|
|
Domek se zelenkavou omítkou v jedné ze středočeských vesniček se nedá přehlédnout. Ovšem zastavte se na chvíli před vraty a zadívejte se přes trávník do oken. Uvědomíte si, že mnohem více než nápadná barva zdiva na vás zapůsobí lehkost a sympatická funkčnost stavby. Okna nad sebou jsou řazena v prosté linii, stanová střecha dodává domku jistou křehkost. Přesto však obydlí vzbuzuje dojem určitého sebevědomí a samozřejmosti. A když vás na prahu přivítá jeho majitelka, pochopíte proč. Architektka Anna Kovářová je ke svým klientům otevřená a odměnou si získává jejich důvěru. Pak už zbývá jen krůček k pochopení potřeb obyvatel domu, jejich povah i stylu života. Dům jako by si své majitele vybral sám. Pojďte dál, prosím… „Chtěli jsme domek, aby se k nám všichni vešli,“ říká majitelka. Shovívavě se usmějete a vstoupíte. Když projdete přízemím i patrem, shovívavost vystřídá překvapení. Tato stavba se zkrátka nezdá. Zvenčí vypadá jako malé, bezstarostné letní sídlo, zevnitř jde však o prostorný rodinný dům, proporcionálně řešený tak, aby se v něm lidé cítili dobře. Najednou máte pocit, že plocha celého pozemku se nějakým kouzlem zvětšila. Velký obývací pokoj spojený s jídelnou a kuchyní je osvětlen ze tří stran, na zahradu vedou hned dvoje široké prosklené dveře. Prostor opticky zvětšují také bílé stěny a světlá javorová podlaha bez prahů. Kuchyň je zčásti oddělena komínem a krbem zasazeným do nosné zdi. K příjemnému posezení se sem určitě pohodlně vejde početná sešlost. Pokud však někdo z hostů zatouží po soukromí, může si vybrat některý z hostinských pokojů. Každému, co jeho jest Interiérové doplňky a řešení jako by zrcadlily temperament paní domu. Jistou fortelnost interiéru umocňuje všudypřítomné dřevo – teplé odstíny okenních rámů, dveří a zárubní vesele kontrastují se světlou podlahou, schodištěm a stěnami. Zajímavým spojujícím prvkem obou tváří domu je nerezové zábradlí venku na balkoně a uvnitř kolem dřevěného schodiště. Jemně, ale nesmlouvavě se usadí ve vašem vědomí, kde se s rozvernou dávkou exkluzivity občas spokojeně zablýskne. Přestože je tu kromě klik na dveřích jediným kovovým doplňkem, dokonale a citlivě zapadá do prostoru. O dojem mírné extravagance se naopak postarala mozaika v koupelnách. Zatímco té horní vévodí jemná starorůžová doplněná u dveří veselou červení, dole je to naopak. Stejnou mozaiku pak najdete také v kuchyni, kde se červená linie v interiéru uzavírá.
Technické údaje
Architektka
text: Kristina Navrátilová foto: Petr Zhoř zdroj: Můj dům 1/2005 |
Blog
Jako na rozkvetlé louce
|
|
Méně náročné řešení by nás stálo pouze čas strávený v obchodě s květinami. A pochopitelně bychom se měli ohlížet po rostlinkách s barevnými květy. Náročnější variantou je změnit dosavadní interiér bytu, kde nehrají roli odstíny barev, za pravý opak. Pravda, vyžaduje to trochu více času než koupě květin pro radost, má to však trvalejší hodnotu. Tak jako měníte šatník, dejte nový plášť interiéru. Zkuste odvážně sáhnout po moderních odstínech. V současné době je to červená, oranžová, žlutá i zelená. Můžete je sladit s odstínem holubí šedi a se zářivě bílou. Rozhodl pocit Barev se nelekli manželé, kteří nás k sobě pozvali na návštěvu. Sami můžete posoudit, jak se jim barevná proměna bytu podařila. Do domku se zahrádkou se přestěhovali z panelového bytu a jejich základním požadavkem bylo, řečeno slovy majitelky: „Vidět do své zahrady a odstranit zbytečné stěny, které zbavují členy rodiny možnosti žít pohromadě.“ O dalších krocích, které vedly k vybavení interiéru a také ke sladění, rozhodla až chladnička! „Když jsme ji viděli celou ve žluté, měli jsme hned jasno v tom, jak se zařídíme,“ prozradila majitelka bytu o rozloze 100 m², postaveného v moderním stylu na okraji Prahy. „Přišli jsme s manželem na to, že pohled na pestré barvy nám dělá dobře.“ Žádná porada s architektem, zde rozhodl pocit. V kuchyňském studiu KORYNA objevili linku v teplém zeleném odstínu – přesně takovou, jakou si představovali. Doladění a usazení celé kuchyně nechali manželé na počítačovém programu, který také přinesl návrh umístění plynového sporáku s objemným odsavačem. Ale bar, který dělí pracovní plochu od jídelní části, navrhl a vybudoval vlastníma rukama majitel. Místo pro „barevnost“ Z baru se ale brzy stal odkládací pult na věci, kterými se tříčlenná rodina ráda obklopuje. „Mám ještě v plánu vybudovat další pult, u kterého už budou stát barové stoličky,“ popisuje majitel svůj další záměr jak byt vylepšit a dotáhnout do konce. Stavět bude z bílých skleněných tvárnic (luxferů) na straně pracovní plochy, kde jsou zatím otevřené police. Tak oddělí pracovní plochu od obývací. Kousek od dosavadního baru stojí opticky oddělený jídelní stůl. V této části můžete přes zelené listy pokojových rostlin vidět na zahradu. A kdyby přece jenom někdo z této rodiny trpěl na nedostatek pestrých barev v zimním období, v tomto bytě stačí zatáhnout závěsy. Anebo se podívat na dlažbu ve dvou odstínech, bílé a žluté. Či na obklady okolo kuchyňské linky, nebo na žlutou zeď, žlutou chladničku, barevné obrázky a doplňky. Ačkoli by přemíra barev mohla působit chaoticky, zde má svůj pevný řád. Svést oči Vzhled moderního designu vtiskují celému interiéru nerezové doplňky. I když těmi manželé raději šetřili, aby nechali vyniknout poměrně rozměrný odsavač. „Chtěla jsem, aby se stal dominantou prostoru, kde trávíme nejvíce času.