Blog

Motor jménem zateplení

Pokud jsme tedy ještě před několika lety dělali při výběru fasády kompromis zejména mezi jejími užitnými vlastnostmi a cenou, dnes se toto zvažování posunulo především do roviny kompromisu mezi užitnými a estetickými vlastnostmi. Hlavním „motorem“ takového posunu jsou stále se zvyšujících se nároky na zateplení budov. Vyvolaly totiž zlatou éru zateplovacích fasádních systémů, které se v současné době jeví jako více než rozumná investice, nepodléhající inflaci ani burzovním houpačkám.

Kontaktní systémy

Zateplovací systémy můžeme podle způsobu provedení rozdělit zjednodušeně na dvě skupiny: na kontaktní a bezkontaktní. V prvním případě se tepelná izolace z polystyrenu nebo minerální vlny v tloušťkách 10 až 20 cm připevňuje pomocí lepidla na očištěnou obvodovou konstrukci domu. Finální vrstvu fasádního systému může tvořit omítka nanesená na armovací síťku a penetrační nátěr. Na ně pak můžeme lepit cihelné pásky, keramické obklady nebo pásky z břidlice. Další možností volby lícového povrchu zateplovacího systému jsou stále oblíbenější probarvené tenkovrstvé omítky. Jiná než tenkovrstvá omítka na zateplovací systém vlastně ani nepřipadá v úvahu. Není totiž možné zvolit klasickou jádrovou omítku ukončenou štukem. Navíc je štuk křehký, měkký a díky tomu by docházelo k častému praskání povrchu. Při výběru fasádní omítky bychom měli také vědět, jak je celý zateplovací systém nastavený z hlediska prodyšnosti a zda potřebujeme zvýšenou prodyšnost nebo vystačíme s nižšími hodnotami. Pokud nepoužijeme probarvenou omítku, totéž platí i o výběru fasádního nátěru. Jeho nevhodnou volbou můžeme celý systém – včetně vhodně zvolené omítky – poškodit.

TENKÉ OMÍTKY, SILNÝ EFEKT

Tenkovrstvá omítka se aplikuje na základní vrstvu zateplovacího systému, což je vrstva stěrkového tmele armovaná skleněnou síťovinou. Výztuha síťovinou je velmi důležitá, protože nearmovaný (nezpevněný) povrch by mohl popraskat a tyto praskliny by se pak přenesly na povrch tenkovrstvé omítky, kde se jen velmi těžko opravují. Plyne to právě z charakteru tenkovrstvé omítky, která se u zateplovacích systémů provádí o síle cca 1,5 mm až 3 mm, a to podle síly plniva. Tloušťku tenkovrstvé omítky tedy vlastně určuje kámen použitý jako plnivo. Struktury mohou být rýhované a zrnité. V prvním případě tvoří základ povrchu rýhy – tzv. mnichovská struktura, v druhém případě jsou kamínky rovnoměrně rozprostřené – tzv. stejnozrnné struktury. Tenkovrstvé omítky se nabízejí v zrnitostech 1,5 mm, 2 mm a 3 mm ve všech druzích podle pojiva – akrylátové, silikátové, silikonové, silikonsilikátové a silikon plus.

Zavěšené fasády

Druhá skupina fasád vychází z principu bezkontaktního zateplení a reprezentují ji především tzv. zavěšené fasády. V praxi to znamená, že se nejprve na zeď upevní izolační vrstva z tvrzené pěny nebo z desek z minerálních vláken, a pak se opatří vnějším pláštěm chránícím proti účinkům počasí. Na rozdíl od fasád vznikajících na bázi kontaktního zateplení patří zavěšené fasády do kategorie tzv. tvrdých fasád. Liší se od sebe nejenom použitými materiály, ale i technologiemi. Velmi častým motivem jejich volby je také výrazné estetické hledisko. Majitelé domů s takovými fasádami se většinou vymykají tuctovým řešením svého okolí. Mnohé typy zároveň dokáží povýšit i architektonicky nevýraznou nemovitost do kategorie luxusnějších staveb. Převážná část typů zavěšených fasád k nám dorazila ze severských zemí a Kanady, takže pokud jde o zateplovací vlastnosti, mají je přímo „vrozené“. Tvoří je propracované systémy s různými přívlastky jako provětrávané, samonosné, se zadní ventilací, s plošným přisáváním vzduchu, bezmaltové atd. Technickou zajímavostí je, že se na vnější plášť domu upevňují dodatečně pomocí rastrů z dřevěných latí nebo kovových profilů. Vzniklá vzduchová mezera mezi obvodovou konstrukcí a fasádním systémem vytváří tzv. komínový efekt sloužící pro odvětrání případné zemní vlhkosti a kondenzátů. Do této mezery lze také vkládat i dodatečné izolanty na bázi minerálních vláken či polystyrénu. U některých systémů – např. Novabrik či Marmorock – zpevňují tyto samonosné konstrukce obvodové zdivo a zlepšují mechanické vlastnosti konstrukce domu. Rastry u některých systémů (např. Novabrik) mají ještě jednu velkou výhodu, která je zajímavá především u starších a rekonstruovaných stavení – dokáží skrýt i poměrně velké nerovnosti obvodové konstrukce. Na takto připravené rastry se pak „zavěšuje“ vnější plášť: vedle desek s vrstvou minerální omítky to mohou být i menší dřevěné, vláknocementové, profilovaná prkna, plastové či kamenné panely, betonové kameny, ale třeba i kovové či skleněné tabule. Zavěšené fasádní systémy jsou v případě potřeby rozebíratelné s možností je znovu složit. Většina z nich vyniká enormní životností a již zmíněnými vynikajícími užitnými a estetickými vlastnostmi. Příklad za všechny: volbou takové fasády můžete takřka přes noc změnit dřevostavbu na bytelný kamenný dům či vilu s keramickým obkladem. Je tedy logické, že i přes vyšší cenu je investice do některého z těchto druhu fasád atraktivní a z dlouhodobého hlediska dokonce návratná.

