Ingredience
10 ks celých hřebíčků
10 ks celých kardamonů
2 celé skořice
0,5 l červeného vína
0,2 l likéru
100 g hrozinek
100 g mandlí
cukr
citron
pomeranč
Postup
Rozmíchejte cukr, hřebíček, skořici a kardamon do vody v hrnci a přiveďte k varu. Nechte chvilku vařit pod pokličkou, potom zmírněte plamen a přidejte červené víno a likér z černého rybízu. Opatrně přiveďte k bodu varu, ale už nevařte. Podávejte s rozinkami a mandlemi.
1. Základem pro podávání je správně vychlazená lahev (na 3 až 5 stupňů Celsia), která by měla být v lednici optimálně jeden až dva dny ve tmě a v klidu. Vyhněte se použití mrazáku, sektu byste tím uštědřili šok. „Teplota sektu při konzumaci má být 5 až 7 °C. Proto ta nízká teplota nachlazení, při rozlévání sektu do sklenek o pokojové teplotě tohoto snadno dosáhneme,“ radí Tomáš Brůha, hlavní sommelier značky Bohemia Sekt.
2. Odstraníme kapsli.
3. Roztočíme drátěnou sponu (agrafu) a sejmeme ji z korkové zátky.
4. Láhev držíme nakloněnou v úhlu 45 stupňů.
5. Uchopíme korek do dlaně levé ruky a pravou rukou točíme lahví jedním směrem až do uvolnění korku.
6. Servírujeme do sklenek typu flétna, cca. do jedné poloviny sklenky. Ze sektu v nich pomaleji vyprchají bublinky a perlení déle vydrží.
O historii přípitku |
|
Oslavy spojené s vánočními svátky i koncem roku se neobejdou bez přípitku. Většina Čechů k němu volí bublinky s tradiční značkou Bohemia Sekt. Lehké přiťuknutí skleniček a pohled z očí do očí pro nás symbolizuje slavnostní náladu, nový začátek či naopak úspěšné ukončení minulého období. Podle legend je však původ tohoto zvyku úplně jiný.
Dnes už tyto obavy rozhodně mít nemusíme. Z původně obezřetného jednání se vyvinula pozitivní tradice, kdy si připíjíme na počest druhého či k významné příležitosti. Český přípitek znamená nejčastěji pohled z očí do očí a přiťuknutí se slovy „na zdraví“. Ve všech slovanských zemích je toto slovní spojení podobné, třeba polské „na zdrowie“ či bulharské „na zdrave“. V románských jazycích zase používají varianty, které vycházejí z latiny. Například ve Španělsku či Brazílii je to „salud“, ve frankofonních zemích zase „à votre santé“. Ve Francii či frankofonní Kanadě se můžete setkat i s výrazem „čin čin“, což má evokovat zvuk cinknutí. Anglosaské země si zase vystačí se svým oblíbeným „cheers“. A nejoblíbenější nápoj k přípitku? Samozřejmě prestižní a přitažlivý Bohemia Sekt Prestige brut se svou jedinečností a elegancí, která podpoří noblesní chvíle či běžné radosti, jež nám přináší každodenní život. Příjemnou svěžest a lehkost mu dodávají Ryzlinky vlašský a rýnský, květinová vůně je dílem Rulandského bílého. Vyrábí se tradičně kvašením v láhvích, a proto nabízí nezaměnitelnou chuť. Popřát si vzájemně „na zdraví“ za příjemného cinknutí sklenic můžeme přece kdykoli! Cena: 235 Kč. Dostupné na www.osobnivinoteka.cz. |
Rady proti kocovině
Na co si dávat nejvíce pozor při míchání alkoholu a jaké jsou nejhorší kombinace?
Míchání různých druhů likérů, destilátů, piva, vína určitě nikomu neprospěje. Nejhorší je kombinace alkoholu a cukru v něm obsaženém. Čím více alkoholu s cukrem, tím horší ráno pravděpodobně bude.