“ A to se majitelce rozhodně povedlo. I když se vlastně jedná o obyčejný spotřebič, může při pohledu na kuchyň přesto působit elegantně. A zdá se, že má tu moc svést náš pohled z neuklizené pracovní plochy jinam. O další příjemné pohledy v této kuchyni rozhodně není nouze. Když se postavíte ke dřezu, abyste se mohli pustit do nepopulární činnosti, jako je mytí nádobí, hned se vám zlepší nálada pohledem do zahrady. A myčka vedle nerezového dřezu je také příjemným pomocníkem. Na louce Vzdušnost celému prostoru dodávají výplně horních skříněk z pískovaného skla a otevřené police. Na dózy a svíčky vznikla ještě police při vstupu do kuchyně. Majitel přepažil oblouk rovnou policí, aby zachoval linii bílých dveří, které jsou v celém bytě. Rozlehlou místnost rozčlenil budováním 1,5 m široké zdi. Přepažení je to nenápadné, přesto dalo základ odpočinkovému koutu. V obytné kuchyni ještě najdete červenou třímetrovou sedací soupravu a komodu. Při pohledu na místo, kde stojí květiny, kde prosvítá malba v oranžovém odstínu a kde září moderní květované závěsy, si skutečně připadáte jako na rozkvetlé louce. Rozpočet kuchyně
Kontakty: IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110; ISOLIT-BRAVO, Jablonné nad Orlicí, tel.: 465 616 111; KORYNA, komerční zóna Modletice, Praha-východ, tel.: 323 610 813, fax: 323 610 830; Masarykova 260, Koryčany, tel.: 573 376 111, SPECTRUM — DBK, Budějovická 1667/64, Praha 4, tel.: 261 382 232, fax: 261 382 278 text: Kateřina Kaločová foto: Lukáš Hausenblas a archiv zdroj: Svět kuchyní 4/2004 |
Svěží dům s věží
|
|
Pane architekte, jak se klient tvářil, když jste mu nastínil myšlenku, že dominantou jeho domu bude kamenná věž? A pokud to bylo přání klienta, co ho k tomuto záměru vedlo a jak jste se tvářil vy? Kamenná věž byla nápadem souseda ze slaměného domu — viděl v ní protiváhu k nedalekému hradu. Majitel s tím souhlasil. Já si myslím, že architekt by měl taková přání ctít, samozřejmě pokud jsou v souladu s jeho profesionální ctí — nestaví přece dům pro sebe, ale pro klienta. Jak je dům situován z hlediska světových stran? Hraje to roli z hlediska úspor energie apod.? Parcela má šťastnou polohu — přístup ze severu. Není tedy velký objev otevřít dům na jih do zahrady. V centrální věži jsou vlastně schody oddělující denní a noční část. Ta noční je ze severu zasypaná, je tak chráněná proti hluku i proti ochlazování severními větry. Je také velmi intimní. Po dožití se dá zasypat i z jihu… Jaké jsou další ekologické aspekty této stavby? U hliněných je například oceňováno jejich příznivé mikroklima. Má částečně podzemní a částečně kamenná stavba rovněž svá specifická pozitiva či negativa? Hlavně pocitová. Zasypaná stavba se samozřejmě těžko přehřeje, což je příjemné na spaní. Kamenná věž se schody je tam jen pro radost domácích, ale i mou. Ale spokojený uživatel s radostnými pocity je podle mého názoru prvořadá ekologická kvalita, není–liž pravda? Ekologie je přece o optimálním životním prostředí… Jaké materiály tvoří základní stavební „kostru“ domu? Část, která je kryta zemí, musí být pravděpodobně z odolného materiálu a vybavena velmi kvalitní izolací… Ani ne. Kvalitní hydroizolace jsou podmínkou všech novostaveb s rovnou střechou. U zasypaných musí izolace vydržet i nápor křenového kořene, který jak známo proleze jinak všude. Ale izolací je na trhu celá řada a nejsou drahé. A váha zeminy (cca 30 cm) není tak ohromující, že by vyžadovala speciální stavební úpravy. Jaká jsou specifika kamenných novostaveb? Usnadňují je nějak moderní technologie a materiály? Zvládnou je řadoví řemeslníci, nebo musí jít o specializovanou firmu? Hraje roli výběr kamene? Staré řemeslo zdění z kamene je opravdu v úpadku. A krása kamenného zdiva spočívá především v jeho zvládnutí. Starý kamenický mistr zdil prakticky na hlínu nebo úplně na sucho, takže kamenná vazba měla svoji jasnou tektoniku a minimální spáry. Zabránit tomu, aby si zedník nepomáhal betonem a nevytvářel podivnou netektonickou hromadu, stojí velké úsilí. Samozřejmě že existují specializované