Aneta a Márinka jsou křehké éterické bytosti, takže byste očekávali, že budou bydlet mezi krajkami a hedvábím. Omyl. Tyhle dvě víly jsou pěkné divošky a byt, který si vybudovaly v domě po Anetině prababičce, to dává najevo. Je barevný a nese jejich energii a invenci.

Existuje mnoho možností jak realizovat potřebnou rekonstrukci kuchyně, koupelny nebo třeba hospodářského stavení.

Když si designérka Jitka Kobzová po svém návratu do Čech zařizovala nový byt v pražských Holešovicích, chtěla si dopřát výrazné barvy. Už tehdy ale věděla, že odstíny fuchsiové a fialové, které zvolila, ji časem omrzí, a interiér koncipovala podle toho. Po třech letech skutečně zatoužila po změně, a jen proto, že s ní vlastně od začátku počítala, nebyla nutná nákladná rekonstrukce.

Michaela žila v Holandsku, pak ve Švédsku a uvědomila si, že si v těchto zemích lidé tvoří domov pro sebe, ne pro okrasu jako často u nás, a udělala totéž. Na usedlý život ve vlastním bytě má ještě čas, proto zvolila nájemní byt.

Mladí manželé proměnili klasický panelový byt 3+1 v otevřený multifunkční prostor, kde mohou trávit čas společně se svými dvěma dcerami i ve chvílích, kdy se jeden věnuje práci, druhý vaření, třetí staví kostky a nejmladší si maluje.

V blízkosti lesů a přitom kousek od Prahy si Adéla a Petr postavili malý domek s velkými přednostmi.

Srdečně vás zveme na kurz „Jaro na přírodní zahrádce“, který povede spisovatelka a novinářka Eva Hauserová.

Už v době, kdy se rozhodli pro rekonstrukci bytu, věděli, že za několik let nebude jeho velikost stačit. Nechtěli proto příliš investovat do rekonstrukce a vybavení. Přesto se proměna starého bytu v domě z 30. let povedla a nelze ji nazývat provizorní.

Díky kvalitnímu konceptu lze dosáhnout dokonalého interiéru i bez horentních nákladů. Důkazem je dům v Lelekovicích u Brna, který se mladí manželé rozhodli zrekonstruovat, a využili přitom mnoho věcí, které si pořídili již pro předchozí bydlení. Přesto je dům jako nový.

Jak vypadá byt, který se rozhodnou podle svých představ zrekonstruovat dva mladí lidé s estetickým cítěním, jimž se ale nechce utrácet zbytečně moc peněz?

Vrátit se do bytu, ve kterém vyrůstala s rodiči, nebylo pro Ludmilu jednoduché. Zavalila ji vlna vzpomínek a zdálo se jí, jako by v životě udělala krok zpátky. Rozhodla se proto pro radikální rekonstrukci celého bytu, ze kterého zbylo jen několik základních příček.

Rekonstrukce je jednou z věcí, na kterou si ne a ne udělat čas a kterou odsouváme na dobu neurčitou. Pak přijde první dítě a vše se změní. Když má na takto malé ploše žít dnes již čtyřčlenná rodina, základem návrhu je využít každý metr. 

Velkorysý půdní prostor malostranského činžovního domu má vše, co bydlení současnosti vyžaduje, a zároveň si ponechává něco z atmosféry dávných časů. Genius loci je patrný na první pohled, a to i díky příjemným majitelům Jakubovi a Lucii, kteří od začátku věděli, co chtějí.
 

Postavit dům v chráněné krajinné oblasti, na kterou jsou kladeny přísné požadavky úřadu životního prostředí, znamená pro majitele určitou výzvu. Jak vypadá interiér domu, kde se prolíná hektický život s venkovskou idylou, nám ukázali majitelé této novostavby.
 

Největším problémem dvoupokojového podkrovního bytu v Beskydech, který majitelům slouží pro víkendové pobyty, bylo světlo. V každé místnosti je pouze jedno malé střešní okýnko, dále úzká tmavá chodba a krytý balkon. Pokoje tak mají velmi málo světla. Nepomohlo, ani když majitelé nechali byt vymalovat na bílo. Proto se obrátili na ostravského scénografa a interiérového designéra Radomíra Otýpku.

Upravené cesty, odpočinková místa, dětská hřiště, moderně střídmá architektura – všechno napovídá, že jde o dobré místo k bydlení. Není divu, že bytový komplex na pražském Zličíně přitahuje i ty nejnáročnější z náročných.