|
|
Myslím, že u nás je hodně mladých designérů, kteří nedostanou šanci na něčem pracovat. Když už tu možnost mají, tak musejí být tak trochu obchodníky, účetními, a pokud pracují v Praze, tak i trpělivými řidiči – říká designér na volné noze Ondřej Petr. Po maturitě začal studovat Přírodovědeckou fakultu (obor jaderná chemie) a design ho příliš nelákal. Jako mladého studenta ho přitahovalo cestování a poznávání nových kultur. Souhra náhod rozhodla o tom, že se až v šestadvaceti letech dostal na střední výtvarnou školu. Zde si potvrdil, že má určitou prostorovou představivost i nápady a že design je to pravé, co by chtěl v životě dělat.
Odrazový můstek Ondřej Petr se kromě designu věnoval výrobě náušnic, spon, náhrdelníků, což mu alespoň částečně umožnilo svobodný a bezstarostný život. Po škole nastalo takové hluché období, neboť si teprve hledal cestu do života. Kamarádi pomohli, a tak se postupně stával jejich dvorním designérem. „Po delší době se okruh zákazníků rozšiřoval a já jsem si společně s kamarády zařídil architektonicko-designérské a zároveň grafické studio. Každý pracujeme na svých projektech, ale zároveň se podílíme i na společných zakázkách,“ popisuje princip práce Ondřej Petr.
Realita V současné době spolupracuje na vybraných projektech s architektem Martinem Šimkem a designérkou Lindou Melicharovou. „Tato spolupráce mi připadá jako ideální řešení, neboť se podílím na konečném dispozičním řešení, ale na druhou stranu mě baví přijít i k hotové dispozici, která je ve špatném stavu. Ze své zkušenosti vím, že architekti nebo i velké truhlářsko-kuchyňské dílny nechtějí nebo nemají čas se detailně zabývat atypy. Jsem naopak rád, když jsem jimi osloven a mohu úkol realizovat. V případě, že následuje netradiční řešení nebo zajímavý nápad, často narážím na překážky výrobců,“ konstatuje designér.
Oblíbené materiály Ondřej Petr miluje dřevo ve všech podobách – od nejlevnějších desek MDF až po exotické dýhy. Snaží se přesvědčit zákazníka, aby měl více odvahy používat netradiční kombinace materiálů, například dřevo s barevným plastem apod. Rád spolupracuje také s kovovýrobci a sklenáři, což pro mnohé zákazníky není levná záležitost. „Domnívám se, že práce s materiály a cit pro jejich kombinaci je základem práce každého designéra,“ tvrdí Ondřej Petr.
Světové vzory V případě, že máte ve studiu pevné a rychlé připojení na internet, tak není nic zábavnějšího než surfovat po stránkách světových designérských firem. Najednou si uvědomíte, že ve světě je mnoho nadaných a šikovných lidí. Velkými favority jsou pro Petra designéři Jasper Morrison a Ross Lovegrove. „Nové věci od těchto špičkových profesionálů se mi opravdu líbí a v hlavně mě inspirují,“ dodává Ondřej Petr.
Výhledy Ondřej Petr by do budoucna rád vlastnil truhlářsko-zámečnickou dílnu, kde by vyráběl modelové řady nábytku a doplňků. Zároveň by zde realizoval zakázky interiérů a atypický nábytek. Sní o vlastním showroomu. V současnosti většinu zakázek realizuje zprostředkovaně, což je poněkud komplikované. „Samozřejmě všechny zápory převáží ten úžasný pocit, že zákazníkovi se má práce líbí.“
Ondřej Petr (nar. 11. 1. 1969) – Studium: Výtvarná škola Václava Hollara (obor design výrobků) – Práce: převážně zakázky na úpravu interiéru, atypický vestavěný nábytek (kuchyně, koupelny, vestavné skříně, postele, dětský nábytek, prodejní stánky, dětský nábytek, vývoj vlastního designového nábytku a doplňků
Kontakty: ONDŘEJ PETR DESIGN, Rečkova 4, Praha 3, tel.: 603167167, e-mail: formalita@volny.cz; STOLÁR, Pod Plynojemem13, Praha 8, tel.: 604 310 165; TRUHLÁŘSTVÍ HÁJEK, Jana Masaryka 32, Praha 2, tel.: 603 810 477; TRUHLÁŘSTVÍ ZUMR, Charváce 15, Mladá Boleslav, tel.: 326 989 313
text: Lenka Kopecká foto: archiv |
Blog
Každý je jiný
|
|
Obecně vzato jsou nejlepší velké a jednoduché dřezy. Kompaktní dřezy s jednou mísou, navrhované pro malé kuchyně, dobře vyhovují, pokud se vaření věnujete jen minimálně. Máte-li však rodinu nebo pořádáte pravidelná setkání s přáteli, stojí za to investovat do dvou stejných dřezů nebo jednoho většího a druhého menšího.
Nerez vede Nejběžnějším materiálem, který se používá při výrobě dřezů, je plech z nerezavějící oceli. Na trhu jsou dnes dřezy z různě silného plechu (čím silnější plech, tím je dřez tišší, masivnější a dražší) a s různou strukturou povrchu. Dalšími častými kovovými materiály jsou měď a mosaz.
Granit je základ Dřez může být vytvarován ze syntetického materiálu (umělého kamene), přičemž tyto dřezy získávají pro svoje užitné vlastnosti stále větší oblibu. Pro umělý kámen je vžitý jednotný název granit (žula), přestože jde o rozdílné kompozitní mate riály většinou z mleté žuly nebo jiné přírodní složky, doplněné různými pojivy na bázi akrylátů. Tento syntetický kámen vyrábějí firmy pod různými označeními, například BLANCO – silgranit, FRANKE – fragranit, SCHOCK – cristalite-granit. Vlastnosti jednotlivých složek jsou v podstatě totožné. Vyznačují se tvrdostí, jsou otěruvzdorné, odolávají vysokým teplotám až 280 °C a nejsou křehké. Materiál je stálobarevný, nebledne a nechá se snadno opravovat. Povrch je hygienicky nezávadný a imunní vůči plísním a bakteriím, neboť je neporézní.
Dřezy na míru Bohaté možnosti při návrzích a výrobě dřezů a kuchyňských desek nabízejí alternativní umělé materiály na bázi polymerových pryskyřic v podobě umělého kamene, jako je například corian, kerrock či varicor. Protože disponují takovými vlastnostmi, jako je pevnost, trvanlivost, neporéznost, chemická odolnost i široká barevná škála, splňují zvyšující se nároky architektů i uživatelů. Stávají se tak zajímavou alternativou nejen pro kuchyňské desky, obložení stěny za kuchyňskou sestavou, ale také při výrobě mycích dřezů. Mezi největší výhody patří spojení kuchyňské desky s dřezem beze spár, snadná údržba zajišťující téměř stoprocentní hygienu a možnost vyrobit i atypický tvar.
