Blog

Fenomén sauny není nikterak nový a není ani typicky finský, švédský nebo zkrátka severský. Tradice prohřívání těla má svou tisíciletou tradici a oproti vžitým představám se netýká jen míst se studeným klimatem. Blahodárné účinky horkého vzduchu v kombinaci se studenou vodou znali již staří Egypťané. Originální princip, později převzatý Římany a zdokonalený Byzantinci, spočíval ve způsobu proudění horkého vzduchu ohřívaného ohněm ze spodní místnosti speciálními průduchy do horního podlaží, kde ohříval kamenné lavice určené k ležení. V těchto potírnách byl bazén s chladnou vodou k osvěžení a omytí se. Zhruba v dobách rozkvětu římských koupelí dokonce dokázali Aztékové stavět parní lázně na podobném principu s kamny či spíše pecemi vyvíjejícími teplotu až několika set stupňů! Ale ať už byly – jak ukazují hojné archeologické nálezy, starověké a antické systémy, využívající horký vzduch a páru, stavebně i funkčně sebedokonalejší, nedočkaly se do dnešních dnů tak masového rozšíření a celosvětového boomu, jaký počátkem 20. století zahájila finská sauna.

Löyly a XX. století

Ve Finsku, odkud toto slovo pochází, se sauna za žádnou velkou rozkoš nepokládala a nepřinášela luxus, pohodlí ani romantiku. V místních klimatických podmínkách to totiž byla jediná možnost, jak se důkladně prohřát a učinit zadost hygieně. Podle toho také finský svatostánek čistoty vypadal. Sauna byl vlastně malý, z břeven stlučený křehký srub bez oken a s jedním nevelkým otvorem u stropu. V nízké začouzené místnosti rozpaloval oheň středového ohniště kameny a přitom plnil místnost kouřem unikajícím jen oním malým otvorem pod stříškou. Když se kameny dostatečně nahřály, oheň se uhasil, místnost byla očištěna od popele a sazí, otvor pod střechou a dveře utěsněny. Jakmile se teplota zvedla do požadované úrovně, vnesli dovnitř vědro s vodou a s namočenými košťaty – a saunování mohlo začít. Pro zvýšení horka a vlhkosti se ještě praktikovalo občasné polévání rozžhavených kamenů vodou – tzv. parní nárazy, finsky löyly.

JAK SE SPRÁVNĚ SAUNOVAT 

Principem saunování je střídání tepla a chladu obvykle ve třech fázích. Před saunováním je nutné umýt celé tělo mýdlem – jak z hygienických důvodů, tak kvůli odstranění povrchních nečistot. Před vstupem do potírny se utřete do sucha. Následuje pocení. Začátečníci či děti zůstávají v sauně několik minut, zkušenější doporučují dobu mezi 15-20 minutami při teplotě asi 90 °C. Rozhodně ale nečekejte za každou cenu na uplynutí časového intervalu. Saunování je o pocitech, proto zůstaňte v kabině tak dlouho, dokud je vám to příjemné. Po pocení se tělo zchladí buď ve sprše, kádi nebo např. ve sněhu a celý proces se může (ideálně třikrát) opakovat. Při pravidelném saunování stoupá vaše kondice závratnou rychlostí. 

„Kouřový“ model finské sauny fungoval celá staletí a přinášel nejen možnost se prohřát a uvolnit, ale i dokonalejší očistu těla s léčebnými a dezinfekčními účinky. Saunový kouř totiž obsahoval velké množství taninů účinně sterilizujících veškeré povrchy a předměty. Tato „vlhčí“ finská varianta (ve srovnání se švédskou saunou) se začala šířit počátkem 20. století po celé Evropě. Zprvu jako léčebný a profylaktický prostředek, záhy doznala velké obliby u sportovců jako účinná relaxace po náročných výkonech a trénincích.

Krátce po druhé světové válce byla kamenná ohniště nahrazena elektrickými a plynovými topidly. Zdokonalují se obkladové a izolační materiály, klesá prostorová i finanční náročnost. Díky tomu se na prahu 21. století stává sauna masově dostupnou pro všechny.

