|
|
Umyvadlo v kombinaci se skříňkou je velmi praktické řešení, které se hodí jak do velkých, tak i do miniaturních koupelen. Trochu historie V devadesátých letech se vžila klasická koupelnová skříňka na soklu s mramorovou deskou a shora zapuštěným umyvadlem (většinou se jednalo o španělské výrobky). Mramor použitý pro umyvadlovou desku však nebyl příliš vhodný materiál, neboť v surové podobě je velmi nasákavý a skvrny od mýdla, krému či rtěnky se z povrchu téměř nedají odstranit. Způsob usazení umyvadla byl také nepraktický, neboť se ve spárách usazovaly nečistoty. Praktičtější variantou byla později používaná umyvadla lepená zespodu, jejichž údržba byla snadnější. Tak jako se měnily způsoby usazení umyvadla, přicházely i nové materiály vrchních desek. Jako velmi praktické se ukázalo snadno omyvatelné sklo a nenasákavý umělý kámen. Ideální řešení Možná ne tak atraktivním, ale o to praktičtějším řešením je umyvadlo lité z jednoho kusu keramiky nebo umělého kamene, které disponuje dostatečně velkou odkládací plochou a překrývá celou horní plochu nábytkové desky. Tyto varianty však patří k cenově náročnějším – přijdou cca na 30 000 Kč (bez DPH). Současnost Koupelnový nábytek postupně získává nové tvary a slouží nejen jako úschovna všech potřebných koupelnových drobností, ale společně s umyvadlem tvoří nejvýraznější prvek koupelny. Hladké linie bez záhybů a okras, žádné úchytky a k tomu umyvadlo čistého tvaru umístěné na desku, takový je současný trend. Barvám vévodí krémová bílá, vanilková, červená, z odstínů dřeva je to hlavně tmavý mořený dub, vodoodolný teak a bělený dub. Tropická dřeva, jako jsou wengé, teak a bambus, nabízejí některá studia na zakázku. Počítejte ale s tím, že se cena umyvadlové skříňky (cca 80 cm široké) z tohoto luxusního dřeva pohybuje kolem 40 000 Kč (bez umyvadla). Údržba a péče Povrch kvalitního nábytku z lisované dřevotřísky, tzv. MDF desky, je proti vlhkosti ošetřen speciálním lakem. Jako horní plochu nábytku, na níž může stát umyvadlo, můžete zvolit sklo, které může mít speciálně ošetřený povrch proti poškrábání a usazování nečistot. Praktická je rovněž vrstva umělého kamene (např. varicoru). K údržbě umělých kamenů se nesmějí používat abrazivní čisticí prostředky. U keramických umyvadel se o dobrou údržbu stará antiplaková úprava: za příplatek cca 1 500 Kč ji nabízejí snad všichni výrobci značkové sanitární keramiky. Pohledy do budoucnosti Trendem příštího roku 2005 je postupný návrat k retrostylu třicátých a čtyřicátých let. Upouští se od ozdob a kudrnatých detailů, převládá uhlazený jednobarevný styl se zlatými, bronzovými nebo jinými výraznými doplňky, jako jsou např. kovové ručně tepané zrcadlo či ozdobné úchytky ve tvaru květin, listů či hlav zvířat. Vrchol v hi-tech designu už byl dosažen, a tak se musíme vrátit zase na začátek vzdálené minulosti. Kontakty: IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, LAUFEN CZ, V Tůních 3,Praha 2, tel.: 296 337 711, LE BON, Dornych 47, Brno–Komárov, tel.: 545 535 436, POKER, Exnárova 100, Praha 4, tel.: 272 932 818, fax: 272 932 820; SANITEC, Komenského 2501, Tábor, tel.: 381 254 907, SAPHO, Pakoměřice 87, Líbeznice u Prahy, tel.: 283 090 761, fax: 283 090 761, text: Isabela Frost foto: archiv zdroj: Svět koupelen 4/2004 |
Blog
Sváteční večeře rychle a jinak
|
|
Nechali jsme připravit zcela netradiční štědrovečerní menu pro ty, kdo si hlídají linii i v tento den a kromě toho nechtějí trávit v kuchyni moc času, nýbrž se těší na celodenní sledování pohádek. Jestliže si některé ingredience připravíte dopředu (nasekané ořechy, nastrouhanou mrkev, nakrájenou zeleninu, předvařenou čočku ad.), budete mít na stole za půldruhé hodiny tři zajímavé chody. Musíte ale vlastnit mikrovlnnou troubu, nejlépe s inverterem, grilem a funkcí panacrunch nebo crips. Čočková polévka se vaří většinou na Nový rok, aby se nás držely peníze, ale my vám ji nabízíme i pro Štědrý den. Proč byste na ně měli čekat ještě další týden? Recepty připravil Ladislav Samek, šéfkuchař Club hotelu v Průhonicích a autor kuchařky pro mikrovlnné trouby Panasonic. Menu bylo uvařeno v troubě typu Panasonic NN-F663W s inverterem, který zajišťuje stálý a rovnoměrný výkon pracovní jednotky. Její minimální výkon je 250 W, střední 600 W a maximální 1 000 W. Při použití jiné trouby a jiného výkonu musíte přizpůsobit časy vaření. Čočková polévka 1 l instantního zeleninového vývaru, 100 g oloupaných a na kostičky pokrájených brambor, 1 střední cibule, 2 stroužky prolisovaného česneku, 1 malá mrkev, 1 malá petržel, 150 g předvařené čočky, 60 g hladké mouky, 2 lžíce másla, sůl, černý pepř, majoránka Do vhodné nádoby vložíme drobně pokrájenou cibuli, máslo a 3 minuty vaříme zakryté při maximálním výkonu (1 000 W). Přidáme hladkou mouku a zamícháme. Dodáme instantní vývar, nastrouhanou zeleninu, na kostičky nakrájené brambory, česnek, čočku a vaříme zakryté při maximálním výkonu 9 minut. Během vaření 2x zamícháme. Nakonec dochutíme solí, pepřem a majoránkou. Necháme odstát 5 minut. Závitky ze pstruha na zeleninovém lůžku 12 filetů z vykostěného pstruha bez kůže, 100 g bílé části spařeného pórku nakrájeného na nudličky, 