Blog

S penězi se setkáváme na každém kroku a provázejí nás celým životem. Nepochybně existují hodnoty, které penězi nelze vyjádřit, nicméně při zajišťování i těch nejzákladnějších životních potřeb se bez nich prakticky nelze obejít. Proto je důležité, jak dobře s penězi dokážeme zacházet a jak účinně je dovedeme využívat k zajištění své životní úrovně, a to nejen té současné, ale i té budoucí. Jak postupovat, aby nám peníze co nejlépe sloužily a pomohly nám v životě splnit naše očekávání?

Bez plánu nelze nikam dojít

V prvé řadě je důležité ujasnit si své priority a možnosti a zadruhé stanovit si dlouhodobé strategické cíle, kterých chceme dosáhnout. Sem může patřit například kvalitní vzdělání pro děti, bydlení podle vlastních představ, výstavba osobní renty, vstupní kapitál do podnikání, splnění různých snů a přání atd. Na rozdíl od obyvatel západněji ležících evropských zemí má většina Čechů sklon plánovat pouze krátkodobě a na to, co bude za dvacet či třicet let, raději nemyslet. To je samozřejmě strategická chyba.
Z plánu se ukáže, jaké kroky se mají učinit dále při sestavování rozpočtu a výběru vhodných finančních nástrojů. Vzhledem k složitosti a množství různých finančních produktů můžete využít i konzultaci s nezávislým finančním poradcem, který by vám měl také pomoci při ujasnění priorit a cílů.

Evidujte své příjmy a výdaje

Předpokladem pro uvažování o rodinných (nebo osobních) financích je dobře znát své příjmy a výdaje. Nejefektivnějším způsobem je, začít si v určitém časovém období písemně zaznamenávat všechny výdaje, přičemž se nesmí zapomínat ani na ty zdánlivě bezvýznamné. Použít můžete i z internetu dostupné programy domácího účetnictví. Tím získáte detailní přehled, kolik a za co utrácíte. Zjistíte, jaké položky ve vašem rozpočtu jsou největší a jaký je poměr výdajů, které jsou nezbyté a těch, které lze označit za nadstandardní. Výsledkem možná budete překvapeni.
Sestavení osobního nebo rodinného rozpočtu není nic složitého. Stačí sečíst do jednoho sloupce veškeré rodinné příjmy a do druhého zanést všechny položky z výdajové strany.
Kromě pravidelných výdajů nezapomeňte zohlednit také mimořádné (ale očekávané) platby, které hradíte jenom jednou za čas – například výdaje za dálniční známku, povinné ručení, roční kupon na městskou dopravu nebo síťovou jízdenku, školné, dovolenou, pojistné atd.

Začít od základů

Výstavbu osobního nebo rodinného finančního portfolia je možné přirovnat ke stavbě domu. Důležité jsou pevné základy, použití kvalitního stavebního materiálu, jeho správné pospojování a především kvalitní projekt. Za základovou desku je možné označit pojištění majetku.

Ten většinou budujeme dlouhou dobu, a pokud jej nemáme kvalitně pojištěn, můžeme v krátkém okamžiku přijít o výsledek mnohaletého (někdy celoživotního) úsilí. Následně se nevyhnutelně sesouvá i celá finanční stavba, která bez zajištění majetku stojí na písku. Smyslem jakéhokoliv pojištění není, a ani nemůže být, utrpěnou ztrátu nahradit, ale pouze následky možných rizik co nejvíce eliminovat, aby jejich dopad nebyl tak zničující.

Základní kameny

Jako každou stavbu musíme i finanční „dům“ budovat odspodu a teprve po dokončení základů postupovat k vyšším patrům – například investicím do cenných papírů nebo spoření dětem na vzdělání. V základech „domu“ by neměly chybět tři základní stavební kameny, které můžeme nazvat zajištění pracovní síly, bydlení a budoucnosti.

Peníze, které do rodinného rozpočtu přitékají na příjmové straně, pocházejí obvykle z výdělečné činnosti jedné či více osob – živitelů. Pokud by tento příjem vyschl nebo se výrazně snížil, mělo by to opět neblahé důsledky pro celou konstrukci rodinných financí, proto další věcí, kterou je třeba zajistit vedle majetku je „pracovní síla“.

K tomuto účelu existuje škála životních a úrazových pojistek s možností výběru různých připojištění – např. pro případ nemoci, ztráty zaměstnání a podobně. Je paradoxní, že v mnoha rodinách jsou kvalitně pojištěny děti, ale živitel, který to vše financuje, nikoliv. Pro rodiny, které splácejí hypotéku nebo jiný úvěr, je pojištění živitele pro případ smrti, úrazu, invalidity a pracovní neschopnosti prakticky povinností.

Jednou ze základních lidských potřeb je bydlení, proto zajištění finančních prostředků na získání vyhovujícího bydlení v osobním vlastnictví je pro člověka záležitostí vysoké priority a musí mít přednost před jinými věcmi. Vzhledem k ceně nemovitostí se jedná o dlouholetou koncepční záležitost, na niž je třeba se připravovat. Ideální přípravou je samozřejmě dlouhodobé spoření, jehož cílem je alespoň část potřebných peněz ušetřit a teprve zbytek financovat hypotékou nebo jiným úvěrem.