Křehké, leč kvalitní Keramické kuchyňské dřezy se na našem trhu vyskytují asi nej-méně často. A to i přesto, že jde o dřezy vyrobené z vysoce kvalitní keramiky. V nabídce jsou dřezy v různém provedení a tvarech – rohové, dvojdřezy i dřezy s odkládací plochou na nádobí či umývané potraviny. Hladký keramický povrch zajišťuje hygienickou nezávadnost a hodí se zejména do kuchyní zařízených v rustikálním stylu.
Dřez už není jenom dřez – Dřez může být vybavený miskou s odkapávačem, košíkem na očištěnou zeleninu či prkénkem. – Baterie s teleskopickou sprchou poslouží k důkladnému oplachování, ale i k napouštění vody do vysokých nádob. – Užitečná může být i instalace drtiče odpadků pod dřezem.
Kontakty: BAUMATIC ČR, Malá Skála 211, Jablonec nad Nisou, tel.: 483 332 111; BLANCO, Zelený pruh 109/1091, Praha 4, tel.: 241 443 498, fax: 241 441 630, FA JELÍNEK, Dvorská 210, Hradec Králové, tel./fax: 495 536 275, FRANKE, Kolbenova 17, Praha 9, tel.: 281 090 411, fax: 281 862 027, INTERHELLAS, areál Strojspol, Pržno, Frýdlant nad Ostravicí, tel./fax: 558 675 035, 558 679 164, Štěrboholská 571, Praha 10, tel.: 272 704 674; KORYNA, komerční zóna Modletice, Praha-východ, tel.: 323 610 813, fax: 323 610 830; Masarykova 260, Koryčany, tel.: 573 376 111, fax: 573 376 244, 573 376 021, Truhlářská 11, Praha 1, tel.: 222 319 036; Zelný trh 20, Brno, tel.: 542 218 133, e-mail: koryna007@iol.cz ; SUITE, zastoupení firmy Schock, Vodní 13, Brno, tel.: 543 237 005, tel./fax: 543 216 093,
text: Barbora Smrčková a Lucie Martínková foto: archiv |
Jaký kabát baterii?
|
|
Nerezová ocel Pokud je celá baterie vyrobena z tohoto ušlechtilého materiálu, nepotřebuje už žádnou povrchovou úpravu. Její vzhled je přirozeně matný a užitné vlastnosti dokonalé – naprostá odolnost proti korozi působením vody či vzduchu, stoprocentní netečnost vůči chemikáliím, odolnost vůči opotřebení i při vysokých teplotách, silném mechanickém namáhání a při použití abrazivních prostředků. Výčet vynikajících vlastností doplňuje snadná údržba a dokonalá hygiena. Proto se ušlechtilá ocel V2A používá při výrobě nejkvalitnějších výrobků a jejich cena odpovídá tomuto materiálu.
Vzhled nerezové oceli Tento povrch na bázi paladia se nanáší na tělo baterie galvanicky. Zaručuje podobné vlastnosti, jako má čistá nerezová ocel, i když stoprocentně ji pochopitelně nahradit nemůže. Vzhled nerezu je ale v koupelnách v současné době velmi oblíbený, a proto výrobci používají této metody u produktů střední cenové kategorie, která je nejžádanější. Ve srovnání s chromem je nerezový povrch tvrdší i odolnější vůči korozi.
Jako hedvábí Baterie okouzlující matným a jakoby hedvábným vzhledem jsou povrchově upraveny poměrně nedávno vyvinutou metodou. Vznikl tak povrch, který vytváří zajímavou alternativu k chladně a sterilně působícímu chromu. Výrobci pojmenovávají produkty s touto úpravou různě (například u Hansgrohe je to satinox), ale v zásadě se jedná vždy o speciální galvanicky nanášený povrch, který je rovněž odolný proti korozi i mechanickému opotřebení.
Chromová klasika Tato klasická a v určité době prakticky jediná povrchová úprava vodovodních baterií je stále oblíbená jak pro vzhled, který si nezadá s dražšími provedeními, tak pro cenovou dostupnost. Vzhledem k ceně jsou užitné vlastnosti tohoto povrchu velmi dobré. Jistou nevýhodu představují vápenaté stopy vodních kapek, protože vzhled baterie poněkud narušují. S tímto drobným nedostatkem se ale dobře vypořádává úprava matného chromu, nanášená rovněž galvanicky.
Barevné povrchy Různobarevné povrchy baterií byly ještě nedávno velkým hitem. Ve spojení se stejně probarveným umyvadlem nebo i vanou bylo možné dokonale barevně sladit celé koupelnové zařízení. Barevný povrch vzniká elektrolyticky tak, že baterie je pokryta práškovou barvou, která za vysoké teploty v peci zkapalní a částečně se spojí s mosazným tělem baterie. Vznikne vysoce odolný povrch, prakticky dvakrát až třikrát silnější, než je povrch galvanický. To znamená žádný lak, který by se začal loupat. Drobné škrábance se dají snadno odstranit autopoliturou. Nicméně v současné době je obliba barevných baterií do koupeln na ústupu a zákazníci volí chrom nebo jiné chladně působící povrchy.
Aluminium je in K nejžádanějším povrchům dnes patří vzhled hliníku, který je sám o sobě matný. Kromě jiného je tedy imunní vůči vápenatým stopám po kapkách. Výrobci zavedli tuto úpravu zřejmě proto, že také producenti koupelnového nábytku používají hliník stále častěji jako praktický a elegantní doplněk. Ať už jsou to úchyty, rámečky prosklených dvířek, všude se hliník osvědčuje pro svou lehkost i snadnou údržbu. A do moderní koupelny se pochopitelně baterie v povrchu alux velmi hodí.
