Hydromasážní zařízení představují trend současných koupelen. Často však nevíme, co od nich můžeme očekávat, že při některých diagnózách se jejich využití dokonce nedoporučuje. O tom, co nám mohou skutečně nabídnout, jsme si povídaly s fyzioterapeutkou Mgr. Blankou Beránkovou.

Na podzimní veletrh Cersaie v italské Bologni se každým rokem sjíždějí nejlepší z nejlepších firem, aby předvedly novinky ve stavební a sanitární keramice.

Zlevnění zemního plynu od 1. října zhruba o sedm až osm procent je jen slabou útěchou pro jeho spotřebitele. Celkem za posledních sedm let totiž účty domácností zařízených hlavně na plyn rostly vůbec nejrychleji.

Architekt Vlado Milunić má s barevnými fasádami bohaté zkušenosti a mohl by vyprávět i o zážitcích s obyvateli jím navržených domů, kteří se museli se sytě modrou nebo oranžovou barvou svého obydlí nejdříve sžít. Kdo jiný než on by nás mohl zasvěceně provést úskalím barevných pokusů, úspěchů a omylů na fasádách?

Mladí architekti Jiří Smolík a Zdeněk Rychtařík si získali respekt starších kolegů už svými prvními realizacemi. V letošní Grand Prix Obce architektů získali Čestné uznání za vilu v Čerčanech, o něco dříve už byla realizovaná vila s podobnou koncepcí v Klánovicích. Projekty obou staveb vznikaly téměř současně a jak požadavky klientů, tak i terén obou stavebních parcel či další rozhodující faktory přivedly autory k obdobnému řešení. Obě stavby vzdáleně připomínají loď — štíhlý podélný tvar nízkého objektu se z dálky téměř ztrácí ve vlnách krajiny, vyzdvižené obytné přízemní dostává lehkost, se kterou proplouvá nad terénem.

Následující řádky nejsou určeny těm, kterým obrazně ujíždí půda pod nohama a dostali se na scestí. Chceme se zamyslet nad problémem šikmých stěn v půdních bytech, protože právě podkrovní prostory jsou dnes častým řešením bytové situace. Ne každý má dostatek finančních prostředků, aby zařízení svého bytu mohl přenechat od A do Z zkušeným odborníkům (profesionální a krásné řešení půdního prostoru najdete v rubrice Návštěva interiéru). Inspirací pro ty ostatní může být vybavení podkrovního bytu, jehož majitel naopak sháněl a kupoval téměř veškerý nábytek po bazarech. Měl však předem vyjasněnou koncepci. Dokázal si představit, co všechno bude pro správnou funkci svého nového domova potřebovat, a určit, kam jednotlivé kusy rozmístí.

Co charakterizuje nezaměnitelný rukopis opavské architektky Ivany Dombkové? Jasná koncepce a smysl pro detail. A také hra se světlem, stíny, barvami a strukturami.Skutečnost, že se Ivana Dombková během tří let vypracovala na špičku české interiérové a designérské tvorby, ji vůbec nepřesvědčila o tom, aby se už nevracela k urbanismu.

Téměř každý z nás se považuje za moderního člověka – jdeme s dobou, využíváme počítače, internet a mobilní telefony. Rádi jsme odstavili trabanty, jezdíme ve vozech současných aerodynamických tvarů. Ale jakmile si náš soused postaví moderní dům, klepeme si významně na čelo… Je zvláštní, že kromě architektury snad není žádný jiný obor, ke kterému by se lidé stavěli tak konzervativně, přestože se intimně dotýká jejich osobního života, ale i reprezentace ve společnosti. Beze zbytku přijímáme novinky celého technického světa, sledujeme trendy oblékání, chceme se blýsknout moderním autem, jsme dokonce ochotní na sobě vyzkoušet i nejnovější poznatky kosmetiky či lékařské vědy. Ale jakmile si představíme svůj příští rodinný dům, zatoužíme po zámku splácaném ze všech možných prvků pseudohistorických stylů.A dokonce ani nebýváme moc tolerantní ke stavbám ve svém okolí, které si název „moderní dům“ právem zaslouží.