8 lžic suchého bílého vína, sůl, bílý pepř, 4 porce ratatouille (následující předpis) Připravujeme nadvakrát. Filety naplníme spařeným pórkem, lehce osolíme, opepříme, ovážeme proužkem pórku, vložíme do vhodné nádoby, podlijeme vínem a dusíme na nejnižším výkonu (250 W) podle váhy po dobu cca 4 minut. Necháme 5 minut odstát, položíme na ratatouille na talíři a podáváme. Zeleninová směs ratatouille 1 polévková lžíce olivového oleje, 1 střední cibule, 220 g lilku, 220 g neloupané cukety, 1 větší paprika zbavená jadřince – to vše nakrájené nadrobno, 400 g čerstvých rajčat spařených, oloupaných a pokrájených, 1 utřený stroužek česneku, 1 polévková lžíce rajčatového protlaku, 2 čajové lžičky nasekaného čerstvého tymiánu, 1 lžička nasekané čerstvé majoránky, 1 bobkový list, sůl, bílý pepř Do středně velké nádoby nalijeme olej a zahříváme 30 sekund při maximálním výkonu. Vložíme cibuli a česnek a zasmažíme 1 minutu a 30 sekund při maximálním výkonu. Přidáme pokrájený lilek, cuketu, papriku. Povaříme 2 minuty při maximálním výkonu. Doplníme ostatní suroviny, kromě soli a pepře, promícháme a vaříme při maximálním výkonu 6 minut. Během vaření 2x promícháme. Osolíme a opepříme. Mrkvový koláč 230 g polohrubé mouky, 120 g jemně nastrouhané mrkve, 150 g pískového cukru, půl sáčku vanilkového cukru, 100 g krájeného ananasu bez nálevu, 2 vejce, 120 g slunečnicového oleje, 70 g nasekaných ořechů, 40 g přebraných rozinek, 2 lžičky skořice, 1 lžička prášku do pečiva, 1 lžička prášku do perníku, špetka soli V misce smícháme mouku, cukr, prášek do pečiva a do perníku, skořici, sůl a přimícháme mrkev. Potom přidáme vejce, olej, ananas, vanilkový cukr a důkladně promícháme. Nakonec přisypeme rozinky a ořechy. Těsto vlijeme do předem vymaštěné a moukou vysypané koláčové formy. Pečeme za použití programu panacrunch nebo crips po dobu 8–10 minut. Po dopečení necháme koláč 10 minut odstát. Kontakty: ABITARE, Žitná 566/18, Praha 2, tel.: 224 919 140, fax: 224 918 127; FISURA – design, interiér, doplňky, Dominikánské nám. 3, Brno, tel.: 542 214 949, fax: 542 214 950; IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110; Ladislav Samek, tel.: 737 245 001; MEINDESIGN.CZ (MOBAX), U Nového Suchdola 24/191, Praha 6, tel.: 233 920 408–09, fax: 233 920 411; STARS FOR EUROPE (BURSON-MARSTELLER), Václavské nám. 21, Praha 1, tel.: 224 211 220, fax: 224 211 620 text: Bea Fleissigová foto: Pavel Vítek a archiv zdroj: Moderní byt 12/2004 |
Lesní pohoda
|
|
Zájemce o dům v takové lokalitě by měl svůj ideál trochu přizpůsobit české krajině. Takže místo mořské hladiny se musí spokojit se šuměním řeky, hřmící vodopád zastoupí bublající potůček, vysokou skálu nahradí svažitý pozemek a místo tropického pralesa ho osvěží „pouze“ les. Přesto, anebo možná právě proto patří dnes lesní pozemky k těm nejatraktivnějším stavebním místům vůbec. Kersko, Jevany, Klánovice… Pro většinu lidí jde o synonyma kvalitního bydlení v atraktivních lokalitách nedaleko Prahy. Jejich zástavba má přitom jeden společný fenomén – domy zde stojí přímo na lesních pozemcích či v těsné blízkosti lesa. Ale jaké zvláštnosti vlastně přináší takové bydlení? Specifika lesního pozemku Samotný pozemek je větší, než bývá obvyklé, zpravidla má více než 2 500 m2. Proto jsou odstupy mezi jednotlivými domy relativně velké, což v kombinaci se vzrostlými stromy zaručuje dostatečné soukromí domu i jeho obyvatelům. Zatímco například ve Skandinávii jsou i domy na lesních samotách neoplocené a mnohdy zůstávají nezamčené, u nás tato vzájemná izolovanost nahrává různým „nenechavcům“. Proto by měl být dům dokonale zabezpečen mechanicky i elektronicky – nejlépe dálkovým střežením. Stromy brání nejen nežádoucím pohledům, ale i slunečním paprskům. Lesní pozemek je tedy obecně chladnější a sníh zde leží na jaře déle. Na druhou stranu bývá v lese méně větrno, proto není dům tak výrazně ochlazován prouděním větru. V létě je pod korunami stromů příjemný chládek a poněkud vlhčí mikroklima. Obecně lze říci, že v lese je v průměru chladněji, ale jsou zde zároveň menší výkyvy teploty jak během dne, tak v průběhu celého roku. Z hlediska zimního oslunění jsou jednoznačně lepší opadavé stromy – pod listnáči bývá i v létě vyšší vlhkost a stín. Proti větru jsou naopak lepší stromy jehličnaté. Máte-li tedy na výběr, zvolte raději pozemek s listnatými stromy na jihu či východě, ze severu nebo severozápadu jsou vhodnější stromy neopadavé, jehličnaté. Stromový odpad Čím se zalesněný pozemek odlišuje od běžné parcely asi nejvíce, je množství vegetačního spadu. Jedná se o listí, jehličí, drobné větvičky, ale i květy a plody stromů. Jejich počet je značný, ale ještě se výrazně odlišuje podle jednotlivých druhů dřevin. Namátkou upozorníme jen na nejčastěji se vyskytující druhy. Z jehličnatých jsou to zejména smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris), stromy, jejichž silné jehličí se pomalu rozpadá a často na zemi vytváří souvislou vrstvu bez podrostu. K poměrně rozšířeným jehličnanům patří ještě modřín opadavý (Larix decidna), jeden z mála druhů, který v zimě shazuje jehličí. To s sebou nese i určité úskalí – jeho drobné a lehké jehličky