Další možnosti

Další zajímavou skupinou jsou fasády konstruované jako předezdívka. Jde většinou o robustní a finančně náročné fasády, jejichž výhodou je dlouhá životnost a také to, že jsou prakticky bezúdržbové. Fasádní stěny tohoto typu se budují většinou z lícových cihel, zvonivek, vápenopískových cihel nebo přírodních kamenů. Takto vzniklý „obal“ působivě dotváří styl a vnější podobu fasády a zároveň účinně chrání dům proti nepříznivým vlivům počasí. Umožňují-li nám to základy domu, pak je možné tento typ fasád konstrukčně řešit jako jednoduchý představěný vnější plášť, předezdívku s vnitřní izolací bez vzduchové vrstvy, nebo jako předezdívku s izolací a vzduchovou vrstvou.

Keramické fasády patří u nás mezi tradiční a oblíbené. Použití cihel při tvorbě fasády je zvláště v našich zemích tradicí, stejně jako použití keramických pásků. Oba tyto materiály se vyrábějí z pálené hlíny. Pásky se maltou upevňují přímo na jádro omítky nosné zdi, v případě sanace se lepí na stávající fasádu. Předpokladem je pevný podklad a čistá, přesná práce zvláště při spárování. Tímto způsobem se dají velmi efektně poměrně jednoduše a za finančně přijatelných podmínek zrekonstruovat staré fasády k nepoznání.

Klasika

Při rozvoji dnešních fasádních systémů ať už mokrou či suchou cestou by se tedy zdálo, že klasické omítky se nenávratně odsouvají do pozadí a mizí. Překvapivé je statistické zjištění, že tomu tak není. Z pohledu stavebního či architektonického jsou v řadě případu funkční a nenahraditelné: počínaje chalupami, domy na malých městech nebo určitými typy architektury, které si na „měkké“ omítky potrpí. Jinými slovy, klasické vnější omítky nevymizely, naopak, proměnily se a prošly výrazným vývojem.
■ Minerální omítky patří mezi tradiční a nejčastěji používané. Skládají se z písku a pojiva – nejčastěji to bývalo vápno, později cement nebo sádra. Smícháním těchto ingrediencí s vodou vznikne velice tvrdá, drsná slupka, která je maximálně paropropustná, ovšem také hodně nasákavá. Proto je nutné zajistit ochranu proti dešti dodatečným nátěrem, který by měl být omyvatelný, minerální omítky jsou totiž kvůli drsnější struktuře velmi náchylné k zašpinění. Šlechtěné minerální omítky se dodávají zabarvené, takže omítnutý povrch je barevně stálejší než nátěr. Pomocí nejrůznějších škrabek lze minerální omítky plasticky upravovat, nebo se dá naopak využitím hladítka dosáhnout elegantní hladké struktury.
■ Disperzní omítky jsou zárukou maximální vodoodpudivosti fasády. Pojivem jsou tu nejrůznější druhy umělých pryskyřic. Nehledě na tenkost vrstvy jsou pak tyto omítky vysoce odolné vůči atmosférickým vlivům a pružné. Disperzní omítky také nepotřebují dodatečné svrchní nátěry, protože je lze namíchat v libovolných odstínech. Nejsou ovšem vhodné pro použití při rekonstrukcích a před jejich aplikací je nutné zcela odstranit původní nátěr, případně vytvořit novou podkladovou omítku.
■ Silikátové omítky, jejichž pojivem je draselné vodní sklo, jsou velmi vhodné pro konečnou povrchovou úpravu historických a památkově chráněných objektů. Jsou vysoce paropropustné a dobře hydrofobní. Lze je pořídit v různých odstínech, ale jejich tónovatelnost je podstatně omezená.
■ Sanační omítky se používají všude tam, kde se fasáda potýká se zemní vlhkostí a s ní spojenou krystalizací solí na povrchu omítky. Při tuhnutí sanační omítky dochází k vytvoření omítkového systému s vysokou porézností a z toho vyplývající extrémní paropropustností, která zabraňuje tvorbě nežádoucích efektů v podobě skvrn, výkvětů solí a plísní. Pro povrchovou úpravu je pak zcela zásadní hledisko volby nátěru se stejnými vlastnostmi paropropustnosti, který dovrší estetické zakončení fasády bez poškození její primární sanační funkce.

