 |
Stálezelené keře se nejčastěji vysazují na jaře. Jednoleté rostliny s dobrým kořenovým systémem jsou totiž odolnější proti zimním mrazíkům. Při podzimní výsadbě je třeba dbát na vydatnou zálivku, aby byly rostliny dobře připraveny na přezimování.
Většina stálezelených keřů není příliš odolná proti silným mrazům, protože často pocházejí z teplých krajin. Abychom zamezili namrzání keřů, je třeba jim během zimy poskytnout dostatek vody. Zaléváme je ale jen v případě, kdy se teplota vyšplhá nad bod mrazu. Proti mrazivým větrům a mrazu, který poškozuje kořeny, chráníme rostliny přikrývkou z chvojí nebo listí.
|
SkalníkPochází z Číny a patří mezi nižší druhy keřů. Skalník Dammerův má poléhavé až plazivé větve. Hodí se do zapojených porostů, jako náhrada trávníku, ale pouze na menší plochy, protože často prorůstá plevelem. Množí se řízkováním. Kvete bílými, nenápadnými květy. Plodem jsou ozdobné červené malvičky. Skalníku svědčí slunce i polostín a propustné půdy. Listy jsou obvejčité, mírně lesklé. Jeho kultivar ’Skokholm’ je poněkud vyšší a dorůstá až do jednoho metru. Větve má obloukovitě předkloněné. Část starších listů na podzim zežloutne a opadá.
|
 |
 |
DřišťálTento hustě zavětvený trnitý keř pochází z Číny. Listy má kožovité, ostnitě pilovité. Květy jsou poskládané v hroznech nebo svazečcích, kvetou v květnu až červnu. Plodem jsou modře ojíněné bobule. Vyžaduje propustné, nepříliš vlhké půdy a polostín.
Nejrozšířenějším druhem u nás je dřišťál Juliin, který dorůstá výšky až dvou metrů. Má kopinaté, deset centimetrů dlouhé listy, které se na podzim krásně zbarvují do červena.
|
HlohyněHlohyně šarlatová má jméno podle krásného vybarvení plodů, které celý keř během podzimu doslova obsypou a vydrží skoro celou zimu. Pochází z jižní Evropy a Malé Asie. Je to lehce stavěný trnitý keř, dorůstá výšky dvou až tří metrů. Listy má úzce elipsovité, pilovité, mírně lesklé, dlouhé až čtyři centimetry. Květy jsou drobné, bílé. Kvete v květnu a červnu. Plodem jsou ozdobné červené nebo oranžové malvičky. Je to nenáročná rostlina, snáší dobře polostín, plné slunce i sušší půdy méně zásobené živinami. Nepotřebuje zimní přikrývku. Namrzá jen při velmi tuhých zimách, ale po seříznutí dobře regeneruje. Kultivary ’Orange Charmer’ a ’Orange Gigant’ mají oranžové plody.
|
|
 |
BAREVNÁ ZIMNÍ OKNAHledáte-li zpestření do truhlíků, zkuste jako zimní dekoraci libavku. Její plody v kontrastu s tmavě zbarvenými listy působí velmi dekorativně a vydrží na rostlině celou zimu. Nejlépe vypadá v kombinaci se světlejšími barvami a jemnější texturou. Sesaďte ji spolu s bílými vřesy nebo bílou okrasnou kapustou. Pro vesnické zátiší ji můžete kombinovat se světle panašovaným břečťanem a plody dýně. |
LibavkaTento drobný keřík dorůstá výšky jen patnácti centimetrů. Nejzajímavější je na podzim díky svým červeným bobulím, které jsou jedlé a na keři vydrží až do zimy. Listy má oválné, drobné, kožovité a tmavě zelené. Kvete velmi nenápadně drobnými růžovými květy v červenci až srpnu. Jedná se o rostlinu pro své nároky vhodnou spíše do vřesovišť. Vyžaduje kyselou a humusovitou půdu s dostatkem vláhy v polostínu.
|
 |
 |
KalinaNeopadavé kaliny jsou oproti svým opadavým příbuzným poměrně nedoceněné. Kalina Davidova je nižší hustý keřík, vysoký asi půl metru. Pochází z Číny. Listy jsou oválné, lesklé a temně zelené. Květy má drobné, růžovobílé, uspořádané v okolíku. Vyniká dekorativními drobnými plody, které jsou lesklé a mají temně modrou barvu.
|
DOBRÁ RADANeopadavé keře v nádobách mohou během zimního období přezimovat venku. Nádobu je třeba zabalit do juty nebo bublinkové fólie, aby byly kořeny dostatečně chráněny. Zaléváme jednou až dvakrát týdně, dostatečně podle velikosti nádoby. Pokud rostliny umístíme do blízkosti domu, jsou lépe chráněny před mrazem, protože dům vyzařuje teplo. Není vhodné umisťovat nádoby během zimního období na jižní stranu. Působením slunečních paprsků by mohlo dojít ke spálení listů a vysušení rostlin. |