pronikají i jemnějšími mřížkami, takže se mohou dostat také do větracího systému automobilů. Velmi snadno ulpívají i na strmých střechách a způsobují jejich zarůstání mechem. Z modřínů padají též drobnější větvičky se šiškami. Z listnáčů se setkáme nejčastěji s letním a zimním dubem (Quercus robur, Quercus petraea), bukem lesním (Fagus sylvatica), břízou (Betula pendula), jasanem (Fraxinus excelsior), javorem (Acer sp.) a lípou (Tilia sp.). Asi nejproblematičtější jsou semínka bříz a jasanů. Vítr je roznáší na velkou vzdálenost a ony snadno klíčí a vyrůstají i z minima živin na nejrůznějších místech. Určitě si vzpomenete na „břízy v okapech“, které slouží jako synonymum pro zanedbanost objektu. Lípa, na jaře kvetoucí a výrazně vonící strom, je asi nejznámějším představitelem druhů se sladkým, lepkavým spadem, silně znečišťujícím vše, co je pod jeho korunou. V některých historicky osídlených lokalitách (například již zmíněné Jevany) se pak setkáme i se vzrostlými exempláři vzácných druhů parkových dřevin, zatraktivňujících svým odlišným vzhledem a barevností prostředí středoevropského smíšeného lesa. Údržba domu a zahrady v lese Se spadem listí a jehličí souvisí i odlišný charakter zalesněné zahrady. Obtížně se na ní bude udržovat „anglický trávník“. Stínění a spad ze stromů většině travních druhů nevyhovují – vždyť ani v běžném lese na trávy příliš často nenarazíte. Více se zde daří stínomilným rostlinám, které mohou pokrývat celou zahradu. Lesní parcela tak nebude ideální pro milovníky květin, které by pod korunami stromů spíše živořily. Každopádně vám zahradní architekt může pomoci vhodným výběrem rostlin přetvořit běžný les v krásnou a na údržbu nenáročnou zahradu. Stejně jako trávníku nesvědčí vegetační spad ani dekorativním vodním plochám v blízkosti domu, o otevřeném bazénu nemluvě. Tlející listí mění kvalitu vody a ucpává odtoky i čerpadla cirkulačních systémů. Nezbytné je proto používání filtrů, ale s pravidelnou údržbou a častým čištěním musíte i tak počítat. Také se připravte na častější úklid venkovních zpevněných ploch – chodníčků, teras a schodišť, kde je vhodné volit dobře čistitelný a zároveň protiskluzový povrch. Mezi pravidelně kontrolované a čištěné zařízení patří též okapy domu, což může zejména u vyšších staveb působit značné komplikace. Prodávané zábrany proti spadu vás ochrání proti listí, s jehličím si však poradit nedovedou. V případě novostavby je lepší navrhnout takové technické řešení, které tento problém zcela eliminuje. Mluvíme tu o tvaru a řešení střechy – ideální je dům bez okapů nebo s vnitřní vpustí na vegetační střeše. Povolování stavby domu v lese Ne každý zalesněný pozemek je z právního hlediska lesem, a naopak – jako les může být označen i zcela „holý“ pozemek. Záleží na definici parcely v katastru nemovitostí a také na územním plánu obce. Je-li pozemek veden například jako „plocha sloužící k plnění funkce lesa“, pak se skutečně jedná o les, na němž je výstavba možná pouze výjimečně. Je nutný souhlas orgánů ochrany životního prostředí a majitelů sousedních lesních pozemků, do jejichž padesátimetrového ochranného pásma se zasahuje. Dále je nutné vyjádření subjektu hospodařícího na daném pozemku i pozemcích sousedních. Pokud žádáte i o kácení stromů, může být vyžadován dendrologický průzkum a vlastní kácení by mělo probíhat mimo vegetační období. Je-li udělena výjimka pro stavbu v lese či jeho ochranném pásmu, vyřízení stavebního povolení již není pro projektanta žádný problém. Musíte však počítat s tím, že stanovené procento zastavění je u lesních pozemků velmi nízké, třeba jen 5 až 10 procent z plochy parcely. Dále bude ve vydaném rozhodnutí kladen důraz na ochranu stromů na staveništi, což je i váš zájem, protože chcete mít dům v lese, a ne na mýtině. Technické řešení Po konstrukční stránce se dům stavěný v lese nijak zásadně neliší od běžné novostavby. Stromy by však neměly být v těsné blízkosti stavby, neboť založením objektu bychom mohli narušit jejich kořenové systémy. Normálně používané monolitické betonové základové pasy jsou dostatečně odolné proti prorůstání kořenů. Je ale vhodné je více vyztužit proti dynamickým účinkům kořenů. Projekty domů s kmeny stromů procházejícími interiérem jsou zakládané na izolovaných patkách a pečlivě se vyhýbají hlavním kořenům stromů. Další klíčovou konstrukcí je střecha. Nejlepším řešením je užití ozeleněné vegetační střechy s inverzní skladbou a s dokonale chráněnou hydroizolací, které spad listí a jehličí vadí nejméně. Pro sklonité střechy je vhodné volit co nejhladší krytinu – plech, glazované či engobované tašky. Naopak betonové a režné keramické tašky, bonský šindel a jiné hrubé materiály se listím a jehličím rychle zanášejí, což vyžaduje náročnou a pravidelnou údržbu. Projekty nízkoenergetických domů musejí respektovat zejména problematiku vegetačního spadu. Znečištění slunečních kolektorů výrazně snižuje jejich účinnost, což se může stát limitujícím faktorem pro jejich ekonomicky návratnou instalaci. Omezeny jsou rovněž pasivní solární zisky ze slunečního záření, neboť se musí počítat se stíněním transparentních částí domu. Ve výsledku bude mít dům na zalesněném