Author Archives: Jaroslav Svoboda

Kvalitní osivo vždycky bylo, je a bude základem pěstování jednoleté zeleniny. Moudří předkové byli vlastně šlechtitelé – co bylo dobré, chutné a odolné, z toho si schovali semínka na příští rok. Vše se různě křížilo, ovlivňovaly to místní podmínky i náhodné mutace… Tak byla, ve zkratce, vyšlechtěna zelenina. 

Divoce rostoucí broskvoně získáte zasazením pecek jakýchkoliv broskví. A z těch nejlepších, které vyrostou, vezmete opět pecky, vysadíte je a získáte další stromy plodící broskve a pecky… Život může být krásný, chutný a docela snadný.

Co by mělo být tou horní vrstvou, z níž vyrůstá zelenina? Toto téma působí začínajícím permakulturním pěstitelům největší zmatek v hlavě. Sám na svém záhonovišti řeším koloběh povrchů stále velmi intenzivně. A mohu potvrdit, po všech předchozích zkušenostech, že všechny typy povrchů záhonků mají své pro i proti. (2.)

Co by mělo být tou horní vrstvou, z níž vyrůstá zelenina? Toto téma působí začínajícím permakulturním pěstitelům největší zmatek v hlavě. Sám na svém záhonovišti řeším koloběh povrchů stále velmi intenzivně. A mohu potvrdit, po všech předchozích zkušenostech, že všechny typy povrchů záhonků mají své pro i proti.  (ČÁST 1.)

Během léta dozrává v zahradách mnoho plodů, které už možná nestihnete využít běžným způsobem. Také některé květy by si zasloužily kulinářskou pozornost. Jedním ze zajímavých, zábavných a méně běžných způsobů zpracování, které můžete vyzkoušet, je fermentování. 

Mezi mnohými ekozahradníky je populární „bezorebný“ přístup. Znamená, že se půda každým rokem neobrací, neryje, neorá. Vypozoroval jsem, že nejúrodnější je půda, která si postupně vybuduje přirozený kapilární systém. Tvoří jej chodbičky po žížalách, koříncích, mikroorganismech a broucích. 

Příroda, i na zahradě, musí být v rovnováze. Ježci, obojživelníci, ptáci, plazi, broučci… to je „ekozahradní policie“. Když vám něco žere úrodu nebo se objeví škůdci, hned ze své přírodní zóny vyrazí a uvedou stav do rovnováhy. Pomáhat a chránit!

Pěstování zeleniny by bylo velmi snadné, kdyby neexistovali zdánlivě zákeřní tvorové, kteří nám chtějí vše sežrat. Myši či slimáci v podstatě nejsou „škůdci“, ale jen tvorové přemnožení vinou disharmonického prostředí. Snaží se přežít v podmínkách, které jim vytvořil člověk. 

Úvodem článku je nutno připomenout, že plevely jsou kladní hrdinové. Stojí… tedy rostou, na naší straně. Chtějí pomáhat. Jsou tu proto, aby zpevnily, chránily před erozí a zúrodňovaly narušenou, zhutněnou, poškozenou nebo vyčerpanou půdu.