Nejdražší je platina Designové armatury, jejichž tvary navrhli známí tvůrci, jsou často opatřeny nejdražším povrchem z platiny. Je lesklý a jeho barva je lehce nažloutlá. Oproti chromovým povrchům je platinový cca o 40 % dražší a hodí se opravdu pouze na výjimečné produkty
Čištění – běžně flanelovým hadříkem a mýdlem – na usazeniny vodního kamene používejte speciální odvápňovače (k dostání je např. u prodejců sanitární techniky značky HANS-GROHE, 250 ml za cca 235 Kč) – ubrousky Hansgrohe Brillant Color 90922 napuštěné konzervačním voskem, který zabraňuje usazování nečistot na povrchu armatur (cena 250 Kč/5 ks, k dostání u prodejců sanitární techniky)
Kontakty: AQUA TRADE, Slezanů 9, Praha 6, tel.: 235 301 203, fax: 235 316 458, e-mail: info@aquatrade.cz, www.aquatrade.cz; IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, fax: 251 562 243; ELKOREAL INTERIER, tel.: 777 143 314; EUROBATH, Havlíčkova 662, Brno-Modřice, tel.: 547 217 051, fax: 547 217 057; GROHE, Čestlice 104, Průhonice, tel.:225 091 081–83; HANSGROHE, Moravanská 85, Brno, tel.: 547 212 334, fax: 547 212 521, NOVASERVIS, Merhautova 208, Brno, tel.: 548 428 011, fax: 548 428 012
text: Jana Janďourková foto: archiv |
V oáze klidu
|
|
Na úplném počátku byl tradičně výběr pozemku. Investoři hledali místo, odkud by to nebylo daleko na chatu a také k dceři do Dejvic. Proto si nakonec zvolili malebný koutek na okraji Rudné u Prahy o rozloze něco málo přes 1 100 m2. Manželé si původně chtěli vybrat již postavený dům. Dlouhou dobu se pro žádný z nabízených nemohli rozhodnout, jelikož lákavé inzeráty bohužel nenaplnily jejich očekávání. Nakonec se rozhodli, že bude jednodušší postavit si dům podle vlastních představ. A právě takový je zaujal v časopise Můj dům. Nešlo o typový dům, ale o projekt studia VILLA PROJEKTOVÝ ATELIER Jiřího Houši.
Dokonalá spolupráce Dokonalý projekt vyžaduje úzkou spolupráci klientů s architektem. Ten se řídí představami svých klientů. Samozřejmě rozhoduje i velikost domu a představa zákazníka o ceně budoucí stavby. Na základě těchto informací vytvořil architekt předběžnou studii, která se následně ještě upravovala do konečné podoby. Konkrétní doplňky se dolaďovaly až později. Příkladem je barva okenních rámů, rolet a garážových dveří. Nicméně o Jiřím Houšovi je známo, že vždy vychází z požadavků investora a dokáže vytvořit dům přesně na míru. Díky vzájemným konzultacím jsou manželé s konečnou podobou domu nadmíru spokojeni.
Milovníci přírody Přestože přední část zahrady okolo hlavního vchodu není zcela zatravněná, soudě podle její druhé polovičky za domem, která doslova dýchá zelení, bude jistě zanedlouho stejnou chloubou manželského páru. Poměrně velkou část zaujímá četné množství mladých, ale celkem vzrostlých stromů. Majitelé si je prozřetelně předpěstovali na své chatě v době, kdy se o stavbě domu začalo uvažovat. To, že oba manželé milují přírodu, se záhy ukázalo při našem vstupu do zimní zahrady, která se nachází vlevo od hlavního vchodu. Nahodile vybrané kameny dokreslují přírodní ráz venkovní zahrady.
Zimní zahrada Hlavní vstup je orientován na východ. Obdivuhodné a originální dveře s reliéfem (opakuje se i na skleněné vitríně vedle dveří), který navrhla výtvarnice Hana Richterová, nás zavedly do prostorného zádveří. Odtud vedla naše cesta do zimní zahrady. Relaxační zónu tvoří bazén obklopený spoustou tropických i jiných druhů rostlin. Tuto oázu klidu využívají manželé za každého ročního období. Největší problémy byly s atypickým zastřešením zimní zahrady.
„Celý interiér jsme si navrhli sami. Pochopitelně jsme to konzultovali s panem architektem, který tu a tam měl nějaké výhrady, ale s konečným řešením byl vcelku spokojen,“ vypráví manžel. Kombinace nábytku vyrobeného na zakázku s kusy starého zděděného nábytku nám nepřipadala vůbec nevkusná, i když se evidentně jednalo o různé styly. „Z kuchyně, kde trávím spoustu času, jsem opravdu nadšená,“ chválí majitelka domu práci paní Sukové, která navrhla i knihovnu. Manželé sice nejprve váhali, zda je dobré, aby právě kuchyň byla první místností, kam se návštěvník podívá. Nakonec se toto řešení ukázalo jako velmi praktické, obzvláště přijedou-li z velkého nákupu, a nemusí tak s taškami přes celé spodní patro. Baru velmi sluší obložení z lícových cihel. Těch si můžeme všimnout i na mohutném krbu v obývacím pokoji. Z vnější strany domu najdeme jeho věrnou kopii, která slouží k zahradnímu grilování. Odpočinek na galerii Po vzdušných schodech jsme se přesunuli do podkroví. Přímo před námi se otevřela galerie lákající svým skromným, ale útulným posezením. V tomto koutu domu je asi nejlépe vidět, jak nepravidelné jsou zdejší stěny, což bylo záměrem architekta. Půdní prostor byl původně plánován z jedné poloviny pro dceru s rodinou. Proto se zde nacházejí dvě koupelny. Jedna velká v pravé části domu a druhá menší, ale stejně praktická, v části levé. Terasy o rozloze bezmála 11,5 m2 zdobí spolu s vikýři obě části podkroví zastřešeného valbovou střechou. V podkroví se nacházejí čtyři ložnice, v jedné z nich si manžel vytvořil svůj vlastní koutek odpočinku.
Technické údaje Obestavěný prostor: 1 407 m3 Zastavěná plocha: 208 m2 Obytná plocha: 178 m2 Cena: cca 6 mil. Kč
Kontakt: VILLA PROJEKTOVÝ ATELIER, spol. s r. o., Kloknerova 1/1245, 148 00 Praha 11, tel.: 267 914 104, fax: 267 914 104, mobil: 603 862 781, e-mail: info@atelier-villa.cz
text: Michala Čapková foto: Robert Virt |
Podzimní plody v zahradě
|
|
Opusťte mýtus, že nejlepší živý plot je z jehličnanů, protože je celý rok neprůhledný a nedovolí nikomu pohled do vaší zahrádky. V zimě je zbytečný, opalovat se a vypít si kávu na terasu nechodíte. Jehličnany jsou fádní, celý rok stejné a časem řídnou odspodu. Mnohem veselejší jsou ploty z listnatých keřů. Na jaře kvetou, jejich svěží nové listí vás potěší jasnou barvou, v létě jsou husté a neproniknutelné, na podzim se krásně zbarví a ozdobí je plody. K nejlepším dřevinám z tohoto pohledu patří hlohyně šarlatová, rakytník řešetlákový a různé druhy a odrůdy dřišťálu. Všechny jmenované keře mají trny nebo ostré malé větvičky – kolce. Takovým živým plotem se neprotáhne ani kočka v brnění. Zato drobní zpěvní ptáci velmi rádi využijí pichlavou ochranu a v plotě zahnízdí – hned máte o zábavu postaráno, stačí je chvíli sledovat z okna a ušetříte za psychoterapeuta. Plody rakytníku řešetlákového jsou navíc jedlé, vyrábí se z nich docela dobré marmelády a šťávy a obsahují velké množství vitaminu C.