pozemku vyšší roční spotřebu energie na vytápění. Tu je však možné poměrně levně získat spalováním biomasy, které bývá v lesnatějších lokalitách dostatek. Delší topná sezona domu v lese je též vhodná pro efektivní použití tepelného čerpadla. Díky jeho vysoké účinnosti není problém u vhodně navržené stavby dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu. Stavět, či nestavět? Máte-li šanci získat některý z nemnoha zalesněných stavebních pozemků, neváhejte a rychle se pro něj rozhodněte. Váš dům tak bude od začátku v atraktivním prostředí vzrostlých stromů. Nebudete muset desetiletí čekat, až vámi vysazené stromky přerostou přes plot a odcloní tak fasádu souseda vzdálenou jen pár metrů. A za procházkou lesem nebudete muset cestovat kilometry autem, ale jen vykročíte ze dveří… text: Pavel Šmelhaus, Štěpánka Šmídová foto: autoři, Ota Pajer zdroj: Můj dům 12/2004 |
Fero Fenič – 5 pater do duše
|
|
Kolik pater má duše režiséra a producenta Fera Feniče, jehož studio FEBIO se stalo fenoménem české nezávislé televizní tvorby? Optika, skrze níž sleduje svět, byla přece odjakživa bohatě rozvrstvená. Rozvrstvený je i byt. Kolik že má vlastně pater? Byt je třípatrový…, ale pokud budu počítat také mezipatro a dvoupatrovou terasu, tak je to vlastně pětipatrový mezonet. V nejnižší úrovni je zimní zahrada, sauna pro dva lidi a masážní sprcha. Pak se dá už jen stoupat a nahoře je moje oblíbená terasa. Vstup je velkorysý a nabízí průhled do zimní zahrady i pohled na hlavní schodiště… Jaképak hlavní schodiště, to jsou prostě schody, které byly součástí domovní chodby, jež vedla už jen k mému bytu. Požádal jsem, jestli mohu vstup posunout a tento prostor uzavřít. Díky tomu vznikla i celá řada rafinovaných úložných prostorů. To, co se snažíte odtáhnout od stěny, skříňku opravdu neskrývá. To mi jen trháte věšák ze zdi. Skříňka je vedle. Slouží na boty. Těší mě, že jste ji ani vy neodhalil. Máte skvělou kuchyň s přístroji, které by vám mohla kdekterá kuchařka závidět, takže předpokládám, že vaříte často a rád. Další omyl. Nevařím vůbec, a pokud by nastal stav nejvyšší nouze, zvládnu míchaná vajíčka. Rád si ovšem nechám uvařit. Navíc jsem zjistil, že kuchyň je mou nejoblíbenější místností. Vůbec to nesouvisí s vařením, spíš s dětstvím, a také je to jakýsi sociologický jev a já zapadám do běžného vzorku – a snad právě proto v kuchyni trávím nejvíc času. Tady nejraději čtu, píšu, telefonuji a dokonce právě v kuchyni nejraději sedávám i s nejbližšími přáteli. A co koupelna? Na stěnách je mramor…, chtěl jste snad beze zbytku naplnit definici snoba? Promiňte, vám se ta koupelna zdá snobská? V žádném případě, kdybyste mi neřekl, že je to mramor, všímal bych si více těch decentních detailů z bílého kovu… Máte pravdu, architekti mě od tohoto materiálu také nejdříve odrazovali. Jenže já chtěl obložení, které nepodléhá módním vlivům a nezestárne ani za sto let. Nechci už za svého života cokoliv znovu rekonstruovat. Vybral jsem typ mramoru, který je dost decentní a neměl by působit snobsky, protože sám snoby nesnáším. Nakonec i architekti akceptovali toto řešení. Většina lidí totiž stejně jako vy tento nenápadný vzor jako mramor nevnímá. Byt ukrývá rafinované úložné prostory. Byl to záměr? Ano, od začátku jsem chtěl, aby bylo kam uložit různé věci, od velkého počtu videokazet až po dřevo do krbu. Byt je atypický, s různými výškami a bariérami, navíc v chráněné památkové zóně, a tak se nedal vždy využít běžný nábytek. Mnoho věcí proto muselo být vyrobeno na míru. Ale například s postelí jsem spěchal, a tak jsem si ji koupil nejdřív, abych pak zjistil, že mi zcela nevyhovuje a musí být vyrobena na zakázku – je to přece tak intimní věc, ve které trávíme skoro třetinu dne, že nešlo ji nemít podle vlastních představ. Snad tak vznikl nadčasový kus nábytku, který dodnes nezestárl. Říkáte dodnes a trochu to vypadá, jako byste ve svém novém bytě bydlel kdovíjak dlouho. V jakém novém bytě? Bydlím tady od července 1985 a přesně před deseti lety, na Vánoce 1994, jsem jeho současnou podobu kolaudoval. Je to můj první byt, který zcela odpovídá mým představám o ideálním bydlení. A tak za tu dobu se vyměnily jenom židle v kuchyni a jednou se malovalo. A letos se ještě trochu zkultivovala zeleň na terasách, protože vše strašně vyrostlo. To, že působí tak současně, je důkazem šikovnosti architektů ze studia D a M, s. r. o. (Richard Doležal, Petr Malínský a Petr Burián), kteří tento nelehký interiér tehdy zpracovali velmi převratně a hlavně nadčasově. Uplatnili zde spoustu skvělých nápadů, které mi nejen zpříjemňují život, ale jsem si jistý, že byt bude takhle současně působit i za dalších deset let. Dobré byty stejně jako dobré filmy by neměl čas zásadně poznačit. Stejně jako nepoznačil úžasný výhled na celé Staré Město, kde mi nejvyšší terasa dovoluje občas si v létě rozestlat uprostřed Prahy pod hvězdami. Chcete mi namluvit, že spíte pod širákem? Jistě. Občas si v horkém létě rozestelu v pátém – nejvyšším – patře svého bytu, koukám na hvězdy a přemítám o duši, ději i obrazech filmů, které teprve možná někdy natočím… Fero Fenič -1969–1972 studium žurnalistiky na FF Univerzity