Další dlouhodobou koncepční záležitostí je zajištění životní úrovně v budoucnosti. Pokud se někdo spoléhá na to, že se o něho ve stáří postará stát, měl by ve vlastním zájmu tento pohled korigovat. Zvláště lidé s průměrnými nebo dokonce nadstandardními platy musí počítat při odchodu do důchodu s dramatickým poklesem příjmů. Na tento propad je opět nutné se s předstihem připravit a vykompenzovat jej pomocí osobní renty nezávislé na státu.

Výstavba renty je vlastně vytvářením finančních aktiv, z nichž nám budou v budoucnu plynout příjmy, které nebudou nijak podmíněné naší pracovní aktivitou.

Rozpočet = vždy přebytkový

Po sečtení položek ve sloupcích příjmů a výdajů zjistíme, jak na tom momentálně opravdu jsme. Pokud jsou naše výdaje větší než příjmy, budeme muset v plánovaném rozpočtu některé položky seškrtat nebo zajistit zvýšení příjmů. Každopádně je nezbytné přizpůsobit svůj život podle výše příjmů a mít na paměti, že nerespektování tohoto pravidla neodvratně vede k soustavně se opakujícím finančním obtížím.

Při plánování rodinného rozpočtu nelze považovat za uspokojivý ani stav, kdy příjmy a výdaje jsou v rovnováze, vždyť to by znamenalo, že vše, co vyděláme, ihned zase utratíme. Bez ohledu na to, kolik vyděláváme, vždy nejméně deset procent z našich příjmů by mělo směřovat na pokrytí výše zmíněných programů a na spoření. Přidá-li se k tomu dalších pět až deset procent, které by směřovaly do dlouhodobých investic, tím lépe.

Čas od času je dobré rozpočet vyhodnotit a podle potřeby jej upravit.

Úvěr jenom v nezbytných případech

Bohužel podle statistik stále přibývá spoluobčanů, kteří si berou půjčky na různé spotřební zboží a zadlužují se v krátkozraké snaze vylepšit si svůj životní standard. Takové pošetilé jednání a nezdrženlivá touha mít všechno hned a bez šetření jsou jistě politováníhodné a nikdy nemohou skončit dobře. To ale neznamená, že lze plošně odsoudit jakékoliv zadlužování. Pouze je třeba uvážlivě rozlišovat jeho vhodný a nevhodný účel.

Akceptovatelné jsou v zásadě dva důvody k zadlužení. Jedním z nich je pořízení vlastního bydlení, kdy potřeba bydlet ve vlastním v dohledné době, a ne až ve velmi vzdálené budoucnosti, jak by tomu bylo, kdybychom museli celou částku nejdříve naspořit, je plně opodstatněná. Navíc vedlejším efektem jsou i úspory za nájemné. Budeme-li uvažovat nájemné deset tisíc měsíčně, můžeme říci, že při pořízení vlastního bydlení pomocí hypotéky na dvacet let jsme současně ušetřili za nájemné, které bychom jinak museli platit, téměř dva a půl milionu. Podstatné je také, že si do osobního vlastnictví pořizujeme nemovitost, jedná se tedy o investici, která se nikde neztratí, ale v dlouhodobější perspektivě spíše zhodnotí.

Druhým akceptovatelným účelem úvěru jsou investice do aktiv nebo takových věcí, jejichž pořizovací hodnota se nám vrátí a budou nám v budoucnu vytvářet zisk. Jako příklad uveďme začínajícího zubního lékaře, který si vezme úvěr na vybavení ordinace, nebo živnostníka, který si na leasing pořídí automobil nezbytný k jeho činnosti.

Finanční rezerva

Již při sestavování rozpočtu je také potřeba počítat s tvorbou finanční rezervy, která je důležitým bezpečnostním prvkem chránícím celou stavbu pro případ nečekaných situací. Její optimální výše by se měla rovnat šestinásobku předpokládaného měsíčního příjmu nebo by měla alespoň pokrývat všechny povinné výdaje po dobu šesti měsíců. Mezi povinné výdaje zahrnujeme splátky hypotéky a všech případných dalších úvěrů či leasingů, platby nájemného a pojistného, výdaje za dopravu, školné a základní potraviny.

Finanční rezerva by měla být rychle dostupná, ale není dobré ponechávat ji na běžném účtu. Snadno by se vám totiž mohlo stát, že ji utratíte, jak to může potvrdit na vlastním příkladu i autor těchto řádků. Vhodným umístěním pro rezervu je například tzv. spořicí účet.

Finanční rezerva ochraňuje ostatní finanční programy před vynucenými zásahy. Lidem, kteří takovou rezervu nemají, se stává – často i opakovaně -, že při sebemenších potížích, které zákonitě v životě přicházejí a které nejsou nijak fatální a mají pouze přechodný charakter, jsou nuceni s často velikými ztrátami rušit různé smlouvy nebo vypovídat životní pojistky spořícího typu apod. Rezerva velmi nabývá na významu v případě, že rodina splácí hypotéku či má jiné půjčky a úvěry.

Osobní či rodinné finance budované podle pospaných zásad odolají všemožným nesnázím a životním situacím a budou pro vás zdrojem finanční stability, kterou dočasné výkyvy v ekonomice nemohou ohrozit.

Kontakt:

Julius Moravec, finanční poradce
e-mail: julius.moravec@gmail.com
tel.: 603 443 213