Blog

I do nejlevnějších praček a sušiček už nastoupila „inteligentní elektronika“. Do krajnosti zjednodušila jejich ovládání a nečekaně rozšířila jejich funkce tak, aby se daly použít k praní a sušení jak nejjemnějších umělých textilií, tak outdoorového prádla a zastaly i funkci čistírny. Jejich design se vylepšil tak, že obstojí i v moderních obývacích kuchyních, a přední výrobci dál soupeří ve snížení zdánlivě již minimální spotřeby energie, vody i „chemie“ uplatněním vychytávek z jiných oblastí techniky. „Áčko“ označující na předepsaných energetických štítcích nejúspornější spotřebiče přibralo u řady modelů křížek (A+), který oznamuje, že vykazují ještě o 10 % menší spotřebu energie než „áčka“, případně i dva křížky (A++), pokud oproti donedávna nejúspornějším spotřebičům vykazují spotřebu o 20 % menší. Špičkové pračky vyperou 6 kg prádla se spotřebou jen 33 litrů vody a jediné kWh, sušičky, jež využívají principu tepelného čerpadla, na jeho usušení místo dosavadních 4 kWh vystačí jen s polovinou! Přibývající křížky prozrazují, že v době skokem rostoucích cen elektřiny a vody nejen výrazně šetří naši kapsu, ale jsou také ohleduplné vůči životnímu prostředí, což symbolizují lákající „zelená“ loga – ecoPlus, „zelená pro Vaše prádlo“, symboly zelených žabiček na štítcích i v prospektech.

Co všechno se u praček změnilo

Z poválečných předchůdců zůstalo u bubnových praček s čelním nebo vrchním plněním jen to, že postupně střídají předpírku, hlavní praní, máchání a ždímání ve studené a teplé vodě a že prací prostředek se rozpouští převalováním v bubnu. Zatímco buben starších praček při závěrečném odstřeďování vyběhl nejvýše na 400 otáček za minutu, z levnější současné pračky s 1000 otáčkami lze vyjmout prádlo s vlhkostí pod 50 %, což zkracuje sušení na vzduchu nebo výrazně šetří energii k dosušení na žehlící teplotu v sušičce. Špičkové pračky s 1 600 až 2 000 ot./min. „odstředí“ vlhkost až pod 40 % a některé textilie lze žehlit přímo bez sušení. To je ale možné jen díky pozvolnému rozbíhání bubnu elektronicky řízenými motory a automatické kontrole nevyváženosti. Prádlo stlačené ke stěnám bubnu obrovskou odstředivou silou musí chytrá elektronika taktikou „opatrného načechrávání“ nakonec rozvolnit. To ale dokáží jen elektromotory s plynule řízenými otáčkami, některé se už obejdou i bez prokluzujícího řemínku tím, že jsou přímo součástí bubnu (tzv. Direct drive).

Buben s děrovaným pláštěm bývá u lepších praček z nerezu, nerezovým vanám však konkurují speciální plasty spořící energii k ohřevu lepšími tepelněizolačními vlastnostmi a lépe tlumící hluk a vibrace. Úspoře energie napomáhají i patentované bubny s voštinovými či kapkovými prolisky stěn, v nichž se tvoří jemný vodní film, který je šetrný i k nejjemnějšímu luxusnímu „dessous“ prádlu. K dalším úsporám energie přispívá sprchování prádla shora i ze stran (pračky se systémem 3D nebo 4D), při kterém se prádlo namočí rychleji při menší spotřebě vody.

Obézní pračky šetří nejvíc

K výrazné úspoře energie dochází zvětšováním kapacity náplně z donedávna nejrozšířenějších 5 až 6 kg na 8 kg (a to i bez zvětšení standardních rozměrů skří­ně 60 x 60 x 85 cm,) a na 10 kg u tzv. rodinných praček XXL. Početná rodina na ní navíc ocení pohodlné vkládání prádla velkými dvířky a obvykle i praktickou zásuvku pod bubnem na sběr špinavého prádla, prací nebo úklidové prostředky apod.

Inteligentní elektronika odpovídá na každé přání

Snad nejvíce k úsporám času, energie, vody a pracích prostředků přispěla inteligentní elektronika, již na první pohled prozrazují menší digitální i velké podsvícené, a dokonce i dotykové LED displeje, jejichž prostřednictvím spotřebiče s uživatelem komunikují. Takzvaná množstevní automatika vloženou dávku prádla zváží a senzory podle stupně zakalení vody při první předpírce prověří i jeho znečištění.

