Dům i stodola stojící na rozlehlém pozemku byly ve zbídačeném stavu. Předchozí obyvatelé sbírali a ve sklepích i na pozemcích skladovali mnoho nepotřebných věcí. Než tedy současní majitelé přistoupili k rekonstrukci, bylo nutné celý prostor vyčistit.
Dnes celou věc popisují tak, že vlastně koupili dvě ruiny na skládce, a i když je v těchto slovech patrná nadsázka, kterou dovoluje snad jen časový odstup, je jasné, že kdyby tušili, co je čeká, možná by hledali jinde.
Obydlená stodola
Stavební kontrola potvrdila špatnou statiku stodoly, takže ji bylo nutné rozebrat a následně znova vystavět do podoby vycházející z původní stavby. Dnes poskytuje rodině zázemí po většinu roku.
Velká letní kuchyň nacházející se v její spodní části je využívána od dubna do listopadu, posezení otevřené do krajiny propojuje interiér a exteriér, a protože všichni jsou nejraději venku a užívají si volného prostoru, tráví nejvíce času právě tady.
Hlavní dům má malá okna a celkově působí velmi uzavřeně, proto je využíván převážně v zimních měsících, kdy není život rodiny tolik orientovaný ven. Současní majitelé ho chtěli víc otevřít zahradě, ale narazili na památkový úřad, takže jeho půdorys museli zachovat.
S ohledem na původ
Interiéry zařizovali sami majitelé. Samozřejmostí byly výměny oken, dveří i schodiště, které řešili na míru. Ze zdí v domě odstranili nánosy v podobě různých obkladů a omítek a nechali vyniknout původní kamenné zdivo z pískovcových kvádrů, které jsou v této oblasti typickým stavebním prvkem.
Také všechny další, později dodané materiály v interiéru jsou přírodní. Dřevěné podlahy doplňují textilie v neutrálních odstínech, které jsou v souladu s charakterem místa.
Už při rekonstrukci byl překročen rozpočet, takže většina volně stojícího nábytku je z běžných řetězců a celkovému výsledku to nijak neškodí. Rodina si rychle zvykla pobývat zde téměř po celý rok, i když bez zázemí v Praze se zcela neobejde.
Priority se možná změní, až děti povyrostou a bude zase praktičtější vrátit se do města, zatím si ale všichni užívají klidnou atmosféru blízké přírody i dobrý pocit z toho, že stavby, které si to zasloužily, byly zachráněny.