Podzimní solitéry Zajímavě mohou plodit i dřeviny, které používáme jako výrazný prvek v zahradě – takzvaný solitér. Krásným příkladem je ušlechtilá magnolie, o jarním efektu se není nutné ani zmiňovat. Na podzim větve ozdobí plodenství podobající se dužnatým šiškám, z nichž vykukují jasně červená nebo černá semena. Oblíbenými keři jsou také kaliny, jejich květy krásně voní a plody bývají u mnoha druhů výrazně zbarvené. Asi nejzajímavějším druhem je stálezelená kalina vrásčitolistá, jejíž plody se nejprve vybarví do červena a po dozrání zčernají. Hezky plodí také některé druhy a odrůdy okrasných třešní a téměř všechny okrasné jabloně. K méně často pěstovaným keřům patří Callicarpa bodinieri, jejíž české jméno krásnoplodka napovídá její největší přednost. Plody jsou totiž drobné zářivě fia-lové kuličky, které na keři vydrží hodně dlouho do zimy. Jsou to dvoudomé dřeviny, to znamená, že musíte mít „samce a samici“ – tedy keř se samčími květy a keř s květy samičími. Dobré zahradnické firmy je mají označené. Keře jsou zhruba 2 metry vysoké a vypadají nejlépe ve skupině, kde je více samic (plodící keře) a za nimi zastrčený samčí keř, který se stará o opylení.
Anglická klasika Keřem, bez kterého si nelze představit anglické Vánoce, je cesmína. Je stálezelený (na zimu neopadává) a plodící větvičky se používají do tradičních anglických vánočních věnců. Listy jsou hezké, temně zelené a lesklé, tvrdé jako plech. Cesmína je dost teplomilný keř vhodný do zastíněných zahrad, chráněných před větrem. Má raději vlhčí vzduch, proto se vysazuje poblíž vodních ploch.
Nenáročné Do zahradních vřesovišť k rododendronům, k výsadbám okrasných trav nebo k jehličnanům je vhodným doplňkem libavka poléhavá (Gaultheria procumbens). Skvěle se hodí k vřesům a vřesovcům a je možné ji pěstovat i v nádobách. Je to malý, ale úhledný stálezelený keřík, vysoký jen do dvaceti centimetrů. Plodí od září až října a červené kuličky vydrží až do jara, kdy rozkvete. Plody voní kafrem. Barevnou ozdobou zahrad může být i nenáročná svída výběžkatá. Ta naopak snáší sušší půdu, více slunce a mnoho péče nepotřebuje. Na jaře kvete bíle, plodí od září až do Vánoc a prodávají se i odrůdy s bíle panašovanými listy.
A nakonec ještě dva typy na zajímavě plodící trvalky. Měsíčnice vytrvalá má ploché blanité plody (šešulky) protáhlého tvaru, které po dozrání odhodí hnědé chlopně, vysypou semena a ponechají si stříbřitou hedvábně lesklou přepážku. Celé stonky, ozdobené těmito suchými „penízky“ jsou krásnou dekorací do zimních aranžmá. Jako oválné „penízky“ jsou známé také plody příbuzné měsíčnice roční, která je jednoletá a pěstuje se téměř výhradně k sušení. Stejně populární jsou i plody mochyně židovské, takzvané „lampionky“, hezké oranžové barvy. Mochyně i měsíčnice jsou velmi skromné, vydrží sucho, stín, zanedbávání, zkrátka – téměř nezničitelné rostliny.
Pro živý plot 1 hlohyně šarlatová 2 rakytník řešetlákový 3 různé odrůdy dřišťálů
Barevné solitéry magnolie kaliny okrasné třešně, jabloně krásnoplodka cesmína
Kontakt: INTERIEROVÉ ZAHRADNICTVÍ FRANTIŠEK KUBÍČEK, V Prutinách 38, Praha 10-Benice, tel.:606 659 977, fax: 267 710 652, www.interierove-zahradnictvi.cz; BOTANICKÁ ZAHRADA HL. M. PRAHY, Nádvorní 134, Praha 7-Troja, tel.: 233 540 299
text: Romana Rybková foto: autorka a archiv |
Vůně dávných časů
|
|
Málokdo by ještě nedávno hledal v zarostlé zahradě plné sutin a plevele objekt zapsaný na seznamu nemovitých památek. Obytný roubený dům se sedlovou střechou starý přibližně dvě století a stodola o více než sto let mladší stály na podmáčeném podkladě, skrze přebujelou vegetaci prosvítala betonová střecha a neudržované zdivo. Když se majitelé sousední nemovitosti dozvěděli, že je dům na prodej, neváhali. Dnes je roubená chalupa i se svým okolím změněna k nepoznání a návštěvník z dob Josefa II. by se v ní nejspíš cítil jako doma.
Dostat se vodě na hřebínek Čas se tu ubírá po cestě vysypané kamínky, převaluje po hustém, nakratičko posekaném trávníku a schovává ve větvích smuteční vrby a révoví. Území vytváří jakési mikroklima spojující v sobě prvky zahrady, sadu, parku a volné krajiny. Na obou koncích chalupy šustí rákosí a na hladině dvou rybníčků kvetou lekníny. Zdá se, že tomu tak je odjakživa, ale oba rybníky vznikly až jako součást odvodňovacího řešení. Dům totiž stojí na náspu v silném prameništi, jež bylo v předchozích letech nedostatečně jímáno do rybníka na návsi. Trvalé podmáčení pozemku a kolísání spodní hladiny vody zde způsobilo řadu statických poruch. Proto bylo nutné podkopat celý objekt do hloubky asi 100 cm pod upravený terén a stávající základy podbetonovat. Tento proces probíhal v postupných intervalech, aby nedošlo k dalším statickým poruchám. Po dokončení základů byla podél zdí vybudována drenáž. Voda je nyní odčerpávána do dvou studní a ty následně zásobují vodou rybníčky, včetně toho obecního. K vysušení obytné části slouží kanálky z plných cihel vyzděné pod podlahou po obvodu vnějších zdí. Nasávají z místnosti vzduch, který je dále odváděn do nového komína ve stodole.
Ve spraveném kabátě Chaloupka jako malovaná si v ničem nezadá s krásou stavení ze staročeských pohádek. Pískovec, omítka a dřevo tvoří harmonický, na pohled příjemný celek doplněný na oknech barvami víry, lásky a naděje tak, jako tomu bylo v období kolem roku 1900. Obytnou část stavení v přízemí vyzděnou z pískovcových štuků tvoří i bývalé chlévy zaklenuté českými plackami z cihel. V těchto místech se nejvíce projevily poruchy plynoucí z nedostatečného založení. Proto bylo nutné odkrýt klenbu, její kápi vyztužit armovanou železobetonovou deskou a nad klenbou stáhnout obvodové desky ocelovými táhly vetknutými do obvodových zdí. Zbytek nosných stěn domu je srouben na podezdívce z pískovcových štuků. Trámy položené na kamenné zdivo bylo nutné vyměnit, neboť ve vlhku prameniště trouchnivěly a odborný mykologický průzkum prokázal výskyt dřevokazné houby. Staré roubení se však nenahrazovalo kompletně, pouze v případě skutečně zničených částí.