Jak na saunu domácí

Sauny se v posledních desetiletích začaly stěhovat z velkých prostranství, kde trůnily jako samostatné stavby, do rodinných domků a bytů, panelových nevyjímaje. Moderní technologie dnes umožňují pořídit si saunu do prakticky jakéhokoli prostoru. Sauny pro jednu osobu lze například umístit již do 2 m³. Kabiny o půdorysu 1,3 x 1,0 metru se bez problému vejdou i do panelových bytů a díky ceně, nepřesahující padesát tisíc korun, se stávají čím dál větším hitem. Jedinou nevýhodou těchto minisaun je to, že se v nich sedí, což je z hlediska pravidelnosti prohřátí těla méně vhodné než pozice vleže. Chceme-li si pořídit saunu pro dvě až čtyři osoby, pak musíme mluvit o 5 až 8 m³.

NĚKTERÉ PODOBY SAUNOVÁNÍ

Co vše dnešní wellness trendy v oblasti saunování nabízejí? Klasickou finskou či ruskou saunu, infrakabiny, tropické lázně – kamenné sauny, tropické sauny, biosauny, tepidária (potní místnost římských lázní s bronzovým ohřívadlem), parní kabiny – vonné parní lázně, mořské lázně, turecké lázně…

Nabídka a možnosti jsou opravdu obrovské. Technický pokrok dokonce umožňuje zájemcům pořídit si zařízení, které lze flexibilně programovat na více typů saunování. Příkladem mohou být zařízení finských výrobců, kde lze volit z několika teplot v kombinaci s různými stupni vlhkosti, od suché sauny přes páru až po aromatickou saunu.

Předpoklady úspěchu

I když pro tu či onu velikost kabiny najdete doma dostatek prostoru, k radosti je ještě daleko. Sauna totiž vyžaduje specifické podmínky a stavební připravenost, důležitý je i větrací systém. Vzduch se v kabině vymění až patnáctkrát za hodinu, a je tedy důležité zajistit odvod teplého a vlhkého vzduchu a naopak přívod čerstvého, na kyslík bohatého vzduchu, obvykle kanálem k saunovým kamnům. Pokud je kabina v nevelkém bytě, který má jen omezenou kubaturu vzduchu a je hůře větratelný, pak je to otázka přímo zásadní. Neméně důležité je mít dostatečnou kapacitu elektrického kabelu, většinou jde o přívod pro 380 V. Musíme počítat se spotřebou od 2,5 do 18 kW podle zvoleného výkonu kamen. Rozhodneme-li se pro topení dřevem, pak je nutná instalace elektrického kabelu pro osvětlení kabiny. Další samozřejmostí je přívod vody do zázemí. Plánujeme-li saunu do podkrovní vestavby, měli bychom se ujistit, že vyhovuje skladba i únosnost podlahy a je řádně vyřešena otázka izolace a zajištěného odvětrání prohřívací kabiny. Pro zajištění správného saunování je nutné mít i ochlazovnu – v bytě lze nahradit sprchovací kabinou v ceně od deseti do zhruba čtyřiceti tisíc. Odpočívárnou můžeme „nazvat“ některou z dalších prostor bytu, měli bychom ale přihlédnout k jejímu vybavení, které není o stavebních úpravách, ale o vhodné atmosféře, vybavení ergonomickými relaxačními lůžky, polohovacími lehátky apod.