firmy, ale jsou drahé. Zhýčkaný současník chce mít navíc všude teplo, takže je nutno stavět zdi dvě – takový kamenný sendvič. Kamenný materiál je levný, drahá je práce. Je to ideální zdivo pro kutily. Jak je v domě řešeno vytápění a o kolik by asi byly náklady na ně vyšší, pokud by stavbu neizolovala z jedné strany zemina? Vytápění je standardní, na plyn. Pouze bazén je přitápěn energetickou střechou na venkovním přístřešku. Tepelné zisky ze zasypání nejsou mimořádně důležité — nahradila by je snadno a levněji standardní tepelná izolace. Významnější je výhodná ochrana před přehříváním. V tom nám polystyren nebo vata tolik nepomůže. Ale především — to ticho… Podzemní domy nejsou ve světě novinkou. Většinou jsou vyzdvihovány jejich četné přednosti… Proč tedy není tento způsob výstavby mnohem rozšířenější? Ono těch předností není zase tolik. Podzemní domy jsou dražší než třeba klasická kostka. Hůř se větrají, protože obtížněji dosáhnete příčného větrání. Také zaberou víc místa. Příjemně se v nich bydlí — ale těžko to posoudit, když chybí příklady. Jako by splývaly s krajinou, což je vůči krajině ohleduplné, ale opravdu se nehodí všude. Vybavení interiérů je jen vaše dílo, nebo se na něm podíleli budoucí obyvatelé domu? Neobáváte se, že postupně dojde k určitým ne právě vhodným zásahům? Vzhledem k tomu, že se dům tvořil ve spolupráci s majiteli — trvalo to dost dlouho a hodně jsme si toho stihli říci — interiér byl už v režii domácích a architekt jenom sekundoval. Takže vaše obavy nesdílím. Dokonce se domnívám, že dům se bude příjemně zabydlovat a tím spíš získávat. Když vidím věž a val, chybí mi už jen vodní příkop. Místo toho je na zahradě standardní bazén. Nemyslíte, že by se i tento prvek dal pojmout originálněji či – chcete-li – ekologičtěji? Určitě. Ale na druhou stranu – něco normálního je taky prima. Myšlenka protihlukového valu chránícího a oddělujícího řadové domky v okolí a zároveň je s okolní přírodou paradoxně propojujícího, se objevila už ve vašem projektu ekologické vesnice, která měla stát na stejném místě. Můžeme tedy chápat tento dům jako první vlaštovku budoucího sídliště? No jasně. Ta vesnice i valy tam ostatně už rostou. Její developer je osvícený člověk, který napřed tvoří krajinu se stromy, vodou a s cestami, které někam vedou, s parcelami, které se někam dívají… A teprve pak sem vpustí stavebníky. Jestli se to podaří — a na tomto projektu je už hodně hotovo — bude to daleko významnější architektonický počin než nějaký jeden zvláštní domek.
Doc. Ing. arch. Petr SUSKE, CSc.
Z realizací:
Kontakt: SEA, Na Záhonech 7, Praha 4, tel.: 241 483 438, fax: 241 482 101, text: Ota Sládek foto: Oto Pajer zdroj: Moderní byt 12/2004 |
Zelená během zimy
|
|
V našich podmínkách je stálezelených rostlin méně než v krajích, kde jsou mírnější zimy. Přitom mít stálezelený listnatý strom je častým přáním majitelů zahrad. To je bohužel nesplnitelné, protože stálezelené duby a další druhy, které potkáte na dovolené v jižní Evropě, nepřežijí naši zimu. Naštěstí si můžete vybrat z jiných rostlin, jejichž sortiment je dost bohatý. Výhody a nevýhody jehličnanů Nejdůležitějšími a největšími stálezelenými rostlinami u nás jsou jehličnaté stromy. Až na několik výjimek (modřín, tisovec a metasekvoje) skutečně neopadávají, ale přesto se během roku mění – mladé jehlice mívají svěží barvu, někdy i poměrně nápadnou (třeba na jaře má odrůda sytě zeleného smrku východního, Picea orientalis ‘Aurea’, své větvičky sírově žluté). Můžete vybírat mezi domácím smrkem, borovicí a nepřeberným sortimentem cizokrajných druhů a odrůd, které se v zahradách a parcích pěstují tak dlouho, že vám připadají naprosto běžné. Sloupovité, převislé, kulovité a barevné odrůdy přitom mají i určitá úskalí – pokud to s jejich kombinací přeženete, bude vaše zahrada kýčovitá. Je tady ještě další nevýhoda: poměrně často se stává, že přijdu na zahradu, kterou si majitelé nechali upravit před několika lety, ale nejsou s ní spokojeni a neumějí říci proč. Po zběžné prohlídce pokládám otázku: „Vy jste si objednali zahradu, kde nebudou listnaté dřeviny, abyste nemuseli uklízet listí, že?