Ztraceni v krajině

Z již zmíněného vstupního parteru, kde se v tradičně pojatých dřevěných budovách nachází hospodářská část domu, se sestupuje hlavním komunikačním uzlem, který má podobu klínu, do samotného domu. Jeho hlavní část, tedy jeho obytná hmota, je totiž z větší části zapuštěna do země. Ve vstupní hale příchozího upoutá velkoryse pojatá prosklená fasáda. Pohled ven vytváří dojem obrovské krajinomalby, která se pak prolíná celou stavbou.

Obytný prostor má podobu dvou vůči sobě mírně zalomených křídel. V jednom z nich je společenská část domu, kterou tvoří jeden velký prostor kuchyně, jídelny a oddělená místnost domácích prací. Druhé křídlo patří soukromým místnostem. Nachází se zde dvojice dětských pokojů, pokoj hostů a ložnice rodičů včetně sociálního zázemí. 

Dům těží ze své polohy a poskytuje svým obyvatelům téměř nerušený kontakt s okolím. Z obou křídel s velkoryse prosklenými plochami, využívajícími nádherný výhled, se vychází na částečně kryté terasy, zpřístupňující mírně se svažující louku. Jak říká jeden z autorů, architekt Igor Bergmann: „Věděli jsme hned po první návštěvě pozemku, že nemůžeme ochudit ani jednu místnost v domě o tento výhled.“ Zajistilo se tak i dostatečné přirozené osvětlení místností.

Protože je dům částečně zapuštěný do svahu, bylo třeba vyřešit také osvětlení zbývajících místností, a to pomocí střešních světlovodů, které nenápadně vyčuhují ze střechy porostlé extenzivní zelení.

Moderní technologie pro chráněnou krajinu

Nosné konstrukce domu tvoří převážně betonové tvárnice s funkcí ztraceného bednění a keramické zdivo, stěny jsou obloženy kamennými a dřevěnými obklady. Pro stropy obytné části byly zvoleny, s ohledem na velké rozpony a hlavně rychlost výstavby, předpjaté železobetonové stropní panely Spiroll.

Zelenou střechu s extenzivní výsadbou pokrývá odpovídající systémová skladba humusových a drenážních vrstev. V celkovém pojetí domu tak architekti sladili moderní architekturu a technologie s typicky beskydskou krajinou.

Zapuštěním stavby do terénu splnili požadavek na minimální „viditelnost“ netradiční architektury, snížili tepelné ztráty a zároveň přispěli k ochraně interiéru proti přílišnému přehřívání. Tomu napomáhají také izolační trojskla v proskleném průčelí a pergoly, které dům zastiňují. Díky promyšlenému technickému řešení byl dům k velké spokojenosti jeho obyvatel i v loňských extrémních letních vedrech příjemnou oázou.

Projekt domu v chráněné oblasti Beskyd čelil od začátku mnoha omezením. Do jeho výsledné podoby totiž intenzivně zasahovaly dotčené orgány státní správy, a to zejména pracovníci CHKO. Architekti ze zlínského studia Dooom však narazili na osvíceného investora, který jim v podstatě nechal volnou ruku.

„Navrhnout soudobou architekturu do horského prostředí se zažitými stavebními stereotypy byla velká výzva jak pro nás, tak pro investora i pro úředníky. Věřím, že tento dům alespoň trochu posune vnímání moderní architektury v nevšedním prostředí, podobně jako tomu je např. ve Švýcarsku,“ dodává architekt Igor Bergmann.