Skip to content

Sněhobílý sen

Ve šťavnatě zelené zahradě pražské Ořechovky stojí modernistický dům prostých linií. Ze stavby zapuštěné v krátkém svahu sálá středomořská harmonie. Architekti Josef Hermoch a Luděk Dlouhý však museli před realizací svého projektu překonat řadu byrokratických překážek.

Obsah článku

 Bělostná vila kontrastuje s okolní zelení

 Plochou střechu vily používají manželé i jako posezení s krásným výhledem na Prahu

 Pod stinnou markýzou je skryto letní posezení

 Obývací pokoj je díky francouzskému oknu v přímém kontaktu se zahradou

 Velká kuchyň tvaru písmene L je navržená podle požadavků paní domu

 Pracovna pána domu. Z okna lze dohlédnout až na trojské svahy

 Stedomořskou atmosféru modrobílé koupelny podtrhuje skleněná mísa s „dary moře“

 Suterén: 1)zádveří, 2)výtah, 3) strojovna výtahu, 4)chodba, 5)vinotéka, 6)sklep, 7)sklep, 8)WC, 9)relaxační místnost, 10)garáž, 11)kotelna, 12)sauna, 13)bazén

 Přízemí: 1)zádveří se šatnou, 2)koupelna, 3)schodiště, 4)výtah, 5)pokoj pro hosta, 6)obývací pokoj, 7)kuchyňský kout, 8)balkon

 Patro: 1)schodiště, 2)koupelna, 3)koupelna, 4)ložnice, 5)ložnice, pracovna, 6)pokoj, 7)balkon, 8)balkon, 9)výtah

 Příčný řez

Investoři si svou sněhobílou vilou splnili dlouholetý sen. K jeho realizaci však vedla poměrně obtížná cesta. Ve vilové čtvrti Ořechovka totiž úřady nepovolily od třicátých let stavět žádné nové domy. Autoři Josef Hermoch a Luděk Dlouhý ale náročnou úlohu zvládli na jedničku.

 

„S památkáři jsme zažili úplnou odyseu. Z důvodů mimořádné exponovanosti dané lokality byla příprava projektu poměrně dlouhá,“ říká architekt Luděk Dlouhý. Ořechovka je totiž na seznamu vybraných částí hlavního města, které spadají pod plošnou památkovou ochranu.

 

Až několikátá verze projektu nakonec získala souhlas památkářů i odboru výstavby Prahy 6. „Dům se vyvíjí podobně jako auto, tedy zevnitř i zvenku najednou, takže nejde nic snadného,“ vysvětluje Luděk Dlouhý.

 

Autoři vyšli z ideálního tvaru krychle. „Kostku vnímáme jako jakýsi ingot. Byla moc strohá, a tak jsme se rozhodli, že jí ‚změkčíme‘ rohy. Toto změkčení představuje čtvrtkruhová výseč, posouvaná střídavě dovnitř a ven na hloubku balkonu,“ vysvětluje architekt. Zasazované i vysazované čtvrtkruhové křivky pak autoři použili jako jednotící prvek celého díla. Celkový dojem umocňují pravidelně se střídající horizontální a vertikální okenní otvory.

 

Interiéry si však manželé u architektů neobjednali a zvolili postupné vlastní zařizování. Tuto příležitost si nechtěli nechat ujít.

 

Žádná „hluchá“ místa

Dispoziční řešení objektu je velmi funkční – nikde nepřekážejí „hluché“, nevyužité prostory. Hned po vstupu do domu zprava míjíme dvougaráž, za kterou se nachází relaxační centrum se saunou a podzemním bazénem, u schodiště pak výtah, vinotéka i technické a skladové prostory. Po širokém schodišti s kovovým zábradlím stoupáme do prvního patra. Pokud někomu těžknou nohy, může použít hydraulický výtah.

 

Přízemí vévodí vzdušný otevřený prostor, který v sobě spojuje funkci obývacího pokoje s krbem, kuchyně i jídelního koutu. V těžišti obývacího prostoru se nachází jemně pastelově zelená sedací souprava s eliptickým konferenčním stolkem. Vše se pak lehce zrcadlí ve velkém francouzském okně. To majitelé využívají převážně v létě, kdy sami nebo s přáteli posedávají na terase pod modrou venkovní markýzou s překrásným výhledem do zahrady. V zimě se zase lenoší před nenápadným krbem.

 

Ve druhé polovině místnosti je vsazena kuchyňská linka, na kterou navazuje jídelní kout. Kuchyň svou krémově pastelovou barvou opticky zvětšuje prostor a zároveň neruší zařízení obývacího prostoru. Nad linku autoři umístili horizontální okno s mramorovým parapetem.