“ Jejich přání se sice splnilo, ale zahrada s živým plotem ze zeravů (Thuja) nebo cypřišků (Chamaecyparis), se skupinkami jehličnanů a několika stálezelenými keři je sice celoročně zelená, avšak působí strnule, smutně a někdy až depresivně. Holé větve stromů zkrátka do přírody patří. Stálezelené listnaté keře Na rozdíl od jehličnanů se během roku přece jen více mění. Možná si toho ani nevšimnete, ale i ony každoročně opadají a narostou jim nové listy – nejčastěji na jaře. Výměna je ale rychlá a průběžná. Kromě toho mnohé z nich výrazně kvetou – nejnápadnější jsou pěnišníky (Rhododendron). Jiné plodí, třeba cesmína, symbol Vánoc v Anglii. Některé keře „zvládají“ obojí – např. hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinaea), která v dubnu nebo květnu kvete a na podzim se obalí spoustou plodů. V zimě zahradu probarví také vřesy a vřesovce, které postupně rozkvétají a mívají i pestrolisté kultivary. Opadavé listnáče ale rozhodně nezatracujte – změkčí vzhled vaší zahrady a vdechnou jí život. Traviny pro zimní období Nápaditá, živá a opravdu zajímavá zahrada se neobejde bez travin a trvalek. Trávník v našich podmínkách bývá v zimě nažloutlý a zahnědlý, ale řada okrasných vytrvalých travin svou barvu neztrácí. Sytě zelené jsou některé ostřice (například Carex morrowii), kostřavy (třeba Festuca scoparia), bika (Luzula) a spousta bambusů (Sasa, Sinarundinaria a další). Jednou z nejoblíbenějších je kortadérie (Cortaderia sellonana), které se nesprávně říká „sloní tráva“ nebo „pampová tráva“. Stálezelené trvalky Trvalky se v zahradách pěstují především pro krásné a nápadné květy, které oživují zahradu několik měsíců. Existuje ale skupina druhů, kterým se říká „trvalky okrasné listem“, a přestože řada z nich krásně kvete, jejich ozdobou je právě zajímavé olistění. V zimním období nás nejvíce zajímají ty, kterým listy neodumřou – neboli jak se po zahradnicku říká, které se „nezatáhnou“. V prosinci vám udělá radost čemeřice (Helleborus), která v tomto drsném období kvete. Stálezelené druhy patří buď mezi slunomilné skalničky (například lomikameny – Saxifraga, hvozdíky – Dianthus, některé rozchodníky – Sedum) nebo naopak mezi stínomilné druhy (škornice – Epimedium, bergénie – Bergenia, barvínek – Vinca). Některé stálezelené rostliny Keře: Andromeda – kyhanka, Arctostaphyllos – medvědice, Berberis julianae – dřištál, Buxus – zimostráz, Calluna – vřes, Cotoneaster dammerii – skalník, Daphne – lýkovec, Erica – vřesovec, Euonymus fortunei – brslen, Ilex – cesmína, Lonicera pileata – zimolez, Mahonia – mahonie, Pieris, Prunus laurocerasus – bobkovišeň, Pyracantha – hlohyně, Rhododendron – pěnišník, Viburnum – kalina Popínavé dřeviny: Hedera helix – břečťan, Lonicera henryi, Lonicera x heckrotii – zimolez Trvalky: Bergenia – bergénie, Helleborus – čemeřice, Helianthemum – devaterník, Dianthus – hvozdík, Iberis – štěničník, Kniphophia, Lavandula – levandule, Polygonatum – kokořík, Geum – kuklík, Saponaria – mydlice, Saxifraga – lomikámen, Sedum – rozchodník, Sempervivum – netřesk, Yucca – juka, Epimedium – škornice (částečně stálezelená neboli poloopadavá) text: Jana Pyšková foto: autorka zdroj: Můj dům 12/2004 |
Když se architektura stane vášní
|
|
Výstavba řadových domků na první pohled nevypovídá o tom, co by se za širokými zdmi mohlo skrývat. Znám ale majitelův vkus a věděla jsem, že bezpochyby vstoupím do dokonale sladěného interiéru, který bude přeplněn technickými vymoženostmi moderní doby. Změna plánu „Bydlet v řadovém domku pro mě původně nebylo zajímavé. Koupě se naskytla zcela náhodou, právě v době, kdy jsem uvažoval o vhodné investici. Rozhodlo klidné prostředí, vyhovující poloha a také to, že je dům rohový a navíc otočený o devadesát stupňů vůči zbylým v řadě,“ říká majitel. Ve chvíli, kdy muž dům koupil, byly stavební práce rozjeté na plné obrátky, i tak se ale povedlo provést některé změny v dispozičním řešení. „Museli jsme se přizpůsobit původním plánům, což samo o sobě přinášelo mnoho problémů, se kterými bylo potřeba se vypořádat. Například jsme nesměli změnit fasádu, bylo nutné použít původně navržená okna, parapety a podobně,“ vzpomíná architekt. V rámci možností se vše podařilo dovést ke zdařilému konci. Prvořadým úkolem bylo třeba najít dispoziční řešení odpovídající nárokům majitele. Přestože obytná plocha domu má úctyhodných 340 m², zastavěná plocha je 96 m², z toho vyplývá, že dům nebyl postaven do šířky, ale do výšky. Celkem má čtyři podlaží, přičemž každé z nich je určeno k jinému účelu. Sklo vpustilo do domu světlo „Původně byl prostor rozčleněn do mnoha malých místností. Většinu příček jsme zrušili, nechali jen ty nejnutnější a vytvořili tak velké prostorné místnosti,“ říká architekt a dodává, že k prosvětlení zvolil hodně skla. Například místo klasických bytelných dveří, použil tabule pískovaného skla ukotvené do masivních nerezových pojezdů. Nechal zasklít také část příčky oddělující koupelnu od ložnice. „Jemným pískováním na skle jsem vytvořil decentní estetický prvek v obou místnostech a zároveň jsem docílil, že do jinak tmavé koupelny vchází denní světlo.“ Maximálního efektu dosáhl v horním patře, kde místo běžných obvodových stěn použil francouzská okna. Umožňují překrásný výhled do okolí, pohodlný vstup na terasu a zároveň je díky nim prostor zalitý denním světlem.
