I když jste vlastníkem pozemku, ještě to neznamená, že máte vyhráno: nemůžete si na něm postavit, co se vám zlíbí. Někdy je také nejprve třeba vyřešit otázku přístupové cesty. Na příkladu dvou problémů, s nimiž se potýkají naši čtenáři, můžete získat představu o tom, co říkají ustanovení příslušných zákonů a jaké máte možnosti.
Author Archives: JUDr. Pavel Kumprecht, ilustrace: Pavel Dufek
Stavební zákon v praxi: Co nový zákon dal – a vzal?
Časopis Můj dům se ohlíží, co se ve stavebnictví změnilo za 15 let jeho existence. Nemůžeme tedy přehlédnout ani takovou změnu, jakou byla novela stavebního zákona, která začala platit 1. ledna roku 2007. A protože už od té doby uplynuly téměř dva roky, je na čase zeptat se: Co nový stavební zákona dal – a co vzal?
Stavební právo v praxi: Nesouhlasíte se souhlasem?
V bezprostředním sousedství rodinných domů v O. byla umístěna přízemní skladovací hala o zastavěné ploše 960 metrů čtverečních a výšce 12 metrů. stačila k tomu forma územního souhlasu, o čemž se vlastníci sousedních nemovitostí dozvěděli až z novin. Na stavebním úřadu jim pak bylo sděleno, že územní souhlas není správním rozhodnutím, nýbrž pouhým sdělením ve smyslu části čtvrté zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, proti němuž se nemohou bránit odvoláním. Pozastavují se proto nad tím, že by umístění tak veliké stavby bylo možné jen na základě jakési náhražky územního rozhodnutí, proti které se nemohou dotčení účastníci řízení ani bránit.
Stavební zákon v praxi V.
Šedá je teorie, zelený strom života. Platí to i o suché řeči paragrafů: jakmile se v blízkosti vašeho domova začne klubat na svět stavba, která vám razantně znepříjemní život, doposud abstraktní pojmy jednotlivých ustanovení rychle naberou konkrétních tvarů a získají na srozumitelnosti. Bohužel to ještě neznamená, že se stanou vůči vám i přátelštějšími…
Stavební zákon v praxi IV. – Malá rekapitulace
Na základě dosavadního exkurzu do oblasti povolování a ohlašování staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací (dále jen „stavba) lze uzavřít, že v závislosti na potřebě a druhu veřejnoprávního přivolení k jejich realizaci existují v zásadě dvě následující možnosti staveb: stavby bez stavebního povolení nebo ohlášení a stavby na ohlášení (o stavbách vyžadujících stavební povolení bude pojednáno v dalších dílech).
Stavební zákon v praxi lll.
V minulém díle jsme se seznámili s tím, které stavby podléhají povinnosti ohlášení stavebnímu úřadu a jaké podmínky musí splnit, abychom mohli k jejich ohlášení přistoupit. Dnes se podíváme na formální náležitosti ohlášení a také na to, v jakém případě může úřad zakázat provedení ohlášené stavby.
Stavební zákon v praxi II. – Stavby realizovatelné na základě ohlášení
V minulém díle jste se mohli seznámit se základními pojmy „nového” stavebního zákona a s tím, které stavby nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Dnes se podíváme na případy, kdy se bez ohlášení neobejdeme.