Vadí něčemu pití více druhů sektu v jednom večeru, nebo je lepší zůstat u jednoho typu?Obvykle je lepší pít stejný druh, nicméně pokud budeme pít střídmě, vícero druhů zcela jistě neuškodí, obzvláště když si dáme různá vína k různým pokrmům v rámci jednoho menu. Tzv. zážitková gastronomie je dokonce na ochutnávání více druhů postavena.
Co nám pomůže, abychom neměli druhý den kocovinu? Doplňovat tekutiny nealko nápoji, vodou apod.?
Za prvé zcela jistě pít střídmě, za druhé pokud možno nemíchat příliš mnoho druhů alkoholických nápojů a za třetí neustále doplňovat tekutiny, ideálně vodou. Alkohol tělo odvodňuje, proto je důležité doplňovat tekutiny nealkoholickými nápoji, a to raději méně sladkými. (Tip: Vitamin C pomáhá tělu zbavovat se škodlivin, takže jeho doplnění formou čerstvého ovoce nebo potravinového doplňku před večírkem rozhodně pomůže. Pokud to náhodou s konzumací alkoholu přeženeme, není od věci dát si ho i před spaním.)
Po čem nebudeme mít kocovinu zaručeně, je třeba nealkoholický Bohemia Sekt. Během výrobního procesu je u něj za vakua šetrně odebrán alkohol, takže se jedná o skutečný sekt se vším všudy, jen bez alkoholu.
Je nějaká opravdu špatná kombinace sektu a jiného alkoholu, ze které nám bude zaručeně špatně?
Pouze z kvalitního sektu nám být zaručeně špatně nemůže, problémy spočívají vždy v množství a kombinacích s ním spojených, jak už jsem psal výše. V rozumné míře by nám nemělo škodit nic.
Ingredience na 4–5 fondantů
90 g hořké čokolády (70 % kakaa)
90 g másla
60 g hladké mouky
3 malá vejce
90 g cukru krupice
máslo a polohrubá mouka na vymazání a vysypání formiček
Postup
Předehřejte troubu na 190–200 stupňů. Rošt umístěte do střední polohy, dokud je ještě studený. Připravte vodní lázeň: do hrnce nebo rendlíku nalijte pár centimetrů vody a ohřejte na malé plotýnce, dokud se voda nezačne vypařovat. Navažte a odměřte všechny suroviny, nenechávejte nic náhodě. V kovové misce nad párou rozehřejte máslo s čokoládou.
Elektrickým šlehačem s metličkou ušlehejte vejce do pěkné táhlé pěny, trvá to minutu. Nepřestávejte šlehat a přisypávejte cukr po vrchovatých lžících. Mezi jednotlivými lžícemi cukru si nechávejte 10–15 vteřin pauzu, přidávejte postupně, dokud tam nebude všechen. Vejce nabydou a pěna bude nadýchanější. Kdybyste vsypali všechen cukr naráz, mohli byste to postupné narůstání udusit.
Hnědé vlijte do žlutého. Teplou čokoládu s máslem do vajec s cukrem. Metličkou ručně pomalu spojte v jednobarevnou hnědou hmotu. Pěkně něžně. Prosejte mouku a v něžnostech pokračujte při jejím vmíchávání. Keramické formičky na muffiny dobře vymažte máslem a vysypte polohrubou moukou. Plňte je do tří čtvrtin výšky. Fondant se upeče za 9–10 minut.
Vložte formičky na požadovanou dobu do vyhřáté trouby. I po upečení by prostředek těsta měl zůstat níž než kraje. Jakmile uprostřed vyběhne špička, která by chtěla praskat, je konec. Přepečeno. Příště minimálně o 3 minuty méně. Vyjměte formičky z trouby a nechte je pár minut chladnout. Doslova pár. Po 2 minutách by měl fondant snadno opouštět dobře vymazanou a vysypanou formičku. Takže lehce zatřepte s formičkou a hned ucítíte, že fondant půjde v pohodě vyklopit. Hotovo.
Tip
Servírujte s něčím tekutým a kyselým. Třeba s jednoduchým malinovým coulis. Recept na něj najdete na mém blogu. Dortík je celkem sladký, takže kyselejší ovoce ho skvěle doplní. Dobře se k němu hodí také zmrzlina – vanilková, kokosová či oříšková. Sváteční variantu můžete přelít ohřátým vaječným koňakem.