Pusťte slunce dovnitř! Je pravděpodobné, že svého času bývala chaloupka zájezdním hostincem. Proto hlavní vchod původně směřoval na sever, směrem k návsi – nejrušnějšímu místu vesnice. Noví majitelé se však rozhodli probourat další vstup, a to do nosné zdi na osluněné jižní straně stavení, v místě bývalého okénka. Otevřeli tím cestu slunci a zahradě, která nyní vytváří ve spojení s interiérem chaloupky útulný celek. O světlo si říkala i tmavá kuchyň se síní a plánované pokojíky v patře, a tak v přízemí přibyly repliky původních oken. V podkroví byl nedostatek slunečního svitu vyřešen dlouhým světlíkem, typickým pro sušárny chmele. Majitelé však potřebovali získat přístup světla také do půdních prostor. Nakonec u památkářů prosadili netypickou variantu dvou horizontálních oken nad sebou s ohledem na skutečnost, že jižní strana je téměř nepřístupná zvědavým pohledům zvenčí.
Pocta starým řemeslům Upravená chaloupka není jen potěšením pro oči. Vůně včelích úlů vycházející z podlahových prken napuštěných včelím voskem je všudypřítomná po celém domě, k pohlazení zase vybízí původní dochovaný nábytek z masivního dřeva. Při přestavbě se ke slovu dostaly osvědčené postupy i materiál našich předků, úcta k umění dávných řemeslníků je patrná v celém stavení. Ti po sobě zanechali na památku otisky prstů v jílu na stropě z trhanic odolných proti požáru. Ze staré technologie vycházejí také repliky oken, jež nemají skla tmelená, ale ukotvená ve vyfrézovaných drážkách a dřevěné příčle jsou k sobě po vložení skel kolíčkovány. Rekonstruovaný komín s novým pískovcovým bubákem slouží k provozu opravené pece, v níž se dosud peče chléb. Dlažba z barvených cementek sypaných pigmentem v barvě šedé, červené a černé zůstala zachována. Navíc je nyní rozšířena i do kuchyně. Celou roubenku pak kryje nová střecha ze štípaného šindele zdobená vypalovanými okapy vydlabanými ze dřeva.
Prostor pro skutečný život Nemovitost na Kokořínsku je důkazem, že historický duch roubených chaloupek nemusí být současným životním stylem nijak narušen. Naopak, skloubení moderní techniky s dobovým interiérem se pro majitele a architekty stalo lákavou výzvou. Dům slouží k trvalému bydlení, k příležitostné práci doma i k častému ubytování hostů. Nutností tedy bylo připojení elektřiny, řešení pro vytápění místností a zajištění sociálního zařízení. Výsledkem je přirozený soulad, doplněný o řadu vylepšení a inovací. Zajímavě působí ledově modrá skleněná mozaika v koupelně i černá řada pro vybavení kuchyně – myčka, sporák a lednice. Topná tělesa jsou nainstalována pod lavicí s předsazeným prknem, takže nenarušují interiér světnice a zároveň je tak elegantně odděleno nasávání vzduchu od jeho vypuštění. Na první pohled také zaujme půdní prostor doslova vypletený vrbovým proutím, které vkusně zakrývá izolaci minerální vlnou. Kotel na kapalný plyn spolu se zásobníkem na teplou vodu a dílna jsou umístěny ve stávající stodole a přiléhají k obytné části. Nový strop ve stodole dal vzniknout prostoru pro kancelář v patře a z původního vikýře na podávání sena a slámy je nyní okno pracovny.
Pod dohledem památkářů Ačkoli přestavba znamenala pro dům záchranu před dalším chátráním, veškeré práce musely být neustále konzultovány s památkáři. I přes upřímnou snahu přizpůsobit přestavbu co nejlépe jejich podmínkám nebylo vždy snadné prosadit některé z postupů. Proti sobě několikrát stála papírová nařízení a praktické potřeby majitelů, avšak arbitři národních klenotů byli nakonec více než spokojeni. Spolupráce majitelů s architekty probíhala v harmonické, přátelské shodě a roubené stavení nyní poskytuje svým obyvatelům veškeré pohodlí a radost z bydlení.
Architekt Ing. arch. Karel Doubner (1951) vystudoval Fakultu stavební ČVUT, obor architektura. Absolvoval u profesora Emila Kovaříka na katedře průmyslových staveb. Pracoval v ateliéru ing. arch. Karla Hubáčka a od roku 1990 řídí vlastní firmu Architektonická kancelář Doubner, spol. s r. o. Od roku 1997 je viceprezidentem Obce architektů. Navrhoval například přestavbu gymnázia Jana Nerudy v Hellichově ulici v Praze, nové byty U Kříže v Jinonicích, pracoval na rekonstrukci budovy Mango Na Příkopech nebo pražského Činoherního klubu. Je spoluautorem projektu Česká čtvrť v Šanghaji.
Technické údaje Plocha pozemku: 1 099 m2 Zastavěná plocha: 460 m2 Obestavěný prostor: 3 910 m3 Užitná plocha: 569 m2 Spolupráce: akad. arch. Libor Culka
Kontakty: Architektonická kancelář Doubner, spol. s r. o., Václavské nám. 15, 110 00 Praha 1, tel./fax: 224 217 589, e-mail: info@doubner.cz; dodavatel: GS STAVITELSTVÍ, s. r. o., Na Průhoně 3412, 276 01 Mělník
text: Kristina Navrátilová foto: Ota Pajer |
Koupelnové proměny
|
|
Změňte barevnost Zamyslete se nad původní barevností místnosti. Je nenápadná, nebo naopak příliš výrazná? Udělejte opak. Obklady nechte na zdech a věnujte se stěnám. Použijte voděodolné barvy a mějte přitom na mysli, že čím je barva tmavší, tím je prostor opticky menší. Odborníci proto doporučují světlé zářivé nebo pastelové odstíny.
Při volbě správného odstínu vám může pomoci původní obklad, ve kterém můžete najít vyhovující barvu a v jejím tónu či odstínu (podle situace světlejším nebo tmavším) stěny dobarvit. Pomocníkem k vyladění celé místnosti bude rovněž textil. Neprohloupíte, když ve stejném odstínu zvolíte koupelnovou předložku a v barvách doladíte osušky, ručníky apod. Místnost opticky zvětšíte zrcadly, které zároveň budou praktickým pomocníkem při dokončování vašeho vzhledu.