Hlína, kámen a škrábance

Na trhu najdeme i jakousi „nástavbu“ – originální výrobky s nadstandardními vlastnostmi. Mezi takové patří například rustikální omítky BetaDekor či vyrovnácí bezvápenné tmely AlfaForm SCA od Stomixu. Originálním produktem jsou hliněné omítky Viton z produktové řady Baumit Bayosan. Jde o čistě přírodní a ekologické produkty, bez dalších průmyslových přísad, obsahující jen hlínu a písek. Mají výborné vlastnosti: regulují vlhkost, akumulují teplo, propouštějí vodní páry, absorbují škodliviny, za sucha mají neomezenou skladovatelnost, lze nanášet na téměř všechny druhy podkladů, jsou zvláště vhodné pro historické podklady a kde se to požaduje, může se přidat i sláma.

Do středu zájmu se v posledních letech znovu dostávají stříkané a škrábané omítky, které svůj název odvozují z obce Horní Bříza, kde byla masivní výroba břízolitových omítek. Známé jsou už od přelomu 19. a 20. století a jejich obliba od 30. let minulého století byla daná především zajímavým povrchem a dlouhou životností. U nás existují příklady, kdy břízolitová omítka drží na fasádě i více než sedmdesát let. S unikátní jednovrstvou omítkou weber.pral přichází druhá, kvalitativně vyšší generace těchto omítek. Jde o velmi odolnou minerální fasádní maltu, která je probarvená, takže odpadá jakákoli údržba ve formě natírání a drobných oprav. Probarvenost spolu s velkým výběrem barevných odstínů umožňuje vytvářet velmi jednoduše vytvářet nejrůznější vzory, které se u předchozí generace břízolitu daly provádět pouze malířskými technikami. Břízolit je navíc i samosprašující, takže fasáda má funkci samočisticí a nedrží se na ní řasy a mechy. Sprašováním si také probarvený weber.pral udržuje neustálou svěžest, jako kdyby fasáda byla čerstvě natřená.

Nátěry

Nátěrové hmoty se člení podle toho, co je jejich pojivem. Podívejme se tedy z tohoto hlediska na jejich vlastnosti, možnosti uplatnění a trvanlivost. Akrylátové fasádní barvy lze aplikovat na jakýkoliv podklad i na staré nátěry, pokud mají dobrou přilnavost. Nedržící a sprašující podklady je před aplikací akrylátového nátěru nutné odstranit. Tyto barvy se pohybují ve středních hodnotách paropropustnosti. Životnost je do patnácti let. Silikátové fasádní barvy používáme pouze na podklady obsahující křemík. Mezi takové patří minerální omítky a staré silikátové nátěry, pokud jsou schopny nést další nátěr. Tento typ barev nelze použít na podklady obsahující sádru. Mají nejvyšší možnou paropropustnost s životnost zhruba do dvaceti let. Silikonové barvy můžeme nanášet na libovolný podklad i na kvalitní starý nátěr. Mají střední paropropustnost a vysokou vodoodpudivost. Vynikají také vysokou životností, která je třicet i více let. Obecně platí, že volbu fasádního nátěru je vždy třeba podřídit především požadovaným vlastnostem a druhu podkladu.

I NÁTĚRY CHTĚJÍ SVÉ

U moderních nátěrových hmot bychom si měli být vědomi jedné zásadní skutečnosti: nejsou a nemohou být náhradou tenkovrstvých omítek či omítek břízolitového typu. Někteří stavitelé je rádi používají s odůvodněním, že jde o kvalitní povrch, který je rychlejší a levnější. V obou případech je to pravda, ale především pro dodavatele, který si takto zjednodušuje život. Nehledě na oprávněně vyzdvihované kvality akrylátových, silikonových či silikátových nátěrů si musíme uvědomit, že jde o velmi tenké krycí vrstvy. Jsou to nátěrové hmoty, nikoli silnovrstvé struktury. Především proto jsou velice citlivé na přílišnou rychlost výstavby a malé či nedodržené technologické přestávky. V takových případech fasády na povrchu praskají, barvy reagují s podkladem a na povrchu vznikají „fleky“. Každý investor by si tedy ve svém zájmu měl ohlídat finální fázi stavby, kdy, jak víme, se spěchá nejvíce. Stačí jen trochu nevyzrálá jádrová omítka a můžeme mít místo krásné fasády kropenatý domeček.

Kontakty:

WEBER TERRANOVA, a. s.
Radiová 3, Praha 10
tel.: 272 701 138
fax: 272 701 138
www.weber-terranova.cz

BAUMIT, spol. s. r. o.
Průmyslová 1841 Brandýs nad Labem
tel.: 326 900 400
fax: 326 900 402
baumit@baumit.cz
www.baumit.cz
                                                                                           

STOMIX, spol. s r.o.
Žulová 178
tel.: 584 484 111
fax: 584 484 112
info@stomix.cz
www.stomix.cz

NOVABRIK CZECH, s. r. o.
Lezník 133 Polička
tel./fax: 461 721 553
www.novabrik.cz