceny. Většinu majetku stát Harantům vyvlastnil a bratři si prošli službou u pomocných technických praporů i pobytem v psychiatrické léčebně, když se je režim snažil prohlásit za nesvéprávné. Ani to je však nezlomilo. Sourozenci Harantovi si dále žili ve svém vlastním světě.

V 70. letech ztrouchnivěla hřídel mlýnského kola, tu si ale ještě zvládli sami opravit. Jenže pak se začala naklánět průčelní zeď a mlýnské kolo se nadobro zastavilo. V r. 1982 umřel starší z bratrů, František. Sestra Anna jej přežila jen o rok.

Karel již nezvládal sám obstarat veškeré hospodářství a dům, a tak se mu mlýn pozvolna začal rozpadat nad hlavou i pod nohama. Poslední hoslovický mlynář v jeho zdech za velice pohnutých okolností vydechl naposledy 22 let po smrti svého bratra, v roce 2004. Impozantní mlynářská historie hoslovického mlýna skončila. Přišla současnost.

Nová doba

Od roku 2005 do prosince 2007 probíhala náročná rekonstrukce v celkové výši téměř 18 mil. Kč. Součástí oprav byl také rybník o rozloze 1 108 m2 s náhonem, stavidlem a vypouštěcím zařízením. Asi nejnáročnější z celé rekonstrukce byl boj s dřevomorkou, která napadla velkou část objektu.

Vzhledem k tomu, že muzeum nechtělo mlýn pouze ukazovat jako zakonzervovaný exponát, bylo třeba postavit na přilehlém pozemku zázemí pro návštěvníky a pořádané akce, kterých se ve mlýně koná opravdu hodně. Pro inspiraci uvádíme ty, na které se můžete přijet podívat ještě tento podzim, než sezona ve mlýně skončí.

Pokud si přejete vidět mlýn v činnosti, raději se nejdříve informujte, kdy přijet. Mlýn se spouští, ale ne často, aby se příliš neopotřeboval. Prohlídka mlýna je také doplněna o stálou etnografickou expozici ze života šumavského Podlesí. Přibližuje průběh zemědělských prací, pěstování a zpracování některých důležitých plodin a chov dobytka.

Představuje i tradiční pokrmy regionu, skladování a úpravu potravin a zvykosloví během kalendářního roku. Mnozí návštěvu mlýna spojují s procházkami či projížďkami na kole po krásném okolí.

Více informací o plánovaných akcích najdete na stránkách www.muzeum-st.cz.

Střecha: Keramika a beton

Obě materiálové varianty se řadí k tzv. těžkým krytinám, kladoucím zvýšené nároky na únosnost krovu a provedení střešní vazby. Hlavní výhodou je velká odolnost proti povětrnosti a dlouhá životnost. Hmotnost krytiny přenášejí střešní latě a kontralatě, jejichž rozměry stanoví předepsané normy.

K žádaným produktům patří pálené produkty Tondach, Bramac, Röben nebo betonové tašky Bramac, KM Beta, Mediterran aj. Vyrábí se z čistě přírodních komponentů a buďto se vypalují, nebo, zjednodušeně řečeno, suší.

Skládaná střešní krytina se standardně používá na plochách od sklonu 15°. Existují však i krytiny, které lze pokládat na střechy od sklonu 7°. Dílčími komponenty se pokrývají rovinné plochy šikmých střech, střechy oblých tvarů, vikýře typu volské oko či napoleonský klobouk.

Kam s nimi?

Na většinu střech lze použít jak pálené, tak betonové tašky. Při výběru je však třeba sledovat, zda má střecha domu všude větší sklon, než je bezpečný minimální sklon uvedený u konkrétního typu tašky. V opačném případě musíte zvolit jiný model nebo přistoupit ke kvalitnějšímu provedení pojistné hydroizolační vrstvy.

Pálené tašky mají bezpečný sklon od 22° výše (u některých modelů i více). Betonové tašky mívají bezpečný sklon od 22°, je však potřeba dodržet větší překrytí tašek a na pokrytí 1 m2 jich tak spotřebujete více. Specialitou je taška Bramac Max 7°, kterou lze s doplňkovými opatřeními pokládat už od 7 stupňů sklonu střechy.

V lokalitách s větším spadem nečistot se raději vyhněte hrubějším povrchovým úpravám, ideální je hladká glazura.

Pálené střešní tašky

Keramická střešní krytina díky surovině získává stálobarevnost, značnou odolnost (včetně UV záření a kyselých dešťů) a dlouhou životnost. Disponuje vynikajícími tepelně i zvukověizolačními vlastnostmi. Maloformátové krytiny (na 1 m2 se spotřebuje více než 12 kusů) se hodí k tradiční architektuře a poradí si s členitými střechami a složitějšími detaily, velkoformátové dávají moderní vzhled a rychle se pokládají.