Uživatelský minimalismus Velkorysý prostor přesně odpovídá představám a potřebám uživatele. Od vstupu do domu se pokračuje do první patra, které je společenské. Tady je prostorná kuchyň s jídelnou, které jsou chodbou a koupelnou oddělené od obývacího pokoje. „V předchozím bytě byly místnosti spojené a mně to nevyhovovalo. Ani kvalitní digestoř totiž nedokáže pojmout všechny pachy z vaření, takže je rázem i v obytném prostoru nepříjemný vzduch. Podle mě je praktičtější, jsou-li tyto místnosti samostatné nebo alespoň oddělené třeba posuvnými dveřmi, které umožní prostor v případě potřeby otevřít nebo uzavřít.“ Další patro je určeno soukromé zóně. Schodiště tvořící páteř domu rozděluje i toto podlaží na dvě části. V jedné je prostorná šatna, v druhé se nachází ložnice, která sousedí s hlavní koupelnou. Ta byla zvětšena na úkor ložnice a její vzhled bezpochyby zaujme už na první pohled. Vedle exkluzivních zařizovacích předmětů upoutají naši pozornost stěny, které jsou obloženy onyxem. „Inspirací byla vila Tugendhat v Brně, která odjakživa byla mým vzorem a kde je onyx použit. Vybrali jsme tento půvabný polodrahokam ale v jiném odstínu,“ říká majitel. V posledním patře vytvořil pracovnu, zbylo tu místo i na relaxační část. Díky francouzským oknům umožňujícím výhled do okolní zeleně je nejen odpočinek, ale i práce mnohem příjemnější. Interiér celého domu je pojatý minimalisticky. Architekt s majitelem zvolili kombinaci přírodních materiálů – kámen, nerez a sklo, které jsou protepleny stěnou z dřevěné dýhy s dezénem zebrana. „I když se mi líbí vyloženě puristické pojetí, působí na mě takový interiér neosobním dojmem. A tak jsem se rozhodl pro minimalismus, ale s teplejšími prvky. Takovou zlatou střední cestu,“ vysvětluje majitel. Proto nechal interiér dozdobit nejrůznějšími květinovými doplňky. Jsou tu například ve skleněných válcích kokosové slupky, v japonských vázách zahnuté dekorativní pruty, bambusové miniproutky, bělená kroucená líska a nechybí ani živé květiny. Kromě nábytku vyrobeného na míru zdobí místnosti designové kusy nejrůznějších zahraničních firem. Majitel preferuje vysokou kvalitu a nadčasové tvary, které se neomrzí. „Vstupem do Evropské unie se u nás zlepšily i možnosti nakupování nábytku a bytových doplňků. Využívám nabídek internetového obchodu v zahraničí a vyhovují mi i služby poskytované v jiných státech,“ říká závěrem. Život na plné obrátky Dům je dokonale sladěn po estetické stránce a zároveň je vybaven nejmodernější technikou. Už u vstupu si návštěvník může všimnout subtilního reproduktoru ze sestavy dánské firmy Bang & Olufsen, která je rozvedena po celém domě. Znamená to, že ze základního zdroje, v tomto případě umístěného v obývacím pokoji, lze ovládat ozvučení prostoru od vstupu až do posledního patra. Velký důraz kladl majitel i na možnost regulovat osvětlení. To je řízeno speciálním systémem, který umožňuje ovládat intenzitu světla. Nechybějí samozřejmě ani nejnovější modely kuchyňských přístrojů. „Technické zázemí považuji za velmi důležité. Moderní technologie nám umožňují maximální ulehčení práce a také zpříjemňují život,“ dodává majitel, který bezpochyby umí žít na plné obrátky. HUF – ŠARMAN, architektonický a projekční ateliér
Ing. Petr Šarman
AM-INTERIÉR (výroba atypického nábytku), Louky 322, Zlín 4, tel.: 577 159 003, linka 20, fax: 577 102 128; FOIT KAMENICTVÍ (obklady koupelen, schodiště), Na Zlíchově 261, Praha 5, tel.: 251 554 107, fax: 251 554 615, GREEN DECORE – ARANŽÉRSKÉ STUDIO, Křovinovo nám. 9, Horní Počernice, tel.: 281 926 373, HUF – ŠARMAN (architektonický a projekční ateliér), Krouzova 3020/3, Praha 4, tel.: 241 776 444, fax: 241 774 455, PETR KŘENEK – K. V. THERM (vytápění), Sportovní 15, Karlovy Vary, tel./fax: 353 221 045, mobil: 606 260 978; TIGAS ZLÍN (veškeré sklenářské práce, zakázková kovovýroba), Tečovice, Zlín, tel.: 577 102 068, 577 158 531, mobil.: 603 505 481, text: Lenka Haklová foto: Iveta Kopicová zdroj: Moderní byt 12/2004 |
Království z betonu
|
|
Při stavebním řešení domů basilejské úřady nekladou žádná omezení. Proto se zde kromě objektů s klasickou sedlovou střechou občas objeví i odvážnější stavba. Přesto zde nedochází k promíchávání různorodých a k sobě se nehodících architektonických prvků. Na první pohled je zřejmé, že vše tu mezi sebou ladí. Možná je to také tím, že zdejší stavby si nijak nekonkurují. Nikdo z majitelů se totiž nesnaží za každou cenu předčit svým domem ten sousedův. Betonový skelet Na tomto okouzlujícím místě mě zaujal osobitý, jednoduše řešený dům ve formě dvou kubusů, které jsou do sebe lehce zapuštěné. Stavba stojí na pozemku o velikosti 600 m² a její skelet je zhotoven z pohledového betonu. Podle majitele byla jen jediná firma z okolí města Luzern schopna tuto náročnou práci kvalitně provést – společnost Birrer Bauunternehmung AG. Cena za betonový krunýř se vyšplhala do výše 350 tisíc švýcarských franků (7,5 milionu korun). Beton z obou stran chrání bronzově hnědá lazura. Dům charakterizují rozsáhlé prosklené plochy. Okna i terasa směřují na jihozápad, odkud je možné dohlédnout až k obzoru, kde se rozpínají vrcholky německého Schwarzwaldu. Zakrývají je vnější, elektricky ovládané rolety, vyrobené ze šedivého plátna. Ty tlumí sluneční paprsky, a pomáhají tak vytvořit příjemné klima uvnitř budovy. Přesto se majitel dodatečně rozhodl i k zabudování klimatizace. Podlahy jsou zčásti mramorové, zčásti vykládané dubovými parketami. Hrdý majitel Majitel Toto Sparato pojmenoval svůj domov Casa Abitare (Dům Abitare). Investor totiž provozuje vlastní obchod Abitare s luxusním designovým nábytkem, s nímž vybavil i interiér svého betonového sídla. Toto Spataro je zároveň autorem celkové koncepce stavby. Všechny návrhy vznikly na jeho psacím stole a pracovníci společnosti Birrer Bauunternehmung AG je pak překreslili do podrobných technických plánů. Se vším všudy dům vyšel na 1,6 milionu švýcarských franků (34 milionů korun). Toto Spataro je na svůj „hrad“ patřičně hrdý a se svou rodinou v něm vychutnává každou volnou chvíli. Autor stavby: Toto Spataro (1964) se chtěl původně stát hodinářem, ale pak se mu zalíbila práce se dřevem. Vyučil se tedy truhlářem. Začal vyrábět moderní nábytek a k vlastnímu sortimentu postupně přidával produkty dovážené z Itálie, Francie a z Německa. Svůj obchod nazval Abitare. text: Bobby W. von Sterndorff foto: autor zdroj: Můj dům 12/2004 |
Zařizujete kuchyň? Račte si vybrat!
