|
1. Nový stavební zákon znamená zejména zmatení pojmů, respektive zcela nový obsah pro dříve používaná slova. Tak například „ohlášení“, pomocí něhož lze povolovat menší stavby, vyžaduje rozsah podkladů a plnohodnotný projekt, tudíž podklady téměř shodné se stavebním povolením, navíc přenáší administrativu na stavebníky, což není vždy nejjednodušší zejména v lokalitách s komplikovanými majetkovými poměry na sousedních pozemcích. Jednoduché ohlášení bez projektu, jaké bylo možné dřív, to tedy rozhodně není, a investoři jsou tím mnohdy překvapeni.
2. U rozdělení staveb do skupin není zcela jasné, jaký byl původní záměr zákona, takže například nechat povolit přípojku delší než 50 m zároveň s ohlášením stavby je možné, zatímco kratší přípojka vyžaduje jinou proceduru – územní souhlas, vyžadující kladná vyjádření všech účastníků řízení. Obdobné je to s poplatkem, takže rodinný dům jakožto stavba pro bydlení je (díky bohu!) za 300Kč, samotná garáž vás však na poplatcích přijde až na 3000 Kč.
Ing. Vladimír B., autorizovaný inženýr
1. Přínos nového stavebního zákona je například ve zjednodušení povolování přípojek. Částečný přínos byl jednak ve snaze zavést do stavebního práva funkci autorizovaného inspektora, jednak ve snaze sjednotit kvalitu a jednotný řád stavebních dokumentací. Proč částečný, to bych uvedl pod body 2 a 3.
2. Původní myšlenka zavedení funkce autorizovaného inspektora byla správná, výsledek je ale špatný. Při střetech zájmů vše opět končí na stavebních úřadech a celý proces výstavby se komplikuje a protahuje. Právní základ by měl být asi takový: Autorizovaní inspektoři ano, ale jako specialisté pro své obory, obdobně jako u autorizovaných inženýrů. Tyto obory se dají rozdělit podle dělení ČKAIT na:
a. pozemní stavby,
b. dopravní stavby,
c. stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství,
d. mosty a inženýrské konstrukce,
e. technologická zařízení staveb,
f1. technika prostředí staveb, specializace technická zařízení,
f2. technika prostředí staveb, specializace elektrotechnická zařízení,
g. statika a dynamika staveb,
h. městské inženýrství,
i. geotechnika,
j. požární bezpečnost staveb,
k. stavby pro plnění funkce lesa.
Stavebník by podle typu projektu nechal jednotlivými autorizovanými inspektory v souladu s jejich specializací posoudit a certifikovat jednotlivé profese projektu (projekt také nikdy netvoří jedna osoba, ale je to seskupení specialistů) a s kompletními platnými certifikáty by zaslal oznámení stavebnímu úřadu, že zahajuje stavbu. V den zahájení stavby by stavební úřad na místě stavby zkontroloval originály certifikátů a pokud by bylo vše v pořádku, odsouhlasil by je a nechal stavbu běžet. Tyto certifikáty by se vztahovaly nejen na posouzení jednotlivých stavebních profesí, ale i na posouzení vyjádření dotčených orgánů, jako jsou např. správci inženýrských sítí. To by znamenalo pro stavebníka opravdové zrychlení.
Dále jsou autorizovaní inspektoři velmi málo využíváni ke kontrole probíhajících staveb. Je mnoho případů, kdy na stavební úřad jde jedna dokumentace, ale ve výsledku se staví podle dokumentace zcela jiné. Věřte, že při kolaudaci, kdy jsou provedeny finální stavební práce, se skryté (a někdy dost závažné) rozdíly mezi dokumentací odevzdanou na stavební úřad a realitou na stavbě nedají zjistit.
3. Myšlenka vyhlášek 499/2006 a 503/2006, které měly přinést zvýšení kvality a sjednotit stavební dokumentaci, byla dobrá. Ve výsledu je ale vidět, že při sestavovaní jednotlivých bodů to vypadalo jako při stavbě babylonské věže. Každá sekce byla psána jiným jazykem.
Před zahájením stavby existují standardně tři projektové stupně.
1) Dokumentace pro územní řízení
2) Dokumentace pro stavební povolení
3) Dokumentace pro provedení stavby
Pokud se budeme řídit vyhláškami, tak brzy zjistíme, že jednotlivé body na sebe nenavazují. Přecházíte-li z jednoho projektového stupně na druhý, skáčete jako zajíc z pole do pole. To není správné a je potřeba novela obou vyhlášek se zanesením jednotného řádu. |
To se v dnešní době už moc nevidí. Vše provedli rychle a ochotně a za to jim patří náš dík. 
