Dům v horách: Jednou tu zůstaneme!

Na radu kamaráda opustili představu o shánění parcely v bezprostředním okolí města a zamířili do hor. Poměrně rychle našli pozemek a pustili se do stavby. „Původně jsme chtěli jen malou rekreační chaloupku, ale vymklo se nám to z rukou,“ vysvětluje pan Luděk okolnosti, za jakých se na horách ocitli.

Parcela byla natolik svažitá, že bylo nutné terén radikálně upravit. Naštěstí odbagrovaný materiál neskončil na skládce, ale dobře posloužil tam, kde bylo třeba zeminu dosypat. Největším problémem bylo dopravit na parcelu do hor stavební materiál.

Majitel dům postavil sám, spolu s třemi kamarády. Pouze topenářské práce a střechu nechali na odbornících. Obvodové zdivo je z přesných broušených bloků Porotherm, zděných na pěnu. Z vnější strany je stavba kontaktně zateplena polystyrenem a obložena cihelnými pásky. Terasa je vydlážděna keramickými dlaždicemi.

Dispozice

Hlavními vchodovými dveřmi na východní straně domu se vchází do zádveří, které slouží zároveň jako malá šatna. Odtud vedou po levé straně dveře do koupelny a napravo do technické místnosti s elektrokotlem, pracovním umyvadlem, bojlerem pro přípravu teplé vody a pračkou.

Následuje obývák spojený s kuchyní a jídelnou, odkud lze posuvnými francouzskými dveřmi vyjít na terasu s posezením. Hned za dveřmi v obýváku je umístěno ocelové schodiště do patra, kde se nacházejí dva dětské pokoje, ložnice a prozatímní šatna, která byla vytvořena z dalšího pokoje.

Vytápění a ohřev vody

O vytápění se v domě měl původně starat elektrokotel ohřívající teplou vodu, ale jeho úkol nakonec převzala krbová kamna. Elektrokotel slouží převážně k temperování na 17 °C v době nepřítomnosti majitelů, ale díky vynikajícím izolačním vlastnostem Porothermu a zateplení se kotel sepne během pěti dní maximálně třikrát, a to jenom na hodinu.

Okolí domu

V bezprostřední blízkosti domu, na jeho jižní straně se rozkládá zpevněná plocha, která vede až na samý konec pozemku do letního altánu s grilem a posezením. Pozemek je na této straně uzavřen prudkým svahem a původně zde měla stát jen opěrná zeď.

„Manželce připomínala Čínskou zeď, nebylo to to pravé. Nakonec zde díky šikovnosti našeho dvorního truhláře vznikl altán. Střecha v horském svahu musí každou zimu unést velkou zátěž sněhu, ale nesmí být příliš vysoká, aby nezakrývala dům. Truhlář musel prostudovat staré německé knihy o tesařině a konstrukci střech, aby zjistil, jak se v Krušných horách tradičně stavělo,“ prozradil majitel s notnou dávkou hrdosti.

Podobně to bylo se suchými kamennými zídkami, které pán domu postavil sám z místních kamenů. Jak se zídky skládají, si předtím nastudoval od starých řemeslníků z Krkonoš. Vypadá to, že byl pozorným studentem, protože podle jeho slov zídky unesou zvědavé jeleny, obrovského sousedova psa i jeho samého.