Nezbytné doplňky Podstatnou roli v koupelnovém interiéru hrají doplňky. Jejich vzhled závisí na celkovém pojetí prostoru, tvar i materiál jsou přímo závislé na použité umyvadlové baterii. Obecně platí, že do koupelen s moderními technicistními tvary se hodí doplňky ve stejném duchu, vyrobené z nerezu, skla, dřeva, plastu, případně jejich kombinací.
Do romanticky pojatého interiéru je vhodná keramika a materiály v retro stylu (leštěná či kartáčovaná mosaz nebo chrom apod.). Při volbě materiálu bychom měli brát v potaz také snadnou údržbu.
Koupelnové doplňky se zpravidla vyrábějí v ucelených kolekcích, určené jsou buď k připevnění na zeď, nebo jsou volně stojící. Zatímco první z nich spoří v koupelně potřebné místo, u samostatných výrobků je to naopak, mají však nápaditější tvar a efektivnější využití. To také nabízejí vícefunkční stojany nebo nástěnné žebříky. Oba typy mají několik odkládacích poliček, přihrádky, kelímek na zubní kartáčky, dávkovač mýdla, zvětšovací zrcátko ad.
Prostor okolo umyvadla Nejvyužívanějším zařízením každé koupelny je umyvadlo a současně i prostor kolem něj. Kromě jeho odkládacích ploch využíváme místo pod mycí částí, které je praktické vybavit otevřenými policemi nebo nábytkovou skříňkou.
Nejbližší prostor na zdi kolem umyvadla dobře poslouží pro uchycení nástěnných doplňků. Má-li umyvadlo stojánkovou baterii, pak je doporučená výška držáku na ručníky 80 cm od země, v 90 cm nad zemí je místo na držák mýdla, 110 cm je výška pro odkládací poličku a kelímky. Zrcadlo s osvětlením umístíme ve výšce od 120 cm výš. Je-li baterie vyvedená ze zdi, platí, že držák ručníků a mýdelník patří do výšky jednoho metru, odkládací polička se sklenkami do výšky 120 cm a zrcadlo s osvětlením od 130 cm výš.
Malá skříňka Snad žádná koupelna se bez menší úložné skříňky zavěšené nad umyvadlem neobejde. Při výběru dbejte na dostatek odkládacích a úložných prostor, zrcadlo přijde vhod nejen z čelní strany, ale může být schované také uvnitř. Většina moderních modelů je rovněž vybavena elektrickou zásuvkou a vlastním osvětlením. Chcete-li změnit vzhled koupelny, pak můžete tento praktický kus nábytku celkem snadno a rychle vyměnit. V nabídce jsou v mnoha velikostech, k výrobě se používají nejrůznější dřevěné dýhy nebo barevné laky. Podstatná je kvalita provedení, které musí odolat vlhkému koupelnovému prostředí.
Posviťme se Je známo, že osvětlení dodává atmosféru každému prostoru. V koupelně, která bývá zpravidla osvětlena pouze umělým světlem, nesmíme volbu svítidel podcenit. Obecně platí, že v prostoru musíme vytvořit osvětlení přímé (např. světly v podhledech) a nepřímé (nástěnné lampy, svíčky, osvětlení nik a polic).
Vhodné jsou halogeny (nebo klasické žárovky) s teplým zdrojem světla, u zrcadla pak zářivky s denním odstínem, které instalujeme po stranách, případně rovněž nahoru a dolů. Do koupelny můžeme použít pouze svítidla s dostatečnou izolací, označenou písmeny IP a hodnotou 43 a vyšší.
Jak snadno proměnit koupelnu – Změňte barevnost stěn, použijte voděodolné barvy. – Sjednoťte koupelnový textil (předložku, sprchový závěs, ručníky apod.). – Pořiďte si nové koupelnové doplňky. – Změňte odkládací poličky (např. sklo za dřevo).
Koupelnové doplňky – V nabídce jsou kolekce v nástěnném provedení nebo volně stojící. – Mají moderní technicistní nebo romantizující tvary. – Materiál volíme podle provedení umyvadlové baterie. – Dbáme na kvalitu materiálu a jeho snadnou údržbu.
Kontakty: ALISEO, Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 220 512 865, 220 517 802, fax: 220 511 909, DONLIČ INTERIER, Bílkova 13, Praha 1, tel./fax: 224 812 850, tel.: 604 207 323; U Cukrovaru 2, Opava 5, tel./fax: 553 733 066, tel.: 603 807 989; EMCO, Václav Vácha, nám. T. G. M. 95, Smečno; EUROBATH, Havlíčkova 678, Brno-Modřice, tel.: 547 216 622, fax: 547 216 623; IBERIS, Orlí 3, Brno, tel.: 542 221 646, fax: 542 221 647; IKERA, areál Oskar centrum Vinice, Vinohradská 3216/165, Praha 10, tel.: 274 782 257, 274 784 635, fax: 274 784 617; IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, fax: 251 562 243; OBI, Tomíčkova 9, Praha 4-Roztyly; Prosecká 78, Praha 9; Lhotecká 446, Praha 4; Nákupní 390/4, Praha 10; U letiště 2, Plzeň-Borská pole; Výškovická 46/3123, Ostrava-Zábřeh; Hlučínská 51, Opava; Horní Lán 2, Olomouc; Chomutovská 1316, Most; Letná 606/46, Liberec-Pavlovice; Akademika Bedrny 383, Hradec Králové; Pražská 2540, České Budějovice; Bystrcká 38, Brno-Komín
text: Lenka Haklová foto: archiv |
Designové posezení
|
|
První splachovací klozet byl poprvé zkonstruován roku 1774, v podobě, kterou známe dnes, se ale v domácnostech začal masově využívat až ve druhé polovině 19. století.
Klozety se postupně stále zdokonalovaly a jejich inovace byla častým námětem nápadů mnoha zlepšovatelů. Jen v letech 1900 až 1932 obdržel patentní úřad Spojených států 359 návrhů týkajících se tvaru a funkce WC. Časem se však ustálily pouze dva základní typy. První má nádržku splachovače umístěnou mimo toaletní mísu (dříve nahoře na zdi), ve druhém případě s ní tvoří WC jeden celek. Pro toto řešení se ustálilo označení kombi. Kombinované WC může mít různě hlubokou a tvarovanou nádrž buď v prostoru, nebo zabudovanou ve zdi. Další vývoj se zaměřil hlavně na splachování a dávkování vody s cílem dosáhnout při dodržení hygienických potřeb co nejvyšší úspory.
Devět, šest, tři Starší typy toalet mají obvykle nádrž na devět litrů. Když takový klozet používá čtyřčlenná rodina, spotřeba vody dosahuje až několika desítek litrů denně. Novější nádrže s dostačující šestilitrovou kapacitou jsou navíc vybaveny možností polovičního splachování. Uvědomíme-li si, že se v průměrné domácnosti „prolije“ toaletou třetina celkové spotřeby vody, můžeme systémem dvojitého splachování uspořit poměrně dost. Ve čtyřčlenné rodině jde přibližně o 17,5 m3 vody za rok, což při současných cenách představuje zhruba 700 Kč.