Recept pochází z knihy Menu podle Koko, Veronika Koko Kokešová, vydal Smart Press, www.smartpress.cz
Obecně platí, že problémy se sněhem je třeba včas předvídat. Pokud to neuděláte, mohly by vás překvapit sněhem poškozené střechy vašeho domu či táním sněhu a ledu poškozené okapy. Jaké nejčastější problémy vás mohou čekat a jak se jim účinně bránit? Podle Štěpána Láška vše začíná již samotným řešením střechy, jejím sklonem a výběrem vhodné střešní krytiny. S ohledem na klimatickou oblast, v níž váš dům stojí, byste měli myslet na použití bezpečnostních prvků. Od roku 2006 platí mapa klimatických oblastí České republiky, která řadí jednotlivé lokality do osmi kategorií podle nadmořské výšky a zatížení střechy sněhem (v kg/m2). Zatímco 8. kategorie platí pro hory, většina naší země spadá do 1. – 4. kategorie, kde je sněhová zátěž střech během zimy max. 200 kg/m2. To ale neznamená, že majitelé střech v těchto oblastech by měli sníh podceňovat.
Rozmary počasí v posledních letech bývají nevyzpytatelné, a tak je dobré se sněhem počítat i u domů v níže položených oblastech. Štěpán Lášek k tomu uvádí: „Do nadmořské výšky 400 m n. m. není protisněhová ochrana nutná. V oblastech do 900 m n. m. je však již třeba instalovat speciální zachytávače a ocelové rozrážeče sněhu po celé ploše střechy. Pokud jde o sklon střechy, sněhové zábrany se doporučují a často také při projektování domu předepisují pro sklon vyšší než 10º. Ve vyšších polohách je sněhové zábrany vhodné umístit především v okapové části, nad balkony a nad vchodem. V horských oblastech se pak podle stavebních norem musí na okraj střechy namontovat účinnější zábrany v podobě například tyčového zátarasu proti sesuvu sněhu. Používají se tři trubky nad sebou, které jsou zárukou dostatečné opory pro sjíždějící sníh. Díky svým uceleným systémům Lindab Protect a Lindab Safety vyřeší Lindab bezpečnost na střechách a jejich ochranu proti sněhu zcela komplexně – a to pro všechny střechy v jakémkoli klimatickém prostředí.“
Nezapomeňte na okapyVelmi důležitou součástí střechy jsou také okapy. Ty bývají sněhem a ledem postiženy velmi často. Již při jejich montáži je třeba dbát na to, aby přední hrana podokapního žlabu byla o něco níže než zadní hrana. Pokud voda v okapu zamrzne, při tání pak poteče směrem od fasády a zabráníte tak škodám, k nimž by došlo promáčením stěn. Před sesuvem sněhu samozřejmě žlaby i svody ochráníte, pokud je umístíte hluboko pod hranu střechy – tam zůstanou před sněhem chráněny. Tuto technologii montáže však nelze aplikovat u všech domů. Jednou z možností je i demontáž okapů na zimu; pokud se rozhodnete pro tuto cestu, dobře to jde s okapovým systémem Lindab Rainline. Ten totiž lze díky stavebnicové technologii snadno a opakovaně odstranit a znovu namontovat.
