Francouzský módní návrhář Pierre Cardin proslul díky nenápadné eleganci svých kolekcí. Střídmost ostatně vyzařuje ze všech jeho modelů na přehlídkových molech. Je proto velkým překvapením, že bydlí v designově „ulítlé“ vile na hony vzdálené racionální uměřenosti.

Každý obytný prostor v sobě zahrnuje mnoho vlastností vyvěrajících z podstaty přírody. Posouzení kvality bydlení hodnotíme nejenom podle viditelných forem, ale také intuitivně na základě podvědomých zkušeností. Uvedené tvrzení se pokusím doložit na příkladu konkrétní stavby.

Lze postavit levně dům, který by byl přesto zajímavě ztvárněn architektem? A může taková stavba skýtat svým obyvatelům opravdu pohodlný domov? Jednu z velmi zajímavých odpovědí naleznete v Říčanech. Podobá se prý trochu baseballové čepici, jen jaksi kubisticky stylizované.

Třípodlažní funkcionalistická vila v Humpolci splňuje všechna kritéria pohodlného a praktického bydlení. Architekt Luděk Rýzner nechal do jejího interiéru vstoupit zahradní zeleň, zároveň však uživatelům zajistil dostatek soukromí. Koncepce „Glasshousu“ přitom vychází ze svažité parcely, do níž je částečně zapuštěn.

Sezonní chatu ve slovenském Senci tvůrci ateliéru ksa. propojili s hladinou Slunečních jezer. Dřevěný box charakterizuje otevíratelná čelní stěna a jednoduché padací molo.

V lukách za vsí mezi lesy vyrostla nová zahradní čtvrť. Přijíždíme navštívit jeden z domů plni zvědavosti, jak se bude typická severoamerická stavba vyjímat v prostředí českého venkova. A dočkali jsme se příjemného překvapení.

Dříve nenápadná blondýnka Geri Halliwell šla po rozpadu dívčí kapely Spice Girls „do sebe“. Zhubla, začala se vkusněji oblékat, natočila několik sólových hitů, okouzlila Robbieho Williamse a vilu si nechala přestavět podle svého oblíbeného filmu.

Dům má vycházet z představy majitele o pohodlném bydlení, respektovat ráz okolní krajiny i výstavby a odrážet dobu, v níž žijeme. Tak zní krédo architekta Jana Jehlíka. U stavby, kterou jsme společně navštívili, jsou tato kritéria splněna.

Humpolec je obecně známý bohužel především díky virtuálně přestěhovanému Hliníkovi. Málokdo však tuší, že již od počátku minulého století v tomto městě tvořili významní architekti a zanechali tak v bramborářské metropoli několik mimořádných budov. Ani počátek 21. století tu nebyl na dobrou architekturu skoupý.

V roce 1923 napsal Le Courbusier, že dům je stroj na bydlení. Konstatování slavného architekta vycházelo z bohatých zkušeností. Tehdejší architektura skutečně směřovala především k účelnosti a dokonalé funkčnosti. Dokladem toho je i dům ze třicátých let, který majitelé před časem začali rekonstruovat. Díky prvorepublikovému přístupu k architektuře však nešlo o rekonstrukci v pravém slova smyslu. Aby dům odpovídal současným trendům, stačilo ho jen zmodernizovat.

Současnou vilu výstřední zpěvačky Cher navrhl její dvorní architekt a designér Ron Wilson. Sídlo se nese v neofunkcionalistickém duchu a Wilson o něm říká, že „vzniklo z konfliktu mezi mužským a ženským principem“. Jde o již dvacátý zpěvaččin dům, který spolu navrhli.

Tím spíš, že je nám Bavorsko blízké a v lecčems podobné, není na škodu se trochu poohlédnout po tamní architektuře. Přílišné výstřelky tu nejsou v oblibě, o to víc si místní lidé zakládají na pohodlí a citu k okolnímu prostředí. To platí i o domu Hopfenberg, který vám představujeme.

Rozhodování mezi rekonstrukcí původního objektu a novostavbou bývá někdy složité. Majitelé vícegenerační vily na okraji Prahy se nakonec rozhodli pro druhé řešení. A určitě nelitují. V nadčasovém Domě bydlí společně s dcerou i její prarodiče.

Bohatý klient je pro architekta požehnáním. Ne snad ani tak kvůli výdělku. Cennější může být tvůrčí svoboda, kterou takový zákazník nabízí. Obvykle totiž nepotřebuje nenáročné bydlení, ale reprezentativní sídlo s veškerým možným pohodlím. Takový rodinný palác navrhl nedávno svým osobitým rukopisem architekt Miloslav Hrubec.

Pro tři rodiny byl navržen dům v okolí Zlína. Architekt Svatopluk Sládeček ho projektoval doslova na míru: podle potřeb starší a mladší generace a s nutností velkého prostoru pro rozrůstající se rodinu a naopak skromnější pro babičku. A tak vznikl největší byt pro mladou rodinu s malými dětmi v nejvyšším patře, v prostředním se zabydleli rodiče a nejmenší byt pro prarodiče byl umístěn v přízemí.

Při pohledu na „Modrou kůlnu“ chtějí někteří lidé sahat po střelné zbrani, aby autora projektu náležitě vytrestali, jiní zas majitelům neobvyklé stavby závidí. I na malý pozemek lze totiž umístit výjimečný dům, v němž se žije sice skromně, ale pohodlně.

K přesné chirurgické práci lze bez nadsázky přirovnat projekt rekonstrukce vily na pražském Smíchově, jehož autorem je Pavel Zvěřina. Původní stavbu ze čtyřicátých let architekt přestavěl podle požadavků moderního bydlení. Zůstal přitom věrný svým celoživotním idejím o symbiotické architektuře.

Mezi množstvím novostaveb, obklopujících každé větší město, není kupodivu snadné najít přívětivý dům, o němž si okamžitě řeknete: „Tady bych chtěl bydlet.“ Je to totéž, jako pokoušet se najít onu pověstnou jehlu v kupce sena. V jednom malebném městě na jihu Čech jsme ale takový dům našli.