 

Velmi příjemný je jídelní kout s oválným stolem, kolem něhož majitelé rozestavěli své oblíbené thonetky. Z rohového okna se otevírá výhled na panorama Prahy. Za hezkého počasí lze posnídat na balkoně a pozorovat přitom život města až k vilkám na úbočí trojského kopce.

 

V přízemí se dále nachází pokoj pro hosta, koupelna a šatna se vstupem na zahradu.

 

Jadran v interiéru

O patro výš je situována manželská ložnice s balkonem do zahrady, pracovna s balkonem do ulice, malý pokoj a dvě koupelny. I zde najdeme na mramorových parapetech nejrůznější mořské poklady podtrhující mediteránní styl vily. Majitelé se netají svou dlouholetou láskou k azurovým břehům Jadranu.

 

Světlo do pracovny prostupuje velkým francouzským rohovým oknem a jeho paprsky dopadají na klavírní křídlo, dominantu místnosti, propůjčující pokoji slavnostní a společenský charakter. Příjemnou protiváhu k celkově puristickému vzhledu pracovny tvoří červenooranžová pohovka v rohu. K jednoduchému stolu majitel opět přistavil své oblíbené židle Thonet.

 

Ložnice je vymalována uklidňujícím modrým odstínem. Pokoj nabízí neopakovatelný výhled do zahrady, který prakticky nahrazuje obrazovou výzdobu stěn. Místnosti dominuje jednoduchá manželská postel, nechybí decentní toaletní stolek a hudební koutek s hi-fi věží.

 

Kvůli rozvětvenosti rodiny a častým návštěvám se manželé rozhodli pro dvě koupelny: malou nenápadnou se sprchovým koutem, a hlavní, laděnou do stylové řecké – modrobílé – kombinace. Barevnému rytmu jsou podřízeny i koupelnové doplňky, včetně koberečků a ručníků. Protože modré a bílé kachlíky působí samy o sobě velmi dekorativně, zvolili majitelé místo klasického koupelnového nábytku nenápadné kovové poličky doplněné pouze nezbytným minimem dalších odkládacích prostor.

 

Vytrvalost a odvaha

Architekti Josef Hermoch a Luděk Dlouhý splnili hlavní zadání a postavili dvěma lidem nevelký dům ve svahu. Prokázali přitom, že takzvaná architektonická moderna, přímo vycházející z funkcionalismu, je velmi atraktivním stylem, který má před sebou ještě velkou budoucnost. Jejich vytrvalost při zdolávání úředního šimla může být navíc povzbuzením pro další autory a investory, jimž nechybí odvaha a invence.

 

Technické údaje

Zastavěná plocha domu: 130 m2

Zastavěná plocha bazénu: 73 m2

Obestavěný prostor domu: 1 742 m3

 

 Ing. arch. Josef Hermoch (1967) Ing. arch. Josef Hermoch (1967) absolvoval gymnázium v Písku a poté Fakultu architektury ČVUT v Praze. Od roku 1991 se věnuje projektování staveb ve vlastní projektové kanceláři v Písku. Mezi jeho realizace patří rekonstrukce obytné vily ve Vráži, novostavba bytového domu v Bernarticích, šicího centra Merika v Písku, sanatoria plastické chirurgie u Tábora nebo píseckého Autosalonu Daewoo. Zrekonstruoval dům U Zeleného stromu na Betlémském náměstí v Praze.

 

 Ing. arch. Luděk Dlouhý (1967) Ing. arch. Luděk Dlouhý (1967) vystudoval Thälmannovo gymnázium v Ostravě-Porubě a Fakultu architektury ČVUT v Praze. Od roku 1992 se věnuje navrhování staveb, dodávkám interiérů a realitní činnosti ve vlastní firmě v Praze. Rekonstruoval vily na pražském Spořilově a v Humpolci, projektoval interiéry bytu pro soukromého investora v Praze 5-Stodůlkách. Ve spolupráci s Josefem Hermochem rekonstruoval dům U Zeleného stromu na Betlémském náměstí v Praze.

 

Kontakty:

Ing. arch. Luděk Dlouhý, Bělohorská 11, 169 00 Praha 6,

tel./fax: 233 353 200, mobil: 603 418 619

e-mail: ludekd@cmail.cz;

Projektová kancelář HERMOCH

Ing. arch. Josef Hermoch, Burketova 119, 397 01 Písek,

tel./fax: 382 272 400, mobil: 603 840 561,

e-mail: hermoch@iol.cz

Dodavatel: Jukas, s. r. o., Opavská 95, 747 75 Velké Heraltice u Opavy,

mobil: 777 757 664

 

text: Klára Bobková, Filip Hubička

foto: Robert Virt
zdroj: Můj dům 9/2003

Odebírejte newsletter

Nechte si posílat novinky a inspiraci ze světa bydlení