Výrobkové řady Lindab Safety a Lindab Protect přistupují k bezpečnosti na střechách zcela komplexně. To znamená, že kromě ochrany před sněhem zahrnují i řešení a výrobky z pozinkované či lakované oceli pro bezpečný pohyb osob na střechách. V nabídce naleznete vedle sněhových zachytávačů a rozrážečů i střešní lávky, žebříky, ochranné koše či kotevní oka. Ačkoli jsou oba systémy určeny především pro střešní krytiny Lindab, v omezenější nabídce je možné je osadit i na jiné krytiny. Sněhové zábrany se instalují v jedné nebo více řadách za sebou podle sněhového zatížení a délky střechy. V potaz je třeba brát také to, zda má střecha více úrovní (přístavby, vikýře apod.) Vše dodá Lindab v barvě, která je v souladu s celkovým vzhledem domu. Štěpán Lášek doporučuje: „Výběr vhodného systému by měl vycházet ze specifik dané budovy a především klimatického pásma. Pro horské oblasti jsou vhodnější bezpečnostní prvky střech ze systému Protect. Naopak v nížinách a běžné zástavbě je užitečné využít ekonomicky výhodnější systém Safety, který je jednodušší a montážně méně náročný.“ Výběr a použití střešních sněhových zábran je vždy dobré zkonzultovat s odborníkem. „V technickém oddělení Lindabu poskytujeme nejen bezplatné konzultace, ale také cenové kalkulace na záměry tohoto typu,“ dodává Štěpán Lášek. Zájemci mohou pro bezplatné poradenství využít také portálu Lindabu www.stresniasistent.cz.
Tento odlehčený systém lze použít pro všechny běžné typy střech z různých materiálů. Používá jednodušší systém ukotvení a obsahuje menší počet prvků. Ty splňují požadavky evropských bezpečnostních norem. Sněhové zábrany Lindab Safety jsou tvořeny dvojící trubek o průměru 32 mm. Jejich délka je 3 m a konce jsou uzpůsobeny pro vzájemné napojení zasunutím. Trubky se osazují do konzol, lišících se podle druhu krytiny. V nabídce Lindabu je také zjednodušená jednotrubková zábrana určená pro klasické taškové krytiny, střechy s malým sklonem a mírným sněhovým zatížením.
Zatímco kubík čerstvého sněhu váží asi 100 kg, starý mokrý sníh je až třikrát těžší. A střechy na horách se při běžné zimě s tímto problémem musejí potýkat několik měsíců v roce. Řešením je Lindab Protect: komplexní variabilní a masivní systém, který současné požadavky na zabezpečení střech v mnoha ohledech překračuje. Byl vyvinut a certifikován podle velmi přísných předpisů ve Skandinávii. Zahrnuje řadu prvků včetně kotvící techniky pro všechny typy střešních krytin. V rámci systému nabízí Lindab dvě alternativy: zábrany trubkové (3 ks trubek o průměru 27 mm) a zábrany deskové typu SNÖ.
1. Předvídejte! Prevence je vždy lepší než řešení nastalých problémů. Vyberte vhodnou střešní krytinu a její sklon podle klimatické oblasti, v níž váš dům stojí.
2. Podle mapy sněhových oblastí si spočítejte pravděpodobnou zátěž střechy a podle ní vyberte systém bezpečnostních prvků.
3. V horských oblastech se podle stavebních norem musí na okraj střechy namontovat účinnější zábrany v podobě např. tyčového zátarasu proti sesuvu sněhu.
4. Pozor na necertifikované nebo laické zábrany! Jsou známé případy, kdy pojišťovna odmítla uhradit škodu, protože zábrany neměly potřebné certifikáty nebo byly neodborně namontovány.
5. Výběr zachytávačů sněhu a dalších bezpečnostních prvků raději zkonzultujte s odborníky: s projektantem a výrobcem střešní krytiny a v případě staršího rodinného domu či problematických krovů též se statikem.
6. Pokud máte novostavbu či vaše stavba prošla rekonstrukcí, pamatujte na to, aby bezpečnostní systém na vaši střechu byl kompatibilní s použitou krytinou. Při pořizování tohoto systému trvejte na atestu a zárukách.
7. Zábrany není třeba instalovat po celém obvodu střechy. Samozřejmostí jsou nad vchody, balkony, chodníky, parkovišti, v okapové části i tam, kde potřebujeme chránit přilehlý majetek.
8. V místech, kde nehrozí nebezpečí, můžete nechat sníh volně sjíždět. Ulehčíte tak krovům a vyhnete se potížím s jarním táním větší masy sněhu.
9. Také okapy jsou důležitou součástí střechy. Proto na ně nezapomínejte! Pokud do nich sjíždí sníh a chcete zabránit poničení podokapních žlabů, můžete použít systém zpevňujících úchytů STAG, které celý okap zpevní. Toto efektivní řešení nabízí bezúdržbový okapový systém Lindab Rainline.