Zavěsit, nebo postavit? Při výběru typu klozetu se dnes rozhodujeme mezi závěsným WC a klasickým kombinovaným modelem. Závěsná klozetová mísa vyžaduje umístění splachovací nádrže do zdiva nebo za příčku. Při volbě rozhoduje kromě financí a fantazie i velikost „oné“ místnosti. Na rozdíl od klasického stojacího kombi WC s pevně přišroubovanou splachovací nádrží lze závěsnou verzí ušetřit v prostoru i několik centimetrů. Tato varianta si oblibu získala také z důvodů snadnější údržby podlahy. Obavy, že nelze použít závěsný klozet na nenosnou zeď, jsou zbytečné. Vyrobci dodávají závěsná zařízení, která se ukotví do podlahy za tenkou zdí nebo příčkou. Tyto systémy mají nosnost více nez 500 kg. Při volbě závěsného nekombinovaného typu musíme počítat s tím, že splachovací zařízení není jeho součástí. Konečná cena se tedy skládá z položek za toaletu, sedátko (zpravidla doporučené výrobcem) a závěsného zařízení s nádržkou. Tvar nejen pro krásu Při volbě klozetu se kromě funkčnosti a designu zabýváme i hlediskem ergonomickým. Originálně řešená toaleta sice může být zajímavým doplňkem koupelny, není–li však pohodlná, brzy na ni zanevřeme. Vybírat lze z různých tvarů i velikostí. Délka standardních závěsných WC se pohybuje od 55 cm výš, existují však i menší typy, jejichž délka nepřesahuje 50 cm. Sedátka se vyrábějí z tvrzeného plastu, ze dřeva či MDF desek v různých barvách. Ve vyšší cenové relaci se nabízejí sedátka s antibakteriální úpravou, které je dosaženo příměsí prvků stříbra, pohodlná pro údržbu jsou lehce snímatelná, tzv. rychloupínací prkénka a bezpečně se manipuluje se sedátky, která mají mechanismus pomalého spouštění. Dále můžeme vybírat mezi typy s hlubokým či plochým splachováním. V domácnostech se více využívá splachování hluboké, které usnadňuje údržbu a lépe eliminuje pachy. Ploché zvané též mělké splachování se vyžaduje například v nemocnicích nebo tam, kde je třeba kontrolovat pravidelně stolici. K dokonalé hygieně toalet přispívá i nové provedení horního zakončení mís (takzvaného límce). U běžných klozetů je tento límec otevřený a v jeho záhybu se lehce usazují nečistoty. Tomu zabrání okraj uzavřený. Když ještě zvolíme klozet opatřený speciální vrstvou, která dvojitým výpalem získává odolnější a nepřilnavou vrstvu, nemají škodlivé bakterie na záchodě šanci.
Čistotu udržuje: – klozet s hlubokým splachováním – klozet s uzavřeným límcem – keramika s úpravou druhého výpalu – sedátko s antibakteriální úpravou – závěsný klozet
Kontakty: IDEAL STANDARD, Zemská 623, Teplice, tel.: 417 592 111, fax: 417 560 772, IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, fax: 251 562 243; JANOUŠEK, Hrusická 3151, Praha 4, tel.: 272 769 270–71; SANITEC (KERAMAG), Komenského 2501, Tábor, tel.: 381 254 907, fax: 381 254 908,
text: Libuše Lhotská foto: archiv |
Mimořádná nabídka
|
|
Právě takový úkol přijala žena, pro kterou je zařizování a svět designu takřka životním posláním. Její dlouholetý kamarád ji požádal, aby mu pomohla zařídit nový byt, který bude obývat s manželkou a dvouletou dcerou.
Moje vizitka „Příležitost realizovat interiér, ve kterém má v následujících letech bydlet kamarád s rodinou, byla pro mě výzvou. Na jednu stranu mi lichotila důvěra, na druhou jsem cítila obrovskou zodpovědnost za výsledek,“ vzpomíná.
Nového úkolu se však zhostila s nadšením a elánem, což se samozřejmě odrazilo ve výsledném vzhledu interiéru. „Získala jsem určitý finanční limit, který jsem nesměla překročit, ostatní pak bylo skutečně jen a jen na mně,“ prozrazuje žena, která se ve světě designu pohybuje už víc než deset let, a tak má trh dokonale zmapovaný. „Pozornost jsem soustředila na přední špičkové zahraniční firmy, jako jsou Ycami, Porro, Minotti nebo Boffi. Všechny tyto italské firmy udávají směr designu, jejich výrobky mají dokonalý tvar a nadčasové materiály jsou zpracovány do posledního detailu,“ doplňuje žena a dodává, že celková realizace je vizitkou jejího vkusu a představy o ideálním bydlení.
Okouzlující génius loci Zařizování bytu bylo jakousi odměnou za patálie, kterým žena musela na začátku čelit. Přestože se byt nachází v novostavbě, jeho původní dispozice neodpovídala současným trendům ani nárokům budoucích uživatelů. „Byly to malé uzavřené místnosti s minimem úložných prostorů,“ vzpomíná. Majitelé si byt vybrali zejména kvůli příznivé poloze, o koupi bytu pak rozhodl okouzlující neopakovatelný výhled na historickou část Prahy. „Snažila jsem se atmosféru umocnit a zároveň prostor přizpůsobit běžnému chodu domácnosti,“ vysvětluje žena. Z tohoto důvodu navrhla spojit obývací pokoj s kuchyní a jídelnou – vznikla tak prostorná společenská část, do které celý den proudí velkými okny dostatek denního světla. „Majitelka ráda vaří, přála si tedy kuchyň s dostatečně velkým úložným i pracovním prostorem. A protože často přijímá větší společnost, navrhla jsem rozkládací jídelní stůl,“ konstatuje žena. Nezapomněla ani na potřeby dítěte a ponechala v hlavním obytném prostoru dostatečně velkou plochu na hraní. „Děti chtějí být v blízkosti dospělých, zejména matky, a tak je důležité myslet i na to, aby si měly kde hrát, když maminka vaří nebo jen odpočívá.“ Ostatní obytné místnosti byly navrženy s ohledem na potřeby uživatelů, samozřejmě i tady jsou použity výrobky předních zahraničních firem. Ložnice manželů, dětský pokoj i koupelna musely být rozměrově přizpůsobeny požadavkům i možnostem, zatímco pokoj pro dceru je největší, ložnice byla zmenšena na úkor koupelny. „Každá místnost musí mít odpovídající velikost. Díky celkové rekonstrukci se podařilo dát jednotlivým prostorám adekvátní rozměr. Zvolené materiály i barevné ladění celý prostor opticky zvětšují a dodávají mu na útulnosti.“
Spokojenost na obou stranách „Jsem šťastná, že se po roční práci podařilo vytvořit zázemí, do kterého se ihned může nastěhovat celá rodina. Napětí z dlouho očekávaného hodnocení ze mě spadlo až ve chvíli, kdy výsledek uviděla budoucí majitelka. Ta se v ten den přistěhovala do Prahy ze vzdáleného zahraničí a její slova mluví za vše: V hezčím prostředí jsem si nemohla přát bydlet.“
Kontakt: LINEA PURA (návrh a realizace interiéru), Klimentská 48, Praha 1, tel.: 224 819 941–42, fax: 224 819 940,
text: Lenka Haklová foto: Iveta Kopicová |
Kde bydlí světlo
|
|
Zajímavá kombinace monolitu a zdiva stojí ve svahu vysokého kopce. Atypické křivky, velká rohová okna a bílá omítka kontrastující s tmavým obložením z exotického dřeva tvoří doslova umělecký celek. Kdo by však očekával složitou, přepychově řešenou stavbu, bude zklamán. Čistý styl architekta Zdeňka Fránka a jemný vkus majitelů daly vzniknout obydlí, které působí jako lastura na slunci.