V souladu s vybraným programem – pokud ho pračka nezvolí sama (výrobci tuto schopnost nazývají různě: inteligence „fuzzy-logic“, „6. smysl“, ecoPerfect a podobně) – mění otáčky bubnu, přívod vody, její ohřev a vypouštění, i postupné vyplavování „chemie“. Tím, že např. změkčovadlo předběhne asi o 5 minut prací prostředek, klesá jeho spotřeba až o třetinu. Účinek enzymů odstraňujících skvrny podpoří tím, že po dobu 20 minut udržuje teplotu lázně na pro ně nejvhodnějších 40 °C. Houževnatější skvrny od kávy, červeného vína, ovoce aj. zase odstraní pomocí soli, kterou vyplachuje po skončení biofáze. Díky tomu například letošní pračky Siemens s tzv. antiStain systémem dokáží cíleně odstranit až 16 nejhouževnatějších typů skvrn (např. i od krve, červeného vína, rajčat, kávy, čokolády a trávy, s nimiž si za drahé peníze dosud poradily jen čistírny.

Praní a sušení s párou!

Pára zažívá v domácnostech nečekanou renesanci. Horká pára z elektricky vyhřívaného generátoru vstřikovaná tryskou do pračkového bubnu proniká i nejjemnějšími póry textilií, efektivněji rozpouští prací prášky a jak potvrzují testy nadací pro alergiky, díky jejímu působení jsou prádlo i vnitřek pračky bezpečně sterilizovány. Příjemnou novinkou kromě 30% úspor vody a 20% elektřiny ve srovnání s pračkami se stejně velkým bubnem je, že v krátkém programu „Refresh“ bez praní, vody a prášku jen ostřikováním parou vyhladí košili či oblek a zbaví prádlo případného zápachu.

Nejúspornější pračky se dobře prodávají, ale…

Jak ukázalo několik našich i zahraničních testů nezávislých organizací, ne všechny pračky plní to, co reklama slibuje, a zdaleka neplatí mínění, že nejlépe perou jen nejdražší výrobky. Z údajů na povinném energetickém štítku se zá­jemce nedozví nic o tom, jak kvalitně pračka pere – o tom se bohužel přesvědčí až po několika vypráních různého druhu a různého množství prádla doma. Jak se ukazuje, daní za extrémně nízkou spotřebu vody a energie může být i špatně vyprané prádlo, v němž ulpí zbytky pracích prášků. Tzv. rychlé nebo úsporné programy totiž obvykle zkracují cyklus má­chání nebo až příliš snižují teplotu ohřevu vody. Slibované rekordní úspory se opravdu dosáhnou jen při optimálně „naloženém“ bubnu, jenže to se ne vždy hodí, když na prádlo pospícháme. Navíc platí obecná rada: čím méně prádla vložíme, tím lépe bude vypráno. Uživatel proto musí sám umět najít rozumný kompromis.

Sušičky s tepelným čerpadlem

Námitky, že sušičky prádla jsou „žroutem energie“, padl před deseti roky, když se podařilo technologickými změnami (zvětšením a změnou povrchu bubnů, použitím účinnějších průtokových ohřívačů a „inteligentní“ elektronikou) snížit spotřebu energie u nejrozšířenějších kondenzátorových sušiček s kapacitou 6 kg prádla pod 6 kWh. Cesta k pouhým 1,61 kWh, jaké vykazují např. letošní sušičky se zelenou nálepkou „ecoPlus“, vedla přes zvětšení objemu a novou konstrukci bubnů pro náplň 7 až 8 kg prádla k senzory řízenému sušení využitím principu tepelného čerpadla. Vzduch pro sušení prádla zde není ohříván elektrickým topným tělesem jako u klasických sušiček, ale teplem vznikajícím stlačováním teplosměnného média v uzavřeném teplosměnném okruhu. Využitím principu, na jakém spolehlivě fungují chladničky i klimatizátory, se podařilo snížit teplotu sušicího vzduchu v bubnu o 25 °C, což přineslo mimořádnou úsporu energie. Z prádla odčerpaná a vysrážená vodní pára je u nejnovějších sušiček s tepelným čerpadlem využita i k automatickému čištění kondenzátoru, jehož lamely se u starších sušiček musí co chvíli ručně zbavovat ucpávajících vláken zanášených sušicím okruhem z prádla. Tak se u sušiček loni poprvé podařilo zkrátit běžně až 240 minut trvající cyklus dokonce na čtvrtinu a uspořit více jak 50 % elektřiny. Z bubnu přitom vytáhneme načechrané prádlo usušené tak, aby se bez žehlení dalo uložit do skříně. Ani tím prý ale vývoj praček a sušiček ještě neřekl poslední slovo!