10. Pro bezplatné poradenství můžete využít portálu Lindab www.stresniasistent.cz. Po vyplnění formuláře na tomto portálu navíc získáte zajímavou slevu ušitou přímo na míru přímo vašemu projektu.
Vegetariánská superhmota na sekanou, karbanátky, kuličky a jiné
Ingredience na 4 porce
50 g sojového granulátu
250 ml zeleninového vývaru
50 g strouhaného sýra
30 g jarní cibulky
50 g zeleniny (paprika, mrkev, růžičková kapusta, nebo brokolice)
10 g čerstvých bylinek
100 g konzervovaných fazolí
30 g másla
2 vejce
60 g strouhanky
40 g 19% smetany
1 lžička soli
pepř podle chuti
2 g sušené majoránky
lžička drceného kmínu
Postup
Zalijte sojový granulát horkým vývarem a nechte ho tak 20 minut bobtnat. V mezičase nastrouhejte sýr, slijte a propláchněte fazole. V míse je trochu rozmačkejte. Posekejte bylinky. Očistěte jarní cibulku a pokrájejte ji na kolečka. Stejně tak zeleninu (kapustičky, papriky a podobně – mrkev raději nastrouhejte najemno).
Rozehřejte polovinu másla na pánvi a orestujte na něm zeleninu s cibulkou tak dohněda, jak to půjde, než zelenina i hrnec začnou vyhrožovat seškvařením. Stáhněte z plotýnky. Přidejte bylinky, fazole, granulát se zbylým vývarem i sýr. Zamíchejte, osolte, opepřete, přidejte majoránku a kmín. Vraťte do mísy chladnout. Do vlažné směsi vmíchejte vejce a rovnou i smetanu na vaření, která všechno zvláční a spojí. Přisypejte strouhanku a propracujte superhmotu.
Pekáč nebo zapékací misku vymažte máslem a vysypte strouhankou. Hmotu napěchujte dovnitř, povrch uhlaďte a poklaďte zbylým máslem. Pečte na 190 stupňů, dokud nebude úžasně zlatavá, potrvá to nejdéle 40 minut. Upečená sekaná drží tvar už za 10 minut po vyjmutí z trouby. Nejvzhledněji ale vypadá připravená předem, vychladlá, poté nakrájená na plátky a následně opečená jako klasické plátky sekačky. Vynikne tak mozaika na řezu.
Jde-li vám o karbanátky nebo kuličky, vytvarujte je rukama, obalte ve strouhance a následně pozvolna smažte na oleji na pánvi. Hmota rychle zlátne, takže smažte pomalu, ať se propeče i uvnitř. Karboše ihned podávejte s vařeným bramborem či kaší a malým salátkem. Kuličky se skvěle hodí k těstovinám a rajčatové omáčce.
Recept pochází z knihy Menu podle Koko, Veronika Koko Kokešová, vydal Smart Press, www.smartpress.cz
K nejžádanějším orchidejím současnosti patří bezesporu rod Phalaenopsis. Jméno bychom mohli přeložit jako „podobný motýlu“. Mohlo by sice patřit více druhům orchidejí, ale pro Phalaenopsis bylo zvoleno přímo znamenitě. Celkem 61 druhů obývá obrovskou oblast počínaje Srí Lankou a jihem Indie přes tropickou Asii, Filipíny a velké Tichomořské ostrovy až po Novou Guineu a přilehlou oblast Austrálie. Původní botanické druhy běžně v květinářství nekoupíte, nabízejí se spíše na specializovaných výstavách a burzách.
Velkokvěté, barevné, bohatě kvetoucí rostliny jsou téměř vždy komplikovaného hybridního původu, vyšlechtěné nejen ke kráse, ale také k určité odolnosti (bytové podmínky, sušší vzduch a drobné pěstitelské chyby). Rodiče těchto složitých kříženců pocházejí z nížinných deštných lesů, kde žijí jako epifyty v korunách stromů, vždy lehce zastíněné listím, s kořeny přichycenými ke kůře.
