Když přijde řeč na přechody nájmu bytu na nájemníkovy vnuky, pravnuky či další osoby, vlastník rodinného domu většinou obrací list nebo přepíná na jiný program. Typický majitel soukromého domu v něm totiž žádného nájemce bytu nemá.
Do pozice věřitele či dlužníka se při pořizování vlastního bydlení člověk může dostat snáz, než by se zdálo. Pro takový případ se může hodit znalost institutu započtení, který umožňuje dluh alespoň částečně vymazat.
Vzájemné odstupy staveb bývají častým jablkem sváru mezi sousedy a leckdy způsobí i letitou nevraživost. Podívejme se, co o odstupech stanoví právní předpisy.
Požádal vás kamarád, který si chce vzít úvěr, abyste mu ručili? Než na jeho prosbu kývnete, přečtěte si následující řádky, aby vám bylo jasné, do čeho „jdete“.
Není třeba se děsit: Nebezpečí z prodlení při čtení tohoto článku opravdu nehrozí. Co však lze považovat za urgentní, to jsou následky prodlení v právních vztazích, ať je to v každodenním životě, při koupi nemovitosti či v nájemních vztazích.
Nejen senioři, i když ti zejména, se někdy rozhodují, zda svůj majetek ještě za svého života převedou na jinou osobu, anebo zda si jej ponechají – s tím, že po jejich smrti se stane předmětem dědění. V úvahu samozřejmě berou i to, co je finančně výhodnější.
Ať si objednáte položení nové podlahy, přestavbu koupelny či vybavení pokojů novými svítidly, vždy bude mít váš cíl něco společného – a sice uzavření smlouvy o dílo s dodavatelem. Do chvíle, než vám český řemeslník řekne: „Líp to nešlo, pane šéf” nebo „To si zvyknete, paninko”, vás zpravidla nenapadne, že je lepší trvat na písemné formě této smlouvy s přesně vymezeným obsahem.
Zastavit lze nejen auto, ale i dům. Teď mluvíme samozřejmě o právní stránce věci. Se zástavním právem k nemovitostem se často setkáme v případě, že si chceme vzít hypoteční úvěr od banky – a to dokonce i v případě, že sami ještě žádný dům nemáme.
„…co mám s tebou udělat? A já půjdu na kancelář, tam si budu stěžovat!“ Tohle se zpívá v jedné lidové písni. Zpěvačka neřešila problém, do které kanceláře jít, protože když tenhle song vymýšleli, byla nejspíš na celém panství kancelář jen jedna. Ale kam si máme jít stěžovat my?
Každý si občas posteskne, že se už něco nedá vydržet. Někdy se to ale vyplatí: věděli jste, že v právním slova smyslu se dá vydržet nejen věc movitá, ale i nemovitost? Stačí být deset let jejím oprávněným držitelem a stanete se vlastníkem. Je to ale skutečně tak jednoduché?
Chystáte se stavět rodinný dům? Pak se připravte na lítý boj s úředníky a stavebními firmami – o to či ono povolení, o malé přivření oka a samozřejmě o peníze. Co vás všechno čeká a nemine?
Platné právo se vyvíjí celá tisíciletí, avšak vždy muselo určitým způsobem reflektovat realitu, která je s existencí člověka neodmyslitelně spojená. Mezi takové přirozené, byť neveselé skutečnosti patří vědomí, že s koncem lidského života končí také jeho právní vztahy k majetku, který za života nabyl. Zde nevyhnutelně nastupuje institut dědictví.
Zní to možná překvapivě, ale otázku, zda je vlastník nemovitosti povinen přijmout opatření, aby neviděl sousedovi do oken, řešil dokonce Nejvyšší soud České republiky. Je to jen jeden příklad za všechny, pokud jde o různorodost situací, v nichž je vlastník skutečně či domněle obtěžován jiným vlastníkem.
Chcete ve svém rodinném domě pronajmout garáž? Nebo jeden pokoj s příslušenstvím? Sklep? Může se zdát, že se z právního hlediska jedná o tentýž případ, ale není tomu tak.
Mezi důsledky svatby zdaleka nepatří jen (u nevěst obvyklé) nové příjmení a ustřižené občanské průkazy obou novomanželů. Spousta změn nastane v oblasti majetkových a dalších práv.
Hodláte zakoupit stavbu či pozemek poblíž tzv. chráněného území a zjistíte, že nabízená cena je podezřele nízká. Může to být dáno tím, že příslušné úřady již spřádají plány na rozšíření takového pásma a není vyloučeno, že některých přilehlých staveb a pozemků se bude týkat vyvlastnění.
Nechte si posílat novinky a inspiraci ze světa bydlení