Komenského v Bratislavě -1972–1978 studium dokumentární režie na FAMU v Praze -1977 – studijní pobyt na Centro sperimentale di cinematografia v Římě – 1991 – zakládá filmovou a televizní společnost FEBIO, jejímž je ředitelem -1993 – zakládá mezinárodní přehlídku filmů, televize a videa FEBIOFEST, jejímž je ředitelem – Natočil ve vlastní režii třicet krátkometrážních filmů, dva středometrážní a čtyři celovečerní filmy (Džusový román, Zvláštní bytosti, Česká soda, Brehy nehy) – V současné době patří k nejvýraznějším počinům společnosti FEBIO pořad Cestománie, vysílaný televizí Nova – Za svou režijní a producentskou práci získal mnoho domácích i zahraničních ocenění Kontakt: D a M (Architektonická kancelář Doležal a Malínský), Nad Malým mýtem 1739/2a, Praha 4-Braník, tel.: 224 464 761, e-mail: dam@dam.cz, www.dam.cz text: Petr Tschakert foto: Studio Fotograf zdroj: Moderní byt 12/2004 |
Azalka vánoční princezna
|
|
Drobný keřík Rhododendron simsii (azalka, pěnišník) pochází z východní Asie – Číny a Japonska, kde se těší velké oblibě. Má dřevitý stonek a drobné, lesklé, stálezelené lístky. Něžné nálevkovité květy o průměru 4 až 6 centimetrů bývají seskupeny po dvou až šesti kusech do květenství na koncích větviček. Kultivarů je nepřeberné množství – od bílých přes růžové a lososové až k sytě červeným i fialovým. Některé květy jsou i dvojbarevné, jiné mohou mít zvlněné okraje. Přestože se azalka prodává i jako „krátkodobá“ květina, může vám vydržet několik sezon. Patří do čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), která je pověstná svou nesnášenlivostí vůči vápnu. Po odkvětu ji proto přesaďte do rašelinového substrátu nebo Seramisu (speciální substrát s neutrální reakcí) a zalévejte ji měkkou „odraženou“ vodou. Po odkvětu rostlinu zastřihněte, aby si udržela hezký tvar. Dejte ale pozor, abyste neodstranili veškeré mladé výhonky. Na léto zapusťte květináč do země na polostinné místo v zahradě, hodně rostlinu zalévejte a od března do července ji zásobujte hnojivem pro rododendrony. Když květiny stonají Azalka patří mezi poměrně náročné rostliny, a proto je nejlepší smířit se s tím, že váš byt ozdobí krátkodobě a nevydrží mnoho let. Když se choulostivé krasavici něco nelíbí, reaguje shazováním nerozvitých květů. Jestliže poupata zasychají a opadávají, je v místnosti příliš teplo. Pokud se dokonce zkroutí listy, trápíte azalku suchem. Nejlepším lékem je postavit ji na 15 minut do misky s vodou a nechat ji dobře nasáknout. Pokud poupata opadají bez zaschnutí, asi jste azalku „přelili“. Jestliže rostlinu správně zaléváte a v místnosti je příjemně chladno, příčinou opadávání poupat může být průvan. Co potřebuje azalka? Světlo – jasné místo bez ostrého přímého slunce. Vodu – po celou dobu květu ji vydatně zalévejte. Správnou teplotu – spíše chladnější místnost (0–15 °C, po založení poupat 18–22 °C). Vlhký vzduch – v období, kdy rostlina nasadí květ, je třeba denně rosit listy. Pozor! Nikdy nestavte rostlinu nad těleso ústředního topení. Živiny – v intervalu 2 týdnů aplikujte speciální tekuté hnojivo pro azalky. text: Jana Pyšková foto: AZERCA GROUP zdroj: Můj dům 12/2004 |
Všechno po ruce
|
|
V kuchyni není místa nikdy dost, proto vám předkládáme několik tipů na účelné využití volných prostor. Praktické ukládání potravin a kuchyňských pomůcek dokáže ušetřit spoustu času a energie jinak ztracené při neustálém hledání věcí. Drátěné programy, roletové skříňky, plnovýsuvné zásuvky, rohové skříňky a závěsné doplňky umožňují přehledné uspořádání kuchyňských pomocníků. Interiérová studia dnes nabízejí dokonce i praktické zásuvky s vestavěnými drobnými spotřebiči, jako je kráječ chleba, váhy nebo nahřívač nádobí.
Nejvíce novinek ve způsobu ukládání se objevuje v řešení těžko dostupných rohů. Dříve měly kuchyňské linky často rohové skříňky s falešnými dvířky a prostor se využíval jen obtížně. Dnes výrobci přicházejí s rozmanitými způsoby otevírání a vnitřního vybavení rohových dolních i horních skříněk. Oblíbené jsou zejména otočné drátěné systémy, které se hodí především pro ukládání větších hrnců. Jednoduchým pootočením se dostanete i k nádobí v zadní části skříňky. Své místo si zaslouží i nezbytné drobnosti, jako jsou např. příbory, naběračky či nože. Je možné využít speciální boxy, zásuvky s možností flexibilního uspořádání vnitřního prostoru zařízené s ohledem na velikost náčiní nebo se rozhodnout pro magnetickou lištu, na kterou lze předměty jednoduše připevnit. Existují také stojany na nože, které se obvykle vyrábějí ze dřeva, plastu či kovu, jsou k mání v rozličných velikostech a provedeních a lze je koupit i jako součást sady nožů.
Důležitý je nejen dostatek úložného prostoru, ale také logičnost uspořádání jednotlivých sektorů s ohledem na posloupnost kuchyňských činností. Všímejte si též výšky, do které vše potřebné umisťujete. Často používané potraviny a pomůcky by měly být v takové výšce, abyste se zbytečně nemuseli ohýbat, ani lézt po štaflích. A naopak – jídelní servis s vánočními motivy nebo jiné méně používané nádobí může být uloženo v hůře dostupných místech. Snažte se využít každé místo, například i prostor za sokly nebo pod stropem.