Základními podmínkami úspěšného pěstování je tedy trvale pokojová teplota bez poklesů pod 18 °C, dostatek světla, ale nikoli přímé slunce, které poškozuje listy, a pravidelná mírná zálivka. Všechny druhy rodu Phalaenopsis jsou orchideje bez pahlíz, jejich zásobními orgány jsou sukulentní, masité, kožovité až chrupavčité listy a silné kořeny. Zalévat je proto musíme (většinou mlžením) i v zimě, pouze snížíme frekvenci zálivek a množství vody. Dbáme, aby listy (zvláště v úžlabí) nezůstávaly trvale vlhké, jinak hrozí bakteriální nebo houbové infekce.
Zajímavosti |
| Phalaenopsis gigantea z nížinného lesa na Borneu má pět až šest převislých zelených listů, které mohou dorůst délky téměř 70 cm a šířky 25 cm. |
|
Phalaenopsis schilleriana z nížinného tropického lesa na Filipínách může mít na silných rostlinách větvený květní stvol až metrové délky. Květů bylo zaznamenáno až 250 během jednoho kvetení. |
Původní druhy rodu Phalaenopsis lze rozdělit na několik skupin. Poměrně mohutné velkokvěté druhy, jako například P. aphrodite, P. philippinensis nebo P. schileriana jsou základními rodiči moderních hybridů. Největší květy z nich má Phalaenopsis amabilis. Druhou skupinou jsou drobnější botanické druhy s malým počtem poměrně velkých květů. Patří k nim například nádherný P. violacea, jeden z módních druhů ze začátku minulého století, dále pak P. venosa, P. cornu-cervi a jiné. Druhy s malými listy i květy P. lobbii, P. lindeni nebo P. gibbosa vyhledávají jak sběratelé miniaturních orchidejí, tak i šlechtitelé maličkých drobnokvětých odrůd. Mnohé z původních druhů však patří mezi velmi vzácné až v přírodě kriticky ohrožené. Pěstuje je pouze několik botanických zahrad a specialistů.
Jak se starat o Phalaenopsis |
|
• Rostlinu umístěte na světlé místo, ale nikdy na přímé slunce. Snadno se spálí listy. |
PěstováníNejdůležitějším pravidlem pro pěstování všech orchidejí je stálý odtok vody z květináče – téměř žádná orchidej nesnese, aby stála kořeny v misce s vodou. Častou chybou je zimní průvan – stačí chvilka mrazivého vzduchu, proudícího na rostlinu, a za pár dní svěsí listy a postupně odumře. Rostliny přesazujeme nejlépe po odkvětu. Nádobu zvolíme o trochu větší, než je ta, ve které jsme rostlinu koupili (v pěstírnách se intenzivněji hnojí a substrát bývá často rozložený). Vhodné jsou plastové neprůhledné květináče s hodně velkými odtokovými otvory, které se neucpou. Průhledné květináče jsou módní záležitostí, v bytě většinou nevadí a lze snadno kontrolovat kořeny, zda netrpí hnilobou nebo plísní.
Ve skleníku a v hodně vlhkém prostředí však často vnitřek průhledného květináče zaroste řasami a mechy natolik, že stejně neuvidíte nic než zelenou barvu. Hliněné květináče mají jednu nectnost – přichycené kořeny nejdou tak dobře uvolnit jako z hladkého plastu a při přesazování se častou ulámou a poškodí. Přesazujeme tehdy, pokud se rozpadá substrát, nejpozději však za dva roky. Ačkoli jsou tyto orchideje v přírodě téměř vždy epifyty, pěstují se jako hrnkové rostliny.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz. |
K přesazování používáme kousky borové, piniové nebo topolové kůry (o velikosti 1–3 cm). Můžeme přidat i kousky dřevěného uhlí. Velmi dobře však rostou i navázané na větev. Hnojíme od jara do podzimu 1–2x měsíčně zálivkou nebo postřikem na list, hnojení vynecháváme pouze během zimních měsíců. Používáme hnojiva určená na orchideje.