Podle posuvnosti se tyto krytiny dělí na posuvné (netřeba striktně dodržovat rozteč latí) a neposuvné, posledním kritériem je dělení na tašky s vodní drážkou (zvyšuje bezpečnost krytiny proti zatečení vody) a bez drážky (např. známá bobrovka). Vyrábějí se s různou povrchovou úpravou – jako přírodní neboli režné, engobované a glazované.

Betonová střešní krytina

Představuje alternativu pálené keramiky, v jejíž prospěch hovoří o něco nižší cena. Vyrábí se z vysoce zhutněného kvalitního betonu (křemičitého písku, portlandského cementu, vody a oxidů železa, které materiálu dodávají barevnost).

Ve prospěch betonových tašek hovoří také jejich dlouhá životnost, jistou nevýhodou v porovnání s pálenou krytinou je snad jen rychlejší ztráta původního vzhledu (asi za 15 až 20 let). Vyrábí se v několika barevných odstínech a třech povrchových úpravách.

Správné pokládání

Nosný podklad pod skládané taškové krytiny tvoří laťování, na něž se tašky zavěšují, případně ještě kotví hřeby, vruty nebo speciálními příchytkami (brání účinkům sání větru). Doporučuje se pečlivě kontrolovat barevný odstín jednotlivých šarží výrobků a při pokládce brát tašky z několika palet. Estetické „vady na kráse“ se při odlišných odstínech v ploše snadněji rozptýlí, zatímco různobarevné řady působí velmi rušivě.

Z veletržních novinek

Tondach i letos staví na osvědčené kvalitě keramických střešních prvků. Za zmínku dozajista stojí například pálené tašky Hranice, Falcovka, Stodo nebo Samba 11, což je velkoformátová posuvná, drážková taška s vynikajícími vlastnostmi k ochraně proti povětrnostním vlivům. Klást se může již od sklonu 22°, s doplňkovou hydroizolační vrstvou od 12°.

Navíc díky konstrukci hlavových drážek umožňuje posun až o 25 mm, takže je možné použít tašku i na rekonstrukce střech s nízkým sklonem. Variantou je Samba 11 Duo, složená ze dvou barev engob.

Novinky najdete i v portfoliu betonových tašek Bramac, kam lze bezesporu zařadit třeba novou tašku Classic Protector Plus s vylepšeným povrchem. Změny se týkají i povrchu současných tašek Bramac Max a Bramac Max 7°.

V nabídce značky Terran aktuálně najdete pozoruhodnou novinku v podobě střešní krytiny Synus (hmotnost tašky je asi 4 kg, což představuje ideální volbu pro rekonstrukce starších objektů, kde se nepočítá s výměnou krovu).

Vzpomenout lze i „betonky“ Besk Extra (matná) a Besk Super (lesklá povrchová úprava) s hmotností asi 4,3 kg/ks, srovnatelné s pálenou krytinou.

Materiál i řemeslo

Střešní „slátaniny“ z komponentů různých výrobců jsou někdy doslova do očí bijící. Mnohem horší je však celek, sestavený podle toho, kde, za kolik a co vůbec investor sehnal. Samostatnou a často smutnou kapitolou je pak vlastní řemeslná práce. Prakticky všichni výrobci nabízejí kompletní sortiment střešních prvků, krytinou počínaje přes pojistné hydroizolace, větrací a prostupové tašky, sněhové zábrany, odvětrání a hřebenáče až po okapový systém a ozdobné prvky.

A rozhodně neprohloupíte, pokud střechu domu od projektu až po pokrytí kompletně zrealizuje odborná, nejlépe výrobcem certifikovaná firma. Kromě garance na výrobky totiž získáte i záruku na střechu jako takovou.

VIDEO: Půvab přímých linií

Nabízíme vám video k článku, který najdete zde, a to včetně technických specifikací a půdorysu domu.

Bořek Šípek v Síni slávy českého designu

Akademie designu České republiky se tak rozhodla ocenit jeho celoživotní dílo na poli designu.

Jedná se o první významné ocenění Bořka Šípka v jeho vlasti. „Jsem ráda, že jsem to panu profesorovi Šípkovi mohla sdělit. Volala jsem mu na začátku ledna a měl velkou radost. Ještě jsme stačili natočit filmovou vizitku pro slavnostní ceremoniál,” říká Jana Zielinski, ředitelka pražského Designbloku a členka Přípravného výboru Cen Czech Grand Design.

Život Bořka Šípka byl stejně zajímavý jako jeho dílo. Poté co osiřel, vyrůstal v rodině významného sklářského výtvarníka Reného Roubíčka, což ho přivedlo ke sklářskému řemeslu. V devatenácti letech společně se svou sestrou emigroval do Německa, kde vystudoval architekturu a filozofii. V osmdesátých letech se přestěhoval do Amsterdamu, kde založil vlastní studio Alterego. Jeho kariéra stoupala do takových výšin, jako se to zatím žádnému českého designérovi nepovedlo.