Při zařizování dbejte: – aby bylo vše po ruce, na nejsnáze dostupná místa uložte věci, které používáte nejčastěji – talíře a jiné rozbitné věci neukládejte do závratných výšek – všechny potraviny uchovávejte v dobře uzavřených nádobách – berte v úvahu, jak jste vysocí a kam snadno dosáhnete – těžko využitelný prostor pod dřezem může posloužit jako místo pro odpadkový koš – velmi praktické jsou zásuvky s plnovýsuvem – pokud vám překážejí klasická dvířka, zvolte raději rolety nebo posuvný systém otevírání
Kontakty: ALEXA STUDIO, nákupní galerie Myslbek, 1. patro, Na Příkopě 19/21, Praha 1, tel.: 222 244 041, BLUM, Kolbenova 19, Praha 9, tel.: 281 090 161, infolinka: 800 173 289; IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110, Kuchyňské Studio INTERIÉR ČÁP, Budějovická 11, Praha 4, tel./fax: 241 734 528, e-mail: info@kuchyne-cap.cz , www.kuchyne-cap.cz ; MIVOKOR, Komenského 114, Polná, tel.: 567 571 027, e-mail: petr.holas@mivokor.cz ; PROFI – HOBBY, Ing. Tomáš Bohutínský — Lignomax, U Starého mlýna 15, Praha 10–Uhříněves, tel./fax: 267 711 266; SYKORA HOME, Hněvkovského 67, Brno, tel.: 543 420 567; SYKORA, Budějovická 1123/13, Praha 4, tel./fax: 261 216 988; Masarykovo náměstí 3, Ostrava, tel./fax: 596 116 865; Razov 1204, Vizovice, tel.: 577 002 232, fax: 577 002 225; Solní 21, Plzeň, tel.: 377 222 131
text: Kamila Synková foto: archiv |
Materiály pro stavbu 4/2005
/Files/Obrazky/ProOdbroniky/2005/Materialy/4_05/Obsah.pdf
Odvážná jednoduchost
|
|
Broumovsko-šluknovský výběžek patří mezi jedno z nejkrásnějších míst v České republice a právě zde si investor přál postavit jednoduchý a cenově dostupný dům. O pomoc přitom požádal architekta Davida Chmelaře, což se ukázalo jako správná volba. Projekt, který v konzervativním městečku působil poněkud neotřele, dokázal autor úspěšně obhájit a mohlo se začít stavět. Ovšem od prvního návrhu až k dokončení stavby uběhlo dlouhých pět let. Přestože se jedná o poměrně střídmý objekt, nový domov dodal majitelům pocit osobní identity. „Když sem přijde někdo na návštěvu, diví se, že jsme nechtěli větší dům. Připadá jim poměrně malý,“ říká paní domu. „Hostům ale netrvá dlouho, aby mi dali za pravdu, že menší prostory jsou velmi praktické – třeba už jen z hlediska úklidu,“ dodává s úsměvem.
První patro – srdce domu Stavba je vsazena do prudce stoupající ulice, takže se musela přizpůsobit charakteru pozemku. Nový řád, který David Chmelař vnesl do vyčleněného prostoru, je symbolizován přísnými tvary. Jednoduché pravoúhlé linie však plně vyhovují investorovým představám. Rozmístění oken domu připomínajících střílny pak vypadá nahodile, ale návrhu jejich kompozice se architekt věnoval velmi důkladně.
V přízemí se kromě přístřešku pro dvě auta a skladových prostor nachází také technické zázemí domu – prádelna, sušárna a prostor pro psa. V zádveří jsou umístěny velké skříně zhotovené na míru. Odtud pokračuje naše cesta po schodech přímo do obytné části. Hlavním obytným prostorem je velká místnost v prvním patře, odkud je možné se dostat do ostatních pokojů. Jižní průčelí směrem do zahrady, která je mimochodem dílem paní domu, je tvořeno obrovskou skleněnou plochou. Téměř celoprosklená fasáda poskytuje obyvatelům domku maximální spojení s exteriérem, přičemž jejich soukromí není narušeno. Hlavní obytný prostor je rozčleněn pomocí nábytku a kusových koberců na jídelní kout a obývací pokoj. Přitom podlaha v obývacím pokoji je vytápěná.
Z hlavní obytné části vedou dveře do ložnice, odkud je krásný výhled do přírody. Jako úložný prostor tu slouží šatní skříně na míru podle návrhu majitelky domu. V prvním patře objevíte ještě další dva pokoje, které v budoucnu budou sloužit jako dětské.
Nábytkové variace Přestože manželka majitele domu nebyla u realizace projektu už od samého začátku, volba vybavení interiéru je jejím dílem. Některé detaily přitom ještě konzultovala se samotným architektem.
Nábytek byl pořízen převážně v Ikei. Severský styl domu skutečně sluší, zejména hlavní obytné hale. „V zimě oblékám pohovku do modrého povlaku a v létě do starorůžového, aby byla nějaká změna,“ vysvětluje majitelka. „Proto se mi líbí nábytek z Ikey. Je snadno variabilní, a tak můžete interiér pokaždé trochu pozměnit či doplnit,“ dodává. Variabilnost zařízení pak jen dokládá pojízdný stolek, na kterém je umístěna televize – program lze sledovat jak z obývacího pokoje, tak z koupelny nebo třeba ložnice.
Plynule navazující zahrada Velkou prosklenou plochou v obytné místnosti nejenže vidíte celou zahradu, ale můžete se odtud dostat na terasu s dřevěnou podlahou. Ta díky svému zaříznutí do svahu poskytuje návštěvníkům značné soukromí. Příjemné posezení zastiňuje odjímatelná plachta. V zahradě převažuje travnatá plocha místy jakoby narušená drobnými záhony připomínajícími skalku. Ve stavu dokončovacích prací je zahradní domek, umístěný v zadní části zahrady. „Zjistili jsme, že zahradní domek je nutnost. Tenhle by měl být navíc obytný a sloužit i k přenocování známých,“ popisuje záměry manžela jeho žena.
Technické údaje Dispozice: 4 + kk Zastavěná plocha: 97 m2 Užitná plocha: 120 m2 Konstrukce: vnitřní příčky Ytong Podlahy: keramická dlažba, plovoucí podlaha, koberce Výplň otvorů: eurookna, atypické ocelové rámy Vytápění: plynový turbokotel, vyhřívaná podlaha Cena stavby svépomocí: 1 600 000 Kč
text: Michaela Čapková foto: Lubomír Fuxa |
Tropické experimenty
|
|
Asi nejčastější pokojovou rostlinou, která takto přibude do domácností, jsou citrusy. Čerstvá semena stačí zasadit pod povrch rašeliny nebo substrátu pro pokojové rostliny a udržovat stále vlhké při pokojové teplotě. Dále už je to trochu složitější, ne všechny rostliny se hodí do bytu. Cit-rusů totiž existuje přibližně 160 druhů, kromě grapefruitu všechny pocházejí z Asie. Navíc se všechny mezi sebou kříží a do velkoobchodů se dostávají výhradně odrůdy, takže plody „našeho“ citrusu se budou od koupeného ovoce lišit. Nejlepší je nechat naroubovat doma vypěstovanou rostlinu nějakou ušlechtilou odrůdou. V bytech se nejlépe daří citronům, protože mají nejmenší nároky na světlo, z mandarinek lze doporučit jen okrasné kultivary, nikoli jedlé.
