Na první pohled spíše asketicky řešená vila, respektující přirozený sklon pozemku, vznikla ze společné vize investora a architekta, které oslovuje nadčasová funkcionalistická architektura.
 

Domy architekta Jiřího Houši se zpravidla poznají na první pohled, a není to jen podle valbových střech a režného zdiva. Spojují to nejlepší z tradičního i moderního pojetí stavění, účelnost s elegancí a ušlechtilými materiály, univerzálnost s individualitou.
 

Tak bychom mohli mluvit o rodinném domě, který je promyšlenou kombinací pohodlného bydlení s nejmodernějšími technologiemi a vzácně čistým stylem. Originální detaily zde neruší minimalismus celku, naopak hrají roli jednotícího principu.
 

Romantická zátočina Vltavy, klidné zákoutí na severním okraji Prahy, se pomalu začíná proměňovat v novou obytnou čtvrť. Dům, který jsme tu navštívili, zosobňuje současné trendy ve stavebnictví – spojení elegance, účelnosti a úspornosti.
 

Původně tu byly zahrádky, místo nich tu dnes vyrostly rodinné domy. Ale jeden se zcela odlišuje, na první pohled působí trochu jako staré hradní sídlo. Nad svými sousedy však nijak nevyčnívá, naopak působí dojmem, že tu je odedávna.
 

Václav Upír Krejčí, bavič, herec a všeumělec v oboru mluveného slova (a také věčný stavitel) nás již delší dobu provází svými tvrdě nabytými zkušenostmi v oboru stavebním. Tentokrát se seznámíme s posledním výsledkem jeho rodinného budování.
 

Čisté linie a bílá štuková omítka jsou indicie, podle kterých byste tento rodinný dům hledali spíš mezi prvorepublikovými vilami v některé z pražských čtvrtí než v příměstském satelitu.
 

Dům na okraji východočeské metropole slouží svým majitelům již několik let. Charakteristické jsou pro něj kombinace materiálů v mnoha podobách, nejen z nich ovšem plyne soulad v interiéru a harmonie exteriéru s okolím.
 

Navštívit vzorový dům může být užitečné hned z několika důvodů. Nejenže uvidíte na vlastní oči, jak vypadá projekt ve skutečnosti, ale porovnáním představ s realitou může dospět i k nejvhodnějšímu individuálnímu řešení vašeho bydlení. Jednu ze zdařilých ukázek připravila společnost Allstav v Dobřejovicích u Prahy.
 

Dům s bohatým vnitřním obsahem se navenek vyznačuje střízlivým kultivovaným výrazem, z něhož cítíme odkaz českého funkcionalismu. Patří k němu i harmonické souznění s okolním prostředím.
 

Kdo by při pohledu na fotografie domu čekal, že návštěva novostavby v jedné z okrajových pražských čtvrtí se bude odvíjet v duchu klišé „modrá je dobrá“, mýlil by se. Barva fasády sice dává domu výrazný vzhled, v celém konceptu je ale až druhotná.
 

Tak působí bělostná vila postavená v malebném zákoutí na okraji chráněné krajinné oblasti. Architektura domu ovšem není křehce romantická, ale ukázněně racionální. Vychází z principů funkcionalismu.
 

Manželé se dvěma odrostlými dětmi, které u nich nacházejí zázemí již jen při rodinných návštěvách, si přáli komfortní bydlení spjaté s přírodou, domov představující jistotu a stabilitu v duchu úsloví „Můj dům, můj hrad“.
 

Je čtvrtek 26. března 2009 a my jedeme do Šestajovic u Prahy, kde nás čeká slavnostní předání 3000. rodinného domu CANABA jednomu mladému páru.
 

Romantická vesnička na úpatí Lysé hory platí dnes na severní Moravě za jednu z nejlepších adres. Domek, který tu vyrostl na zelené louce, se nepodbízí rádoby lidové architektuře, ale spojuje respekt k přírodě a charakteru místa s nejmodernějším komfortem.