Když budujete svůj osmý domov, můžete se začít v tomto oboru považovat za odborníka. Máte nepřeberné zkušenosti, víte, co chcete a čeho se už tentokrát musíte vyvarovat, zorientujete se v některých profesích. Ovšem stavět první velký dům v Čechách má přes všechny předchozí zkušenosti přece jen určitá specifika. Zjistil to i náš hostitel, ale nestěžuje si. Když máte možnost splnit si krásný sen, pak se to prý dá docela dobře vydržet.

Už když říkáte slova peřiny či duchny, oči se vám začnou samy zavírat. Na letošním Heimtextilu ve Frankfurtu nad Mohanem nebylo ani to třeba. Ulehnout do exponátu a dát si šlofíčka měl návštěvník chuť na každém rohu.

Rodinný dům architektů Tomáše Rusína, Ivana Wahly a Mileny Kasalové je postaven na renesančně barokním symetrickém půdoryse, přesto jeho celkový koncept vyznívá zcela v duchu modernistických zásad.

Podle průzkumů dává osmdesát procent obyvatel přednost rodinnému domku, zbývající procenta mají v oblibě byty ve větších městských domech či jiné typy bydlení. Při vlastním zařizování bytu se buď řídíme rodinnými tradicemi, nebo nás ovlivňuje určitý styl, se kterým jsme se někde setkali – třeba u přátel, v časopisech, v televizi nebo při cestování. Někomu se líbí střízlivý design jednoduchých linií, jiný inklinuje k interiéru romanticky laděnému.Stavebníci rodinného domu, který jsme navštívili, se zamilovali do Sardinie a Toskánska.

Takové profesní krédo vyznává doc. ing. akad. arch. Jiří Mojžíš, jeden z vyučujících na pražské Fakultě architektury ČVUT. V jeho pohledu na architekturu nechybí na rozdíl od jiných kolegů jistá shovívavost a laskavé pochopení pro dekor, zdobivost staveb.Pane docente, jako místopředseda Obce architektů vidíte každoročně spoustu realizací, které soutěží o ceny v Grand Prix Obce architektů. Posunula se jejich úroveň od prvního ročníku?

Filip Ziegler patří k architektům, jejichž tvůrčí záběr je široký; autorský styl se na první pohled jen stěží rozpozná. Vytváří reprezentativní interiéry, administrativní budovy, ale i rodinné domy. Architekt Ziegler při své práci nejintenzivněji využívá své představivosti, hledá neobvyklé formy a zajímavé dispoziční koncepce. Originální a tvarově výrazný dům s oválnou hmotou v Praze 4, horizontální soustava rodinného domu v Praze-Kyjích či dosud nedokončená kompozice dvojitého domu v Praze-Hodkovičkách jsou zajímavé především z hlediska umístění architektonické hmoty na parcele a z hlediska jejího tvaru, tedy z hledisek urbanistických, i když okolní banální zástavba většinou žádný silnější hmotový koncept nemá, a tak vlastně zůstávají Zieglerovy domy solitéry.

Bořek Šípek je v České republice známý především jako designér nábytku a bytových doplňků. V zahraničí ovšem působí hlavně jako architekt. S realizacemi obytných a veřejných budov se můžeme setkat na rozličných místech po celém světě, jen Praha byla až donedávna výjimkou.

Stavba domu, zvláště svépomocí, se pro leckoho může stát hlavní náplní života na několik let. A další roky potom „spolknou“ konečné úpravy a zvelebování nového sídla. Někdo v těchto činnostech dokonce nachází zalíbení, někdo je zas bere jako nutnost. Naši hostitelé měli v tomto ohledu jasno. Žádné měsíce, ani týdny na stavbě. Chtěli dům ihned – a dostali ho.

„Na pivo do hospody si zajít můžu, starousedlíci se na mě nemračí. Dokonce mě chválí, že sem ten dům docela pasuje,“ usmívá se majitel půvabného rodinného domu ve svahu pražských Střešovic. „Vlastně nechválí mě, ale firmu a hlavně architekta. Jednou jim tu vyvěsím děkovnou tabulku.“

Jistě ten pocit znáte taky. Jste někde na návštěvě, kouknete do knihovny a tam objevíte tytéž knihy, jaké stojí ve vaší knihovně. Nenápadně se podíváte po obrazech — a najdete své oblíbence. Tím už je řečeno vše — byt i jeho nábytek určitě odpovídají vašemu gustu.