|
|
Velkolepé gesto Firma HANÁK NÁBYTEK přistoupila k produkci kuchyní opravdu velkoryse. Vedle výrobní haly vybudovala své DESIGN CENTRUM HANÁK, jehož neuvěřitelných 1 900 m² věnovala designovým kolekcím kuchyní a nábytku značky HANÁK. Najdete tu 34 kuchyňských sestav a alespoň na chvilku se můžete zabydlet ve vzorovém bytě, který je zařízený od vstupní chodby, přes kuchyň, obývací pokoj, pracovnu, koupelnu až po ložnici. Kontakt: HANÁK NÁBYTEK, Popůvky u Kojetína 71, Kojetín, tel.: 581 250 411–12, fax: 581 250 410, Osvědčená značka Na kraji historického centra města Písek je kuchyňské studio Gorenje. V patře rozlehlé prodejny je vystaveno několik vzorových kuchyní, podle kterých je možné zvolit vlastní řešení. Kromě kuchyňského nábytku se studio specializuje na prodej bílé techniky – spotřebičů volně stojících i vestavných. Zákazníkům v jihočeském regionu navíc garantuje nejnižší cenu spotřebičů značky Gorenje. Součástí služeb studia je počítačová vizualizace návrhů, odvoz a montáž. Kontakt: Gorenje Písek — značková prodejna, Komenského 2556, Písek, tel.: 382 224 512 Znovu a lépe S kompletním sortimentem kuchyní HANÁK se můžete seznámit v kuchyňském studiu PS-KUCHYNĚ, které je již 10 let autorizovaným prodejcem kuchyní této značky. Po ničivých povodních v roce 2002, kdy byla prodejna kompletně zničena, se ji podařilo zrekonstruovat a znovu otevřít v říjnu 2003. Dá se říct, že na ploše 200 m² se povedlo vybudovat opravdu luxusní studio. Dvanáct vystavených kuchyňských sestav prezentuje styly kuchyní od rustikálních až po nejmodernější. Samozřejmostí je osobní přístup ke každému klientovi a zařízení kuchyně od počátečního návrhu až po montáž ve vašem bytě. Kontakt: PS-KUCHYNĚ, Klimentská 48, Praha 1, tel.: 224 818 708, tel./fax: 224 814 592 Na velké ploše První obchodní dům SCONTO Nábytek byl otevřen v Praze-Stodůlkách před deseti roky. Proběhla tu přestavba výstavních kójí, pro které byly vybudovány nové dispozice s moderním osvětlením. Značná část prodejní plochy je věnována kuchyním. Zákazníci si tady mohou prohlédnout čtyřicet kuchyňských sestav různých stylů i barevného provedení. Kuchyňské zařízení a vybavení tu lze pořídit za příznivé ceny, vyberou si ale i náročnější. Součástí je i široká nabídka spotřebičů ARISTON, AEG, ZANUSSI, ELECTROLUX, WHIRLPOOL a dalších. Kontakt: SCONTO nábytek, Jeremiášova 947, Praha 5-Stodůlky, tel.: 257 893 111, Zaměřeno na italský design Nejen kuchyň, ale i nábytek do celého bytu si můžete pořídit ve studiu ATMOSPHERE, a to v atraktivním italském stylu. Navštívíte-li prodejnu v pražské Klimentské ulici, můžete si s sebou vzít i bačkory, máte totiž možnost na vlastní kůži si vyzkoušet, jak by se vám bydlelo ve vzorově zařízeném bytě s kuchyní, obývacím pokojem a ložnicí. Co se týká kuchyní, můžete se inspirovat dvěma vystavenými modely nebo katalogem firmy COMPREX, který nabízí 14 modelů kuchyní v široké škále provedení a barev. Kontakt: ATMOSPHERE, Klimentská 52, Praha 1, tel.: 222 324 042, fax: 296 336 988, V Příbrami i v Písku Zejména zakázkovou výrobou kuchyňského nábytku se zabývá firma SCHNEEBERG se sídlem v Příbrami. Zde má také jedno kuchyňské studio, druhé je v Písku. Kromě standardních vzorů nabízí individuální řešení sestav včetně atypických prvků. Součástí zakázky je zaměření na místě, zpracování počítačového návrhu a montáž. Ceny jednotlivých typů kuchyňského nábytku najdou zájemci na stránkách www.schneeberg.cz. Kontakt: SCHNEEBERG, Žižkova 679, Příbram II, tel.: 318 625 817, Kuchyňské studio, E. Beneše 319, Příbram VII, tel.: 318 635 315; Kuchyňské studio, Nádražní 1666, Písek, tel.: 382 271 591 text: Libuše Lhotská a Lucie Martínková foto: Kamila Břízová a Aleš Malý zdroj: Svět kuchyní 4/2004 |
Slunečný dům
|
|
Jen člověk s neobyčejně bujnou fantazií by si dokázal představit, že tento dnes tak vzdušný a prosluněný dům vznikl už v 17. století a patřil rodině, o jejíž bohatství se zasloužili především otroci. Inge Niklausové se zajímavý dvojdomek nazývaný Cedric’s Lodge zalíbil na první pohled, a proto se rozhodla pro jeho koupi. „Hledala jsem dům, kam bych mohla zvát svou rodinu, přátele a kde by se, obklopeni vším komfortem 21. století, cítili dobře.“ Šťastné spojení Inge Niklausová měla štěstí, že pro svůj záměr našla správně zvoleného spojence – významného architekta Martina Krugera, který přesně pochopil záměry a přání investorky. „Jako většina starobylých budov měl i tento dům nevyhovující vnitřní dispozici. Především mi vadil nedostatek světla a také s tím související stísněné prostory. Proto jsme se rozhodli vnitřní nenosné stěny vybourat, posunout schodiště a vytvořit tak dostatečně rozlehlý vzdušný prostor, kde jednotlivé zóny jako hala, kuchyň, jídelna, odpočinková část jsou vymezeny vnitřním uspořádáním zařízení.