Pěstovat orchideje není žádná věda. Je třeba plně respektovat potřeby rostliny, ale současné hybridy jsou pro moderní byty šlechtěné, a pokud neuděláte nějakou zásadní chybu, budou vám orchideje dělat radost a pravidelně pokvetou.
.jpg)
Noční lampičky dopřejí dětem nerušené a sladké sny
-54980b473a569_135x267.jpg "Noční světlo do zásuvky, přední část sklo") |
Noční světlo do zásuvky, přední část sklo |
-54980b4e91bb5_200x180.jpg "Noční projektor Cotoons") |
Noční projektor Cotoons |
-54980b551f824_200x150.jpg "Noční LED světýlka Spöka") -54980b5b84502_150x206.jpg "Noční LED světýlka Spöka") |
Noční LED světýlka Spöka |
-54980b66e93b9_200x190.jpg "Noční LED svítidlo GuideLight") |
Noční LED svítidlo GuideLight |
-54980b3e28892_200x288.jpg "Noční dekorativní LED svítidlo Raketa") |
Noční dekorativní LED svítidlo Raketa |
-54980b33eed8b_350x140.jpg "Noční světlo do zásuvky") |
Noční světlo do zásuvky |
-54980b33eed8b.jpg)
-54980b3e28892.jpg)
-54980b473a569.jpg)
-54980b4e91bb5.jpg)
-54980b551f824.jpg)
-54980b5b84502.jpg)
-54980b66e93b9.jpg)
-549809970aa63.jpg)
V sortimentu výrobce je možné zakoupit také tvárnice o tloušťce 50 a 75 mm – těmi však obložíte pouze vanu, umyvadlo a podobná technická zařízení. Jako jediný výrobce na světě, vyrábí Ytong také obloukové příčkové segmenty o poloměru 30 a 60° v tloušťce 100 mm. Samozřejmostí jsou rovněž systémové doplňky, jako například nenosné překlady a spojky zdiva k upevnění příčky ke stávající nosné konstrukci.
Co budete potřebovat?
Veškerý materiál snadno zakoupíte u prodejců stavebnin či v jakémkoliv hobby marketu. Na nářadí má Ytong vlastní internetový obchod, a to na stránce eshop.ytong.cz. Připravte si:
tvárnice Ytong
běžnou papírovou lepenku jako separační vrstvu
zdicí maltu Ytong
běžnou vápenocementovou maltu pro založení první řady zdiva
nerezové spojky Ytong
přesnou lžíci Ytong k nanesení zdicí malty v ideální tloušťce
plastový kyblík pro přípravu malty + mísidlo
ruční vidiovou pilu pro zkrácení tvárnice včetně úhelníku
gumovou paličku
zednický hoblík k zarovnání tvárnic
vodováhu
zednický provázek
nízkoexpanzní PUR pěnu pro vyplnění styčných spár nové příčky a stávajících nosných zdí
S chutí do toho, a půl je hotovo
Samotné založení příčky je nutné provést na hrubé podlaze, tudíž na podlaze bez povrchové krytiny (např. plovoucí podlahy). Na čistou podlahu si nejprve položte papírovou lepenku. Jedná se o běžnou tenkou asfaltovou lepenku, kdy je pás asfaltu nataven na pevný papír. Délka lepenky bude stejná jako délka příčky a je nutné, aby tloušťku zvolené příčkovky přesahovala na každou stranu o 10 – 15 cm.
V plastovém kbelíku rozmíchejte vápenocementovou zdicí maltu dle návodu dotyčného výrobce. Přesnou lžicí Ytong naneste maltové lože vápenocementové malty (možno použít pro tloušťku spáry až 20 mm). Usaďte první příčkovku Ytong a pomocí vodováhy ji srovnejte do roviny. Pro přesnost překontrolujte vodováhou raději každou řadu tvárnic. Pokud je příčka delší, usaďte nejprve krajní tvárnice a natáhněte mezi nimi provázek, který usnadní a urychlí usazovaní dalších tvárnic. Pro zkrácení tvárnice kvůli vazbě zdiva (či dveřním otvorům) použijte ruční vidiovou pilu a přesnost zajistěte úhelníkem.