Tohle znáte! Mezi oblíbené bytové užitkové rostliny patří mučenky. V obchodech se nejčastěji seženou plody mučenky jedlé (Passiflora edulis). Je to brazilská liána, která v přírodě dorůstá délky 50–80 metrů, v bytě se však nemusíte velikosti obávat. Růst omezíte velikostí květináče a stonky je možné namotávat na různě tvarované podpěry. Semena bývají velmi dobře klíčivá, vzcházejí však nepravidelně, některá vyklíčí do týdne, další třeba až za rok. Vysévají se do směsi rašeliny a písku pod povrch půdy. Semenáčky rostou rychle, potřebují dostatek světla, ale ne pražící slunce jako kaktusy. Je nutné jim hned poskytnout oporu, které se přichytí. Květy mají hezký tvar a jsou bílé s modrou zvlněnou třásnitou pakorunkou. Ještě větší a atraktivnější květy má mučenka modrá (Passiflora coerulea). Pokud si chcete vypěstovat vlastní plody, musíte rostlině pomoci a květy opylovat štětečkem mezi jednotlivými květy.
Mikulášské a vánoční fíky a datle bývalo zvykem kupovat sušené, v poslední době se však čím dál častěji dovážejí čerstvé. Pokud byly plody trhané už dostatečně vyzrálé, vyklíčí během krátké doby. Semena fíků jsou drobná a ztrácejí rychle klíčivost, takže je vysejte hned na povrch rašelinného substrátu a udržujte vysokou vlhkost vzduchu. Fíkus (Ficus carica) se v teplejších oblastech naší republiky dá pěstovat i venku na zahradě, potřebuje však slunné a chráněné stanoviště, nejlépe u jižně orientované zdi domu. Má-li lehkou a vzdušnou půdu, začne kvést a plodit již za několik let. Palma datlová (Phoenix dactylifera) je snad nejčastější palmou v bytech, hodně lidí si oválná semena přiveze z dovolené ve Středomoří. Vysévají se do lehkého písčitého substrátu pod povrch, klíčí při vyšších teplotách. Malé palmičky je nutné brzy rozsadit do vysokých květináčků, palmy totiž koření dost hluboko.
A tohle už je exotika! Čím dál víc lidí také přichází na chuť avokádu, které je pro vánoční studenou kuchyni jako stvořené. Avokádo (Persea americana) je poměrně malý stromek pocházející z tropické Ameriky od Mexika po Ekvádor. Veliká semena klíčí při pokojové teplotě během několika týdnů. Do kvalitní zahradní země s přídavkem rašeliny a písku je zapouštíme širším koncem. Avokádo není náročné, nejlépe mu vyhovují chladnější prostory s vyšší vlhkostí vzduchu, například verandy či chodby. Prudké slunce může popálit listy, vhodné umístění je ve světlém polostínu. Dobře snáší řez a tvarování, plodit začíná zhruba po šesti letech.
Ovocem, které láká svým neobvyklým tvarem je malajská karambola (Averrhoa carambola). Malá tmavá semena klíčí špatně, protože ovoce bývá trhané nedozrálé, občas se to ale podaří. Vysévají se pod povrch rašeliny. Stejně jako mangovník je karambola velmi teplo a světlomilná. V tropech dorůstá 5–10 m výšky, v omezeném prostoru květináče však roste pomalu. Plodů se v bytových podmínkách patrně nedočkáte, ale dřevina má půvabné olistění a v interiéru bytu působí lehce a vzdušně.
Ocitne-li se na vašem vánočním stole plod papáji (Carica papaya), neváhejte. Kulatá tmavá semena klíčí velmi ochotně, avšak jen krátkou dobu. Vysejte je do směsi rašeliny a písku pod povrch substrátu. Semenáčky vzcházejí 2–3 týdny při teplotě nad 22 °C. Papája nebo také melounový strom pochází z jižního Mexika a Guatemaly. Původní planý druh je dvoudomý (to znamená, že na rostlině jsou jen květy samčí nebo naopak samičí), některé formy však mají květy oboupohlavní a samosprašné. Dorůstají výšky 2–8 m, plantážové odrůdy jsou však vyšlechtěné jen na metrovou výšku. V bytě je ideální kultivar ‘Babaco’, který je schopen plodit i v bytových podmínkách.
Zajímavým ovocem, které se neobjevuje na trhu příliš často, je anona. U nás lze koupit anonu ostnitou (Annona muricata), na trhu však bývá k dostání ještě anona šupinatá (Annona squamosa). Liší se od sebe povrchem plodů, jména odpovídají skutečnému vzhledu ovoce. Třetím dostupným druhem je anona čirimoja (Annona cherimola) s hrbolatým zeleným povrchem, k pěstování v bytě se hodí nejlépe. Plody se většinou do Evropy dovážejí nedozrálé, ne však příliš – jsou poměrně choulostivé na dopravu. Pokud budete mít štěstí na vyzrálý plod, tak je výsev naprosto bezproblémový a klíčí téměř každé semeno. Vyséváme je pod povrch rašelino-písčité směsi. Anony kvetou a plodí na kmeni a silnějších partiích větví. Plody „pitanga“ sytě růžové barvy patří plazivému kaktusu hylocereusu (Hylocereus undatus). Jsou choulostivé na dopravu a dovážejí se málokdy. Chuť ovšem mají vynikající a obsahují veliké množství droboučkých černých semínek – jako makových zrníček. Zkuste jich pár vysít na povrch vlhkého písku, klíčí během několika dnů. Pěstování těchto kaktusů je velmi jednoduché, zvládne ho i malé dítě.