České ručičky a DPH

Náklady na domácí saunu se mohou pohybovat od padesáti do několika stovek tisíc korun. Domácí parní lázeň vyjde i na tři sta tisíc. Vyšší ceny a relativně jednoduchý princip fungování sauny mohou svádět k myšlence vyrobit si saunu svépomocí. Nejlepší je zvolit kompromis a zakoupit si panelovou stavebnici, kterou si – po zajištění příslušné stavební připravenosti – smontujete sami. Kdo se pustí do stavby od píky, měl by vědět, že pro správné fungování sauny je rozhodující kvalita použitých materiálů, konstrukce a izolantů. Proto se používá co nejkvalitnější dřevo, volené podle toho, zda je na obklad stěn, nebo lehátek. V obou případech by mělo mít maximální trvanlivost a minimální obsah pryskyřice. Pro obložení stěn se doporučuje skandinávský smrk, kanadská jedle tsuga nebo topol. Pro lavice je důležité zvolit měkké dřevo bez bělu a suků a s co nejmenší tepelnou vodivostí, aby nepálilo při kontaktu s pokožkou. Mezi takové dřeviny patří například africká vrba abachi. Kabina musí být také z vnější strany co nejlépe tepelně odizolovaná od ostatního prostoru. Takže když si spočítáte práci a čas, náklady na kvalitní materiály, koupi topidla, připočtete si DPH a fakt, že nedostanete na ničem žádné množstevní slevy, je možná i pro zkušeného řemeslníka lepší domluvit se s renomovaným výrobcem.

ZEPTALI JSME SE…

Petra Kalivody z obchodního oddělení společnosti Dyntar

Jak náročný je provoz domácí sauny?
Občas se setkávám s názorem, že provoz sauny, resp. prohřívárny, je energeticky náročný. Tato mylná představa vychází z minulosti, kdy byla na trhu pouze velká neefektivní topidla se šamotovými cihlami. V současné době se instalují elektrická topidla převážně finských výrobců s moderními regulacemi, snižující oproti minulosti spotřebu energie minimálně o 50 %.

Chceme-li prakticky zjistit náklady na provoz sauny, jde o jednoduchý výpočet. V saunové kabině o rozměru 2 x 2 m je instalováno 6kW topidlo. Kabina je z počáteční pokojové teploty (cca 22 °C) za přibližně 60 minut vytopena na požadovanou teplotu okolo 85 °C, což znamená 6 kW x 3 Kč = 18 Kč (počítejte podle svého tarifu). Začínáme se saunovat, což znamená 2 až 3 pobyty v potírně o délce zhruba 10 minut s přestávkami na ochlazení (délka pobytu v potírně je samozřejmě individuální). V průběhu saunování topidlo, resp. jednotlivá topná tělesa prostor již pouze doohřívají na požadovanou nastavenou teplotu. Obecně můžeme tedy hovořit o nákladech přibližně 30 Kč při vysaunování celé rodiny. Předpokladem je samozřejmě dobře vyrobená saunová kabina s izolací, parotěsnou zábranou, napojením panelů atd. V případě přesné kalkulace bychom k celkovým nákladům na provoz sauny měli započítat i náklady na ohřev a spotřebu vody při sprchování. Omýt se ale během týdne musíme i bez saunování.

Kontakty:

BWT ČR, s. r. o.

Lipová 196

Česlice

tel.: 800 144 144

e-mail: info@bwt.cz

www.bwt.cz

DYNTAR SAUNA CABINS,

Vitiněves 127, Jičín

tel.: 493 555 568

fax: 493 555 381

e-mail: sauny@dyntar.com

www.dyntar.cz

Eurobalneo, s. r. o.

Nádražní 64

Praha 5

tel.: 257 327 220

www.eurobalneo.cz
                                                                            

SAUNY SALUS

– Vlastimil Sládek,

Výškovická 3 052/38, Ostrava

tel.: 602 533 061

tel./fax: 596 743 452

e-mail: sales@sauny-salus.cz

www.sauny-salus.cz

SAUNAPROJEKT,

Zelený pruh 99/1 560, Praha 4

tel.: 222 734 877,

fax: 222 734 878

e-mail: praha@prodejsaun.cz

www.saunaprojekt.cz
 

SAUNATOP, spol. s r. o.

Malín 328, Kutná Hora

tel.: 327 523 619,

fax: 327 523 622

e-mail: saunatop@saunatop.cz

www.saunatop.cz