Dům Lucern 133 spojuje tradiční inspiraci s moderním designem a bude se výborně hodit do venkovského prostředí, starší zástavby i okrajové městské čtvrti.

Přijďte si prohlédnout dva vzorové domy firmy LUCERN dřevostavby v Králově Dvoře – Levíně.

V našem rozhovoru s architektem Adamem Lencem se dozvíte o jeho unikátním projektu domu, který vznikl z přátelského zadání. Lenc popisuje výzvy atypického pozemku a finanční omezení, zatímco zdůrazňuje důležitost ekologické udržitelnosti a ekonomické efektivity v designu. Přečtěte si, jak tento domov s „ženskou energií“ přešel od ideje k realizaci.

Architekt Jan Jakub Tesař, spoluautor stavby atypického domu ve svahu nad Sázavou, vypráví, jak právě tato stavba rostla a jaká byla hlavní přání majitelů. Hovoří také o tom, že bez vzájemné chemie mezi architektem a stavebníkem by nemohl vzniknout útulný domov.

Architekt Aleš Gadlina postavil za svou kariéru více než 200 domů a vil. Z jeho staveb čiší dynamika, klade důraz na čisté linie a praktický provoz. Jednou z úchvatných staveb je rodinný dům pro čtyřčlennou rodinu, který vyrostl v severních Čechách. Jak vlastně tato stavba vznikala, jaký byl její průběh?

Ptáte se, jak moc lze upravit typový projekt, aby vám vyhovoval bez jakýchkoliv kompromisů? Odpovědí může být tento dům z nabídky společnosti Lucern, který má nejen originální vzhled, ale hlavně nabízí dost místa a komfortu pro majitele, tři kočky, psa i vnoučata.

Barva béžová savana již z dálky září na novostavbě rodinného domu, který si nizozemský architekt Kees Marcelis sám navrhnul. Současně vyniká výraznými stojatými drážkami, které se táhnou po střeše a následně i po fasádě jako jednolité rovné linie. Hliníková fasáda připomíná jemný plášť, podobný plátkovému zlatu, a dodává rodinnému domu ušlechtilý nádech. Jak je však pro Marcelise typické, příběh jeho domu se začal psát interiérem.

Pouze 2 ze 100 obyvatel České republiky v současné době bydlí v půdním prostoru. Nevyužitých půd je přitom daleko více, čtvrtina českých domácností přiznává, že má k dispozici půdní prostor, ale nevyužívá jej. Hlavními překážkami pro přestavbu půdy jsou vysoké náklady a obavy z nekomfortní teploty. Pouhá 4 % obyvatel ČR přitom připouštějí, že již v minulosti využila pro rekonstrukci některý z vládních dotačních programů.