Ovoce z ráje vám lékař doporučí Granátovník (Punica granatum) se pěstuje v mnoha domácnostech v zakrslé varietě nana. Prodává se jako pokojová bonsaj, má nízký kompaktní vzrůst a mnohem menší plody, kvete a plodí však již třetím rokem. Pokud si budete chtít mermomocí zkusit výsev granátovníku pěstovaného pro ovoce, květů a plodů se dočkáte za 6–8 let (v bytových podmínkách vykvétá obtížněji). Granátovník je opadavý subtropický keř nebo stromek, pocházející z Přední Asie, Zakavkazska, Íránu a Afghánistánu. Potřebuje chladnější zimování a nevadí mu poklesy teploty až pod bod mrazu. Granátová jablka představovala symbol plodnosti, proto v minulosti bývala nezbytnou součástí svatebních tabulí. Obsahují velké množství vitaminu C, proto nemyslete na Adama a Evu a ochutnejte.
text a foto: Romana Rybková |
Dobře namixovaný dům
|
|
Nevelký pozemek u hlavní silnice vedoucí obcí nenabízel příliš mnoho možností pro situování domu. Pro zachování co největšího soukromí zvolili autoři projektu Jiří Smolík a Zdeněk Rychtařík půdorys domu do „L“, kde delší strana kopíruje hranici pozemku podél silnice. Odtud je dům maximálně uzavřen. Vedou sem pouze vchodové dveře, okno přivádějící světlo na schodiště a okno pracovny.
Stavba je dimenzována pro tradiční rodinu se dvěma dětmi a poskytuje jak místo pro společné setkávání rodiny, tak dostatek soukromí pro každého člena.
Čtyři materiály pro čtyři roční období Kvůli vysoké hladině spodní vody a nestabilnímu podloží je stavba založena na základových pásech zapuštěných až do hloubky dvou metrů. Dům je navržen jako nízkoenergetický. Delší stranu pomyslného písmene „L“” tvoří garáž a hlavní jednopatrová budova, s níž se prolíná přízemní část s obývacím pokojem. Jím se prochází do poslední samostatné části domu vyhrazené zimní zahradě se saunou. Stavbě dominuje světlé smrkové dřevo, které je použito na opláštění horní části hlavní budovy a na části zimní zahrady. Přízemní části domu jsou opatřeny šedou omítkou. Protože zde není ani místní vodovod, ani kanalizace, dům zásobuje vodou vrtaná studna. Odpadní voda odtéká do jímky, vytápění a ohřev vody zajišťuje plynový turbokotel.
Úřední šiml opět řehtal Díky sedlové střeše s cihlově červenými pálenými taškami Tondach zapadá stavba do vesnického prostředí a nenarušuje celkový ráz krajiny. Architekti vzpomínají na ne zrovna jednoduché jednání s místním stavebním úřadem. Jeho zaměstnanci sice chvályhodně hájili jednotný urbanismus vesnice, ale tvrdošíjné odmítání tašek v antracitové barvě bylo spíš důsledkem neznalosti materiálu než hájením obecních zájmů. Barva střech v okolí totiž rozhodně není jednotná. Kromě toho antracitová šeď na střeše by domu dodala patřičnou eleganci a lépe by korespondovala s pozinkovaným plechem použitým na střeše zimní zahrady, komínovém tělese a ostatních klempířských prvcích. Nemalé problémy způsobila architektům i maximální povolená výška okapů – pouhých 5,1 metru. Zachovat dostatečně světlou výšku stropů a „otevřít“ ložnice do zahrady tedy nebylo jednoduché. Strop předsunuté lodžie patra dosahuje proto jen výšky francouzských oken – 2,1 metru. Když méně znamená více Na stěnách je i v interiéru použita sytá fasádní barva, kterou v exponovaných místech nahradila omyvatelná akrylová barva – v odstínech modré, šedé, žluté a světle zelené. Jednotícím prvkem celého interiéru je šedá, která se opakuje na vchodových dveřích, všech dveřních zárubních a také na klikách a vypínačích. Obytný prostor je sjednocen dřevěnou vlýskovou podlahou. Kuchyň, hygienická zařízení, vstupní chodba a technické místnosti mají litou podlahu v jasných barvách. Jen koupelna v patře má podlahu v temně kobaltové, která svým vysokým leskem vytváří efekt bezedné hloubky. Velkým plusem je vnitřní dispozice domu s maximem úložných prostorů. Ve vstupní části je malá, nicméně bohatě postačující prádelna s pračkou a sušičkou a velikostně obdobné technické zázemí domu. V garáži se nachází prostor na sekačku trávy a další zahradnické pomůcky. Kuchyňský kout ústí do obývacího pokoje, který lze oddělit posuvnými dveřmi z centimetrového pískovaného skla, stejnými je oddělena vstupní předsíň od jídelny a zimní zahrada od obývacího pokoje. Tady jsou však dveře čiré stejně jako prosklená stěna, do které jsou zasazeny. Do přízemí je situovaná i malá pracovna s pracovní deskou a policemi vyrobenými na míru truhlářskou firmou, která vytvořila všechny atypické nábytkové prvky. Do horního patra se stoupá po částečně zavěšeném kovovém schodišti s dřevěnými stupni. Centrálním prostorem tu vede dlouhá chodba, osvětlená třemi střešními okny VELUX, která má po celé délce vestavěné skříně. V patře se nachází kromě ložnice rodičů i koupelna s WC. Ta zaujme nezvykle hlubokou vanou hranatých tvarů značky Duravit.
Dokonalý efekt za málo peněz Zajímavým detailem je osvětlení chodby a schodiště – ve zdi jsou vybudovány malé niky o velikosti cihly překryté obdélníkem z pískovaného skla, který je ke zdi přichycen čtyřmi šrouby. Architekti tak nápadem za pár set korun nahradili vestavěná světla, která přijdou v obchodě na několik tisíc. Stejnou úsporu financí přineslo i přiznané použití konstrukčních dřevoštěpkových desek na stropy pokojů v patře.
Rychtařík (1971) a Ing. arch. Jiří Smolík (1970). Studio založili v roce 1996, kdy také ukončili studia na Fakultě architektury ČVUT. Od té doby za sebou mají celou řadu realizací i ocenění z domácích a mezinárodních soutěží. Jejich tematický záběr se pohybuje od navrhování novostaveb, rekonstrukcí, interiérů a designu až po urbanistické studie a územní plánování.
Technické údaje Plocha pozemku: 1 021 m2 Zastavěná plocha: 185 m2 Čistá užitná plocha: 209 m2 Obestavěný prostor: 950 m3
text: Zuzana Ottová foto: Filip Šlapal |