“ Vybudováním dalšího podlaží a také podúrovňové části se plocha z původních 80 m² zvětšila na 150 m². K dispozici jsou čtyři ložnice, z nichž dvě jsou umístěny v patře. Z jedné se návštěvníkovi otevře překrásný pohled na pásmo hor, z druhé na světla rušného přístavu. Celý interiér je zařízen značkovým nábytkem (designér Chris Zimberlin, Limeline Interiors) a některé kusy jsou dělány na zakázku. K jejich výrobě bylo použito vzácné dřevo, sklo, ocel. Zařízení pro koupelny a toalety stejně jako lampy jsou německé provenience. Jak majitelka říká, chtěla alespoň něco, co by jí připomínalo domov. Okouzlena Afrikou Původně sem temperamentní podnikatelka přišla za obchodními záležitostmi na pouhé tři měsíce. Krása a divokost Afriky ji okouzlily, Kapské Město si získalo její srdce. A tak se rozhodla vybudovat si zde svůj druhý domov.
Penzion poskytuje hostům „jen“ ubytování a snídaně. Ovšem v blízkém okolí je plno příjemných pohostinských zařízení, a navíc toto místo okouzlí každého návštěvníka především svým bohémským životem. Kontakt: PROFIMEDIA.CZ, Jiráskova 1275, Pardubice, tel.: 466 613 245, e-mail: servis@profimedia.cz text: Květuše Sajnerová foto: Profimedia.cz zdroj: Moderní byt 12/2004 |
Kytice pro Sněhovou královnu
|
|
Květiny v zimních vazbách jsou většinou bílé. Tato barva se v aranžmá velmi dobře kombinuje se šedozelenou a hnědou barvou, které jsou pro přírodu v zimním období typické. Mystiku a magický význam vnášejí do obydlí exotické květiny, jako například orchidej Cymbidium nebo jihoafrická Protea. Zdá se, jako by vyzařovaly silnou auru, a proto si je můžeme představit jako talismany chránící před tajemnými silami přírody. Drsná krása Chcete-li se trendem Wild White inspirovat, ve svých aranžmá použijte silné větvě, kůru, jutu, naplavené dřevo, korek, celé stonky bavlníku, hrubou vlnu či listy planých rostlin. Uplatnění najdou i celé rostliny s omytými kořeny či cibulemi. Ty dodávají vazbám na syrovosti, divokosti a dramatičnosti. Hrubé materiály v květinových aranžmá totiž vyjadřují moc a sílu přírody. Pokud chcete dosáhnout slavnostního dojmu při výzdobě svátečního obydlí, nebojte se použít stříbrný sprej na ozdobení rostlin. Jemnější výraz dodávají materiály, které vypadají neukázněně, ale jsou měkké a hebké, například peří a umělá kožešina. Pro vazby jsou vhodné hrubé vázy, květináče a misky se strukturovaným nebo vykrajovaným okrajem, které mohou být ozdobeny řezbou, rytím, vytlačováním nebo vypalováním. Cymbidium – úspěšná orchidej Krása a rozmanitost zajistily čeledi Orchideaceae ohromný úspěch. Na světě roste stejný počet druhů orchidejí jako všech ostatních kvetoucích rostlin dohromady. Často se ale jedná o velmi náročné rostliny, které k růstu i rozmnožování potřebují velmi specifické a náročné podmínky (například opylení jedním konkrétním druhem hmyzu nebo jiným živočichem). Navzdory tomu si orchideje získaly značnou oblibu. K velmi vyhledávaným patří právě rod Cymbidium. Je ceněn pro svou trvanlivost a množství květů na jednom stonku. Některé taxony i krásně voní. Díky svým vlastnostem představuje taxon více než tři čtvrtiny světové produkce orchidejí. V kyticích se květy této orchideje používají především pro vytvoření zdání magické aury, která chrání před přírodními silami drsné zimy. V aranžmá se orchideje často používají i s kořeny. Magická Protea Exotická Protea má jméno po mořském bohu Proteovi, který měl podle řecké mytologie na starosti Poseidonovy tuleně. Jednou kdosi řekl: „Když Bůh tvořil svět, v Africe mu upadl velký pytel semen.“ Zdá se, že nejvíce se vysypalo na jihu v Kapské oblasti. Byl mezi nimi ohromný počet druhů rodu Protea. Jsou to stálezelené keře s robustními květy. V jižní Africe roste druhů z rodu Protea nejvíc, několik také v Austrálii a na Novém Zélandu. Jednotlivé druhy se liší velikostí květů. Ty jsou chráněné šupinami, přičemž horní okraje jsou ochmýřené, což jim dodává magický, téměř živočišný vzhled. V květinovém trendu pro zimu 2004–2005 představují „talisman“, který ovládá přírodní síly. V aranžmá dobře propojuje materiály rostlinného a zvířecího původu. Řezaná Protea je odolná a trvanlivá, protože roste především v suchých oblastech. Své kouzlo má ale i sušená. Omamná vůně bílých šeříků Vzhledem k tomu, že se šeříky (Syringa) rychlí v temných prostorech, mohou být dodávány na trh i v zimě. Jejich květy pak mají téměř vždy