 |
Když se mladí manželé se dvěma dětmi rozhodli pro výstavbu vlastního domu na jih od hlavního města, bylo to především proto, že chtěli dopřát dětem pobyt a pohyb na čerstvém vzduchu. Stavební pozemek na mírně svažitém pozemku našli v dostupné vzdálenosti od Prahy, na okraji obce situované nad řekou Berounkou. Na zemědělsky nevyužívané ploše se tu rozrůstala masivní výstavba rodinných domů, mezi nimiž převažují typové projekty. Investoři také zpočátku uvažovali o této nejjednodušší variantě, ale žádný z typových domů se jim nelíbil. |
| Především jim ale vadilo, že i když má dům v základní verzi nižší pořizovací cenu, sebemenší vnitřní úprava na míru začne výslednou cifru „šponovat“ strmě nahoru. Proto se nakonec rozhodli pro individuální výstavbu domu, který bude přesně vyhovovat jejich představám i finančním možnostem. K projektu přizvali odborníky z ATELIERU 69, především architekta Borise Redčenkova, s nímž se už delší dobu osobně stýkali a jehož práce se jim vždy líbily. |   |
 |
Jednoduchý a účelný
Sympatickým a na první pohled zřejmým rysem domu je jeho praktická i pohodlná účelnost a jednoduchá elegance. Projevuje se nejenom ve vnitřním uspořádání celého obytného prostoru, ale i v pojetí vnějšího pláště stavby a v samotném konstrukčním řešení. Přitom tento neokázalý styl není produktem limitovaných finančních zdrojů investorů. Vyjadřuje jejich priority i poklidný životní styl, který si nepotrpí na exhibici konzumních přebytků.
Zadáním architektonického týmu tedy bylo navrhnout úsporný příbytek pro čtyřčlennou rodinu. Základní formou domu je jednoduchý zděný kvádr s půdorysem 6 x 12 m. Částečně podsklepený dům zastřešuje sedlová střecha – podlouhlý a úzký půdorys spolu s tímto typem střechy nenásilně reflektuje charakter českých venkovských stavení, a zároveň obratně uhýbá přísným požadavkům regulace stavebních úřadů. V prvním patře prostupují čelní stěnu dřevěné arkýře a na severozápadní straně přiléhá k domu otevřená dřevěná terasa podobná přístavním molům. |
Představy a realita
Původní představa investorů nevycházela z žádné jasně dané formy. Měli požadavky jen na počet a rozměry jednotlivých místností a určitou vizi jejich optimální vzájemné návaznosti. Nepřáli si rozhodně žádné zbytečné prostory, které by se perspektivně pouze plnily nepotřebným harampádím.
První výtvarný návrh, který architekti investorům předložili, byl rodinný dům horizontálně obložený dřevěnými palubkami s jasně přiznaným charakterem plovárenského letního domku. Jednoduchost celkového pojetí se investorům líbila. Protože však chtěli, aby dům sloužil jim a ne oni jemu, dohodli se s architekty, že si přejí na vnější plášť co nejméně dřevěných prvků. Představa, že by každý třetí rok museli celý dům znovu natírat, místo aby se věnovali mnohem příjemnějším a zábavnějším činnostem, se jim totiž vůbec nezamlouvala. |
 |
|
|
|
| V průběhu dvou let, kdy se rodil výsledný projekt, dospěli investoři i architekti k ideální shodě a vznikla celá řada skvělých nápadů upravující budoucí interiér přesně na míru jeho obyvatelům. Prostorný dětský pokoj je například řešen tak, aby jej šlo v budoucnu snadno rozdělit na dva menší pokojíky vyhovující dospívajícím dětem. Takzvaná „záda“ kuchyňské sestavy zase tvoří podlouhlé okno otevírající kuchyň do zahrady i ulice a pracovnu a centrální obytnou místnost pohledově spojuje i hlukově odděluje vysoký prosklený panel. Jako výborný nápad se osvědčilo i navýšení pracovny o několik schodů nad úroveň podlahové plochy v prvním patře. Vznikl tak pocit příjemné členitosti celého domu. Rozmanitost vnitřního prostoru se projevuje i ve fasádě volným rozmístěním okenních otvorů. |
  |
Nic na efekt
Zařízení domu si investoři přáli vybírat a ladit již bez asistence architektů, aby byl jejich domov skutečným odrazem jejich osobností. Podařilo se jim vytvořit interiér, který dokonale harmonuje s koncepcí celé stavby. Zařízení domu je totiž stejně jednoduché a účelně minimalistické jako dům sám.
|
|
Obytný prostor v prvním podlaží s volným vstupem z předsíně se otevírá velkorysým arkýřem do krajiny. Volný výhled sice do jisté míry narušuje výstavba dalších rodinných domů v sousedství, ale nad jejich střechami se nese zelená křivka brdských kopců. Kuchyňský kout dostatečně osvětluje již zmíněné okno zasazené přímo do stěny nad pracovní plochou. Neformální pojetí vybavení tohoto prostoru umocňuje houpací síť zavěšená přímo před arkýřem.
Zařízení obou pokojů v horním podlaží je pojato v obdobně neformálním, takřka „studentském“ stylu, který odpovídá naturelu mladé rodiny s dcerou a synem. Za zmínku jistě stojí výrazná barevnost obou koupelen. Sytá špálovská modř zcela ovládla malou koupelnu v prvním podlaží, horní velká koupelna zase doslova září hřejivou pampeliškovou žlutí. |
 |
 |
Zahrada hlavně pro děti
Přestože většinu zahrádek kolem okolních domů mění jejich majitelé v malé botanické ráje, majitelé tohoto domu využívají svůj pozemek především k dětským hrám. Zdejší jílovitá půda nepřeje žádným velkým zahradnickým experimentům, a tak celou zahradu pokrývá ta nejobyčejnější travní směs, na níž se dětem dobře válejí sudy i metají kotrmelce. Spíš než do altánku majitelé raději investovali do fortelné dřevěné konstrukce s různými houpačkami a prolézačkami, na kterých se mohou dcerka se synem i jejich kamarádi dosytosti vyřádit.
Do budoucna majitelé domu sice uvažují o odborné úpravě zahrady, ale jak říká paní domu, nikam nespěchají. Než aby jednorázově investovali všechny prostředky do domu, raději s některými věcmi počkají a vydají se někam do světa. Zastávají totiž názor, že věci nám mají sloužit a život by se neměl strávit honbou za dalšími statky. Tato příjemná filozofie na vás v tomto domě dýchne z každého koutu. |
|
|
PŮDORYSY DOMU
|