Pro zdění dalších řad tvárnic již použijte zdicí maltu Ytong, určenou výhradně pro lepení pórobetonu. Díky přesné lžíci Ytong velmi snadno docílíte ideální tloušťky spáry 2-3 mm. Tvárnice musí být mezi sebou promaltovány po celém svém obvodu, tj. ve vodorovných a svislých styčných spárách. V případě, že používáte tvárnice PD (péro + drážka), je možné celoplošně promaltovat pouze vodorovnou spáru − spojení ve svislé spáře totiž zajistí péro, které přesně zapadne do drážky.
Věnujte pozornost napojení příček na stávající stěnu
Správné napojení příček na stávající stěnu je stěžejní. Tvárnice nesmí být spojeny zdicí maltou „na pevno“, ale pouze pomocí nerezových spojek zdiva, systémového doplňku výrobce. Strop totiž může neustále pracovat, a díky jeho různým mikro průhybům by pak mohlo dojít dokonce k popraskání samotné příčky. Tyto nerezové spojky zdiva se ohnou do tvaru L, první část se pomocí nerezových vrutů s hmoždinkou napevno připevní do stávající stěny a druhá část se vloží do každé druhé spáry nově budované příčky.
Mezi příčkou a nosnou stěnou nechte svislou spáru v tloušťce 10 mm a před omítkou ji vyplňte nízkoexpanzní pěnou. Nejedná se však o klasickou montážní pěnu, která při montáži výrazně navýší svůj objem. Tento typ by se při zpracování nedostal do hloubky spáry a zůstal by pouze na povrchu. Stejným způsobem vyplňte také vodorovnou spáru po dozdění příčky ke stropu. Zde se však doporučuje vynechání spáry 20-30 mm, bez nutnosti zabudování spojek zdiva.
Jakmile vystavíte příčku do horní výšky dveří, použijte pro překlenutí otvoru nenosný pórobetonový překlad Ytong NEP, který se vyrábí v délce 1250 mm pro otvory do maximální šířky 1010 mm, což je ideální pro běžné typy vnitřních dveří. Pokud potřebujete v příčce použít posuvné dveře, případně širší otvory, vyrábí Yong další typ překladu s označení PSF (pouze v tloušťce 125 a 150 mm, ale zato až pro maximální délku otvoru 2500 mm).
… a omítka na závěr!
Po vyzdění příčky už zbývá pouze omítka. K omítnutí stěny je vhodné koupit sádrové, nebo vápenosádrové stěrky a omítky. Je to mnohem rychlejší než kombinace stavebního lepidla, sklosíťoviny (tzv. perlinky) a štuku. Sádrové omítky se na rozdíl od historického řešení natahují v jednom kroku a po zavadnutí se v případě hladkého povrchu stočí nerezovým hladítkem. Pokud potřebujete zachovat vzhled hrubého štuku, výrobci těchto omítek doporučují po zavadnutí jemné stočení filcovým hladítkem. Tyto typy omítek je možné zakoupit u prodejců stavebního materiálu, kde vám také poradí se samotnou aplikací. Vše pak již dokončíte finálním nátěrem.
Každý kus podlahy je originál s nezaměnitelným vzhledem a do Vašeho interiéru dodá nefalšovaný kus přírody. Z velmi široké nabídky dřevin, kvalit, rozměrů a povrchových úprav si vybere každý. Podlahy sou již tmelené, broušené a napuštěné přírodním olejem nebo lakované tvrdým UV lakem. Stačí tedy „jen“ položit.
Vše prý začalo strachem z otrávení ve starověkém Řecku. V tehdejší době nebylo neobvyklé „dochutit“ nápoj protivníka jedem. Proto se časem vyvinula tradice „ťukání“ se sklenicemi, která měla deklarovat dobré úmysly účastníků hostiny. Číše se na znamení štědrosti hostitele dolévaly plné, a když si všichni společně přiťukli, tekutiny z pohárů se promísily. Otrávení nápoje nepřítele by tedy nakonec mohlo ohrozit každého z přítomných.
