80. léta jsou už dávno pryč. Víte jistě, že v nich nezamrzlo vaše pojištění? Kooperativa nabízí pojištění, které se mění s hodnotou Vašeho majetku.
 

Každý vlastník může svůj dům pronajmout nebo jej přenechat k užívání zdarma. Dům lze také zatížit věcným břemenem užívání celého domu nebo jeho části. V takových případech se oprávněná osoba do domu nejspíš nastěhuje. Existují ale i práva k domu, u nichž osoba, která je získá, není oprávněna do domu ani vstoupit, natož v něm bydlet. Přesto jde o významná oprávnění, zapisovaná dokonce do katastru nemovitostí. Jedním z nich je zástavní právo.

Stejně jako kterákoliv jiná věc může se v podnikatelově obchodním majetku ocitnout i nemovitost. Důvodem většinou bývá zaplacení kupní ceny z „firemních“ prostředků. Tedy z peněz dosud nezdaněných, které ležely na podnikatelově bankovním účtu nebo v jeho pokladně.

Jedním z důvodů, proč věcná břemena vznikají, je jejich dlouhodobost a nevypověditelnost. To přináší oprávněným osobám větší jistoty než častěji používané smlouvy, například nájemní. Právě proto si sjednávali staří hospodáři, když předávali grunt svým následovníkům, výměnek formou věcného břemene.

České právo zná několik způsobů, jak zajistit řádné splnění konkrétního závazku, například aby dlužník včas splatil celý svůj dluh. Řešením bývá kauce, sjednání smluvní pokuty nebo ručení třetí osoby. Kdo je vlastníkem hodnotné věci, může věřiteli nabídnout zřízení zástavního práva k věci.

Ten, kdo bydlí ve svém a chce se natrvalo přestěhovat jinam, se většinou stane prodávajícím a brzy pak zase kupujícím. To určitě vyhovuje poradcům všeho druhu i státní pokladně. Stěhovavý vlastník totiž v takovém případě postupně absolvuje dvě transakce. Existuje však i jiné, úspornější řešení.

Půjčka na nemovitost s sebou nevyhnutelně přináší pojištění. Jestliže byste při koupi domu či bytu za hotové váhali, zda si ho budete platit, pak vězte, že s úvěrem je povinné. Banka tak chrání svoje i vaše peníze pro případ, že by se s nemovitostí cokoli stalo. Pojistka se obvykle vinkuluje ve prospěch banky. Dobrá zpráva je, že pojištění nemovitosti vás příliš finančně nezatíží, alespoň v porovnání s tím, co budete platit na úrocích a ostatních poplatcích nebo ve srovnání s životní pojistkou.

Vykradli vám byt? Vyhořela vám kuchyň a vy si nemáte za co koupit nové vybavení? Tak to už je pozdě. Pokud nemáte vybavení domácnosti pojištěno, mohlo by se stát, že podobná neštěstí citelně zasáhnou váš finanční rozpočet. Kdo si chce předplatit jistotu, že jej uvedené události finančně neohrozí, měl by si sjednat pojištění domácnosti.r

Pojišťovací agenti nabízejí celou řadu pojištění, bez kterých se klidně obejdete, ale pojištění domácnosti a stavby byste měli mít. Už proto, že zejména ve větších městech jsou bytové krádeže na denním pořádku a totéž platí i o chatách a chalupách. Možná však pojištěnou domácnost máte a pravidelně platíte pojistné. Ani to však ještě není zárukou, že budete s náhradou škody v případě pojistné události spokojeni.

Uzavřeli jste kdysi smlouvu na pojištění domácnosti, každý rok pilně platíte složenky s vědomím, že kdyby vaši rodinu postihla nějaká nepříjemnost, pojišťovna škodu srovná? Možná ano, možná jen částečně a možná taky vůbec. Záleží na tom, jakou pojistku jste uzavřeli.

Pojištěním domácnosti si rodina vlastně „kupuje“ finanční náhradu za poškození nebo zničení vybavení, které způsobí přírodní živly nebo člověk. Může to být škoda způsobená například vodou, požárem, vykradením domu, případně méně obvyklými způsoby, jako je vichřice či pád letadla. Majitel bytu může pojistit obrazy, sochy, mince, míšeňský porcelán, televizi, počítač, ale i exotické zvíře. Chránit se lze i proti úmyslnému poškození majetku – vandalismu. Roční pojistné za třípokojový byt pojištěný na půl milionu korun ve velkém městě se pohybuje od 875 korun do 2500 korun.

Pokud si člověk v obchodě ukáže na zboží, ale pak za ně nezaplatí, jednoduše ho nedostane. Jestliže sjedná pojistku a neuhradí pojistné, tak snadné to mít nebude. Smlouva totiž automaticky nezanikne a pojišťovna může po klientovi vymáhat náhradu pojistného. O této skutečnosti mnozí nevědí, a proto neplacením pojistného řeší situaci, kdy již dále nechtějí být klienty pojišťovny.

Povodně, vichřice, krupobití, nebo požár – to jsou jen některá z rizik, proti kterým by se měl v našich zeměpisných šířkách pojistit každý, kdo vlastní nějakou nemovitost. V opačném případě ho může zaplacení škod přijít na velké peníze. Majitel nemovitosti by měl nejprve zvážit, proti jakým rizikům je třeba nemovitost pojistit. Zatímco obavy například ze zemětřesení vlastníci českých domů většinou mít nemusí, riziko poničení střechy krupobitím je určitě vyšší. Stačí také jen chvilka neopatrnosti, aby dřevěná chatka lehla popelem.

Výše pojistného závisí hlavně na pojistné částce, tedy na hodnotě, na jakou je nemovitost pojištěná. Tuto hodnotu nemusí vždy určit znalec ani nemusí odpovídat žádným předepsaným tabulkám.