Jaroslav Koza (1978) přezdívaný Jerry (laureát Ceny Ladislava Sutnara udělované časopisem Architekt) pronikl do světa designu křesly zvanými Kotrmelec a Lenoch. V dětství obdivoval letadla, plachetnice a vzducholodě, dnes ho vábí taje. To vše se promítá do jeho prací.

Výrobky firmy Villeroy & Boch zdobí domácnosti po celém světě už 256 let. Bohatý sortiment nabízí vše od čajových, kávových nebo jídelních souprav přes příbory až po sanitární keramiku a koupelnové obklady. Alespoň drobnost z bohaté nabídky je skvělým svatebním dárkem nebo překvapením k výročí.

Dva nadějní studenti Jan Čapek a Kryštof Nosál se postarali o to, že i muži mají konečně svou pračku. Ovládání originálního Washmana není vůbec náročné a přináší značné výhody, což ocenila i porota mezinárodní soutěže designu v New Yorku. Studenti totiž kromě pračky pro muže vytvořili i jiné výrobky.

Duší firmy, která se zaměřuje především na sedací nábytek, je majitelka Greta Canevese. Mladá a velmi ambiciózní manažerka s bystrým myšlením a originálními nápady založila v roce 1998 firmu, která poskytuje prostor i nadějným studentům.

Velkým kouzelníkem, který umí čarovat s prostorem i s tvary, je umělé světlo. Proto si ho tolik předcházela Marlene Dietrichová vědoma si jeho moci vymodelovat její obličej tak, aby byla ještě krásnější. Nám ostatním prokazuje velikou službu již tím, že díky němu nemusíme chodit spát se slepicemi.

Značka Spagnol neskrývá žádné tajemství. Mario Spagnol, zakladatel společnosti, začal nábytek, tehdy převážně dětské postýlky, uvádět na italský trh již v 60. letech 20. století. Katalog byl tehdy malý, obnášel něco přes třicet stránek.

Někteří lidé jsou již od narození k něčemu předurčeni. Patří mezi ně i designér ing. Martin Nečas. Od svých sedmi let se věnoval keramice. Byla to dobrá příprava na jeho budoucí povolání, kterou dovršil na Strojní fakultě, kde vystudoval obor průmyslový design.

Zasnoubení krásy s účelností je poetickým vyjádřením podstaty designu. V oblasti nábytkové a interiérové tvorby znamená snahu o vytvoření prostředí, ve kterém je člověk obklopen předměty s vysokou užitnou a estetickou kvalitou. Tvořit tímto způsobem interiérové vybavení se může stát podnikatelským záměrem, který snadno přeroste v celoživotní aktivitu. Jako příklad můžeme uvést Aurelia Zanottu, jehož stejnojmenná firma existuje již 52 let.

„Nevypíchne mi ta korunka oko, až budu z toho šálku pít?“ zeptal se primátor hl. m. Prahy, když si prohlížel dárkový soubor určený pro vzácné zahraniční návštěvy. Autor designu Pavel Šťastný totiž na jeho tenký okraj umístil stylizovanou korunku jako symbol královského města. Stejně tak ouško bylo jemně spletené ze dvou lvích ocasů. A právě ty tři obloučky ve tvaru korunky pana primátora zneklidnily. Zbytečně. Autor měl vše pečlivě promyšlené, protože jak říká: „Základem designu je jeho funkčnost. A ta se teprve potom obalí krásou.“

Věnovat se designu obnáší neustálou spolupráci se všemi, kdo se na tvorbě jednotlivých předmětů podílejí. Pascal Mourgue je muž, kterému to nečiní problémy. Šarmantní Francouz – vystudovaný sochař – svou práci miluje a rád pojmenovává své výrobky ještě před „narozením.“

Hluboké znalosti zpracování železa a oceli jsou po staletí základem řemeslného umění obyvatel údolí v podhůří Alp, severně od města Brescia. Zdejší malá osada Lumezzane byla už od antických dob nazývána „městem kovu“. A právě zde zúročil Serafino Zani své zkušenosti získané během let práce s otcem a založil společnost Zani Serafino, orientovanou na kuchyňské náčiní.

Být sám je hodně těžké, obzvlášť pokud si člověk neprojde celou hierarchií uměleckých škol od středních až po VŠUP. Mladý designér musí mít hodně trpělivosti a věřit tomu, že jednou bude opravdu úspěšný.

Pod značkou IRDS design se skrývají dva mladí lidé, manželé Ingrid Račková a David Suchopárek. Věnují se designu skla jak v průmyslové výrobě, tak i v autorské tvorbě. Soudržnost a pocit sounáležitosti je u nich až zarážející.

Jako dítě tíhl Richard Janoušek k loutkám, líbily se mu jejich hybné mechanismy. Když se rozhodoval pro střední školu, dal na radu otce a zvolil design. Obor, který mu do té doby vůbec nic neříkal, ho začal bavit natolik, že volba vysoké školy už přišla automaticky. Loutky zůstaly jen školní epizodou. Nikdy se k nim už nevrátil. „Design mi dává větší možnost vyjádření, nabízí širší pole působnosti,“ říká designér Richard Janoušek.

David Tobola přesně ví, co chce, a proto není divu, že se mu to daří. Vystudo-val obor, pro který má nesporné nadání, získal výbornou praxi a ve vhodném okamžiku se rozhodl, že se postaví na vlastní nohy. Rozhovor s ním je pro člověka z časopisu, který se zabývá interiérem, poučný.