|
Celý proces filtrace se odehrává následovně: čerpadlo nasává vodu ze dna bazénu výpustí a také blízko hladiny pomocí skimmeru (anglicky sběrač). Jedná se o krabici z plastu či nerezové oceli, do níž se vsazuje košík na lapání hrubých nečistot, jako jsou třeba větvičky, stébla a vlasy, kterými by se jinak mohlo zanést sací potrubí. V náplni filtru se pak zachycují velmi drobné nerozpustné nečistoty. Po určité době filtrování se filtrační náplň zanese a je třeba ji vyčistit, případně vyměnit – to záleží na typu filtru.
Druhy filtrů
Filtry rozlišujeme podle materiálu, z něhož je funkční vrstva, která bezprostředně zajišťuje čištění. Nejobvyklejšími a nejrozšířenějšími druhy jsou filtry pískové, kartušové, filtry s textilními vaky a pěnové (ty jsou obvykle molitanové). Filtrační nádoby se vyrábějí kovové, polypropylenové nebo sklolaminátové.
Podle umístění vůči bazénu pak můžeme filtrační jednotky rozdělit na vnější a vnitřní. Vnitřní se zavěšují na okraj bazénu nebo se staví na jeho dno. Výhodou těchto zařízení je především absence potrubních rozvodů i otvorů v těle nádrže. Veškeré komponenty vnitřních filtračních zařízení jsou uzavřeny do kompaktní jednotky. K nevýhodám těchto systémů patří to, že zařízení může poněkud překážet vodním radovánkám a některé výrobky při nich mohou přijít pro svou křehkost k úhoně. Někdy mívají vnitřní filtry i podobu mobilních schůdků, které jsou ovšem dostatečně odolné a lze k nim připojovat i další zařízení. Jsou vhodné zvlášť pro menší rodinné bazény, a to jak trvalé, které jsou zapuštěny v zemi, tak i mobilní bazény, jež lze po skončení koupací sezony demontovat a uskladnit.
  
V případě vnějších úpraven vody je celý technický aparát situován mimo bazén a je s ní propojen prostřednictvím potrubního systému. Toto technicky, stavebně i finančně náročnější řešení, které ovšem pracuje výrazně účinněji, bude vhodné zvolit v případě větších nebo hojně využívaných bazénů.
Vnější úpravny vody bývají vybaveny ještě ohřevem vody, řízeným dávkováním prostředků takzvané bazénové chemie, měřicí a regulační technikou apod. Umisťují se do šachty v blízkosti bazénu, do samostatného malého objektu nebo i ve větší vzdálenosti, třeba ve strojovně nebo kotelně v suterénu domu, v němž je dost drahé zařízení nejbezpečnější.
Voda protékající pískem
Nejpoužívanějšími zařízeními pro tlakové čištění vody u domácích bazénů jsou pískové filtry. Pro svou vysokou účinnost a snadnou obsluhu si získaly u spotřebitelů značnou oblibu. Jako náplň tlakových nádob se používá křemičitý písek s velikostí zrna 0,37–1,2 mm. Výrobce však může určit i jinou zrnitost. Množství písku závisí na velikosti a typu filtru.
VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ FILTRAČNÍ JEDNOTKY
 
Tyto filtry se čistí pomocí zpětného chodu, kdy voda cirkuluje v systému obráceně. V tom případě se voda pro propláchnutí pískového lože přivede zespodu a vymývá z něj nečistoty zachycené při filtraci. Rozdíl je v tom, že prací voda se i s nečistotami odvádí do kanalizace. Tato čisticí funkce, která se zabezpečuje pomocí šesticestného ventilu, může být u pískových filtrů i automatizována.
Pískové lože by mělo údajně vydržet i déle než 10 let, ale některé materiály uvádějí životnost jen 3 roky. Záleží přitom na velikosti a zároveň vytížení filtru. Cena písku pro filtrační nádoby není nijak závratná (do 500 Kč za 50 kg), a tak není problém náplň vyměnit. Toto řešení se praktikuje u filtrů venkovních bazénů, které jsou v provozu jen sezonně. U nich se zpravidla písek na podzim vyjme a na jaře nahradí novým. Ovšem náplň lze i proprat, usušit a uskladnit pro použití v příštím roce. Někdy se účinnost úpravy vody zvyšuje pomocí aktivního uhlí, které se přidává do pískového lože. Jedná se však o nákladné řešení.
|