Jako svého dvorního návrháře si ho vybrala prestižní italská společnost Driade a pracoval i pro další špičkové firmy jako je Vitra nebo Wittmann. Vytvořil architekturu butiků pro Karla Lagerfelda a jeho díla nakupovala prestižní muzea. Sám se považoval především za architekta, v Čechách je ale znám hlavně jako designér skla.

Po revoluci se stal za Václava Havla hlavním architektem Pražského hradu a byl po Josipu Plečnikovi jediným architektem, který významným způsobem zasáhl do podoby interiéru hradu. Bořek Šípek byl profesorem na UMPRUM a Univerzitě ve Vídni, děkanem Technické univerzity v Liberci. Od roku 1991 spoluvlastnil sklárnu Ajeto a v posledních letech vedl vlastní huť Anežka.

Bořek Šípek byl rovněž držitelem mnoha zahraničích ocenění, nyní přišlo také ocenění ve vlasti. “Šípkovy návrhy jsou hluboce zakořeněné v dějinách českého designu a navíc obohacují mezinárodní design o důležitou a nedocenitelnou hodnotu, zvlášť v dnešní době, kdy český design znovu objevuje řemesla a sklářskou tradici.” Říká k jeho tvorbě Tulga Beyerle, ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Drážďanech.

Bořek Šípek zemřel 13. února, do Síně slávy tedy vstoupí in memoriam. Důležité však je, že o ocenění věděl a mohl se z něj těšit. Pro ocenění si 19. března do Stavovského divadla přijdou jeho synové.

Do Síně slávy českého designu byly za 10 let trvání Cen Czech Grand Design uvedeny tyto osobnosti: průmyslový designér Stanislav Lachman, sklářský výtvarník René Roubíček, architekt Jan Kaplický, módní návrhářka Zdeňka Bauerová, typograf a grafický designér Jan Solpera, typograf a grafický designér Zdeněk Ziegler, sklářský výtvarník, umělec a designér František Vízner, designérka Libuše Niklová a teoretička umění Alena Adlerová.

SIKO: Nový EASY plánovač kuchyní!

Vytvořte si kuchyni snů! EASY plánovači kuchyní vám pomůže kuchyni navrhnout, okamžitě vidět výsledek ve 3D včetně ceny a umožní vám vaši kuchyni okamžitě objednat. Navíc je jednoduchý, intuitivní a co je nejdůležitější, šetří váš čas.

Díky nové vychytanější verzi máte nyní, při navrhování vaší nové kuchyně, ještě více možností. Novinky v sériích, nové barvy, nové dekory, rozšířená nabídka spotřebičů. Vybírejte, kombinujte, přesně podle vašich přání a představ.

Vyzkoušejte to! 3D grafické návrhy vaší kuchyně v nové, super, kvalitě!

Vybírejte z novinek:

– Nové série kuchyní Naturel EASY

– Nové barvy kuchyní podle nejnovějších trendů sezóny

– Nové dekory dvířek

– Rozšířená nabídka kuchyňských spotřebičů

RAW kulajda s konopnými semínky

Ingredience:

1 velká cuketa

½ zralého avokáda

½ šálku loupaných BIO a RAW konopných semínek

4 větší hlavičky žampionů, svazek čerstvého kopru

3 polévkové lžíce čerstvé citrónové trávy

1 lžíce medu

2 polévkové lžíce tamari sójové omáčky

2 polévkové lžíce za studena lisovaného olivového oleje

Postup:

Konopná semínka umixujte dohladka s cuketou a avokádem. Kopr nasekejte najemno, přidejte do polévky. Ochuťte citrónovou šťávou a medem až dosáhnete sladkokyselé chuti.

Žampiony vložte do směsi tamari a oleje cca na hodinu. Poté slijte a nakrájejte na tenké plátky. Vložte je do polévky a posypejte čerstvě nakrájeným koprem. Podávejte ohřáté na 42 stupňů.

Návod: Pracovní stěna

Budete potřebovat:

Akulit čili děrovaný sololit, rozměr např. 80 × 100 cm (nařežou např. v Baumaxu); dřevěné hranoly 3,5 × 2 cm, délka 360 cm; pevné montážní lepidlo (např. Pattex One For All); malý malířský váleček; bílá barva (např. Pamakryl Mat); úložné nádoby na zavěšení, police (např. IKEA); šroubky s matkami, cca 10 ks; velké dekorativní kolíčky (koupíte např. na www.nordicday.cz); lepidlo na dřevo (např. Pattex 100% gel); háčky na zavěšení elektrické multifunkční nářadí; washi páska (nemusí být).