Škoda, že hokej nehrají týmy třeba o stovce lidí, ale o pouhých dvaceti. Kdyby to tak bylo, mohlo být Valašsko bohatší o spoustu zajímavých a elegantních domů a vil. Zdejší úspěšní sportovci totiž patří mezi osvícené investory, díky kterým už na jihu Valašska vyrostlo několik pozoruhodných staveb. Dům, který představujeme dnes, patří právě mezi ně. Je to dům šampion.

Na krásný pozemek patří krásný dům. Majitel mírně svažité jižní parcely v podhůří Moravskoslezských Beskyd měl odvahu pustit se do projektu vlastního domova sám, přestože není architekt. A výsledek dopadl nad očekávání dobře.

Spojit výhody bydlení v bytě a rodinném domě se podařilo obyvatelům unikátní nástavby, kterou naleznete na střeše jednoho z panelových domů na okraji Prahy. Po právu poutá pozornost kolemjdoucích, z nichž mnozí jsou ochotni se v každodenním shonu zastavit i na pár minut, aby si ji alespoň zdálky prohlédli.

Umístit rodinný dům na rozhraní klasické „nízké“ zástavby a panelového sídliště vyžaduje od architektů nejen pochopení požadavků investora, ale i cit pro dané místo. Majitelé pozemku si přáli dvougenerační stavbu, v níž by našla dostatek místa mladá rodina s dětmi i prarodiče. Investoři si zároveň potrpí na šedivou barvu, jak je vidět už na první pohled…

Viera tráví značnou část života na cestách, stále intenzivněji však cítí potřebu návratu do soukromí vlastního domova. Naše hostitelka se nedávno rozhodla usadit tam, kde je skutečně doma. Z oken nového domu shlíží na rodnou ves v dramatické krajině slovenských Karpat.

Romantická zřícenina hradu Starý Jičín na severní Moravě vítá návštěvníky, kteří se chtějí seznámit s tamní krajinou. Na jednom z blízkých svahů stojí na okraji různorodé zástavby rodinný dům, který na první pohled připomíná časy, kdy se domů jezdilo vozem a u každé chalupy byly hospodářské budovy.

Původně na tomto mírně svažitém pozemku stávala zchátralá hospodářská budova obrostlá divokou džunglí plevele. Jen málokdo by si dokázal představit, že se zde jednoho dne pohodlně rozloží velkoryse koncipovaný rodinný dům, otevřený zalesněnému horizontu.

Na okraji nevelkého města v zahradách u staré kaštanové aleje, na něž je Brdsko bohaté, stojí okouzlující rodinný dům. Typová dřevostavba získala díky požadavkům majitelů osobitý vzhled, nadto velmi citlivý k okolí, a zevnitř pohodlí i útulnost.

Elegance kubických tvarů, cihlově červená fasáda, obklad modřínovým dřevem, pultová střecha s výrazným přesahem. Tím vším poutá pozornost montovaná dřevostavba kousek za Prahou. Hlavní trumf domu však tvoří jeho speciální nízkoenergetická koncepce.

Říká se, že co je malé, to je milé. Rodinný dům, který na návrší jižně od Prahy vyprojektoval architekt Jiří Houša, však dokazuje, že velikost nemusí hrát roli: přes svou rozlehlost působí stavba subtilním a křehkým dojmem.

Úhledný rodinný dům pro rodiče, tři dospělé potomky, časté hosty a pětirychlostního jezevčíka najdete v příměstské obci nedaleko Prahy. Návštěvníka upoutá na první pohled – vznáší se totiž na čtyřech palubách.

Atypický rodinný dům pro klientku s renesanční duší nepřehlédnete. Jednoduchá a levná stavba s výraznou hmotou a cihlově červenou fasádou změkčenou dřevěným obkladem vzbuzuje výrazné emoce. Úmyslně.

Vyjeli jsme na kopec a ocitli jsme se v jiném světě. Z ruchu civilizace jsme vstoupili do rajského klidu zalesněné lázeňské oblasti. Vane tu čerstvý vzduch a otvírá se odtud krásný výhled na panorama Vsetínských vrchů.

Naladění architekta a investora na stejnou vlnu je nezbytnou podmínkou úspěšné spolupráce na projektu rodinného domu. Když se k této shodě přidá ještě ideální svažitý pozemek uprostřed krásné přírody, není divu, že z výsledné stavby vyzařuje již zdálky pozitivní energie.

Principy starého čínského učení feng-šuej uplatněné v praxi. Nízkoenergetická koncepce přinášející každodenní úspory. Život u malého šumícího vodopádu. Všudypřítomná zeleň. Takové je bydlení v domě na mírném severním svahu, který pro mladou rodinu navrhl architekt Oldřich Hozman.

Dva na sobě položené, do sebe zaklesnuté a navzájem přetočené hranoly. Hmota rodinného domu, který navrhl architekt Jan Jehlík, připomíná klády volně položené v přírodě. Mladé tříčlenné rodině se v něm bydlí přirozeně a svobodně.

V historii každého rodinného domu neodvratně nastane okamžik, kdy zestárne natolik, že ho jeho obyvatelé buď nechají zbourat, nebo přistoupí k celkové rekonstrukci. Příznivější z obou možností potkala i jednoduchou podsklepenou stavbu zasazenou v kouzelném údolí severovýchodně od Vsetína.

Rozlehlé aglomerace rozrůstající se kolem měst jsou s naprostou převahou „osázeny“ stále stejnými typovými domy s poněkud uniformním vzhledem. Ale i mezi nimi se občas objeví architektonicky výjimečná stavba, která si zaslouží naši pozornost.