Až na samé dno… Dům se měl stavět na místě někdejší rozlehlé budovy na hluboko zapuštěných základech. Až po odstranění všech částí bývalé stavby se ale ukázalo, že nepoužitelné základy je třeba úplně odstranit. Objekt vystavěný na nosných stěnách z keramických tvárnic a na železobetonových sloupech je tak zasazen hluboko v zemi. Projekt dokonale vyplňuje původní půdorys a do detailů využívá nepříliš velké plochy pozemku. Jednotlivé vstupy zvenčí zajímavě vyrovnává poloha domu. Zatímco na severní straně vcházíte z cesty přímo do patra, z jihu má slunce přístup až do přízemí, kde příjemně osvětluje rozlehlou tělocvičnu i pracovnu umístěnou v jižním křídle. Nejde však o nejspodnější místnosti v domě. Nutnost vykopat hluboké základy přinesla majitelům velký neplánovaný prostor pro krytý bazén v suterénu, který zatím čeká na svou realizaci.
…a do oblak Projekt na malém pozemku nemusí nutně vyústit v nedostatek místa ani v neúměrné navýšení stavby. Obytný suterén, zajímavý půdorys, vznik teras a důmyslné řešení místností i průchodů je v tomto případě klíčem k maximálnímu využití prostoru. Dům nabízí spoustu rozmanitých příležitostí k dětským hrám, míst k nerušenému soustředění i soukromí pro návštěvy. Prostorná kuchyň a jídelna s krbem dobře slouží svému účelu a příjemné posezení na terase dá zapomenout na všední starosti. Místnosti opticky zvětšuje neobvykle světlý interiér působící zároveň tak přirozeně, až se vám zatají dech. Litá stěrková podlaha se rozlévá bez jakýchkoli překážek do všech místností v prvním patře, jehož větší část tvoří jeden velký prostor účelně oddělený na jednotlivé zóny. Dveře najdete pouze tam, kde je to skutečně nezbytné. Iluzi prostoru také umocňují velká okna bez rámů, která poskytují nádherný jižní výhled na údolí pod kopcem, i prosklené stěny v druhém patře. Dětský pokoj a ložnice rodičů jako by se vznášely ve vzduchu plném světla. S přibývající večerní tmou pak přichází na řadu důvtipné osvětlení umístěné v římsách pod okny a další světélka a lampičky vhodně vybrané pro jednotlivé části domu.
Místo pro vaše kroky Důležitou roli hraje podlaha. Určuje ráz jednotlivých poschodí a volba materiálu odpovídá jejímu využití. Centrum obydlí tvoří schodiště vystavěné ve spodní části z lehké ocelové konstrukce, mezi oběma patry pak vedou schody ze železobetonu pokryté dřevěnými nášlapy. Dřevo vévodí také přízemí, kde je podlaha položena z tmavě mořených prken. Vchod ze zahrady před prosklenými dveřmi pokrývá, stejně jako část vnějšího obložení, odolné, těžké dřevo z Indonésie. První patro vyhřívá vytápěná krémově bílá podlaha a v nejvyšším poschodí tlumí vaše kroky lakovaný bíle namořený smrk. Lazurovaná barva pak chrání před žloutnutím i prkna na stěnách v chodbě.
Napsáno bílým inkoustem Již samotná stavba začínala takříkajíc na čistém papíře a ten zůstal téměř nepopsaný až do úplného dokončení projektu. Architekt Zdeněk Fránek maximálně využil prostor za vynaložení minimálních prostředků. Vznikl rovněž prosvětlený, osobitý interiér, který se však může dál postupně rozvíjet podle představ a přání obyvatel. Výrazné doplňující prvky, například syrově vyhlížející železobetonové sloupy či tmavé dřevěné rámy dveří sladěné s rámy oken, jsou užity se střídmým, až jasnozřivým vkusem. Některé součásti nábytku vznikly, ostatně jako celý projekt domu, na základě přátelských vztahů a jsou tak zajímavými, vzájemně se doplňujícími originály. Za zmínku jistě stojí prosklená skříň z nerezu v koupelně, kovový pracovní stůl v kuchyni i vybavení obývacího pokoje. Ačkoli je dům již zcela zabydlen a nic v něm nechybí, naplňuje ho ovzduší tvůrčího bydlení a neomezených možností seberealizace.
Architekt Ing. arch. Zdeněk Fránek (1961) považuje svou tvorbu za otevřenou ve smyslu nenalezení vlastního jazyka. „Doufám, že má současná práce kamsi směřuje,“ říká. V letech 1980–1985 studoval na VUT v Brně obor architektura, sám však studium označuje za zbytečné a považuje se za samouka. Koncem 80. let pracoval na ÚHA v Blansku jako vedoucí ÚP a zároveň soukromě projektoval. Od roku 1989 je soukromým architektem. Byl spoluzakladatelem ateliéru AAA, od jehož směřování se brzy distancoval. Roku 1991 založil vlastní ateliér a příležitostně vyučoval na VUT v Brně. Od roku 2004 má jeho firma ateliér v Brně na Kamenné ulici.
Technické údaje Plocha pozemku: 804 m2 Zastavěná plocha: 173 m2 Užitná plocha: 385 m2 Obestavěný prostor: 2 250 m3 Spolupráce: ing. Jiří Topinka, ing. Ladislav Huryta, ing. Erik Volf
Kontakt: Ing. arch. Zdeněk Fránek, ARCHITECT & ASSOCIATES, Kamenná 13, 639 00 Brno, tel.: 543 215 610, mobil.: 608 245 414, e-mail: franek_zd@volny.cz, www.arch.cz/franek
text: Kristina Navrátilová foto: Lubomír Stavjaník |