bílou barvu, protože by se ve tmě stejně nevybarvily. Něžné voňavé květy zahánějí drsnost zimy a jsou protiváhou hrubých materiálů jako kůry, peří, paroží a plaveného dřeva. Hvězda předvánočních kytic Bílá barva obrovských květů hvězdníku (Hippeastrum) hraje v květinovém trendu s názvem Wild White ústřední úlohu. Hvězdník je nejen vynikající řezanou květinou, ale i nádhernou pokojovou rostlinou. Na jednom stvolu může mít i tři květy. Hippeastrum pochází z Jižní a Střední Ameriky a Karibské oblasti. Existuje mnoho odrůd – některé rostou v suchých lesích, jiné v savanách. V zimním květinovém trendu se bude nejčastěji používat bílý hvězdník. Ideální je také zelenobílý odstín. V některých avantgardních aranžmá je možné použít celou rostlinu i s cibulí s ještě nerozvitým květem. Hvězdník kontrastuje s masivními a hrubými materiály, jimiž se zimní květinová aranžmá a kytice vyznačují. Kouzelný snědek (Ornithogalum) Mnoho druhů rodu Ornithogalum z čeledi liliovitých roste v zemích okolo Středozemního moře. Nejsou jen krásné, ale jejich cibule varem ztrácí jedovatost a už staří Řekové je používali v kuchyni. Arabové z nich připravují pokrmy dodnes a poutníci si je často berou jako zásoby na pouť do Mekky. Ornithogalum arabicum je velmi oblíbené, především díky trvanlivosti svých květů. Jednotlivá poupata se rozvíjejí postupně. Kulaté květenství má bílé nebo krémové květy s tmavými bliznami, které připomínají černé korálky. Díky kombinaci bílé a černé je snědek ideální květinou pro zimní trend Wild White. Zimní bílá chryzantéma Chryzantéma (Chrysanthemum) je velmi kvalitní řezaná květina a pomalu ztrácí pověst květiny smuteční. Tradičně byla uctívána v Číně. Jako řezaná květina si získala v Evropě oblibu až po roce 1960. Dnes je na trhu po celý rok a hned po růži se stala druhou nejpopulárnější květinou. Bílé chryzantémy v zimním trendu představují sníh a ledové krystaly. Květiny pro Wild White:
text: Jana Pyšková foto: Holandská květinářská kancelář zdroj: Můj dům 12/2004 |
Okrasná zahrada v prosinci
|
|
Ozdobné plody Celou zimu budou krášlit vaši zahradu rostliny s nápadnými pestrými plody. Nejčastěji se pěstují středně velké keře – kaliny (Viburnum tinus, V. rhytidophyllum, V. burkwoodii) s plody červenočernými, brsleny (Euonymus europaeus, E. planipes, E. alatus) s „biskupskými čepičkami“ – červenými čtyř až pětihrannými tobolkami, z nichž po puknutí visí ostře oranžová semena. Oblíbená je hlohyně (Pyracantha coccinaea) pro stálezelené listy a záplavy malviček, které mohou být různě velké, žluté, oranžové nebo červené. Některé odrůdy – třeba ‘Orange Glow’ – trpí houbovými chorobami, jiné jsou odolnější – například žlutá ‘Soleil d’Or’ nebo červená ‘Mohave’. Různé plody jsou nesmírně cennou potravou pro ptáky, proto sázejte nejen keře, ale i stromy – jeřáby (Sorbus), hlohy (Crataegus) a okrasné jabloně (Malus). Záhony Pokud jste zapomněli ostříhat nevzhledné zbytky trvalek nebo přikrýt trvalkové záhony chvojím, udělejte to. Místa, kam jste vysadili cibuloviny, můžete přihrnout rašelinou. V zimě jsou zajímavá květenství některých trvalek a především trsy travin. Ty můžete svázat do „snopů“ nebo je nechat volně šustit ve větru. Krásně vypadá Miscanthus nebo Spartina (ta ale svazovat potřebuje, aby se nerozlámala). V oblastech s těžšími půdami a na vlhčích stanovištích musíte dobře ochránit dekorativní trsy „pampové trávy“ – kortadérie (Cortaderia selloana). Ostříhejte je, přikryjte trs fólií a navršte na ni slámu nebo chvojí. Jehličnany Jehličnany teď hrají důležitou roli. Jejich barvy a tvary se uplatňují celoročně, ale v zimě vyniknou zvlášť dobře. Pokud jste je letos sázeli nebo přesazovali, zalévejte je, dokud nezačne mrznout. Ovšem dostatek vody jim nezapomeňte dodávat především v bezmrazých, suchých a větrných dnech – pomůžete jim tak lépe přezimovat. Zvlášť důležitá je zálivka u jehličnanů a stálezelených dřevin v truhlících a jiných nádobách. Na jaře se vám totiž může zdát, že zmrzly, ale ony pouze jednoduše uschly. Zahradní jezírko Před nástupem silnějších mrazů stáhněte z jezírka ochrannou síť zachycující spadané listí. Vyberte hráběmi zbylé nečistoty, vyjměte choulostivější druhy leknínů a dalších vodních rostlin, které potřebují přezimovat ve sklepě nebo jiné bezmrazé místnosti. Jsou-li v jezírku ryby, vypusťte na hladinu plovák s větrníkem, aby hladina nezamrzla. Jiná možnost je vložit do jezírka balík slámy, který se nepotopí. Dutá stébla slámy zabrání zamrznutí celé hladiny a zavedou pod hladinu vzduch. text: Jana Pyšková foto: autorka, Profimedia zdroj: Můj dům 12/2004 |
